19 června, 2024

Je to vysloveně plýtvání

Přátelé…, že se majnstrým pustil už i do Jakuba Vágnera, za to, že si dovolil pochybovat o užitečnosti migrace a posteskl si, že se tak nějak vytrácí naše vlastní kořeny i hodnoty, to už víte. Zřejmě také víte, že už o něm i napsali, že je horší než Okamura. Ale on není v poslední době jediný případ. Mediální hon na jakoukoliv odchylku od jediné schválené pravdy prostě nabývá na intenzitě. Svoboda si posypal hlavu popelem a stejně musel s Černochovou na Libavou… jsem dost zvědavý, jak to ustojí rybář Vágner… Nežádoucí začíná být Vojta Dyk i Jiří Strach. O Václavu Klausovi ani nebudu mluvit…

Jenže, čím více nepřátel naši pravdomluvní intervjuci nacházejí a čím víc je nálepkují, tím více se jejich síly rozkládají. Je to podobné, jako ve středověku s interdiktem. Na Husa to ještě fungovalo velmi dobře, ale na jeho následovníky už ne. Církev tento nástroj k ostrakizaci používala už příliš často. V poslední době už mediální lynč víc připomíná vyznamenání, než ostudu.

Navíc… i mezi liberály je hodně lidí, kteří nemají úplně vygumovaný mozek. I v médiích ještě pořád pracují redaktoři i komentátoři, kteří nejsou úplně vydlabaní. Oni vidí, co se děje na americké hranici s Mexikem. Také si pamatují, co museli psát o Ukrajině a co musejí psát teď. Chodí do politického zákulisí a občas si vyposlechnou kuloární informace o Dozimetrech i o Fialově genialitě.

Reagují na to normálně lidsky. Odpadají. Něco jiného si myslí, něco jiného říkají. Potřebují práci, mají hypotéky… zatím nechtějí spáchat ekonomickou sebevraždu ve jménu pravdy. Byli na opačné straně než my, ale z této jiné strany jdou tam, kam jdeme i my. Hledat pravdu. Je rozdíl z xenofobie obviňovat Tomia Okamuru, když tady prakticky žádný muslim nebyl a pokračovat v tom, když to po Rakušanově podpisu reálně hrozí a Francie je pro náš svět už v podstatě ztracená.

Je zajímavé, číst si dneska Twitter. Stále více liberálů začíná psát dvojsmyslně a mezi řádky. Už z toho zní: „nejsem liberál, takovou EU nechci, ale ještě to nemohu říct nahlas a nejsem ještě připraven se kamarádit s SPD.“

Nedávno jsem tu psal, že jestli to takhle půjde dál, tak brzy budeme bez práce, protože všichni budou v odboji, všichni hrozně trpěli tou obludnou Evropskou unií a všichni se těšili, až konečně padne. Nejvíc se těšili Šafr, Bartkovský, Šídlo a Tabery. Hovorková bude vyprávět, jak strašlivě trpěla pod Sorosem, jak znásilňoval její svědomí a proto si zaslouží vysoký disidentský důchod… uvidíte.

Mééédia staví plot mezi jejich dobrem a naším zlem, ale ve skutečnosti si už stavějí sami pro sebe klec. Chtějí ohradit nás, chtějí nás separovat a oddělit od jejich slušné společnosti, ale spíš už oddělují sebe sama ve svých slonovinových věžích. Četl jsem toho hodně o totalitních režimech. Ano, velcí Hitleři i Stalinové chtěli mít kontrolu nad myšlením svých oveček. Chtěli aby lidé přemýšleli po jejich, aby chápali a tleskali jejich vizím, chtěli, aby je lidi milovali tak moc, že by za ně byli ochotni umřít. Kontrolovali média a kontrolovali, jestli tam nemají nějakého závadného člověka, co má závadné smýšlení. Ale nelikvidovali lidi za hloupou formulaci. Nelikvidovali fotbalového komentátora za to, že řekl o černochovi, že je černý. Nelikvidovali svoje vlastní filmové celebrity za to, že jejich slova vyzněla poněkud jinak, než bylo zamýšleno.

Dneska stačí jakákoliv chybička, jakákoliv odchylečka, jakákoliv hloupá formulace… a je konec. Tohle se dělá vždycky, když je režim v posledním tažení. Když režim v paranoie očekává neustálé osvědčování pravověrnosti tím, že budete přikyvovat stále šílenějším kravinám. Věrnost až za hrob, věrnost za hranice zdravého i nezdravého rozumu, věrnost bez přemýšlení. To už konec nebývá daleko.

Je to vlastně hrozné plýtvání… Proces odpadání od majnstrýmu je zcela jednosměrný a stále zrychluje, ale my tyhle odpadlíky vlastně skoro neintegrujeme. Necháváme je napospas tam někde na půlce cesty. Už vlastně nejsou líbodémo, už v podstatě mají na svět stejný názor, jako my, jen si neosvojili všechny ty naše nepsané rituály, kterými se rozpoznáváme. Ještě se nenaučili náš jazyk, nenaučili se naše zvyky, neznají náš svět. Tvrdost našich výroků je ještě pořád trochu děsí, protože je tím dvacet let mééédia strašila. Už vědí, že nechtějí Fialu, ale ještě stále nechtějí ani Babiše, ani Okamuru, ani Rajchla, ani Šlachtu, ani Macinku, ani Vondráčka, ani Konečnou.

Znáte to… kdo volil Fialu? Všichni. Kdo je spokojen s jeho prací? Nikdo. Kdo ho ale přesto bude znovu volit? Všichni. Proč? Protože není možné setřást dvacet let liberální propagandy během krátké doby. Nota bene, když se těmhle lidem spíš posmíváme, než abychom jim nabídli jídlo a nocleh. Teď ze všeho nejvíc potřebujeme iniciativy, které by rozptýlily strach liberálních odpadlíků z naší národovecké scény. Potřebujeme jim vysvětlit, že fakt nežereme děti a nemodlíme se obličejem ke Kremlu.

Trochu se obávám, že to dopadne jako vždycky… ausgerechnet přesně ve chvíli, kdy budu mít našetřeno dost na první dezolátské komunitní centrum, tak bude pozdě a ta naše soft občanská válka začne být poněkud horká… A nebo už budou všichni překabátění a za pár let zjistíme, že nám vládnou stejní lidé, jen mávají jinou vlajkou. (Samozřejmě, ne českou) S lidmi, kteří přišli o liberální iluze se spíš domluvíme přes portské a bůček, než přes vychvalování našich oblíbených kandidátů do europarlamentu. Tohle je totiž na celé té mediální sviňárně nejhorší. Českotelevizní strašení funguje ještě dlouho poté, co jí přemýšlivý liberál přestal věřit.

Čeká nás úkol vysloveně migračního typu. Musíme přijmout a integrovat liberály z druhé strany. Ať ten odchod od majnstrýmu zůstane stejně jednosměrný, jako doposud. Musíme to udělat lépe, než jak to zvládli Němci s Turky a Francouzi s Afričany.

Je to těžké… obstát v uplynulých letech proti mediální přesile, k tomu bylo zapotřebí se semknout do vysloveně sicilských klanů. Bylo zapotřebí ostražitosti, naše skupiny byly profízlované až běda. Pokud k nám od liberálů někdo přišel, tak se zlými úmysly. Teď média zeslábla a my zesílili. Ukázalo se, že jsme v lecčem měli pravdu. Ukázalo se, že liberálové v lecčem lhali a jejich média přestala dělat novinařinu a už investují jen do propagandy. Ukázala se neschopnost liberálních politiků. Co měl být triumf liberalismu, to je jejich hrobem. Už nemůžeme být jen semknutá malá skupina. Jestli nechceme skončit jako komunističtí disidenti po Plyšáku, je nejvyšší čas, zvládnout integrovat spousty lidí ala Jakub Vágner. Teď to teprve pořádně začne.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky.

321 thoughts on “Je to vysloveně plýtvání

  1. MA VE SVE STRANÉ PŘEDSEDKYNE KSČM MOCNE NEPRÄTELE?JEJICH WEB KDOSI SABOTUJE.

    Zastavili ji prý na jejich http://www.nasepravda.cz pod članky diskuzní rubriky,web současné tím pádem je jem mrtvý plakát navíc nefunguje ,důvodem je ,aby žadna jejich pravda nevyšla najevo.
    Opakuji proto výzvu,aby se tady mezi námi elitními lidovými reportéry objevila buď ona sama,nebo její certifikovaný zästupce aby odhalila proč její članek VINICI KRACHU HUTE LIBERTY,kde pod ním byla ještě otevřena POSLEDNI diskuzi rubrika a tam jsem ji položila JEDINOU otázku.,
    Ta zašla bez odpovědi za obzor💥🍒🔔?
    Má to paní soudružka Konečná prcedkyne vůbec v rukou nebo ni?

    Co to zas je panno AzKSH chcete být férová a dát KSČM GIGA možnosti zahájit diskuzi o budoucnosti Velké strany a ona nechce????

  2. Mistr svobodných umění Jan Hus a jeho duchovní učení
    2019/1 | Od badatelky Věrky

    Jan Hus se narodil v Husinci u Prachatic asi v roce 1370. Studoval univerzitu Karlovu fakultu artistickou, kde dostal titul Mistr svobodných umění. Nejdříve studoval na kněze pro zajištění živobytí, ale po vnitřním zážitku setkání s Bohem začal hledat skutečnou lásku a pravdu, která by vedla k jeho proměně, naplnění jeho života a také i všech lidí. Později se stal rektorem Univerzity Karlovy a kázal v Betlémské kapli. Inspiroval se učením Johna Wycliffa, kázal o nutnosti reformy církve.

    Ve svém kázání kritizoval hlavně bohatství církve, způsoby nabývání jejího majetku a hříšnost kněží.

    „Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil.“ Zisk z prodeje odpustků sloužil dokonce k financování křížové výpravy, tedy k zabíjení. Ukazuje, že kněží, kteří by měli žít příkladně a napomínat hříchy lidu, sami nejen hřeší, ale ještě za kacíře a bludaře označují ty, kteří následují Krista a pravdu. Mezi zkažené preláty počítá i papeže, přičemž tvrdí, že samotný úřad člověka nečiní svatého, a mluví naopak i o možnosti, že by i papež mohl být zatracen. Nemá býti věřeno v církev, poněvadž není církev Bohem. Papežové zajisté mohou lháti, ale Bůh nelže. Sedláček dobrý jest vyšší a důstojnější než biskup. Hus ve svých kázáních kritizuje i fakt, že bylo rozkázáno spálit všechny Wycliffovy knihy bez rozdílu, tj. včetně těch nezávadných a prospěšných. Obviňuje také klérus, že se proti anglickému doktorovi teologie postavil zejména z důvodu tvrdé kritiky kněžské hamižnosti, svatokupectví, smilstva apod.

    O míru na světě: Je totiž nezbytné, má-li vůbec nastat mír s bl­ižním, aby byl napřed uzavřen mír člo­věka s Bohem a mír čl­ověka se sebou samým. Mír má tři různé stránky: mír člo­věka s Bohem, člo­věka se sebou samým a člověka s bliž­ním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Bo­žích příkazů.

    O poznání: Od začátku svého studia jsem si učinil zásadu, že kdekoli poznám mínění správnější, ihned upustím od svého méně správného a pokorně a radostně přijmu názor, odůvodněný lépe, věda, že to, co víme, je zcela nepatrným zlomkem toho, co nevíme.

    O pravdě: „Proto, věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné, jenž jest odloučení věčné od milosti Boží… “(Výklad viery 1412) Pravda je jen to, co jest dobrem všech. Zlořečný je ten, kdo pro skývu chleba opustí pravdu.

    O hříchu: „Svědomí jest své poznání, jímž se člověk sám zná a jest-li vinen hříchem či není a umí rozeznávati, jest-li hřích či není. Člověk má se varovati svědo­mí příliš širokého i svědomí příliš úzkého. Neb svědomí široké často má zlé za dobré, hřích za nehřích.“

    „Lépe jest dobře zemříti, nežli zle naživu býti. Pro trest smrti nemá se hřešiti… Kdo smrti se bojí, ztrácí radosti života. Nade vším vítězí pravda. Vítězí, kdo jest usmrcován.“ (z do­pisu) „Všemohoucí Bože, jenž jsi cesta, pravda i život, ty víš, jak málo je těch, kdo v těchto dobách chodí s tebou. Málo je těch, kdo tebe, svou hlavu, napodobují v pokoře a tichosti, v chudobě a čistotě, v pracovitosti a trpělivosti. Otevřela se cesta satanova a mnozí po ní kráčejí. Přispěj maličkému svému stádci, aby tě nezrazovalo, ale úzkou cestou tě následovalo až do konce.“

    O výchově dětí:
    „Tuto mají naučení matky a otcové, aby… když dítě co učiní, zvěděli příčiny, proč to činí, a ne ihned aby láli a se hněvali. A děti mají naučení, aby se na matku a na otce neosopovaly.“ K tématu výchovy z jiného příběhu z bible připomíná, že děti mají ctít a poslouchat rodiče, ale ne proti Boží vůli a ne ve věcech, kam autorita rodičů již nesahá.

    Proti dohodnutým sňatkům: „Protož ne ve všem děti mají rodičův poslouchati; neb velí-li otec neb mátě dceři, aby muže pojala, a ona raději chce pannou ostati, tehdy není zavázána poslouchati v tom; též velí-li jí pannou ostati, a ona raději chce muže míti, opět není k tomu vázána.“ Stojí za to si uvědomit, že v 15. století bylo naprosto běžné, že sňatky domlouvali rodiče i bez vědomí dětí a v jejich útlém věku…

    Proti trestu smrti: Hus upozorňuje, že Ježíš při řešení hříchů křesťany vybízí k opakovanému napomenutí a poté vyloučení ze společenství Božího lidu, ale nikoli k zabití hříšníka. Tvrzení, že v Novém zákoně by církev neměla za hříchy trestat smrtí, je v Husově době zajímavé a odvážné.

    O boží nauce: „Tu věz, že kázáním slova Božího rozum se osvěcuje, druhé žádost se spravuje, zlá žádost se uhašuje, zatvrzení v zlosti se ruší, hřích se pudí a Boží milost v člověku se plodí.“ „Z toho věz, že kdož z těch šesti prospěchův, slyše slovo Boží, nižádného na sobě nečije, ten má znamení, že slova Božího poslouchá neužitečně.“ Příkladem dobrého kazatele je Husovi Jan Křtitel: „sám dobře byl živ, jiným cestu k spasení ukazoval, z hříchův trestal, a kterak měli býti živi, kázáním svým ukazoval“.

    O ideálech lepší společnosti: Husitské hnutí hlásalo kromě jiného i zákaz soukromého vlastnictví. Mistr Jan Hus byl vynikající řečník, který svým kázáním dokázal strhnout obyčejné lidi a také se stal jejich symbolem. Ve svých kázáních kritizoval bohaté církevní hodnostáře a výstřednosti bohatých. Stavěl se proti hromadění majetku.

    Hus neustoupil ze svých názorů a byl 6. července 1415 upálen na hranici před hradbami Kostnice. Husův popel byl vysypán do Rýna, aby z něj nic nezůstalo jeho věrným.

    Po Husovi byl 30. května 1416 odsouzen a upálen také další český kazatel, Husův a Viklefův následovník Jeroným Pražský. Shořel na hranici na stejném místě u řeky Rýna jako Hus. Husovy myšlenky a dramatické okolnosti soudu a jeho smrti zapálily plamen husitského hnutí a započaly českou reformaci a úsilí o proměnu katolické církve.

  3. „Martin V. napsal:4 ledna, 2024 (15:37)“
    k pobití zákazníka taxi dvěma Ukrajinci – a totéž, co napíšu, platí pro ostatní diskutující tam.

    Prosím, zklidněte emoce vyvolané presstituty v mainstreamu.
    To, co tam totiž napsali, je snůška hovadin, a docela by mě zajímalo, co autora (-ry) toho článku vedlo, že tyhle hovadiny pustili do rotaček resp. na sklo compů, a nemohl nevědět, že to přivodí příval nenávisti.
    Ti presstituti totiž jednání ukrajinských pachatelů popsali, jakoby šlo bezmála o vraždu. Dokonce to podbarvili nějakými citáty.
    Jenže to může platit na lidi nedotčené trestním právem.
    Ti autoři se totiž záměrně vyhnuli sdělením právní kvalifikace jednání pachatelů, která nemůže nekorespondovat se způsobem a závažnosti jednání pachatelů a se způsobeným následkem.
    Tak, jak je jednání pachatelů popsáno, totiž nasvědčuje, že by mělo jít o zločin těžké ublíženi na zdraví podle § 145 tr. zákoníku, minimálně ve stádiu pokusu. Tam je ovšem trestní sazba odnětí svobody minimálně 3 – 10 let. A opakuji, z hlediska kvalifikace jde o ZLOČIN.
    Jenže odklon trestního stíhání v podobě podmíněného zastavení trestního stíhání s uložením zkušební lhůty dvou let pod dohledem je možný pouze v případě tzv. PŘEČINU, což je skutek, výrazně méně závažný a mj. znamená, že jednání pachatelů bylo kvalifikováno jen jako „ublížení na zdraví “ podle § 146 trestního zákoníku, kde je trestní sazba odnětí svobody 6 měsíců až 3 léta.
    Způsobené zranění tedy nemohlo být „těžkou újmou na zdraví“ ani k ní nemohlo směřovat.

    Za této situace jsou dvě možná vysvětlení –
    a) buď jednání obviněných špatně kvalifikovaly orgány činné v trestním stíhání /policejní orgán, státní zástupce, soud/, nebo za
    b) to, čím naše oči a uši krmí presstituti jsou žvásty hodné přežvýkavců /čemuž věřím více/.

    Chce to zklidnit hormony, přátelé, a vždy být velmi ostražitý vůči tomu, co najdete v mainstreamu, tím spíše dělat z toho vlastní závěry.
    Pro sebe jsem si v epoše lží, propagandy, umělé inteligence a digitalizovaného procesu tvorby obrázků i videí stanovil zásadu věřit výhradně tomu, co jsem in natura vnímal svými vlastními smysly /podobně jako sv. Tomáš, který „uvěří v smrt Ježíše Krista až tehdy, když své prsty vloží do jeho ran“/.
    L.

    1. „Státní zástupkyně, která na oba podala žalobu, s odklonem jednoznačně nesouhlasí. Na místě podala proti rozhodnutí soudu stížnost. Odkazuje na brutalitu útoku, kterou doložilo zejména svědectví městského strážníka, který byl první na místě činu. „Nejevil žádné známky života. Nereagoval ani na žádné bolestivé podněty. Oči měl otočené v bělmo a nekomunikoval. Do příjezdu záchranky jsme se u něj snažili zajistit životní funkce,“ vypověděl o důsledcích kopanců a úderů do hlavy.

      Navíc k soudcovu zdůvodnění odklonu uvedla, že obžalovaní se v přípravném řízení zcela nedoznali a útok zlehčovali.“

      1. Příteli,
        chápete, co jsem napsal a smysl toho napsaného?
        Znáte ten slogan „řeč se mluví a pivo pije“?
        V trestním právu nejsou důležitá slova, ale paragrafy.
        Pokud by státní zástupkyně chtěla napadat „odklon“ s použitím těch citovaných slov, musela by v prvé řadě napadnout tu právní kvalifikaci jednání obžalovaných, která onen odklon umožnila, a která, pokud by mělo být pravdou co údajně říká, by musela být v onom „těžkém ublížení na zdraví“, u něhož žádný odklo nnení možný a jen sporadicky lze uložit podmíněný trest /tj. ten nejmenší, 3 roky, který ještě lze podmíněně odložit/.

        Nemám, co bych dodal.
        Nevěřte presstitutům.
        L.

          1. Záleží na tom, čí je ta prasklá lebka. Našincova se odbude mávnutím ruky. ovšem být to opačně, tak se o tom natočí film.

              1. Kdyby se to stalo jen jednou, kdy se na našince bere to největší kladivo a s přišelcem se jedná jako vatičce.

                1. Jsou to chudáci, v jakých žijí podmínkách. Nedivím se, že jsou frustrovaní a psychicky narušení. Dlouhodobý stres, bez rodiny , na ubytovnach, já bych se zbláznila.

                  1. No tak podle mého názoru už sou blázni a ještě poslouchají tu slepou bábu s těma váhama, co měří po slepu, a ty para-grafy malého Bendy a fšech vykutálenců. Dokud nelehne parlamentní kantýna popelem a lidi nezačnou volit rovnou svý potřeby tak se dožijeme možná i vymazání z mapy.

              2. Hele, osobo, co to tady melete za hovadiny?
                To snad „Lex“ ty Ukry stíhal, žaloval nebo soudil?
                Lex se pokusil vysvětlit ty hověziny v článku presstituta, abyste je nepřežvykovala a neslintala u toho.
                Svatá prostoto!

                1. A ještě tohle, osobo.
                  Trpíte nedostatkem soudnosti. Zkuste se příště vyhýbat mým textům. Ty texty jsou určeny těm, kdo je dokáží přečíst, porozumět jim a pochopit význam napsaného.
                  To není váš případ.

                  A tohle je moje poslední reakce na vaše primitivní cancy.
                  L.

                  1. Skvěle jste vysvětlil, jak funguje justice a právníci dovedou vše nesrozumitelně zaonačit. Hlavně ať má každý spis milion stránek, aby se nikomu nechtělo nic přezkoumávat.

                  2. Pane jo, tak na tenhle příspěvek padne stará dobrá klasika, jako sedinka na hrnec. Nadřazenost, arogance? „Milosti, nenechte prchlivost cloumat svým majestátem“

    1. Všichni dospělí Ukrajinci mužského pohlaví by měli dostat lhůtu 24hod. na opuštění republiky. Poté bude jejich přítomnost nežádoucí a trestná. A je nám jedno, jestli půjdou bojovat na východ proti Putinovi, anebo se přesunou dále na západ k našim protektorům.
      Jestliže exponenti státní správy bagatelizují zločiny Ukrajinců, stávají se spoluviníky.
      Víc to komentovat netřeba, stačí si přečíst diskuzi pod příslušným článkem na PL.

  4. Cítím se být měkkým cílem
    v davu černých celý v bílém.
    Učí mě to televize
    hlásná trouba vládní vize;

    nejdřív jsem by parazitem
    a nyní je vládním hitem
    nazývat mě dezolátem,
    který má být stíhán státem.

  5. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeleni-plan-odkupovani-nemovitosti.A170727_144854_domaci_kop

    https://www.zizkovskelisty.cz/uvodni-strana/matej-stropnicky-praha-by-mela-prijmout-12-tisi

    V Česku jsou pošlapávána práva migrantů, Sobotkova vláda před celým problémem „strká hlavu do písku,“ přičemž hlavní město by bez problému samo mohlo přijmout 12 tisíc uprchlíků. Prohlásil to včera na Radiožurnálu žižkovský politik a bývalý pražský radní Matěj Stropnický.

    Já neskočím na to, že se tenhle zelený zlatomládežník poučil z krizového vývoje. Jestli se „alternativa“ bude ujímat podobných trojských koňů. pak s ní nechci mít nic společného.

    1. No jednak je to 8 let staré, a za druhé, to mně tedy připadá M. Stropnický o hodně vstřícnější a nyní uvěřitelnější než P. Mach. Je skutečně možné, že změna jeho života u něj také znamenala lepší vnímání potřeb lidí. Samozřejmě to nevím, ale u P. Macha jsem si celkem jistá, že je stejný jako býval a že jeho angažmá u SPD je jen vykalkulované. Rozhodně bezostyšně lhal a to je pro mě u jeho jména stopka.

      1. A gdyby třeba malej Benda se začal proklamovat dezolátně, myslíte že by pochopil vnímání potřeb lidí?

      2. Kočko – jak to „oni“ říkají? – „Neexistuje bývalý komunista jako neexistuje bývalý černoch“.
        Máte pocit že existuje „bývalý zelený vypatlanec“?
        L.

        1. Tak je pravda, ze kym som byvala u mamicky, bola som feministka … co som sa odstahovala, tak som byvala femistka, a zaryta antifeministka …

        2. Lex:
          Já budu odvážná a prohlásím, že existuje i bývalý právník! Sice ještě nikdo nikdy neviděl – ale možné je všechno 😎

    2. Výtečně, pane polo, výtečně. Byl jste rychlejší.
      Geny prostě nevychčijete, maminka je podobný číslo.

      1. Tohle už je trochu moc i na mě. Co přijde dál? Vezmeme mezi sebe i Cempera a Vrábela, když napíše přesnej opak toho, co dělá doteď?

  6. S tou integrací vopatrně, aby nedopadla jako inkluze.
    Jeden narativ🐱‍🐉 Jeden náš výhonek, v době telecích, si našel prapodivnou kamarádku. Nebudu popisovat ten masakr. V té době se u nás fakt nikdo nenudil. V zoufalství naskočila fáze příměrů. Jedním z nich byl.
    Obě spadnete do žumpy. Ona, se svojí povahou vyleze voňavá a vysmátá a ty budeš smrdět a nikdy se toho smradu nezbavíš.
    No, ještě chvíli výhonek vzdoroval a po krátkém čase k rozumu přišel.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *