4 září, 2026
Neurčeno

Tragedie Afganistánu — 70. léta a sovětská okupace

by Vevča

Dnešní článek je silně kontroverzní. Za účelem poznání pravdy o tom, co se tenkrát v Afgánistánu dělo, udávám výjimečná pravidla hry: Vše, co nebude k tématu či řečeno bez invektiv, půjde do koše. Dobrá rada nad zlato: útoč na argument, ne na člověka. Máte-li OT, prosím udejte jinde. Úvod do série je zde.

Litterate čte celá republika i Slovensko. Třeba se ozvou pamětníci.

Moderní tragédie Afganistánu začala v roce 1973, kdy Mohammad Dáúd Chán svrhl svého bratrance, krále Záhira Šáha, čímž ukončil staletí monarchie.  Dáúd, vyškolený v exilu ve Francii, sliboval rychlejší modernizaci, ale úspěšný puč prohloubil jeho autoritářské tendence. Vládl jako autokrat, prosazoval centralizaci státu, zakázal politické strany a odcizil si jak náboženské konzervativce, tak sílící komunistické hnutí. Jeho nestálá zahraniční politika, kolísající mezi sovětskou závislostí a hledáním západní pomoci, destabilizovala zemi. Bodem zlomu se stal duben 1978, kdy komunistická LDSA (Lidově demokratická strana Afghánistánu) provedla tzv. Saurovou revoluci a zavraždila Dáúda a jeho rodinu v krvavém převratu. (Byl to vojenský puč, ne lidová revoluce.)

Nový komunistický režim v čele s Núrem Muhammadem Tarakím okamžitě zahájil kampaň radikálního sociálního inženýrství řízenou marxistickým dogmatismem — reformy diktované z Kábulu bez ohledu na kmenovou, náboženskou a ekonomickou realitu venkova. Stejná slepota, jakou komunistické režimy předvedly všude od Československa po Kambodžu: víra, že papírový dekret přepíše staletí zvyků a změní lidskou přirozenost. Dekret č. 8 konfiskoval půdu kmenovým staršinům bez náhrady, zatímco Dekret č. 6 zrušil všechny venkovské dluhy. A Dekret č. 7 — ten se týkal žen. Stanovil minimální věk pro sňatek, zrušil cenu za nevěstu (mahr), zakázal nucené sňatky. Právě tenhle dekret byl pro konzervativní venkov možná ještě výbušnější než pozemková reforma. Kmenoví staršinové ho vnímali jako útok na samotnou strukturu rodiny a cti.

Noví vlastníci půdy neměli kapitál, osivo, ani znalosti k obdělávání. Zrušení dluhů zlikvidovalo neformální bankovní systém, kterým vesnice fungovaly po staletí. Sice to formálně osvobodilo chudé, ale fakticky to zničilo jediný funkční úvěrový systém, protože soukromí věřitelé nemohli a nesměli dál půjčovat peníze na nákup semen a hnojiv. Původní vlastníci přestali organizovat údržbu zavlažovacích kanálů (protože jim byla půda sebrána) a noví vlastníci neměli ani prostředky ani autoritu to dělat. Tyto reformy způsobily v afghánských vesnicích ekonomický šok, který během několika měsíců paralyzoval produkci potravin rozbitím složitých systémů sdílení vody a osiva, na nichž byli závislí i nemajetní rolníci. Výsledkem byl kolaps zemědělské produkce a hlad až hladomor.

Tyto kroky v kombinaci s útoky na islámské tradice vyvolaly okamžitý ozbrojený odpor na venkově. Už v červnu 1978 vypuklo první povstání v Núristánu a během následujících měsíců se lokální vzpoury šířily dál. Afghánská armáda, rozložená dezercí a frakčními čistkami, ztrácela schopnost venkov kontrolovat. Vláda se stále víc opírala o letectvo — piloty vycvičené v SSSR a sovětské poradce — k bombardování odbojných vesnic, čímž si obyvatelstvo definitivně obrátila proti sobě jako ‚bezbožní vetřelci z Kábulu.‘ Desítky tisíc lidí uprchly do Pákistánu, ale skutečný masový exodus milionů měl teprve přijít.

V obavách, že se jim jejich spojenecký režim zcela vymkne z rukou, provedl Sovětský svaz v prosinci 1979 invazi, zavraždil neposlušného vůdce Hafizulláha Amína a dosadil exilového Babraka Karmala, kterého ukrývalo Československo. To spustilo brutální devítiletou válku, v níž Sověti ovládali města, zatímco povstalci mudžáhedíni vládli horám. Konflikt se stal globální proxy válkou — CIA, Saúdská Arábie a Pákistán přepumpovaly povstalcům miliardy dolarů na zbraně. Dodávky raket Stinger v roce 1986 neutralizovaly sovětskou vzdušnou převahu a proměnily okupaci v krvavou bažinu. Na sovětské straně se významně angažovalo i Československo dodávkami zbraní, vysláním stovek (kumulativně několik tisíců) vojenských techniků a poradců a výcvikem afghánské tajné policie Chád.

Život v Afghánistánu během sovětsko-afghánské války byl definován rozsáhlou devastací a masovým vysídlováním. Městský život pod sovětskou okupací se vyznačoval zákazy vycházení, cenzurou, nedostatkem potravin a častým bombardováním civilní infrastruktury včetně škol a nemocnic sovětskými silami. Na venkově byla situace ještě horší: celé vesnice byly srovnány se zemí a pole byla zaminována či vypálena, aby se povstalcům odepřely zdroje, což nutilo celé komunity volit bud útěk nebo vyhladovění. Venkovské školy byly často vypalovány a učitelé popravováni mudžáhidskými frakcemi, které považovaly sekulární vzdělání za hrozbu islámským hodnotám nebo za symbol komunistického vlivu. Desetitisíce protikomunistických intelektuálů, učitelů a odborníků byly popraveny vládou Khalq. Přestože Kábulská univerzita zůstala pod sovětskou kontrolou otevřená, akademická svoboda byla nahrazena ideologickou indoktrinací. Jmenování na fakultní pozice se zakládalo spíše na stranické loajalitě než na odbornosti a tisíce knih byly zabaveny nebo zničeny.

V roce 1989 se Sověti stáhli a zanechali za sebou rozbitou zemi a komunistickou vládu Mohammada Nadžíbulláha, která překvapivě vydržela ještě tři roky. Sovětská okupace vedla válku podle taktiky ‚vypálené země,‘ která zásadně rozvrátila sociální a fyzickou strukturu Afghánistánu. Aby sovětské síly znemožnily mudžáhidům jakoukoli podporu, systematicky se zaměřovaly na venkovské obyvatelstvo: podle odhadů těžce poškodily nebo zničily čtvrtinu až polovinu z přibližně 24 000 afghánských vesnic a vylidnily celé venkovské okresy, zejména v provincii Kandahár, odkud uprchlo až 90 % venkovského obyvatelstva. Jejich taktika zahrnovala plošné bombardování civilních oblastí, vzdušné útoky na konvoje podezřelé z podpory povstalců a cílené ničení zavlažovacích systémů, což proměnilo úrodná údolí v prašné pánve. Sověti navíc zaminovali krajinu odhadem 10 miliony nášlapných min, včetně plastových min PFM-1, jejichž tvar a zbarvení přitahovaly děti, což vytvořilo smrtící dědictví zabíjející a mrzačící civilisty ještě desetiletí po odchodu okupantů. Tato kampaň si vyžádala podle odhadů 1,2 až 1,5 milionu afghánských životů a dalších 5 až 6 milionů lidí donutila k exilu — zhruba třetinu předválečné populace. Z techto uprchliku nepřiměřeně vysoký podíl pocházel z řad vzdělané městské třídy. Měli prostředky a konexe, aby se dostali do Pákistánu, Íránu, Evropy nebo Severní Ameriky. Chudí zůstali v táborech.

Následoval společenský kolaps – tradiční mocenské struktury ustoupily ozbrojeným milicím, což zavedlo trvalou kulturu zbraní, drog a násilí. Afghánistán se během války stal předním světovým producentem opia. Psychologické trauma, neléčená postižení a ztráta celé vzdělané vrstvy dále rozštěpily afghánskou společnost, zatímco náboženský zápal v reakci na násilí a cizí okupaci zesílil. Když se v roce 1991 zhroutil Sovětský svaz, pomoc vyschla a Nadžíbulláhův režim se zhroutil taky.

Když jsem začla zkoumat historii té doby, poskytnul mi internet informace i o roli Československa v této válce. Nevěděla jsem, že je to záležitost kontroverzní, kterou komunisti přísně tajili, a která není dodnes širší veřejnosti známá. Zde je řada zdrojů.

O Karmalovi v Krušných horách: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/babrak-karmal-afghanistan-prezident-velvyslanec-cssr-stb_1911101337_eku

Karmalův životopis v angličtině (možno kliknout na českou sterilizovanou verzi pro srovnání): https://en.wikipedia.org/wiki/Babrak_Karmal

Zahraniční účast v sovětsko-afghánské válce (Wikipedie anglicky): https://en.wikipedia.org/wiki/Foreign_involvement_in_the_Soviet%E2%80%93Afghan_War

Oldřich Tůma: Československo a válka v Afghánistánu 1979–1989, publikace v Bulletin Mezinárodního projektu historie studené války (č.  14/15, 2003/2004), [Cold War International History Project Bulletin (Issues 14/15, 2004)], která podrobně popisuje rozsah československé pomoci a výcvikových programů. V angličtině. Článek začíná na straně 220 toho buletinu. https://historica.upol.cz/cz/artkey/hol-202101-0008_babrak-karmal-v-ceskoslovensku-a-pocatky-afghanske-valky.php

Ozbrojené složky hledají přímé svědky: https://www.ozbrojeneslozky.cz/clanek/ceskoslovensti-vojaci-po-boku-sovetskych-v-afghanistanu-podleha-to-porad-utajeni

Kniha Bojiště Afghánistán (2003): https://www.databazeknih.cz/knihy/bojiste-afghanistan-109915


„Řekli nám, že jedeme pomáhat afgánskému lidu skoncovat s feudalismem a budovat socialistickou společnost…“

g

Mudžáhedíni

g

Sověti se stahují zpět do vlasti

182 thoughts on “Tragedie Afganistánu — 70. léta a sovětská okupace”

      1. Bazalka: Jak jsem psala v clanku: „Vše, co nebude k tématu či řečeno bez invektiv, půjde do koše.“

            1. Nešlo by o tomto článku diskutovat někde jinde ? Nikdy jsem neviděl MK ani Bazalku psát neslušně. Obávám se, že problém je ve způsobu posuzování.

              1. Snad ano, pod jiným článkem, nebo na Tribuně.
                Autor má oprávnění moderovat debatu pod svým článkem. Může dokonce pod svým textem i debatu nepovolit.

                  1. Ano, je to možné. V módu úprav článku – v pravém postranním panelu je tlačítko, kterým přidávání komentářů povolujete/zakazujete. Když zakážete, již přidané komentáře zůstanou viditelné, ale další komentář už nepůjde přidat. U každého článku to musíte provést ručně.
                    Wordpress umožňuje i stanovit, že od určitého stáří článku se přidávání komentářů zablokuje (třeba po 14 dnech, jak určí admin). To pak ale platí pro celý web bez výjimky stejně, tady ta možnost použita není.
                    —
                    Pro Vidláka: možná by stálo za to toto omezení využít – staré články většinou čtenáři nekomentují, jen do nich roboti sypou spam. Čtenář by to skoro nepoznal, ale spamu by asi ubylo.

                    [Diky Alefe! Vevca]

        2. Tak si tu povídejte sama.
          A znovu opakuji to, co bylo v textu. Mne mnohem více zajímá cena benzínu, to, zda budeme mít naftu a plyn…v USA prý stojí 24 Kč za litr, u nás 42Kč za litr!!! USA šíří demokracii a ostatní svět to odnáší. Vy jste se prostě rozhodla nám tady nastolit téma Afghánistánu, začít Rusama, aby USA nevypadaly tak blbě…ale to Vám nepomůže, [nadavky Americe vymazany, schovejte si je na priste]

          2. 👍
            naprostý souhlas!!

            Vevčo, co Vy vlastně hledáte na tomto ‚dezolátském‘ webu? [osobnostni utoky vymazane, chcete li utocit na cloveka, mate moznost jinde]

            1. To byl útok? Že jsem napsala, že tady spousta lidí vidí toto téma jinak než Vy po americku?

          3. Bazalka: Zacala jsem Rusy, protoze je takova posloupnost v historii. Budete li se drzet tematu a vyhnete li se osobnostnim utokum, mazat vas nebudu.

              1. Anon: Uvitala bych, kdyby jste se do toho pustil. Co vam v tom prekazi? Ja zvladam v detailu jen tu historii zhruba 50 let.

                1. Ale historie nezačala před 50 lety. Takhle vám vyjde zlí Rusové, oni si začli. No jako s válkou na Ukrajině. Když historie začne v roce 2022, doberete se ke stejně zcestným závěrům.

            2. Není taková posloupnost historie, nejdříve se tam cpali Britové, pak Američani, ale Wiki to kulantně nazývá ….. V roce 1973 skončila deset let trvající (1963–1973) éra americké pomoci a politiky rovnováhy…..

  3. Jako doplňkové čtení doporučuji heslo „Operation Cyclone“ na Wikipedii. https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Cyclone

    Ještě před příchodem Sovětů sypaly GB a USA dost velké peníze do rozvratu tehdejšího režimu. Během okupace Afghánistánu také tak. Nevím ale, proč se tím zabývat tady a teď.

    1. A jakou to má souvislost s dnešním postavením tamějších žen.

    2. Ano, také postrádám v článku zmínku o afganskych mudzahedinech z tohoto období. Kdo je vyzbrojoval, kdo je podporoval, proti komu bojovali.

      1. Janna: Kdyz vypukly vzpoury proti marxistickemu silenstvi, formovali se ti mudzahedini. A brzo po tom jim Americani zacli pomahat. Ze zacatku bojovali proti sve vlade, tech neznabohu z Kabulu.

          1. Anonym: Se formovali z odporu proti marxistickemu silenstvi, ktere jim zdecimovalo venkov. Nevim, jak to uz rict jasneji.

    3. Laban: Americani zacali podporovat mudzahediny brzo po tom, co zacalo povstani proti marxistickemu silenstvi, ktere decimovalo venkov a produkci potravin. Zbrane zacli Amici posilat az po sovetske invazi.

    1. Navíc článek mi připadá tendenční.Jinde se tvrdilo,že tam SSSR postavil
      školy a nemocnice.Tento článek nejspíš pochází z tvorby amerických
      vítězů….je ale pravda že ČSSR měla v Afghanistánu na velvyslanectví
      vojenského přidělence před rokem 1969.Ten po návratu zahynul při
      autonehodě.Proč se dneska zabývat Afghanistánem?Máme málo
      vnitřních problémů? Zfašizovaná chátra sice prohrála parlamentní
      volby,ale celá státní správa je nacucaná jejími poskoky,které je
      třeba nahradit dříve,než budou pokračovat ve škodění….

      1. Na druhé straně je Afganistán učebnicový příklad dějin i propagandy.

        1. Co se chceme naučit z toho,že velmoci drtily chudou
          nevzdělanou zemi?Je to ostuda civilizace.Nedivil bych se,
          kdyby tam přišel Číňan,podal jim ruku a spřátelil se s nimi.

          1. Jste si opravdu jistý, že to všichni obyvatelé naší země chápou ?

            Ani já ne, BRICS je jistě časem zahrne mezi své.

            1. I ten Brix bude mít hegemona a hlavního žraloka. O člověka nepůjde. Se Sověty to byla unikátní historická situace, ideologie beztřídní společnosti a absence soukromého vlastnictví se projevila, jak níže někdo napsal, srovnej 20 let okupace ČR Sověty a 20 let okupace Afghánistánu Američany. To už se nikdy v dějinách nezopakuje a i ten Brock bude založen na neviditelné ruce trhu, takže hegemon a kolonie a zájmy nejsilnějších proti slabým a malým.

          2. Chudou nevzdělanou zemi…
            Země nemá způsobilost být chudá a nevzdělaná. Ale obyvatelstvo.
            Jde o předpokládaný výnos z ovládnutí území. Zisk mínus náklad.
            Ne vždy záměr vyjde.

  5. Je to smutné , jak se necháváte vodit . Někdo anonymní Vám nastolí téma a Vy poslušně reagujete .
    Připomíná mi to člověku podobné tvory , kteří „myslí“ dle zadání ČT geblsovky .
    V geblsovce je podstrčeno téma o Mexiku , tak druhý den mluví o Mexiku .
    Další den je v geblsovce téma ptačí covid , vzhledem k tomu , že už chřipka není , a kupodivu , biologická programovatelná zařízení žijí ptačím covidem .
    Je to hra , ke které jsou třeba dva . Ten první , manipulátor , který nastaví pravidla a ten druhý , nesvéprávný , který vše nekriticky přijímá .
    Vtip je v tom , že tato hra jde hrát jen ve dvou . Pokud není ten druhý , tak hra ani nezačne .

    2. Není významné co si lidé myslí, ale o čem přemýšlejí.
      Podle toho čím ráno začnou. Imprintigem, jak vylíhlé house.
      Televizí, rozhlasem, Internetem, co jim předhodí Seznam, Parlamentní listy, Vidlák….

      To první ovlivní celý jejich den. Podle toho se, zajímají o další co je dál ovlivňuje. Pak ještě večer, před spaním. Očem kdo sní když spí.

      Ráno znovu, tak jak jsou naprogramovaní.
      Nakonec jsou někým jiným. Jen ve stejném těle. Stovky, tisíce hodin promarněných nad tím co nezměnili, však to věděli, co jim nepřineslo prospěch, jen pocit, že oni jsou vědoucí, na rozdíl od ostatních. Mezi sebou vedou řeči
      „To je ale blbec, vždyť on ani neví, že…. Jak tajový blbec může být tak úspěšný? Jedině, že krade, podvádí, je to hajzl. Kdežto já tak znalý, vzdělaný… Což si nezasloužím mít se lépe? Já na jeho straně, mít co on, jak já bych si dokázal lépe užívat! “
      Vyhledává stejně postižené, kteří se v diskusích ujišťují o své výjimečnosti, vzdělanosti, charakteru, a že jak je nespravedlivé, že oni…. zatím co jiní, kteří jim nesahají ani po podrážky, jak oni si žijí. A že to tedy ne, že takovou nespravedlnost už nebudou trpět. V sáhodlouhých debatách spřádají plány na lepší svět, jejich svět ve kterém dojdou uznání.
      S tím jdou spát.

      Ráno se probudí a začnou znovu. Televizí, rozhlasem, Internetem, co jim předhodí Seznam…
      Stažený kód programu začne vykonávat činnost.
      Robotů domnívajících se, že jsou lidé.

  6. Pěkný den,
    mám dotaz: vícekrát jsem narazil na tvrzení, že jedním z podstatných důvodů invaze Sovětů byla snaha zarazit nekontrolovaně stoupající příliv drog přes hranici, údajně tak velký, že začala hrozit destabilizace Turkmenistánu a Tádžikistánu (v té době SSSR).
    Může se autorka vyjádřit k tomuto?

    1. PK, zde co jsem nasla:
      Boj proti nelegálním drogám nebyl důvodem pro sovětskou invazi do Afghánistánu v prosinci 1979. Hlavními důvody byly:

      Stabilizace komunistické vlády – Sovětský svaz chtěl udržet na moci slabnoucí režim pod Hafizullahem Aminem a zabránit šíření islámského nacionalismu do svých vlastních středoazijských republik (Uzbekistán, Tádžikistán).
      Břežněvova doktrína – vojenské prosazování ochrany socialistických režimů před vnějšími hrozbami.
      Strach z vlivu USA a Pákistánu – sovětské vedení věřilo, že Spojené státy a Pákistán podporují islámskou insurgenci v Afghánistánu.
      Íránská revoluce – nástup islámské teokracie pod Khomeiním zesílil obavy, že radikální islamismus přeteče do střední Asie.
      Drogová problematika byla spíše následkem desetileté války (např. epidemická závislost sovětských vojáků na opiátech) než jejím důvodem. Před invazí Sovětský svaz dokonce pomáhal afghánským zemědělcům s nahrazením pěstování máku legálními plodinami.

      Obchod s opiem se stal důsledkem války, nikoli její příčinou. Afghánistán byl již před rokem 1979 menším producentem opia, ale chaos způsobený sovětskou okupací a mudžáhidy podporovanými CIA z něj udělal dominantního světového dodavatele. Mudžáhidové uvalili na pěstitele máku daně, aby financovali svou válku. Později CIA přivírala oči – nebo to aktivně podporovala, záleží na tom, čí verzi událostí věříte – zatímco heroin zaplavoval sovětské kasárny (a nakonec i Evropu).
      Na konci 80. let se sovětští vojáci skutečně vraceli domů závislí a ve středoasijských republikách se začaly otevírat tranzitní trasy pro heroin. To však byly následky invaze, nikoli její motivující faktor. Politbyro v roce 1979 neztrácelo spánek kvůli afghánskému opiu proudícímu do Tádžikistánu – ztrácelo spánek kvůli tomu, že by mohlo o Afghánistán úplně přijít.

  8. [Josefe, jak uz jsem rikala driv, dnes diskutujem o dobe sovetsko-afganske valky. O Americanech a jejich odchodu budem diskutovat priste. Budu se tesit na vase linky.]

    1. Josef původní napsal:29 srpna, 2026 (22:21)

      Symbolický konec: Generál Boris Gromov jako poslední překročil hranici a pronesl, že v Afghánistánu nezůstal jediný sovětský voják.
      https://www.google.com/search?q=odchod+sov%C4%9Btsk%C3%BDch+vojsk+z+afgh%C3%A1nist%C3%A1nu&oq=&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUqCQgEECMYJxjqAjIJCAAQIxgnGOoCMgkIARAjGCcY6gIyCQgCEC4YJxjqAjIJCAMQIxgnGOoCMgkIBBAjGCcY6gIyCQgFECMYJxjqAjIJCAYQIxgnGOoCMgkIBxAjGCcY6gLSAQkyNDQ4ajBqMTWoAgiwAgHxBbBN_Zdfj7BD&sourceid=chrome&source=chrome.rb&ie=UTF-8

      Posledním americkým vojákem a zároveň generálem, který opustil Afghánistán, byl generálmajor Christopher Donahue. [1]
      Jakožto velitel 82. výsadkové divize nastoupil do evakuačního letounu C-17 na mezinárodním letišti v Kábulu dne 30. srpna 2021 těsně před vypršením termínu pro stažení vojsk. Jeho fotografie z nočního vidění, na které kráčí k letadlu, se stala symbolem konce dvacetileté americké vojenské přítomnosti v zemi. [1, 2, 3]
      ?
      https://www.google.com/search?q=Kter%C3%BD+americk%C3%BD+gener%C3%A1l%2C+jako+posledn%C3%AD+p%C5%99ekro%C4%8Dil+afg%C3%A1nskou+hranici&sourceid=chrome&ie=UTF-8&amc=1&aep=42&cud=1&source=chrome.crn.rb&atvm=2&udm=50&mstk=AUtExfBDZ1Vd3JujopGQQIZc-2GcLTnoLi-FS0zJCSag4R7R5SnFeF-P9J8DET2MYMhxRZNebXJ1Drwcl1l5nPdPHrXQ10A55LnkFaSR_pr3hJE4cqTArv5WY0qKawAN2hBdLoTHtr-ZlMhTVa2ljei1ji9euExTx4efQY5GMsSE5vB1pBLDccYp1dHXHRHKNdeXmPhAB-jqT00Ce_RZKmqYt4wBaEDFZeQ8zKqt_F4j8mK1RCN4_aDbXWlm-KH1ujPVohr3QUEubNi6ZwHwQw7feoXgDLK6Qs30efAuy5xYWuO-1-o8zT4wXi0Y-Pt74DNWN9M16tAh6LpsgQ&csuir=1&mtid=LEGTarODPPmp9u8PmZG8WQ

  9. Sovětská „okupace“ Afg. byla podobná jako v ostatních republikách SSSR. SSSR tam stavĕl silnice, školy, nemocnice, budoval průmysl…
    USA konají jinak, avšak mnohem efektivnĕji. Skupují elitu a zachvacují massmédia, finanční systém a klíčové sféry ekonomiky. Aby všichni vĕdêli, že území je okupováno USA, stavêjí tam své vojenské základny.

    1. Cetla jste clanek, pani Miroslavo? Sovetsky svaz tam budoval pred rokem 1978. Pak prisel nicit. O tom je dnesni clanek. O roli USA a NATO budu psat priste.

      1. Sovětský svaz tam budoval silnice, průmysl, vodovody, školy a nemocnice celou dobu té „okupace“. Ničit přišli výhradně Američané.

        (Ano, také něco postavili, hlavně v Kábulu pro vybranou kolaborantskou elitu. Nebo některé dálkové silnice, aby mohli přesouvat své vojáky a zásoby pro ně. Až když se jim vše začalo vymykat a venkov začal přebírat Taliban a další odbojové skupiny, pokoušeli se kopírovat sovětský přístup, tak do toho zatáhli evropské země a zřídili ty „národní rekonstrukční týmy“, které se začaly zabývat obnovou škol, místních zemědělských provozů, studní a dalšími malými projekty. Ale docela jistě nikdo nestavěl továrny, doly a další větší infrastrukturu jako celou dobu Sověti.)

        1. Anon: dolozte svou alternativni historii. Ano, Sověti stavěli i během okupace, ale tvrzení že „ničit přišli výhradně Američané“ je mimo.

          Co Sověti stavěli přímo během okupace (1979–1989)
          Z archivních dokumentů a seznamů dokončených projektů je jasné, že výstavba pokračovala i po invazi:

          Osm technických odborných škol dokončeno v roce 1983
          Internátní škola v Kábulu postavena 1984
          Deset odborných technických škol a jedna průmyslová výuková škola pro 4 000 studentů — plánováno 1986–1990
          20 televizních stanic typu „Moskva“ — 1986–1990
          Centrum pro léčbu invalidů — 1985
          Škola pro 1 300 studentů — 1985–1987
          Rozšiřování kompresorové stanice na nalezišti plynu Chodža-Gugerdag — 1986–1989
          Opravy divadla Kábul-Nandari a zřízení 8 internátních škol — 1989
          Vrtání 25 artéských studní na jihu a jihozápadě země
          60 důlních studní ve stejných oblastech
          Přehrada a zavlažovací kanál na řece Kokča
          Výstavba mikrorajonů — těch šestipatrových paneláků — probíhala právě v 80. letech

          Takže ano — i během okupace se pokračovalo v budování infrstruktury, škol, nemocnic, vodovodů a průmyslu. To je fakt.

          Ale co se dělo souběžně! Tady je ten rozpor, který nelze smést ze stolu. Zatímco technici stavěli školy, stejná armáda kobercově bombardovala Kandahár — z 250 000 obyvatel na 25 000. Zabila 650 000 až 1,5 milionu Afghánců, drtivá většina civilisté. Vyhnala 5 milionů lidí ze země — kažý třetí Afghánec.
          Rozmístila mozna az miliony min bez jakékoli evidence. Systematicky ničila vesnice, úrodu a zavlažování jako součást protipovstalecké strategie.

          Takže jo — stavěli silnici. A pak po ní jezdily tanky pálit vesnice. Stavěli nemocnici. A pak do ní vozili lidi roztrhané od šrapnelů z těch samých letadel, co jim předtím shazovaly letáky o výhodách socalismu.

          „Ničit přišli výhradně Američané“?
          Tohle je prostě fakticky nesprávné. Když Američané v roce 2001 přišli, Afghánistán už byl kompletně zdevastovaný — ne Amerikou, ale sovětskou válkou (1979–1989), občanskou válkou (1989–1996), a Tálibánem (1996–2001)
          Země byla v troskách dávno předtím, než tam vkročil první americký voják. Infrastruktura, co ji Sověti postavili, byla z většiny znčena už za sovětské války a hlavně během občanské války — rozkradená, rozbombardovaná, rozstřílená. Když v roce 1989 odešli, Kábul se propadl do barbarství — pouliční osvětlení rozkradeno, elektrcké vedení zničeno, polovina města srovnána se zemí v bojích mezi mudžáhidskými frakcemi.

          Američané rozhodně nejsou bez viny — 20 let okupace, dronové úoky, civilní oběti, biliony dolarů fuč. Ale tvrdit, že jen oni ničili, je popírání toho, co se tam dělo celá 80. léta.

          1. Vevča
            Zdravím, tie afganské ženy sa mali kedy lepšie? Ktorý režim bol prijateľnejší? Ten tyransky pred sovietmi alebo ten americký a teraz talibansky?😁

            1. A co tam ti Američani vlastně pohledávali. V cizí zemi, na cizím kontinentu. Sověti si chránili svůj citlivý podbřišek ( jasné z pohledu na mapu) a omezovali aktivity Číny v regionu, v těch dobách díky Americe k Rusku celkem nepřátelské.
              Ale co tam co měli pohledávat Američané? ????????
              A Američané okupovali první a poslední, 2x, totální devastace přišla až po nich. A teprve teď má Česká republika krev na rukou, protože naši žoldáci tam vraždili civilisty.

            2. TzR: myslim si, ze afganske zeny to mely zle pred tim, a maji to jeste horsi ted. To, ze devcata z mestske elitni tridy kdysi nosila minisukne na tom nic nezmenilo.

          2. Zdravím Vevčo,
            nehodlám obhajovat SSSR, ani USA. I ten, i ten druhý jsou systémy bezbožné. Avšak budu-li tyto dva systémy srovnávat, tak SSSR je MNOHEM menší zlo než to, co činily a dosud činí Američané v celém svĕtĕ.
            Za další, nĕkolikrát jsem se setkala u nás v Česku a v Rakousku s Afgánci a ti pozitivnĕ hovořili o SSSR, ale nic dobrého o USA.
            Za další: pro USA zničený Afghánistán představuje jen jednu se zemí, kterou „humanitárnĕ“ bombardovaly. A tuto politiku provádĕjí již mnohá desetiletí, až doposud. A protože 80% světového mainstreamu patří USA, tak se národům vnucuje, že je to ta správná cesta…

            1. Myslite, Miroslavo, ze to, co udelali Soveti v Afganistanu, bylo nejakym zpusobem „mensi zlo?“?
              Neni zlo zlem? A neni to, co tam delali, zlem velikym? A nema clovek verici zlo odsoudit?

          3. Nikdo nepoloží minové pole bez evidence.Nepřítel ji ale
            pochopitelně nemá.

              1. Zatímco američtí hoši (než museli zdrhnout) si u každé miny poznamenávali přesné souřadnice WGS 84 na referenčním elipsoidu a výškovém modelu.

          4. Anon: dolozte svou alternativni historii.

            Tvl. Jako kdyby vyguglovani (a odfiltrovani) „faktu“ ve vasem vytvoru bylo dolozenim vasi alternativni historie.

  10. Ze strany SSSR o žádnou okupaci Afghánistánu nešlo. Oni tam nešli s úmyslem okupovat Afghánistán.
    Je třeba si uvědomit, že nic z toho by se nestalo nebýt zlotřilých USA.
    **********

    Otázka: Bývalý ředitel CIA Robert Gates ve svých pamětech uvedl, že americké zpravodajské služby začaly pomáhat mudžahedínům v Afghánistánu šest měsíců před sovětskou intervencí. V tomto období jste byl poradcem prezidenta Cartera pro národní bezpečnost. Hrál jste tedy v této záležitosti klíčovou roli. Je to tak?

    Brzezinski: Ano. Podle oficiální verze historie začala pomoc CIA mudžahedínům v roce 1980, tedy po invazi sovětské armády do Afghánistánu 24. prosince 1979. Realita, dosud přísně utajovaná, je však zcela jiná: 3. července 1979 prezident Carter podepsal první směrnici o tajné pomoci odpůrcům prosovětského režimu v Kábulu. A ten samý den jsem prezidentovi napsal vzkaz, ve kterém jsem mu vysvětlil, že podle mého názoru tato pomoc vyvolá sovětskou vojenskou intervenci [zvýraznění přidáno].

    Otázka: Navzdory tomuto riziku jste byl zastáncem této tajné akce. Ale možná jste si sám přál vstup Sovětů do války a hledal způsob, jak ho vyprovokovat?

    B: Nebylo to tak úplně tak. Netlačili jsme na Rusy k intervenci, ale vědomě jsme zvyšovali pravděpodobnost, že to udělají .

    Otázka: Když Sověti ospravedlňovali svou intervenci tvrzením, že mají v úmyslu bojovat proti tajné americké angažovanosti v Afghánistánu, nikdo jim nevěřil. Nicméně na tom byl kus pravdy. Dnes ničeho z toho nelitujete?

    B: Čeho litovat? Ta tajná operace byla skvělý nápad. Vlákla Rusy do afghánské pasti a vy chcete, abych toho litoval? V den, kdy Sověti oficiálně překročili hranici, jsem prezidentu Carterovi napsal v podstatě: „Nyní máme příležitost dát SSSR jeho vietnamskou válku .“ Moskva musela téměř 10 let vést válku, která byla pro režim neudržitelná, konflikt, který vedl k demoralizaci a nakonec k rozpadu sovětského impéria.

    Otázka: A nelitujete ani toho, že jste podporoval islámský fundamentalismus, který poskytoval zbraně a rady budoucím teroristům?

    B: Co je v dějinách světa důležitější? Tálibán, nebo rozpad Sovětského impéria? Nějací rozrušení muslimové, nebo osvobození střední Evropy a konec studené války?
    ********

    Oni prý osvobozují! Nebýt USA byl by ve světě klid a mír.

    O Afghánistánu: https://www.valka.cz/clanek_10679.html

    1. Po pravdě moc nechápu, co má dezolátstvu tento článek přinést. Mezi námi snad není nikdo, kdo by chtěl u Kábulu bojovat za Prahu. Co se týče názoru na Afghánistán a podobné státy, doposud jsem si vystačil s mayovkami, zde s rozšířením o Jak jsem vyhrál válku. Pro pochopení místních vztahů to je dostatečné.

      1. „Po pravdě moc nechápu, co má dezolátstvu tento článek přinést.“

        Je to jednoduché, milý Watsone. Článek má dezolátstvu přinést Vevčin názor na události v Afghánistánu – a toto poslání plní skvěle.

        2. A skutečně potřebujeme názory na zemi,kterou nikdo z nás asi
          nenavštívil,a její nerostné bohatství nikdy drancovat nebudeme??

          1. A číst rešerše z Wikipedie bez pochopení souvislostí a všeobecného rozhledu?

          2. Ale to přeci Zakladatel netvrdí, přečtěte si jeho trefný text znovu.

            1. Žádná Wikipedie neprozradí, že Američané tam byli kvůli tomu, aby drželi za koule jak Čínu, tak CCCP, a to se nejlépe udělá na zadním dvorku, který bude rozbitý, všichni ožebračení a rozhádaní. Sověti tam byli, že a to logicky, se domnívali, že tato oblast má být jejich zóna vlivu, s čímž u Američanů, kteří vždy chtěli vládnout světu, narazili.
              Na to musí člověk mít rozhled a znát souvislosti.

          3. Tak… uznejte, že někoho to snad i zajímá! Vás třeba ne (ani mě ne), pak to není článek pro vás. Přeskočte ho, a je to. Já jsem tento Vevčin článek do této chvíle nepřečetl, protože nemusím; snad vás do toho nikdo nenutil – nebo jo?

    3. Diky za interview, Chcimire. Podle mne byl Brzezinsky strasny blbec.
      Ja to vidim takto:
      Mala komunisticka strana (ktera mela klicove spojence v armade) udelala krvavy puc, a rozpoutala marxisticke silenstvi, ktere prineslo rozklad zemedelstvi a hladomor. Afghanci na venkove se okamzite zacli bourit. Amici toho vyuzili a zacali vzbourence podporovat na potvoru Sovetum.

      Oficielne: Spojené státy začaly dodávat zbraně mudžáhidům v prosinci 1979, krátce po sovětské invazi do Afghánistánu. Zatímco CIA schválila neletální pomoc (hotovost, zdravotnické vybavení a vysílačky) již 3. července 1979, samotné dodávky zbraní začaly 28. prosince 1979, kdy prezident Jimmy Carter podepsal přísně tajné prezidentské nařízení, které povolovalo dodávky zbraní a výcvik povstalců. První zásilka zbraní, která zahrnovala staré britské pušky Lee–Enfield, dorazila do Pákistánu za méně než dva týdny po schválení.

    5. Nejdrive tam zalozili terorismus aby rozsirii terorismu na celej svet a s pomoci valky na terorismus..Valky na chudobu, na drogy ,byly taky..Nejhorsi sou valky za mir..
      Asi je malokdo prezije..

    6. …
      B: Nebylo to tak úplně tak. Netlačili jsme na Rusy k intervenci, ale vědomě jsme zvyšovali pravděpodobnost, že to udělají .
      …
      Co mi to jenom…

  11. [Autorka] nám bude vysvětlovat, jak to „komunismus“ zkazil v Afghanistánu, že ani američtí nadlidé to nedokázali za 20+ let zlepšit, hahahaha. Jo, už ten začátek toho opusu, jak „Československo ukrývalo Babraka Karmala“, no neukrývalo, on tady byl jako řádný velvyslanec Afghanistánu a naše země s tím neměla vůbec nic společného. Když někdo věří americké propagandě, přesně takhle to dopadne.

    Bláboly o MANPADS Stingerech jsou stejně vymyšlené jako úspěchy amerických Wunderwaffen na Ukrajině. Nasazení Stingerů v Afghoši nezměnilo vůbec nic. Prokazatelně tím bylo zničeho méně než 20 vrtulníků z celkových asi 100 sestřelených (celkem došlo za celou sovětsko-afghánskou válku ke ztrátě 333 vrtulníků, z toho 2/3 pro nebojové ztráty vlivem leteckých katastrof díky počasí a vysokohorskému terénu), a mnohem větší bojový efekt měly těžké půlpalcové kulomety DŠK (sovětská konstrukce) čínské výroby z Pákistánu. Neúčinnost Stingerů byla pro USA silným zklamáním, ale o to více to rozmázli jako megaúspěch v propagandě. Pro srovnání, nad Vietnamem ztratili američtí hrdinové asi 5000 vrtulníků.

    1. Pro zasazení do kontextu, o „jak velkou válku šlo“, tak sovětských vojáků za těch osm let války padlo v Afghanistánu celkově asi 15 000. Z toho většina z nich umřela na nakažlivé nemoce a otravy jídlem nebo se upila špatných načerno páleným chlastem, ale napsalo se to jako bojové ztráty, aby pozůstalí dostali válečné náhrady a „padlí“ měli metály.

      1. Počet sovětských vojáků padlých v Afghánistánu během okupace (1979–1989) se podle různých zdrojů liší. Oficiální sovětská čísla uvádějí 13 310 až 13 833 mrtvých, zatímco širší akademický konsenzus a encyklopedie často uvádějí číslo kolem 15 000. Některé studie a pozdější odhady však zvažují vyšší ztráty, až 25 000–26 000 vojáků, které jsou však méně podložené primárními dokumenty z doby války.

        Kromě padlých vojáků zahynulo také 572 příslušníků KGB, 28 příslušníků ministerstva vnitra a 20 osob z dalších resortů. Celkový počet zraněných je odhadován na přes 53 000 osob.

        1. Pro srovnani: Celkem zahynulo 3 621 příslušníků koalice (NATO + partnerové) během operací v Afghánistánu (2001–2021). Z toho 3 485 padlo během bojové mise ISAF (do konce 2014) a zbytek po jejím ukončení. Z toho 14 Cechu.
          Během bojových operací v Afghánistánu (2001–2021) utrpěly koaliční síly celkově odhadem 23 500 až 26 000 zraněných.

        2. Kdyz popisujete Vevca souhrny studii , kdyz kazdej student studuje a uverejnuje vysledku svych studii , jaky se mu hodi a hlavne za co je placenej a vod koho , tak se dovite jenom studie zajmu a zadny fakta ani skutecnosti.
          Nekery sepisujou tisic stranek poucny knihy , ale tak , aby se zalibili bohacum , to je nejdulezitejsi , aby jim je vydali a taky za knihy zaplatili.. …
          Uz tohle nemuze a neni seriosni a zustavate tak na urovni lacinych pedagogu vseobecnosti pro nezletile , shromazdenych do poucek ..
          A nic vic.

    2. Anon: Babrak Karmal přicestoval v červenci 1978 jako afghánský velvyslanec do ČSSR, ale brzy byl odvolán a nucen se vrátit do Kábulu, protože v Afghánistánu byl hledán za pokus o puč proti novému vedení pod Nur Muhammadem Tárakím a Hafizullahem Aminem.

      Odmítl se vrátit a požádal československé vedení o politický azyl, který mu však nebyl oficiálně udělen. Z obavy před fyzickou likvidací afghánskými agenty ho Státní bezpečnost tajně držela a stěhovala:

      Nejdříve v odlehlé lovecké boudě v Krušných horách u Kraslic.
      Později v sanatoriu v Teplicích. StB prováděla dezinformační operace, aby odvrátila pozornost afghánských atentátníků.

      1. Jenže to je diametrálně něco jiného, než když napíšete „Československo ukrývalo Babraka Karmala“. ČSSR byl právní stát a nevypověděl by cizince do jeho původní země, kde mu hrozila poprava, když skončil jeho legální status. Proti takovému jednání byly platné zákony a také závazky v rámci Charty OSN. Byla to nepolitická záležitost. StB se o něj starala v rámci ochrany před CIA/MI6, protože o nějaké agentuře Afghanistánu v ČSSR se dá s úspěchem pochybovat. Do toho všeho bordelu v Afghoši byli Američané a na počátku především Britové velice silně zapleteni, to jste úplně vynechala. Většina těch „socialistických/komunistických revolucionářů“ prošlo marxistickou nalejvárnou na Sorboně, kde se o ně zajímali CIA a Západní tajné služby, podobně jako třeba Pol-Pot, pozdější velkovrah v Kambodži. Před tím revolučním chaosem v Afghanistánu žilo hodně amerických hipíků, takže se CIA/MI6 hoši a děvčata měli mezi koho infiltrovat.

          1. Opravdu. Tisíce západních hippies a „overlanders“ žilo nebo tranzitem procházelo Afghánistánem před sovětskou invazí v roce 1979, zejména v Kábulu a na Chicken Street, která sloužila jako hlavní centrum Hippie Trailu [hipisacke stezky].

            Rozsah přítomnosti: Příliv cestovatelů z Evropy, Severní Ameriky a Austrálie vrcholil na konci 60. a v 70. letech 20. století, přičemž některé zprávy uvádějí, že čtvrtina poutníků byla závislá na drogách, což vedlo k viditelné přítomnosti kontrkultury.
            Lokální integrace: Mnoho hippies zde zůstávalo po delší období, převzalo místní oděvy, interagovalo s místními obyvateli a angažovalo se v obchodech, jako je prodej afghánských kabátů, nebo v pašování hašiše a opia.
            Konec éry: Komunita se náhle zhroutila v roce 1979, kdy sovětská invaze uzavřela hranice a učinila Afghánistán nebezpečným pro západní cestovatele, čímž ukončila zlatou éru této trasy.

            1. Vevčo, ve vší slušnosti – máte to nějaké posunuté.
              Hnutí hippies už fakticky končilo Woodstockem 1969.
              Pravda, bylo jich tam hodně, ale už bylo vidět, že původní idea se vytrácela a na Woodstocku už to dobíhalo jen delší setrvačností.

              „Něco málo“ o tom vím, protože jsem se intenzivně zajímal jak o samotný hudební festival, tak i jeho, často až těžko uvěřitelné technické aspekty (s jakou technikou to vůbec dokázali ozvučit!)

              V dostupných amerických materiálech se bylo možno dočíst jak o té technice, tak ale i o tom faktickém, pomalém a neodvratném konci té komunity, původně založené na idejích mírového soužití, tolerance, lásky a porozumění. A včetně protestů proti vietnamské válce. Původní hippies už neměli nástupce…

              Vy ale píšete o komunitě hippies a roku 1979 – to je ale o deset let později, kdy už z původních hipíků byli spořádaní, pracovití či podnikající američtí občané.
              Buď tedy šlo o někoho úplně jiného, anebo o překupníky drog, za hippies jen zamaskované.

              1. Teco: No to bychom museli debatovat o tom, co byli ti puvodni „opravdovi“ hipici, a co byli jejich pokracovatele a priznivci (a prekupnici drog). V Americe se nepovazuje Woodstock jako skonceni hippie ery. Ale chapu, ze se to tak da interpretovat.
                Jak ja to chapu v tom Afganistanu: hipici a zapadni mladi tvarici se jako hipici, tam prijizdeli behem 60. a 70. let. Nekteri zustali a usadili se. Myslim, ze odlisit hipiky od prekupniku drog nelze… ti v tom byli namoceni od zacatku…

                1. Ano, měl jsem na mysli ty „skutečné – pravé“ hipíky, v 99% slušné a tolerantní lidi, se skutečnými, ale už hodně slábnoucími idejemi.

                  Myslím, že to, co se následně motalo okolo Afghánu, už byly jen jejich zvrhlé pozůstatky, účelově maskované za hippie. Pozůstatky, které ucítily skvělou příležitost, trhnout nějaké prachy na drogách. Drogách pro ty „pravé“ hipíky, na kterých ještě „dojížděli“ a kteří se z mnoha důvodů nebyli schopni zapojit do většinové americké společnosti.

                  Svou roli tam už hrál i jejich věk, rostoucí negativní zkušenosti, ale v paměti stále měli to nádherné „květinové“ období téměř bezbřehé vzájemné tolerance a porozumění, na které ale běžní američtí občané „s ostrými lokty“ hleděli se značnou nedůvěrou.
                  A tihle „praví“ hipíci byli následně konfrontováni se skutečnou americkou realitou, tak vzdálenou od původních idejí hippies. A potřebovali k té adaptaci aspoň něco málo hašiše, něco trávy a někteří i „něco silnějšího“..

                  Ale těch bylo tak málo (odhady psaly jen o nízkých desítkách tisíc), že za tím muselo stát něco mnohem většího, než jen samotná „pašerácká stezka“ Afghánistán-USA. Rozhodně to nebylo jen kvůli několika nízkým desítkám tisíc lidí, kteří opravdu špatně snášeli ono „zapojování – integraci“ do americké společnosti, ze které se předtím sami vyčlenili pro jejich konformitu a stádní myšlení. Muselo to být těžké..

                  Kromě toho -ve větších objemech se pašovala hašiš a zejména téměř čisté opium, ze kterého se heroin a další deriváty vyráběly až na území USA.

                  K té technice Woodstocku mám dodnes schovanou takovou, jakoby „soukromou rešerši“ z let 1995-1999. Tehdy se daly, na ještě poměrně čistém internetu najít i věci, které by dnes možná ani uveřejnit nešly – nebo by jim spíš nikdo nevěřil.
                  Je toho kolem dvaceti stránek A4 i s vloženými zajímavými obrázky, které jsem tehdy našel volně.
                  Například fotku velké, asi tak 20x10m louže bahnité vody, ve které se ta voda vaří. Doslova.
                  Tou louží totiž procházel jen provizorně, nedbale, do mělké rýhy položený VN kabel 3x6kV k trafostanici festivalu (v dřevěné boudě vedle jeviště).
                  Kabel už měl tím blbnutím lidí v blátě poškozenou izolaci. Jednoho, zřejmě dost zfetovaného týpka, to v louži zčásti opařilo a zčásti popálilo, ale zůstal naživu. Pokládá se za malý zázrak, že se nestalo nic horšího.

                  Trochu na to doplatili např. Grateful Dead – poměrně uznávaná kapela, kterou to na mokrém jevišti a vlivem porušených izolací málem vyzabíjelo.
                  Nebýt doslova hrdinského činu jednoho mladého pořadatele – elektrikáře, který když uviděl tu vařící bahnitou louži a následně na jevišti řvoucí muzikanty z GFD, tak doslova odsprintoval asi 2 míle daleko a kdesi u silnice ten 3x6kV kabel, napájející celý festival, odpojil a tak zabránil pravděpodobné tragédii z úrazů proudem..

                  1. Velmi zajímavé, díky. Mimochodem jste mne tak navnadil, že jsem si dal ke stahnutí koncert Grateful Dead z 1972 a těším se na poslech.

                  2. Teco: To znate kus zajimave historie te doby. Vidim ty „opravdove“ hipiky podobne. Ja uz jsem je nezazila. Ale muzu rict, ze do urcite miry hipicka kultura preziva do dneska. Kdyz jsem zila v ekovesnicce v Severni Karoline, ta byla zalozena starymi hipiky, a ti mladi, co tam prichazeli, meli podobne sklony. (I ke drogam. 🙂

              2. Ze jste se o to, Teco, zajimal, mam dotaz pro vas: jak byste charakterizoval ty „puvodni“ hippies? Ja uz znam jen ty derivativni.

                1. Myslím, že v předchozích příspěvcích už jsem na to odpověděl.

          2. Jistě, protože jste to napsala, jakoby šlo o nějakou zásadní politickou intriku. Ale šlo o normální humanitární opatření nevydat cizince na jistou smrt, když trestně právní důvod neexistoval. Politický azyl oficiálně dostat nemohl, protože tím by se ČSSR zapletla do vnitřní afghánské politiky, takže to vyřešili takto neoficiálně v tichosti. V mezinárodní praxi nic neobvyklého.

            1. Anon: Ja jsem napsala: „kterého ukrývalo Československo.“ Je to cista pravda. Protoze se lidi ptali na detaily, tak jsem je pak pridala. V textu na ne nebylo misto. Nikde neresim, zda to tak CSSR melo ci nemelo delat. Dik za zpetnou vazbu.

    3. Ještě mě zaujala zmínka o plastových minách „Motýlek“ PFM-1. To byla sovětská kopie původních amerických min BLU-43 a BLU-44, kterými USA demokratizovaly mnohé země. Začalo to ve Vietnamu a Laosu, kam jich shodili odhadem nejméně 300 milionů. V Laosu to zabíjí stovky lidí ročně dodnes. Rusko zásoby této munice již dávno zničilo, ale Ukrajinci si je ponechali a raketami je posílali celé roky na Donbass, hlavně do oblasti Doněcku, samozřejmě za americké supervize.

            2. Podle National Geographic, americké vydání, to jsem si kupovala kvůli zlepšení jazykových znalostí. Četla jsem o tom článek. A ještě jak zbytečně ho Amíci ničili. Jen kvůli tomu, že jim zbylo hodně munice ve Vietnamu, kde válka byla ukončena nečekaně. Nechtělo se jim to stěhovat a levněji vyšlo vysypat to u sousedů. Printed in USA, je napsáno na tom časopise. A taková informace.

            3. Podle Anonyma, Afghánistán je zase podle Vevča. Každý kdo má do zadku díru, má cifry podle svého gusta.

      1. Pozdější ředitel ŠKODY Mladá Boleslav Zapadlo fungoval
        v korejské válce jako styčný důstojník….Jeho syn jezdil
        soutěže s továrními vozy.A rozsekal jich víc než všichni
        ostatní soutěžáci dohromady….

    5. Není tajemství že zahraniční politici pobývali a studovali
      v ČSSR.Třeba Menachem Begin studoval vojenskou školu
      v Hranicích na Moravě.

  12. No nevím, text je v duchu toho, co si mohu přečíst v mainstreamu KoZa. Pro utvoření alespoň trošku objektivního názoru by bylo dobré si přečíst obdobně strukturovaný náhled z druhé strany.
    Z toho co je dnes zřejmé je následující:
    – okupace SSSR i USA byla nevyhratelná chyba. V podstatě šlo o proxy válku, jen se v čase obrátil azimut.
    – dnešní fakta dokládají, že SSSR „okupoval kvalitněji“ protože držel reálnou moc nad větší infrastrukturou než později USA. Nejvýmluvnější je zhroucení režimu po odchodu okupační armády – po odchodu US Army ihned, po odchodu tehdejších sovětských vojsk o hodně později
    – pokud si s dnešními vědomostmi přečtu větu: Dáúd, vyškolený v exilu ve Francii, sliboval … tak se mi myšlenky sbíhají kolem otázky, zda to „školení“ bylo zaměřeno ku prospěchu Afghánců nebo zájmů KoZa a v případě sázení bych tipoval spíše druhou možnost.

    1. DD: Z druhe strany, mineno ze strany Afgancu? Nebo koho? Mate li jiny nazor na ty udalosti, dejte k dobremu.

      Dobabrali to Amici vic? Asi jo. Jeste jsem se k tomu neprokousala. Meli na to dvacet let. To ale neznamena, ze to nejak zmensuje to sovetske dobabrani, ne?

      „zda to „školení“ bylo zaměřeno ku prospěchu Afghánců nebo zájmů KoZa“

      Jeho skoleni se soustredilo na vojenstvi. Byl prislusnikem afganske „aristokracie“ ktera mezi sebou neustale bojovala o moc. Rekla bych, ze byl zamereny nejvic k prospechu svemu a sve rodiny a klanu. Dobabral to taky.

      1. Přinášíte pohled KoZa – pro vyvážení by bylo dobré znát úhel pohledu SSSR.
        Nicméně v obecné rovině – SSSR pomáhal/nutil vymanit se z područí KoZa. Že to bylo i násilím, je druhá věc. Mám ale za podstatné, že cílem nebylo získání prostoru za účelem vysávání „kolonií“, ale snaha, aby se státy rozvíjely. Něco jako – budete se mít dobře, i když nechcete …
        U záměrů KoZa bych to viděl trošku jinak … tak nějak v souladu s principy kapitalismu, tedy koncentrovat kapitál. Dnes asi např. není ekonom, který by nesouhlasil s tezí, že blahobyt USA je založen hlavně na principu distribuce jejich inflace do světa. Protože se země začínají bránit (opouštějí USD), tak USA nezbývá než přistupovat k otevřeným loupežím – poslechněte si posledního Oskara Krejčího na XTV.
        V nedávné době např. vyšlo najevo, jak Francie „pomáhala“ Nigeru – za Uran jim zaplatili cca 1 USD, ale obratem prodali za cca 98 USD. Prostě jen vystavili jinou fakturu. A tak je to se vším – viz naše „výhodné“ zapojení do energetické burzy v Lipsku. Normální hospodář by na to nikdy nepřistoupil, ale jsme plundrovaná kolonie, takže musíme i takto zajišťovat blahobyt „vyspělým“ státům KoZa. Celý Západ pomáhal státům Afriky spoustu desetiletí, ale kupodivu se zvyšovala jenom životní úroveň těch států, které „pomáhaly“.
        Zkrátka, když slyším, že kapitalistická KoZa chce někde „pomáhat“ tak neudělám asi chybu, když budu uvažovat ve smyslu, že tam objevili nějaký zdroj, na který si dělají zálusk … nebo způsobí nějaké potíže zemi, která se jim nechce podřídit.
        Praktický příklad – řekněme, že nic nepěstujete, tedy nikoho z možných producentů zeleniny nezajímáte. Najednou ale zjistíte, že právě Vaše zahrada má jedinečnou půdu, kde se zelenině daří 10x lépe než kdekoliv jinde. A najednou Vám kde kdo bude chtít „pomáhat“ – bude mít plná ústa pomoci, budou zapojeny všemožné státní a soukromé neziskovky … výsledný efekt ale bude ten, že nebudete moci svou zeleninu zpracovávat, budete ji muset v ceně 1 USD/kg prodávat zpracovatelům, ale zpět pro svoji malovýrobu čehokoliv si tu svoji, ale už „certifikovanou“ a nezávadnou budete muset odkupovat za 98 USD/kg. Jak se na takovou „pomoc“ budete tvářit? …a pomůže Vám zlepšit Vaše postavení?

        1. DD: Ja jsem se na to nedavno podivala. Co z toho ty mocnosti mely? Soveti z toho meli laciny plyn. Americani, nic moc. Bylo to casti revnivosti a sfer vlivu za Studene valky. Zajimalo by mne, kde si myslite, ze by se sovetska verze teto historie lisila.

          Dalsi faktor vidim jako samozrejmou vice mene nasilnou modernizaci, z obou stran. Ale o tom az jindy.

          Vic info: Sovětský svaz SSSR získal významnou strategickou a ekonomickou převahu a stal se největším obchodním partnerem Afghánistánu (v roce 1978 tvořil 70–80 % celkového obchodu) a hlavním zdrojem ekonomické pomoci. Zajistil si přístup k zdrojům zemního plynu, od roku 1968 dovážel afghánský plyn, a vytvořil si „trvalou pozici“ v strategicky klíčovém Indoperském koridoru, aby kompenzoval vliv USA v Jižní Asii. Sověti také budovali lidské vazby tím, že v SSSR vzdělávali velké množství mladých Afghánců, čímž vytvářeli závislou, proruskou elitu.

          Snahy USA přinesly omezené hmatatelné výsledky, charakterizované především strategickým přístupem k kontrastování sovětské expanze a možným budoucím přístupem k ropě. Hlavní projekt irigace doliny Helmandu z velké části selhal, což zatlačilo afghánský stát do rozpočtových krizí, aniž by dosáhl svých rozvojových cílů. Ačkoli USA vybudovaly infrastrukturu jako Univerzitu v Kábulu a letiště v Kándeháru, jejich pomoc byla často chaotická a administrativa odmítla afghánské žádosti o přímou obrannou spolupráci, čímž omezila svou politickou vlivnost ve srovnání s Sověty.

          1. Vevčo, uvažovat stylem, že SSSR konalo vojenskou „pomoc“, aby mohlo dovážet plyn a ropu, je na stejné úrovní, jako tvrdit, že je výhodné na Saharu dovážet písek …
            Můžete tvrdit něco o technologické zaostalosti, ale uvědomte si, že SSSR, dnes Rusko – to je stát, který když napře síly, tak z éry negramotných mužiků je skočit úspěšně přímo na příčku kosmické a jaderné velmoci, možná až „jedničky“. Ostatně, KoZa spoléhala na zkolabování RF po prvních sankcích … právě z důvodu technologické zaostalosti. A kupodivu plyn a ropa se v RF těží dál …
            Ať si rozumíme – půlku života jsem prožil v jednom režimu, druhou půlku v druhém. Můj názor po praktických zkušenostech je, že oba mají v něčem něco do sebe, proto dogmatické lpění na principech jednoho nebo druhého režimu nikam nevede.
            Kapitalismus je nedostižný, když uvolníte kreativitu „těch malých“ nicméně tragicky selhává ve strategickém plánování zájmů státu, protože kapitalisté, kteří z ekonomických důvodů nakonec ovládnou stát jsou pro okamžitý profit „prodat špagát, na kterém je kupující nakonec oběsí“.
            Se socialismem to je přesně naopak – monopolní státní řízení je perfektní pro plánování a realizaci dlouhodobých strategických cílů, naprosto ale selhává, když potlačuje kreativitu malých.
            V dnešním světě má k ideální kombinaci asi nejblíže Čína … čas ale nakonec ukáže …

            1. DD: Huh? Rusko laciny plyn odbiralo. To je fakt. Nic nikde netvrdim o technicke zaostalosti Sovetu, ani ze konalo invazi za ucelem lacineho plynu. Ten meli od roku 1964.

              1. SSSR plyn odebiral a na oplátku dodával elektrinu. Dalo by se to formulovat i tak, ze afghanistan nemel svoji elektrarnu a tak mu ji z dodaneho plynu vyrabeli v sssr. Plynova elektrarna byla planova na ale vystavba se uz neuskutecnila. Ted se o jeji vystavbe znovu jedna.

                1. Anon: Je to tak. Během sovětské éry Afghánistán dodával zemní plyn Sovětskému svazu, především ze ložisek Šeberchan od roku 1968, a to za ceny výrazně pod světovými tržními sazbami, často jako kompenzaci vývojové pomoci místo placení tvrdou měnou. Výměnou za tyto suroviny a ekonomickou pomoc SSSR budoval infrastrukturu, která spojila severní části Afghánistánu se sovětskou středoazijskou elektrickou soustavou a poskytla jim subvencovanou elektřinu, zatímco zbytek země spoléhal na místní vodní elektrárny, dieselové generátory nebo tradiční paliva. Po rozpadu SSSR v roce 1991 tato energetická výměna přestala a Afghánistán čelil vážným energetickým krizím.

                  1. Co z toho ty mocnosti měly?
                    Koukněte na mapu a nebudete se [] ptát.

        2. Jistěže, jak velmoc začne halasit o potřebě svobody, demokracie, lidských práv kdesi, první co dělám je, že zjišťuju co se tam těží, mohlo by těžit tam anebo v sousedství.

        3. V boji za osvobozeni otroku vod 1865 , za jejich svobodu , za zruseni otroctvi za zruseni kolonizaci a za rovny prava vsem a nekonecny poucovani vo tom ….
          Ted zapadni firmy a korporace zamestnavaji a samozrejme mene plati detskym otrokum v Africe a v Asii..
          Feminismus zase bojem za licky prava potlacuje zminky vykoristovani a zotrocovani zen, zase v Africe a v Asii..
          Feministky takhle bojovanim vobohaceny na zapade a vsude ,
          nejradeji zakupuji si pro sebe vyrobky prave z prace , tech zotrocenych…
          Sami hojne prace zvotrocenych zen systemem vobohacovani za kazdou cenu vyuzivaji..I tech z afganistanu..
          Vi dobre vsecko o systemech vykoristovani prace otroku , ale samozrejme nedbaji..
          Zajimaji se o problemy rodin vseljakych zkurvenych daudu..

      2. Porovnejte 20 let okupace : sovětské u nás a americké v Afghanistánu….

        1. 👍 🎯 1️⃣⭐ 🥇 🏆 💪 ✅ 💡 💣 ❗️ 🙌 💯 🎖️

    2. Nemate ty mainstrymy cist , vase chyba. Na zniceni SSSR , potom byli dalsi valky v Cecne a mnozstvi terroistickych utoku , dale porizovani Ukrajiny, vod 1990, jako nepritele,Ruska a nejen Ukrajiny cely EU a Nato..

  14. Nám se může zdát režim v Afghánistánu šílený a co když je to naopak.Ať si každý národ vybojuje svůj názor na život sám, Evropané to za těch pár století zkazili už dost, říkali tomu vývoz demokracie a zatím tekla jen krev.

    1. 👍 🎯 1️⃣⭐

      Emmanuel Todd má zajímavé metriky porovnání zemí. Kojeneckou úmrtnost, vraždy, sebevraždy a podobně. Nevím, jak si v nich stojí Afganistán oproti USA, ale některé si dovedu představit.

      1. Mňa fascinuje tá buldocia nenávisť ku všetkému čo je ruské. Cárske Rusko, Sovietsky zväz, Rusko dnešné. Môžu sa aj na uši postaviť a v niektorých očiach budú stále len opití russaci ….. všetko robia zle a sú vyvrhelovia civilizácie, proste skreti… Až je to také čudné….ja sa moc nečudujem, že po vláde tyranie prišla zmena a orientácia na ZSSR. Potom prišli Americania a išlo to v tom istom duchu ako za sovietov….. najlepšie nemiesat sa do záležitostí cudzích kultúr……

            1. Byla jsem, jen jsem TzR upozornila, že může být za svůj komentář vymazán 😉 no a byla jsem já 🤣

              [Jenom. To slovicko tady dela hodne prace. :-)]

                1. 29 srpna, 2026 (16:38) Tymákovan

                  Podle časopisu National Geographic má USA nejvyšší úmrtnost rodiček při porodu. Druhé je Srbsko. Dost to napovídá o úrovni zemi i celého jejich zdravotnictví.

                  1. Afghánistán má v současné době nejvyšší míru kojenecké úmrtnosti na světě, a to přibližně 101 až 103 úmrtí na 1 000 živě narozených dětí.
                    Země s nejvyšší mírou kojenecké úmrtnosti se nacházejí převážně v subsaharské Africe a v některých částech Asie, což je způsobeno faktory, jako jsou konflikty, chudoba a omezený přístup ke zdravotní péči.
                    viz napr. https://en.wikipedia.org/wiki/Infant_mortality

                    2. Sib: Pardon. O matkach, to je nejhorsi v Africe. Amerika ma nejhorsi statistiky z rozvinutych zemi, pravda. Jde hlavne o cernosky.

                    3. Dost to vypovídá a Americe a chování k černoškám v porodnicích.

        2. TzR: Myslim, ze prave proto je Afganistan tak hororove fascinujici. Zde je jedna zem, ktera byla znasilnena jak Sovety, tak Amiky. Obe strany tricet let budovaly, a pak prisly to vsecko nicit….

          1. Znasilneny zeny a v milionech v Afganistanu [feministky] nezajimaji , maji problem jen se znasilnenou zemi..

            1. A nejen znasilneny zeny , ale vetsina deti ,obojiho pohlavi …Nezajem.

          2. Co je na tom fascinující? Teď kolektivní západ v čele s USA chce zničit Rusko a pak sám sebe. A fascinace…nic?

        3. Přesně. Já jsem si naprosto jistý, že o zásazích do cizích kultur v KoZa rozhodují lidé, kteří o nich naprosto nic neví. Oni mají jen ten svůj, nikde nefungující vzor a ten všude cpou.

    3. Afganistan byl a je vzdy zarucenym a spolehlivym pohrebistem vsech imperii..
      Taky protoze ma strategickou polohu, primitivni populaci a to imperialisty laka , aby tam posilali umirat cely armady…
      Vo material jako suroviny nikdy neslo, protoze vobtizny a velky problemy je tezit a dopravovat ..Nejsnadnejsi ,pestovat a na zbohatnuti, tam bylo , tezeni a ksefty s materialem, z makovicek..
      Ale tom se , mezi namy demokraty, nerozkecava a nepise.. ..
      […]

  15. Mezera mezi NM Taraki a H Amin ? Nebyly tam nějaké rozdíly?

    1. Lejba: Tarakí vládl od dubna 1978 do září 1979, Amín ho svrhl 14. září a nechal zabít v říjnu, načež sám vydržel u moci jen do prosince, kdy ho Sověti odstranili.

      1. Vevča, třeba (15:50) a tak
        skvěle pracuje se zdroji, češtinu si uchovala jako by v USA od dětství ani nebyla,
        nechybět ji klávesnice s nabodeníčky, bude dokonalejší než Novinek „Řetězák“.
        Moje poklona

          1. Vevča 29.8.26 (21:18), ze zámoří, pohotovější než AI/UI. Děkuji, já taky, vážená paní Vevčo.

  16. No dobrá, a co okupace Afghanistánu USA? Kolik toho všeho, co popisujete udělali rovněž a „občas“ i „lépe“ Američani, konec konců před tím i Angličané?
    Relevantní ve vašem popisu by bylo takové POROVNÁNÍ.
    Ostatně já zapomněl – Američané po soě zanechali zemi bez pěstování surovin k výrobě silných drog, zanechali křišťálová města, zanechali rozjetý průmnyl, zanechali za sebou skvělé zdravotnictví, školství, i tu skvělou demokracii, nemluvě o hrdelním potrestání afghánských „pseudovalastenců“, o byli proti nim … Američané odcházeli se vztyčenou hlavou a Afghánci zpívali s nimi chórem americkou hymnu a mávali za odcházejícími přáteli vlaječkami … a okamžitě se vrhli do budování ryzí prozápadní, proamerické demokracie.
    Ostatně, za to že Američané odešli může jen ten spící Biden, usínající Trump by to nikdy neudělal …
    (Aby nedošlo k nedorozumění, ano je to sranda a především IRONIE! Protože dnes málokdo na světě je schopen skutečnou ironi vůbec pochopit.)

    No a teď si to moje psaní můžete vymazat. Pamatujte ale, že to o vás definitivně hodně vypoví.

      1. [Hello Dolly? Mracku, mate u mne hvezdicku, ze se zajimate o pozdejsi historii Afganistanu. Schovejte si to na priste.]

    3. Mráček
      Ještě bych dodal,že za Ruské okupace,nepřišel ani jeden chirurg

  17. Jeden můj kamarád tvrdí, že když akorát ukončil vojenskou školu jako novopečený pilot vrtulníku, měly být některé vrtulníkové útvary ČSLA přesunuty na pomoc sovětům do Afghánistánu, ale zastavily to gorbačovské změny.
    Nevím, jestli je to pravda nebo si vymýšlí.

    1. Neuspěli Britové, neuspěli Sověti, neuspěli Američané i se zdejšími auxiliarii u Kábulu bojujícími za Prahu, vrátivší se i v zinkových rakvích.
      Měli bychom se poučit.

      1. A přestat se plést do druhých, kteří o tu naši ,, demokracii“ vůbec nestojí.

        3. Jak se do lesa volama vola , treba do Afganistanu a jinam a proc. Prchani..
          Aby se z toho volani volu , do afganskyho lesa , potom ozyvalo dupani a dusot stad uprchliku, prchajici prave z rozvracenyho Afganistanu a zase a rovnou do EU a Usa..
          A na co se prcha, do EU..

          […]

      2. On neuspěl už Alexandr Makedonsky, zvany veliky. Ten moudre Afghanistan obesel obloukem 😉😉😉

    2. To je samozřejmě nesmysl. Pokud by byli za bolševika nasazeni v Avgoši naši vojáci, tak by mezi nimi byli také ranění a mrtví. A to už by se nedalo utajit a provalilo by se to.
      Mám kamaráda, který v té době dělal zástupce velitele posádky na Mošnovském letišti, tak se jej při vhodné příležitosti poptám. Co si však vzpomínám, tak když přišla řeč tímto směrem, tak se chlubil tím, že měl možnost cvičit se sověty, kteří válčili v Avgoši a hovořil o nich s velkým respektem jako o namakaných jedincích, kteří byli mistři svého řemesla. Že by i naši chlapi měli být nasazení nepadlo ani slovo. A to jsem sem si jist, že by se pochlubil přidal k dobru nějakou jejich šťavnatou historku.

        1. Souhlas, tady se vše rozkecá. Třeba u nás jezdil autobusem chlap, který byl ve válce v Koreji, v padesátých letech, byl hrozně nevrlý a všichni, co ho znali, říkali, nedivte se tomu, co on prožil. Normálně šel na vojnu na 2 roky a oni ho poslali do horké války v Koreji. Ale že by někdo od nás, nebo známý někoho od nás, byl za totality v Afghánistánu, to jsem nikde neslyšela, tak rozhodně souhlas s Godotem a nesouhlas s vevčiným
          významně angažovalo i Československo , vysláním stovek (kumulativně několik tisíců) vojenských techniků a poradců

          1. Motýlí křídla 29/08/26 (20:45), dobře znám takového, co jako civilní zaměstnanec za čs. armádu v padesátých letech sloužil v Koreji. Ovšem, a to je důležité, pouze v týmu, který kontroloval v rámci ustavené mezinárodní komise dodržování sjednaného příměří mezi jižním a severním korejským státem (tehdejší ČSR byla řádným členem).
            K výkonu dané činnosti držela v dané oblasti potřebný personál, který nutně „rotoval“. Nevím, do kdy se tak dělo, ale spolehlivě vím, že žádných bojových akcí se tehdejší čs. armáda korejské války nezúčastnila. Taky, před několika lety, jsem se dotyčného s plnou důvěrou podrobně vyptal.

            1. Tenhle byl jako záklaďák ve válce v Koreji a tam mu hráblo. Celé město to vědělo, ještě když mu bylo 60. Obdobný příklad z Afghánistánu jsem za totality nezaznamenala.
              Akorát ve Vysokém Mýtě jedna holčina chtěla studovat ruštinu, tak samozřejmě díky učitelce ruštiny z gymnázia chodila do kasáren na družební večery s vojáky, recitovat, hrát divadlo a tak a ti vojáčci zase recipročně na akce gymnázia a do jednoho vojáčka se zamilovala a on do ní. A chtěli se vzít. Když to vojáček řekl u útvaru, okamžitě byl převelen neznámo kam a už o něm nikdy neslyšeli. A to se snažili. Dokonce až tak, že propašovali přes vlak Družby dopis, který byl odeslán až v SSSR a adresu hotelu, kde měli být turisti až za 3 týdny, protože oficiální cestou bylo jen mlčení a dopisy z ČR byly sledovány a zabavovány. Tak takhle se holčina dozvěděla od maminky vojáčka, kam ho poslali, do Afghánistánu a prosbu, ať už nikdy nepíše a nechce nic vědět, měla by problémy ona i on. Už o něm nikdy neslyšela.

              Jsme malý stát a zde se vše rozkecá. Rozkecalo by se i to, že někdo nebo známý někoho, v tom Afgh…byl

              1. záklaďák ve válce v Koreji považuji za šplecht
                byli našinci – ale na americký straně

Comments are closed.