V dnešním textu se ještě jednou vrátím k událostem, kvůli kterým se v Brně konal sjezd Landsmanšaftu a kvůli kterým jsme také demonstrovali. Ne, nebudu se už vracet ani k prezidentské předposelltovanosti, ani k „Ich bin ein Henleiner“ Vystrčilovi, ani k ostatním kolaborantům, kteří se tetelí na to, jak budou Češi znovu lokajovat pro Čtvrtou říši a oni dostanou od svých pánečků z Berlína podobnou odměnu, jakou dostal Emanuel Moravec nebo K.H. Frank. Dnes to bude takové malé varování pro současnost.
V uplynulých dnech jsem vedl celou řadu polemik, především na téma hentoho odsunu z Brna, kdy se „zlí Češi mstili na ženách a dětech“ tím, že je zavřeli v Pohořelicích do tábora, který Němci nachystali pro své otroky a vůbec to bylo ¨hrozně necivilizované, protože němečtí muži už přece dávno padli na frontě a mstít se na ženských a dětech je poněkud kách. Vždyť to byli normální obyvatelé Brna.! Zmanipulované oběti Hitlerovy propagandy!
Víte, v uplynulých třech letech jsme se také setkali s podobnými nadlidmi, jakými byli třeba ti brněnští Němci. Ne, ani zdaleka jsme s nimi neudělali tak trpkou zkušenost, jakou s nimi tehdy udělali Češi. Například já jsem ani jednou nebyl zbit, neseděl jsem v žádném lágru, nešlo mi o život, nestál jsem před soudcem, který mě mohl poslat za katr. Neposlouchal jsem z rádia každý večer jména popravených, neviděl jsem nafintěné paničky, jak si kupují lístky do Kounicových kolejí a pak se na celé kolo ofrňují, že dnes popravili JEN tři Čechy.
Stalo se mi jen to, že jistá velmi privilegovaná kasta nadlidí o mě lhala a špinila mě s celorepublikovým dosahem. Ano, novináři to byli. Navymýšleli si toho, různé experty si zvali, aby jim potvrzovali jejich vývody, jistý Krupka o mě napsal hanopis a když jsem mu ho nade vší pochybnost vyvrátil, co myslíte, že udělal? Nic. Zpupně mi oznámil, kde je moje místo. On je přece liberální panská rasa a já jsem jen dezolát.
Stejně tak jsem si užil roční popotahování kvůli řidičáku, spoustu verbální šikany od Oganesjanova gangu, sestříhaná videa, Romana Mácu, jak lže o tom, že mě platí Rusko a nebyla žádná policie, žádná ochrana a žádné dovolání. Ne nebyl jsem jediný a nebyl jsem na tom ani zdaleka nejhůř. Stovky dalších chodí od přestupkového k přestupkovému, platí pokuty, musejí si najímat za drahé peníze právníky a přišli o kamarády i o rodinu, protože té špíny bylo příliš a nedalo se nad tím vyhrát.
Mnohokrát jsem přemýšlel, jak se to stalo, že tak kultivovaný národ jako Němci, dokázal průmyslovým způsobem vraždit své sousedy. Jak se to stalo, že bodří strýčci, kteří četli Kanta a Goetheho se během krátké doby stali takovými bestiemi? Inu, je to jednoduché – stali se nadlidmi. Mohli být bestiemi, protože to bylo beztrestné, ba dokonce se to podporovalo.
Během pár let jim ta nadčlověčí rakovina rozežrala duši. Pochybuji, že kdybyste v roce 1930 přišli za kterýmkoliv sudetským Němcem a řekli mu, že za patnáct let bude udávat Čechy za to, že si vzali z havarovaného vagonu trochu cukru a půjdou se podívat na skvělé divadlo, jak je za to střílejí do týla, nevěřil by vám. Vždyť to byl normální tatík od rodiny, který chodil v neděli do kostela a vedl své děti ke kázni a pořádku. Změnilo se jen to, že mu umožnili pýchu a beztrestnost. Nic víc nebylo zapotřebí. Všechno ostatní se už stalo samo. Z normálních sousedů se krůček po krůčku, sviňárničku po sviňárničce, stali zločinci.
A pak přišel den, kdy jejich beztrestnost skončila. Najednou už nebyli nadlidi. Přišla pomsta.
Ani nespočítám, kolikrát jsem v posledních třech letech na pomstu myslel já. Kolikrát jsem se převaloval na posteli a přemítal jsem, jaké by to bylo, kdybych já měl tu beztrestnost všech těch Krupků, Brodníčkových, Bartoníčků a dalších. Mnohokrát jsem si představoval, co bych udělal s vidlemi, kdyby všichni ti Pšenáci neměli na své straně Rakušana nebo Metnara (nehodící se škrtněte). A to o nic nešlo. Jen pár blbých videí, jen posmívání na ulici od nových nadlidí, kterým ale ještě zdaleka nebyly otevřeny dveře jako tenkrát za Dolfiho. Nešlo o život, jen o důstojnost. Přesto se v mně mnohokrát vařila krev.
Největší zázrak Druhé světové války je, že Němci po tom, co udělali, nebyli všichni bez výjimky vyvražděni do třetího kolene, jak předepisuje Starý zákon. Největší zázrak Druhé světové války je v tom, že pomsta utlačovaných byla tak malá. Nedovedu si představit, že bych v sobě našel tolik sebezapření, jaké v sobě našli naši předci, když šest let, den co den, poslouchali z rozhlasu jména zavražděných, když se museli hrbit před německými pány a poslouchat jejich řeči v hospodách, že dneska těch šajse Čechů popravili tak málo.
Nadčlověčí rakovina funguje stejně dobře za Třetí říše jako v liberální demokracii. Stačí vytvořit privilegovanou kastu. Stačí vytvořit zákony na ochranu novinářů, ale neudělat žádné zákony na ochranu před novináři. Stačí evropské hodnoty postavit na piedestal a dovolit, aby se tyto hodnoty mohly vyvyšovat nad jiné. Všechno ostatní se pak stane samo. Ti, kteří ještě před deseti lety byli naprosto normální a neměli žádný problém s jinými názory, jsou dneska militantní jak Němci v Brně v roce 1944.
Ti, kteří kdysi odhalovali korupci a hledali pravdu, jsou dneska stejnými slouhy režimu jako ti, kteří kdysi udávali lidi za to, že si udělali načerno zabíjačku. Jsou beztrestní. Posledních deset let se postupně osmělovali. Postupně zjišťovali, že jim prochází stále víc a kdyby se jejich Já před deseti lety potkalo s tím dnešním, nejspíš by se nepoznali. Dostali privilegium ničit druhým životy a postupně je to sežralo. Ani Šafr nebyl vždycky takové hovado, jako je dneska. Ani Řezníček nebyl kdysi tak zpupný a Moravec byl kdysi také normální. A dokonce, možná i ten Oganesjan byl kdysi slušný kluk.
Dnes asi ještě nepřemýšlejí o tom, že by jejich beztrestnost mohla jednou skončit. Brněnským Němcům to nedocházelo ještě týden před koncem války. To se ještě udávalo i popravovalo. Nedovedli si představit, že to vezme náhlý konec a ti, které šest let šikanovali, dusili a vraždili, budou mít příležitost jim to vrátit. Dva roky, od Stalingradu, šla fronta zpět. Dva roky se k nim odplata zvolna přibližovala. Měli dva roky na to, aby začali projevovat empatii a soucit k podlidem. Neudělali to.
Pak přišel den, kdy bylo pozdě.
V normálním světě je pomsta zpravidla o řád větší než původní křivda. Oko za oko, to není instinkt, to je už kultura. Většinu lidských dějin to chodilo tak, že se za jeden život platilo stovkami životů… až jistý Ježíš to otočil a za hříchy světa zaplatil jedním životem… Je zázrak, že to Slované přijali a neodplatili Germánům, podle prastarých instinktů.
Vy, co se tam v České televizi nebo u Lukačoviče cítíte beztrestní, jste si jistí, že se to nikdy nezmění? A vy, co na ulicích šikanujete lidi, jste si jisti, že nikdy nedojde na situaci, kdy někdo vezme spravedlnost do svých rukou? Jste si jisti, že nikdy nikdo nebude mít příležitost se vám pomstít? A kdyby ano, jste si jisti, že ti, které šikanujete, vláčíte je bahnem a lžete o nich dnem i nocí, k vám budou jednou shovívaví? Jste si jistí, že s vámi bude naloženo po křesťansku nikoliv po pohansku? Jste si jisti, že se vítr neotočí a vždycky vás ochrání henten Štít demokracie? Jste si jisti, že se Bruseli nezkrátí paže? Jste si jisti, že vždycky budou policajti, kteří vám budou dělat ochranku?
Brněnští Němci si svou beztrestností byli jisti ještě v době, kdy už slyšeli dunět děla Rodiona Malinovského… a pak už neměli žádnou možnost s tím něco dělat. Jen si mohli ještě založit Landsmanšaft a doufat, že za osmdesát let Češi ztratí bdělost. Neudělejte stejnou chybu, liberálové! Lidí, kterým jste zničili život, je už docela hodně a pořád jich přibývá. Jste si jisti, že k vám jednou budou shovívaví? Jste si jisti, že nepřevládnou dávné instinkty?
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
https://www.youtube.com/watch?v=pLxm6os-bck&list=RDd4Soaj-Ikhs&index=3
Prskejte dál. Na svět, na fašisty, komunisty, libtardy, na Trumpa, na sebe navzájem…
Na brouky pytliky, co musi mit vzdy posledni slovo lol 🙂
Rudolf S. napsal: 27 května, 2026 (16:38)
Paranoidní nesmysl. Výhružku v tom článku může vidět jen paranoik. Dobře míněné varování není výhružka. Alespoň já to tak nevnímám.
Ten sjezd v Brně se neměl nikdy konat. A když vidím tu nečinnost, to nekonání, že v ČR si může každý dělat co chce i svolávat fašistickorevanšistické potlachy, je mi smutno. Náš národ to má spočítané. Božena Němcová se musí obracet v hrobě.
Divím se Vidlákovi, že tady nechává běžet diskuzi, opravdu velká část příspěvků jsou jen výkřiky do tmy. Asi počítá s tím, že ti, kteří se snaží tady najít nějaké názory sami pochopí, že jsou tady špatně a změní lokál.
Ale – je to jeho blog…
No, měl jsem tu čtyři příspěvky, tři z nich jsou smazané (snad v rámci čištění Ety). Není jich škoda, nebyly to žádné skvosty, na druhou stranu, když člověku zmizí 75 % produkce, není to zrovna motivací k pokračování. Asi je čas odtud vysmahnout.
proč byl vysauberován eta nevím, ale po pravdě se mi dopo spíš zvedl kufr z vidlákovy reakce na něj… asi seknul do čerstvýho. Estli to nějak dále pokračovalo, tak asi jen dobře.
ETA dostal už před čtrnácti dny poslední varování a byl upozorněn, že další varování už nebude.
Taky čekám na poslední varování…
varuji varuji poprvé,
že do zlaté krávy se nedrbe
Vy, Kocoure, odcházíte sám co čtrnáct dní. A nakonec vždycky zůstanete. Vlastně jsem sám zvědavý, jak dlouho to tak zůstane.
I já, Danieli, i já jsem zvědavý..
