12 srpna, 2026

Protože musím!

Je to skvělé, protože za mojí prací zůstává spousta mrtvých Rusáků.“ Parafrázuji větu, kterou řekl Martin Ondráček, prominent Dárku pro Putina, tedy spolku, který teď nechce prozradit, jaký vrtulník Čestmír za peníze dárců pro Ukrajinu vlastně koupili. „Jak můžeme pomoci zabíjet více Rusů?“ zeptal se německý hovnivář Michael Martens na tiskové konferenci v Bělehradě při státní návštěvě Zelenského. Vybral jsem jenom dva příklady, ale našly by se jich tisíce. Jsou dokonalým vyjádřením nenávisti a výzvy k nenávisti, byť ji samozřejmě žádný prokurátor nevyšetřuje a žádný soud ji netrestá.

Takováto beztrestná nenávist tu naposled byla, když tu vládli milí krajané z Německa. Byla to nenávist oceňovaná. Nenávist, která otevírala dveře k vyšším sférám a umožňovala i těm nejkřivějším charakterům dosáhnout postů, kterých by v normálním světě nikdy nedosáhli. Nenávist, která nepotřebuje zločin, aby nenáviděla. Vystačí si s příslušností k národu. Nenávist, díky které se proti Sovětskému svazu dá bojovat vražděním Poláků a projde vám to tak skvěle, že dnes máte Ukrajinu plnou ulic Stěpana Bandery.

Svým způsobem je to totéž jako nekontrolovaná migrace. Jak tomu jednou otevřete dveře, už se to nedá vrátit. Jak to nezarazíte hned v zárodku, bude to bujet a ve chvíli, kdy uznáte, že je to problém, už to nemá řešení. Ostatně… čím se ta nekontrolovaná migrace projevuje? Nenávistí. Nenávistí ke starousedlíkům, nenávistí k civilizaci, která uprchlíkům platí sociání dávky, ba dokonce i nenávistí k těm, kteří pokřikovali na demonstracích: „Free queer Palestine.“

Jak vidíte, když máte Martina Ondráčka, nepotřebujete žádné černochy, kteří by překračovali hranice po desítkách tisíc.

Je to v nich jak v Adolfovi. Evropa přijala mraky opatření, aby se někdo, jako Hitler, nemohl vrátit. Přijala spoustu zákonů o nenávisti, ale dopadlo to jako obvykle. Používají se proti těm, kteří na nenávist upozorňují. Stejně, jako se kdysi v USA používaly antikartelové zákony proti odborářům. Místo jedné NSDAP tu máme tisíce malých nácíčků, kteří mají radost ze smrti „východních podlidí“ a iniciativně se ptají, co mají udělat pro to, aby těch mrtvých bylo ještě víc.

Prosím všimněte si, že je to opět velký dějinný civilizační úkol, kterému nesmí stát v cestě žádný Paukner ani žádné pochybnosti. Taková věc si žádá oběti v podobě pěti procent HDP na zbrojení a milionů Ukrajinců v jatečném věku, poslaných zachytávat drony svými těly. Otázka, jak pomoci zabíjet víc Rusů byla promtně zodpovězena samotnou Evropskou komisí i všemi vládami napříč EU. Ukončit ochranu ukrajinským brancům a vybrat peníze na další předražené Čestmíry, Dany Drábové a tanky Tomáš, na které se podepisují Fiala i Petr Pavel.

Když se tohle v roce 2022 rozjelo, řekl jsem si, že prostě nemohu zůstat stranou. Nemohu se na to jen dívat a nic neudělat. Mám jen málo sil a málo možností, ale není možné dopustit, aby to hladce došlo do nového Reichu. Tenkrát lidská slušnost a dobrota dopustila šest milionů mrtvých v koncentrácích a dopustila genocidu desítek milionů Slovanů. Perfidní anglosaské hrátky měly za následek Evropu v troskách, přičemž kompletní destrukci jsme unikli jen tak tak.

Teď jsem si díky Ondráčkovi a Martensovi zase připomněl, proč to všechno dělám, a pokračuju v tom i přes řeči v komentářích, že je to beznadějné. Znovu jsem si připomněl, proč jsem opustil dobrou stabilní práci, proč jsem nechal rodinu doma a vyrazil na barikády, proč jsem si nechal nadávat do extrémistů a populistů a proč jsem strpěl šikanu od lepševických bojůvek. Znovu jsem si připomněl, jak jsme společně dělali Kydy velkými, připomněl jsem si demonstrace na Václaváku, budování hnutí Stačilo!… i všechny pády a prohry, které to provázely.

Připomněl jsem si, proč stavím Vidlákovnu…

Od začátku jsme měli šanci asi jako Frodo, že projde Mordorem a hodí prsten do Hory osudu. Jako když dítě s provázkovým lukem útočí na rytíře v brnění. Nikdy jsem neměl možnost, dělat to tak, jak jsem chtěl, vždycky jsem jen dělal to, co se v dané chvíli dělat dalo. Neměl jsem nikdy zbraně, které bych potřeboval, vždycky jsem bojoval s tím, co jsem zrovna měl v ruce. Nemohl jsem rozrazit vrata, která bych chtěl, musel jsem vcházet dveřmi, které byly zrovna odemčené. Nikdy jsem neměl znalé profesionální žoldnéře, ale vždycky „jen“ voluntýry, kteří nedostatek sil i zdrojů nahrazovali nadšením.

Ale když vidím toho Ondráčka nebo Martense, sakra, ani na minutku bych nezaváhal a šel do toho znovu. Nesmí to znovu dopadnout, jako tenkrát, kdy se všichni budou dívat jinam a dozvědí se, čeho byli součástí, až bude po všem. Tenkrát si lidé mysleli, že když budou stát stranou, tak to na ně nedopadne. Že se vyhnou tomu nejhoršímu. Ale nakonec to dopadlo na každého. Jen málokdo si podržel to, co si myslel, že je jeho. Málokterá rodina neutrpěla ztrátu a ti, kteří mlčeli, nakonec mlčeli, i když je v Kounicových kolejích naši milí krajané stříleli do týla.

Tohle není o poměřování šancí na vítězství. Tohle není o velkolepé strategii a dobré taktice. Tohle je jen a jedině o tom, že proti zlu se bojuje, jak to jde a bojuje se proti němu i tehdy, když není žádná naděje. Tohle je o tom, že v Ondráčkově a Martensově světě nestojí za to žít a je lepší při zadržování laviny padnout, než se pak dívat, jak zavalila úplně všechno.

Je jedno, kolik ran ještě dostanu, protože následky budou horší a dostane se mi jich, ať teď něco udělám nebo neudělám. Nic z toho, co se nám stane teď, nebude tak zlé, jako to, co se nám stane potom. Nic z toho, co Němcům před patnácti lety hrozilo za protesty proti „wir schaffen das,“ nebylo tak hrozné, jako když do nich dnes bodají chirurgové z dovozu, šikanují jejich děti ve školách ve velkém a soudy je zavírají za kecy na internetu.

Žádný Oganesjan, žádná žaloba, žádné trestní oznámení, žádný posměch od bývalých přátel a sousedů není tak hrozný, jako to, až nás budou také nahánět na frontu a demokracii nás bude učit batalion Azov. Žádná Snopová, žádný Zdechovský, žádný protokolář Kolář ani Igor Mříž není tak strašný, jako když zredukují naše děti na válečné maso, nezbytné k vítězství nad „mongolidními ruskými hordami.“

Kdykoliv vidím Ondráčka, tak si říkám, že nebojuju, protože bych chtěl, ale protože musím a nejde to jinak. Nebude z toho žádná sláva, nebude z toho žádný profit. Nebude z toho nic než krev, dřina, slzy a pot, ale je nutné to udělat. Je lepší teď plakat, že moje děti málo viděly tátu, než jednou plakat, že je verbíři křičící tahají do auta. Je lepší dostat od prokuratury i justice naloženo teď, než sedět v dobytčáku na cestě bez návratu. Je lepší se teď nechat osračkovat od Deníku N a jiné novinářské svoloči, než čekat, až nás budou bít „Karatěli“ od Andrije Bileckého. Je lepší dostat od hradní gumy a jeho poskoků, než dostat od Kyryla Budanova. Je lepší teď utrácet peníze za budování podpůrných sturktur, než je jednou utrácet za úplatky odvodním komisařům, kteří si za to koupí od Timura Mindiče zlatý hajzl a jachtu v Dubaji.

Můj Bože na nebesích. Mohu udělat jen málo. Ale dej mi sílu, abych jednou, až budu stát před Tvou tváří, mohl říct, že jsem neseděl s rukama v klíně. Abych mohl říct, že jsem se nedíval jinam, když uctívali Banderu. Abych mohl říct, že jsem nemlčel, když oslavovali zabíjení a hledali způsoby, jak zabíjet ještě víc. Cokoliv, co se mi stane teď, nebude ničím proti tomu, co se mi stane potom.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

61 thoughts on “Protože musím!

  1. Někdy si říkám, že kdyby náhle zmizela nenávist, celá ta naše slavná civilizace by se poskládala jako domeček z karet. Jsem nevěřící pes, ale Vidlákovit jeho rozpoložení věřím.

    Ona nenávist má takovou zvláštní vlastnost, že vyvolává opačnou nenávist. Opačnou, ale přece jen nenávist. Kdyby nevyvolávala, bylo by to špatně. Nevím proč, ale cítím to tak. Je třeba se postavit té nenávisti.
    Ne, nepovede to k ničemu dobrému. Ale není jiné cesty. Je nutné se vzepřít.
    Mám slušnou fantazii. Když vidím nespravedlnost, lež, chamtivost, nadutost atd., vždycky si představím, jak zmíněnénu třeba prostřelím obě kolena. Nebo lháři uříznu nos. Nebo nadutci za živa opálím fousy autogenem. Na skutečnosti to nic nezmění, ale mi se uleví.
    Trochu a jen na chvíli….
    ===
    Ale i když se blíží hrozivá hradba mraků a už se i blýská, pořád je naděje, že se něco snad zlepší.
    V rádiu dneska hlásili, že ukrajinské drony bombardovaly civilní obyvatelstvo v Rusku a že jsou mrtví a ranění, dokonce, že umřel pětiletý chlapec na hřišti před panelákem.

    Před třemi měsíci v Radiožurnálu nepředstavitelná zpráva…
    Nemyslím, že je dobře, že se Ukrajina, která neudrží frontu, mstí terorem. Až to jednou skončí, budou na tom stejně jako Němci po válce.

    Nenávidění – ať už něco osobně zavinili nebo ne.

    1. „Mám slušnou fantazii. Když vidím nespravedlnost, lež, chamtivost, nadutost atd., vždycky si představím, jak zmíněnénu třeba prostřelím obě kolena. Nebo lháři uříznu nos. Nebo nadutci za živa opálím fousy autogenem. Na skutečnosti to nic nezmění, ale mi se uleví.
      Trochu a jen na chvíli….,“

      psychopat káže o morálce.

        1. Zákon o zachování hmoty a energie.
          Ten ale vyznavači trvalého růstu zisků, viz vedení nejen naší firmy, odmítají akceptovat.
          Dyk ty Powerpointový slajdy vypadaj tak krásně, a kolik jim to dalo práce!

    1. Příčinou válek je nekonečné slintání po růstu moci, a jistá nedotknutelná ideologie s tím přímo spojená.

  2. Vážený Vidláku , taková nenávist tu byla naposledy za komančů ne sice k jiné rase,ale k jinému politickému názoru, někteří z nás by mohli vyprávět.

    1. Asi jsem žila někde jinde( později), ale tu nenávist k jiné rase či jinému názoru si pamatuji až po plyšáku.

        1. Re: polo…

          Trošku vás poopravím.

          Svého času tu byla kampaň proti důchodcům. Že jsoublbí, pomalí a překážejí dopoledne v supermarketech.
          Do toho nám vtloukali do palic, že čím déle budeme pracovat, tím déle budeme mladí, chytří a krásní.

          Pak taky byla hromadná nenávist vůči řidičům nákladních aut. Prý mohli za to, že sněží, že bourají osobáky, že … , že … , že (milion dalších hoven)…
          Do toho nám vtloukali do palic, že když se zavede nejdříve dálniční a pak i silniční mýto, zavládne okamžitě ráj na zemi. Zatím jsem si ráje nevšiml, ale v ceně zboží odvádíme dalších 15 giga do eráru, odkud se pak krááásně rozkradou…

          Takže technologii rozeštvávání máme zmáknutou už dávno…

      1. Váš názor Vám neberu, máte na něj svaté právo,ale pokud Vám připadá v pořádku zavírat lidi do vězení za jiný politický názor, nechápu co děláte zde, očekával bych Vás spíše na Seznamu.

          1. Děkuji za nálepku, jsem tedy živel, protistátní,nu což, byl jsem jím i tehdy ,je velmi zajímavý ten Váš slovník, mě velmi známý i z minulosti, přeji pěkný večer.

        1. A v dnešní době se copak nezavírá za jiný politický názor? V čem je to teď jiné, lepší?Píšete, že mi můj názor neberte. Ale posíláte mne na Seznam, tam nechodím.

  3. „Nenávist, díky které se proti Sovětskému svazu dá bojovat vražděním Poláků a projde vám to tak skvěle, že dnes máte Ukrajinu plnou ulic Stěpana Bandery,“

    to jsou jen stranicky zvláště uvědomělí užiteční idioti košer podvraťáckých majitelů KoZa.
    Martens, vnuk košer chazarského SS souvěrce. Vetchý, přiznaný Žid. Dalibor Dědek, zmetek shodné výbavy.
    Rusko je zlo. Írán je zlo, Irák bylo zlo…jen samovyvolení hubitelé, kteří jsou rozlezlí po celé Zemi jak klíšťata, jsou spásou.

  4. Po nějakých diskuzích jsem přišel na to, že hodně našich lidí se Ruska bojí. Proto všechna ta nenávist a virtue signaling :
    1) Jsou vykulení z toho, co si ti mužici ze zemljanek, kteří umí jen pít vodku, vlastně dovolují. Můžou být přece vůbec rádi, že od nich milostivě kupujeme plyn a ropu. Mají stát v koutě a poníženě nám děkovat. Oni mají jen nějaké suroviny, zato my máme demokracii, iPhony a gender studies.
    2) Jsou vystrašení, protože válka je za humny. Když byla někde v Asii nebo Africe, tak to bylo daleko a nás se to netýkalo. Když byla za humny v Srbsku, tak to nevadilo, protože to jsme útočili my (NATO, Západ a vůbec my, vyspělí a dobří). Ale teď útočí někdo jiný! Teď se nás to nějak víc dotýká, prostě!
    3) Jsou vystrašení, protože si uvědomují, že my vyspělí a dobří nemáme vlastně žádnou armádu. Najednou začínají pochybovat i o NATO, záruce naší bezpečnosti.
    4) Konečně je „dovoleno“ průměrné lúze někoho nenávidět. Za parazitické cikány – čest těm z nich, kteří takoví nejsou – provokující drzé teplouše manifestující veřejně s téměr holým č… – čest těm z nich kteří svou orientaci, za kterou nemůžou, nezneužívají jako provokativní primitivní politikum – , vlčí soukromné vymahače zvané ňákým hnutím mysli „soudní“ exekutoři (zde mě ovšem ňák nenapadá nic pozitivního ohledně nich), za ty všechny jsou flastry. To jsou všechno státem chráněné druhy. Rusové jsou náhle jako jediní oficiálně uvolněni na, obrazně řečeno, „volný odstřel“…
    A tak se ovečky semkly a svorně bečí, jak je to Rusko zlé. Bečí politici, bečí všechny noviny a pro jistotu, aby snad někdo nezačal pochybovat a vyšilovat ještě víc, tak nám média cenzurují veškeré informace…

      1. Proč? Fašounů, co se dodnes nesmířili s druhou světovou je v naší populaci asi mnoho. Třeba celé to meeting Brno, co pozvali sudeťáky.

        1. Protože se podařilo nakukat populaci, že russáci zavraždili náš obrodný proces a uvrhli nás desítky let zpět. Druhá světová je už pro mladé něco mezi přesličkou a hnědým uhlím, to je nezajímá.

            1. Už jsem to napsal mnohokrát – pravda je čistě kvantifikační kategorie. Co se podařilo nasadit většině lidí do hlavy, je prostě pravda. O ’68 si myslím něco jiného, než se učí ve škole a tvrdili tehdejší disidenti, ale…

    1. hodně našich lidí se,“
      jsou připosraní strachy jen pomyslet, že by se odchýlili od nejnovější košer propagandy. Strach z inkvizice je u mnohých snad silnější než pud sebezáchovy, nebo podvolení parazitu cítí jako sebezáchovu.

  5. Můj Bože na nebesích? Však ten bůh to všechno včetně nevyhnutelné smrti a utrpení stvořil. On stvořil pedofilii, tedy tu možnost. Vše je jeho vůle.

    Tak proč chcete sílu od někoho, kdo tohle chtěl?

              1. Kdyby byl, tak by jim to nedovolil. A když dovolil, tak stojí za prd. Člověk je sám sobě suverénem a nepotřebuje talismany, není toto lepší?

                1. Nejsem teolog, nejsem ani v tomto smyslu věřící. Ale chápu princip svobodné vůle a následného soudu. Ostatně, starozákonný Bůh také nebyl žádný filantrop. Více se k tomu necítím kompetentní vyjadřovat.

                    1. Ne. Maminky ne! Obrovská většina maminek ne!
                      Ale je pravda, že někdy se přírodě povede osoba, která je ženou jenom fyziologicky. Psychicky je to hnusný, pokřivený tvor, většinou sebestředný a nenávistný. Není jich moc, ale o to víc to člověka velmi nemile překvapí.

            1. Opium lidstva se dnes vykládá přesně opačně, než to Marx myslel. V té době bylo opium běžným a hlavně velmi účinným utišujícím prostředkem. Pomáhalo snášet kruté bolesti a fungovat dál. I s těžkou chorobou na pokraji smrti se dál starat o obživu vlastní a celé rodiny. Skoro nikdo si nemohl dovolit válet se někde v rauši. Možná buržoa či šlechtic, ale obyčejným lidem opium pomáhalo. A o tom byl Marxův citát.

              1. Vedlejší účinky mělo stejné jako dnes. Vznikala závislost, stejná jako dnes. Závislost nepomáhala nikomu. Opium nikdy nepomáhalo nikomu.

    1. Strach z promarněného života a touha zanechat po sobě dobré dílo.
      Pro nevěřícího člověka Bůh neexistuje a náboženské motivy nedávají smysl.
      Z psychologického hlediska to však situaci dotyčného člověka nemění.

      Mě ten poslední odstavec odrazuje.

      1. Omlouvám se, napsal jsem to neohrabaně. Ten mnou zmíněný člověk (ve třetí větě) je člověk věřící, který má strach z promarněného života ve větě rpvní.

        1. Proč mě to odrazuje?

          Vidlák nedávno napsal „Já se budu moci podívat do zrcadla a říct, že jsem to alespoň zkusil. Budu schopen alespoň vyjmenovat činy, které jsem vykonal. Budu schopen Všemohoucímu říct, že jsem neseděl na gauči, když šlo o Vlast i národ a udělal jsem tolik, kolik jsem mohl.“ https://web.litterate.cz/piratska-generace/comment-page-2/#comment-678135

          Já jako osoba s vědeckým světovým názorem jsem toho názoru, že Bůh neexistuje – tedy „existuje“, ale jen jako produkt mysli čili výmysl. Pokud bych jen tak cvičně na chvíli připustil, že Všemohoucí existuje skutečně (jinak než výmysl), pak mi ovšem není jasné, jak Vidlák ví, že Všemohoucí očekává a ocení, že Vidlák má (měl) konat činy pro Vlast a Národ? Co když Všemohoucí po Vidlákovi nic takového nechce?

          Myšlenka stavby sakrální sošky v Polsku https://www.denik.cz/evropa/polsko-konotopie-nejvyssi-socha-panna-marie/ prý vychází z Božího vnuknutí. Vidlák má také vnuknutí ? Je to možné, a pokud ano, neberu mu ho. Ale já nejsem pobožný, tak to není pro mě. Prosím, naprosto uznávám, že to je můj problém. Nepožaduji, aby Vidlák neměl vnuknutí. Jen mne to netáhne.

    2. Zde ďábel s Bohem bojují a pole bitvy jsou za srdce lidí! Jak si dovolujete zlo svádĕt na Pána Boha? I smrt, i utrpení, i války nejsou od Boha! Bůh je láska, dobro, krása.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *