18 července, 2026

V čem žiješ, Čestmíre?

Tak se nám odkopal čelný politický influencer, Čestmí Strakatý! Jeden z prvních liberálů, který pochopil sílu nových médií, udělal se pro sebe, založil si podcast a začal zpovídat lidi jiným způsobem. Fungovalo mu to bezvadně, nasbíral obrovský dosah, jeho pořadem prošli vrcholní politici i nejhorší spodina reprezentovaná Řeporyjcem Novotným a následovala by samá pozitiva a sociální jistoty, nedojít k tomu, že se Strakatý vyfotil s ministrem Klempířem…

Strašná věc, todlecto. Libtardí profily vybuchly odporem. Hned bylo jasné, že Strakatý je od začátku bezcharakterní zrůda, která to hraje na obě strany, morální dno, kterému správný pravdoláskař ruku nepodá… lepšolidé se předháněli, kdo dřív odhlásí předplatné na jeho platformě a internet se zahemžil výzvami, aby Strakatý okamžitě činil pokání…. ba sám ministr se za fotku se Strakatým omluvil.

Znalé nepřekvapí, že celý ten lynč poháněli známí podporovatelé prezidenta Petra Pavla a spolupracovníci s Milionem chlívek, Tony Pášma, Petr Ludwig a Roman Máca. To víte, všichni libtardi jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. A protože všechny proruské dezoláty už odhalili (a oni si z toho už dávno nic nedělají), byli by bez práce a musejí se proto zaměřit více inkvizičně a zkoumat pravověrnost ve vlastních řadách.

Inkvizitoři mají tu výhodu, že jsou žalobci, soudci a často i kati zároveň. Dost to zjednodušuje a zlevňuje soudní proces…

Myslím, že Strakatý z toho není překvapený. Něco podobného se mu stalo už před volbami, kdy si dovolil k sobě pozvat Kateřinu Konečnou a ona s ním svedla rovnocennou polemiku. Tehdy byl jeho největší hřích v tom, že z rozhovoru vyšla vítězně a tak ho neměl odvysílat a nebo ji neměl vůbec zvát. Copak neví, na které straně stojí?

Proč to celé píšu…

Víte, hrozně se mi líbí, jak tady někdo pracuje celé roky ve prospěch liberální demokracie. Udělá stovky, ba tisíce rozhovorů. Zviditelní celou řadu blikotavých politických hvězdiček typu Destroix, Danuší, různých Fleků, kteří dojí stát na náhradách za pronájem kanceláře, Hladíků, kteří se oteplují dvakrát rychleji, než zbytek KDU-ČSL… dlouhá léta osvědčujete pravou víru, účastníte se povinných autodafé, kde společnou libtardí rukou vrháte špínu na odsouzené kacíře… a pak stačí jedna fotka a vaši včerejší kamarádi, se kterými jste se z jedné tribuny posmívali dezolátům, vás okamžitě pomluví, odsoudí a vlastně i popraví.

Udělají to ti, kteří si vetknuli do erbu štít demokracie a stali se jejími samozvanými strážci. Udělali to ti, kteří si podávali ruku s prezidentem i s Rakušanem. Ti, kteří sekundovali Mikuláši Minářovi a kteří rádi dělali pravdě a lásce prodlouženou ruku. Tony Pášma, který se chlubí fotografií s Petrem Pavlem a který se pasuje div ne do jeho nejlepšího přítele, spustí ten nejšpinavější shitstorm na svého včerejšího kamaráda. Petr Ludwig, který se zaklíná demokracií a pravdou, kvůli jedné fotce zapomene na všechno, co Strakatý pro pravdu a lásku udělal. A Roman Máca, který je v České televizi pečený vařený, v klidu odjistí gilotinu pro svého spolubojovníka, o kterém seznal, že není dost pravověrný.

Takové přátele má Petr Pavel. Takové přátele má Mikuláš Minář. Takové přátele má Vít Rakušan. A víte, jak se to říká… ukaž mi, kdo jsou tvoji přátelé a já ti řeknu, jaký jsi. I když… Petr Pavel se kamarádí i se syrským Šarou, takže nějaký Ludwig s Pášmou… to se snese. A nebo cítí jejich potenciál. Dneska shitstormují Strakatého, zítra třeba budou řezat hlavy… Mimochodem, většina hlav, které Šara uřezal, nepatřily nepřátelům, ale spolubojovníkům, které nařkl ze zrady…

Máte tam, v pražské kavárně, moc pěkné vyhlídky… Dlouhé roky si křivíte páteř, deklamujete fyzikální nesmysly o grýndýlu i elektřině, jen abyste osvědčili pravověrnost. Podepisujete se pod psychologické i fyziologické nesmysly o sto padesáti pohlavích, bez mrknutí oka mrzačíte děti podáváním blokátorů puberty za pomoci soudů, doktorů i právníků, abyste patřili do správné party. Hlásáte nesmysly o kulturním obohacení, zarytě mlčíte o praktikách chirurgů z dovozu, v naději, že budete vyzdviženi… a najednou přijde váš vlastní inkvizitor a prohlásí vás za stejného kacíře, za jakého jste před nedávnem prohlásili mě.

A víte co? Já vám to přeju. Jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno. Že se pravdě a lásce nedaří, to je nejlépe vidět na té zběsilosti, se kterou řežou krky svým vlastním. Paranoia, se to jmenuje a postihuje to vůdce, režimy i Ludwigy, když se přehoupnou přes vrchol a vidí tam dole, možná ještě daleko, ten celkem roztomilý… kašpárkův hrobeček.

Čestmí Strakatý to rozchodí a dál bude sloužit liberální demokracii… Ale už nikdy nebude jako dřív. Právě zjistil, že pražská kavárna má chřtán. Z některých toto zjištění udělá dezoláty, protože se přece nebudou líbat ruku, která je bije. Jiní se stáhnou a budou se tvářit, že se nic neděje. Dalším to spustí krysí náturu… ale poznamená to každého. Já jsem se před rokem 2022 také považoval za občana tohoto státu a myslel jsem si, že máme jednu občanskou společnost… Teď buduju novou – pararelní, protože jsem přestal věřit, že s Ludwigy, Mácy, Pášmy a jejich kamarády Petry Pavly a Mikuláši Mináři se mohu domluvit…

Co ty, Čestmíre? Co ty jsi zjistil? Je Ludwig s Pášmou jen taková náhodička, hloupoučká chybička v jinak bezvadné sluníčkové liberální společnosti? Prostě to chudáci trochu přehnali… jsou přepracovaní, jak musejí dávat pozor na zlé dezoláty… a tak se unáhlili?

A nebo je to symptom? Symptom inkvizice, symptom principiální nesnášenlivosti, která si myslí, že demokracie je to, co hlásají oni? Symptom, že liberální demokracie není ani liberální ani demokracie?

V čem žiješ, Čestmíre? Jsi ještě svobodný a nebo už musíš dělat autocenzuru? Jsi ještě svým pánem a nebo už máš nad sebou demokracii, která má místo srdce břicho a místo duše tlamu?

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

316 thoughts on “V čem žiješ, Čestmíre?

    1. no… jakože mám uvěřit, že nám tady vyrůstá nový čerstvý výhonek čehosi a že ho nedokážou vyrýt ani ti bohatí Strnadové a na ně zavěšení děvky různého ražení a schopností, když i on dokonce sám tvrdí, že …„…že v dnešním digitálním světě existují stopy úplně u všeho“?

      Nevěřím!

      Ale uvidíme, zda se z „Thomase Pauknera“ vylíhne ptáček zpěváček, nebo jen další přežraná tlustá kukačka, co z hnízda vyhodila ostatní zpěvavá ptáčátka.

      1. Je to krajně podezřelý podnik.
        Cui bono?
        „Budou-li zbrojaři zaměstnávat, prodávat za přiměřené ceny, investovat a podnikat dravě, leč legálně – super, jen tak dál. Ať si koupí celou Evropu, brzy bude na prodej a lepší čeští zbrojaři, než Číňané.“ „Šalom.“ ???

    2. Hm, to už začíná vypadat jako hrneček s medem, kam maji na výzvu nalézt všichni naivní aktéři, novináři, lidi s infem od policajtů, aby je režim zničil a ucpal všechny díry.

  1. Pávek a jeho Berija Kolář našli nové. Opravdu u Erdogana žebrali jako hovna.
    https://pravyprostor.net/aktualne-ankara-summit-nato-jeste-ani-poradne-nezacal-ale-ceska-delegace-se-uz-postarala-o-poradny-rozruch/

    Věci se ale mají úplně jinak. Turecká strana vydala prohlášení ve kterém se píše že o pozvání na večeři obdržel Erdogan prostřednictvím Kanceláře pražského Hradu. Kancelář udávala jako důvod napjaté vztahy se současnou českou vládou a citace “ Je zvyklostí že na summitech NATO zastupuje stát hlava a to mi ze strany kabinetu nebylo umožněno, žádám Vás tedy tímto o dodatečnou pozvánku na neformální večeři“.

    1. NTVL Berija ne. To byl ruský a světový hrdina a superborec. Organizoval evakuaci sovětského průmyslu za Ural, potom řídil vývoj sovětského jaderného průmyslu až do atomovky. Nejpomlouvanější genius lidstva. Jestli někoho kdy KoZa úporně nenáviděla více než Stalina, tak to byl Berija. Podle zásluh.

      1. Vězeňské konstrukční kanceláře.
        Koroljovova přeražená, čelist. Pkzdější komplikace byly příčinou jeho smrti.
        Polikarpov hrdinou SSSR dříve než, byl zrušen dočasně odložený výkon rozsudku trestu smrti.
        Kolik takových bylo, bezejmenných.
        Nikdo jiný se svými hrdiny nezacházel hůř než „Rusové“, Češi, Poláci.

        1. Počkejte, brzděte.

          Jak to bylo s tou Koroljovovou smrtí?

          Já od dětství (byv malým pionýrem fascinovaným – zejména sovětskou – kosmonautikou) žiju v domnění, že zemřel na komplikace po banální operaci na odstranění polypů na zcela druhém konci trávicí trubice.

          Ještě jsem ochoten při nasazené čepičce připustit možnost, že to byly komplikace způsobené patričně instruovanými operatéry (viz Heydrich, který žil v péči českých lékařů, dokud z Berlína nedorazil „specialista“).

          Ale komplikace po dávno pradávno přeražené čelisti? To bych se na to podíval – máte zdroj? A mohl bych ho vidět?

          A k tomu zacházení s hrdiny – přihoďte si ještě Alana Turinga a určite by se našlo mnoho dalších i mnohde jinde.

        1. Na úřadě presidenta Erdogana. Chcete-li to nezávazně, stačí zavolat tureckému presidentu. Pokud to chcete písemně, musíte o to požádat oficiálně.

    1. Dobré, dost to vystihuje realitu. Tím, jak se Máca zaklínal, že Pávek nepojede a nakonec jel, tak ze sebe udělal Pávkovu onuci. A Pávek už trousí svoje moudra o tom, jak Babiš podpořil naše peníze na zbraně pro banderovce. Ostatně si myslím, že proto tam Pávek jel, aby sypal sůl do vládních koaličních ran. Snaha rozbít koalici a nahradit SPD mafiánským STANem je pořád ve hře

        1. Ne. Stačilo podat námitku proti postupu ÚS při předběžném opatření – neumožnění vyjádření protistraně, už by to nejspíš nestihli znovu projednat. Nebo najít jinou záminku a na ÚS se zvysoka vysrat

  2. já Vám nevím, když už jsem měla plný zuby „chytrých“ řečí potomků i pra, tak jsem ji m řekla, že si sice nepamatuji jak bouchla puma do v čelína strýce nad námi ve sklepúě, byla jsem batole, ale pamatuji jak dlouho mu trvalo než zahradu nad nimi dal do použitelného stavu. A jestli si myslí že zvlášť v době dronů, ty naše /jejich paneláky a tím i oni to přežijí bez maléru. hmm jaxi atxi – hovory ustaly zatím. A to si myslím je pravý důvod našich „válečníků“. V Evropě byl dlouho klid, pamětníků ubývá a tak asi bude potřeba … njn

    1. samozrejme, plus vedome ci podvedome…..hranie vsetkych tych hier….a zomries, nevadi, zopakujeme si level…..a ono sa to nezda, ale do cloveka to prenikne. Pamatam si, ako raz sa mi nieco vazne stalo a vtedy mi tak preblesklo, tak moja, toto si nezopakujes znovu len tak

  3. bych si dovolil k našemu tdxsovi
    https://web.litterate.cz/v-cem-zijes-cestmire/comment-page-1/#comment-660556
    ještě dodat:

    Stařec a 22. 10. 1991 aneb den, kdy bloud prozřel

    Tdxsi, díky za připomenutí.

    Pamatuji si to naprosto přesně. Byl pátek 25. 10. 1991, klasický podzimní den – chladno, sychravo a pošmurno. Večer jsem seděl u večeře, když vtom z rádia slyším…

    Střih:

    Osvěžme si trochu paměť. Kdo v roce 1989 nebyl ještě ani na houbách, komu teklo mléko po bradě nebo kdo neměl v hlavě úplně vymeteno, si prostě musí pamatovat, v jakém stavu byla moje vlast po bolševikovi.

    Žádná sláva to určitě nebyla, to je pravda. Moje vlast byla sice zanedbanou, ale nesmírně bohatou nevěstou. Ve slamníku sice neměla hotovost, ale její „grunt“ byl z pohledu tehdejších ženichů úctyhodný. A hlavně – nebyl zatížený jediným haléřem dluhu, spíše naopak.

    Bylo to takové chudé bohatství. Každý rozumný hospodář tehdy věděl, že ten nevěstin grunt jen leží ladem. Věřil jsme, že stačí jen zatnout zuby, máknout a zaplevelená pole ponesou obrovskou úrodu.

    Nebudu zapírat, já bloud téhle iluzi o poctivé dřině tehdy bezmezně věřil. Proto jsem dřel jako mezek. Dělal jsem to, čemu jsem rozuměl, byť to v mém oboru tehdy byl čistý očistec, to mi klidně věřit můžete. Věřil jsem, že každý dře minimálně jako já, nenapadlo mně ani chytračit a kličkovat jako ti, které jsem znal. Platil jsem státu do koruny všechno, co po mně chtěl. Sice se skřípěním zubů, ale platil. Výsledek? Jediným efektem je výše mého dnešního důchodu, který je ale ze současného pohledu stejně jen prohrou.

    Nekoukal jsem napravo ani nalevo, dřel jsem a… naivně rezignoval na jakoukoli kontrolu. Jako totální bloud jsem slepě věřil. Přiznávám, ani jsem si nevšiml, jak se k uvolněným korytům okamžitě nahrnula nová garnitura šíbrů a začala z nich nekontrolovatelně sosat. A to tak bezohledně a cynicky, že jim u toho mlaskání nevadilo překračovat doslova mrtvoly.

    Střih:

    … a najednou slyším z rádia Klause, jak hrdě hlásí něco v tomhle smyslu:„… aby se investice snáze realizovaly a měly právní a praktickou jistotu a abychom zajistili rozvoj a prosperitu ČSFR… tak jsem v úterý 22. 10. 1991 podepsal s USA Dohodu o vzájemné podpoře a ochraně investic.“

    V tom okamžiku spadla klec a mně se rozsvítilo.

    Pochopil jsem, že se mnou hraje sprostou habaďuru. Sice dodnes nevím, zda to byl záměr, nebo jen kombinace neschopnosti a nehorázné blbosti, ale od té doby vím to, co jsem si kolikrát ověřil i ve své praxi, že přesně takhle to dopadne vždycky, když se arogantní teoretik plete do praxe, na kterou absolutně nemá!

    Ptáte-li se, co bylo tím hlavním spouštěčem mého prozření

    Byla to jedna jediná otázka, na kterou si do dneška jako tatík té nevěsty neumím (vlastně až příliš dobře umím!) odpovědět:

    Řekni mi, potřebuje moje holka=nevěsta s prázdnými kapsami, ale s pohádkovým majetkem, nějakou dohodu na ochranu cizích investic (když navíc nemá vlastní!), když se jí na zápraží motá smečka bohatých ženichů lačnících nikoli po ní (to jsem jako otec o své holce věděl), ale právě po tom jejím gruntu

    A jak to s tou slavnou Dohodou o ochraně investic nakonec záhy dopadlo a stále dopadá?

    Tenhle „úžasný výdobytek“ na ochranu investic v podobě miliardových, prohraných mezinárodních arbitráží už pamětníkům doufám připomínat nemusím. O tehdejších doslova mafiánských praktikách, které z toho vzešly, nemá smysl ztrácet další slova.

    1. Zanedbaná, ale bohatá – mohli investovat do zvelebování již nabytého bohatství, ale rozhodli se pro jeho rozšiřování. Velké stavby v 80. letech – JE Mochovce, JE Dukovany, elektrárna Dlouhé stráně, metro trasa B, D1, velká bytová výstavba, JE Temelín, Gabčíkovo, atd.
      Hotovost logicky byla, když tyto stavby nebyly zatížené dluhem.
      Bohatství leželo ladem – to asi těžko, investice do výstavby, do armády, sociální sféry, zdravotnictví, školství, vědy, výzkumu, atd.
      Časem by došlo i na to zvelebování.
      To jenom velmi stručně o tom chudém bohatství.

        1. Nechytejte mě za slovíčko, jistěže na chod státu byla plánovaná hotovost, ale chyběla tzv. „volná“ hotovost mimo plánované akce.

          Stačí si jen vzpomenout (například) v jakém žalostném stavu byly nemovitosti takřka po celé republice. O dalších odvětvích nemluvě. Tam jsme se fakt nerozvíjeli, naopak upadali.

          A vzpomeňte si třeba, co všechno bylo skutečně k sehnání díky plánovaným výrobně-odběratelským vztahům, kdy se nedalo prakticky nic „volně“ sehnat.

          Ano v průměru jsme byli dobří, když jsme kdo spotřebního koše započítávali lokomotivy a energetické celky ze Škodovky, ale lidem chybělo, na co jste se podíval.

          1. Aby na vše byly peníze, to už by republika musela sedět na ropě nebo mít o hodně více obyvatel. Nezapomente na sankce – nesměnitelnost měny. Čtvrtmilionová armáda. Vy znáte nějaký jiný stát který měl vše a bez dluhů?

            1. … nechme už toho, holt se neshodneme ani na té:
              – zanedbané
              – chudé
              – bohaté
              nevěstě. To je asi tak v kostce všechno.

                1. Existoval dluh za komančů. Vnitřní skrytý dluh – dluh na infrastruktuře. Ten by pravděpodobně vyřešila některá příští pětiletka. Bohužel vývoj situace chtěl jinak. Část dluhu nikam nezmizela a táhne se s námi pořád. Např. vodovodní a kanalizační potrubí na sídlištích.

                  1. Re: pavel

                    Jste kecka.
                    Voda a odpady se řešily standardními materiály a technologiemi, které byly v tehdejší době dostupnéa za přijatelnou cenu.
                    Dnes se všichni ohromně diví, že litinové roury v odpadech po 50 letech dosloužily.
                    Bože, do čehos to duši dal…

                    1. Ano, ty standardní materiály pamatuji.
                      Polská šedá litina a slovenský polyetylén.
                      Měnili jsme je v polovině devadesátých let.
                      Šedá litina zakopaná za císaře pána a Tatíčka Masaryka ještě mnohde slouží…
                      Ocelové vodovodní trubky z dovozu (Mannesmann, sedmdesátá/osmdesátá léta) také.

          2. Re: blbíš

            Pokecejte o tom, co lidem chybělo. Marně vzpomínám, čeho byl v osmdesátkách nedostatek.
            Žrádlo a bydlení bylo za hubičku. Zdravotní a sociální péče byla nesporně na velmi dobré úrovni v porovnání s Evropou.
            Spotřební zboží z tůzu? Banány? Hajzlpapír? Povídejte, přehánějte!

            1. např. maso (jiné než bůček), některé ovoce, optika, některé elektrospotřebiče, jízdní kola, některé náhradní díly k automobilům, knihy (jiné než Leninovy spisy, každý čtvrtek), některý elektroinstalační materiál, cement, některé nástroje (železářství), některé oblečení, některá kosmetika ….

              tj. fronty před řeznictvím, prodejnou ovoce-zelenina, prodejnou elektro, železářstvím, Mototechnou, stavebninami …
              To je zvláštní, že si to nepamatujete.

                1. Motýle:

                  Jako bonmot dobrý, ale jako argument to chce doplnit.
                  Mít jízdní kolo s měnitelným převodem znamenalo si ho udělat z polotovaru ( na inzerát) , protože nové pánské kolo v prodejně neměli . Potřebné díly dovézt z prodejny Favorit v Rokycanech. Pak ovšem vzniklo i nebezpečí , že kolo někdo ukradne. Ukradli mi je ze zamčeného prostoru na podnikové ubytovně , a tu spravoval Útvar pro kádrovou a personální práci, žádní diletanti. L.P.1981

                  1. Re: Onanym

                    Jste kecka.
                    Ve třídě nás bylo osmnáct kluků a kolo „s beranami a přehazulou“ měla rovná polovina.
                    Těm ostatním to rodiče nekoupili, protože měli jiné priority – buď stavěli barák, případně měli hodně sourozenců (čtyři děti nebyly nic výjimečného) a máma nepracovala, anebo fotr celou výplatu prochlastal.

                  2. Z praxe:
                    Nové pánské kolo (F1) jsem poprvé viděl v roce 1970 – berany, pětikolečko, dvojtalíř, brzdy Centric(!), galusky, náboje s vysokou přírubou, bylo nádherné. Když jsem dorostl (abych mohl použít kolo s rámem 580 mm), koupil jsem si ho v roce 1975, stálo 2100 Kč.
                    Později, v roce 1978, jsem si koupil druhé s rámem 600 mm (ještě jsem trochu vyrostl). Bylo to neplánované – dva dny jsem chodil kolem výlohy prodejny na Jánské…
                    Pořád stálo 2100 Kč.
                    Poslední kolo Favorit jsem si musel „postavit“ sám na rámu z roku 2021 vyrobeném ještě před krachem tradičního výrobce.

                1. Odpovídal jsem na otázku, co chybělo. Nenapsal ani nenaznačil jsem, že lidé nedělali nic jiného, než stáli ve frontách. Proč jste takový čuráček?

                    1. Děkuji za obdivuhodně pravdivou a statečnou odpověď na mou otázku. Když teď znám důvod, už se na vás nehněvám.

                  1. Žít pod sankcemi západu nebylo lehké tenkrát a není ani dnes. V Íránu a Venezuele taky dnes asi stojí fronty na ledacos. A taková Severní Korea, Kuba, dejte pokoj.

                  2. Pracovní doba 8 hodin a dodržovala se.
                    Vedle zateplují barák, ti Ukrajinci makají od půl šesté ráno do šesti večera, kromě neděle každý den.
                    Co to je do prdele za život!!!

                    1. Re: Evix

                      Já jsem dva roky zpátky na rozvozu asfaltu dělal 300 hodin měsíčně.

              1. Já jsem si do roku 1989 vybudoval velkou knihovnu a žádné spisy jsem v ní nikdy neměl a dodnes nemám. Nikdy jsem v žádné frontě nestál a masa jsem jedl dost. Dokonce i telecí – dnes nevím co to je. Pravda je, že leccos nebylo, ale nemusel jsem mít vše. Od roku 1960 jsme bydleli/jsem bydlel v domě s ústředním topením a teplou vodou. Sprchoval jsem se každý den. Před domem jsme měli pískoviště pro děti. Koupil jsem si chalupu a od roku 1980 jezdil autem na rodinnou dovolenou, pod stan. Bylo to krásné. V práci jsem měl oběd za 2,60 Kčs a maso bylo každý den, podle výběru ze 3 jídel. V podniku ROH organizovalo různé zájezdy za symbolickou cenu.
                Do školy za námi jezdil autobus se zubaři a pro štítkování a očkování.
                Jistě, nebylo to ideální. Ale ani dnes to není ideální. Apropó, zubaře nemám a obvoďákovi je 80 a nemá to komu předat. Je to humanista a zvolil cestu vydržet dokud jeho klientela stářím nevymře. Vychází mu to.

                1. Měli bychom o tomto vyprávět vnoučatům,aby věděli,že současná
                  realita není jedině možná.A ta bývalá byla možná jenom proto,
                  že ti,kteří dneska odrbávají i ty nejchudší,neměli šanci k lovu,
                  a proto plivali a rozvraceli,co se dalo.Vrátili jsme se na stromy,
                  i když to tak na první pohled nevypadá.

              2. Ty knižní čtvrtky jste si mohl odpustit. Tehdy vycházely takové knihy jako např. romány Arthura Haileyho ( Letiště, Penězoměnci, Kola, Hotel, Detektiv atd), Alex Haley a jeho Kořeny, z našich pak Hrabal, Páral . Jo, stály se na to fronty, a to i přes to, jak velké náklady to tehdy byly. Dnes nemyslitelné.
                A docela vás lituju, jestli jste za sociku neochutnal jiné maso, než bůček. Tohle bych čekal spíš od nějakého dvacetiletého jantara. Nákupy u nás v rodině jsem měl na starosti já, tak vím, co tehdy v obchodech bylo. Kdo si s nákupem na víkend vzpomněl v pátek odpoledne, tak možná nic jiného , než ten bůček, nebo točený salám opravdu nesehnal.
                A ty fronty ? Já to vidím ráno před sedmou u Lidla nebo u Kauflandu i v dnešní době. Co to znamená ?

                1. Dotyčné knihy přišlo na prodejnu 50 nebo 80 kusů, venku stálo dvě stě lidí. Ochutnal jsem jiné maso než bůček, ale muselo se do fronty, když přijeli z jatek. Neboť zakrátko bylo vyprodáno. Já to taky žil. Když jsme chtěli na prázdniny skládací kolo Eska, čekalo se na něj od jara, a panu vedoucímu prodejny se muselo něco šoupnout. A tak dále. Já to taky žil
                  Jestli vzbuzuji dojem, že na tu dobu plivu, tak mohu ujistit, že to mu tak není. Mně se mimochodem „materálně“ teď žije hůř než tehdy. Ale sere mě, když se tvrdí, že tehdy bylo všeho dost. No, nebylo. Howgh.

                  1. Lhář, co tvrdí, že nebylo co číst. A proč jste musel všechno mít doma? V knihovně vám půjčili všechno. Škváry od Škvoreckého číst škoda času. Já knížky nekupuji, protože jich mám z totality tolik, že není kam dávat. A ceny za 15, 12, 25 korun. A dnes…. Škváry a za 640. A 50x víc neberu.

                    1. Už mě to nebaví, tak jen jeden příklad.
                      Český překlad Ken Kesey: Vyhoďme ho z kola ven. První vydání Odeon 1979 nákladem 12 tisíc výtisků. Beznadějně vyprodáno. Na druhé vydání Odeon 1980 nákladem 60 tisíc výtisků jsem se šel postavit do čtvrteční fronty před knihkupectvím. Nevyšlo na mě, byl jsem moc vzadu.

                    2. To já čekala na dotisk Michal Téra Zapomenutý ostrov půl roku. Vloni.

                  2. Když se podáváte na poslední list knih z tehdejší doby,
                    je tam uveden náklad. Číslo 100 000 nebylo vyjímečné.

              3. Re: ZH

                1/ V životě jsem neměl problém s tím, že by mi na talíř cpal někdo bůček, pokud se nejednalo o porážku vlastního prasete. V takovém případě jsem dostal pár facek plus poučení, že nic jiného nedostanu, dokud nesním to, co je na talíři. Takže to jistil čokl – nikoli domácí mazlíček, nýbrž půlmetráková bestie na řetězu u boudy.

                2/ Z doby, kdy údajně nebyly knihy, mám dodnes asi tak 500 knížek.

                3/ z elektrospotřebičů byl problém akorát s telkami Phillips, jinak všichni měli všechno, protože Tuzex. A na automatky byl u nás ze začátku pořadník, než je začali mydlit Jugoši (Zanussi – Končar), protože krámy z Popradu nikdo nechtěl. Btw. pak jsem ji koupil Jahodě a vydržela se dvěma drobnými opravami 25 let, než jsme ji – plně funkční – vyhodili.

                4/ z elektromateriálu byl zpočátku problém s mědí, protože embargo, takže celá sídliště z hliníku. Kupodivu svítí dodnes. Obě dcery svítí hliníkovými kabely.
                Co byl opravdu problém – polská izolační páska, to bylo neštěstí. Česká izolačka byla opravdu těžká podpultovka.

                5/ cement
                A/bylo potřeba objednat a zaplatit v zimě formou zálohové faktury, pak nebyl problém.
                B/Anebo jinak – odkoupit tzv. deputát od zaměstnance cementárny. Řešil jsem. Standardní maloobchodní cena, plus flaška domácí slivovice prodejci. Zato byly pytle nafoukány na 70 kg namísto napsaných 50 kg. Na autě to dělalo cca 2 tuny.

                6/ některé nástroje netuším, protože všechno dodávaly šachty a werky (železárny). A co nebylo k mání, to se nechalo udělat (svářečky, nabíječky, sekačky trávy, štípačky dřeva, dokonce i vyvažovačka kol na osobáky).

                7/ stavebniny – železo, písky a vápno formou deputátu z některého werku, cement jsem už psal, škvára z elektráren, doma se dělaly tvárnice, z tvárnic se stavěly „štokovce“ na místech původních shnilých dřevěnic.

                8/ hadry a kosmetika – Tuzex, do normální drogerky chodila akorát moje – tenkrát ještě mladá – Jahoda.

                9/ optika nevím, foťáky a dalekohledy CCCP, DDR, Tuzex, nezajímal jsem se.

                10/ některé ovoce – nevím, nejedl jsem, u nás se povinně gáblovalo kysané zelí od října do konce června – ananasy a banány na vánoce – a co jako? Každý měl zahradu, anebo souseda, ve sklepech desítky litrů zavařenin.

                11/ náhradní díly na auta a motorky – ano, všichni sháněli, nic nebylo a všechno jezdilo. Řešilo se to hodně přes Polsko nebo Slovensko, tam bylo skoro všechno. Zásadní věci se sehnat daly, spíš šlo o všelijaké gumičky, gufera, kroužky. Gumárny Zubří to jistily, tam uměli skoro všechno. Anebo pak samo domo a staří dědci, kteří uměli z ukroutit hovna bič. Když dneska řeknu Pinocchiovi, aby mi udělal těsnění pod víko motoru, dívá se na mne, jak na idiota.

                  1. Já Romovku měla. Vyváření plen obden a vydržela přes 10 let. Pak jsem koupila Philco jen ze zvědavosti na ten západní zázrak a oloupala se za 4 roky a v koupelně byl pořad binec, za další 2 roky tak hrozně smrděly hadice, že bylo nutno vyhodit a to stala 20 tisíc. V devadesátkách, když jsem brala 3a půl. Slovenskou Tatramatku měla matka 30 let.

                  2. Romovku jsem sháněla kolegyni z bývalé práce. Podívala jsem se na Bazoš a na Vsetíně jsem ji sehnala, tuším za 500 Kč.

              4. A proto byla spotřeba masa vyšší o 20 kg na osobu za rok?
                Teď si málokdo koupí hovězí, většina marketů ho už v nabídce ani nemají, je tak drahé, že ho neprodají.

                    1. Co je se sardinkami ? Kupujeme to pravidelně, a nezdá se mi, že by se nějak horšily. Mám na mysli ty marocké ve slunečnicovém oleji, prodává se to za 22-23 Kč, v akci i méně ( Lidl, Kaufland, Penny) V Normě mívali i lepší sortu „ohne Haut hned ohne Gräten“ , ale ty už nemívají.

                  1. Musím připustit, že jste možná žila v jiné zemi než já. My jsme doma měli i jiné maso než bůček, považte, dokonce i pravá svíčková občas byla. Ale muselo se vyzvědět, kdy do řeznictví přivezou čerstvé maso z jatek, a jít si na něj stoupnout do fronty. Za dvě hodiny bylo rozprodáno a v nabídce do příštího závozu zůstával už jen ten bůček. Případně si člověk mohl koupit konservu s chutnou krevní tučnicí!

                    1. Dřív měl kdekdo králíky slepice kozy husy, na vesnici v podstatě všichni.

                  2. Hovoří poslanec soudruh Bohumil Ladislav,
                    ČNR úterý 30. června 1987:

                    Jde o letitý problém nedostatku náhradních dílů v automobilovém opravárenství. O závažnosti tohoto problému v dnešní době svědčí skutečnost, že potřeby autoopravárenství v dodávkách náhradních dílů jsou kryty v minimálním rozsahu. …….. Důsledky tohoto stavu pro celou naši společnost považuji za dále zcela neúnosné, zejména proto, že vyvolávají oprávněnou nespokojenost našich pracujících a občanů.

                    Hovoří poslankyně soudružka Gertruda Hambalčíková,
                    ČNR úterý 30. června 1987:

                    Jeden z problémů, který přetrvává a vyvolává nespokojenost našich občanů, je v nabídce hovězího a vepřového masa. Vyšší poptávka po vepřovém mase je dána nejen národní zvyklostí, ale i jednodušší, snažší a rychlejší úpravou. Nám, poslancům i našim občanům, je zřejmé, že výroba hovězího masa je z celospolečenského pohledu racionálnější i lacinější. Tento fakt sám o sobě však nezmění poměr poptávky a tím i spotřeby v žádoucím směru. K tomu by patrně přispěla účinná cenová úprava hovězího masa i jeho jednotlivých druhů.

                    Méně dobrý stav v uspokojování spotřebitelské poptávky je na trhu průmyslového zboží . Plánované tempo předstihu prodeje průmyslového zboží před potravinářským bylo sice dosaženo a překročeno, ale poptávka zůstala neuspokojena . Touto problematikou se náš výbor zabýval na samostatném jednání v květnu tohoto roku, i když ocenil snahu ministerstva obchodu v zabezpečení a zlepšení nabídky například barevných stolních televizorů i jiných druhů výrobků. Zejména na úseku dětského textilu a obuvi i textilu pro mladou generaci se disproporce mezi plánovanými potřebami a reálnými dodávkami ještě více prohlubují.

                    https://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/006schuz/s006006.htm

                    1. Re: ZH
                      V r. 87 jsem s jakýmkoli technickým problémem navštívil místní JZD a místní skladník se otočil a vytáhl z regálu potřebnou součástku. Jako protiplnění chtěl razítko mého zaměstnavatele na vystavenou fakturu a jednou měsíčně tvrdé Sparty.
                      Jak to dělal, to netuším.

                      S náhradními díly na osobák jsem neotravoval – můj žigulík se tak nějak nekazil…

                    2. Ten problém s autodilama byl , mimo jiné, způsoben i tím, že to lidi kupovali do foroty, i když to zrovna nepotřebovali. Protože, až to budou potřebovat, nemusí to zrovna být. Mnozí měli v dílech v garáži ještě jedno auto .😀

                    3. Re: ZH

                      Když jsem se postaral, aby mi jelo v práci auto, měj jsem brutto 260 Kč na šichtu plus případné dýško, když jsem je pro soukromníka.
                      Plus mazáckou pochvalu od vedoucího kolony, plus prémie „na pokrytí vícenákladů“.
                      Problém byl vyřešen.

                    4. Jura dvě:

                      Kdyby jen jedno auto.
                      Můj ujec měl navíc všechny vnější plechy včetně dveří, a sadu na repasi motoru, včetně vačkové hřídele.Je to asi pět let, co jsem po něm vyhazoval z krabic ložiska Made in Czechoslovakia.

                1. Re: Evix

                  Synek ho kupoval na svou svatbu, říkal něco o 30 kilech za 5 litrů…
                  Ale kupoval to od soukromníka…

              5. Také přispěji vzpomínkou,Harfytóne. Z dob svého panelákového dětství v sedmdesátých letech si velice živě vybavuji, že o sobotách se ve většině domácností mých kamarádů, rodinných známých a sousedů gruntovalo a vařil se guláš. Obyčejný guláš z hovězího,ve velkém hrnci,zvali se známí, často to byla chlouba chlapů, kteří jinak doma nevařili….. obyčejný guláš z obyčejného levného předního hovězího, kterého bylo v masnách vždycky dost,na rozdíl od svíčkové apod. Ovšem TEHDY obyčejného a levného ! Dnes je takový hovězí guláš skoro luxusem, málokdo vzhledem k ceně kupuje hovězí maso. Žilo se dobře,i když jsme si to tehdy mnohdy nemysleli. A samozřejmě,spousta věcí nebyla nebo byla na čekání, shánění či fronty. Ale už to máme zpět, stále něco není, léky počínaje,stavebninami (ne)konče…..a na rozdíl od tehdejší doby, čeho se dnes nedostává,to se astronomicky zdraží….. není to svět budovaný pro zlepšení života většiny lidí….A fronty ? Co takhle vzít v potaz, že od těch socialistických dob uplynulo už skoro půlstoletí ? Nebyla možnost objednat si přes internet, sledovat akční letáky na telefonu,obvolávat mobilem prodejny,zda kýžené zboží ještě mají….kdo něco moc chtěl, musel do fronty,i v tehdejší Americe, podívejte se třeba jak tam sháněli v sedmdesátých letech benzín ! Nebo třeba jenom módní hračky pro děti k Vánocům. Respektujme, že časy se mění a nemůžeme socialismu před půlstoletím vyčítat, že neposkytoval to na co jsme zvyklí dnes.

            2. Nemůže tomu být jinak, než že to byli právě Minářovi blbci, kdy všeho bylo habaděj, kdo v roce 1989 zaplnil Letnou a cinkal klíči. Prostě nádherná osmdesátá léta. Ono se to totiž mluví, když… „moje maminka měla krásné červené šaty“ (i když ve skutečnosti měla žluté).

              Když přehánět, tak přehánět:

              Každý den mi to, jak u nás v osmdesátkách bylo všeho dost, připomínají blbá šedesátková požární futra s dveřmi, které jsem tehdy musel osadit mezi garáží a chodbou ve svém domě. Tehdy jsem totiž ani za zlaté prase nemohl sehnat obyčejná osmdesátková, natož devadesátková. Ty totiž měly do stavebnin přijít plánovaně až v posledním kvartálu, jenže já je potřeboval ke kolaudaci už ve druhém kvartálu.

              Přál bych vám v těch vašich osmdesátkách dělat takzvané stavebnětechnické průzkumy, copak dělat, ale také je podepisovat na vlastní triko. Jak jsem si tak četl o vašich přístupech k závadám na náklaďácích vašich zaměstnavatelů, kteří vás nutili s nimi jezdit, tipuji, že byste tak hloupě nemluvil a vzal kramle hned u prvního podpisu na úřad práce, kdyby tehdy nějaký existoval.

              Nebo ta studená rána u vlečky staviv, kde jsme mnohdy v dlouhých frontách zbytečně čekali na pár obyčejných pytlů cementu, přičemž o ostatním materiálu škoda mluvit.

              Nebo ty obchody, jako třeba n. p. Ovoce-Zelenina, kde jste mezi třemi bramborami u pultu dostal od prodavačky do pytlíku tajně čtvrtou nahnilou a po většinu roku tam měli jen konzervy se zelím.

              Nebo ty úplatky všem těm, co měli cokoli pod palcem.

              Nebo jak „báječně“ se sháněly náhradní díly – a opět na cokoli.

              Nebo jak jsem marně požadoval na stavbách, aby dodavatel dodal to, co dodat měl. Když už to třeba i dodal, tak zase neudělal, co měl, a tak to šlo pořád dokola.

              Nebo ty věčně rozkopané a děravé silnice.

              S tehdejší lékařskou péčí bych to viděl podobně jako s těmi “maminčinými červenými šaty“ výše a věřte mi, že jsem tomu byl tehdy dost blízko.

              Ale pravda, základní životní potřeby zabezpečeny byly, to nepopírám. Bolševik totiž neměl ve zvyku nechat někoho umřít pod mostem! A také je pravda, že jsme stavěli i atomovky.

              1. Za komančů všechno špatně, po tzv. sametu se ti rozumní hospodáři taky moc nevyznamenali, malý důchod, válka za rohem, na hovno.

            3. Zase to nepřehánějme. Jako mladý a svobodný jsem neměl šanci na byt, až pod pohrůžkou výpovědi mi firma sehnala starý sklad, ketrý jsem si mohl (za své) přestavět na byt. Termín kolaudace se blížil, kdybych ho nestihl, dostal by tu možnost další v pořadí, bylo jich dost. Jako mlaďas po škole jsem ještě neměl vybudovanou síť známých, tak jsem musel umyvadlo, záchodovou mísu a pár drobností ukrást na stavbě paneláku.

              Když pes dostal cukrovku, k inzulínu jsem se dostal jen přes úplatky. Nebyl však problém sehnat tetracyklin, pánové vědí…

              Lepší elektronika? Pche. Lepší knihy bez front? Další pche. Lepší maso? Auto, náhradní díly… Pche, pche, pche.

              Ne, nebylo všechno špatné. Kdybychom neměli katalogy Neckermanna, ani bychom nevěděli, jak se máme špatně, o tom žádná. Za dvě stovky jsem na motorce projel republiku. Za desetikorunu byla v hospodě gulášovka, dva chleby, pivo, startky, sirky, a ještě zbylo na dýško. A byli jsme mladí, měli dost času, a holky byly hubené a dajné…

          3. A jak bychom na tom byli dnes pokud by si stát tak šíleně nepůjčoval?
            A na provoz státu nebylo potřeba vybírat DPH – proč asi?

            1. Víte, když dnes vidím ty kilometry chodníků, cyklostezek…, tak si říkám, Ti „hloupí“ komunisti by za to postavili fabriku.
              Otázkou je, co je lepší – zda nová penicilínka, nebo nové chodníky?

              1. Slovakofarmu alias Zentivu nechali politici predat Zapadu, ked sa posledni mohykani, ktori boli predchadzajucimi majitelmi po privatizacii stiahli, napriek ponuke….tak ake stavanie fabrik na lieky?:-(

    1. Jak to říkal Eben?
      Někdy musíte pozvat i ty, které nechcete, a doufat, že nepřijdou…

      V takové roli byl Erdogan…

    2. Zajímavé.
      Mně však nejvíce zaujalo množství lidiček, které cupitalo z druhého – zadního schodiště letadla. Skoro bych řekl, že ten původně avizovaný počat 35 jedinců Pávkova doprovodu tam také nakonec za naše prašule odcestovalo.

          1. Uz se slitavaji z pekla na horicich kostatech, aby mohli bejt a
            byli stadu..
            Ihned zacnou tim, ze rozpoutaji hadky za ucelem, jak skoncit a vyresit tu hadanici, melounovy s trumpem..
            Melounova, /a dostatecne potrhla , na to / , bude delat potize, kde se da , to je sichr..A neprestane jen tak ,aby dostala naky vomluvny
            kecy z trumpa.

            Nic jinyho ani nemuze a nejde..Jednou se ji slysel jak besnila verejne na celou velkou halu s tisicema lidi , v projevu na macarona..
            Tak vim , co umi..NIkdo ji neprekrici.Nikdo..
            Vsecko si muzou jeste zhorsit , se tomu rika , zla krev..
            Maly vlady budou jenom cumet a sledovat a hlavne drzet huby..

            Hadky vo prachy ,kolik na co ,za co ,kolik tomu a kolik tamhle..
            Sou rovnez nevyhnutelny , navic pod tlakem , ze jim rus boura celou Ukrajinu a este silha na EU , kde by si bouch..
            A nezalezi kolik nacpou, do U. , ta bude porad prohravat a za tejden, to zase nebude dost..
            Uz prej Zeli , nedostane Patrioty ,moc drahy a nejsou.
            Jedna z nejdrazsich porazek v historii valek..

            Atentatnici si ihned popravili ,pisou….
            Podle popisu jak zahynula..
            Oligarchove vetsinou nemuzou odolat , aby nestrkali penize do politickejch zalezitosti a v zakulisi uplatnovali svoje ziskuchtivy zajmy..

            Obet v Monacu , byl ale taky velkej snob a musel mit adresu , aby kazdej hned vedel, ze ma na to , aby si koupil byt za desitky milionu, prave tam….
            Daleko lepsi pro nej a hlavne bezpecnejsi ,bylo si koupit vilu ,s dobrym prehledem kolem ,s hlidacema a hlavne s garazi uvnitr ,
            aby nelez na ulici, s rodinou …/Kdyz ukrove maji ten seznam/.
            A rovnou z garaze vodejel , kam potrebuje.
            Aby to nebezpeci bylo minimalni ..

            1. Dalsi zalezitost je taky dulezita , ze pro samy dolejzani do stada, nestaci , nemaji na to schopnosti ,ani pro tupou bezhlavost
              pomyslet , sou povyseny, ty na kostatech , ze se nemusi starat
              vo staty, kde byli zvoleny.
              Ze staty a obcany maji jenom na vydirani a na neustaly zhorsovani pdminek k zivotu vsech…

              A tim pomahaji , aby co nejdrive skoncili , nebo spravneji byli skonceny za kazdou cenu ,za cenu zachrany naroda statu..
              V nekolika statech uz ted situace vypada nadejne..
              Jestli Vidlak chce uspet, mel by se pripravit a jenom pripravena sypka samozrejme , stacit nebude.
              Udalosti se zrychujou na povrchu i pod..

    3. Tento komentář pod videem se mi líbil:
      To, že Pávka přivítal turecký ministr pro turismus je velmi výmluvné. 😂 Že by ho už jeho pověst předcházela?

      1. Obohacena demokracie.
        Korigována je záporné slovo. To by mohli myslící zpochybňovat.
        Dnes je doba, kdy se ho.nu musí rikat papu. A jak většina bašti.

    1. Na jednu stranu to je pochopitelně děsivé.

      Na druhou stranu, to je ukázka, že to jsou hlupáci.

      Le Penová je politička co je dávno za zenitem. Opakovaně se ukázalo, že je porazitelná. Tím že ji soudcokracie zničila dávají prostor novým, mladším a ostřejším sekáčům. Kterým navíc soudcokrati nahráli na smeč.

  4. Zda se, že Ukrajinci nechtějí pochopit, že Američani už těch střel do Patriotu mají sami málo, když jich v Perským zálivu vystříleli 1400, aby jim z těch základen neudělal Írán kůlničku na dříví. Za tu válku s Íránem jich spotřebovali víc, než jich za rok vyrobí.

      1. Re: Jožan

        Tak to mají podobně, jako já s mojí manželkou!
        Já jsem rovněž přesvědčen, že moje manželka žije výhradně proto, aby mi – podle jejích slov – dala nažrat a podržet.

          1. Re: Ano…

            Proč by četla totéž, co mi už dávno řekla? A nevím, co je vtipného na tom, že jsem držen v chovu jen proto, že má drahá polovička potřebuje na baráku otrockou sílu.

      2. Už mám jich i jejich chování plné zuby.
        Chovají se tady, jako by jim to tady už patřilo.
        Přemýšlíme o tom, zda sem Rusy nepozvat znova, ať si ty nácky sesbírají sami?
        Jsou v tom nejlepší na světě…

    1. Re: polo…

      Obávám se, že ty kůlničky se Arjům podařily takřka dokonale a patriotní rakety sloužily pouze k doladění atmosféry pro případné filmovací zájemce…

          1. Ony i ty staré Scudy a dokonce i jejich „podomácku“ zbastlené verze, umí nadělat spousty paseky, když se naplní tím, co do nich původně Sověti dávali.. !
            Viděli jste někdo původní Kaťuše, focené zblízka?
            Ty vypadají jako čistokrevný bastl z materiálu, nakradeného někde na stavbě 😀 A jakou měly účinnost!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *