28 května, 2024

Žít a nezapomínat

Kdo zapomene na minulost, prožije ji znovu.

VŠE kompletně ukradeno z „vyšadki“ Starého kocoura, takto textu napsanému

k výročí dne osvobození Ostravy, 30. 4. 1945

 

Sousoší

Před sedmdesáti devíti lety obsadila Ostravu sovětská vojska a ukončila tak německý Protektorát pro Čechy a Moravu. Historiky je dodnes připomínaná památná věta Adolfa Hitlera: „Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo.“  Sovětské velení očekávalo, že za první tři dny od počátku útoku, který začal 10. března, postoupí Rudá armáda zhruba 120 kilometrů. Ve skutečnosti postoupila jen o devět kilometrů. Ale 30. dubna byla přesto Ostrava svobodná. Sověti ovšem měli nemalé ztráty. 

V Komenského sadech byl po válce vybudován památník této události, kde se v minulosti konaly vzpomínkové akce. Konaly se i letos za nevalného zájmu veřejnosti.

   Kdysi by mě ani nenapadlo se jich zúčastnit, věrchušky tam bylo dost, kladly se opulentní věnce, zakoupené za erární peníze a pronášely bezobsažné projevy. Obešlo se to bez mé účasti. 

Pak se stalo, že se politické směřování Kotlinky obrátilo na opačnou světovou stranu, vlády nad ní se zmocnili odchovanci Aspen Institutu a ti začali pomalu přesvědčovat lidi, že to nebylo nic podstatného. Obrátili jsme se na Západ bez toho, že bychom respektovali historická fakta.

   Oslavy osvobození slábly, v tisku, v rozhlase i na internetu se sice objevovaly články k výročí, ale v textu se už neobjevilo, kdo nás osvobodil a od koho. Slova jako „ruský“ sovětský“ ale i „německý“ se ocitla v klatbě. Byla prostě „tabu“. Nebýt prožitých předchozích let musel bych snad použít Wikipedii. 

   Tak jsem k památníku (už potřetí) zašel. „Nafasoval“ jsem od našich Rusů svatojiřskou stužku a jako provokaci jsem si ji přišpendlil na košili. Čekal jsem, že se mě někdo zeptá co to je a já mu vysvětlím, že nejsem rusofob a že převážná část těch mrtvých byla ruské národnosti. Nezeptal se mě nikdo – tři přítomní policisté poblíž památníky ten symbol znali a nijak nekomentovali. Přišel jsem tam pozdě, bylo už po oficiální části oslav. Účast prý byla dobrovolně povinná jako kdysi. Po oslavách tam zůstal velký stan s čalouněnými židlemi – to aby činovníci nedostali úpal a netlačili si „sedinku“ a věnec střední velikosti. 

   U vchodu do parku jsem míjel velký houf silných motorek. N cestě k památníku se seřazoval nějaký pochodový útvar asi tak v počtu jedné roty nebo trochu méně. Staré ruské uniformy, motorkářské kožené dresy i civilové. Na povel důstojníka došli až před památník, čestná stráž v historických uniformách Rudé armády s atrapami samopalů zaujala své místo a všichni ti lidé v kožených oblecích přicházeli po dvou a položili své květy. K tomu hrála hudba písníčku „Žít, žít, žít“ kterou mám moc rád. Pak následoval krátký projev a báseň. Načež si pořídili skupinovou fotografii (jen kdo chtěl)  a odešli ke svým strojům. 

   Bylo to krátké a důstojné, fotky řeknou vše ostatní. Všiml jsem si že někteří Vlci mluvili rusky a na rukou měli ruské tetování, někteří mluvili perfektně česky a na motorkách měli české SPZ. Asi nějaká česká filiálka Nočních vlků. Byly tam i „Vlčice“ různého věku, dokonce i jedna česká, zrzavá. 

    Je dost na pováženou, že své padlé musí přijet uctít sami Rusové. Když jsem se policistů ptal, jak to probíhalo dopoledne, odpověděl mi jeden:

„No co, papaláši!“

Zdroj:

https://stary-kocour.blogspot.com/2024/05/zit-nezapominat.html

132 thoughts on “Žít a nezapomínat

    1. V české bruselvizi ale Srbsko nebylo. I té Francie tam byl sotva šproch. Zato tam bylo několik minut reportáže o princovi velkého británistánu a jeho hérečce. Asi přiletěly do británistánu nebo odlétaly.
      Informace k nezaplacení! A já to nechci platit!

    1. Na co je vosvobozeni..
      Co se akademik yntalagent nikdy nezepta..A dal si velkej pozor aby nesel k lopate.
      Ruda armada porazila Slovensky stat a osvobodila. Ceske zeme.
      Proc my Cesi sme zase museli od 45 , zase pribrat slovaky. Jako predtim z narizeni Versailu.
      Vod zacatku na nas sla propaganda jak sou zase chudy a jak my se musime postarat.
      Jak je k nam porad nacpavali …Az voni se poradne postarali potom vo nas.
      I s Brezenevem, pro kteryho nas pohlidali..
      Ty oslavy s banditou Janosikem , az potom janosici si nas zabrali a vod ovoce nasi
      prace nas do 89 vosvobozovali.

          1. Kdysi jsme vyráběli Moroženoe, balené do klasických voskovaných papírů s ruskými popisy.
            Malinkým tam bylo „Sdělano v Čechoslovakii“ Šlo to na vývoz a já to koupil v Rakousku.
            Vzhledem k dnešním poměrům by se to asi považovalo za vlastizradu.
            Kdybych to tenkrát tušil, schoval bych aspoň si ten obal.

      1. S dovolenim jedno kdyby take napisi. Kdyby je Nacisti nenapadli, tak by sem neprisli. Pakt Molotov-Ribbentrop jim dal vychod Polska, Litvu, Lotyssko a Estonsko.

    1. Hans Ziegler je emeritní sloupkař seznamkoviny. Takový Vasil Bilak Rudého Práva.
      Oddaný politoideopropagandista havlo -allbrigthovských pravd a tezí. Mrtví civilisté a děti se počítají jen jedné straně boje za demokracii a západní hodnoty.
      Bez Rudé armády by jeho předci vyletěli komínem v německém koncentráku jako milióny jiných.
      Při své inteligenci by pan Ziegler měl už vědět, kdo a čím financoval nástup Hitlera k moci. Německý národ to nebyl. Ten už jenom sloužil. Tak, jako každý národ, který uvěří prorokům.

  1. V Ostravě to 30. 4. 2024 v dopoledních hodinách vypadalo tak, že se pískalo na primátora Dohnala, když vykládal cosi o nevyprovokované ruské agresi.
    I sovětské vlajky byly k vidění.

  2. Lehce OT:
    Prohlášení Gumy 1 k výročí osvobození Česka rudou armádou:
    Rusko rozpoutalo v Evropě válku, jež si svou ničivostí nezadá s 2. světovou, řeklo mimořádně vysoké IQ při ceremoniálu na pražském Vítkově. Naštěstí členstvím v NATO máme nejvyšší bezpečnostní záruky v historii a díky tomu bude agresor poražen!

  3. mam otazku na vsetkych
    Preco si nepripominame dve najvacsie bitky novoveku
    pri Viedni a pri Lepante, ktore zastavili utok Osmanskej rise? a zachranili Europu pred zanikom
    .
    Logicku je to otazka ze ako dlho si budeme pripominat 8.maja? Kedy tento datum upadne do zabudnutia?
    za 100 rokov? za 200 rokv ? alebo dlhsie????
    .
    Co si o tom myslite?

    1. Kieža Myskin myslím si, že „západná kultúra a civilizácia“ nechce dráždiť hordy muslimov a pomaly sa rozkladá a prijíma stav podriadenosti islámu …….

    2. Není dovoleno. Loutkovodiči z EU dělají nový chalífát a výše uvedené by to narušovalo.
      8. květen se ještě nějakou dobu bude připomínat jakožto americké osvobození od zlých nacistů. Nacisty nezaměňovat prosím s Němci. Až dojde k ovládnutí české kolonie banderovci, poté odpadne i oslava amerických vítězů nad nacisty.

      Na „konci dějin“ (po čase) tedy v EU bude na západě chalífat a na východě banderostán. A to až do doby, než se podaří umístit nového Gorbačova/Jelcina (=dobytí rusů beze zbraní) anebo do doby než Evropa bude vypařena ruským jádrem.

      Máte další otázky? Rád zodpovím.

  4. Targusi, děkuji za pěkný článek, připojuji se k díkům za osvobození naší vlasti od fašismu, i když to už delší dobu vypadá, že to osvobození by bylo potřeba znovu.

    K tématu diskuze mám několik poznámek, vlastně jen jednu – podle mne důležitou – myšlenku. Sovětský svaz a s ním i celý socialistický blok nerozvrátil Západ a dokonce ani fatální chyby jeho vedení, ale přírodní síla, spojená s překročením správné míry věcí.

    Josephu Goebbelsovi se často připisuje známy výrok „stokrát opakovaná lež se stává pravdu“, i když vůbec není jisté, že někdy něco takového pronesl právě on. Ve skutečnosti je ale toto tvrzení na hony vzdáleno pravdě – spíš by mělo znít tak, že do omrzení opakované cokoliv vyvolá odpor, znechucení a začne jít na nervy všem, bez ohledu na to, jaká je skutečnost a pravda.

    Sovětský svaz ani Rusové mně ani mé rodině nikdy nic špatného neudělali, naopak, díky husákovskému socializmu jsem prožil klidné a šťastné dětství a vystudoval jsem i přesto, že jsem na vysoké škole odmítl vstoupit do komunistické strany. Ale dodnes si pamatuji, jak moc mi šla na nervy tehdy všudypřítomná a pitomá propaganda, podle níž „sovětský“ bylo čtvrtým stupněm přídavného jména „dobrý“. Že to byla lež, jsem zjistil už jako malý kluk, když jsem si za ušetřené kapesné koupil stavebnici sovětského „radioprijomniku“ a po rozbalení jsem zjistil, že byla technicky zcela mizerná a vůbec nefungovala. A samozřejmě ani nemohu zapomenout na různé politruky na školách všech stupňů, marně se snažících mi vštípit do hlavy základy ideologie pocházející od Marxe, Engelse a Lenina, kteří (politrukové) oprávněně chovali nedůvěru ke všem adeptům přirodovědeckého vzdělání, schopným zpochybnit úplně všechno a nevěřit vůbec ničemu, kromě toho, co si sami nedokážou nebo jinak vědecky neověří.

    Pitomá komunistická propaganda mi ovšem v mnohém zabránila posuzovat věci nestranně a přiblížit se tak pravdě. A vyvolala odpor k věcem, se kterými bych jinak souhlasil a které se mi i teď zdají na minulém režimu v pořádku, nebo aspoň lepší, než v tom současném.

    Tato síla, přírodní princip, je ovšem univerzální – není dobrá, ani špatná. Stejným způsobem může rozvrátit skoro cokoliv – Evropskou unii, Green Deal, USA a celý současný Západ. Měli by si dát pozor i ti, co používají holocaust, skutečnou lidskou tragédii a nacistický zločin, jako klacek na dnešní lidi a národy.

    I když, mám takové podezření, že princip, o němž píšu, individua, snažící se vládnout lidstvu, využívají více než hojně, dobře si vědoma jeho ničivého potenciálu. Universum, v němž žijeme, se v jistém smyslu chová jako vlna, struna nebo kyvadlo. Natažení jedním směrem, kumulace energie, při uvolnění mívá ničivé účinky…

    1. Proč jste mi cinkal v nevhodnou dobu na nevhodném místě? Chtěl jste dokázat nevhodné propagandě, jak fungují přírodní zákony? Nenaučila vás, jak smýšlet v roli pozorovatele? A ještě mnoho dalšího… Promiňte.

            1. Tak mi ještě řekněte, jestli myšlenka je hmotná. Rozbil se mi v některých věcech pořádek tou vaší úvahou o rozpadnutí se po té kvantově na nebe a peklo, pokud si tak nějak přibližně vzpomínám.

              1. Popravdě řečeno, asi to musela být zase nějaká metafora, na kterou si ale už moc nevzpomínám.

                Nevím, jestli je myšlenka hmotná, pořádně ani nikdo neví, co to myšlenka je. Možná by mne někdo dokázal vyvést z omylu, ale myslím, že se ani pořádně (rigorózně) neví, co je to informace. Ale zde někde by se mělo začít. Platí nějaké zákony zachování, které by, kromě hmoty a energie, zahrnovaly také informaci?

                  1. Ano, například Hawkingovy práce o černých dírách, jejich „kvantovém vypařování“ atd. Ale stále si myslím, že se zatím přesně neví, jak to je. Já ovšem měl na mysli jeden společný zákon zachování, vztah, který by spojil hmotu, energii a informaci. Pak by šlo mluvit o tom, že informace má „hmotnost“. Uložíme data do počítače a on „ztěžkne“. Když ale přesně nevíme, co to ta informace je… Jak se liší např. běhu schopný program od „náhodně“ uspořádaných bitů, které byly v paměti předtím? Třeba tam byla také nějaká informace, jen o ní nic nevíme.

                    Ono to možná také souvisí s pojmem náhody, opakovatelnosti pokusů atd., což jsou, podle mne, pojmy chápané často dost obskurně a vágně. Přes mohutné použití teorie míry v počtu pravděpodobnosti. Čímž tedy nechci urazit statistiky a další lidi, kteří se tím zabývají.

                1. Ano zachování informace už jako zákon, mmt. někde v počáteční fàzi velkého třesku, teď vám to neřeknu přesně kupodivu, ale ke všem procesům mohlo dojít existencí informace. Ne, mohlo, ale mohlo za předpokladu..
                  Tou myšlenkou jste mě uklidnil, notak se mi věci zase slepily a už nechci nic o tom.

                    1. Jo, píšete nade mnou o té info taky, ale já jsem neopisoval, zrovna jsem nejspíš sepisoval myšlénky, než jsem to odeslal. Asi čteme podobnou literaturu. Jinak, to pivo ale platím, samozřejmě.

              2. Asi by se mělo umět vědět, co je myšlenka. Zjednodušeně asi kvantum či porce informace, vzniklé myšlením. Druhou věcí je její zápis a uložení. Jak zapsat a na čem to uložit. Samotná myšlenka (či vědění), tedy informace, pokud by měla nějakou hmotnost, musela by pak taky podléhat gravitaci. Na první pohled (na druhý možná už ne, ale to nevíme) jí ale může podléhat pouze ten její generátor a nosič. Kdyby informace měla formu energetickou, platí to stejné.

                Z pozice třesku je otázkou, zda například váš oblíbený magnetismus (ale cokoli dalšího) vznikl na základě spontánním, tedy neinformačním. Nebo na základě obrovsky rychlé schopnosti polévky kopačáku ty informace vytvářet a podle vzniklého – průběžně vznikajícího informačního manuálu se dále vyvíjet.
                A protože to skutečně nevíme, můžeme se i domnívat, že vznik informace a její následná aplikace jsou svým průběhem podobné či totožné ve světě živém i neživém.
                Stejně tak je neuchopitelná existence nějaké univerzální a na ničem nezávislé matrice, ve které je uložena nějaká univerzální informace. Čímž bychom se už přibližovali nebo rovnou byli u existence božské.

                1. Rozhodnout jestli informace má váhu je možné poměrně jednoduše. Jestliže ano bude více informací u země a méně ve výšce cca 170 cm. Lze tak předpokládat, že trpaslíci mají více informací o světě, neboť se jim hlava v informacích doslova brodí. Jetřebí statisticky prozkoumat vzorek trpaslíků a dlouhánů.

                2. Nerozumím Vaší poznámce o „magnetismu“ či jeho mojí nebo naší „oblíbenosti“, nezapadá mi to do žádného kontextu, ve kterém jsem někdy něco psal.

                  Snad bych jen poznamenal, že například (novodobí – v protikladu k těm starověkým, kdy byly přírodní vědy ještě součástí „lásky k moudrosti“) filozofové mívají pocit, že vědí a chápou, ale praktická cesta k realizaci něčeho funkčního bývá ještě dlouhá. Z toho pohledu mám za to, že opravdu dostatečně dobře nevíme, co je to myšlenka a například, jak vzniká. A zachytit ji dokážeme zpravidla v jen pojmech, většinou nepřesných, vyjádřených pomocí slov. Napodobit věrně proces myšlení stále nejsme schopni (přes pokroky umělé inteligence).

                  Kvantum, případně „kvantum informace“, to je opět takový vágní a populární pojem, vzbuzující iluzi pochopení, ale jeho potřeba či obsah se dost vyprázdní, seznámíme-li se s formalismem kvantové teorie. Její praktická část spočívá mj. v tom, že kvantový systém (například qubit, elektron) se nachází v superpozici (lineární kombinaci) několika zjistitelných (vlastních) stavů, ale při pokusu tento stav zjistit zkolabuje do některého z těch několika. Odhlédneme-li tedy od obecného významu jakési „množství“, je „kvantová informace“ ekvivalentní změně stavu nějaké množiny qubitů, ovšem změně jen velmi těžko zjistitelné. Proto jsem psal, že o těchto věceh prozatím víme ještě méně, než houby.

                  Vaše poznámka o případném podléhání informace gravitaci je velmi dobrá, ale nemělo by jít o informační nosič, kde je to dost zřejmé. Zatím je pro nás informace jen jakési těžko postižitelné fluidum, o němž skoro nic nevíme, natož zda a jak se sama účastní nějaké fyziky. I v těch Hawkingových pracích na téma informace a černé díry, jde o zakódování informace v prostoročase – tedy o její nosič (např. L. Mlodinow, Stephen Hawking, paměti o přátelství a fyzice).

                  Je samozřejmě naprosto legitimní rozvíjet úvahy ve smyslu Vašeho posledního odstavce, ale těžko zde můžeme cokoliv rozhodnout. Samovolný vznik informace postupným uspořádáním „kvantové polévky“ je velmi nepravděpodobný, ale vyloučit ho ničím nelze. I tak ale toto objevení informace „z ničeho“ můžeme považovat za stvořitelský akt – dodáním informace z vnějšku. Steven Hawking si však myslel, že tato informace zde, v rámci prostoru a času, vždycky byla a stopy nějakého „počátku“, tedy aktu stvoření, v rámci našeho světa, objevit nikde nelze. Podle něj, Vesmír nemá žádný zjistitelný okraj, je tzv. varietou bez okraje, podobně jako třeba kružnice nebo sféra – je do sebe „uzavřen“ a tedy i „Velký třesk“ je jen pouhá iluze a zdánlivá singularita.

                  Ovšem i kružnice nebo sféra mohou být součástí většího prostoru, kružnici dokážeme nakreslit na papír a sférický balón snadno vyrobit. Podobně i Vesmír mohl být vytvořen mimo náš čas i s celou svojí historií nebo všemi alternativními historiemi a jejich kvantovou superpozicí. Hawkingovy úvahy tedy nijak nevyvrací možnost stvoření našeho světa nebo existenci Boha, jen ukazují, jak to být nemohlo a vyvracejí některé prastaré a primitivní náboženské představy a jejich doslovnou interpretaci. Podobně jako prý Gagarin, když se měl po svém návratu z kosmu vyjádřit, že tam Boha nikde neviděl. Pochybuji, že by někdo příčetný očekával opak – od Gagarina a tím spíše i od Boha.

                3. Agivessana 22:48
                  Možná jsem se nestrefil pod M, ten magnetismus je ale pro něj. On ví. Ale nemíním tím nic podstatného.
                  Možná ještě polévka v kopačáku, to znamená polévku v prostorovém rozměru vesmíru v okamžiku třesku. Verze singularity byla nahrazena/doplněna verzí velikosti míče. My nedávno totiž s M o třesku měli dost obšírnou debatu.

                  Protože jsem nechtěl navozovat „kvantovou atmosféru“, doplnil jsem to tou porcí. Že je ta myšlenka nějakým množstvím informace. Nejprve by se samozřejmě mělo říct, co to vůbec ta informace je. Aby tou myšlenkou mohla vzniknout. Její definici ale neumím jinak, než opisně pomocí synonym, takže ji de facto neumím. A myšlenka je mozkový proces, o mnoho dál bychom se taky nedostali. Takže v tom pohledu se nelišíme.

                  Ve vláknu jsem viděl to s tou hmotností informace, proto jsem na to reagoval. Opět se nelišíme, hmotné či energetické můžou (v rámci našeho poznání) být ty nosiče a generátory.
                  Nevím, zda informaci lze označit za fluidum, protože si neumím představit její nezávislou existenci. Právě jsem si zapálil (což je pravda). Informace, že se to stalo, už platná bude navždy. Vyrobil jsem ji tím, že jsem to zveřejnil, nebo vznikla sama o sobě, když jsem škrtl zapalovačem? Nemůže to tedy být tak, že informace znamená sdílení nějakého údaje? Mě a knihy, knihy a autora, autora a jeho zdroje…?

                  Pokud by to bylo sdílení údaje, nekorespondovalo by to s Hawkingovou teorií, do polévky by to taky nešlo, protože není jak určit, kdo informaci přinesl a komu ji předal.
                  A pokud je nějaká nezávislá (tedy absolutní) informace, skutečně nezbývá než obracet se k něčemu absolutně fyzikálně danému, nebo, ano, k božsky danému. I můj komentář proto směřuje k vědomí, že… nevíme.

                  A k těm prostoru se vyjadřovat nechci, protože bych jen tlučhubil. Něco málo bych možná řekl o subatomárních strunách, ale hodně rychle bych skončil.

                  1. U mě ano. Teorie strun se mi nelíbila a nelíbí a zdá se, že je stále méně populárnější.
                    A základní otázka: Definujte pro mě, hlupáka, pojem „informace“.

                    1. Hlupákem se nemůžete stát neznalostí té definice. Považoval bych se za něj já, pokud bych se někde prsil, že ji znám a že je platná.
                      Pardon, ale o té neznalosti můj (i Agivessanův) předchozí komentář do velké míry je.

                  2. Náhodou jste se tentokrát strefil, a i s tou domýšlivostí fyziků. To si teda myslín, že filozofové jsou ještě břídilové proti tomu.

                    1. Já to sice tehdy nečetl, ale souhlasím. Třeba takový Sheldon Cooper…

                    2. Tak tak. Hrozný namistrovanci. My tenkrát hráli fotbal proti fyzikální fakultě. U nich v Práglu. Chemici proti fyzikům, to bylo jak El Clásico. A před začátkem se vytahovali, že co nám prý natrhnou. Ti měli řečí. A už v poločase plakali.
                      Pravda nicméně je, že filda dostala na kalhoty od obou, mám pocit, že pak i od zemědělců. Což píšu i přesto, že vlastně ani nevím, jak se mi zdařilo vzít si ty fyziky na tu mušku.

                    3. Zase všechno špatně. S těmi koncovkami. Já to tam střílel bez míření, ale -ž se používá jen při imperativu – bubřemež! Jinak je -ť. Třeba – uslyšánoť bylo slovo…
                      Takže ti fyzici tam tehdy nebyli nabubřeniž, nýbrž nabubřeniť.
                      Já si to totiž po prozřeníť, že to asi hodněkrát tam mám blbě, nastudovalť, klidně na to na netu mrknětež též.

                    4. Těsně vedle, fyzici byli jen nabubřenci nebo plaší a nedělali zhola nic. To nabubřáníněmž je nomální citoslovce, co ti dlabužové vydávají, když zrovna nic prakticky nedělají. Já za to nemůžu.
                      Při imperativu, spojkách, předložkách a nepodstatných jménech, kleních, atd..

                    5. Ale tak jo. Já to smrskť jen na slovesať. Spatřetež, že již nasmrskávámť. Přeciž na něco nedám odkaz, kde je to vysvětlenoť a pak to zas celý nezvrzámť!

                    6. Vy se nemáte co smrskávat, já mám strašně vrčí rozpoložení, mentálně.

    2. To je dobry prispevek, Agivessano.
      Jaka ta prirodni sila je, asi nevymyslime, ale vidime jeji projevy: vesmir neni staticky, nybrz se meni, a to vsechny jeho komponenty, vcetne lidi.
      Aby lidmi vytvorena organizace byla stabilni, musi byt pevna a co nejvice nemenna.
      Coz je v rozporu s vecne se menicim vesmirem.
      Proto kazda lidska organizace ma v sobe zabudovany vnitrni, zakladni rozpor, vedouci k jejimu zaniku.
      Co se konkretne SSSR tyce, pak pricinou jeho auto/demontaze byl rozpor mezi pevnosti managementu a bourlivym ekonomickym rozvojem v 70. letech. Management byl na takovou vyzvu prilis rigidni a nepripraveny a nestacil zmenenym lidskym narokum, vyplyvajicim ze zmenenych ekonomickych podminek a vztahu.
      Stale to chteli delat tak, jak se to vyplatilo delat pred generacemi, ale prirodni sila jiz davno zmenila puvodni podminky.
      Nakonec to vyresili vcelku cestnym zpusobem: uznali svoji nezpusobilost a predali management nove generaci. Bohuzel, pohrichu jiz pokazene poslednimi lety rezimu.
      Byl chybne nastaven (ci dokonce zabetonovan) okamzik, kdy je treba zmenit vedouci kadry. Tu dobu propasli, diky sve trvanlivosti.

      1. Děkuji – samozřejmě je to jen určitá metafora. Volně inspirována Tao te-ťing, představami Stephena Hawkinga (že Vesmír je cosi jako hodně složitá „vlna-částice“) a myšlenkami Vadima Zélanda (tzv. „kyvadla“). Všechno to stojí za přečtení…

          1. Asi jo, ale Stephen Hawking se snažil dokázat, že (ta „vlna-částice“, Vesmír) žádného „programátora“ nemá.

    3. Byli obeti toho pratelstvi. Druzba se sovetskymi detmi. Jedna druzba dopadla ,
      ze dite si telefonovalo bez dohledu rodicu do Ruska a druzbovalo se v hodnote, uz si nepamatuji , vokolo 80 tisic. Rodice se s velkou panikou vobratili na ,
      Svaz cesko-sovetskyho pratelstvi ,kde casto pomohli , taky kdyz prisel smejd z Ruska.

      Na druhy strane sou positivni /zamaskovany tema negativnima/, aktivity za ucelem uvedomeni si, loveni z pameti,
      pripominani si , kdo to byl , no jo rus a nebyli by sme tady zadnej a vrchnost
      dela zase co muze..Tyhle veci privolat zpet do stredu pozornosti a dokonce i ucasti oslav
      na ucteni padlych , nasich osvoboditelu..Putin nedela nic jinyho..

  5. Abych parafrazoval logiku argumentace nekterych zdejsich diskutujicich, pokud by na prvnim snimku byli spojenecti vojaci a ne rudoarmejec s delnikem, tak by zde bylo popisovano, jak postava vlevo pravou rukou zdravi nacistickym pozdravem a postava vpravo levou rukou prave doskrtila slovanske dite.

    „Prohnily a zly“ Zapad Vsem ucastnikum pietni pripominky umoznil prijit, poklonit se pamatce, zavzpominat, podiskutovat. Nasledne se ucastnici po vlastni ose odebrali kam sami uznali za vhodne.
    Zadne zatykani, zadne kontroly.
    Dovolim si tvrdit, ze i pres vsechny vyhrady a neduhy, je zapadni model fungovani spolecnosti jeste porad daleko uspesnejsi model nez ten Rusky. Protoze kdybych byl velke zvire ve statni sprave napriklad, muze me kazdy pekne poslat do haje a v klidu si zit svuj zivot bez obavy z nejakeho postihu.

    Povzdechnu si, ze vyuka ve statnich skolach klade duraz na trideni odpadu. Proc se slavi 8. kveten, ehm to ne.

      1. Jasne. Muzeme se zacit stourat v tom, kdy se prestalo bojovat na balkane, na ukrajine, v pobaltskych zemich, kdy zkoncila druha svetova valka celosvetove a porad mi to budou kazit ruzni Japonsti vojaci typu Onoda 🙂

        1. Tak například v Československu skončila WWII až v noci z 11. na 12. května 1945. Do té doby na našem území probíhaly boje se Schörnerovými esesáky.

          Je toho ještě hodně, v čem jste nedovzdělán?

  6. Tak jak se z povrchu mléka sbírá smetana, tak je možno z diskuze sbírat žlučovitou nenávist. Není jí nijak moc, ale drží se na hladině. Jenže z ní máslo nebude.
    Ne nesouhlasit, ale plivnout si – to je cílem některých. A naznačit, o kolik jsem vzdělanější nebo chytřejší než „průměr“. Zajímavý studijní materiál pro psychologa a možná i psychiatra.
    Z běžného života však takové promoření společnosti žlučovitými dědky nevyplývá. Asi proto, že by je jejich okolí poměrně rychle poslalo do [džu]. V takové atmosféře se nežije dobře, daří se tam právě jen těm žlučovitým dědkům. Myslím, že by se jim to mělo dopřát. Ať mají taky nějakou tu radost ze života.

    1. Svůj pohled na druhou světovou válku a její konec vyjevil veřejnosti i šlechtic Jiří Lobkowicz. „Jedním z velkých mýtů v naší historii je, že ruská armáda osvobodila naši zemi od nacistů 9. května 1945,“ napsal Lobkowicz . A popsal, jaké mýty má na mysli. „Realita byla taková, že tento den na pozvání cynika Edvarda Beneše, Stalinovy loutky, vtrhly a obsadily naši zemi ruské vojenské síly a naše země se stala až do sametové revoluce ruským satelitním státem,“ vyjevil svůj pohled na historii Lobkowicz. „Nezapomínejme, že Edvard Beneš pomohl dostat českou komunistickou stranu k moci v souladu s paktem uzavřeným již v roce 1943 se Stalinem. 9. květen 1945 nebyl osvobozením naší země, ale skrytou ruskou invazí s následnou okupací naší země, která trvala 45 let,“ dodal.

      Je dobře, že tyeď už nejsme ničím satelitem, že sami rozhodujeme o svém osudu. [;>/

      1. Proto vstupujeme do vztahů, abychom nalezli všechna slova, kterými druhého dokážeme pojmenovat. Spočívá v tom udržování života na Zemi. Jen tak nás druzí inspirují.
        Z možností je vždycky možné si vybrat a většinou mimo báje se musí.

      2. Re: Sk

        Soudruh kníže káže o morálce v souladu se skutečností, že během 30 let (1918 – 1948) byl on a jeho společenská vrstva zbaveni majetku, který syslili po několik stovek let.
        Neboli za prachy budete vykládat lecjaká hovna.
        Odpovědí je splácení „dluhu“ za vyzbrojení čs.legií, které ZDARMA pomáhaly Francii v boji proti Němcům za WWI.
        A dosazení FRANCOUZSKÉHO PROTEKTORA na místo – módněji řečeno – pozici ministra obrany po dobu trvání 1. republiky.
        A samozřejmě hození vidlí do obrany proti Ádově požadavkům na Sudety.
        Tato fakta je potřeba pičusům typu Lobkowitze omlátit o jejich palice při každé příležitosti.

  7. Dnes chápu oslavy v socialismu a velice lituji ,že se vše obrátilo v lhostejnost a dokonce v nenávist. Tak jak bídně skončilo Československo ,tak i Masaryk byl popliván. Česko, bude ti těžko.

  8. Nezapomínat.
    Ale ani na to, že Rusové při návratu rozkradli československý průmysl a odvlekli s sebou československé občany.

    1. S tím průmyslem, to si pletete s Klausem.A o těch “ československých“ občanech by se taky dalo diskutovat. Většinou to byli odsouzenci za vlastizradu a ta byla v SSSR nepromlčitelná.

      1. .. s vlastizradou též opatrně… A Špičky zde se poučily.. a pak že nenavazují na svou historii.. Semknutí nevlastizrazujou.

          1. Hm, jo, vím, že jste psal – většinou. Tenkrát se věci řešily rozetnutím. Dnes se můžem všichni schovat za evropu a před ni nás vystrkujou ti, co volají, že tu není bezpečno.

    2. včela a teraz už vieme prečo hrdinova US army bombardovali Škodu Plzeň, rafinerku v Bratislave a ďalšie objekty……..“ Prahu nedáme, radší ji zbouráme“ ……

      1. Což o to,
        bombardování zbrojovek se není co divit. Ale co vyráběli ve Staroměstké radnici, jejíž jedno křídlo vzalo za své…

    3. Včelo, sice nevím o jediném čs. podniku, který by SSSR vykradl, i když se v mnoha případech jednalo o říšskoněmeckou technologii přesunutou na čs. uzemí během války, tedy o říšskoněmecký majetek df. náležející vítězné mocnosti, která se území zmocnila. To Vám nedochází?

      1. Rok 1945: velká sovětská loupež v Ostravě
        https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/rok–velka-sovetska-loupez-v-ostrave20110208.html

        V prosinci 1945 se z Ostravska stáhly sovětské kořistní oddíly a české úřady si oddychly. Osvoboditelské jednotky se totiž často chovaly jako na dobytém německém území. Navzdory tomu, že již koncem března 1945 byla mezi sovětskou a československou vládou podepsána dohoda o nakládání s německou válečnou kořistí na území ČSR.

        1. Navrátilův článek si ale s doložením faktů moc starostí nedělá. Nestará se o to, zda skutečně byly Vítkovice ze seznamu vyjmuty, kým to vyjmutí bylo za ČR ne/podepsáno, atd. K odvlečení vítkovických techniků do Ruska musí přece existovat nějaká svědectví. Hodně strojů do Vítkovic dodali sami Němci pro válečnou výrobu. Velký hrubovací soustruh v prvorepublikových cenách stál asi sto tisíc korun, takže za cenu 200 milionů by museli odvézt celou fabriku 2x.
          O to víc z článku čiší ideologická omáčka: loupež, kořistníci…
          Škoda.
          Osvobození Ostravy se snaží systematicky zpracovávat web:
          https://osvobozeni.ostrava.cz/cz/
          Doporučuji.

            1. V neděli jsem okolo jela. Všechno rezavé, zarostlé. Budovy v Ostravě vypadají skoro stejně jako v 89 roce, akorát tehdy se nerozpadaly.
              Běžte někam s takovými kecy.

          1. Re:Sat

            Doporučoval bych při debatě na toto téma vůbec neužívat slova Vítkovice. Jedná se totiž – jak asi třeba zrovna vy víte – o ÚPLNĚ jinou lokalitu, než o které se píše v odkazu.
            A za války se zřejmě jednalo o jiný státní útvar, že ano – Ostravica – granica!

            A soudružka včela asi zrovna vyletěla z lesa na paseku, proto je tak zmatená.

          2. Sat:
            Ten web je opravdu výborný.
            V těch vzpomínkách je krásně vidět, jak je důležité, aby zůstalo zachováno spojení – telefony a telegrafy, plus elektřina pro ně. Bez informací brzy vznikne chaos.

        2. Re: včela

          Necitujte ihned VŠECHNA hovna, která na cestě životem potkáte.
          V Kunčicích bylo před vojnou kulové s přehazovačkou. České snad byly jen pozemky a ani ty vlastně ne, protože patřily do Říše.
          Všechno, co tam sověti sebrali, patřilo Dojčákům, neb to bylo přivezeno z Reichu.
          Amen.

        3. A ta dohoda zněla jak a platila od kterého data? Onen moravskoslezský deník to napsal kdy? Já se například v podobném deníku dočetl, jak se za totáče vozil jeden ředitel (pouhou) Volhou se řidičem. Když vím, že tzv. ředitelské auto měl k dispozici pouze přednostně (jinak muselo sloužit obecně), musel vyjíždět ze sídla podniku a tam se také vracet. Pokud tomu tak nebylo stačil anonym a „panský“ řidič i ředitel měli kráceny prémie. Zazdít anonym se těžko kdo odvážil, protože nevěděl, kam všude byl poslán. Takže práskači a závistivci tužili morálku. Dnes mají ředitelé nejen auto se řidičem, ale další služební auto k soukromému užití. A vůči zaměstnancům násobně větší plat, než jak tomu bylo za komunistů. Pro řadu dalších podobných případů, všelijakým těm současným deníkům už nevěřím. Podobně současným „historikům“, když jsem skutečný a tehdy značně pozorný pamětník. Vidím Včelo, že je toho pramálo, co skutečně víte.

        4. Uved nakej priklad vo sovetskych koristnich ..Nebo sou to jen zase pusty
          kecy z paty ruky ..Pohadky Posseltovi babicky. Dalsi dil.
          Dale vo tom, jak se chovali na nemeckym uzemi ,se chovali ze kazdej
          german prezil zradlem ,vodou vod nich ,co bylo potreba , organizaci vlad mistnich
          a jejich fungovani, atd. Strasny chovani ,ze jo?

  9. A to nikomu nevadí, že ta figura sovětského vojáka zrovna hajluje? Nebo ukazuje, jak vysoko skáče její pes?
    Divadlo: Kostýmy kožené, historické, nějaké rekvizity… a co hudební doprovod byl? Sboristky taky?
    A co na to neznámý vojín?

      1. nee jen neznalej – bych řekla že 45 stupňů vypadá jinak
        Způsob pozdravu
        Pohyb ruky se skládal ze dvou částí: přiložení natažených prstů pravé ruky na srdce a následným vztyčením pravé paže do úrovně ramen (či přibližně pod úhlem 45° k rovině ramen) před sebe. Výkřik „Heil Hitler!“ (Hitlerovi zdar!), kterým se verbálně provolávala sláva Hitlerovi byl někdy nahrazován německým válečnickým pokřikem „Sieg Heil!“ (Vítězství zdar!), popřípadě pouze „Heil!“. Pokud zdravící osoba zdravila přímo Hitlera, dělo se tak zpravidla frází „Heil, Mein Führer!“ (Zdar, můj Vůdce!).

        V písemném projevu se pozdrav „Heil Hitler!“ používal zpravidla na konci dopisu popřípadě publikovaného nařízení. Nacističtí ideologové[zdroj?] sestavili podrobná pravidla, kdo, za jakých okolností a jakým způsobem má nebo smí pozdrav používat. Velmi časté však bylo pouhé vztyčení pravice, někdy jen ledabylé mávnutí rukou (zejména odpovídal-li nadřízený na pozdrav podřízených).[zdroj?]

        1. Hitla byl spatnej priklad a kdyz sem to zahlid , chtel sem hned ho prisne napomenout za to chovani na verejnosti.
          Misto ruky zvedal chciplou ploutev nekam za , nebo pod ucho a ta mu zase spadla zpatky dolu. Tvaril se jako tulen , ploutev jako tulen , jako by nic.
          Zelezna vule , tvrda kazen , sebeovladani v kazdy situaci nikde..
          Tuhle ukazovali jak cumel na Olympiadu , sedel celej se klepal jako tulen , predrogovanej , ani nezdravil. Tvaril se blbe , jako tulen….
          Jeho popularita je prvni a nejhorsi z divu sveta.

    1. „“ … že ta figura sovětského vojáka zrovna hajluje?““ … je vidět, na co Vy hned nemyslíte …
      Omyl, on ukazuje, že tam na obzoru svítá a že přijdou konečně ty lepší časy …

      1. Popravdě, pokud by ten voják neměl natažený všechny prsty a přitažený palec, jen ukazovákem ukazoval do budoucnosti, hned by to vypadalo jinak..
        Pravda, než začali řádit nacisti z chochlistánu, tak by to nikoho ani nenapadlo.
        Od doby, co tam ten památník stojí, nejspíš nikoho nenapadlo, že by ruský voják mohl hajlovat.

  10. V Plzni to bolo také radostné, veselé ………… bol som v Nitre, prežil som tam podstatnú časť života. Na starom cintoríne boli hroby vojakov ČA, také jednoduché. Rád som tam chodil a na niektorých boli mená a vek vojakov. 18, 20, 25, …….. a rozmýšľal som ako zomreli v tejto krajine, kde už po nich ani „pes neštekne“ 🙁 Hroby tam už nie sú asi boli závadné……. 🙁

    1. Na našem hřbitově je dvoudílný hrob, sovětských a rumunských vojáků. Tuto oblast Moravy osvobozovali Sověti společně s Rumuny. Bez výjimky každoročně, samozřejmě před tím pitomým převratem, se tu 9.května objevily dva věnce, ze sovětské i rumunské ambasády.
      Myslím, že to bylo poprvé právě okolo roku 2014, kdy se osazenstvo zdejší „radnice“ dohadovalo o tom, jestli tam vůbec něco dávat a kdo to zaplatí…Tolik vděku!
      Vyřešilo se to tím, že se o hrob stará zdejší ŘK fara a bez ohledu na to, jakého vyznání ti vojáci byli.
      Na tom hrobě je tuším 16 či 18 jmen padlých, kteří zaplatili životem za osvobození této naší, tehdy doslova průjezdní prdele. Šlo o zbytky esesáků odjinud, co dostali za úkol hlídat zdejší základnu hitlerjugend, kterou měli každým dnem, ale nakonec nestihli vystěhovat.
      Osvoboditelé tehdy nejspíš netušili, kolik jim v těch barákách zbylo zbraní, munice, nikdo jim bohužel neřekl o elektricky zaminovaném perimetru..Přijeli jen „nalehko“, takže nakonec to musely vyřídit dva tanky, o pár hodin později. A i tak – jeden z tanků schytal zásah Panzrfaustem.
      Tehdy šlo fakticky o bezvýznamnou dědinu s průjezdem na KM. Nikdo si neuměl představit, jak to vypadalo jinde, kde nácků zůstalo víc, navíc neinformovaných, protože naši lidi iniciativně likvidovali telefonní vedení k jejich barákům.

  11. Radujme se z napraveného hříšníka. Sice už je starý, škaredý a hloupý, ale teprve to jej naučilo vážit si života a jít poděkovat těm, kteří se o naše životy tolik svými oběťmi zasloužili. Ctít Rusko je totéž jako ctít své rodiče. S rodiči také nemusíme souhlasit a plnit jejích představy, ale dali nám náš život. Více nám dát nemohli.

    Lukáš 15 | Český ekumenický překlad

    — Podobenství o ztracené ovci
    1
    Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli.
    2
    Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: „On přijímá hříšníky a jí s nimi!“
    3
    Pověděl jim toto podobenství:
    4
    “Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?
    5
    Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,
    6
    a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.‘
    7
    Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.

    — Podobenství o ztraceném penízi
    8
    Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde?
    9
    A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: ‚Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.‘
    10
    Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“

    — Podobenství o marnotratném synu
    11
    Řekl také: „Jeden člověk měl dva syny.
    12
    Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil své jmění.
    13
    Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.
    14
    A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
    15
    Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
    16
    A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
    17
    Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
    18
    Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
    19
    Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘
    20
    I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
    21
    Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.‘
    22
    Ale otec rozkázal svým služebníkům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
    23
    Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
    24
    protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘ A začali se veselit.
    25
    Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.
    26
    Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.
    27
    On mu odpověděl: ‚Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.‘
    28
    I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.
    29
    Ale on mu odpověděl: ‚Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
    30
    Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.‘
    31
    On mu řekl: ‚Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.
    32
    Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘“

  12. Chodívali jsme tam pravidelně, celá škola ZDŠ Ostrčilova, rok co rok. Potom go kina na Dny zrady, Hořící sníh, Sokolovo…tehdy to byla povinnost. Dnes vím, že to byla potřeba.

    1. Do kina se více chodívalo v měsíci československo-sovětského přátelství :o)
      A k památníkům pravidelně. Zdravím co absolvent základky Matiční (první stupeň byl v červené budově na ulici 30. dubna, tak to datum taky nezapomenu…)
      A pak se taky jezdivalo do Hrabyně. První audiovizuální projekce na pohyblivých panelech byla na tehdejší dobu dost působivá. A koukám, že tam dnes bude pietní akt a pak do památníku vstup zdarma https://www.szm.cz/udalost/1073/den-vitezstvi.html

  13. Pane Targus.
    Díky za zveřejnění.
    Také díky hrdinům SSSR za osvobození naší země od fašismu.
    Jenže, znova se pokouší, aby zvítězil fašismus a nejen ten Německý.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *