28 května, 2024

Těžké ticho

Nemáte pocit, že se v posledních dnech vlastně vůbec nic neděje? Je takové geopolitické ticho. Tak velké, že je najednou vidět i na takové debily, jako je třeba mladý Kolář, který zahajuje svoji TOPáckou kampaň sloganem, že se nebojí postavit Rusku, i když si všichni pamatujeme aféru agenta s ricinem, kdy Kolář zalezl hodně hluboko do země a když vylezl, vypadal, že ho ruští agenti skutečně unesli a mučili.

Před pár týdny událost stíhala událost. Každý den se toho dělo tolik, že nebylo v mých silách, vměstnat to do jednoho článku. Dějiny šly rychle kupředu, nebezpečí byla jasná a konkrétní, záměry naší fialové vlády také. A teď najednou mám pocit, že bych si měl dát nohy na stůl, vzít si sklenku portského a koukat, jak naše třešeň kvete o čtrnáct dní dřív než obvykle. Kromě obvyklých nešvarů naší vlády se najednoou neděje nic.

Jsem táta pěti dětí… znáte to. Když je doma ticho, když se děti tváří, že nic nedělají, nejspíš právě chystají nějakou lumpárnu… Podobný pocit mám teď z naší evropské geopolitiky.

Dánům se prý splašil jakýsi odpalovač raket a lodě nemohou proplouvat úžinou Velký Belt… zřejmě se stalo něco úplně jiného, ale to se dozvíme až za čas. Až zase dějiny budou pádit tak rychle, že je nebudeme stíhat.

Jak je to dlouho, co Macron začal mluvit o tom, že Francie pošle svoje vojáky na Ukrajinu? Tři týdny? Měsíc? Teď už to nikoho nevzrušuje. Pokud se francouzské jednotky dostanou na Ukrajině do ruské palby, Francie nebude žádat NATO o pomoc… To byla tak nějak poslední informace od Macrona. Ale zároveň se prý uskutečnil rozhovor mezi Sergejem Šojgu a francouzským náčelníkem štábu. První kontakt Francie a Ruska po víc než roce.

Když si vzpomenu, že na začátku války Macron volal Putinovi dnes a denně…

Teď zase probleskují zprávy, že na Ukrajinu půjdou i Poláci… ne bojovat, samozřejmě. Nahlas se říká totéž, co slyšíme i od našeho prezidenta Gumy. Že je lepší, poslat instruktory na Ukrajinu, než převážet ukrajinské vojáky sem. Ale před rokem Černochová tvrdila, že to udělat nemůžeme, protože by to bylo zapojení do války…

Petr Pavel to samozřejmě nemá ze své hlavy. Když něco takového říká, říká to proto, že mu řekli, že to má říkat.

Generální tajemník NATO Stoltenberg začal mluvit o stamiliardovém fondu pro vyzbrojování Ukrajiny…

Po teroristickém útoku v Moskvě také nějak zmlkli i Rusové. Kromě občasných zpráv o ukrajinské stopě při vyšetřování teroristů je vlastně ticho. Poslení výmluvný vzkaz raketami, při kterém Rusové zničili celou řadu ukrajinských elektráren, je už víc než týden starý.

Najednou jsou všichni skoupí na slovo. Je to jako okurková sezóna v létě 2019, kdy byl svět ještě v pořádku a vodu kalil jen Mikuláš Minář a jeho Milion chlívek, protože se mu nelíbilo, že Babiš je premiér, i když čelí trestnímu oznámení. Ještě neexistovalo slovo „dezolát“ a nikdo by tehdy neuvěřil, že za pár let soud Babiše prohlásí za nevinného.

Přesto přesně v tomto bezčasí už pod povrchem začínal bublat covid, biolaboratoře na Ukrajině, už se vyzbrojovalo a ladily se detaily pro budoucí konflikt. Jen jsme nic z toho ještě neviděli. Proč? Protože jsme se nedívali. Neměli jsme ještě důvod.

Teď mi to přijde hodně podobné. Není to jako chvíle před bouří, ale spíš jako chvíle před výbuchem sopky. Tu a tam se něco zatřese, tu a tam se objeví dým… ale nic určitého. Někde v temných kancelářích se peče něco, o čem zatím (raději) nemáme vědět. Orbán i Fico už u toho nejsou a tak to nemohou vynést ven. Řeší se to někde jinde a veřejnost ať se baví tím, jaká blběna chce být českou eurokomisařkou…

Najednou nikdo nemá potřebu nás informovat, jak to pokračuje v Gaze, jak pokračuje vyšetřování našeho šíleného střelce Kozáka, nikdo nemluví o Sýrii ani Arménii, ba i ti gaučoví vojenští analytici si nějak dali pohov a přestali nás zásobovat svými moudry a předpověďmi. Něco ještě běží ze setrvačnosti, ale jako by všichni ztratili zájem.

Když je podobné ticho u mě doma, zpravidla pak nacházím rozstříhané záclony, počmárané zdi, med vylitý na koberci a podobné radosti. Je prostě podezřele ticho. Jako v posledních dnech před invazí na Ukrajinu, kdy to vypadalo, že napětí opadává.

Nelíbí se mi to. Něco se chystá. Dělají něco, čím bychom v žádném případě nesouhlasili a proti čemu bychom se bouřili. Potichu rozlévají mlíko, aby pak nemělo cenu plakat. Dělají nám něco za zády.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky.

278 thoughts on “Těžké ticho

  1. Můj kluk (18) shledl poslední zfilmování Na západní frontě klid. Dal jsme mu k tomu krátký komentář.

    Tohle by s vámi bez váhání udělali. NIC SE NEZMĚNILO. Snad alespoň něco pochopil.

    Jinak film – nic moc.

  2. Vidláku, ono to ticho může být také proto, že se kyvadlo vrátilo z extrému do rovnovážné polohy a začíná se vychylovat na druhou stranu. Pasáci 5-kolky možná už pochopili, že vsadili na špatné koně a začínají přepřahat.

    1. Už i Ukrajinci podezřele „prozřeli“ a připouštějí, že ukr. armáda před vraty Kremlu nestojí a ani stát nebude.
      https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/valka-jedne-sance-zaluznyj-vratil-uder-zelenskemu/

      Vojenské vyhlídky Ukrajiny a „pomoc USA“
      „Zalužnyj to nazval válkou jedné šance.“ Tím myslel, že zbraňové systémy se velmi rychle stanou nepotřebnými, protože Rusové rychle najdou něco, co by jim mohlo čelit. Například jsme úspěšně použili střely s plochou dráhou letu Storm Shadow a SCALP [dodané Velkou Británií a Francií], ale ne na dlouho. Rusové se neustále učí. Nedostáváme druhou šanci. A daří se jim to. Nevěřte tomu humbuku, že jen házejí vojáky do mlýnku na maso jako na porážku.“ poznamenal jeden z důstojníků.

    1. Je nutné mít neustále na paměti, že jakási Jourová je kobyla z ANO bude líp 2 x schválená na tento post Babišem!

    2. Neuvěřitelné.
      Na druhou stranu, není každý pávek, aby změnil uniformu ze dne na den. Postupná změna směru nebudí tolik pozornosti (na druhou stranu „kdo ji řekne dřív než včas, tomu pravda zláme vaz“) a profesionální hlásné trouby, pokud to současně nejsou hlásní troubové, dobře vědí, že se ničím jiným než souhlasem s aktuálně mocnými neuživí (že, služební čtenáři), takže si už chystají půdu.

  3. Na prima krimi běží seriál Colombo. Zrovna zastavil jeden protagonista vojenské cvičení 3.svetové války. Prý aby si nachystali novou verzi, tahle je prohraná. Velmi stylové 🤭

    1. V zapadnich mediich to sou vzdycky ty vyvoleny, porad ty samy ktery maji hlavni role , vsecko vedi ,kazdymu porouci a rozhoduji ,co ma delat , vsecko umi , vsecko zachrani , kazdyho porazi a vzdycky zvitezi..
      To se libi vseobecne.
      A nejvic ovsem vydelaji na popularite

  4. Pane domácí,
    prosím o jednoznačnou odpověď, ano-ne.
    Lustrují se, případně rovnou se nepropouštějí jakékoli příspěvky prožidovského a proruského nacisty?
    S nějakou podmínkou, počtem, obsahem, výrazem, čímkoliv?
    Neprojde vůbec žádný příspěvek, který je podepsán mým původním nickem, ať je obsahem příspěvku cokoliv.
    Je to chyba, vlastnost, nebo úmysl?
    Díky za odpověď.

      1. Systém to vyhodnotil sám. Jde o přirozenou zvrhlost neživých věcí. Neopravovat! Oprava softwarové chyby vede automaticky k vytvoření chyb dvou.

    1. Pokud nějaká žena o sobě veřejně prohlásí, že ona není válečnou turistkou, znamená to, že tato žena není válečnou turistkou.

  5. Tak mě napadlo, co by řekl starý Vaculík: „Ticho zbyvá, když už je všechno ostatní prošustrováno“. A měl by pravdu.

    No – možná by místo prošustrováno řekl poněkud slengovější výraz 😀

    1. Někdo to tady už psal: řiť není sprosté slovo.

      Když do toho chrámu, kam všechny posíláme, vstoupíme sami, je tam velebné ticho.
      Nikoliv ticho před bouří, Nikoliv podezřelé ticho něčeho ve vzduchu, ale velebné ticho definitivního konce …

    2. Prožidovský a proruský nacista má s Ludvíkem Vaculíkem velký problém.
      Nacista tvrdí, že kdyby se Vaculík jako havlista a pravdoláskař, nenechal vychcanými akademiky nahoukat na 2000 slov, text útočící na vládnoucí stranu v momentu, kdy tatáž strana zrušila cenzuru, mohlo Pražské jaro a jeho pokračování, dopadnout o dost jinak.
      Nacistovi bylo v osmašedesátém patnáct, má o něco starší ségru a i díky rodičům a neustálému pohybu mezi vrstevníky a mírně staršími, už toho dost chápal.
      Nacista vybízí: Vžijte se prosím do uvažování československých, vrcholných činovníků – reformátorů:
      Snaží se vyjít s Brežněvem, který je nervózní, jak prase po první ráně – co jako chceme reformovat a jak.
      Jako gesto dobré vůle ke změnám, signál k lepšímu příštímu, reformátoři zruší cenzuru – a pravdoláska přijde s takovým podrazem v celostátním listu, který samozřejmě Brežněvovým lidem nemohl uniknout a přečetli si ho.
      Byl to jeden ze spouštěčů. Sověti viděli, že Čechoslováci útočí na samu podstatu – vedoucí úlohu strany i na samotnou podstatu socialismu!

      1. Saša č. 1 neměl ještě k dispozici realie z Číny. Neměl čím mávat. To je důležité vědět !!!
        No a byl slaboučký, takové usměvavé dobrotisko. Na Tenga neměl ani jako.

        Prostě špatně provedeno, méně politikářských exhibicí a exhibicionistů a více Slušovic….a mohli jsme být středoevropským tygrem. Samozřejmě mazat med kolem Brežněvovy huby, to by jinak nešlo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *