Odsouzeni k EU

Pamatujete, jak naše média mluvila o ruské hybridní válce?  Jak na nás působí, jak se tady Rusové roztahují, jak rozbíjejí nerozbornou jednotu EU i naší transatlantické vazby, jak rozsévají fake news, jak si tu hledají své nohsledy? Pamatujete Na Le-Pennovou, které na kampaň „půjčila“ ruská banka? Pamatujete na Salviniho, který se s Putinem nechal několikrát vidět? Nebo nechoďme tak daleko, poslední z evropských státníků, který se odmítá podílet na protiruské hysterii, sídlí kousek od nás v Budapešti.

Kdykoliv některý politik udělal vstřícný krok směrem k Moskvě, okamžitě se spustil mediální řev, jak nám tady Rusko plíživě proniká do Evropy, jak je to nebezpečné, jak je nutné monitorovat ruské hrozby, bacha na Čuka a Geka, bacha na ruské operace, je třeba vyhošťovat diplomaty…

Pak začala válka, Rusko vpadlo na Ukrajinu a hned vzápětí se ukázalo, že Rusko v Evropě žádnou pátou kolonu nemá. A pokud se už našel někdo, kdo odmítl jednoznačně odsoudit ruský vpád, tak ten nemá žádnou moc. Je to dokonce naopak – Putinův válečný krok v podstatě zničil tady v Evropě všechny ruské příznivce, kteří v Rusku viděli nějakou konzervativní protiváhu dnešního moderního liberálního světa. Putin si prostě v jednu chvíli řekl, že na nějakou Le Pennovou, Salviniho, Okamuru, Zemana (a vlastně i Orbána) zvysoka kašle. Rusko se otočilo od Evropy směrem do Asie. Pokud si Rusové tady v EU připravovali nějakou pátou kolonu, tak ji nijak nevyužili. Hynek Blažko nebo Martin Koller mohou sice na internetu říct něco jiného, než co chce majnstrým slyšet, ale na dodávkách zbraní na Ukrajinu to nic nezmění.

Rusko už s Evropou nepočítá. Tedy… nepočítá s ní jako s partnerem. Nepočítá tady v Evropě s nikým jakožto s přítelem. Když Rusové plánovali celé toto přeformátování světa, zdá se, že neměli vůbec žádný problém zrušit všechny ty vztahy s konzervativními evropskými politiky. Asi si spočítali, že nemá smysl chodit za kováříčkem, když kovář sedí v Bílém domě. S Amíky se nejspíš bavit budou, s Macronem, Scholzem a Fialou se bavit prostě nebudou. Ještě tak možná mezi ně vrazit nějaký klín – třeba dát Polákům těšínské jablíčko v podobě Lvova.

První poučení z této války pro alternativu by mělo být v tom, že Rusko už není směr. Putin neshlíží na Evropu milostivě, nemá zájem na dalším rozvíjení vztahů. Naopak… bude se orientovat na Čínu a rozvojový svět. Rusko už nevidí žádnou výhodu v kamarádšoftu se zeměmi EU. Vidí v nich prodlouženou ruku USA, vidí v nich šejdíře a provokatéry. Tohle se nezmění ani kdyby Okamura vyhrál volby a s ním Zemmour a Salvini. Rusko bude raději čínskou onucí než evropským partnerem. Tečka. Štengrování, kdo je víc,  mezi technolgicky vyspělou Evropou a surovinově bohatým Ruskem, Putin rozlouskl. Sere na nás, nechce s námi už nic mít, Petr Veliký měl pěkně blbý nápad dělat z Ruska evropskou velmoc. Rusko s Evropou končí. Napříště si od ní bude jen brát a nebude nic dávat. Rusko si právě teď dělá pořádnou zabezpečenou hranici na západě. Vypadá to, že by to mohl být Dněpr.  A když sledujete válečné události trochu s odstupem, tak se zároveň Rusové starají, aby co nejvíc válečných dopadů zůstalo na hrbu Evropanům.  K Rusku se odteď dá přilézt jako ke křížku a líbat Putinovi prsten, ale už zřejmě nebude možné přijet do Moskvy a bavit se s Putinem jako rovný s rovným.

Možná ten Orbán bude mít nějakou výhodu, ale teď bude mít v Maďarsku volby a kdo ví, jak to dopadne.

My Češi se tím vším svezeme. Jsme odsouzeni spolu s EU, ale je nutno říci, že naše vlády se přesně o toto snažily ostošest. Zeman se snažil o politiku více azimutů, ale k ničemu to nebylo, protože nakonec si Putin řekl, že tyhle přicmrdávky v novém světě za nic nestojí a prostě ten gordický uzel rozetnul.  

Jsme odsouzeni spolu s EU to nějak dát. Pohodlný svět ruských trubek a díky tomu levné energie skončil. Atomové elektrárny se eklovaly, místo stavby plynovodů a ropovodů odjinud se stavěly slunečníky, měsíčníky a větrníky. Teď budeme mít předražené molekuly svobody a australské uhlí. A nejlepší fór toho všeho je, že Rusku budeme za mnohem méně energie platit stejné peníze jako předtím.

Asi jsme se dočkali. Dlouhá léta jsme říkali že EU jde do prdele. Ale vždycky jsme si mysleli, že až EU do té prdele dojde, tak prostě budeme zase rovnoprávné státy, zajedeme za Putinem, domluvíme si s ním dlouhodobé kontrakty, on bude rád a všechno pojede dál, jen v Bruseli nebudou ti úředníci a nebudou nás omezovat.  A hele, ono není s kým jednat. Putin nás má na háku. Dveře k levnému plynu jsou zabouchnuté. EU už dlouhá léta byla papiňák celé řady ekonomických i mocenských průserů… a teď nám Putin s gustem ucpal pojistný ventil a nechá nás vařit ve vlastní šťávě až do výbuchu. A až to bouchne, můžeme k němu přilézt a stát se stejně bezprávnými, jako jsme už teď pod Bruselí.

V roce 1989 bylo kam jít. I když jsme si to malovali na růžovo. Ale teď už kam jít není. Jen zaplatit všechny staré hříchy. Všechno to nezajištění vlastní energetiky, nestavění atomových elektráren, nevyužívání vlastního uhlí, greténismus, zavírání očí před nácky na Donbase i před ruskými požadavky na bezpečnost, o kterých se nikdo nechtěl bavit. Rusko nám tohle všechno přihrnulo na dvůr a okázale za sebou prásklo dveřmi.

Tady si všichni mysleli, že jsou pupek světa, že právě tady se určuje, co je správné a co je špatné, že jsme centrum globálního světa a my můžeme trestat druhé tím, že je vyloučíme z obchodů. Akorát jsme už zapomněli, že všechno jsou to jen papírové smlouvy a číslíčka na bankovních serverech. Že to nejsou ani ty trubky, ani obráběcí stroje, ani přehrady ani raketový průmysl. Teď se opravdu ukáže, jak si stojíme. Ukáže se, kde je doopravdy globální centrum. Ukáže se, jesti ta globalizace a všechny ty Amazony, Mc Donaldy, Space X, Siemensy, Škodovky  a další firmy dokáží řešit to, co se teď stalo.

Ne, nevím jak to dopadne. Ale je jisté, že jsme odsouzeni zůstat s EU a NATO až do konce. Vrata jinam nám Rus sám zavřel. A pokud je otevře, tak jedině pro pokorného prosebníka, což pro nás bude z deště pod okap.