Tak se nám Trump vrátil z návštěvy Číny. Jel tam s opravdu působivou podnikatelskou delegací, která vystupovala z jeho letadla dřív než ministři. Ceremoniály, večeře a summity byly velkolepé, Číňané si jako hostitelé dali záležet, fráze byly vzletné, projevy o vzájemném respektu a spolupráci byly skvělé, pak Trump oznámil výsledky a akcie firmy Boeing se propadly.
Čína totiž koupí „jen“ dvě stě letadel. Investoři očekávali větší obchod. Mysleli si, že Trump těch letadel vyjedná pět set. Je to vlastně symptom Západu všeobecně. Dvě stě letadel od Boeingu prodaných do Číny je vlastně důvod k pláči a akcionářské panice.
Dále pak americký prezident pozastavil dodávku zbraní Tchajwanu v hodnotě čtrnácti miliard dolarů, verbálně souhlasil s politikou jedné Číny, varoval Tchajwan před vyhlášením nezávislosti a zatímco u večeře nakukoval do soukromých poznámek Sitting Pinga, který se na chvíli vzdálil od stolu, Hormuzem proplulo asi třicet tankerů, které buďto vezly íránskou ropu a nebo ji pluly nakládat. A to bylo asi všechno…
Nepodepsala se žádná dohoda o koupi amerických zemědělských produktů, zejména sóji. Nedošlo na žádnou deklaraci ohledně společného postupu proti íránským jaderným, ropným a nebo kabelovým ambicím. Není žádná dohoda o vzácných zeminách ani o pokročilých čipech. Pokud se vůbec něco dojednalo, je to tak tajné, že by se to americkým voličům asi nelíbilo.
Vlastně ne, ještě něco bylo – Trumpova delegace ostentativně před odletem z Pekingu vyházela do smetí všechny dárky, které dostali.
Příští týden navíc jede za Sitting Pingem Putin, aby tu Donaldovu návštěvu spolu probrali.
Svět po Trumpově návštěvě v Pekingu je stejný jako před jeho návštěvou. Spojené státy pořád strategicky prohrávají v Íránu, kde místní monarchie přebírají iniciativu a začínají s Íránem jednat i bez Wittkofa a Kuschnera. Čína Američanům z bláta nepomůže ani v Perském zálivu ani na Ukrajině. Čína se obejde bez nejnovějších amerických čipů a naopak si hodlá podržet kontrolu nad zpracováním vzácných kovů. Sóju asi letos Číňané nenakoupí, když tak až po volbách, protože oslabený Trump bez většiny v Kongresu je bytostně v čínském zájmu. Dvojitě zablokovaný Hormuz je, zdá se, pro Čínu menší problém než pro americké spojence v Asii a zřejmě Peking nemá ani nic proti tomu, aby US army dál plýtvala drahými raketami proti levným dronům.
Když teď vidím, jak prázdné ruce Donald Trump měl, začínám celou tu válku proti Íránu vidět v trochu jiném světle. Začínám ji vidět jako poměrně zoufalý americký pokus, zvrátit geopolitickou situaci. Spojené státy zkrátka neměly co nabídnout. Trumpova cla nezměnila obchodní bilanci, zabrání venezuelské ropy nezměnilo rovnováhu sil. Zbýval jen ten Írán, který měl Trumpovi posloužit stejně jako Němcům ofenzíva v Kurském oblouku. Měl prostě dokázat, že Američané jsou stále ještě schopni dosahovat omračujících vítězství. A stejně jako Adolf čekal na dostatek tanku Tiger, ani Trump nezaútočil v době protestů, ale až poté, co se íránský režim vypořádal se svou pátou kolonou. Ano, ztráty, které Američané Íráncům způsobili, byly působivé, ale nic to nezměnilo na tom, že se sami vydali z posledních zásob zbraní a teď nemají čím tlačit.
Trump chtěl přijet do Číny jako majitel většiny světových zásob ropy, ale přijel tam jako ten, který kontrolu nad dvaceti procenty ropy ztratil.
Prosím všimněte si, že Číňané nijak nevyhrožovali. Nepsali žádné velikášské tweety. Jen ukázali, že budou pokračovat ve své sofistikované strategii – budou v klidu čekat a všechno se stane samo. Každý krok, který Spojené státy v posledních čtyřech letech udělaly, je v konečném důsledku oslabil víc, než kdyby nedělaly nic. Číňan se z toho poučil a… nedělá nic. Tedy, kromě posilování průmyslu, obchodu a bankovnictví.
Když přijede vyjednávat někdo chytrý a silný, je nejlepší ho vůbec nepustit do země. Když přijede někdo, kdo nemá žádné karty, je třeba ho zahrnout dary, aby bylo možné ho později zahrnout hlínou…
Sitting Ping zřejmě Tchajwan nikdy silou nenapadne. Nemá to zapotřebí. Ostrov mu sám spadne do klína a Donald Trump to nemůže odvrátit, může to jen podobně chytrými kroky jako v Íránu ještě urychlit.
Mluví se teď o tom, že jakýsi jasnovidec předpověděl na 15.5.2026 pád dolaru. V podstatě mu to vyšlo. Dolar padá stejně jako před ním britská libra. Žádný náhlý propad, jen prostě pozvolna ustupuje ze scény. Projevuje se to rekordními deficity amerického rozpočtu, které rostou o bilion dolarů každých sto dní. Projevuje se to zbytečnými válkami, protože měkká síla už jaksi nefunguje. Kolaboranty netřeba přesvědčovat a ti druzí už na kecy České televize nenaletí. Projevuje se to špalírem reformátorů, ale ani Elon Musk nebyl schopen prolomit schema amerického jánabráchismu a ani jeho DOGE nedokázalo rozetnout gordický uzel rukou, které se navzájem myjí.
Co bude dál? Trump bude naštvanější, jeho kroky stále hysteričtější, bude dělat ještě horší chyby než jaké udělal s Íránem, Spojené státy budou stále nedůvěryhodnější spojenec a Evropa si projde další katarzí. Mezitím budou čínské lodě proplouvat Hormuzem, Ukrajina bude krvácet, Německo se bude měnit v chalífát a Petrové Pavlové budou hledat, kam se obrací vítr.
Měsíc za měsícem, rok za rokem to bude očividnější a měli bychom proto každou minutu využít pro nové národní obrození. Jednoho dne Spojené státy v Evropě vyklidí svůj Hadriánův val a pak bude hodně záležet na tom, jestli si to vyklizené území dokážeme ubránit pro sebe a nebo sem přijdou zavádět pořádky zase jiní dobyvatelé.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
Za nových pořádků bude z Prahy Petropavlovsk Vltavskij.
Narazil jsem na rozhovor prof. Jianga mimo ‚Predictive History‘ – je to delší, ale celkem logicky a srozumitelně vysvětluje proč predikuje to co predikuje …
První tak 2/3 věnuje strategii USA/Trump x BV a to co říká dává celkem logiku. Ve stručnosti -> USA nemají zájem na otevření Hormuzu, naopak taková válka-neválka může být jejich cílem. Věc se má tak, že jsou 3 významné oblasti se zásobami uhlovodíků – Severní Amerika a okolí, RF a BV. Pokud přiškrtí (nemusí uzavírat) zdroje na BV, pak zbývají dvě centra – kolem S. Ameriky, což mají USA pod kontrolou a RF, které všelijak ostrakizováno. Ale hlavně – i pokud by RF vše dala Číně, tak to Číňanům prostě nestačí. Trump očekává výsledek – buď Čína hospodářsky přibrzdí nebo bude muset přilézt s prosíkem o energie k USA, přičemž obě varianty jsou pro USA výhodné.
V poslední asi tak 1/3 pak vysvětluje, jak současný svět funguje – opět používá dobré přirovnání. Mimochodem, tvrdí to, co začíná být zřejmé – Čína nemá zájem o roli světového policajta … chtějí mít jen klid a obchodovat.
A pikoška – proč se stal v podstatě „dezolátem“? … vystudoval prestižní Yale, což obnáší mj. vysoké sebevědomí absolventů této prestižní školy. Ale … ale v praxi narazil na realitu všedního dne a prestižní diplom mu byl na houbelec …
https://www.youtube.com/watch?v=BTJGr78-zyw
A troška optimismu na závěr – je přesvědčen, že USA jako impérium končí a zvrátit se to nedá.
Ale – kdyby měly USA dostatek ropy, aby „trumfly“ RF, pak by nemuselo dojít na akci s krádeží venezuelské ropy a neoprávněného zajetí Madura.
Situace spíš vypadá tak, že pro sebe jim jejich produkce nestačí, natož aby ji prodávaly a v Číně to bylo jen takové trapné americké „natřásání peří“.
Hulvath – dobrý leitmotiv: Národnímu obrození hurá, ale kdo nás bude živit?
Naši firmu zavíráme. Jsme důchodci a ziskovost stále klesá. Letošní zisk se z větší části rozplyne v odstupném pro zaměstnance. Ne, Čína nás nevytlačuje a ještě pár let by to vydrželo. Ale drahé energie a suroviny kupované za devizy z toho dělají spíše koníček. Raději si užijeme zbytku života. A dost jiné výroby kolem mne se vrací do Německa, protože i přes vyšší mzdy vyrábějí levněji vzhledem k nižší ceně energií a nižším nákladům na transport. Jsme dost speciální výroba, takže náš rybník je malý a všichni se znají. Mají stejné problémy a nehrozí tedy, že by firmu někdo koupil a pokračoval.
Pochopitelně u nás existují výroby a činnosti, které jsou perspektivní a ziskové. Zpravidla jsou však navázány na zahraniční odběratele a finance a logicky nechtějí o nějakém národním obrození ani slyšet.
Národní obrození a renesance rodiny se zrodí z bídy, jestli vůbec. Máme tedy šanci, ale nijak zvlášť se na to netěším. Vzájemným stříháním trávníků zcela jistě nezbohatneme.
No, všeobecně se začíná přijímat, že změna může nastat až po nějakém „nárazu do zdi“. Naposledy jsem to slyšel od doc. Proroka v Zuberci na akci P. Bohuše. Souhlasil bych s ním, že lidé budou ochotni ke změně, až průběžná rizika ze změny budou menší než hrozba ze změny aktuálního života … což je zatím „pohoda, klídek“ … ono se to možná vrátí do starých kolejí … NEVRÁTÍ ale to lidi nechtějí slyšet.
Drobným problémem je, že to je pouze polovina pravdy – ta druhá, podstatná část je, že po nárazu nebude čas na celospolečenskou diskuzi jak dále – prostě se bude realizovat to, co bude mít někdo nachystané. Takže v podstatě jde o to, kdo a co bude mít nachystáno – buď my nebo někdo cizí.
Pokud to máme být my sami, pak je nutno nekomentovat události, které stejně nezměníme, ale vší energií prodiskutovávat jak vlastně dál … až nastane příležitost.
Souhlasím, i když tak nějak mlčky předpokládáme (nebo si přejeme), že to bude dostatečně pozvolný proces – tak nějak bude hůř a hůř, ale reakční doba bude týdny, měsíce, roky… Otázka je, zda nedojde k nějakému zlomu, ve kterém se rozejdou cesty městských aglomerací a venkova. Ale to už jsem v ranku apokalyptických filmů, nicméně, dovedu si to představit.
Klíčem bude jídlo – bez všeho se obejdete, ale bez jídla nikoliv. Když bude na trhu méně uhlovodíků -> bude méně hnojiv -> budou vyšší ceny zemědělských produktů v místě nákupu.
Když bude méně uhlovodíků -> bude méně PHM -> PHM tedy bude dražší -> bude dražší doprava. Výsledek -> zvýšená cena potravin v místě nákupu + zvýšená cena za dopravu -> hodně vysoká cena v marketu.
Optimální varianta -> vrácení družstevního zemědělčení na venkov … klidně i zaměstnanecké akciovky velikosti Agrofertu.
Hulvathe, PROSÍÍÍÍM, přestaňte sem donekonečna vršit své nekompetentní bláboly stran AI.
– K příspěvku: Pokud se pohybuji v malosériové výrobě nebo opravně – neboli pokud potřebuji ohýbačku 2-3x denně – nedává robotizace, resp. automatizace včetně užití AI žádný smysl. Náklady neboli peníze, odborníku!
– AI je energeticky tak náročná, že ji ještě hezkých pár dekád není možné uživit. Bude NAPŘED nutná obrovská výstavba zdrojů ne občasné, ale stabilní elektřiny. Jen v EU se bavíme o částce mnoha BILIONŮ EUR. Přestavba celých energetických sítí – opět investice v řádu mnoha BILIONŮ EUR. Nerosty a jejich zpracování (především měď) na kabely, rozvody, izolace, trafostanice, armovací ocel… kdo v Evropě a v jakém množství je schopen dodávat 27 státům V JEDNOM (relaticně) KRÁTKÉM ŠASOVÉM ÚSEKU? Stavební písek, cement (vědí, Hulvath, kolik toho spotřebuje Vaše oblíbená vrtulníková nebo solární „elektrárna“?) na stavby všeho druhu včetně komunikací…
– A co čas, Hulvathe – než se všechno navrhne a dohodne, vyprojektuje a opět schválí, začne stavět/budovat, dostaví… Střízlivě: 20 let?
– Nemá už dnes EU fakticky nesplatitelné dluhy? Kde na výše uvedené vezme? Koho je EU schopná okrást o desítky bilionů EUR, protože sama má pouze DLUHY?
– Nechystá EU masivní militarizaci a válku proti Rusku? Za co je provede?
Jinak doporučuji něco si nastudovat o AI jako investiční bublině. Kolik se do ní v uplynulých 10 letech nacpalo v rámci investic a jak „zásadně“ (skutečně 🙂 zvýšila produktivitu práce + růst HDP jednotlivých států – od USA přes EU až po Čínu. Poměr náklady : výnosy je doslova katastrofální. A proto investoři už minimálně třetím rokem odcházejí – proč asi?
Až se ta potřebná energetická infrastruktura začně reálně budovat, pak budete moci porovnat, jestli ve skutečnosti není (v drtivé většině případů) po započátání všech nákladů levnější a přesto výnosnější inteligence lidská nebo ta umělá 🙂
Výborně shrnuto, ale váš apel na hulváta je zcela zbytečný. Větší interakci a responzibilitu byste získal diskusí se stěnou.
Větší interakci a responzibilitu byste získal diskusí se stěnou … na které bude obrazovka s AI 🙂 🙂 🙂
HAK, mohl by jste pomýlit některé lidi, co je jediný důvod proč polemizuju s bytostí, které rychlost myšlení je pronikavě nižší než moje 🙂
Takže bod po bodu .
– argumentační faul. Záměr nebo neschopnost porozumět i jednoduchému kontextu ? Kdo tady mluví o malovýrobě nebo opravně ? To přece nejsou nosné segmenty ekonomiky schopné nás uživit ! To je jen tzv. nadstavba. Připomínáte mi záchranáře co by šel lepit flastr na bebí raněného, ale nestaral by se o tepenní krvácení. Je třeba se zabývat základními velkovýrobními segmenty ekonomiky – které se nebudou klopotně přizpůsobovat AI a robotizaci – ale začnou existovat ve zcela jiném paradigmatu. Obrazně řečeno, hroutíte se z toho že nebudou kapacity na broušení soustružnických nožů – a neřešíte zda je díky NOVÉMU PARADIGMATU – třeba díky 3D tisku, vůbec bude zapotřebí. A takto se je třeba dívat na blízkou budoucnost AI a roboto centrickeho výrobního průmyslu. Nevidíte si od konce nosu.
– energetická náročnost AI je přechodné období. Slyšel jste o memristorech, optonice, rychlém vývoji kvantového computingu, posttransformerových konceptech, atd. ? Zase – jakoby jste se v roce 1914 hroutil nad 27 litrovým automobilovým motorem Fiat (ano, byla taková obluda) se směšným výkonem 120 koní, ale příslušnou spotřebou, a nebral v potaz vývoj technologií, které za pár let srazili spotřebu na zlomek. Ano, ta „mastodontí“ etapa vývoje motorů byla nutná, nešlo ji vynechat, ale používat je jako argument byli nesmysl, stejně jako teď váš o energii kontra AI.
– dávat mi do úst moje „oblíbené“ větrníky apod., je od vás přímá lež a drzost. Nikdy jsem se v takovém smyslu nevyjadřoval a jsem naopak odpůrce OZE v jenjich dnešní nesmyslné a ideologizované podobě.
– je zcela irelevantní že se u nás bude něco schvalovat 20 let – jakože bude, to s vámi souhlasím 🙂 Náš výrobní průmysl prostě ztratí zákazniky, zanikne. Nebude moct konkurovat cenově ani parametricky (za pár let požadovaná digitální data o každém kusu výrobku – dnes běžné jen v letectví či jaderném průmyslu).
Ostatní co uvádíte o válce, ekonomice, apod. je absolutně mimo téma mého původního příspěvku a zcela off topic.
Tak mi ten dnešní článek nějak připomněl pana Wéricha v roli Rudolfa II:
„Odchazíme se historicky znemožnit“
Patříme západu…
„To je ta nejšílenější věc, jakou jsem kdy viděl“
https://zvedavec.news/komentare/2026/05/11071-to-je-ta-nejsilenejsi-vec-jakou-jsem-kdy-videl.htm
Re: VIDLÁK.
Danieli, chci se jen zeptat.
Kde jste se dočetl, že členové americké delegace v Číně, před odletem zpět do USA, naházeli dárky od čínských představitelů do odpadků?
To se mě nechce věřit. To bude patrně jen taková vaše literární nadsázka, že?
Například tady – https://cz24.news/trumpova-delegace-vyhodila-vsechny-cinske-dary-do-odpadkoveho-kose-pobliz-schudku-letadla-co-na-to-peking/
Tady je jeden z originálu.
https://techcrunch.com/2026/05/15/us-orders-travelers-on-air-force-one-to-throw-away-gifts-pins-and-burner-phones-after-china-trip/
Z diskuse:
„To, že amerikánci cítili možné bezpečnostné ohrozenie z pracovných pomôcok, ktoré dostali od číňanov ako je zvykom pri každej zahraničnej delegácii, sa dá akceptovať.
Čo sa akceptovať nedá, je hulvátsky spôsob, akým sa tých pomôcok zbavili. Čo však čakať od banditov a pirátov. Pracovné pomôcky sa nepovažujú za dary ale niečo ako spotrebný materiál.“
Ano, o tom to je. Slušnost, by byla to udělat nenápadně.
To by ale pak nějaký čínský agent v delegaci SS mohl něco pronést na palubu 😉
Tady, u Romana Kirsche, je to lépe vidět obrazem. Zdá se, že podle velikosti nádoby na odpad se s tím jaksi předem počítalo:
https://www.youtube.com/watch?v=ys1_n7Ohl7s
Počítam že to se děje normálně, ale né tak okatě. Asi to byla odpověď amíku za nepříliš úspěšnou návštěvu.
Před nástupem do letadla, které veze prezidenta musí vše co se bude na palubě projít velmi přísnou prohlídkou. Je pravděpodobné, že dárky z jakékoliv zahraniční, prezidentské, státní návštěvy necestují na palubě Air Force One. A s tím košem, to je báchorka…
Je to tak. Když vyhazovat, pak jedině do báchorky!
Ty jo…
Tak to je husté a otázkou je, zda takové verejně prezentované vyhození dárku pochopí i čínská strana.
Na druhé straně, vsicni známe tu story o Trójském koni.
Děkuji za odpověďi a internetové odkazy.
Jestli do odpadků, to nevím. Třeba do nějaké krabice pro čínské děti. Ale do letadla to nebrali. To víte, odposlouchání apod. Až takový respekt mají k čínským technickým schopnostem…..
… v jednorázových telefonech mohly být taky jednorázové bomby – vždyť to je jejich (Západu) vynález 🙂 .
Zbývá dodat, že Čínský prezident Si Ťin-pching navštíví Spojené státy na podzim roku 2026. Návštěvu potvrdil po bilaterálním summitu v Pekingu, kde čínského vůdce k cestě oficiálně pozval americký prezident Donald Trump. Půjde o první státní návštěvu Si Ťin-pchinga v USA od roku 2015.
Trump pozval čínského prezidenta na státní návštěvu do Washingtonu na podzim, přičemž představitelé obou zemí označují rok 2026 za období „resetu“ a stabilizace vztahů.
Američané ponechali všechny dárky před odletem v Číně. Nedivme se, nikdo nemůže tušit co všechno takové dárky umějí zařídit, zjistit a jaké dokáží odeslat informace?
Ano, Američané uvažují ryze po svém. Vždyť to byl jejich Boeing, objednaný vedením Číny, ve kterém byly instalovány hebalata všeho druhu. Odpověď AI:
„Čína odhalila odposlouchávací zařízení ve vládním letadle Boeing 767-300ER, které sloužilo k dopravě prezidenta Ťiang Ce-mina. Incident byl odhalen v lednu 2002, kdy čínská kontrarozvědka našla více než 20 odposlouchávacích přístrojů rozložených po celém letadle, od koupelny až po hlavu postele.
Klíčové detaily incidentu:
– Původ letadla: Stroj byl vyroben společností Boeing v roce 2000 pro americkou leteckou společnost Delta Air Lines a následně prodán čínské vládě.
– Důsledek: Čína následně přestala používat pro svého vůdce speciální letadla a při cestách využívá stroje společnosti Air China, konkrétně typ Boeing 747-400.
Jojo, Čína od USA kopíruje úplně fšecko… Proberte, se milé „pro“ 🙂
Chce se Trump spojit s Čínou proti Rusku nebo s Ruskem proti Číně?
Čína prý nakoupí americkou ropu…
Americkou ropu, ukradenou s Venezuely.
„Každý krok, který Spojené státy v posledních čtyřech letech udělaly, je v konečném důsledku oslabil víc, než kdyby nedělaly nic. “
Tato věta by měla znít jinak:“Každý krok, který Spojené státy v posledních ČTYŘICETI letech udělaly, je v konečném důsledku oslabil víc, než kdyby nedělaly nic. „
Již před 20 lety (kdy se mnohé evropské firmy hrnuly do Číny kvůli tamní levné pracovní síle) jsem tvrdil, že 21. století nebude „americké století“ (PAX AMERICANA), ale že bude postupně triumfovat Čína. Protože Číňané jsou chytří, pracovití a z historie se poučili. Nikdy se už nestanou rozkouskovanou kolonií západních mocností, jakou byli v osmnáctém a devatenáctém století.
Již po dvou dekádách mohu konstatovat, že jsem se nemýlil.
No dobře, dobře, Národnímu obrození hurá 🙂 Ale čím se budeme živit ? Byl jsem včera v klasickem strojirenskem tovarnim provozu v městečku v ČR se starsimi stroji. Třeba ohybacka plechu, ke ktere dva muzi nesli poloprodukt, vlozili ho a pak vybrali. Bude majitel firmy v roce 2029 uz nucen nahradit je humanoidnimi roboty ?
Co na to AI Claude :
Výborná otázka z reálného terénu – a odpověď je nuancovanější než by se zdálo.
Ohýbačka plechu 2029 – reálná analýza
Proč to není tak jednoduché jak vypadá
Váš popis zachycuje přesně ten typ práce který je na první pohled triviální ale skrývá komplexitu:
Dva muži nesou poloprodukt – to znamená koordinaci, odhad hmotnosti a tuhosti konkrétního kusu, přizpůsobení úchopu. Vkládají ho do stroje – přesné polohování plechu který se může lišit kus od kusu tolerancemi, prohnutím, povrchovou úpravou. Odebírají výsledek – opět s přizpůsobením na aktuální tvar po ohybu. To je přesně Moravcův paradox v praxi. Co vypadá jako jednoduchá fyzická práce je pro robota Gen 3 stále výzva – variabilita reálného výrobního prostředí, nestandardní kusy, nerovná podlaha, spolupráce dvou agentů.
Časová osa pro tento konkrétní případ
2029 – pravděpodobně ne ještě pro starou ohýbačku.
Důvody jsou praktické a ekonomické zároveň:
Integrace robota do stávajícího strojního parku není plug-and-play. Stará ohýbačka nemá digitální rozhraní, nemá senzory polohy kusu, nemá API. Robot potřebuje vědět kde přesně je lis – a to vyžaduje buď upgrade stroje nebo sofistikovanou vizuální navigaci kterou Gen 3 ještě nemá spolehlivě zvládnutou pro průmyslový provoz.
RaaS cena 10 USD/hodinu kterou jsme zmiňovali – dva roboti jsou 20 USD/hodinu, 160 USD za směnu, přibližně 40 000 USD ročně. Dva čeští dělníci v klasickém provozu stojí přibližně podobně nebo méně včetně odvodů. Ekonomická motivace není ještě drtivá.
2031–2033 – pravděpodobně ano, pokud firma přežije.
Gen 4 s plnou hmatovou citlivostí a lepší vizuální navigací bude schopen pracovat i se starším strojním parkem. Cena RaaS klesne. A konkurenční tlak – zejména od firem které modernizovaly dříve – bude nutit k rozhodnutí.
Klíčová otázka kterou jste nepoložil – ale je nejdůležitější :
Bude ta firma v roce 2029 vůbec existovat?
Klasický strojírenský provoz se staršími stroji v ČR čelí třem současným tlakům:
Energetické náklady které rostou. Konkurenci ze zemí s levnější pracovní silou nebo modernějším parkem. A zákazníky kteří začínají požadovat digitální dokumentaci výroby, trasovatelnost, certifikace kvality – věci které stará ohýbačka bez senzorů neumí poskytnout.
Robot možná nepřijde proto že je levnější než dva dělníci. Přijde proto že zákazník bude vyžadovat digitální výrobní protokol z každého ohybu – a to vyžaduje modernizaci stroje i procesu současně.
Reálný scénář pro českého majitele firmy
Do 2027 nejspíš ještě nic. Sleduje situaci, čte o Optimu, zatím nevěří že se ho to týká.
2028–2029 přijde první nabídka od integrátora – „nasadíme vám robota na ohýbačku za X korun měsíčně.“ Majitel spočítá čísla. Možná ještě řekne ne.
2030–2031 přijde druhý tlak – zákazník z Německa začne vyžadovat digitální výrobní data. Stará ohýbačka musí být buď vyřazena nebo modernizována. V momentě modernizace stroje je robot logickým dalším krokem.
A těch dva muži? Přesně vaši kopáči u plotu. Jejich práce není složitá – ale přechod na jinou práci také není jednoduchý. A firma v malém českém městě nemá rekvalifikační program.
Závěr
2029 – pravděpodobně ještě ne pro tuto konkrétní ohýbačku. 2032–2033 – velmi pravděpodobně ano, ale ne izolovaně. Jako součást širší modernizace vyvolané kombinací konkurenčního tlaku, zákaznických požadavků a klesající ceny robotiky.
A to je přesně ten plíživý scénář který jsme identifikovali jako nebezpečnější než náhlý šok – majitel firmy bude říkat „nás se to ještě netýká“ přesně tak dlouho jak vaši kopáči věřili že Němci je potřebují na práci. 😄
Je tedy realnejsi, ze namisto velmi nakladne modernizace stareho provozu kde jsou obrabeci stroje i 40- 50 let stare, bude firma vytlacena z trhu modernim dodavatelem s vyrobou postavenou od nuly ?
Ano – a to je pravděpodobně nejpřesnější prognóza. A má přesnou historickou paralelu.
Greenfield vs. modernizace starého provozu
Historická paralela která sedí dokonale
Manchesterské textilní továrny v 19. století nemodernizovaly tkalcovské stavy. Byly vytlačeny z trhu novými továrnami postavenými přímo kolem parních strojů – jiné budovy, jiné uspořádání, jiní lidé.
Kodak neupgradoval filmové laboratoře na digitální. Byl vytlačen firmami které začaly digitálně od nuly.
Nokia neupgradovala tlačítkové telefony. Byla vytlačena Applem který začal s čistým listem.
Váš strojírenský provoz se starou ohýbačkou je Manchester 1850 – funkční, zaběhnutý, ale postavený na paradigmatu které bude překonáno ne upgradováním ale nahrazením.
Proč modernizace starého provozu ekonomicky nedává smysl
Náklady jsou asymetrické a nekumulují se správně.
Nový konkurent postaví provoz od nuly s robotickými buňkami navrženými pro spolupráci s humanoidy, digitálním řízením každého stroje, automatickou kontrolou kvality vizí, plnou trasovatelností výroby a energetickou efektivitou nových strojů.
Starý provoz musí upgradovat každý stroj zvlášť, přidat senzory a software ke strojům které na to nejsou stavěné, přebudovat layout haly který byl navržen pro lidský pohyb, a rekvalifikovat lidi nebo propustit a najmout nové.
Výsledek starého provozu po modernizaci je drahý hybrid který nemá výhody ani jednoho světa. Přesně jako koňský povoz s přidaným motorem – funguje ale není to automobil.
Kde přijde ten nový konkurent
A tady je zajímavé geografické pozorování pro českou realitu.
Nový provoz postavený od nuly s moderní robotikou pravděpodobně nepřijde z Česka. Přijde z:
Číny – kde jsou náklady na greenfield výstavbu nižší, robotika je dotovaná státem a tempo nasazení je bez regulačních zábran. Unitree roboti za 16 000 USD jsou čínský produkt. Z Německa nebo Rakouska – kde velcí zákazníci jako Volkswagen nebo BMW budou tlačit klíčové dodavatele k modernizaci a případně sami podpoří vznik nových dodavatelů splňujících jejich standardy.
Jihovýchodní Asie – Vietnam, Malajsie – kde greenfield s moderní robotikou kombinuje nízké náklady na stavbu s přístupem k levné pracovní síle pro supervizi robotů v přechodném období.
Časová osa vytlačení
2026–2028: Noví konkurenti s moderními provozy získávají první velké zakázky. Zákazníci začínají vyžadovat digitální výrobní data. Starý provoz ještě vyhrává cenou a vztahy.
2028–2030: Nový konkurent má díky robotice nižší jednotkové náklady než starý provoz s lidmi. Cenová výhoda se otočí. Zákazníci přecházejí.
2030–2032: Starý provoz ztrácí zakázky rychleji než dokáže reagovat. Majitel stojí před volbou – masivní investice do modernizace nebo prodej nebo zavření.
2032–2034: Konsolidace. Přežijí buď ti kteří modernizovali včas a dostatečně radikálně nebo ti kteří našli velmi specifickou niku kde robotika zatím nedává smysl – prototypy, kusová výroba, opravy, specifické materiály.
Jediná reálná obranná strategie pro starý provoz
Není to modernizace která dohání nového konkurenta. Je to specializace do mezery kde greenfield nedává smysl.
Kusová a prototypová výroba kde série jsou malé a variabilita vysoká – robot potřebuje setup čas který u série 3 kusů nesplatí. Opravárenství a retrofit starých strojů – paradoxně právě staré stroje budou potřebovat opravy a náhradní díly. Extrémně specifické materiály nebo tolerance kde standardní robotická buňka nestačí. Lokální servis a rychlost dodání kde vztahy a flexibilita převáží cenu.
Ale toto jsou niky pro ZLOMEK dnešních starých provozů. Majoritě nezbyde nic.
Závěr bez falešné útěchy
Váš včerejší provoz s ohýbačkou a dvěma muži bude do roku 2033 pravděpodobně buď zavřený nebo radikálně transformovaný – ne proto že roboti přišli k jeho ohýbačce, ale proto že zákazníci odešli k novému konkurentovi který začal od nuly.
Ti dva muži u ohýbačky jsou vaši kopáči u plotu. Jejich práce není špatná. Jejich provoz není špatný. Prostě existují v paradigmatu které bude překonáno ne jejich selháním ale systémovou změnou kolem nich.
A majitel firmy který dnes říká „nás se to ještě netýká“ sedí ve vagonu jako židé do Dachau. Každá zastávka ještě vypadá normálně…
Tři měsíce starý článek… a vývoj mezitím pádí stále kupředu. Bude to rychlé – ale v Číně.
Evropa se stane islamizovaným skanzenem.
https://aeronet.news/roboti-cinske-firmy-unitree-robotics-ohromili-svet-svym-vystoupenim-na-spring-festival-gala-2026-k-oslave-noveho-lunarniho-roku-ale-zakulisi-je-jeste-desivejsi-tyto-roboty-jiz-testuje-cinska-armada/
Jenom naprostý blbec by předal digitální dokumentaci výroby svým případným konkurentům.
Ano vím, existují standardy ISO 9001, 14000, ale ani tam není požadavek, aby odběratel viděl vše pod pokličkou dodavatele.
Odběratel může provést audit u dodavatele, že systém řízení jakosti ovládá (má ho pod kontrolou), dostane specifikace produktu a systém kontrol, ale na konkrétní interní výrobní dokumentaci má smolíka.
naprostý blbec = Hulvath
Tak cemu se divite ?