V předchozích dnech jsem napsal článek o investigativní hvězdě první velikosti, Thomasi Pauknerovi, který slibuje celou řadu senzačních odhalení a navnadil sociální sítě tím, jak Vítek Rakušan koupil pro policii nejdražšší vrtulníky světa a smlouvu se starým Strnadem podepsal tři dny před volbami… A nestalo se nic. Žádné mééédium se toho nechopilo, všichni majnstrýmoví intervjuci se dívají jinam a v Mladé frontě se nepohnula ani myš.
Pauknerovi to ovšem nemusí být líto. V posledních dnech zveřejnila Tutsi Gabardová, nyní už bývalá ředitelka Národnéí zpravodajské služby, informace o americké podpoře stovek biolaboratoří po celém světě a ano, i na Ukrajině. Tyto laboratoře se za americké peníze zabývaly výzkumem, který by byl v USA nelegální, včetně vývoje biologických zbraní. A co se stalo? Nestalo se vůbec nic. Svět se nezměnil ani o kousek a stále platí stejný dvojí mediální dozimetr.
Stejně tak se ukázalo, že henten Nordstrým, který zaručeně odpálili Rusové (jako kdyby neměli na své straně trubky kohoutky), odpálila ukrajinská pornoherečka. Opět, nestalo se vůbec nic. Nikoho to nezvedlo ze židle, nikde nevěhají znepokojení veřejnoprávní novináři, aby se ptali, v čem nám ještě Fialovy vládní špičky lhaly.
Americká vláda odtajňuje dokumenty ohledně UFO, představitelé americké vlády explicitně potvrdili, že velmoci mají k dispozici trosky „létajících talířů“ řeší to někdo z mlčící většiny? Neřeší. Nula, ticho, nikoho to nezajímá, všichni dál koukají na Stardance, hokej nebo fotbal.
Stejně tak vyšlo najevo, že Anthony Fauci, vrchní americký epidemiolog a covidolog prostě lhal. Ostatně, historka s nedovařeným netopejrem už také dávno padla pod stůl a Soňa Peková měla pravdu, když mluvila o umělém původu viru. Angelika Bazalová o tom teď neustále píše. Naše dezinformace se nejenom nekontrolovatelně šířily, ony se i nekontrolovatelně staly pravdou! Ale neznamenalo to nic.
V uplynulých třech letech jsem potkal celou řadu lidí, kteří vyhlíželi ten den, kdy konečně zazní pravda a očekávali od toho změnu smýšlení lidí i změnu narativu. Až se lidé dozvědí pravdu, až konečně mocní tuto pravdu uznají, v ten den spadnou okovy a konečně budeme svobodní! …. tímto mám velmi špatnou zprávu pro všechny vyznavače teorie ploché země, kteří si od toho také slibují velké odhalení a ještě větší společenskou katarzi. Obávám se, že i kdyby se ukázalo, že máte pravdu, nezmění se vůbec nic. Lidem to bude jedno. Tak jak novináři hladce a bez mrknutí oka přešli od ruského teroristického útoku na evropskou plynovou infrastrukturu k ukrajinské potápěčce/pornoherečce, takhle by to bylo i v případě, kdyby se ukázalo, že je země placka.
I ten Epstein měl jen omezenou životnost. Stačila jedna krátká válka v Zálivu, zdvojnásobení cen ropy a střílečka v Libanonu a po Epsteinových kamarádech ve vysoké světové politice už neštěkne pes.
V Anglii znásilnily přistěhovalecké gangy dvě stě padesát tisíc (!) bílých dívek. Mnohé z nich byly nezletilé. V leckterém nacistickém koncetráku panovaly lepší poměry než na předměstích britských měst. Nestalo se nic. Jen Tommy Robinson bude potrestán za podněcování k nenávisti. Stejně tak se nic nestalo, když Merkelová naprosto klidně přiznala, že Minské dohody tu byly od toho, aby měl Západ čas na vyzbrojení Ukrajiny. Na volební preference chciválků to nemělo vliv. Nic se také nezměnilo, když poslanec Růžička odhalil, jak se obohacovala Skupina D na dronech pro Ukrajinu, nestalo se nic, když se ukázalo, že armáda neumí nakoupit ani batohy či polní kuchyně.
K čemu nám všem byla pravda? K ničemu!
Protože takhle to nefunguje. Nestačí mít pravdu. Nestačí přijít s odhalením. Čekání na pravdu je jak čekání na Godota. Ona sice přijde, ale velký třesk se nekoná a většinou nedojde ani na blbé pokrčení ramen. Proč? Protože se ta pravda života mlčící většiny prostě nedotýká. Jejich život se odhalením nijak nezměnil a pokud ano, tak většinou k horšímu.
Jan Hus to ve své době napsal správně. „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž se pravdy, braň pravdu až do smrti.“ K pravdě ještě musí přijít spousta vůle, spousta práce, spousta sil a spousta nebezpečí, aby pravda opravdu něco změnila. To slovo „až do smrti“ je tam velmi důležité.
„Nasvítil jsem vám pravdu, lidé“ říká Thomas Paukner a diví se, že lidé chodí kolem a nikdo nic nedělá. Inu, protože pro tu pravdu je třeba se spojit, postavit vojsko, hotovit se k boji pod jejím praporem a dlouho předlouho snášet protivenství i nebezpečí. Ba, často je kvůli ní zapotřebí i umřít. Viď Charlie Kirku? Pravda zvítězí, ale my už u toho dávno nemusíme být…
Odhalit pravdu, to je jen první (a vlastně ten nejjednodušší) krok. Pak přichází to těžší. Zjistit, že pravda sama žádnou změnu nezpůsobí. Hříšníky nenapravuje, režimy nezmění, Rakušany nepoloží a lež neodstraní. Následně dojít k tomu, že za pravdu je třeba dál bojovat. A pak zjistit, že za pravdu bojují ti „zlí a odporní dezoláti,“ kterým mééédia (která se o Pauknerova odhalení nijak nezajímají) nasadila psí hlavu. Nejtěžší je, Pauknere, přiznat sám sobě, že ti Rajchlové a Okamurové víc bojují za pravdu než všichni tvoji (teď už bývalí) kamarádi.
Já vím, Pauknere, co si myslíš o Vidlákovi… Ale říkám ti rovnou, že buď přijdeš do našich zákopů a nebo to prostě vzdáš. Všichni, kdo to s pravdou myslí vážně, nakonec dojdou k nám, protože jinak budou muset žít ve lži. Jinak budou muset souhlasit, že je tráva modrá, Rakušan je bezúhonný člověk a Fiala to dělal dobře.
Mlčící většina nemlčí vždycky. Jednoho dne ji něco strhne. Zpravidla tehdy, když se jí to osobně začne dotýkat. Pak nepůjdou za těmi, kteří nasvítili pravdu, ale s těmi, kteří za ni skutečně bojovali a uchovávali ji, i když nikoho nezajímala. Každý den odpadnou od majnstrýmu další a další lidé. Každý den přestanou další a další lidé žít ve lži. Ale mít pravdu, to je prostě málo. Pokud z toho nevznikne spojenectví, nevzniknou z toho nová média, nové podpůrné struktury, spolky, Vidlákovny, společnosti na obranu svobody projevu a nové cesty, nezmění se nic. Až když se z nových odhalení stanou nová odhodlání, pak je možné krok za krokem někam dojít. Až když pravda povzbudí k činu, může se něco změnit.
I když Tommy Robinson, Charlie Kirk a mnozí další za to zaplatí podobě jako Hus. Oni s něčím pohnuli, protože věděli, že nestačí mít jenom pravdu, ale pravda je důvod k boji za ni.
Ale na to, Pauknere, brzy přijdeš sám. Ostatně… já bych se také nikdy neangažoval, kdyby se mě pravda nezačala osobně dotýkat.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
…Ale neřekne vám, proč ráno vstát, když vás nikdo nepotřebuje. To si musíme vymyslet sami. A historie ukazuje, že jsme v tom tragicky špatní. Řím měl chléb a hry. Skončilo to apatií a barbaři. My budeme mít nepodmíněný příjem a Netflix. Výsledek může být stejný. (Hulvát)
Takže jsme si, Hulváte, jako už několikrát, podřezali tu větev civilizace, na které sedíme.
Ale může to dopadnout zcela jinak: Někomu „prdne v kuli“ a vyvolá III. světovou, jadernou válku. Totální. Většina „výdobytků civilizace“ bude rozbitá, většina lidí mrtvých a „přeživší budou těm mrtvým závidět“. Nastane jaderná zima (to už je docela dobře spočítáno), lidé budou shánět jakoukoliv potravu jakýmkoliv způsobem, třeba i násilím. A problémy s nepotřebností lidí zmizí, vznikne jiný problém, „jak přežít“.
A to je problém, na který je lidská psychika připravená.
===
Jací roboti a AI! Masové konzervy a těstoviny. A můžou klidně být i prošlé. A nekontaminovaná voda!
Znovu objevíme postupy, které jsme už dávno zapomněli. A budeme spolupracovat, protože nám nic jiného nezbude.
Re: HULVATH
Omlouvám se místnímu auditoriu.
Ale ve vší úctě se ptám: co máte, vy někteří tak velké výhrady proti komentářům uživatele Hulvath, někteří z vás dokonce s podporou nadávek (už jen chybí aby jste to psali v Cape Lock)?
Mě se zdá, že jeho texty, aspoň dnes, dávají smysl. Připadá mě to docela rozumně psané a zní to reálně.
Děkuji za případné odpovědi a nic ve zlém.
Mně je to jedno. Dávno to roluju.
Říkáte že dávají smysl? Zajímavé – škoda že je nečtu. Pokud obdivujete hulváty je to váš životní styl, ale proč to chcete po auditoriu?
OT z fejbůku:
Pavel Šik
13 hod ·
O čem byl skutečně summit G7 a proč česká veřejnoprávní média tak selhávají
Summit G7 v Évian skončil a ČT24 i iRozhlas přinesly to, co se od nich čeká: sankce proti Rusku, podpora Ukrajiny, Zelensky se dvakrát setkal s Trumpem. iRozhlas přidal ještě roztržku Meloni vs. Trump. Správně, přesně, bez chyb opsáno od Politico a jiných agentur.
Jenže podle mého hlavní geopolitickou událost summitu česká veřejnoprávní média zcela ignorovala.
17. června 2026 se v zasedací místnosti v Évian odehrálo něco, co nemá precedent. Šéfové největších AI společností světa jako Sam Altman (OpenAI), Dario Amodei (Anthropic), Demis Hassabis (Google DeepMind), Wang (Meta) a další zasedli u stolu G7 jako rovnocenní partneři k hlavám států. Altman seděl přímo po Trumpově pravici. Amodei vedle Macrona. Pózovali pro bilaterální fotografie s národními vlajkami v pozadí na místech, kde normálně sedí prezidenti a premiéři.
Žádný z nich nebyl nikým zvolen, žádný nenese demokratický mandát. A přesto práve oni přišli formovat pravidla pro technologii, která zřejmě bude řídit ekonomiku, bezpečnost a veřejnou správu každé ze zemí u toho stolu, včetně všech těch, co v místnosti nebyly včetně té naší.
Co se za zavřenými dveřmi skutečně rozhodovalo? Kdo dostane přístup k nejpokročilejším americkým AI modelům a za jakých podmínek. Altman navrhl mezinárodní fórum vedené Spojenými státy pro stanovení globálních standardů. Amodei volal po strukturovaném přístupu k modelům a koordinovaném obchodu s čipy vylučujícím Čínu.
V rozhovoru pro Axios Trump mimochodem pronesl větu, která stojí za zapamatování: „V Evropě, jak jsem slyšel – možná se mýlím – ale první evropská firma v AI je světově číslo 187,“ a přidal: „Evropa ztrácí směr.“ Ať je číslo přesné nebo ne, jde o diplomatické sdělení. Evropský nárok na rovnocenné partnerství v AI řízení je bezpředmětný, protože Evropa technologicky neexistuje.
A to se bezprostředně týká i Česka. Pokud Washington rozhoduje, kdo patří mezi „trusted partners“ s přístupem k pokročilým modelům, a pokud dokonce žádost Británie o výjimku u Anthropic modelů Fable 5 a Mythos 5 byla ten den smetena Bílým domem jako „naprosto nelogická“, kde v této hierarchii stojíme my?
Tohle je geopolitika roku 2026. Ne protokolární přestřelka mezi Meloni a Trumpem a ne stále se opakující výzvy k sankcím vůči Rusku, které jsou už tak dalekosáhlé, že už prakticky není co sankcionovat.
Česká veřejnoprávní média mají redakce zahraničního zpravodajství, analytiky, dopisovatele. Přesto zůstala u agenturních přepisů a nepřináší zlomový moment, kterým byl tento summit jiný než ty předchozí. Jejich G7 byl summit o Ukrajině. Ten skutečný byl o tom, kdo bude řídit svět příštích dvaceti let.
Paukner je takový Vidlák pro manažery, pro druhou polovinu politického spektra. Vypadá to, že si také vytváří komunitu, možná si i Vidlákem inspiroval. Působí však trochu uměle (zámer – konspirace, aby nešel dobře profilovat?), a ne, není to AI. Nejspíš je to opravdu jeden člověk, možná s rozsáhlými kontakty, možná i projekt (čí?) proti STAN a spol. Zatím těžko říci.
Ale jednak není Minář, aby vytáhl tisíce lidí na demonstraci – a nejspíš nyní už ani Minář těmi tisíci lidmi v ulicích moc nesvede.
Ale všichni tři mají shodný a docela účinný archetyp: “Jsem člověk, který už nechce jen přihlížet.“ 🙂
Hulvathe, a proč se tedy nezeptáte té hypersuper inteligence, co bude dělat s těmi přebytečnými lidmi, z čeho budou žít? Docela by mne její odpověď zajímala, ale přístup si kvůli tomu platit nebudu.
Vlku, ptáte se dobře a odpověď té „hypersuper inteligence“ – poradil jsem se s ní o vás 🙂 – je vlastně jednoduchá i děsivá zároveň. Z čeho budou lidé žít, vyřeší ekonomika. Nový model se jmenuje produktivita bez lidí. Když robot vyrobí hodnotu za deset lidí a stojí dvanáct korun na hodinu, tak společnost má z čeho platit základní příjem, robotickou dividendu nebo státní podíl ve firmách. Peníze budou. Technicky vzato nemusí nikdo umřít hlady. Švýcarsko už dnes řeší, že tři čtvrtiny HDP dělá pětina firem s minimem zaměstnanců. Přerozdělit jde. To je ta jednodušší část.
Mnohem vážnější otázka je ta vaše druhá, nevyslovená. Co s lidmi, když práce zmizí. Gaussova křivka je neúprosná. Většina z nás dělá práci, kterou se dá naučit za rok a kterou AI s robotem zvládne líp, levněji a bez odmlouvání. Účetní, řidič, skladník, operátor, úředník, junior kodér, kreslič, copywriter. To je padesát procent trhu. Ti lidé neodpadli, protože jsou líní. Odpadnou, protože ekonomicky nedávají smysl. A tady končí ekonomie a začíná civilizační problém.
Práce posledních dvě stě let nebyla jen výplata. Byla to identita, struktura dne, důvod vstát z postele, společenský status, místo, kde tě někdo potřebuje. Seberealizace přes práci je lež, kterou jsme si řekli, aby osm hodin u pásu nebolelo. Jenže když tu lež zrušíš a nenahradíš ji ničím, máš společnost, co má plnou lednici a prázdnou hlavu. Podívejte se na americký Rust Belt po odchodu továren. Peníze z dávek přišly. Drogy, deprese a sebevraždy taky. Lidi neumírali hlady. Umírali na ztrátu smyslu.
Hypersuper inteligence vám neřekne, co máte dělat s volným časem. Řekne vám, jak postavit fúzní elektrárnu nebo vyléčit rakovinu. Ale neřekne vám, proč ráno vstát, když vás nikdo nepotřebuje. To si musíme vymyslet sami. A historie ukazuje, že jsme v tom tragicky špatní. Řím měl chléb a hry. Skončilo to apatií a barbaři. My budeme mít nepodmíněný příjem a Netflix. Výsledek může být stejný.
Takže ano, řešíme nový ekonomický model. Ale ještě víc řešíme, co bude s člověkem, kterému vezmeš práci, a tím i pocit užitečnosti. Zatím na to nemáme odpověď. Možná bude muset vzniknout úplně nová definice hodnoty. Ne „co děláš“, ale „kým jsi“. Péče, výchova, umění, komunita, objevování, hra. Jenže to se nedá nařídit z Bundestagu a nespadne to z nebe s robotem. To je práce na generaci. A začít jsme měli včera. Nezačali jsme.
Dobrá, budeme zase čekat na „nového člověka“, tentokrát z opačných důvodů. Zůstaneme doma – nejen jisté etnikum je výrazně napřed, celkem značně jí začíná šlapat na paty „bílá špína“.
Nic ve zlém, ale tohle jsou obecné kecy, na které nepotřebuji hypersuper inteligenci. Také neví. Není mi zcela jasné, jak přinutit nové majitele vydat o jediný haléř víc, než kolik je nutné k udržení zdání sociálního smíru s podmínkou, že nepotřební budou vymírat (drogy, sebevraždy a podobné chudinské kratochvíle) dostatečně rychle.
Možná, že bude lidstvo opravdu redukováno jen na ty, kteří mají dostatečně rozvinutý vnitřní svět a našli nový smysl bytí. Ale ať bude vládnout AI nebo ji bude někdo vlastnit, nebude živit nepotřebné. A možná nejsme ani první civilizace, která již nebyla z tohoto důvodu potřeba. Napadá mne mnoho témat sci-fi, ale už to určitě někdo lepší napsal.
Nihilismus. 🤢👽👎
Já chci být ukrajinskou pornoherečkou!
Moc pěkný článek, smutný ale pravdivý.
Škoda že pod něj stihl hulvath hned nablít.
Je to tak, Vidláku, pravda sama o sobě nic nedokáže. Ale když ji dáme dohromady s láskou, tak to je hned jiná 😉
🤣
Ale připominá mi to jisté heslo:
„Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavlja u stvari pravodlivo krivudanje“
Ale Vidláku… Pravda prorazí k průměrnému človíčkovi, až nebude mít co do hrnce. Pak až útočí na Zimní Paláce… Takže k této věci, já vám to poslal vzhledem k závažnosti jako článek, no ale jste hrdobec 🙂 takže to dávám takto :
A my sme tam stáli a pozerali sa ako sprostí…
Titulek (česká verze mluví o italské komedii – děsivě zábavné o tom, co nás čeká v blízké budoucnosti, pokud budeme i nadále jen nečinně stát a dívat se jako hlupáci… Manažer Arturo zavede ve své společnosti nový algoritmus, který se však ukáže být natolik efektivní, že kvůli němu přijde o práci.
Tohle jsem našel na netu dneska a velice jsem se nasral :
Německá vláda má v úmyslu reformovat důchodový systém a za tímto účelem jmenovala komisi expertů. Po pěti a půl měsících jednání se panel složený z expertů a politiků údajně dohodl na 30 návrzích.
– Věk odchodu do důchodu má být vázán na střední délku života a v nadcházejících letech se bude postupně zvyšovat – o půl roku každých deset let počínaje rokem 2041. Podle výpočtů komise to znamená, že zaměstnanci budou moci odejít do důchodu v roce 2041 až v 67,5 letech a v roce 2051 v 68 letech. Do 90. let 21. století by věk odchodu do důchodu činil 70 let.
– Aby se snížily výdaje na důchody, doporučení uvádějí, že by již neměl být možný předčasný odchod do důchodu bez srážek, jako je tzv. „odchod do důchodu v 63 letech“.
– Část příspěvků na penzijní připojištění bude v budoucnu investována na akciovém trhu. Do tohoto nového kapitálového pilíře budou nakonec plynout až dvě procenta hrubé mzdy, s počátečním cílem 0,5 procenta. Zaměstnanci a zaměstnavatelé budou přispívat polovinou. Tento financovaný doplňkový penzijní systém se řídí švédským modelem; bude spravován státním investičním fondem a bude povinný. Komise hodlá využít očekávané příjmy k udržení úrovně důchodů na 48 procentech.
– Minijobs, které jsou osvobozeny od příspěvků na penzijní fond, budou v budoucnu k dispozici pouze studentům.
Takže k tomu :
Německá komise expertů právě představila reformu důchodů, která vypadá jako z roku 1980 napsaná v Excelu 2026. Věk odchodu poroste o půl roku každých deset let, předčasné důchody se zruší, dvě procenta mzdy půjdou do akciového pilíře a minijoby zůstanou jen studentům. Na papíře to drží vodu. V realitě je to jako hasit oheň zákazem vody po třiašedesátce, protože celá konstrukce stojí na předpokladu, že člověk bude ještě v roce 2041 čtyřicet pět let platit odvody z práce, kterou mezitím vezme humanoid za čtyři sta eur měsíčně.
Experti AI a robotiku neignorují ze zlé vůle. Ignorují ji z popisu práce. Dostali zadání „zaplátujte díru pět set miliard do roku 2040“, ne „vysvětlete voličům, že práce končí“. Jejich modely neumějí exponenciálu, protože sloupec „humanoid sebere třicet procent míst“ by jim shodil tabulku. A tak ho tam prostě nedají. Politicky je bezpečnější lhát o práci do sedmdesáti než říct padesátníkovi, že ho v pětapadesáti propustí SAP a nahradí agent s robotem. Navíc v komisi sedí demografové a právníci, ne lidi z Figure nebo Anthropicu. Pro ně je robot pořád Kuka v kleci za dva miliony, ne humanoid co ti v cizím bytě vymění zásuvku za čtyři sta korun a digitální revizi. Jenže když do jejich plánu na chvíli dosadíš realitu roku 2041, díra se nezašije, ale roztrhne dvojnásobně. Dvacet milionů Němců v produktivním věku nebude mít práci, a tedy nebude platit odvody. Kapitálový pilíř postavený na dvou procentech ze mzdy nedostane nic, protože mzda bude nula. Výdaje přitom vyletí, protože propuštění padesátníci budou potřebovat patnáct let nějakého předdůchodu, než se dožijí oficiální sedmdesátky. A zrušit minijoby znamená zrušit jedinou práci, která zbude – dozor robota dvě hodiny denně. Reforma oddálí kolaps o tři roky a pak přijde rána dvakrát větší. Kdyby brali AI vážně, návrh by vypadal opačně. Důchodový věk od 2041 snižovat k pětapadesáti, protože práce nebude. Kapitálový pilíř neživit dvěma procenty ze mzdy, ale dvaceti procenty z daně na robota. Každý humanoid v Německu by platil pět set eur měsíčně do fondu jako nový zaměstnanec. Minijoby nezrušit, ale udělat povinné: deset hodin týdně jako trenér AI, učíš robota jak jednat s babičkou, dostaneš osm set eur a důchodové body. Odchod v třiašedesáti nezakázat, jen přejmenovat na odchod do dozoru. Jenže to by museli přiznat, že práce končí, a to nepřiznají. Paradoxně je Německo slepé nejvíc právě proto, že má nejlepší průmyslové roboty. Kuka, Siemens, Festo. Mentalita zní robot rovná se dva miliony, v kleci, dělá svár na setinu milimetru. Humanoid je pro ně hračka z Japonska. Mezitím jim Čang-ťiang vezme trh za tři roky a oni řeší minijob pro studenty. Je to Hoover 1927 znovu. Tehdy si prezident Hoover objednal mamutí studii Recent Social Trends in the United States. Šest set expertů tři roky počítalo porodnost, rádia a auta. Vyšlo to v roce 1933 na třech tisících stran a závěr o atomové energii zněl, že praktické využití je „velmi nepravděpodobné“. To psali v době, kdy Chadwick už měl neutron, Szilárd rýsoval řetězovou reakci a za pět let Hahn s Meitner štěpili uran. Komise popsala všechny koleje dokonale a přehlédla, že vedle Rutherford staví výhybku. Za dvanáct let od vydání studie visel nad Hirošimou hřib a Hoover jako exprezident zjistil, že jeho „nepraktická fyzika“ změnila svět na sto let dopředu. Je to Nokia 2000 znovu: optimalizujeme tlačítka, zatímco Apple kreslí iPhone. Rozdíl je v tom, že 1927 to odnesla Evropa válkou, 2000 to odnesly noviny krachem, a 2026 až 2041 to odnese střední třída, která uvěří, že když bude makat do sedmdesáti, bude důchod. Nebude.
Pro nás v Česku to znamená jediné. Německý plán je šablona. Za dva roky přijde česká komise a opíše ho jedna ku jedné, jen vymění 67,5 za 67,2. Takže realita 2041: oficiálně do důchodu v sedmašedesáti, minijob zakázán, dvě procenta do fondu. Reálně tě v pětapadesáti propustí, fond je prázdný, protože roboti odvody neplatí, a minijob děláš na černo jako prompt trenér. V šedesáti zjistíš, že systém zkolaboval, a komise 2041 řekne to nikdo nemohl čekat.
Jejich práce není říct pravdu. Jejich práce je prodloužit život systému o deset let. Pravda zní, že důchodový systém postavený na tom, že člověk pracuje čtyřicet pět let, umře do roku 2045, ať zvedneš věk na sedmdesát nebo na devadesát. Humanoid a agent ho zabijí. Dělají stejnou chybu jako Hoover: počítají koleje, zatímco vedle staví výhybku. Dělají stejnou chybu jako 2000: optimalizují Nokii, zatímco Apple kreslí iPhone.
Becquerelova deska 2026 se jmenuje Čang-ťiang, Groq sto tisíc tokenů za sekundu a SR-1. V roce 1896 dal Henri Becquerel na parapet uranovou sůl položenou na zabalené fotografické desce. Chtěl zkoumat fosforescenci. Když desku vyvolal, zjistil že zčernala, i když na ni nesvítilo. Byl to první důkaz radioaktivity. Nikdo to nečekal, nikdo to neplánoval, nebylo to v žádném modelu tehdejší fyziky. Jenže právě tahle „chyba“ otevřela dveře k atomové energii, k bombě, k medicíně, k celé nové epoše. Becquerelova deska je metafora pro signál, který leží mimo hlavní proud, nedává smysl v tabulkách, a přesto rozhodne o příštích padesáti letech. Dnes ta deska zčernala v Šanghaji, kde humanoid dělá čtyřicet pět tisíc úkonů denně, v cloudech kde inference běží sto tisíc tokenů za sekundu, a v laboratořích kde robot sundal klec. Německá komise se na ni podívala a řekla to je minijob pro studenty. Za patnáct let se budou divit úplně stejně jako Hoover v roce 1942.
Turbomyš
Trochu dlouhé, ne?
Nějak mě už nebaví číst ty nebo ony názory. 👎🙉😼
Asi po Tv a rádiu přestanu používat i internet. Informace se stejně nedají rozumně ověřit, obrázky kreslí AI stejně jako filmečky a diskuzní příspěvky možná píše taky. Politici žvaní, co jim momentálně slina na jazyk přinese, aby to další den „relativizovali“ nebo tvrdili pravý opak.
Zdá se, že je cílem celé hry, jak libtardů tak dezolátů, je donutit diváky, posluchače i čtenáře, aby se už o nic nezajímali, protože to nemá cenu. Informace jsou naprosto různé, sobě odporující a platné jen několik hodin. A je jich příliš mnoho.
Svět se stává iracionálním, neskutečným, virtuálním.
Říká se tomu stáří…
Svět chce být klamán.
Nevím kdo to řekl, ale řekl to stručně a výstižně 😄😄
Ano. Ale pokud žiješ dostatečně dlouho, začnou být ty lži čím dál tím stejné…
Jistě. Bude mi už 83, takže vysvétlovat netřeba.
Ostatně, to už je vyřešeno také:
„človek si zvykne na všechno, i na šibenici“
To je keců. A přitom stačí, aby bundestag odhlasoval, že majitel bude za každého robota platit sociální a důchodové pojištění, jaké platil za zaměstnance, které robot nahradil 😄
Toníčku, vás je škoda, rychle buďte za ministra ! 😀 Zní to jednoduše: Bundestag odhlasuje daň na robota ve výši odvodů za člověka a systém je zachráněn. Jenže ekonomika takhle nefunguje a právě proto to žádná země neudělala, i když o tom mluví dvacet let.
Za prvé nevíš, koho robot nahradil. Frantu elektrikáře, co odešel do důchodu, studenta na brigádě, nebo práci, která vůbec nevznikla, protože ji firma zadala do Polska? Robot nedělá jeden na jednoho Frantovu práci. Jeden robot vezme třetinu úkonů deseti lidem. Koho zaplatíš? Úřad práce by musel ke každému robotovi vést rodokmen propuštěných. To je byrokratické peklo a soudní spory na třicet let.
Za druhé okamžitě zničíš konkurenceschopnost. Německá fabrika platí za robota 46 tisíc odvodů měsíčně, čínská ne. Výrobek z Německa zdraží o třicet procent. Firma buď zkrachuje, nebo přesune celou výrobu i s roboty do Šanghaje. Pak nemáš ani odvody z robotů, ani práci pro lidi, ani daně. Francie s daní z automatů v 80. letech přesně takhle vyhnala textilky do Asie.
Za třetí brzdíš inovaci, kterou potřebuješ. Německo stárne. V roce 2040 bude chybět sedm milionů lidí v produktivním věku. Bez robotů neposkládáš auto, neopravíš most, nevyměníš zásuvku. Když robota prodražíš na úroveň člověka, nikdo ho nekoupí. Místo toho dovezeš člověka z Indie, nebo službu neposkytneš vůbec. Důchodce pak čeká půl roku na elektrikáře a platí dva tisíce na hodinu. To systém taky položí.
Za čtvrté definice robota neexistuje. Je robot i CNC frézka? Je robot software, co píše faktury? Je robot traktor s GPS? Když zdaníš humanoida, firmy koupí čtyři specializované manipulátory bez nohou a řeknou, že to není robot. Začneš danit algoritmy a do měsíce ti SAP uteče do Dubaje. Daň se vždycky obchází tam, kde je definice gumová.
Řešení není zdanit robota jako člověka. Řešení je oddělit financování důchodů od práce. DPH, daň z firemního zisku, daň z dat, podíl z energetické spotřeby AI, státní fond co vlastní část robotických firem. Prostě hledat peníze tam, kde hodnota skutečně vzniká, ne hrát divadlo, že robot je zaměstnanec. Bundestag může odhlasovat cokoli, ale fyziku, demografii a globální trh nepřehlasuje.
Aha, ještě vic keců. Tak to mě fakt nebaví.
A myslim že jsme právě dokázali hlubokou pravdu dnešního článku.
I kdyby měl hulvat pravdu, s nikým to nehne, protože to nikoho nezajimá. Já si to ovšem v mém věku mohu dovolit 😄
Mimochodem, znáte teorii spolehlivosti?
Kolik bych si musel pořídit robotů, aby vždy alespoň jeden fungoval, než se ty ostatní vrátí z opravy?
Re: Hulvát
Tyz je ale protivné děcko!