Hlávkova kolej i škola práce

Měl jsem o víkendu zajímavou návštěvu z Prahy. Zdá se to sice skoro neuvěřitelné, ale existují i echte Pražáci (ve smyslu úspěšných lidí, kteří si vybudovali kariéru v korporátním světě), kteří nejsou příslušníky pražské kavárny a přiklánějí se k myšlenkám alternativy. Ano, i v Praze jsou úspěšní manažeři a právníci, kteří jsou schopni volit Babiše jakožto menší zlo, neřvou na povel že Putin je fůůůj a sdílejí to pesimistické vidění našeho světa, že tu máme natlakovaný kotel pod kterým se přikládá a jen nevíme, kdy to bouchne, koho to zasáhne a jakou škodu to udělá.

Byl to podnětný rozhovor. Obzvlášť chutí jsem si poslechl o „kruzích lidí, co spolu mluví“. Moji hosté o tom měli poměrně široké povědomí a tak jsem vyslechl genealogii různých Tomanů, kteří jsou vnuci toho tehdejšího komunistického ministra Tomana, ten je zase potomkem támhletoho funkcionáře atd, atd až k národnímu obrození. Tenhle bývalý šlechtic zase je potomkem tamtoho šlechtice, tahle pipina je dcerou tatínka tajemníka, prostě co si budeme povídat – STB si založila prognostický ústav a jeho zaměstnanci se pak stali prezidenty i premiéry, doprava i doleva.

Zároveň se mi tím osvětlilo, jak to funguje s Antichartou a členstvím v KSČ. Já se vždycky divil, proč plivou na Gotta, ale u Svěráka to nevadí. Proč kvalitně prokádrovaný komunista Petr Pavel může klidně klidně kandidovat na prezidenta, ale Josef Skála je nebezpečný stalinista. Proč Kohoutovi bez problému prošlo udávání spolužáků a jiné tahají po soudech ještě v devadesáti. Ono je to vlastně jednoduché. Prošlo to těm, kteří byli odjakživa loajálnější těm kruhům doktorů, právníků, náměstků a dalších funkcionářů, než ideologii vlády jedné strany. Prostě kluci spolu mluví, shodnou se a někdy se jim k tomu hodí komunistická ideologie, někdy se k tomu hodí volný trh, jindy cenzorní úřad a když na to přijde, tak si poradí i kdyby Putin přijel na Hrad. Přečtěte si nějakou knihu Petra Hampla, tam to máte popsané úplně dokonale.

Víte, my na alternativě děláme celkem jednoduchou chybu – my prostě čekáme na nového Napoleona nebo Orbána, který má přijít, rozkopnout dveře a tyhle propojené Jánabráchy vykopnout. Jenže ono mu to moc nejde, protože jakmile někoho takového zvolíme, okamžitě čelí takřka jednolité elitě úředníků, právníků a novinářů, kteří ho prostě uštípou. On se třeba snaží ještě trochu lavírovat. Někde uhne, aby jinde postoupil (i Orbán prostě někdy evropské komisi přikývne, aby jinde zase nepovolil), ale v té chvíli je to pro nás okamžitě zrádce a příště ho (hajzla) už nezvolíme.

Takhle dopadl i Andrejko ne? Zvolen byl, protože ztělesňoval touhu ten augiášův chlív vykydat. Jenže se ukázalo, že ani on s těmi miliardami peněz není dost silný nebo schopný, aby to dokázal. Byl sice schopen bojovat, ale ne na všech frontách. (Asi jako Rusko na Ukrajině – fronta je velmi široká, někde je třeba ustoupit, aby se jinde dalo obklíčit) Možná neměl dost odvahy, možná neměl dost prohnanosti, ale jakmile začal v něčem uhýbat, jeho podpora šla dolů a skončilo to pěktikolkou. Moje tehdejší předvolební i povolební články jsou co do čtenosti dodnes nepřekonané.

Všimněte si, že SPD se o nějakou změnu ani nepokouší. Vlastně jim celkem vyhovuje, že sedí ve sněmovně, politický projekt je v černých číslech, skýtá to pár lidem dobré bydlo, ale jít do střetu se spojenou novinářsko, úřednicko, právnicko, soudcovskou frontou, to je dost o hubu. Hlavně nevládnout, hlavně se nedostat do přímého boje s nevolenou, ale velmi širokou přesilou.

A my stále dokola vyhlížíme někoho, kdo se rodí možná jednou za sto let. Někoho, kdo dokáže jen s lidovou podporou porazit ty, kteří se v prostředí politické moci a zákulisních dohod pohybují celý život. Kolik takových už bylo? Věci veřejné, Zelení, Robejšek, Trikolóra, Svobodní, Babiš, Zeman i Okamura. Pokaždé je to stejné. Ideály narazí na realitu zkonsolidovaných zákulisních hráčů, kteří si navzájem telefonují a jsou schopni udělat libovolnou reportáž, která vyzní podle potřeby. A my pak Babišovi vyčítáme, že není tak odvážný a přímočarý jako Napoleon, který kdysi parlament vyklidil s pár gardisty.

Svým způsobem si vždycky vybereme někoho, koho pošleme, aby vyzval na souboj všechny ty líbodémo kruhy, ale nejsme schopní akceptovat, že takový boj není jednoduchý, vyžaduje nejen strategii, ale i oběti a bude mít i kolaterální škody. A můžeme čekat dalších sto let, než se to snad, možná jednou povede a objeví se český Orbán s mimořádným nadáním na politiku, který ty líbodémo kruhy porazí dřív než se stihne zdiskreditovat.

Tohle je prostě špatně. Je to asi totéž, jako by se obrozenci pokoušeli v jednom nadšeném útoku vypořádat s rakouskými maršály, tajnými rady, prorakouskou šlechtou a rakouskými vlastníky českého průmyslu. To prostě nemůže vyjít, stejně tak nemůže vyjít, vysílat někoho na souboj proti stohlavé hydře na který nemá dokonce ani druhý nejbohatší člověk v republice.

My musíme začít vytvářet vlastní kruhy. Musíme mít národoveckou elitu. Musíme mít svoje lidi, co spolu mluví, kteří postupně vytvoří vlastní kruhy a jednou ve výhodné chvíli budou schopni ty staré kádry svrhnout a nahradit je. My máme spoustu náčelníků a málo indiánů. Je to logické, protože na naší straně se objeví prostě výrazné typy. Ti, kteří i bez pomoci pražských kruhů dostanou alespoň na periferii veřejného prostoru. Výrazní blogeři, nějaký ten milionář či miliardář, sem tam nějaký úspěšnější politik, co se v tom naučil trochu chodit. Ale chybí nám to, čeho má líbodémo nadbytek – mraky lidí, kteří by se navzájem znali, kteří by byli dobří ve svých oborech a zároveň k sobě cítili loajalitu.

Víte, kde se vytvářejí ty nejdůležitější vazby a kontakty pro život? Na střední škole. Na vysoké už tolik ne, tam už zpravidla přichází hotový člověk a vzdělává se v úzkoprofilové věci. Ovšem gymnázia, to je to místo, kde si uděláte kontakty na budoucí právníky, doktory, mafiány, zbohatlíky, malíře i spisovatele.

A není náhoda, že právě gymnázia jsou hlavní líbodémo baštou. Není náhoda, že existuje tolik soukromých středních škol, které jsou navázané na různé politické subjekty. A už vůbec není náhoda, že všechny tyto instituce hovoří stejným hlasem. Tam se rozbíjí pohled na rodinu i manželství, tam se utvrzují v tom, jak je náš svět super a jak jsou v Číně zlí, tam posílají studenty do stejných škol v jiných zemích, takhle se vytvářejí nové kádry na místa náměstků, ředitelů a novinářů.

Od doby, co píšu Kydy, jsem překvapován, že většina mých hostů na zabijačce byli vysoce nadprůměrně situovaní a vzdělaní lidé. Měl jsem na zabijačce manažery, doktory, právníky, odborníky ve svých oborech, dokonce i nějaké milionáře a miliardáře.

Stejně tak se ukazuje, že i Majerové Zahradníkové někdo zaplatí volební kampaň. Robejšek měl také dost peněz na volby, stejně tak Paroubek není ve sněmovně už patnáct let, ale pořád si na sebe vydělá politikou. Dohromady je to hodně milionů.

Vyzývám proto všechny, co jsou na straně alternativy a jsou dobře situovaní, aby začali zakládat střední školy. Ne pro děti bohatých pražských tatínků, ale pro jakékoliv nadané děti. Aby vytvořili nějakou obdobu Hlávkových kolejí nebo Baťovy školy práce. Aby do takové školy vnesli naše ideje. Že dějiny nejsou černobílé, že svět je složitý, že demokracie je diskuse a ne cenzura.

Realizujte Hlávkovu myšlenku, že je lepší bohatě podporovat jednoho nadaného než rozfrcat pomoc v nesmyslných milodarech. Vytvořte školu, kam se bude moci dostat bezplatně každý, kdo složí zkoušku. Ať se tam dostanou především studenti z horších poměrů, kteří mají představu, jak svět vypadá doopravdy. Přesťaňte platit kampaně Robejškům i Trikolóře, přestaňte hledat Napoleona a začněte vyrábět vlastenecké kruhy. Umožněte, aby se pak na architekturu a na práva dostali i jiní, než jen studenti z dobře situovaných rodin, které za svůj vzestup vděčí dnešnímu režimu.

Pokud vznikne na alternativě elita, je mnohem větší pravděpodobnost nějakého Orbána. Ale i kdyby nepřišel, bude tu alespoň takové české „muslimské bratrstvo“, které bude schopné převzít moc, když bude ležet na ulici. Vzpomeňte si, kolik komunistických funkcionářů mělo Baťovu školu práce. Naučili je tam disciplíně a pracovitosti. Tohle potřebujeme. Potřebujeme školy, které budou vyrábět naší elitu. Školy na které se dostanou nadaní Češi i ze skromných poměrů a kde jim nebudou vtloukat do hlavy nenávist ke své vlasti.

Vytvořme vlastní kruhy, které těm současným budou konkurovat. Vytvořme vazby na budoucí doktory, architekty, právníky, politiky i vojáky. Vytvořme školy, ke kterým se jednou úspěšní doktoři budou hrdě hlásit, že nastartovaly jejich kariéru. Tohle dělali obrozenci. Nesvrhávali monarchii, vytvářeli kruhy. Nedělali atentáty, ale připravovali se na to, až jednou bude moc ležet na zemi, aby ji mohli zvednout. Emancipovali se hospodářsky, intelektuálně i politicky. Potřebujeme vlastní elity. Potřebujeme, aby ti, kteří dneska přemýšlejí o změně poměrů, byli ochotní financovat alternativní školství, alternativní skauting, alternativní sport.

Přestaňte politikům platit kampaně, stejně nic nevybojují, protože prostě nejsou ani Orbány ani Napoleony. Vezměte ty peníze, založte novou Hlávkovu nadaci a dělejte to, co dělal on a Tomáš Baťa.