Kocoure, já Vaše odcházení naprosto chápu. Sama jsem už několikrát odešla a zase se vrátila, aniž bych o tom (prozíravě) někomu řekla. Ale jednou to bude určitě definitivně 🙂 Jen netuším, kdy…
Správně!!!
Vidlák by měl zásadně omezit diskusi!
Diskuzní příspěvky by měl právo psát jen starý kocour a lidé se stejným názorem!
Ostatní, plebs a lůza, by směli psát výhradně příspěvky ve stylu „ach, kocoure, to je tak chytré, co jsi napsal“, „naprosto souhlasím kocoure“, „kocoure, ty jsi tak chytrý! co bychom jen bez tebe dělali, jak bychom žili?“.
Kontrolovala by to AI a ihned mazala všechny příspěvky, které by byly nesouhlasné nebo vyjadřovaly jiný názor
Protože nějaký nesouhlas nebo jiný názor je beztak jenom trapný „výkřik do tmy“
(zřejmě do tmy kocourovy dutiny lebeční, kam se vejde jen jeho názor, jen jeho příspěvek, jen jeho „veliká moudrost zcela zastiňující hloupost všech ostatních, cšech těch trpaslíků ducha“)
tím by se místní diskuse dostala konečně na úroveň hodnou takových myslitelů a velikánů ducha, jako je starý kocour
Já s Kocourem taky souhlasím.
Když jsem tento web psal, v životě by mě nenapadlo, do jakých konců zdejší diskuse dojde.
Kdyby mě to napadlo, napsal bych ho tak, aby mohli příspěvky přidávat jen registrovaní.
Stávající podoba diskuse fakticky žádnou diskusí není; diskuse je v prvé řadě dialog, rozhovor, kde jeden s respektem naslouchá druhému, byť s ním třeba i nesouhlasí. Určitě to není kakofonie výkřiků, které občas nesnesou ani zařazení do kategorie „monolog“, což se bohužel ve zdejší „diskusi“ stává téměř normou.
Většinou to připomíná slet choromyslných, výjimek je pomálu.
Já tentokrát naprosto a všemi deseti souhlasím s Vámi – a nikoli ironicky. Přesně tak, vzájemný respekt i mezi lidmi, kteří spolu nesouhlasí – tak by to mělo vypadat. Pak bych byla schopná věřit, že se česká alternativa a vlastenecké hnutí dokáže na něčem domluvit a měli bychom naději. Bez toho ji nemáme.
Mimochodem, odpověděla jsem Vám na ten Ostrov doktora Moreaua 🙂 .
Někteří lidé mají očividně silnou tendenci vydávat a vnímat své vlastní dojmy a názory jako „objektivní pravdu“. A kdo to vidí jinak, ten je najednou mimo, nekultivovaný, choromyslný nebo kazí diskusi.
Průser nezačíná tím, že lidi píšou ostře nebo chaoticky, ale tím, že si někdo osobuje (a dokonce vnitřně cítí jako správné, o to hůře) právo určovat, co je ještě normální názor a co už je „choré“. Hodnocení diskuse jako „sletu choromyslných“ – to určitě říká často i cenzor na idnesu, novinkách nebo na neznámzprávy – “ já vím, co je správně, já poznám, kdo je mimo, a já to tady hezky vyčistím“. Psychologicky je to úplně stejný mechanismus jako nacistické programy eutanazie a „konečných řešení“ židovské a slovanské otázky – a pro svobodnou, vlastně pro jakoukoli diskusi je to úplně stejně smrtící, přímo genocida diskuse a debaty a hledání pravdy.
Každý píše nějak.
Je to stejné jako s politikou – chcete zakázat některé názory, některé kampaně, některé kandidáty, protože vám osobně připadají jako „slet choromyslných“?
Ok, a vy jste objektivní vševědoucí a vševidoucí BůhCenzor, jehož názor je Velká Objektivní Pravda?
Ale kdokoli jiný bude mít jiný názor, co je a co není slet choromyslných.
A čí totalitní nutkání „zakázat, omezit, vykopat příkopy okolo sviní“ je oprávněnější? vaše? frantovo? lenčino? foltýnovo?
mě zase některé jiné příspěvky – třeba právě velmi, velmi často kocourovy příspěvky připadají – a ne, neřeknu žádné pejorativní hodnocení – řeknu prostě takové, že kdyby se tady dělal rating, tak já dávám palec dolů. Ale to je přeci osobní názor, osobní pocit – úplně stejně hodnotný jako názor a pocit kocourův nebo váš. Nebo jsem já untermensch zatímco vy s kocourem jste osvícení nadlidé?
Cesta k fašismu je dlážděna dobrými úmysly a výzvami k pořádku
Stačí vyměnit diskutující podle svých představ a diskuse pak hned také bude podle vlastních představ. (Jenom pak bude úplně na hofno, protože „dialog“ lidí se stejným názorem a stejným způsobem vyjadřování není dialog ale sborové skandování nějaké formy „sieg heil“; je to pouhý prázdný rituál potvrzování příslušnosti ke skupině a nevede k poznání ale ke kolektivní stupiditě, jak o ní píše prof Koukolík)
Taky by asi určitě stálo za to kromě diskutujících vyměnit i sousedy, vyměnit kolegy, vyměnit voliče, vyměnit populaci…kdykoli není něco podle vlastních představ, recept je jednoduchý: „vyměnit!“
Austauschen! Aber schnell! fy česká sfině und smějící se bestie
Napsal jste to dobře. Já ale s Alefem souhlasím v tom, že by bylo fajn se v diskuzi soustředit na argumenty a projevovat si vzájemný respekt.
Každý jsme nějaká nebo nějaký a píšeme nějak. Projevovat si respekt se neslučuje s osobními výpady, posměšky a věčným opravováním v nepodstatných věcech, které s tématem sdělení nesouvisejí. Protistrana tím sděluje: „Podívej se jaký jsi blbec, když ani neumíš správně česky napsat…“ To se vzájemným respektem nemá nic společného, je to hnusná podpásovka.
Je pravda, že projevovat respekt oponentovi je někdy nadlidsky těžká věc. Zvlášť když nám je nesympatický, má jiný názor a něčím nás dráždí (třeba tím špatným pravopisem). Nevím, jestli to sama umím, ale snažím se. Ověřila jsem si i na sobě, že pokud zde člověk přijde s názorem, který není „in“, setká se s osobními výpady dokonce častěji, než s protiargumenty. Není to, že bych se litovala, jen prostý fakt, pozorování. To ale lidem znemožňuje se sjednotit i na nějakém společném průniku názorů, ve kterých se shodnou. Aniž bych chtěla akademický svět prezentovat jako něco ideálního, tohle je v něm o dost lepší.
Ne. Problém začíná jinde, daleko dřív.
Problém je nevzdělanost, a s tím (ale nejen s tím) související absence smyslu pro kulturu projevu.
Obraz diskuse pod články vypovídá o tom, jací čtenáři web čtou, jaký je jejich duševní obzor a jaké nastavení mysli. Jakmile se naskytne příležitost, začne působit efekt rozbitého okna.
Proto někdy přicházejí podivná, nešťastná monstra původem z ostrova dr. Moreaua – a zůstávají; proto postupně odcházejí diskutéři, kteří měli co říct a uměli to sdělit lidsky s ohledem na kulturu projevu – a nevracejí se.
To je koneckonců efekt, který je pozorovatelný jak v makroměřítku – třeba v (F), (E), (D), (GB), kde nepochybně skončí výměnou obyvatelstva (z původního za horší), tak i v měřítku malém, třeba zde, kde taky dochází k „výměně obyvatelstva“: ti, kdo jsou tu stejně dlouho jako já (a vlastně už tu nejsou), to jasně vidí.
Jen dál, jen dál! Časem bude tento prostor zcela váš.
Ano Alefe, bude jejich. 😸
Při vší úctě a respektu k Vám, Alefe (přesně, jak jste o tom psal):
Jenomže, některá monstra dokážou být lidštější, než většina tzv. normální populace. Mohou mít srdce z masa, zatím co ti „normální“ ho běžně mívají z kamene.
To lze najít v např. v knize proroka Ezechiela 36,26: „Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa“, což je celkem časté „kostelové“ čtení. Je o tom také známá pohádka Kráska a zvíře a koneckonců, i můj oblíbený seriál Wednesday. Každý nás má svou temnou stránku a je v tomto smyslu „monstrem“. Nejhorší je situace, když o tom sám ani neví.
A ta nejnebezpečnější monstra ani jako monstra nevypadají – nemají velké zuby a drápy, mohou se vyjadřovat uhlazeně a skvěle ovládat kulturu projevu i gramatiku. Nemusejí být jen mladí a nevychovaní, mohou být libovolného věku. Ten „můj“ nenávistí posedlý Anonym z diskuze za článkem „Zatím co jsme demonstrovali“, žádný mladík nebude.
Nemá cenu tesknit na tím, že se svět změnil – je takový, jaký je a my v něm musíme žít. Tedy, dokud neumřeme. Ale máte pravdu, odejít se mi chtělo už mnohokrát, ale pak se vždycky objevil nějaký příspěvek, na který jsem chtěla odpovědět a který mě přitáhl zpět. Například ten včerejší Váš, jak jste mě na ostrově dr. Moreaua přivítal.
Já vás tady nedržím; zůstaneme-li u podobenství ostrova dr. Moreaua, tedy ten ostrov není místem, kde bych se cítil doma.
Jste sečtělá, jistě si vzpomenete, co kardinál de Richelieu radil těm, s kterými to myslel dobře (moc jich nebylo): Nesuďte nerozvážně.
Abychom si rozuměli: vy se s monstry a různými pohádkovými či fantasy postavami identifikujete (což vám nevyčítám, snad to potřebujete), zatímco já to vnímám jako odpudivé; v tomto světle chápejte i ono „přivítání“.
—
Anonym z diskuse, kterou zmiňujete, se kdysi podepisoval jako „Čmoud“, a jeho zálibou je oponovat všemu, co napíšete, přičemž klidně popře i sám sebe. Jeho radostí je být protivný jak pazdero v zadku. Když se otevřete, s radostí vás zraní – inu, co čekat od monstra, že. Takových je tady hodně.
—
Překvapuje mne, kolik návštěvníků opakovaně ohlašuje odchod a opakovaně se vrací: nemají kam jít? Je to jinde ještě horší?
Pokud jsem vás přitáhl zpět, omlouvám se. Neměl jsem to v úmyslu, jak je ostatně zřejmo z výše napsaného.
Já Ostrov dr. Moreaua také nepovažuji za pěkné místo, jen jsem neměla v určité chvíli tolik fantazie. Použila jsem místo toho v podobné situaci párkrát termín „virtuální blázinec“, s motivací z jiných filmových zdrojů (Mistr a Markétka 2005 a Wednesday). Možná i tady, na tom to webu, už nevím. Na Pokecu24 zcela jistě.
Neidentifikuji se různými pohádkovými nebo fantasy bytostmi, to je velký omyl – pouze a stabilně s jednou, která není, striktně vzato, ani jedno z toho. Dávám tím na rovinu, předem, stabilně a poměrně jasně najevo, co ode mne někdo může čekat. Asi jako v přírodě funguje žluto-černé pruhování nebo klikatá čára. Že to někteří neumějí číst… co nadělám, bude to asi generační záležitost.
Připadá mi to více informativní i lidské, než se identifikovat s prvním ordinálním či kardinálním číslem, ale uznávám, že je to věc vkusu. Vy tím ostatním sdělujete, že jste (nejspíš) matematik a zároveň se cítíte „nekonečnem“, které se vznáší vysoko nad tím obyčejným lidským pinožením. Máte o sobě vysoké mínění a zcela to odpovídá tomu, jak vystupujete. Ale to já mám o sobě taky a rozhodně Vám to nevyčítám.
Mám ale ráda vyjadřování se na rovinu a Vy balíte svá vyjádření do kyselých náznaků, kterým já dobře nerozumím. Vaše „přivítání“ na ostrově tedy bylo spíš „nepřivítání“? Když píšete, že mě tu nedržíte, chcete mi tím sdělit, že mám vypadnout? Protože já Vás taky nedržím, což nesporný fakt, ale zní to poněkud divně.
Zrovna tak – ta Vaše omluva, že jste mě přitáhl zpět – k čemu to? Nemáte za mě odpovědnost, nepřitáhl jste mě, to já sama se rozhodla. Že jste mi projevil empatii jen omylem a nechtě, nemyslel jste to tak a příště to už neuděláte, to z Vašich slov chápu. Že jsem blbka, za to Vy přece nemůžete. Je to odvrácená stránka mé temné stránky, říká se tomu srdce na dlani. Je to daň za to, že nechci být na lidi hnusná (což by bylo mnohem snazší) a tak některé věci nemám úplně vyvážené.
Za info o Čmoudovi děkuji, může to být užitečné, ale zvládla bych ho. Jen nechci budit své démony. Ale, když jinak nedá… V závěru jste položil pár otázek. Pokud Vás zajímá můj názor (proč návštěvníci ohlašují odchod atd., jak jste psal), dejte vědět, nerada bych prokazovala nechtěné dobrodiní. A jinak se mějte fajn 🙂 .
Oprava:
… s prvním nekonečným ordinálním či kardinálním číslem,…
… což je nesporný fakt,…
Za tím přirovnáním všech lidí k „monstrům“ si stojím – každý má svou temnou stránku. A to je právě to monstrum v nás a v nejhorší situaci je člověk, který si toho není vůbec vědom. Snad temnou stránku neměli Ježíš ani Marie. A Buddha si ji uzdravil svým probuzením.
Píšete, že „monster“ sem na tento web chodí spousta. Myslíte si, že ti lidé jsou v tomto směru nějak výjimeční? Ne, v lidské populaci je to běžné. A když je to běžné, zbývá už jenom krok k otázce, jak to mám já. V čem jsem já takové „monstrum“, jak se to projevuje? Tak by se měl každý zeptat…
Wednesday, napsala jste to moc krásně a ohleduplně k cizímu egu. Ale místní velcí borci, misogynové a machové Vás budou vždycky podceňovat a myslet si, že jim to myslí líp, protože jste žena. A pak budou překvapeni a zaskočeni Vaší reakcí.
Nechte to být, máte svůj vlastní cíl. Srdce na dlani je Váš poklad, který si hýčkejte a nedejte si ho nikým a nikdy vzít. Dělá to Vaši duši krásnou a lidskou. Tu trochu bolesti, když Vás někdo nepochopí nebo nepřijme, vydržte bez hořkosti. Je to Váš vklad do Vaší cesty a později se Vám mnohokrát vyplatí. Uvidíte sama, už brzy.
Přeji Vám, abyste cíle úspěšně dosáhla. Nezahořkněte. Jděte dál. Jste blízko.
Tomáši, děkuji Vám za milá slova 🙂 . Vezmu si Vaši radu k srdci.
mimochodem, vlastně úplně přesně stejně jako vy to vidí třeba i Pšenák nebo Oganesjan.
Neshodnete se pouze v tom, kdo konkrétně má být eliminován z diskuse
Pokud zde vážně nevidíte rozdíl, tak to máte fakt blbé.