4 září, 2026

Jak to pamatuju já


Můj táta byl v Americe na roční stáži, a mě pustili s ním. Starala jsem se mu o domácnost, a učila jsem se anglicky. Mámu si nechali komunisti doma jako rukojmí. Tak se to tenkrát dělávalo. Potom, když se rozpučelo Pražské jaro, ji pustili na náma. Nelíbilo se jí tady. Nikdy jsme neplánovali utéct. Mne čekala doma maturita. 20. srpna 68 večer jsme seděli v hotelu v New Yorku. Příští den jsem já a máma měly letět přes Portugalsko do Prahy. Táta měl zůstat ještě dva měsíce a dokončit práci. Byl u nás na pokoji návštěvou jeden tátův kolega. Když odjel, pustili jsme televizi. Letadla a tanky Varšavské smlouvy se valily do Československa.

Kolega se okamžitě obrátil a přijel zpět. Seděli jsme pak všichni až do pozdních či vlastně ranních hodin, přetřásali ty zprávy, v šoku. Co teď? Všichni jsme si mysleli, že zase padne klec jako za stalinismu. Tátův kolega se nakonec vrátil. My ne.

Ráno nám ochotně ztornovali let. Ty letenky později propadly. Šla jsem odpoledne na demonstraci u sovětského konzulátu. Pak jsme se vrátili do Pennsylvánie.

    Po mnoha dost depresivních rodinných debatách jsme se rozhodli zůstat. Tedy… otec a já jsme se rozhodli. Máma zůstala volky nevolky taky, víceméně proti své vůli. Táta začal hledat práci, já jsem musela dochodit americkou střední školu, a pomalu jsme si zvykali. Proč jsem se rozhodla zůstat? Chtěla jsem poznat svět. Nechtěla jsem život za ostnatým drátem. Kdyby se byli rodiče rozhodli vrátit, měla jsem naplánováno nechat se naverbovat do armády. Nevěděla jsem, jak jinak se uživit. Tenkrát žádná podpora pro uprchlíky v Americe neexistovala.

    Náš byt si částečně rozdělili příbuzní, částečně to rozkradli sousedi. Tenkrát se ještě nepečetilo. Něco nám známí propašovali do Rakouska. Přišli jsme téměř o všecko. A všecko, co jsme nakoupili v Americe — prostěradla, hrnce, knížky, oblečení — všecko jsme poslali poštou domů, protože jsme se přece vraceli. I o to málo do začátku jsme přišli.

    Nakonec ta klec padla jen postupně… a nikdy to té míry, jak to bylo v padesátých letech. Po čase za námi pustili i příbuzné, na návštěvu.

    Já vidím 21. srpen 1968 jako tragédii celého národa. My jsme ztratili domov, vlast, mateřštinu, naši kulturu, naše jídlo, náš chléb. A síť příbuzných a přátel, bez které se žije jen velice těžko. Vy doma jste ztratili nás všecky, kteří bychom jinak snad přispívali k něčemu dobrému. Velký kus národa se odrodil, a dodnes chybí. Místo nás vám přivezli Vietnamce?

    Podporovali jsme exilový tisk, klepali se na dopisy z domova, na telefonát kdepak, na to nebyly peníze. Tenkrát ještě existovaly různé české noviny, založené osmačtyřicátníky či emigranty mezi válkami. Máma je četla všecky. Dlouho, moc dlouho se mi stýskalo. Kámoška mi poslala pásku s Krylem, a přehrávala jsem si to celé hodiny. Bratříčku, zavřel jsi vrátka? Kde jsou ty časy. Taky jsem kdysi Krylovi napsala. Moc hezky mi odpověděl, tak, srdečně, z duše. Index mu nedávno vydal jeho Kníšku. Psal, že si právě vzal Moravanku. Mám to někde ještě schované.

    Když jsme se přestěhovali na Floridu za tátovou prací, spala jsem na hromadě novin. Neměli jsme prostě nic. Ale to nebylo to nejhorší. Začínat znovu v exilu je strašně zlá věc. Emigrace není lehká, ale exil je stokrát těžší. Protože je člověk úplně od domova odříznutý. Ztracený. Trpící kulturním šokem a steskem a vědomím, že cesta zpět neexistuje.

    O politice jsem já tenkrát ještě moc nevěděla. Jen pamatuju, jak máma psala nadšené dopisy v době Jara, že se ledy pohnuly, a jak se na televizi papaláši kroutí pod nezvyklými otázkami. Jak se najednou píše a mluví o všem, otevřeně a s vervou. Těšili jsme se domů, a ťukali na dřevo, aby to vydrželo. Slyšeli jsme, že leckteří příliš tlačí na pilu, a věděli jsme, že je Brežněv naštvaný. Doufali jsme, že to nakonec dobře dopadne. Nedopadlo.

    Naše rodina, my jsme neměli komunisty v lásce. Ani v širší rodině žádný komunista nebyl. Byli jsme holt buržousti a intelektuálové, a to byl tenkrát špatný třídní původ. Vadila nám komunistická přetvářka, cenzura, a kulturní i politická těžkopádnost. A tak jsme drželi palce reformátorům. Nakolik naši těm zamýšleným změnám rozuměli, to nevím. Já jsem toužila po otevřenější společnosti. A pravdivější. Dnes se tomu říká politická korektnost. Když si přečtu něco z té doby, tak se začnu dusit. Ta ztrnulost, ta snaha všecko vtlačit do jedné škatulky, to nesmyslné panáčkování, ty lživé fráze. A vzpomenu si pak, proč jsem chtěla pryč. Ale kdybych ten život měla žít znovu, asi bych se byla vrátila začátkem 80. let.

    Dnes už to všecko odvál čas. A já taky už leccos vidím jinak, než tenkrát. I komunisty leckdy ocením, i “Rusáky.” Ale nikdy nebudu souhlasit s tím, jak nechutně se mluví o Palachovi. Jak se chronicky nevraží na exil. A jak se překrucuje historie té doby nostalgickými fanoušky Husákovy éry. Invaze Sovětů a ostatních poskoků Moskvy nás vlastně zachránila! Ti, co povinně hlásali, že se Sovětským svazem na věčné časy, ti vlastně byli hrdinové! Ti, co bezpáteřnicky odsouhlasili invazi, přece o dvacet let odložili debakl po roce 89! Mělo by se jim tleskat! A zlí exulanti nám zničili naše pelíšky!

    Pardon. Musím se jít napít něčeho silnějšího. Dobrou noc přeju.

    528 thoughts on “Jak to pamatuju já

    1. Vevča nemůže ani za Afghanistán, ani za Vietnam, …
      Vy různí Ponkrácové, chtěl bych Vás vidět, vy chytráci.

      Jasně, USA nemáte rádi. Já taky ne. Ale určitě tam žijí miliony slušných lidí. Jako je Vevča. Tak jí dejte laskavě pokoj.

      Proč nenadáváte na ČR? V čem je lepší, než USA? Je jenom menší a slabší. Ale fašistů tu máme dost. Tak bojujte s nima, máte je u nosu.

      1. Jé, hrdina se objevil! Václav začíná štěkat!

        Ať se nám Verča nemontuje do Československa, o ktetém stejně neví nic jiného než americkou propagandu.

        Ať Verča píše o něčem, čemu rozumí, a do čeho necpe své hystorické a emocionální manipulace.

        Chápeš to, nedovtipný Václave?

        Já to klidně Verče řeknu i přímo do očí, že tématu nerozumí. A že zamrzla někdy před 50-60 lety a všechno zná jen z televize. Ale to jí nebrání tu dělat propagandu pro libtardy, protože nic jiného Verča nepředvedla.

      2. Rozumím tomu, že poukázat na zločiny USA si přeloží slabomyslní jedinci jako „nenávist k Americe“. Takové uvažování mluví daleko více o Václavech než o komkoli jiném.

        Zato navážet se z Ameriky do nějaké středoevropské zemičky, to je Václavům a Verčám povoleno. Je to typicky americké.

        Jak už jsem napsal, mluvit o svobodné Americe kvůli pár tankům, a přehlížet, že v té době USA genocidovala Vietnam – je učebnicová definice pokrytectví. A ano, najdou se lidé mdlého rozumu, kteří prohlásí fakta o americké agresi za „nenávist k Americe“, protože pravda bolí, fakta jsou nežádoucí.

        Verča je Američanka, když se jí to hodí, a Češka když se jí to hodí. Je to vypočítavé, a není to hezké ani morální. Měla by snést i nepříjemné věci, které k ní patří.

        Nezapomeňte: Kdo kritizuje Československo, je ok. Kdo kritizuje USA, tak ho nutně musí nenávidět. Nezávidím vám, že s tímto dvojím metrem musíte žít.

    2. Precetl jsem si Vevcinu vzpominku a jsem za ni rad. Zachoval bych se stejne, taky bych asi emigroval. Totac si pamatuji (jsem rocnik 66) a je dobre, ze skoncil. To, ze se v nekterych ohledech vraci je problem nas vsech. Diskuse zde je agresivni az zla, cest vyjimkam. Vevca to asi cte, chci ji za sebe podekovat.

    3. Verča zůstala ve svobodném USA. Protože upalování vietnamských obyvatel ve velkém práškováním napalmem z amerických letadel je lepší a humánnější než pár tanků v Československu.

    4. Tady se alespoň zlomkem můžete podívat na následky dobrodiní amerických filcek, ke kterým v šedesátém osmém z té hrozné ruSSSSSSSSSácké okupace někteří zdrhali.

      Pokud to hudebně nezvládnete, stačí si vypnout zvuk. Jen upozorňuji, že ta skladba je stará 37 let. Sodom – Agent Orange: https://www.youtube.com/watch?v=VcXs-TbuWbU.

      No tak hlavně že Američané jsou ti dobří.

      Nic, co kdy udělali Rusové, se ani zlomkem nevyrovná v odpornosti kterékoli vojenské „operaci“ kdekoli na světě.

      1. Oprava: Nic, co kdy udělali Rusové, se ani zlomkem nevyrovná v odpornosti kterékoli vojenské „operaci“ Spojených států amerických kdekoli na světě.

    5. Celé je to fraška a pokrytectví i z vaší strany.

      USA v roce 1968 vyvražďuje bestiálně a genicidně vesnice ve Vietnamu. A okupuje Vietnam. To pro Verču nic neznamená.

      Současná situace: Agresivní USA a prezident

      1) mluví o anexi Grónska;

      2) unesli prezidenta Venezuely; v podstatě znárodnili tedy sprostě šlohli jejich ropu a dosadili loutkovou vládu;

      3) snaží se o převrat na Kubě a nastolení proamerické loutkové vlády a provádí blokádu zboží kolem Kuby;

      4) USA agresivně a bezdůvodně bombarduje Írán. (Ještě lžou víc než když lhali o zbraních hromadného ničení v Íráku. Donald Trump vypověděl smlouvu o kontrole jaderných zbraní, a pak ten šašek lže, že má na srdci, aby Írán neměl jaderné zbraně. Kdyby s nimi nevypověděl tu smlouvu, neměl by.);

      5) Izrael za pomoci USA jen loni agresivně napadl a bombardoval šest států. Nemluvě o tom, že už desítky let okupuje neoprávněně území Golanských výšin; rozhodl se připojit k sobě jižní Libanon; a provádí v pázmu Gazy genocidu formátu, který zločinností a psychopatií přesahuje i ten největší nacistické svině z Třetí říše. (Navíc Izrael založil, vycvičil a financoval Hamás, a teď se zašťiťuje bojem proti němu. Ano, Hamáš je izraelský produkt, izraelský výrobek, izraelská značka.)

      6) USA a Západ sprostě ukradli od roku 2022 ruský majetek ve výši přesahující 300 miliard dolarů. V USA kradli jako straky majetek místních ruských milionářů. Násilně si jim dražili jejich jachty a domy. Kam se hrabou komunisté!

      A tak bych mohl le zločinnosti USA přidat ještě stovky dalších bodů.

      Problém je, Verčo, že my už nemáme jen propagandistické informace ála Washington. Ale vidíme už téměř 40 let v reále, co Západ a USA skutečně je zač. A jaké svinstva to jsou.

      Nechte si ty propagandistické sračky o srpnu 1968 laskavě od cesty, ano? Zvláště ty manipulace typu HLP (hluboký lidský příběh). Je to na zvracení to pokrytectví. Zvláště když vidíme, co teď i tehdy provádělo USA.

        1. Co jiného můžete odpovědět poté, co jste spáchala tu odpornou citovou manipulaci, pod kterou píšeme, že ano?

        2. Vaší vinou je to, že tady děláte z celkem banality srdceryvný nejhorší zážitek v dějinách vesmíru, ale mnohonásobně horší zhůvěřilosti blahosklonně ignorujete, omlouváte a máte hlavu propláchnutou horší propagandou, než byla kdy ta minulorežimní.

