2 prosince, 2024

Vajíčko

Ano, taková ta oválná věc, co se nedá postavit na špičku a jen Kolumbus to vyřešil tím, že ho prostě naťuknul a pak už to šlo. Váha zhruba padesát gramů, tenká skořápka, ale dostatečně pevná, abyste měli problém vajíčko rozmáčknout v dlani a uvnitř všechny důležité látky, které potřebuje člověk na jeden den. Dejte si vajíčko a žaludek se dá doplnit jakýmkoliv balastem.

Dobrá slepice vám snese skoro každý den jedno. Když má ideální podmínky a ideální krmivo, dokáže být neuvěřitelně výkonná. Samozřejmě ji to vyčerpává a vypadá opelichaně, ale kdyby jí nebylo dobře a neměla vše potřebné k životu, tak vám vajíčko prostě nedá. Každý domácí chovatel slepic vám řekne, že snůška klesá, jakmile se prudce změní teploty nebo když slepice vystraší sousedovic pes, co běhal kolem jejich výběhu a štěkal… Nebo když v zimě už neměly k dispozici mlíčí a trávu.

Velkovýroba vypadá sice průmyslově a málokdo si takový provoz dovede představit, ale slepice se tam má jako „prase v žitě.“ Dostává takřka dokonalé krmivo, má tam stabilní a stálou teplotu a má tam klid, protože to slepice na snášení potřebuje. Jinak by vajíčko nesnesla. To je stejné jako s krávou. Když se k ní nebudete chovat jako k turovi, tak prostě nenadojí.

Když před padesáti lety poprvé nastoupila zdebilizovaná ekologická mládež, která ničemu nerozumí, dělaly se tehdy demonstrace za klecový chov. Prostě není možné držet slepice ve společné hale jen se snůškovými hnízdy. Slepice tvoří hejna, takové hejno má pět až sedm jedinců, požadujeme rozdělit velkochov na klece po sedmi slepicích… Protestovali tak dlouho, až se to zavedlo.

Výrobcům to moc nevadilo. Klece byly sice dražší a chov komplikovanější, ale zase se daly naskládat i na sebe do více pater a do haly se vešlo násobně víc slepic. Chtělo to jen výkonnější klimatizaci, dopravníky na vajíčka a další propriety, ale v té době to nebyl problém. Mládeži to na čas zavřelo hubu, výroba vajec se zracionalizovala a na zisky to nemělo vliv.

Dnešní klimatická a ekologická mládež už nečte ani nemyslí (proto jsou doopravdy poslední generace), zato trpí předčasnou ejakulací názoru a tak se protesty dopracovala k tomu, co bylo běžné do sedmdesátých let. Že slepice zase žijí ve velké hale na podestýlce, nejsou nijak rozdělené a po stranách mají snůšková hnízda. Výrobcům to tentokrát už trochu vadilo, protože do jedné haly se těch slepic vejde méně, pozemky pro výstavbu jsou dneska drahé, ale máme tady naší vaší EU, ta dodá investiční dotace, tak se to zvládne, no ni?

Vajíčko stojí dvě koruny. Postavíte halu, vybavíte jí, vyšlechtíte vhodné plemeno s vysokou užitkovostí, namícháte dokonalé krmivo, předcházíte epidemiím v prostoru, kde je deset tisíc slepic pod jednou střechou, uděláte linku na sbírání, čištění a označování vajec, zaměstnáte několik ošetřovatelek, účetní a nějakého drába, který všechny bude buzerovat… samozřejmě to nezvládnete sami, protože investice do ziskového provozu se počítá ve stamilionech i miliardách, nejdokonalejší šlechtěnci se rodí v Holandsku, takže je třeba brát genové linie tam, pak se bojíte, aby vám nezdražili elektrický proud, protože bez elektriky vám celá hala vychcípá během několika hodin.

To všechno se dá udělat tak, aby vajíčko šlo do hytlermarketu za 2,15 Kč. Tolik vám totiž všechny ty Kauflandy, Alberty, Tesca a Globusy za ta vajíčka dají. A ještě si vezmou nějaké poplatky za regálovné, musíte si sami platit doplňovače zboží, protože jejich skladníci to tam ani nedají a vy nemáte kšeft. Můžete dělat co chcete, cena je taková, protože pro obchodní řetězce není žádný problém dovézt vajíčka z Polska, kde je levnější elektrika i levnější krmiva a úroveň ochrany zaměstnanců je také úplně jinde. A nebo dovezou vajíčka z Německa, kde dostal producent mnohem vyšší národní dotace, včetně těch investičních.

Tomu se v Evropě říká volný trh… Všichni jsme si tu rovni, ale dotace a podporu má každý jinou. Vždycky se směju, když se někdo zaklíná tržní mantrou, budováním obchodních vztahů a podobnými řečmi. Nic takového neexistuje. Stačí rozhodnutí některé z vlád v Polsku, Rakousku, Maďarsku, Slovensku, i u nás, ohledně výše investičních dotací a všechno je rázem jinak. Každý, kdo vykřikuje o volném trhu, tak dělá medvědí službu národnímu hospodářství protože nutí naše podniky, aby uspěly bez podpory tam, kde jiní inkasují obrovské dotace. Jestli to chce někdo narovnat, může kandidovat do ojroparlamentu a tam přetlačit všechny frakce a nastolit tam konečně ten rovný přístup trhu bez dotací. Přeji hodně štěstí. Co, Svobodní? Už chystáte kandidátku?

Producent vajíček za dvě koruny z vajíčka udělá všechno. Hytlermarket si přirazí další dvě až tři koruny marže a vystaví to v obchodě. To je všechno. Když stavěl svou hyperprodejnu, dostal na to daňové prázdniny, města se mohla přetrhnout, aby mu přivedla silnici až k jeho obchodní zóně, nikdo nekladl překážky, nikdy se na těchto pozemcích nenašli žádní vzácní brouci, kteří by zabránili výstavbě, žádný aktivista se nikdy nepřilepil k lednici v Lidlu… a proto, milé děti, odchází z této země každý rok stamiliardy peněz na dividendách. Prodávat je totiž mnohem levnější než vyrábět.

Vždycky, když si v Lidlu koupíte vajíčko za pět korun, tak jste dvě koruny dali Jandejskovi či Babišovi, kteří to vajíčko vyrobili (v tom lepším případě, v tok horším jste ty prachy poslali do Polska), korunu jste dali zaměstnancům hytlermarketu a dělníkům, kteří ten Kaufland postavili a dvě koruny jste dali německým majitelům, kteří si z toho vyplatili bonusy, koupili si nové jachty a smějí se kolik je tady blbců, kteří se zadarmo a do krve bijí na fejsbůku za mantru volného trhu.

Jasně, čeští zemědělci si mohou taky postavit prodejny a konkurovat. Akorát jim nikdo nedá daňové prázdniny a těžko si postaví národní kolos o velikosti Globusu, protože něco takového musíte umět. Zkuste být sdružení českých farmářů a drubežářů a běžte jednat s Prahou, aby vám nabídli pozemky na stavbu dalšího Tesca Letňany… Zkuste to samé s blbou vesnickou sámoškou a zjistíte, že to není vůbec žádná legrace. I kdyby teď přišla osvícená vláda, odstřelili by Prouzu a celý jeho svaz obchodníků, který je mocnější než ministr zemědělství a dali by zelenou budování národního obchodního řetězce, tak to bude trvat deset let a celá EU bude řvát jak píchlé prase. O to se náš hytlermarketový oligopol postará.

Proto je mým druhým artikulem opatření, které by mělo donutit obchodní řetězce, aby zveřejňovaly nákupní ceny. Aby i poslední Jarin z Horní Dolní viděl, kolik při nákupu dá producentům a kolik dá německým vlastníkům. Aby o tom začal přemýšlet a začal hledat, jestli se to jinde (v podnikové prodejně) nedá koupit levněji. Aby začal chtít nějakou změnu. Aby dostal argumenty, až mu budou zase vysvětlovat, že žijeme v tom nejdokonalejším systému a máme se, jak jsme se nikdy neměli.

Chci, aby novináři začali psát o tom, kolik si hytlermarkety berou na maržích. Oni jsou sice investigativní, ale v tomto ohledu jsou slepí a hluší. Tak aby to prostě viděl každý na první pohled. A klidně ať Prouza od rána do večera vykřikuje, že se to hytlermarketům jen taktak vyplatí.

Že to nejde? Že to porušuje nějaké zákony o obchodním tajemství? Výše provizí finančníkům se uvádět musí. RPSN se uvádět musí. Tohle by se také dalo zařídit. Nejde to jen tehdy, když lidé nechtějí, aby to šlo. S volným trhem a obchodními vztahy se můžou jít vycpat. Nic takového tady nemáme, ale zato máme drahé potraviny. Dražší než v Německu. Vláda prý na obchodní řetězce tlačí… ale žádný konkrétní tlak jsem nezaznamenal. Jen jsem zaznamenal premiéra Nutellu, který na německé ceny čuměl jak Dežo na internet.

Já navrhuju jasný konkrétní tlak. Tvrdý tlak. Který nejspíš ani nebude muset být zrealizován, stačí ho nastolit jako reálnou hrozbu. Něco jako sektorová daň. Prodejny nad pět set metrů plochy budou uvádět nákupní ceny svého zboží. Ceny, které jsou uvedeny na faktuře od producenta. Na každém platu vajíček je napsáno, kdo je producent a někde v účetnictví je zaznamenána konkrétní faktura ke konkrétnímu vajíčku.

A ano, až Svobodní vyhrají volby a nastolí ten rovný, spravedlivý a volný trh bez pokřivujících dotací a zařídí, aby ten trh nekurvili ani v Německu ani v Polsku ani ve Francii, tak pak můžeme zveřejňování nákupních cen v hytlermarketech zrušit. Podle mého skromného odhadu se jim to podaří tak za 1984 let. Ale dokud tu budou dotace, dokud jsou Němci bohatší a mohou svojí výrobu víc podporovat a dokud tu budou blbci, kteří ucvrkávají blahem z takového volného trhu, tak nelze jinak, než jim dát přímo před oči v obchodech názorný příklad.

Když bylo možné chytré a vzdělané lidi přesvědčit, že grýndýl je dobrá věc a zachrání nás větrníky, slunečníky a měsíčníky, tak by neměl být problém přesvědčit lidi, že jsou to právě hytlermarkety, díky kterým naše ekonomika krvácí asi nejvíc.

Dneska diskutujme o povinnosti obchodních řetězců uvádět vedle prodejních i nákupní ceny.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle agentovné alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička nebo placky z nabídky.

236 thoughts on “Vajíčko

  1. Lidi jsou dnes zpovykaní a líní. Když jim nabídnete třeba pytel brambor s lepší cenou, začnou přemýšlet takto: „No jo, ale co bych já s tím pytlem dělal, kam bych ho dal, aby mi to nezačalo klíčit. To já si raději každý týden koupím jen trochu v hitlermarketu, je to pohodlnější a ještě tam mají skvělý výběr!“. Nejlepší je vydělávat na lidské lenosti. Nechce se ti vařit? -> restaurace vydělá. Nechce se ti konzervovat a skladovat jídlo? -> hitlermarket vydělá. Nechce se ti ani jít do té restaurace? -> jídlo za menší přirážku dovezeme.

    A mimochodem, ten pytel brambor si může uskladnit každý. Na vesnici levou zadní, v paneláku si stačí na balkon dát zaizolovanou bedničku. Ale proč to řešit když kousek od domu je ten skvělý obchod…?

  2. Vidlák si přímo úspěšně protiřečí. Na jedné straně vypočítává, čím vším levičáci zprznili trh, na druhé straně sám vymýšlí, jak by ho zprznil ještě vic.
    Levičácký pokřik , že trh nic nevyřeší, je jako uříznout někomu obě nohy a pak se divit, že dotyčný neumí chodit.
    Trh totiž už dávno není volný, je pokřivený tím vším, co si za léta různé zájmové skupiny vylobovaly, ohánějíce se přitom nějakým vyšším Dobrem. To Dobro má vždy ochraňovat nějakou skupinu před údajným Zlem, páchaném na ní zbylým lidstvem. Jednou jsou předmětem ochrany proletáři všech zemí vykořisťovaní buržousty, jindy barevné menšiny utiskované bílými, pak zase sexuální menšiny utiskované heterosexuály, migranti utiskovaní v chudých zemích toužící po blahobytu v Evropě. A samozřejmě Příroda jako celek (tu je prý třeba chránit před CO2, co na tom, že je její přirozenou součástí a je stejně životadárný jako voda) i její jednotlivé části, jako jsou například slepice v klecích či na podestýlce.
    Přímo zákonité je, že každá taková ochrana se časem ukáže jako kontraproduktivní a ochraňované skupině spíš škodící.
    Takže Vidlák teď touží ochraňovat spotřebitele před vysokými cenami. Dosáhne ale pravého opaku, protože každá zbytečná státem uložená buzerační povinnost všechno prodraží a zaplatí to vždycky nakonec spotřebitel.
    Nebo Vidlák jen lobuje za zemědělce proti obchodníkům? Takový Prouza naruby?

    1. A co jako?
      Čekat v teplíčku dvou svetrů na to, až vyvolené zástupce přepadne soucit a elektřinu za 50 haléřů, to je polovina koruny české, vykoupenou ČEZem, nařídí prodávat za dvojnásobek ceny a nebo tržně socialisticky nechají za desetinásobek?!
      Kecy, že to nemusíme kupovat si nechte pro inkluzivní studenty univerzit a gymnázií.
      To jsou pak ty, co kecaj v televizi k prostému lidu knížecí rady.

      1. Můj příspěvek není o cenách elektřiny (k té jsem se vyjádřila u předchozích článků). Teď píšu k Vidlákově umíněnosti ohledně uvádění nákupních cen na cedulkách u zboží.

    2. „Jednou jsou předmětem ochrany proletáři všech zemí vykořisťovaní buržousty, jindy barevné menšiny utiskované bílými, pak zase sexuální menšiny utiskované heterosexuály, migranti utiskovaní v chudých zemích toužící po blahobytu v Evropě.“
      A aby tomu nebyl konec, pošle na nás Pán Buch ještě soudružku Milenu.

  3. Lidi se nemají čím proti vrchnosti bránit. Nesmějí mít podíl na půdě po předcích, nesmějí mít podíl na rozpočtu a nesmějí o ničem rozhodovat podílem svým podílů.

    Vrchnost jim (nám) účtuje dluhy na hlavu, státně nezávazně, keré nadělali oni bez svolení nikoho z nás.
    Podíl na zisku země podle nich patří cizákům a tak to prostě je.

    Prosit cizáky aby nám prodali něco levně, je totální nepochopení kapitalizmu.

    A už s tím dejte pokoj.

    Dejte nahoře čudlík volby potřeb a lidi tam naklikají kolik se do nich vejde. 6vanit a mlžit stále vo tem samém stejně nemá cenu, páč igdyby ste se prozápadně pokadili horem dolem, přijede Putin na bílém koni a bude vymalováno. A mnozí tajně temu fandí, tak vo co de?

    Sami se jen vokrádáme, hospodařit svobodně neumíme, vrchnost hnusnou volíme, (já ne) a jen bllemcáme a blábolíme.

    Volte svý pojebaný potřeby a bude mír.

    Gdo nechce volit potřeby???

    Pište se po sebou, nepředbíhejte.

    Tady a teď.

    Do toho.

    Podložte neúčast sáhodlouhými vykradenými studiemi cizáků.

    No?

  4. Pane Vydlák i ostatní. Snažíte se o boj proti těm pro které nemají zákony ani cenu papíru na nichž jsou napsány, kteří je-li to nutné si je promptně upraví dle svých potřeb a kteří udělají cokoliv pro svou obranu. Jak chcete vyhrát proti takovému protivníku bez použití jakýchkoliv prostředků?

  5. Coby, zlevní se a prodají se těm, kteří (a zákazníci jejich restaurací) nejsou citliví na čas pojídání hus, ale mají rádi jejich lahodnou chuť.
    Obvykle kupujeme husy po polovině listopadu.

  6. Vůbec tady nezaznelo stratne,vratné u zeleniny a ovoce,zboží které se rychle kazi.
    Vůbec u potravin je ošidne mluvit o jednotné ceně a optimální situaci.

  7. Uveřejňování nákupek ničemu nepomůže, stejně jako každý ví, že cena v restauraci je trojnásobkem ceny nákladů na surovinu, v supermarketu očekává u rychloobrátkového zboží cca dvojnásobek. Krom komplikovanosti (víte, jak často se nákupky mění?) se taky dá schovat cena za „nákupku v místě supermarketu“ + nabídnout dopravu a logistiku v ceně. Ale nemá to cenu.
    Kdyby to cenu mělo, domluvily by se drůbežárny (pekárny, atd.) a začaly by na nějakém webu uveřejňovat např. měsíční průměr výkupních cen v minulém měsíci. To by nebylo proti žádné smlouvě. Zkuste to domluvit a zjistíte, že tahle informace nikoho moc nepřekvapí.

    S těma vejcema jste vedle jak ta jedle.

    Vejce z malochovu stojí kolem 5 – 8 Kč za kus, i když si pro ně přijedete k chovateli, známý prodá pochopitelně o něco málo levněji. Cena vcelku rozumně pokrývá náklady na chov, který není klecový a který zajišťuje nejen kvalitu života slepic, ale i chuť vajec. Od doby, co jsem domácí ochutnal poprvé, supermarketové jen na pečení.

    Výrobní náklady v jen trochu slušné drůbežárně jsou nyní kolem 2,5 – 3,0 Kč na vejce. Připočtete-li si dopravu a náklady na prodej, cena kolem 5,0 – 6,0 Kč za vejce není nikterak přemrštěná. Naopak vejce překvapivě dobře dosud odolávaly inflaci; v r. 2015 se prodávaly kolem 3Kč, v r. 2010 kolem 2,5 Kč a v letech 1995-2000 stálo vejce kolem 2-2,5Kč.
    Proč to tak je i přes zlepšení podmínek pro chov drůbeže? (které není jen kvůli drůbeži samotné, ale odráží se v chuti!)
    Jednoduše proto, že velké řetězce zracionalizovaly výkup a obchod a klesl zisk velkoproducentům, za něž kopete.
    Kéž byste kopal za ty malé chovatele…

    1. A v poměrně dlouhé období v letech 2022-2023 se prodávala vajíčka za cca 8 Kč průměrně.

      Prostě si vylžete tu statistiku, která se vaším lžím, nesmyslům a podvodům hodí.

  8. Dobrý den.
    Každý na vesnici má možnost být soběstačný a nějaké ceny v „hytlermarketech“ by ho vůbec netrápily.
    Stačí nebýt líný a nechtít dvakrát ročně k moři a pořád si jenom “ užívat“.
    A nesouhlasím s námitkami jako čas, zaměstnání, rodina a tak.
    Sami s manželkou chodíme do zaměstnání, máme dvě děti na ZŠ, které chodí taky do kroužků.
    A snažíme se být soběstační: brambory, česnek, cibule, naše kuřecí maso, zavařeniny,marmellády ovoce, slivovice. Všechno naše.
    Ceny neřešíme a do “ hytlermarketů“ zásadně nechodíme.
    Podle mně je to úplně jednoduché. Jenom chtít.

    1. Samozřejmě taky vajca. A nikdo mně nenamlzví, že není rozdíl mezi vejcem z obchodu, nebo ze dvorku.
      Určitě v barvě, obsahu živin a vitamínů a podle lidí, kteří mají vajíčka ode mně i v chuti.

      1. Iggy, vaše tvrzení platí jen zčásti. Je velká část národa, která nevlastní žádný pozemek a bydlí v nájemním bytu a na vlastní bydlení v domku s pozemkem nedosáhnou. Ale pravda, jsou i tací, co mají pozemek a na něm pouze bazén a golfový trávník.

        1. Ano, vím.
          Měl jsem na mysli lidi na vesnicích.
          Dnes už nikdo nic nepěstuje a nechová, všichni mají bazény, pergoly,trampolíny, okrasné zahrady. Ale stěžovat si na drahotu a špatnou kvalitu, to umí každý.
          A co tak se teda postarat sám? Na to není čas, protože se pořád něco musí slavit a jezdit na dovolené.
          Opravdu mě to už nebaví poslouchat věčné nářky na drahotu.
          Proč třeba Vidlák neřeší bezpečnost v ulicích ? To asi není tak populární téma.

        2. Nemají podíl na neprodejné půdě po předcích, nemají podíl na kase, z hospodaření celé země a nemají právo o tem podílově rozhodovat. Tak je to. iGGY JE BAMBULA CO CHODÍ DO PRÁCE PRO KORPORÁTY A EŠTĚ PĚSTUJE VAJÍČKA .

          1. Ano, možná jsem bambula, klidně.
            Ale: nejsem zaměstnaný u korporátu a ještě větší bambulové jsou ti, kteří pracují pro korporát a ještě si od nich kupují v obchodech hnusné a drahé jídlo. A vůbec nad tím nepřemýšlí.

  9. Jen bych doplnil že technologie nabízí, aby si každý udělal z chytrého mobilu co má v kapse čtečku čárového kódu. Vyfotím kód na zboží, aplikace se zeptá nějaké centrální databáze a pokud bude vědět, tak řekne, jaké bývají obvyklé ceny na straně výrobců. Je pochopitelně otázkou, jak tu centrální databázi naplnit daty. To nevím.

    1. No, pardón, hodím svoji myšlénku.
      Možná by aj nějakému čekolandskému ajťákovi dovolili takovou aplikaci do móbilu vymyslet a nadatlovat (určitě by mu tu „“praci““ nezaplatili) , ale pochybuji, že by se s tou aplikací běžní mobilní imbecilové zabývali. No zkuste popřemejšlet.

    1. Tak tahle účast…jak to nazvat tu stovku (dvě stovky) lidí?
      Radši nijak, to je zoufalství.

      Vidlák byl hodně stručný.
      Vidlák o Mošnovu: „slyšel jsem, že nad vaší aglomerací je zapotřebí nakreslit pořádnej jadernej terč a vsadím se, že v Rusku už je atomová hlavice která je přesně sem zaměřená.“
      Odezva žádná, lidé mlčí.

      Vidlák: Kdo je ten, na koho tady spoléháte?
      Z obecenstva se k podiu vyhrne nějaká podnapilá osoba a je pořadateli okamžitě uklizena.

    2. Rozpačitý závěr, pořadatel nechal zahrát hymnu, ale jen českou. Obecenstvo se ale nedalo a zazpívalo i tu slovenskou část.

  10. Vážený Vidláku, dnes trochu dříve, protože po napsání článku se odebéřu ke konzumaci svatomartinské husy s drobným předkrmem a skvělou polévkou, abychom to společně zapili úžasným moravským ryzlinkem po vzoru Alsasanů a vyzkoušíme i lehké červené. Prostě si uděláme pohodu a pro jednou se vykašleme na politiku. Věřím, že i Vy!
    Díky za druhý díl! Diskuze je povedenější, jde přímo k věci, až na drobné výkřiky, a sešla se zde řada dobrých nápadů, které lze využít. Ostatně tak jsem si to v duchu představoval, když jste své artikuly vypustil. Že se za jednoduchým heslem seřadí řada dalších možných řešení, které chytrý šelma ministr ve své práci využije.
    Já jsem se k tomu přihlásil již včera, dnes to zde pouze zkopíruji, ale přesto se mi velmi líbil příspěvek Slávka, hlavně ta část s daněmi, ale i nápady dalších. Objevil jsem tu i citát od Petra Hampla a jsem rád, že jsme došli spolu ke stejnému závěru (napsal jsem ho už včera).
    Ano, Vidláku, základem pochopitelně musí být vlastní výroba, ale k tomu máme, a to si přiznejme, ještě docela daleko, i když to tak hrozné není.
    Rozhodl jsem se také, až na výjimky, nerozporovat některé závěry mých ctihodných spolu diskutérů, ale nemohu přestat kroutit hlavou nad závěry některých z nich, že se stejně nic dělat nedá. K tomu připomínám, že v životě platí, že když mě nechce tahle, může mne chtít ta druhá.
    To ale, v čem mají tito lidé pravdu, je fakt, že konglomerát monopolních výrobců, kteří ničí naše dlouholeté výrobky (viz Opavia) a monopolních prodejců, tady trh rukou společnou a nerozdílnou zničili. Já pouze navíc říkám, že díky tomu se na jejich zájmy nemusíme ohlížet. Já rozumím výrobci, že vyrábět určitý druh piškotů v malém množství je pro ně ztráta. a nahradí to výrobou bezchutných v Polsku, které dodá na celý trh, ale mohu k tomu konstatovat jediné :
    „Děláš velkou chybu, Jaromíre. To se ti vymstí. Co zas? No to tvoje vracení sirek do krabičky… Jednou to poznáš.“
    Poznají to ve ztrátě trhu, ale to už u toho bohužel budou jiní manažeři.
    Než tady napíši svůj návrh řešení, dva osobní poznatky ze života řetězců a prodeje potravin.
    V republice existoval projekt na porovnávání cen potravin (soukromý), kde na základě informací z různých míst prodeje byly porovnávány ceny u jednotlivých výrobců a byly také porovnávány z dostupných zdrojů s cenami od výroby. Na základě ohromné databáze byly nabízeny služby školám, nemocnicím, velkým hotelovým řetězcům a dalším, že když dají k dispozici faktury s nákupními cenami, tento projekt jim řekne, jak efektivně nakupují jejich zaměstnanci. Bylo to docela skvěle rozjeté a zastavil to až Covid. Zažil jsem několik plačících vedoucích školních jídelen, když jejich nadřízení dostali porovnání efektivity jejich nákupů….
    A protože tohle dokázal soukromník (náklady na to nebyly nijak veliké), není žádný problém, aby tohle zadal stát, buď opět soukromníkovi nebo nějaké škole nebo výzkumáku. Za necelý rok z toho pro ministerstva začnou vypadávat takové informace, až se budou divit. Totiž všichni ti, kdo zde tvrdí, že nelze zjistit náklady výrobce se mýlí. Výroba potravin v unii je velmi sledovaná, každý potravinový výrobek je sledován od prvotních vstupů až do prodejny (známe v prodejně každou krávu, ze které tam visí koleno). Cenu může ovlivnit pouze balení, ale to už je na legislativcích, aby to vychytali. Nákupní cenu proto mohou řetězce klidně vyvěšovat, a nic se nestane. Mají to v elektronické podobě.
    Povídačky o tom, co si z toho vezme zákazník, když má tři obchody, a každý má stejnou nákupní cenu a rozdílnou prodejní, jsou jenom povídačky. Tato informace bude mít na prodejce šílený vliv (na jeho uvažování), ale musí být doplněna celou řadou legislativních opatření.
    Druhým příkladem je příběh prodeje jednoho výrobku, u kterého jsem asistoval přímo jako právník. Příslušná organizace měla dohodu s nadnárodním výrobcem, že bude na základě licence prodávat a distribuovat celou řadu jejích výrobků, které každý z Vás znáte. Tato společnost se pochopitelně snažila dostat do řetězců, protože objem prodejů je tam obrovský. Nabízet prodej výrobků po drobných prodejcích pomocí Horeky prováděli také, ale tato činnost byla velmi neefektivní. Potřebujete k tomu flotilu automobilů a prodejců, kteří obrážejí jednotlivé drobné obchody a musíte nabízet i další zboží, protože abyste např. vozili jenom žvýkačky, tak s tím vás každý hospodský vyhodí. To nemluvím o zboží, které musíte vozit chlazené.
    Tedy řetězce. Jeden z výrobků, který můj klient nabízel byl velmi oblíbený, a můj klient ho od výrobce nakupoval za 50 Kč. Nikdy, a to zdůrazňuji nikdy, neprodal řetězci tento výrobek za cenu vyšší než 53 korun čistých. Stejný výrobek prodával poté řetězec za 120 Kč na svých pultech. Nebudu se zde rozepisovat o regálovném, o platbách za zalistování, atd. atd. Jeden z řetězců má dokonce celý nákupní postup udělaný tak, že za ně zaplatíte i DPH, které odvádějí oni, a když máte štěstí, tak ho za půl roku dostanete zpět. Když jsem se obrátil na finanční úřad s touto věcí, bylo by doporučeno, ať podání stáhneme, protože nás vykopnou ze všech řetězců. Asi za rok mi pracovník tohoto úřadu neofiko sdělil, že by stejně nevěděli, jak to řešit. Že nezákonné to je, ale ten řetězec je tak významný pro státní rozpočet, že mu všichni jdou na ruku.
    Můj návrh řešení?
    Opsat zákony Francie a Španělska, které upravují fungování řetězců. A začít stanovením nejvyšších marží(ve Francii běžné), pokračovat uzákoněním povinnosti zveřejňovat nákupní ceny, dále spolu s Petrem Hamplem doporučuji pokračovat použitím zákona o hospodářské soutěži a podle vzoru ze Spojených států, kde takto byly zničeny ropný a telefonní monopol, rozbít jednotlivé řetězce každý tak na deset celků a zakázat jejich spojení po dobu třiceti let a zakázat jednomu vlastníkovi vlastnit nebo najímat více než např. pět prodejen. Z toho vyjmout družstevní vlastnictví. Nedovolit jednomu řetězci držet více než pět procent obratu prodeje potravin (ale i dalšího zboží) na určitém území. Tedy, státním tlakem, zřídit opravdový trh.
    To nemluvím o zakleknutí daňové správy, zamezení převodu zisku do zahraničí ze strany řetězců pomocí vnitropodnikových cen, atd.
    Přikázat po vzoru Francie, aby pracovníci v řetězcích měli stejnou výši mezd, jako mají pracovníci tam, kde má řetězec sídlo. Francii to takhle prošlo v EU u řidičů, tak proč ne v obchodě v České republice.
    A ano – zavést nulu u DPH na základní potraviny, a pět procent u ostatních potravin. U alkoholu a vybraných produktů ať se jde klidně na padesát procent ( z toho vyjmout víno a pivo).
    To vše si zaslouží řetězci za fakt, jak si s námi vytírají ….
    Vidláku těším se na další díl.
    Hezkého Svatého Martina a dobrou chuť. IK

    P.S. Zakázal jsem doma Nutellu. Už nikdy se nezbavím pocitu, že se dívám na předsedu vlády

  11. Pošlu na ně obchodní inspekci, protože se dopustili kartelové dohody a prodávají za domluvenou cenu. (https://web.litterate.cz/vajicko/comment-page-1/#comment-209450) — Odpověď si dovolím dát sem, neb je poněkud obecnější a širší povahy.

    Ale je za tím doopravdy kartel, potažmo kartelová dohoda? Podezření na ni bych měl mnohem silnější, kdyby ty oplatky v jednom supermarketu stály 31,20 Kč a ve druhém 31,30 Kč…

    Je myslím docela zajímavé podívat se na ceny celého sortimentu v nějakém supermarketu. Člověk by naivně myslel, že jsou-li odvozeny od nákupní ceny, nákladů na dopravu a skladování, průměrných ztrát, rizik, nějakých fixních nákladů a zisku, bude pro ně platit cosi jako Benfordův zákon (https://en.wikipedia.org/wiki/Benford%27s_law), a to ani ne tak pro první číslici prodejní ceny, jako spíše pro první dvě či snad i tři. Jinými slovy, že mezi cenami 29,00 a 29,99 Kč najdeme zhruba stejně položek, jako mezi cenami 30,00 a 30,99 Kč. Ještě jinak řečeno, ceny by vypadaly daleko nahodileji; poslední platné cifry by se střídaly se skoro stejnou pravděpodobností.

    Již několikaminutová návštěva supermarketu však ukazuje cosi jiného: Baťovské ceny vysoce vedou. Za některé ceny se zjevně prodává snáze než za jiné. Ať už umím oplatky nakoupit u výrobce za deset korun nebo za dvanáct, stejně je budu prodávat za baťovských třicet korun mínus ten desetihaléř. (Teprve nějaký větší výkyv by způsobil, že bych cenu změnil na dejme tomu 26,90 nebo naopak na 35,90 Kč; i v chování zákazníka zjevně je určitá setrvačnost, ale jakmile ji překonám, těch šest korun už obětuje snadno. Beztak jsem si vybral právě oplatky jako příklad výrobku nikoliv nezbytného.) K tomu nijak nepotřebuji, aby se nejprve moji emisaři v půl druhé v noci setkali u benzínové pumpy s emisary konkurence a něco si tam špitali v autě předtím pečlivě zbaveném štěnic.

    — — — • — — —

    To, co jsem teď napsal, bych mohl různými směry ještě zobecňovat. V první řadě, můžeme zde mít kartelové chování i bez existence formálních kartelů, tím spíše bez právně vymahatelných kartelových dohod, jaké kdysi v 19. století existovaly před antitrustovými zákony. Chování de facto kartelové myslím přirozeně vyplývá zejména z toho, že ty řetězce mají zahraniční vlastníky navzájem dost podobného typu. Na to by byl každý ÚOHS krátký, i kdyby zázrakem měl skutečnou vůli s tím něco udělat. Kdybych podnikal v zahraničí, také bych se snažil si zisk přivézt (-ést) sem.

    Naopak kdybych (https://www.youtube.com/watch?v=993lM2tkEx0) vlastnil některý z těch zdejších obchodních řetězců já, samozřejmě bych prodával za zhruba stejné ceny jako konkurence. Rozdíl by byl úplně jinde. Ani ne tak v tom, že daně bych platil tady. (Stejně jako všichni ostatní bych si uměl zařídit, aby ty daně byly spíše symbolické.) Ale zisk by se rozpustil zde; postupně by prosakoval do zdejší ekonomiky.

    Pak bych umřel a „alternativa“ by se mohla začít hádat, jestli jsem tolik peněz odkázal Universitě z vlastenectví, anebo proto, že tři moji synovci a dvě neteře mají na jejích katedrách tak pěkná místa…

  12. Vidlákův nápad se mně líbí, ale obávám se, že neprojde. Je to totiž podobná příčina jako cena energií, až na tento bod Vidlák narazí.
    Základním kamenem úrazu je, že se čeští politici dlouhodobě snaží zalíbit nadnárodním institucím nebo komukoliv v cizině místo aby se snažili zalíbit svým domácím voličům. Vyřešil by to institut volebního víkendu každý rok, do kterého by se spojily všechny volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, krajských a obecních zastupitelstev, atd. A přidal bych k tomu možnost zvanou ostrakizace, tedy že by každý rok voliči odvolali jednoho nejméně oblíbeného politika, jednoho soudce, jednu neziskovou organizaci a zakázali jim na 10 let zastávat jakékoliv veřejné funkce nebo provádět veřejnou činnost. Výkon všech ostatních politiků, soudců i neziskovek by se radikálně zlepšil.
    Co se týká vajec a jejich ceny, obávám se, že Vidlák podcenil možnost manipulace řetězců se škodami u nich způsobenými. Třeba u vajec sdělí, že jim skladníci hypermarketů poměrně hodně vajec rozbijí, hodně se jich vyřadí ze zdravotních důvodů prošlých potravin, atd. Hypermarkety budou samy aktivně klást překážky celé činnosti, takže jednoduché heslo dobře myšlené se změní v něco jiného. Přeji Vidlákově snaze úspěch, ale obávám se, že se spíše nedostaví než dostaví.
    Jak tedy na řešení problému jinak? Asi se domluvit se Zdeňkem Jandejskem a jeho organizací a udělat jednoduché webové stránky, kde by byly zveřejněny průměrné nákupní ceny, za které hypermarkety nakupují potraviny od místních zemědělců. K tomu srovnání výrobních nákladů v ČR, Slovensku, Maďarsku, Rakousku, Německu a Polsku, a dotace, které na jednotlivý výrobek zemědělec obdrží v daném státu. plus cena energií – elektřiny, plynu, nafty, benzínu. To nepodléhá žádným obchodním tajemstvím a současně by si zemědělci porovnali, za jakou cenu by měli hypermarketům vlastně prodávat. Stačilo by nějakých 100 základních potravin.
    Pokud by se Vidlák a strana PRO dostali do parlamentu, pak by Vidlákův návrh mohli zařídit jako povinné zveřejňování tzv. Cost Break Down naprosto běžného v automobilovém průmyslu. Tedy ceny nejdůležitějších vstupů a jejich poměr ve výrobku, v případě vejce krmné směsi a elektřina, cena práce, cena dopravy, ostatní náklady výrobce včetně zisku. Podobně u jiných potravin.
    A co je tím hlavním kamenem úrazu zmíněným na začátku textu? Přeci fakt, že je ČR kolonií na jejíž úkor (a Polska, Maďarska a Slovenska) je dotován život obyvatel Německa či Francie. Jde o ty vyvážené zisky, bez kterých by Německo nemělo tak skvělé HDP, protože lidé tam jsou stejně šikovní a o něco méně pracovití než pracovníci v ČR. Německá vláda to nedovolí, a bude pro ni snazší zkorumpovat českého politika než přebudovat celý průmysl. Proto Němci jednou zkrachují. A proto se Maďarsku daří v EU přežívat lépe než ČR, což je dáno osobou Viktora Orbána. Ať už si o něm myslíme cokoliv, přeci jen myslí na Maďary více než na EU.
    Situace je asi řešitelná až s koncem jednotného trhu v EU, což je stejná příčina u potravin i energií.
    Vidlákovu snahu o zveřejnění jeho 5 artikulů vnímám jako podnět k diskuzi a vyhledání slabých bodů jeho návrhu. A návrhu, jak to přesně provést, aby se dosáhlo zamýšleného efektu. Budu velmi rád, když Vidlákových 5 artikulů vejde v život. V jakékoliv podobě budou krokem správným směrem.

    Ale udělal bych ještě jednu věc vedoucí k potravinové samostatnosti ČR, a to možnost záhumenkového hospodaření. Bez jakýchkoliv regulací vyjma zdravotní závadnosti výsledné potraviny. Jak ke zdravé potravině výrobce dospěje, jeho věc. Osvobodit od jakékoliv byrokracie a daní, s možností prodeje výpěstků bez evidence. Mnoha důchodcům a lidem na vesnicích by to usnadnilo život a umožnilo přivýdělek. A umožnit to i zemědělským podnikům. V dostatečném počtu záhumenkářů by najednou začaly hypermarketům ubývat zákazníci kvůli cenám. Pak by se teprve něco začalo dít.

    1. Srovnávat cokoli u nás, s čímkoliv v Německu, je nesmysl. Je to tam nastavené úplně jinak – uvedu malý příklad:
      Žádný německý elektromontér či elektromechanik, si nedovolí pracovat na zařízení pod napětím, bez písemného a výslovného příkazu jeho přímého nadřízeného, nebo zaměstnavatele.
      Pokud by takovou práci (na zařízení pod napětím) a bez písemného příkazu odmítl, každý další elektromechanik či elektromontér, který je členem jejich cechu, tu práci odmítne také.
      To zatím u nás neexistuje.
      Zkusili byste to odmítnout jen jednou – a ihned by Vás nahradil nějaký fušer, kterému jsou nějaké cechy, příkazy, pravidla, normy, vlastní život i budoucnost rodiny, u prdele.
      Takhle si tu my žijeme. Už 34 roků.

      1. Tecočampe,
        přiznávám, že jsem nepromýšlel návrh do všech oblastí života a potřeboval by ještě hodně promyslet a dodělat. Berme to jako námět k další diskuzi, jak Vidlákův návrh zavést v život, aby se dosáhlo kýženého efektu. Nějaké základní porovnání se zahraničím ale nezbytné je, protože tam řešili podobné problémy a nějakým způsobem je vyřešili. My vidíme výsledek, ze kterého sem můžeme poučit. Není nezbytné vymýšlet vlastní řešení, mnohdy stačí opsat, co se osvědčilo jinde.

    2. Gerde, mluvíte mi z duše, když připomínáte možnost záhumenkového hospodaření. Když si uvědomíme, že dostatečně rozšířené domácí chovatelství a pěstitelství by mohly přispět k snížení cen potravin v nadnárodních řetězcích, pak veškerá buzerace a zákazy ohledně samozásobitelství ze strany naší vlády začnou dávat smysl, protože tahle vláda je vládou pro všechny, vyjma občanů ČR. Někdy si říkám, zda cílem této vlády skutečně není zlikvidovat ČR jako takovou, aby se musela uchýlit pod křídla (byla koupena ve výprodeji) nějaké jiné země. Jejich moto by mohlo být „A poslední zhasne.“.

      1. Petro,
        jistě je dlouhodobým záměrem Německa obnovit svatou říši římskou, které bylo české království a moravské markrabství součástí. Pokud by k tomu došlo, jistě by došlo k osamostatnění Moravy jako 18. spolkového státu. Čechy by byly 17 stát.
        Stačí vydržet jednu až dvě generace a německý sen o jednotné další říši se neuskuteční, protože se Německo rozpadne na mnoho kalifátů. Stačí jen počkat, už za 20 let budou mít velké a neřešitelné potíže.

  13. Nesdílím Vidlákův optimismus, že 30 let deformované obchodní vztahy, nenažranost nadnárodních koncernů a vysávání spotřebitelů lze snadno narovnat povinností uvádět nákupní ceny v prodejnách. Pokud by k tomu došlo, tak předpokládám, že by řetězce jednak posílily své kartelové dohody a postupně by do tohoto kartelu začaly přibírat ještě výrobce. V každém případě pochybuji, že by se zastyděly za svoje hříšné marže a obratem napravily své chování ve prospěch spotřebitelů.
    Má-li se něco změnit, je v první řadě nutné zastavit manipulaci s cenami prostřednictvím tzv. akčních cen případně slev na věrnostní karty, bonusové body apod. Například povinnou fixací prodejních cen na delší období, třeba jednoho roku. Dále pak zavedením systému daňových malusů. Daň na dividendy vyvážené z ČR 90%. Daňová neuznatelnost nákladů vynaložených za poskytování poradenských a expertních služeb mateřskými či zahraničními společnostmi. Stanovení „morální marže“, jejíž překročení by bylo penalizováno daňovou progresí, třeba až na 100%.
    Toto samo o sobě však nestačí. S Vidlákem jsem za jedno ohledně nutnosti obnovení potravinové soběstačnosti republiky, narovnání trhu deformovaného systémem dotací a nerovností způsobovaných dovozem levnějších produktů (potravin) ze zahraničí. Dokud se na náměstí nevrátí trhovci se svými zemědělskými přebytky, dokud nebude výhodnější základní potraviny nakupovat v krámku v sousední ulici než dojíždět do supermarketu, tak se pro spotřebitele nic nezlepší. Nadnárodní koncerny si na každou novou legislativní povinnost najdou nejrůznější legální kličky, jak ji obejít.

    1. Možná to byla povídka, možná knižní příběh, možná nějaké vyprávění, ale kdesi v paměti mám uloženo, že za Rakouska-Uherska, jestli ne za První republiky, byly v obchodu s potravinami stanoveny maximální marže, za nedodržení sankce a k tomu, že probíhaly soustavné kontroly i u těch nejmenších obchodníčků. Mohlo to být i válečné opatření za První světové… Uměl by to někdo někde najít?

      1. JiH:
        To stejné mě tvrdil můj dědeček, který ale umřel, když mě bylo 15 roků, ale přesto si to dobře pamatuji. Říkal, že za I. republiky byl tkzv. Zákon o cenách a tam měl každý výrobek pevně stanovenou marži obchodníka. Tak například pánské kalhoty 15%, obuv 17% máslo 10%. Prý se to kontrolovalo a obchodník musel doložit faktury od dodavatele a k těm přirazil svoji marži dle zákona a výsledkem byla cena pro zákazníka.
        Za I. republiky to tak prý fungovalo….

  14. Ještě k těm cenám. Do supermarketu, kde pracuji skladník přijíždí houfně Vietnamci a berou zboží v akci (pokud není limitováno počtem kusů na osobu, ale i na to najdou mast) po celých balících a to včetně vajec.
    Za kolik to zboží pak prodávají? A proč o něj mají zájem, když podle všeobecného názoru i zboží v akci je předraženo.
    Obchodní řetězec nakupuje zboží v řádu kamionu a proto i nákupní ceny má jiné jako drobný obchodník. Má ale zase úplně jiné náklady jako drobný obchodník. Všechno je to daleko složitější, než jak vidí Vidlák, kterého si jinak velmi vážím, ale tentokrát vystřelil do tmy…
    Pokud by se prodej potravin vrátil k malým a třeba regionálním prodejcům, tak by jste viděli ty ceny. U nás v Brně například regionální síť obchodů Brněnka.
    Tam jsou ceny řádově o 30% vyšší jak v supermarketech.

    1. Vietnamci ve večerkách prodávají potom zboží těm Čechům, kteří pracují 12 hodinové směny, aby vydělali na stále se zvětšující výdaje a nemají čas běhat po slevových akcích.

    2. To bude nějaká dezinformace😀. Podle nových narativů😁 zboží v akci, skupují vzteklí a nenažraní důchodci, kteří se o ně neváhají porvat. Na slušné pracující se potom nedostane a tím se vytváří mezigenerační nenávist. Tak nějak se to dnes prezentuje.

    3. Správně jste napsal, že rákosky ve velkém kupují zboží v akci. Takže by vydělali, i kdyby to prodávali za stejnou cenu, jako hyper-super mimo akci. Ale u nich to je ještě dražší. Není nic jednoduššího, než se cestou z práce u nich stavit a můžete porovnat.

    4. Tak mi tedy vysvětlete, jak je možné, že drobný obchodník, co provozuje malou samoobsluhu na našem sídlišti (díky bohu za něj, ač jsem ateista) má nižší ceny než všechny hytlermarkety v našem městě (Lidl, Penny, Billa, Albert, Kaufland). Město daleko na severu Čech.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *