Přátelé, je neděle, tož mi dovolte report , jak pokračují práce na sýpce. Na fotografiích pod článkem najdete Sergeje Vydlákoviče, kterak kontroluje týdenní pokrok prací na sýpce. Okna v horním patře jsou připravena na osazení nových, v příštích čtrnácti dnech budou stejným způsobem připravena i okna o patro níž a než začnou prázdniny, bude nachystáno. Na druhé fotografii je oběžné kolo z obilného elevátoru, jehož horní hlavu jsem teď v týdnu rozebral.
Musím říct, že jsem si rád protáhl kostru zase normální prací, ale také jsem zjistil, jak moc jsem za poslední tři roky v politice zakrněl a to nejen tělesně, ale také duševně. Že mě znovu začaly bolet svaly, na které jsem zapomněl, že je mám, to by ještě šlo. Co bolí, to sílí a tak jsem si užíval běhání po schodech i žebřících nahoru a dolů, ale zjistil jsem bohužel, v jak mizerném stavu je moje nářadí i moje hlava.
Než já si vzpomněl na všechny postupy… Dokonce i na jůtub jsem kvůli tomu musel koukat… Dvanáct let jsem měl na starosti obilná sila a podobné práce se tam dělaly dnes a denně, ale nějak snadno jsem z toho vypadl. Politika škodí normálnímu myšlení a ani nespočítám, kolikrát jsem si přiskřípl ruce, protože jsem je strkal, kam jsem neměl. Tři roky jsem prsty používal především na ťukání do klávesnice a i když asi umím břitce psát, najednou jsem nešikovný, že se za sebe normálně stydím.
Třináctka a čtyřiadvacítka klíč na ty nejběžnější šrouby – než já je našel… ó jéje. Od všech ostatních velikostí jsem měl v kastlíku dvoje i troje, ale tyhle dvě velikosti jsem nakonec prostě musel dokoupit. Na sýpce teď navíc ještě nemám k dispozici větší zásobu vody a i když jsem pořídil hasičák, zatím nehodlám používat rozbrušovačku, protože si to tam nechci zapálit. I když tam zametáme prakticky každý den, ještě pořád je mezi prkny v podlaze dost prachu. Jakákoliv požární hlídka by se tam musela držet nejméně čtyřiadvacet hodin v kuse. A tak dodržujeme zásadu: žádné jiskry.
Rozebíráme tedy šroubek po šroubku a pokud musíme řezat, tak pěkně ruční pilkou na železo. Obilný výtah i šnekové dopravníky zprovoznili hned po dostavbě sýpky, takže tam beze změny sloužily sedmdesát let. Našim předkům slouží ke cti, že dokázali udělat tak robustní ložiska, ložiskové domky i pohony, které opravdu víc než půl století pracovaly bez poruchy a pokud byly pravidelně mazány, klidně by se dožily v plném provozu stovky. Ale řeknu vám, za tu dobu všechny závity i matičky řádně zarezly, že to mnohdy ani rázový utahovák nezvládne povolit. Za poslední týden jsem si zopakoval všechny nadávky zámečnického žargonu.
Ale teď, když jsem dostal z nejvyššího bodu sýpky dolů tu nejtěžší část (oběžné kolo), dál už to půjde lépe a já nebudu muset balancovat na staré dřevěné lávce. Před sedmdesáti lety asi lidi nebyli tak zhýčkaní a nepotřebovali kolem sebe tolik zábradlí.
S některými pracemi také budeme muset ještě chvíli počkat. Našli jsme několik hnízd rorýsů a čermáčků. Hlavičky mladých už koukají a rodiče lítají ostošest, aby je nakrmili, takže se je snažíme nerušit a nepřekážet v jejich letových koridorech. Zbylé části technologie rozebereme, až budou hnízda prázdná.
V posledním týdnu také konečně zapršelo a i když má stará střecha pár děr, potěšilo mě, jak málo zatékalo. Když jsem ometal krovy od prachu, našel jsem vlastně jen jedno místo, kde budou trámky potřebovat opravu a navíc to tam bude poměrně jednoduché. Všechno ostatní drží, jak má.
Nepotěšili mě ovšem páni projektanti s čističkou odpadních vod. Vidlákovna bude mít nárazový provoz. Někdy bude odpadu hodně a naráz, někdy ho bude málo, případně nebude vůbec. Řešitelné to je, ale pokud máme vyhovět dnešním předpisům, v podstatě to musejí být dvě čističky za sebou, které se navzájem doplňují. Jedna čistí, druhá akumuluje a navzájem si předávají kal s bakteriemi. Prosím, neberte mě za slovo, snažil jsem se dvěma větami vysvětlit princip čištění, který mi popisovali dvě hodiny.
Ještě vymýšlíme nějaké varianty, ale aby bylo úředním šimlům učiněno zadost, ale postupně se smiřuju s tím, že řešení bude poměrně drahé, výkopy budou velké a betonu tam padne hodně. Ale raději to udělat teď, než čekat, protože příště budou předpisy ještě náročnější a ještě nesplnitelnější. V tomto ohledu je to stejné jako s auty. Jsou sice dražší, ale zato jsou horší.
Čistička tedy nakonec bude dražší než těch třicet osm oken. Moje rezerva, kterou jsem si šetřil na případnou ztrátu řidičáku, tak nejspíš padne právě na toto. Pokud by ale náhodou někdo ze čtenářů dělal do čištění odpadních vod a věděl o něčem chytrém, co by nás normálně nenapadlo, rádi si ho poslechneme.
Děkuji vám všem za podporu. Je velmi štědrá, pravidelná a předčila očekávání. Ale vlastně to není překvapivé. Poslední tři roky jsem si mohl dovolit být optimista, protože jsem věděl, že naše čtenářská komunita je něco výjimečného, co v České republice nemá obdoby. Ani dnes na tomto svém přesvědčení nemusím nic měnit. Každý týden jsem znovu a znovu ujišťován, že jsme víc než jen internetová bublina. Děkuji vám i za všechny podněty, nabídky pomoci a vřelá slova povzbuzení.
O prázdninách, až budou okna, elektrika a střecha, uděláme si na sýpce zase další setkání na kterém vám představím výkresy budoucího uspořádání.
Děkuji, že vás mám!
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
V nouzi pomůže i prosba návštěvníkům, aby svou potřebu vykonali někde jinde. Třeba v kostele, je-li poblíž.
Vidláku, klid. To je vlastně jen takový trening na důchod. Všechno boli, všechno padá z ruky, nic není k nalezení.
Viz známý bonmot „nejlip jsou na tom důchodci – mají všechno, na co si vzpomenou“. A taky co najdou, co nezapomenou, co nerozbijou, atd …
Snad to půjde z čovky do kanálu a ne do vodoteče, to je řádově jiné bsk5.
Třeba čovka na Lysé hoře je nárazově provozována a přetěžována:
https://www.cizp.gov.cz/aktuality/cov-lysa-hora-je-pretezovana-coz-vede-k-jejim-kolapsum-inspektori-cizp-ulozili
za tu dobu všechny závity i matičky řádně zarezly, že to mnohdy ani rázový utahovák nezvládne povolit.
…
nastriekat WD40 alebo nieco od Wurthu a nechat tak asi tyzden
a potom skusit razovy utahovak, pripadne aj poklepat priklepovou vrtackou
Za mých mladých let se na toto používala kofola. Fungovala perfektně.
Kokakola rozpustí i hřebíky 😀😀
Vidláku,
čistička stačí jedna. Jenže čistička potřebuje trvalý průtok vody. Pro nárazový provoz potřebujete před čističku předřadit obrovskou vyrovnávací nádrž, která pojme ten průtok. Používat dvě čističky je nesmysl. Kořenová čistička je také možná, ale ta už bude jen jako poslední stupeň likvidace vody.
Je hezké, že se Vám snažili vnutit 2 čističky s přečerpáváním kalu, ale je to nesmysl. Spočítat to můžete i sám, tedy kolik bude nárazový víkendový nápor, kolik přes týden, celkem týdně, a z toho vyjde potřebná kapacita čističky. Chcete-li podpořit likvidaci odpadu i ve vyrovnávací nádrži, stačí tam kompresorem vhánět vzduch. Zbytek se už utvoří sám. Potřebnou očkovací násadu bakterií dostanete s kalem ze dna kteréhokoliv akvária, stačí se domluvit s nějakým akvaristou v okolí a pak tam vylít kal. Důležitý je vzduch, bez dostatku kyslíku nedojde k aerobním procesům, ale jen anaerobním.
Ale pokud chcete investovat do dvou čističek, i to je možné. Jen je to zbytečně drahé na pořízení i provoz.
Pokud byste stál o můj názor, doporučil bych vyrovnávací nádrž na týdenní kapacitu s přidáním vzduchovacího motorku a kamenů na zlepšení činnosti, pak jednu čističku dimenzovanou na 1/7 vyrovnávací nádrže denního provozu, a vodu vypustit do kořenové čističky. Což je jen jáma s bahenními rostlinami.
Zde jsou nějaké čističky:
Typ AČB SBR 50 -180 EO – aktivační čistírny s přerušovanou činností, s kapacitou 50 až 180 ekvivalentních obyvatel. https://www.fortex.cz/cistirny-odpadnich-vod/sluzby-produkty-cistirny/containerized-drinking-water-system/cov-od-50-do-180-eo
ASmonocomp 50 https://www.asio.cz/download/_/p.1/20230622131622.as-monocomp-cz-_-prospekt.pdf
To jsou jen příklady, vyberte klidně jinou. Při návrhu čističky začněte tím, kolik osob bude za celý týden, a počítá se 100 až 120 l na osobu a den alias ekvivalentní obyvatel (EO je ta tajuplná zkratka v manuálech výrobců čističek).
A ještě doplním, že čistička potřebuje trvalý průtok vody kvůli nasazeným bakteriím. Když je vody málo, bakterie uhynou. Když je vody moc, bakterie se vyplaví. Vody musí být tak akorát, a bakterie se postupně namnoží, jen to trvá asi 2-3 týdny. Princip Vám kromě projektantů vysvětlí kterýkoliv akvarista nebo je popsán v každé akvaristické příručce.
Proces přeměny dusíku v ČOV (Nitrifikace a Denitrifikace)V odpadní vodě se dusík nachází primárně ve formě amoniaku (\(NH4 z moči. Aby se přeměnil na neškodný plynný dusík N2, který vyprchá do vzduchu, musí v čistírně proběhnout dvoufázový proces poháněný specializovanými bakteriemi.
1. Fáze: Nitrifikace (Za přístupu vzduchu – aerobní)Nitraci zajišťují striktně aerobní bakterie (Nitrosomonas a Nitrobacter). Potřebují k životu intenzivní vhánění vzduchu dmychadlem. Amoniak se oxiduje přes dusitany až na dusičnany.
NH4 + O2 + bakterie Nitrosomonas = Dusitany NO2 + O2 +bakterie Nitrobacter = Dusičnany NO3
2. Fáze: Denitrifikace (Bez přístupu vzduchu – anoxická)Dusičnany NO3 se musí přeměnit na plyn. V této fázi se vypne dmychadlo (nebo se voda přečerpá do sekce bez vzduchu). Bakterie spotřebují kyslík vázaný v dusičnanech a uvolní čistý dusík do atmosféry.
Dusičnany NO3 Bez kyslíku + zdroj uhlíku = Plynný dusík N2
Pro provoz do vsaku při 50 EO (ekvivalentní obyvatel) musíte zvolit technologii certifikovanou pro třídu ČOV III (případně s označením +P pro srážení fosforu). Hledejte SBR čistička s akumulací pro 50 EO. Nebo více ekvivalentních obyvatel.
Dokud Vidláku nezadáte kapacitu sýpky, nelze začít s žádným výpočtem, a pokud Vám projektanti tvrdili něco jiného, je to nesmysl. Předřadnou nádrž pro 50 osob můžete uvažovat 10 m3 na víkend.
Nepíšete detaily, ale odhaduji, že Vám projektant navrhl jednu velkou čističku na víkend a jednu malou čističku přes týden s tím, že z malé čističky se bude doplňovat nitrifikační bakterie do velké čističky. Mohu rovnou sdělit, že to nebude fungovat, protože nitrifikační bakterie potřebují ty 2-3 týdny ke stabilizaci.
Takže doporučuji vyrovnávací nádrž, která zachytí víkendový nápor, a v průběhu týdne bude vyčerpána úplně, ale zajistí ČOV trvalý průtok. Ale pozor na likvidaci vody, pouštět ji do vsaku je jedna z nejhorších schvalovacích procedur, potřebujete hydrogeologický posudek.
Pokusil jsem se sdělit hlavní principy návrhu ČOV, zase tak složité to není, a kterýkoliv zkušenější akvarista to zvládne taky.
Podělíte-li se o detaily návrhu obou ČOV s přečerpáváním kalu mezi nimi, možná dospějete k závěru, že je lepší hledat jiného dodavatele ČOV. Ale to je na Vás a Vaše volba.
Také nejsem odborník na ČOV, ale vzpomínám si, že existovala čistička TOPAS, která byla určena právě pro nárazové přítoky.
TOPAS, který máte na mysli, je standardní SBR od firmy TopolWater z Čáslavi, ale dělá je více firem.
Je možné, že by pro provoz Institutu stačil septik se zemním (pískovým) filtrem, vyrábějí se i továrně, například ASIO je dělá do 25 EO. Vzhledem ke konstrukci by nebylo nutno nalít do země tolik betonu a spotřebovávat celoročně elektrický proud.
Někdy bývá problémem přesvědčit úředníka, že certifikovaná ČOV je ČOV (tím je znám například okres Třebíč), ale dá se to zvládnout.
Byť se rozhodně nepovažuji za odborníka na čištění odpadních vod, tak co třebas taková kořenová čistička ?
Já bych určitě nebyl proti, místo by bylo, ale záleží, co dovolí předpisy.
Kořenová čistírna je skvělé zařízení.
Proč jenom je skoro všichni uživatelé již vyměnili?
Jak jsem již psal, v této záležitosti nejsem specialista.