          1. Tdx: Kdy vam naposled nekdo vycetl vsecky ty mordy, muceni a upaleni za ziva za husitskych valek? Desitky tisic zahynulo. A vy to blahosklonne ignorujete. Fuj! 🙂

                1. S Vámi je to opravdu marné, tomu říkáte diskuse? Pokud se Vám nelíbí naše komentáře, tak urazite. Tohle je naposledy, co na Vás nějak reaguji. Od teď už jen preskakuji.

            1. Vevčo, a co Vy, taky to ignorujete? Přece jen jste původem z Čech, tak se Vás ti husité týkají taky, ne? Vyčítá Vám je někdo?

              1. Ona je Češka, když se jí to hodí, reaguje na to, co se jí hodí, ale fňuká jak ji všichni ubližují neustále.

              2. MK: Vy nerozumite? Ja tady pranyruju jeho typ argumentu. Ja sama v nej neverim, a nikomu bych nic takoveho nevycitala. Argumentum ad absurdum.

                Mne tady ty americke hrichy nekdo hodi do ksichtu aspon jednou za mesic.

                1. Vy nás tu pranýřujete všechny, očima Američanky. Běda, když si dovolíme vyjádřit svůj názor, každého hned urážíte. Myslíte, že to je dobrý styl diskuse?

                      1. Přesně. Že Vevča tak ráda a často nařkne druhé ze svých technik, aby se vyhnula odpovědi.

                      1. Klid, všichni krom dvou to tu vidí stejně. Falešná obvinění, jeden z oblíbených diskusních faulů.

                      2. Já jsem v klidu 😉

                        OT, díky za zprávu o Příčovech ve vedlejším článku!

                      3. MK 22 srpna, 2026 (23:26)

                        To je dobře.

                        Není vůbec zač. Škoda, že se sem moc nedají dávat fotky.

                      4. MK, Ponkráci, Motýlí křídla,Stařenko, tdx ,Tymákovane a všichni, kteří už opět Vevče předhazujete hříchy vedení země,ve které Vevča žije : kde jste žili v letech 2002 až 2021. To totiž příslušníci české armády rozdávali smrt v Afghánistánu ! Pokud jste v těch letech žili v České republice činím vás všechny za toto zlo osobně odpovědnými !!!!

                      5. Olga 23 srpna, 2026 (0:45):
                        Proč hned o Afghánistánu? Vy ještě nepamatujete naši účast na humanitárním bombardování Srbska?

                2. Vevča napsala
                  Mne tady ty americke hrichy nekdo hodi do ksichtu aspon jednou za mesic.

                  Ale trauma z toho nemáte, že. Zato že zřízení tady ano…

            2. Aha, takže budeme srovnávat aktuální brutální násilí na cizích státech a národech ze strany SSA s vnitřní záležitostí českých zemí, do níž se samozřejmě museli montovat dementní Němci, starou šest století?

              1. Ponkrac psal: „USA v roce 1968 vyvražďuje bestiálně a genocidně vesnice ve Vietnamu. A okupuje Vietnam. To pro Verču nic neznamená.“

                Tdx: Kam pujde priste? K zabijeni indianu? To uz tady taky bylo mockrat.

                1. Nedivte se, je to váš modus operandi, kterého se držíte dodneška. To je holý fakt.

                  Naposledy v Íránu, vaší chráněnci v tuto chvíli v Libanonu a Palestině.

                      1. My tam na otočku byli. I když i pro nás je to daleko, tři hodiny jízdy.

                2. Článek je o 1968, tou dobou probíhala americká agrese ve Vietnamu, tedy relevantní. Indiány nikdo nezmiňoval, vaše hyperbola.

                3. Ano, takže budeme srovnávat napalm a Agent Orange s cepy a sudlicemi? A ten rok 1968 je pro vás hluboká historie, kterou už nemá smysl se zabývat? Tak proč ten srdceryvný článek o… moment, podívám se… aha… o roce 1968?

                  1. Tdx: Nikdo nesrovnana napalm se sudlicemi.
                    Srovnavam napadani a obvinovani lidi kvuli historii, ktere se ani neucastnili ani na ni nemeli zadny vliv.
                    A to je moje posledni komentar vam na toho tema.

                    1. Ano, ze všech zemí, kam jste tak nutně museli odejít, si vaše rodina vybrala zrovna Spojené státy americké, které aktuálně v té době vraždili po desítkách tisíc civilisty včetně žen a dětí ve Vietnamu, sypali tam miliony tun bomb, upalovali lidi zaživa napalmem a lili další miliony litrů chemikálie zvané Agent Orange s naprosto děsivými následky, které mimochodem dodnes úplně nezmizely. A ten hlavní důvod k vaší emigraci byl, že sem přijela Varšavská smlouva a ve srovnání s Vietnamem to tu byla procházka růžovou zahradou. To nevymyslíš.

                    2. Vevča napsala

                      Srovnavam napadani a obvinovani lidi kvuli historii, ktere se ani neucastnili ani na ni nemeli zadny vliv.

                      My tu historii tady žili , ale vy ne a přesto nám vnucujete, co si o ní máme myslet a jaká byla.

        3. „Kdyby se byli rodiče rozhodli vrátit, měla jsem naplánováno nechat se naverbovat do armády.“

          jj, zlí russssssáci zabránili tomu aby zfašizovaná západními tajnými službami financovaná sebranka u nás mohla začít ve vidině revanšizmu a rozkradení národního majetku vraždit, aspoň jako v Maďarsku 1956, viz např. prohlášení generálního tajemník klubu KAN 231 jaroslava brodského „Dobrý komunista je jen mrtvý komunista, a pokud ještě žije, je třeba mu vytrhat nohy“.

          A tak se radši nechám naverbovat do armády a zchladím si žáhu aspoň na nějakejch těch komoušskejch rákosníkách…

    6. Každý z nás si od dětství vytváří strukturu názorů.Těm věří
      tak dlouho,dokud ho něco nedonutí je změnit.Dívka na střední
      škole se asi politikou nezabývá – běžná normální dívka.Takže
      pro Vás musel být 21.srpen 1968 opravdu šok.Hlavně proto,že
      Vaši rodiče se rozhodovali,ale Vás se jistě neptali,jak je obvyklé.
      Začít v cizí zemi v době dospívání nemohlo být snadné.Naše
      osudy jsou prostě naše,žijeme každý svůj vlastní příběh.Zdá se,
      že jste nijak výrazně nezahořkla.Když čtu příběhy podobné Vašemu,
      říkám si,jak asi ovlivňuje myšlení a vnímání života mladých,
      kteří jsou vytrženi z toho,co mají rádi,co považují za „přístav““.
      Jak asi musí myslet děti migrantů,kteří odejdou ze své vlasti,
      bez ohledu na důvody ??Co prožívají ??A to vše bez přípravy….

      1. JardaP: Neni to jednoducha cesta. Kdybych mela zit znovu, asi bych se byla pozdeji vratila. Myslim si, ze ta cena je moc velika.
        Deti, co se exulantum narodily zde nebo co prisly male, se odrodily. Vim o par vyjimkach, ale to je vse. Znam i rodinu, kde kluka ani nenaucili cesky, prestoze sami mluvili lamanou anglictinou. A nebyli hloupi…

        Pro mne snad nejhorsi bylo to odtrzeni od vrstevniku doma, kamaradek, spoluzaku… proste je to rana, kterou pak nese clovek cely zivot. Na druhe strane jsem hrozne rada, ze jsem se plne vzila do jine reci… je to fakt pravda, ze kolik reci umis, tolikrat jsi clovekem. Kazda rec je uplne jinym oknem do sveta a do reality. 🙂 Vsak kdysi posilali Cesi decka na handl za hranice. Skvela vec.

        1. Vevčo,
          Váš táta musel být v něčem opravdu hodně dobrý, když jej „komunistická totalita“ vyslala na valutově jistě drahou, roční stáž – a rovnou do USA.

          Proto Vám nevěřím ani slovo od vyjádření, že někde na Floridě jste spali na novinách a vůbec nic neměli.
          Váš táta, se vzděláním a vědomostmi, jejichž základ měl z ČSSR a které si na americkou úroveň jistě doplnil na té stáži, by rozhodně uplatnění našel.
          Minimálně takové, abyste nemusela „spát na novinách“.
          Kámoška Vám poslala pásek s Krylem – museli jste tedy mít magnetofon.
          Spaní na hromadě novin, ale s magneťákem vedle té „postele“ – promiňte…
          Dva odstavce v článku, máte doslova vykradené z Pelíšků. Nejste skutečný pamětník a nevíte, že Pelíšky jsou plné nepravd a přehánění.

          A tak ještě něco, Vevčo :
          Neměla jste ty tendenční, jarchovsko-hřebejkovské Pelíšky, tolik žrát.
          Je v nich tolik nesmyslů, přehánění a tzv. „uměleckých licencí“, že místního pamětníka skutečného dění v ČSSR (mně bylo v r. 1968 patnáct a něco) doslova tlučou do očí.
          Bláznivá učitelka, moje o něco starší ségra, měla po TV premiéře Pelíšků tak peprné komentáře, že jsem se i já, občas sprostej jako dlaždič, asi začervenal.

          Pište raději pravdu. Tím budete občanům ČR prospěšná nejvíc.

          1. Tak vidíte, Vevčo, dřív než jsem dopsala svoji prosbu o pokračování, přišel vám rozsudek od pána, který rozumí vašemu životu lépe než vy sama !!!! A dokonce odhalil i to, že vůbec o svém vlastním životě napíšete, že popisujete z filmu !!!! To asi musíte žasnout nad tou skvadrou co se tady sešla – šmahem všemu rozumí a hravě posoudí a hlavně odsoudí. No , začínám mít trochu strach , že takový český národ asi opravdu bude. V mém blízkém okolí takovéhle mudrlanty sice nemám, Vidlák je taky úplně jiného ražení,ale tady v těch diskusích se jevíme my Češi dost odpudivě. Bohužel.
            Teco, vy podezíráte Vevču, že líčení svého života si vymyslela podle filmu. Copak vám se v životě nikdy nepřihodilo nic co bylo jako z filmu nebo jako dělané pro film ? Asi ne, když Vevčin příběh neumíte pochopit. Já jsem nejméně jeden takový neuvěřitelný příběh jako z filmu prožila a můžu vám říct, že nic neumí překvapit víc než život ! Sněte víc,Teco , někdy se sny plní.Tehdy, když to nejméně čekáte.

          2. Teco: Neni nad to, hned kricet „lharka.“ Chran pambu, abyse se normalne zeptal… ‚jak to vlastne bylo s tim a tim? Nejak mi to nehraje.‘ Chcete li se zeptat bez obvinovani, rada vam odpovim.

            O peliskach jsem se zminila, protoze mi je zde mlatili o hlavu, pred casem. Tak jsem se na to podivala na trubce. Ja si myslim, ze ten film dobre vystihl ten smutek. Statisice rodin navzdy rozdelene…

            1. Statisíce, to tedy přeháníte. Ostatně lze vygooglit, kolik to bylo občanů a třeba vy jste byli 3, z naší ulice utekli dokonce v 6, takže to statisíce rodin zcela jistě nemohou být, tak masivní emigrace nebyla

          3. A Teco, uměl byste pochopit , že rodina tráví posledních pár dní v Americe a matka s dcerou plánují návrat domů. Tak nakupují za ušetřené otcovy diety co nejvíce krásných věcí, které v Čechách nejsou,pro sebe i jako dárky pro všechny blízké.Utratí co mohou, protože věří, že za pár dní odletí. Nákupy pošlou domů ať už poštou nebo už je odbaví na letišti,jsou v hotelu noc před odletem a náhle se kvůli zpravodajství o tancích v Čechách vše změní ? Nemají peníze ani věci.
            Otec je ve státech na stáži, není zaměstnaný a tudíž nepobírá žádný americký plat. Od české strany má hrazeno ubytování, něco jako diety a možná nějakou malou rentu. Ty má pobírat ještě dva měsíce,pak už nic. Chvíli nejspíš trvá než najde práci, vyřídí povolení k pobytu a tudíž možnost se vůbec zaměstnat,ze zbytků těch peněz od našeho státu najednou musí živit i ženu a dceru…. Prostě klasický emigrantský začátek.

              1. Vždyť něco takového nikdo nikdy netvrdil. Copak neumíte číst text s porozuměním ? Celý je přece o tom, proč a jak se k emigraci rozhodovali , mokří ( to je zkrácená přezdívka toho vašeho dlouhého jména,kterou vám včera vymyslel Alef , taková indiánská. )
                A jako na potvoru – Alef kdysi vymyslel zkratku jeho přezdívky Tecovi. Původně si říkal Ten co čte ale málokdy píše. Někdy je opravdu mlčeti zlato ! Vždyť svými příspěvky vypovídáte sami o sobě,lidi,o vaší inteligenci i charakteru ! Tak raději nejdříve myslete a pak pište. 🏹

                1. Teco nevěří, já je nelituji a rozhodli se pro konzumní ráj, tak ho měli. Nic víc, nic míň. Každého názor. Amerika byla lovcem mozku tak Teco a právem pochybuje, že si otec něco nedomluvil, jak to bude dál. Tady je nikdo nevyháněl, mohli se vrátit a dovednosti na stáži získané zde zúročit.

            1. Olga: kazda exulantska rodina mela podobne zacatky. Lidi, co to nezazili, si to nedovedou predstavit. K tomu jeste pridat, ze se skoro vubec nevyzname, jak co v Americe chodi. Kazde vyrizovani je stres. Rodice tapaji, jsou dost zoufali… Anglicky jeste moc neumime…

              Meli jsme brzo po prijezdu v byte mym omylem dva telefony. Kdyz nam to prisel manik zavadet, tak mne ukecal, ze abysme meli dva. Videl holku, ktera nema paru. No typicky americky pristup k veci. Ono to tenkrat bylo za babku, tak nest. Tak jsme meli telefon i v loznici. A kdyz jsme neco museli vyrizovat, tak ja jsem byla na jednom a jeden z rodicu byl na tom druhem telefonu, a snazili jsme si pomoct s lustenim, co vlastne ten clovek na druhe strane dratu rika.

              Jenom bych jeste pridala, ze Ceskoslovensko neplatilo nic, ani Amerika. Letenky a tatuv mesicni plat? stipko? — vse platila nadace. A z toho jsme pak zili – byt a vse ostatni.

              1. S tím telefonem se to tady taky naučili hodně rychle, měli provize za smlouvy, tak člověka tak ukecali, že při troše nepozornosti dávají podepsat 2 smlouvy na různá čísla do mobilu, že si člověk nevšimne ani v češtině, prý za stejné peníze, výhodné a pak člověk platí 3 měsíce 2x, než to zruší, borci však provize zůstane. Znám případy, kdy se známí takto napálili.

              2. No vidíte, Vevčo, tak ty vaše začátky byly ještě těžší než jsem si myslela. Už tehdy se vyřizovalo v Americe vše přes telefon ? To muselo být opravdu náročné. Za mne už to byly jenom “ pohovory “ s automaty. 🙂
                Napište pokračování ! Taky by mne zajímalo proč se vaší mamince po příjezdu,kdy ještě věřila v návrat, v Americe nelíbilo. A jestli se vaši rodiče po převratu podívali ještě domů a jaké to bylo.
                A k těm Pelíškům – já je mám ráda, považuji je za jediný dobrý Hřebejkův film, nevidím v nich nesrovnalosti, o kterých mluví Teco. Ale možná jsem je přehlédla, nevím. Vám vlastně, Vevčo, ukazují naši zem přibližně takovou jakou jste ji opustila. Pamatujete si ty reálie tak ? Já jsem v tom roce byla ve věku té Uzlinky, vy Jindrišky .
                A víte, že díky televizím, které jej začaly vysílat každé Vánoce,se ten film stal u nás pomalu novou vánoční tradicí ?
                Ať v něm bylo spoustu problémů a chyběla spousta dnešních vymožeností, já měla a mám ráda ten náš svět šedesátých let.
                Kde to všechno je , všechno to krásné v našich uplynulých životech….

                    1. Ne, nic. Nám se Pelíšky nelíbily a stačilo kdysi jednou. A na Vánoce se u nás televize nezapíná vůbec. Užíváme si společný sváteční čas s dětmi a širší rodinou. A snažíme se, aby to děti nasály co nejvíce, aby pak toto všechno jednou předávaly dál svým dětem.

                      1. Proč ne , MK , je to hezké a je to vaše tradice. Nevidím jediný důvod, proč se nad ní pozastavovat, podivovat nebo ji dokonce odsuzovat ,tak snad bude totéž přáno i mně.
                        Moje rodina dodržovala a stále dodržuje velkou řadu vánočních tradic, já Vánoce celoživotně miluju. Adventem počínaje – to pro mne dlouhá léta kromě tradičního velkého gruntování , pečení cukroví,vánoček a všech podobných příprav znamenalo přípravu velkého vánočního pásma školních žáků pro obec,kde jsem žila. S koledami, vánočními verši, uváděním vánočních tradic tamního kraje, biblickým příběhem…. vše s náležitou dlouho dopředu chystanou výpravou. Pár měsíců příprav a zkoušení po odpoledních,po práci. Občasné návštěvy slavnostních adventních akcí – koncertů, výstav,divadel….K tomu jsem jako věřící pochopitelně navštěvovala adventní bohoslužby a zcela samozřejmě půlnoční mši,kde můj syn jako někdejší žák ZŠ hrával na varhany , doprovázel sbor a jako vynikající zpěvák zpíval sóla. Lidé se otáčeli na kůr a mně tekly slzy štěstí. Doma vše co nejlépe vánočně vyzdobené,stromek až do stropu, betlém, nezbytné chystání tradičních jídel našeho i manželova rodu – hrachové polévky, rybí polévky, černého kuby, kapra , salátu, jablečného štrůdlu, punče, cukroví nejméně devíti druhů , ovoce, domácí vánočky….tak jako skoro všude. Po večeři provázené poslechem koled krájení jablka, pouštění lodiček z ořechů, lití olova, házení střevícem. Pod talíř každému minci a rybí šupinu pro štěstí a bohatství. Zpěv koled u rozsvíceného stromečku , svíčky pravé. Po rozbalení a dostatečném vzájemném poobdivování dárků úklid papírů,stuh atd., dokončení úklidu nádobí. A potom se skleničkou martini odpočinek u nějakého hezkého televizního pořadu.
                        Na Boží hod i Štěpána chystání několika -chodových obědů včetně zvěřiny pro návštěvy rodičů a příbuzných,velká slavná mše v kostele, návštěvy přátel u nás i naopak, procházky, v případě dobré zimy bruslení, sáňkování se synem. Nošení jablek, mrkví, ořechů zvířatům do lesa. Doma nejen během vánočních dní, ale i celého adventu,aby se to stihlo a prožila se ta atmosféra, četba povídek, pohádek,ale i třeba detektivek s vánoční tématikou,jak ty dětské s kdysi malým synem , tak sama pro sebe. Při posezení u čaje či kávy i při domácích pracech poslech kazet a CD s vánočními příběhy, vzpomínkami a poslech alespoň části z mé sbírky CD s koledami a vánočními písněmi našimi i z různých cizích zemí. Šuláková,SLUK, Javory, Křížková, Bambini di Praga , Sinatra, blue grassové koledy , polské, německé, rakouské ….. sbírám nejméně třicet let, takže výčet by byl dlouhý. No , určitě jsem si nevzpomněla na všechno,co patřívalo a povětšinou stále patří k našim vánočním tradicím, ale čas na sledování hezkého vánočního pořadu v televizi jsme si vždycky našli. Ať jsou to překrásné folklorní pořady s koledami a tradicemi z různých krajů, některé tradiční pohádky, koncerty klasické vánoční hudby , některé filmy – třeba miluju animovanou Dickensovu Vánoční koledu…. Proč se zbytečně ochuzovat o kvalitní věci, které se dají z té nesmírné televizní nabídky vybrat ,i u nich trávíme příjemné vánoční chvíle. Nikomu to samozřejmě nevnucuju, přeji šťastné vánoční chvíle každému podle jeho gusta.

                      2. Ceske vanoce jsou nejkrasnejsi na svete. Nikdo to tak neumi, jako my. Aspon jsem to nikde nevidela…

                      3. Tak to máte na adventní čas a Vánoce taky krásné, tak to má být. Na syna musíte být určitě moc pyšná!
                        U nás to máme podobné, jen bez televize (u nás vlastně televize nehraje skoro vůbec), ale s koledami. Nejradši máme ty, co nahrál Kühnův dětský sbor a na závěr tam promlouvá Radovan Lukavský. A nejhezčí to bylo, když byly děti malé. Měli jsme vždycky před Štedrým dnem ‚noční ‚ směnu, abychom vše připravili.

                      4. Tak já noční před štědrovečerní směny nedělám,to bych si pak neužila Štědrý den,ale práce dají všechny přípravy dost. Ale je to práce s radostí. No a ty Vánoce s dětmi jsou určitě ty nejkrásnější ze všech,MK.
                        A ty české jsou prostě kouzelné , máte pravdu Vevčo. A zapomněla jsem – od doby,kdy žijeme v Praze ( ale nejen tam ) k nim patří obcházení všech pražských kostelů s vystavenými betlémy, procházky Malou Stranou,Kampou…. bohoslužby, zvonění zvonů, živé Rybovky….. Praha je nejkrásnější město na světě,o Vánocích obzvláště !
                        Tak vám oběma i všem dalším přeji ať ty letošní Vánoce nic zlého nepokazí ! 💝

              3. Pravdou je,že kdybyste se rozhodli vrátit,po skončení
                stáže,nemělo by to na váš život negativní vliv.Víc lidí
                se vrátilo – prakticky hned,a žili dál.Mě bylo tehdy 14 let,
                a prožíval jsem tu dobu celkem v klidu.Jenom probuzení
                21.srpna bylo zvláštní : máma mě vzbudila a řekla mi : přepadli nás.
                Já jsem se zeptal : Němci? odpověděla : Ne Rusové.Nechápal
                jsem proč.Později jsme s klukama šli do lesa k ruské pozici.
                Normálně se s námi bavili,byli přesvědčeni,že nás osvobozují.
                Později v době normalizace jsem nemohl uvěřit,co někteří
                lidé dělali,stejně jako dneska nemůžu uvěřit,že zfašizovaná
                chátra se diví že prohrála volby,když škodila a škodila….
                Za svá rozhodnutí neseme odpovědnost,i když to bolí třeba zbytečně….

                1. JardaP: No jo, to se vam hezky rika. Ale muj otec mel velkou komunistickou nepritelkyni, tam kde pracoval, a mel obavy, ze ted bude mit tu sanci ho roznest na kopytech. A ona se opravdu za nekolik let normalizace stala reditelkou te instituce, kde pracoval. Kopat kanaly by ho byli neposlali, ale asi by velke problemy mel.

                  Myslim si, ze to byl ten hlavni duvod, proc se rozhodl zustat zde.

        2. Váš start života v Americe byl až neuvěřitelný, na film. Odlet zmařený tanky, definitivní odříznutí od domova rozhodnuté během pár hodin….
          Byla bych ráda, Vevčo, kdybyste v dalším článku napsala pokračování, jaké to bylo pro českou holku z komunistické země poprvé spatřit a poznat Ameriku, první dojmy hned po příjezdu, když jste ještě počítala s návratem domů. Co vás překvapilo,co nadchlo,co jste z domova vůbec neznala…. A pak jaké bylo nastoupit na americkou střední školu a jaké bylo porovnání s tou českou střední školou. Moc by mě to zajímalo a určitě nejen mne. 💌

            1. Spíš druhý díl Rebelů.
              Tymákovane,chci se vám omluvit za včerejší neomalený komentář vůči vám. Nějak jsem se zapletla do hromady nepřehledných příspěvků a některé z nich mne až příliš rozhořčily a odnesl jste to nakonec vy, kterému jsem na vaši žádost konečně odepisovala.
              Dneska ráno jsem si v klidu pročetla celou diskusi příspěvek po příspěvku a díky řadě rozumných lidí mi připadala dost podnětná a v relativním klidu a pochopení probíhající – s typickými výjimkami pochopitelně ! A Václav ( kromě toho příkrého vyjádření,na které jsem zrovna já narazila a citovala vám z něj ) opravdu vedl diskusi velice rozumným a poctivým směrem. Díky Václave,budete – li to číst. A vám se Tymákovane ještě jednou omlouvám, neměla jsem pravdu v tom,co jsem napsala.

              1. Neomlouvejte se, já vím, že to nemyslíte špatně. Já i chápu Vaše sympatie k Verče, co nechápu je, jak omlouváte její komunikační chyby, když daleko menší jiných Vám vadí. Václa opravdu vždy píše rozumně.

    7. No každý dle svého, ale …

      Dneska můžeme ocenit, přibližně, co by nás asi tak čekalo v případě tehdejších reforem.
      Kdyby to byly reformy PRO LIDI, tak proč ne, na to doplatil tehdy i můj táta, ale ony ty reformy nebyly určené pro lidi ale jen pro vyvolené, zbytek by dopadl tak jak by se dalo čekat a zchudl by. Ani spolupráce se Západem tehdy nepřinášela nic moc, příkladem může být Jugoslávie.
      A kam by to vedlo?
      Udělejte si představu i z toho, co jsme prožili po listopádu my sami, co prožilo Rusko ve „svatých“ devadesátkách a hlavně se podívejme na Ukrajinu, která je na hranici, tak jako bychom byli my sami, snad ještě s Maďarskem (tehdy pochybuji) a s Polskem, to už by bylo pravděpodobnější.

      A jestli si myslí někdo, že bychom nemohli dopadnout právě jako Ukrajinci, velice se mýlí.
      Ostatně nebýt Ukrajiny, dlouhodobě víc jak sto let zpracovávané, byli bychom i my na hranici s Ruskem a dnes by nás také čekal onen osud Ukrajiny v bleděmodrém. A jestli si někdo myslí, že by se tu nenašli žádní čeští „Azovci“, Porošenkové, Zelenští, pak neznáte lidi a neumíte se koukat kolem sebe.

      Můj táta chtěl reformy, ale jen ekonomické, co se týče výroby, kvality a tak podobně. Byl vyloučen ze strany a co si doopravdy myslel ukázal po listopádu, kdy vstoupil do KSČM a byl tam až do smrti. Každou nabídku – a za opravdu velké peníze – po listopádu která znamenala škodu státu odmítal, i když věděl, že to nemůže zachránit.

      Když se ho kdykoliv po r. 1968 ptali, proč neemigroval (příležitosti měl), odpovídal, že TADY je doma a nikde jinde nemůže doma být, ať ho čeká, co čeká.

    8. alllllllle to je typická reakce dětiček prominentů té doby. At přemístivších se či zůstavších. a navíc hytří až na půdu. njn co naděláme, já ty její „moudra! nečtu.

    9. Vevčo, rád bych ještě řekl, že osobně proti Vám nic nemám.

      A že máte jiné názory? Podle mě jste se prostě pohybovala v prostředí, které Vám neumožnilo mít názory jiné. Myslím ale, že jste upřímná, což se zdaleka nedá říct ani o všech respondentech tohto sajtu.

      A že máte jiné názory? Vždyť já o těchto věcech nemůžu mluvit ani se svými dětmi – mají mě za bláznivého staříka.

      Můj bratr věří, že všechny konspirační teorie jsou nesmysl. Trochu jsem mu to sice naboural, protože neodpověděl na otázku, jak to podle něj bylo s atentátem na Kennedyho. Na druhou stranu věří, že Green Deal je podvod.
      Pokud tajná spiknutí neexistují, tak jak Green Deal vlastně vznikl? A proč do toho BlackRock investoval miliardy? Ale nejspíš na tento argument rád zapomene. Bourá to představu, že nakonec vlastně všecko dopadne OK.

        1. Naštěstí zde máme Vás osvícenou, která nám zaostalým totalitním buranům vše nasvítí z toho správného úhlu pohledu . . .
          Nenechte se s tou svou americkou sebestřednou nabubřelostí vysmát.

          Jen pro Vaši informaci lehce na okraj. V předchozím měsíci bylo u nás takové sucho, že voda tekla jen v těch řekách, které mají přehrady, jež do nich pouštěly vodu aby v nich zůstal zachovaný život. A světe div se, z 90% se jedná o vodní díla postavená za té škaredé komunistické totality . . . Za současného úžasného kapitalismu se nepostavila žádná přehrada. Těch deset procent připadá na přehrady starší. Za současného úžasného svobodného“ a „demokratického“ režimu nic, vůbec nic. Dokonce ani ty Nové Heřninovy se ještě ani nezačaly stavět. A to budeme mít napřesrok třicetileté výročí od velkých povodní, ve kterých se o nich mluvilo, že už dávno měly stát.

            1. O věcnou komunikaci bez invektiv jsem se s Vámi pokoušel minule a dopadlo to tak, že jsem nabyl přesvědčení, že tak jak vnímáme Vaše americké vládní představitele jako arogantní šovinisty, že docela věrně reprezentují své americké voliče, jako jste Vy osobně.
              Od té doby se s Vámi nemažu, protože jsem pochopil, že je to zbytečné.

              Nakonec i tento můj komentář, na který reagujete je zcela úměrný Vaší předchozí reakci. Tak na co si pořád stěžujete?!
              Urážíte nás při každé příležitosti a když Vám to člověk vrátí ve stejném duchu, tak zase stěžujete, jak jsme na vás škaredí …

              No hrozní jsme (:-!).

              1. „Od té doby se s Vámi nemažu“

                Dekuji za jasnou zpetnou vazbu. Kdybyste nekdy zmenil nazor, dejte vedet. Do te doby vam uz odpovidat nebudu. Jak sam rikate, je to zbytecne.

                1. A o tom, že jsme se ještě nevyhrabali z totality tady psal kdo?! Já snad?

                  Vy nás urážíte permanentně, ale my jsme ti nevychovaní . . .

                  Ha, ha, ha … (:-!)

        2. Paní Vevča žije asi na jiné planetě. Nikdy bych v hnusné Americe nechtěla žít, barevní, drogy, slumy, vraždy a strašná politika otročení národů. Pil zivota jsem prožila v socíku a klidně bych se teď do toho vrátila, protože teď je to horší než za totáče. Ve všem a k tomu odporní náckové z Ukrajiny a další verbež.

          1. Nejtrapnější ale je že tam odešla ze zcela přízemních materiálních pohnutek a snaží se to lakovat na morální úroveň. On by je snad někdo perzekuoval kdyby se vrátili? Naopak, byli by dáni jako příklad uvědomělých občanů kteří nepodlehli svodům západu. Ale asi se už viděli v pozici nově se formující vládnoucí oligarchie pražské barevné revoluce, které ale ty zlé russsssácké tanky zatrhli tipec. Takové zklamání, tak aspoň aby ty dva telefony v domě byly… ať jsme tu taky jako panstvo 😛

    10. Vždycky když Pávka někde vidím, tak vzpomenu na píseň „Už jsou zase na koni“ skupiny Kabát. Milan Špalek ji napsal v roce 1991, ale platí až do dneška.
      https://www.youtube.com/watch?v=AGkKG80YOSY
      …….
      A na všechny se na nás hezky směje
      asi má proč
      U srdce ho krásnej pocit hřeje
      prachy má a vždycky měl nikdy se moc nenadřel

      Už je tam je tam zas
      Stejnej ksicht ten samej hlas
      Práší se mu od huby
      Jen kabát nosí na ruby

      On za nic nemůže
      každýmu rád pomůže
      V jádru je to správnej chlap
      jednou prostě vedle šláp

      Znovu cpe se kaviárem šunkou
      asi má hlad
      Až jednou týhle velký svině puknou
      To vám bude děsnej smrad!
      FUJ TAJBL !!!

      1. Pavek je presne jeden z tech kryplu, kteri v Cecha po ’68 zustali a delali karieru.
        Ti mladsi, ajko on se rychle prekabatili, ale cloveka nepredelas.
        Jsou porad stejni, jenom si rikaji liberali demokrati.

        Je az primo smesne, jak mistni nostalgici Pavka a jeho bandu nenavidi, a pritom s laskou vzpominaji na soudruhy, kteri byli jako pres kopirak.

        1. Tak ono po majetkovém převratu 17.11.1989 už se ti poctiví komunisti k moci nedostali, a že jich tu ještě bylo.. i ten zoufalej Jakeš byl oproti 99% toho co tu je teď skutečný morální maják… A celé to zaniklo právě kvůli infiltraci kriplů a sviní jako je pávek.

          Vzpomínáme s láskou předvším na režim který i přes své nedostatky prokázal že je schopen budovat spravedlivou a dobře prosperující společnost lidského typu, a to i přes neustálé vnější vměšování a i s tím ne vždy zcela lidským materiálem co tu byl/je k dispozici….


          Koncem roku 1947 bylo v ČSR celkem 757 miliard Kčs základních prostředků včetně zásob a nedokončené výstavby. Pokud odhadneme jejich opotřebení na 50 %, pak dosahovaly hodnoty zhruba 400 miliard tehdejších korun. To zahrnuje výrobní i nevýrobní odvětví (bydlení, zdravotnictví, školství, správu) a majetek všech společenských sektorů – státního, komunálního, družstevního, soukromého i osobního vlastnictví. Koncem roku 1989 měla ČSSR, včetně nedokončené výstavby a zásob, základní prostředky v celkové hodnotě 5178 miliard Kčs. Majetek tedy vzrostl 6,8krát. Pokud bychom i zde pro zjednodušení uvažovali s polovičním opotřebením základních fondů, což je spíše nadsazené – pak jeho výsledná reálná čistá“ hodnota v cenách roku 1989 se pohybovala okolo 3 bilionů Kčs, vzrostla tedy dokonce více než 7,5krát. Z toho 65 až 70 % bylo ve společenském – státním a komunálním vlastnictví, zbytek převážně v osobním (hlavně rodinné domy) a zčásti v družstevním vlastnictví. Vybudovaly se rozsáhlé produkční i nevýrobní kapacity. Instalovaný výkon elektráren v daném období (1948 až 1989) vzrostl z 2625 MW na 21 670 MW. Byly osvojeny progresivní strojírenské programy a vznikla mnohá nová výrobní odvětví v elektronice a v chemii. Byly vybudovány tisíce kilometrů ropovodů, plynovodů, produktovodů, rekonstruovala a rozšířila se síť vedení vysokého napětí, vybudovaly se stovky kilometrů nových dálnic, železniční síť byla elektrifikována a motorizována, síť autobusových tratí vzrostla téměř pětkrát. Vyrostla početná flotila námořních lodí. V řadě největších měst došlo k modernizaci a rozšíření hromadné dopravy, v Praze bylo uvedeno do provozu moderní a výkonné metro. Postavily se desítky vodních nádrží a přehrad. Byla vybudována silná, moderní armáda. Výrazně vzrostly kapacity zemědělství, zásadně se zmodernizovala jeho výrobní základna. Navíc bylo výhodně kombinováno s tzv. přidruženou výrobou, která do značné místy omezila jeho sezónní charakter. Vybudovaly se moderní podniky a sklady zemědělského zásobování a nákupu, významně se zvýšily investice do půdy. Postavily se stovky škol všech typů, jeslí, poliklinik, nemocnic, kulturních domů, sportovních areálů, obchodních domů. V rámci péče o památky a reprezentační objekty jich byly stovky významně zrekonstruovány, zejména jejich mobiliář byl výrazně kompletován a rozšířen (stejně jako umělecké sbírky desítek muzeí a galerií). Jen namátkou: v Praze šlo o Národní divadlo, Rudolfinum, Obecní dům, budovy Karlovy univerzity a jiných vysokých škol. Od základu a na vysoké technické úrovni byla vybudována také soustava televizních vysílačů a ostatního technického zázemí televize. Už v šedesátých letech byla dokončena elektrifikace obcí. Venkov té doby, v podstatě od základu vybudovaný a přebudovaný, nelze s chudým a primitivním venkovem prvorepublikové minulosti vůbec srovnávat. Za čtyřicet let vzrostl počet obyvatel Československa o 3 300 000 obyvatel (z toho v ČR o 1 471 000), bylo vytvořeno 2 330 000 nových pracovních míst, tvorba zdrojů (národního důchodu) se zvýšila 7,2krát, osobní spotřeba obyvatelstva (bez neplacených služeb zdravotnictví, školství, kultury apod.) vzrostla 4,9krát. Průměrný věk mužů se zvýšil ze 61,5 roku na 68 let, žen z 66,1 na 75,3 let (v ČR). To všechno se vybudovalo výhradně z vnitřních zdrojů, z domácí (vlastní) práce a zisků, bez pomoci jakéhokoliv zahraničního kapitálu. Všechen majetek, veškeré národní jmění bylo výhradně v domácím vlastnictví (státním, komunálním, družstevním či osobním). Navíc v tomto období ČSSR v plném rozsahu finančně vypořádala všechny náhrady za majetek znárodněný v poválečných letech zahraničním vlastníkům, takže v tomto směru nebyly už žádné mezistátní dluhy a spory. Z toho plyne, že Československá socialistická republika předávala restaurovanému kapitalismu cenné dědictví. Na konci osmdesátých let (1989) tedy polistopadový režim přebíral rozsáhlý, hodnotný a dluhy nezatížený majetek. Samozřejmě nejde jen o tento hmotný majetek, ale zejména také o ověřené, vyškolené a fungující výzkumně vývojové, výrobní, obchodní a jiné pracovní a řídící kolektivy v příslušných podnicích a institucích, které tvořily intelektuální základ národního hospodářství (celkem 7 830 000 ekonomicky činných, z toho 5 343 000 osob v ČR a 2 487 000 na Slovensku).

          A to jsou „jen“ materiální záležitosti. Kultura a vůbec společenská úroveň mezilidských vztahů byla také úplně někde jinde.

          A jak s tímto dědictvím naložil polistopadový režim? Co se prosím vás vybudovalo za těch polistopadových také už téměř 40let? Velkosklady podřadného zboží co na západě nechtějí, banky si postavili paláce a místo bytové výstavby odírají mladé lidi na nesplatitelných hypotékách, odpornosti typu podnikatelkého baroka, pár nových stanic metra a km dálnic za cenu za kterou by se dala celá dálniční sít kompletně přebudovat… A z toho co jsme tu vybudovali za toho „zlého komunismu kdy nebyly banány a toaletní papír“ už nevlastníme skoro nic. A svrchovanost která tehdy byla aspoň na úrovni „když nebudete chystat další kontrarevoluci tak si dělejte co chcete“ se propadla někam na úroveň afrických kolonií… Snad jenom počet obyvatel taky stoupá o těch pár miliónů, akorát to teda nejsou češi ale ukrajinci, ale to víte chátro, až to tady půjde do kytek a začnete se možná taky třeba i bouřit, tak ať je tu na vás pořádný bič….

    Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *