Bez podpory

Kdyby byl ještě naživu Franz Kafka, možná by kromě Ameriky, Zámku a Procesu napsal i román o branci K.

Bezprávný pan K.

Volodymyr K. se nachází v České republice, a odmítá se vrátit na Ukrajinu, neboť, jak ve své žalobě sepsal, mu tam v důsledku ozbrojeného konfliktu hrozí vážná újma spojená s nelidským nebo ponižujícím zacházením. Bojových operací se odmítá účastnit z důvodu svého morálního přesvědčení.
Soud jeho žalobě nevyhověl. Evidentně vůbec neřešil podstatu žaloby, a to obavu dotyčného z vážné újmy spojené „s nelidským nebo ponižujícím zacházením“.
Stále častěji přitom dochází k odporu Ukrajinců vůči příslušníkům armádních mobilizačních center (TCK). Například v únoru roku 2025 byl takový příslušník zastřelen v městečku Pyrjatyn. Zavražděný eskortoval mobilizované brance. Útočník chtěl jednoho z branců osvobodit.
Dne 29. července 2026 byl v Podilském distriktu v Kyjevě v budově odvodního střediska zadržen a obviněn muž, který útočil nožem na lékařku vojenské lékařské komise. Zasadil jí 17 ran nožem, což vedlo k její smrti. Rovněž tento muž byl násilně naverbován.
V souvislosti s těmito a jim podobnými činy se mluví o brutálních praktikách lovců nových branců, kdy jsou na frontu muži odvlékáni proti své vůli a za použití násilí. Pracovníci mobilizačních center spolu s policií zadržují muže na ulicích, v nákupních centrech či v dopravních prostředcích a unášejí je do odvodových středisek. Tady již přece nejde o samotný strach z odvodu. Jedná se o odpor vůči nelidskému zacházení. Odpor proti tomu být poslán ne nesmyslná krvavá jatka.
Korupcí je Ukrajina doslova prolezlá. Korupční jednání představuje závažný a systémový problém. Zasažena jí byla rovněž Teritoriální centra rekrutace a sociální podpory. Úplatky se mimo jiné týkají snahy mužů vyhnout se mobilizaci, získat padělaná lékařská potvrzení nebo neoprávněné výhody. Chudí byli posláni na bitevní pole, bohatší se mohli vykoupit. Tyto praktiky bujely hlavně do roku 2023 včetně.

Smyčka se zužuje a stahuje…

Odhalené korupční kauzy směřují do nejbližšího okolí V. Zelenského:
• Andrij Jermak – Bývalý šéf prezidentské kanceláře a dlouholetá pravá ruka Zelenského bylyl oficiálně obviněn a vzat do vazby v rámci vyšetřování praní špinavých peněz v hodnotě 10,5 milionu dolarů spojeného s luxusním bytovým projektem u Kyjeva.
• Iryna Mudra – Bývalá zástupkyně šéfa prezidentské kanceláře byla obviněna z účasti v organizované skupině a praní špinavých peněz (přibližně 3,4 milionu dolarů), které měly sloužit mimo jiné na zaplacení kauce pro jiného obviněného z korupčního jednání.
• Timur Mindič – Filmový producent, spolumajitel Zelenského bývalého studia Kvartal95 a jeho blízký přítel byl vyšetřovateli ho označen za strůjce masivní korupční schématu (tzv. Operace Midas) ve státní energetické společnosti Energoatom. Před razií protikorupční policie uprchl ze země.
• Dmytro Lytvyn – Prezidentský poradce, který je rovněž veden jako podezřelý v kauzách týkajících se energetického sektoru.
Je evidentní, že se jedná o problém systémový, který prorostl do nejvyšších pater ukrajinské politiky.
K osobě V. Zelenského lze říct jediné: Ať o tomto všem věděl (či toho byl součástí) nebo nevěděl, ve funkci prezidenta by již dávno neměl být. Protože pokud by o ničem nevěděl, znamenalo by to, že je naprosto neschopný a ani netuší, co se děje v jeho bezprostředním okolí.

Bez mezinárodní ochrany

Vraťme se však k případu z úvodu tohoto textu. Soudkyně Jaroslava Křivánková argumentuje následovně:
• „Samotný strach z odvodu nebo morální přesvědčení neodůvodňují poskytnutí mezinárodní ochrany, pokud dotyčnému v zemi původu nehrozí specifické pronásledování ze zákonem uznaných důvodů (např. politické či náboženské pronásledování).“
Soudkyně vychází z toho, že Volodymyr K. je vojákem v záloze a před válkou v ukrajinské armádě rok a půl sloužil.
Ale to bylo za jiného režimu na Ukrajině. Tehdy její prezident nezařazoval do Pantheonu kolaboranty s nacisty a hromadné vrahy.
Rozhodla by paní soudkyně se stejně, kdyby dotyčnému hrozilo, že bude bojovat například v Súdánu?
Bereme-li v potaz výše popsané násilné odvody branců, pak je možné mluvit o hrozbě specifického pronásledování v zemi původu.
Dnes a denně slýcháme cosi o západních hodnotách, o evropských hodnotách. Následně soud neposkytne ochranu muži, který nechce jít bojovat za režim, s nimž nesouzní, a jehož praktik se obává. Vychází přitom toliko ze skutečnosti, jak tento režim zachází s muži, kteří válčit nechtějí.
Kde jsou nyní ti, jejichž oblíbeným sloganem je, že stojí za Ukrajinou? Nyní by i s ukrajinskou vlajkou mohli stát po boku muže, jenž v České republice hledá ochranu. Neděje se tak.
K Volodymyrovi K. pouze dodám, že je poněkud naivní hledat ochranu před ukrajinským režimem v zemi, která oficiálně spolupracuje s ukrajinskou kontrarozvědkou (Služba bezpečnosti Ukrajiny: SBU).

„Samotný strach z odvodu nebo morální přesvědčení neodůvodňují poskytnutí mezinárodní ochrany, pokud dotyčnému v zemi původu nehrozí specifické pronásledování ze zákonem uznaných důvodů (např. politické či náboženské pronásledování).“

Vláda bez důvěry lidí

Již s ohledem na uvedené korupční kauzy lze očekávat, že výrazná část ukrajinské populace bude s politickou reprezentací země značně nespokojena.
Ukrajinská společnost je rozdělená podobně, jako tomu je v celé řadě evropských zemí včetně České republiky. Je ovšem v mnohém složitější situaci, neboť se navíc nachází ve válce.
V prosinci roku 2024 byl publikován průzkum kyjevského Centra sociálního monitoringu s tím, že Volodymyra Zelenského by volilo přibližně 16 procent oprávněných voličů. Šetření proběhlo v únoru roku 2023 a patřilo k nejrozsáhlejší analýze volebních preferencí na Ukrajině.
Na přelomu let 2025 a 2026 byla uveřejněna studie Info Sapiens, podle níž by Zelenského volilo zhruba 20 procent voličů. Průzkum byl realizován v období od 13. do 28. listopadu 2025 a reagoval na obří korupční skandál postihující nejbližší okolí Zelenského. Tento skandál se nadále prohlubuje a rozrůstá.
Jakkoli je podobné výzkumy nutné brát s rezervou, jeden trend jasně naznačují: Zelenský rozhoduje za většinu Ukrajinců, ale jejich podporu nemá. Pro většinu z nich je nedůvěryhodný.
Vypsání voleb na Ukrajině žádal opakovaně americký prezident Donald Trump. K jejich konání vybízí i Mychajlo Fedorov, ukrajinský exministr obrany (a je zde zcela irelevantní, co si o obou pánech myslíme).
Zato český mainstreamový novinář (chápáno obecně) má hned jasno, že za Zelenským stojí národ v jednom šiku, a žádné volby si nepřeje. Pouze chce dál válčit až do roztrhání těla, jak by k tomu jistě podotkl dobrý voják Švejk.
Evropská unie zjevně volby na Ukrajině rovněž nepodporuje. Přitom její role pro jejich zajištění a vypsání by mohla být zásadní. Volby se však nejspíše nevejdou do její koncepce hodnot. Tam na prvním místě figuruje čirý militarismus.

Mainstream to ví nejlépe?

Je úsměvné (a mrazivé zároveň), když mainstream občany přesvědčuje, že volby na Ukrajině uspořádat nelze, a že je tam stejně skoro nikdo nechce. Na jednu stranu tedy nelze zjistit, co většina Ukrajinců (doma i za hranicemi) chce, protože to nelze zrealizovat, na stranu druhou již druhý den poté, co exministr obrany Fedorov konání voleb podpořil, český mainstream bezpečně ví, že většina Ukrajinců je proti?
Proč asi mladí muži utíkají z Ukrajiny? Proč výše zmíněný Volodymyr K. žádal o mezinárodní ochranu?
Je věcí druhou, do jaké míry mohou volby obecně, natož na Ukrajině, cokoli výrazně změnit. Ale stále je to pro tamní občany větší šance, než co jim skýtá současný stav.

Volby jsou základ…

Pokud někdo deklaruje, jak mu záleží na Ukrajině, měl by v prvé řadě jejím občanům umožnit o sobě rozhodnout. Za Ukrajince by neměly mluvit ani Spojené státy americké, ani Evropská unie. A již vůbec by za ně neměli hovořit čeští mainstreamoví novináři.
Chceme-li se dozvědět, co si většina Ukrajinců přeje, dopřejme jim možnost vyjádřit se. Takovou možností povolávací rozkazy na frontu rozhodně nejsou.

Vojínův žal

Byl jednou voják, který zemřít v poli
pro větší slávu lumpů odmítá.
Zkorumpovaní žít mu nedovolí.
Proč jeho krev že má být prolita?

Aby snad lotři měli zlaté mísy,
na nichž po velkých hodech spočinou?
Jakého ducha po obřadu vzkřísí?
Kdo proč má živit bandu zločinnou?

Chudák jde zemřít. Nemá na vybranou.
Boháč si zatím lejstro zaplatí,
že ač by rád zem hájil milovanou,
trpí vším možným včetně závratí.

Voják si říká, za koho že padne,
a proč že vlastně má být zabitý?
Do jatek nahnat druhé je tak snadné.
Kdy tam hnát budou mocné bandity?

Rodiče, ženu má, a také děti.
Kdo jeho tělo potom pochová,
až bude ležet v zkrvavené změti,
v níž přijde o víc než jen o slova?

Je jeden voják, jehož nejvíc bolí,
že za něj kdosi jiný rozhodne.
Vznešené fráze má již za bláboly.
Válka je děvka, která chlapa skolí,
a ještě za to žádá odškodné…