Tři nesouvislé úvahy na téma AI

Text je v podstatě reakcí na Hulvath(a), který má obšírné komentáře na téma AI. Co se týče samotných komentářů, pak mám podobný názor jako Vlk – na komentáře to je moc dlouhé, nedivím se, že dost lidí ho „roluje“. Nicméně, v hodně věcech má zajímavé názory a dá se říct, že přínos informace stále převyšuje nad délkou komentů … jako vhodnější bych sice viděl občas nějaký ten článek … ale kdo jsem já, abych mu radil, že ano?

Teď k úvahám – mám tři, které spolu souvisí i nesouvisí.

1. V podstatě se vůbec nediskutuje, co AI neumí a nebude schopna nahradit, resp. v čem bude člověk i v delším horizontu nenahraditelný.

Toto téma bych viděl jako velmi důležité, protože éra nástupu AI bude asi opravdu znamenat ztrátu smyslu života pro mnoho lidí, kteří se dnes v práci „realizují“. Proto by lidé jako Hulvath, kteří se o problematiku zajímají, měli „házet kotvu“ pro ty, kteří budou ohrožení. Jednak mohou získat čas na změnu odbornosti, druhák morálního povzbuzení není nikdy dost 🙂 . Takže Hulváthe, po sdělení všech apokalyptických vizí, resp. dopadů na potřebnost pracujícího člověka, bych skromně poprosil o úvahy na téma v čem bude člověk ještě v delším horizontu nenahraditelný … děkuji předem 🙂

2. KoZa k problému AI přistoupil opět tak, jak to umí jen ten chamtivý kapitalismus – jako obrovskou příležitost napakovat se, prospěch pro ostatní je až na dalším místě.

A tady bych chtěl na něco poukázat – zatímco na upadajícím Západě už počítají budoucí grošíky z prodeje licencí na uzavřené řešení AI, máme i jiný model – s otevřeným zdrojovým kódem (open-source). Příznačné je, že ten otevřený model je na KoZa ostrakizován až zakazován. Naposledy jsem četl nějaké srovnání výkonu (a relevantnosti výsledků) různých druhů AI, ale až úplně „vpravo dole“ byla poznámka, že nebyl hodnocen DeepSeek, tedy ono open-source řešení.

No, co k tomu dodat? … pamatuji doby, kdy na západních automobilových veletrzích se kolem nových západních značek motaly skupiny lidí menšího vzrůstu, šikmýma očima, s notýsky, metry a fotoaparáty v rukou … přeměřovali, zapisovali, fotili … a my se smáli. Už se nesmějeme, ba naopak rozebíráme a přeměřujeme jejich výrobky, abychom zjistili, jak to ti kluci šikovní vlastně dělají, že jsou tak levní při srovnatelné (dnes) kvalitě.

Proč taková odbočka? … domnívám se, že open-source model AI nepůjde porazit. Můžete ho ignorovat, můžete ho zakázat, můžete se mu vysmívat, ale pomyslný vlak vám prostě ujede. A důvod je následující: předpokládejme, že na nejlepší (západní- uzavřené) verzi AI pracuje dnem i nocí 1000 inženýrů- programátorů … no nebudeme troškařit – 100.000 specialistů. Zdá se to dost, že ano? A k tomu si přičtěte další neproduktivní specialisty, kteří musí hlídat a vytvářet podmínky, aby nešlo dílo použít bez nákupu licence, což pohltí další množinu absolventů oborů STEM. Pak tady taky máme rozhodnutí, že některé, méně důvěryhodné, státy budou mít omezený přístup a zlobivé státy budou úplně bez přístupu … ti z toho nadšeni nebudou a budou se poohlížet po tom co bude dostupné i pro ně.

Pokud systém KoZa přichází s uzavřeným modelem, kde jak sláma z bot čouhá úmysl vyrejžovat co se dá, Číňané přišli s jiným modelem – ... zisk pro nás není prioritou, tohle je věc, která by mohla pomoci VŠEM, proto zveřejňujeme kódy, aby je mohl mít k dispozici opravdu každý. A nyní si uvědomte, že absolventů oborů STEM Čína každý rok vyprodukuje 3,5 – 5 miliónů (!). Otázka zní – kolik lidí se bude moci (alespoň teoreticky) věnovat testování nebo programování jednotlivých modelů DeepSeek? Jaký je lidský odborný potenciál oproti tomuto ve společnosti, která chrlí specialisty na gender a LBGTQ+ a absolventů oborů STEM je jak pomyslného šafránu? Jsem si jistý, že ten rezervoár možných specialistů (na vývoj i testování) bude řádově vyšší pro open-source řešení než v případě uzavřeného modelu AI na Západě. Ostatně, o tom jak si KoZa pravdivě stojí se bude moci přesvědčit každý – pokud budou uzavřené modely opravdu lepší, pak do srovnávacích testů budou brány open-source modely, aby se doložilo, že západní jsou lepší. Pokud budou open-source modely AI ignorovány nebo přímo zakazovány, pak je to jasné … A to neberu v úvahu fakt, že teoreticky u DeepSeek máte možnost nastudovat skutečné úmysly programátorů, které vkládají do schopností této AI, což se ovšem v žádném případě nedá říct o uzavřených systémech.

Zkrátka si myslím, že čínský otevřený model má větší potenciál a naprosto jinou motivaci v „základním kameni“, v důsledku čehož tipuji, že bude vítězem.

3.Poslední úvaha se týká spíše daleké budoucnosti.

Dnes umíme přečíst DNA, ale v naprosté většině případů netušíme co které sekvence znamenají … jsme zkrátka na začátku poznávání. Jako zajímavost uvedu, že se objevují hlasy, které tvrdí, že některé sekvence nemají žádný význam a jsou jen takový „balast“. Robot je dnes konstruován jako výrobek složený z pevných dílů, které vyrobil člověk. pomalu za začíná mluvit o propojení čipů s nervovou soustavou člověka. Ovládání čipů a robotů nám nezajišťuje DNA, ale program, který obsahuje poznámky, jak který úsek software funguje, což je velmi efektivní řešení, protože je to takový „návod a popis“ přímo v aplikaci, takže nemusí existovat nějaká externí příručka. Na druhou stranu je to, z pohledu funkčnosti, takový neužitečný balast … funkčně neslouží ničemu, je to jen popis, „balast“.

Odbočka k plynutí času a pokroku – r. 1848 se bere jako počátek průmyslové revoluce, kdy živočišná síla začíná být nahrazována mechanickou – parní. V té době nejváženější vědci matematicky doložili takové věci, jako že nic těžšího vzduchu nemůže létat a např. vlak nemůže vjet do tunelu rychleji než 18km/h, protože by se vysál z vagónů vzduch a cestující by se v nastalém vzduchoprázdnu udusili. Po uplynutí 150 let běžně létají letadla, která mají hmotnost a rozměry většího baráku … Další příklad – v. r. 1989 neměla telefonní přístroj každá domácnost a představa, že stojím na zahradě pod švestkou a pomocí krabičky velikosti cigaret volám do Ameriky bylo i na sci-fi hodně odvážné …

Řekněme, že za 100 let bude propojování umělých, naprogramovaných čipů s člověkem naprosto běžná věc. Za těch 100 let by i ti mechaničtí humanoidní roboti taky mohli být dokonalí – sice stále poskládáni z mechanických součástek někde vyrobených, ale úžasně dokonalí a praktičtí. Pak ale přijde někdo s nápadem, že tahle cesta je sice fajn, ale lepší by bylo, kdyby se ti roboti vytvářeli nějak sami … aby nepotřebovali externí díly, jako motorky, klouby atd. No a někdo přijde s myšlenkou – když to jde u lidí, tak by to mohlo jít i u robotů. A výzkum se zaměří na „výrobu“ svalů, kostí, chrupavek atd., takže za nějakých 5.000 let bude lidstvo umět vyrobit na zakázku kdejaký sval, kdejakou kost, chrupavku, nerv atd. Už se nebudou programovat externí čipy pomocí software s balastem/poznámkami, ale buňky pomocí DNA, které budou obsahovat poznámky co a jak je v ve výkonné části DNA zapsáno. No a začnou „růst“ roboti bez potřeby externích součástek – pouze bude zapotřebí prvotní iniciace, která zároveň i předá příslušné instrukce co a jak má růst. Nově vzniklí roboti budou naprogramováni tak, jak tvůrce zadal a protože představa robota, že byl uměle stvořen je mimo jeho chápání, prostě si to nedovede představit, tak vše co nepobral označí za dílo Boží, dílo vyšší moci.

Jak ale půjde čas, tak třeba za nějakých dalších 10.000 let se ti roboti začnou zajímat, jak ten svět vlastně funguje … začnou být zvídaví. Dělají pokusy se zvířaty, opicemi a protože nejsou schopni se naučit jejich řeč, tak na to jdou přes emoce … pomocí cíleného vyvolávání emocí dosahují toho, že zvířata (jejichž řeč neumí) se začnou chovat přesně tak, jak výzkumníci požadují.

… a pak si třeba někdo uvědomí, že i s lidmi je manévrováno na základě cíleně vyvolávaných emocí …