14 listopadu, 2024

Halloween v Mississippi

Tak mě Vevča s halloweenským tématem krapet předběhla. 

V tomhle týdnu nás čeká Halloween. Dokud jsem žila v Česku, myslela jsem si, že je to takový svátek – legrace pro děti – něco jako Velikonoční pondělí u nás. Děti si užijou legraci při dlabání dýní a pak se převléknou do kostýmů a jdou někam koledovat. Život tady v Mississippi mi ukázal jinou stránku. Pod rouškou vtipnosti je to oslava smrti, ošklivosti, okultismu… Před domy a provozovnami se objevují „dekorace“ umělých pavouků, pavučin, kostlivců, náhrobků, to vše v barvách černé, oranžové, bílé, brčálově zelené a jedovatě fialové. Čím hnusnější, tím lepší. Podotýkám, že ne všichni se toho účastní. Setkala jsem se s lidmi, kteří se od tohoto svátku distancují, ne snad proto, že by chtěli ušetřit na koledě, ale proto, že oslavou hnusoty nic pozitivního nevyroste. A mimochodem, za celou tu dobu jsem neviděla ani žádné dítě koledovat. Ani v reálu, ani na fotkách.

Buďme rádi za české Dušičky. Svátek, kdy s láskou vzpomínáme na naše blízké, kteří již odešli a které nemůžeme obejmout jinak, než že zajedeme na hrob, umyjeme jej, položíme kytičku, věnec nebo zapálíme svíčku. Přeju Vám, abyste rallye Dušičky bez nehody přežili a aby vás potěšily hezké vzpomínky tam, kde naši milovaní bolestně chybí. A hlavně, potom se rozhlédněte a obejměte ty, které ještě máte.

Přikládám 3 fotografie – dvě jako důkaz, jak hnusné ty dekorace můžou být. A třetí, abyste si spravili chuť.

Z Mississippi zdraví Petra

A truck parked in front of a house

Description automatically generated
A person standing next to a couple of pumpkins

Description automatically generated

165 thoughts on “Halloween v Mississippi

  1. Nedá mi to, ještě sem dám jeden komentář. Tuto diskusi jsem si pozvolna pročetl celou a to jsou teda věci.

    Dokonce i paní učitelka si nechutně hrála na Kelty. Máme „naše“ tradice a ty jsi blazeovaný, arogantní, nerozumíš mé velmi jednoduše srozumitelné, přitom geniální logice a za trest se s tebou nebudu bavit. Pomlouváš Dědu Mráze. Je mojí chybou očekávat od tebe inteligenci (pane, vy víte který, to jste skutečně, to jste opravdu skutečně chtěl takto napsat?????). Jsi debil. Měls skončit utřenej do kapesníku…
    Je libo ještě další kompliment? Je jich tu dodatek.

    Že Keltové žili po několik staletí na našem území. Že měli svoji kulturu, svá města, své svátky, jeden z jejích kmenů dokonce této zemi dal jméno. Že měli svátek, představující „prolomení stěny“ mezi světem živých a světem mrtvých, který měl své datum a své jméno. Že tento je dnes pod jiným jménem ve zkreslené formě tradicí zejména v anglosaských zemích a ano, je sem k našim Dušičkám zatažen.
    Že i jiné svátky, datované do slunovratu a do jarní rovnodennosti, byly předkřesťanskými kulturami (kdy nejen keltskou, ale i slovanskou, které tu má být tolik ubližováno) slaveny. Že „úplnou náhodou“ se tyto předkřesťanské svátky datem kryjí právě se současnými křesťanskými.
    Že na mnoha předkřesťanských místech se „ještě větší úplnou náhodou“ dnes tyčí právě křesťanské chrámy a poutní místa. Počínaje kapličkami u studánek, kdy „barbarští“ Keltové „kupodivu“ uctívali ze země vyvěrající vodní prameny. Že některé dnešní tradice se s těmi „barbarskými“ pořád prolínají.
    A tak dále a tak dále. Po takovýchto zmínkách – které ke všemu odpovídají archeologickým i historickým poznatkům – jsou jejich autoři častováni výše uvedenými komplimenty.

    Co vlastně tyto častující vede k takové otevřené nevraživosti vůči těm zmínkám a jejím autorům? Dokonce vůči Keltům samotným? Věděli snad ti Keltové, že za pár staletí po nich sem přijdou Slované? Nebo autoři těch zmínek jimi těm Slovanům chtějí ublížit? Či křesťanským církvím a svátkům chtějí ublížit?
    Nebo co se vlastně seběhlo, aby se tu buď neznalost, nebo jakási ideová, avšak pramálo konkrétní zabejčenost předkládala jako poučená, znalá či dokonce inteligentní vědomost? Taková, která je přehlíživě předkládána těm „hlupákům a bezmyšlenkovým uctívačům neslovanského a nekřesťanského barbarství“? Taky těm, kteří si ve volném čase na ty Kelty (ano, někteří v sobě „nachází keltskou krev, no to je ale nehoráznost), taky ale na indiány, Římany, vikingy a dokonce, kdo by to byl řekl, i na staré Slovany jen hrají a vůbec je nenapadne vsunovat to společnosti jako nějaký existenční identifikační parametr?

    Asi bych se na to vlastně ptát neměl, vždyť je to podrobně barbarsky nekulturní. Ke všemu vlastně nemusím, protože to celé plyne z jakéhosi různě pozpřeházeného myšlenkového balíku slovanství (kulturního, protože genetické se jaksi nedá „změřit“, na což se nicméně nehledí), křesťanství a dotčenosti vůči dýni.
    Mimochodem, velmi se mi líbilo, že dnes už nejsme barbaři, co uctívají své mrtvé. Samozřejmě nemytí barbaři. Že dnes už uctíváme vzpomínku na své mrtvé. To je mimořádný posun dopředu, protože oni si neinformovaně mysleli, že mrtví jsou kdesi v záhrobní říši, kdežto dnes už informovaně víme, že tam jsou jen jejich dušičky. To je jak vynález vodovodu, takže se můžeme mejt…

    1. … se současnými křesťanskými katolickými… A měli svou hudbu… úžasnou…, řeč.. Nechám podrobnější vyjádření jiným diskutujícím, samozřejmě, k tomu, co se jim na tom zdá.

      1. Tak teď nevím, jestli jsem tam někde to katolictví zapomněl přidat. Ale to já jsem ovlivněnej, vždyť pamatujete na ten křest vnuka, jak ona říkala, že přece křesťan jako křesťan.

        Co myslite, nedal jsem ale sem ten List slovanským pozdě? Ono to tak vždycky je, že když naskočí druhej den další články, tak se jedou ty věci o všem možném pod nimi, tohle už je loňský sníh. Kdybych to strčil pod něco žhavého, možná by byla větší šance, že mi někdo od slovanských odpoví, že jsem taky kokot…

          1. Nemáte vy tu někde taky ty medvědy? To si ještě vypijte, tamto s tím, že by se snad ani všichni vystřílet nemuseli! A to přemnožení lidstva, to už je vrchol! 😊😁

          1. Vynalezli kalhoty. Aspoň to by jim slovanští mohli uznat. I když si staří Slované klidně pro sebe mohli vynalézt lepší, to se nemůže vědět. Tradičního slovansko křesťanského typu.
            Ale aspoň co jsem se o nich dočet, tak pleť měli zhruba jak já. Čistou, zdravou, bez vrásek. Takovou jakoby pořád lehce opálenou, co se líbí ženskejm. A v létě opálenou, jak to dělá takový ty světlý trenky. Když vynalezli ty kalhoty, tak totiž klidně mohli i krátký, včetně trenek. Taky podobnou postavu. Vyšší, vzpřímenou a svalnatou. A sympatičtí a velmi přátelští.

            1. Jo, Ostrovani by mohli vyprávět…
              Kde ale my, ne vy, ale kde my jsme cestou zběleli? A ta hudba jejich. Vykopávka, ale dobrá. Vlastně ani nevím, jestli se podařilo vykopat taky slovanskou hudbu. Každopádně List jste pozdě nenapsal. Je tu pravděpodobnost, že téma se vrátí, no, pak už budete připraven a předejdete diskusi. Vždyť bible psali už taky dávno, dokonce pět šest knih Mojžíšem, přičemż tu první, kdoví jestli ne Kelty. Jak jinak by se dozvěděli o těch studánkách? Mně se nechce mluvit, ale církev staré zákonitosti uznává. Jak se člověk rozhoduje k tomu, co chce ctít? A kolikátého chce vykonávat? Přece nemůže mít v sobě nějakou keltskou krev a tíhnout k východu. To nejde. Vždycky všude všichni za jakýchkoliv okolností, kdekoliv, tíhli k východu, tak jací Keltové? Odešli, neřekli ani popel. Co je to za element? Kam tíhli? Vykopalo se to? Byli prvními bělochy na našem území? Jak jste poznal, že chcete být Kelt, kromě důvodné krve? Že jsou zrovna úžasný národ, totiž někdo tvrdí etnikum, tak jste to holt jako fakt musel přijmout? Jako že ani neodešli a nikdo ani nepřišel? Vím, vím, střepy… Ale ty svátky jsme nevyřešili.

          2. Nevím, jestli pořád, ale v Pardubicích se vyráběla takzvaná azobarviva. Asi pořád se vyrábějí a patří se tam k velkým výrobcům. To je vám strašnej sajrajt. Jeden se po směně vydrhne úplně vším. Celou nevrásčitou pleť. Mejdla a šampony nestačí, dělník v chemovýrobě si musí umět na chemikálii vyrobit protichemikálii. Často jej to stojí ochlupení, ale musí to být. Pak je tělní pleť ok. Aspoň chvíli by nikdo neřek, že něco je. A jde se pak doma třeba spát. A ráno se kouká a polštář modrej, duchna, prostěradlo. Nebo červený to všechno je, podle toho, co se vyrábělo. Nebo žlutý, to je úplnej mazec. Tělo je jen namodralý nebo načervenalý, ale to ostatní je sytá barva. Nebo rohlík. Vezme se do ruky a jsou na něm modrý otisky. Jestli to čte třetí strejda, tak ten ví, zač je toho na lokti azobarvivo. To všechno je, když se den předtím na odpolední dělalo u sušárny těch barviv, on pak z toho je takovej mikromoučnej prášek. Nebo o víkendu dvanáctka když se na ní bylo. Ale VCHZ ještě tehdy nebyly, takže tudy jsme jinou barvu nezískali, možná jsem ten odstavec teda nemusel ani psát.
            Nějaký snad teda to sluníčko že by? Na jednu stranu, když se na něm něco nechá, je to pak vyšisovaný, s lidma to ale možná dělá obráceně. Něco o melaninu se říká a tak. A o záření.

            Hudba je úžasný fenomén. Kdyby se to bralo podle ní, jako bychom pak my, Keltové, měli něžnou duši, byli citliví a romantičtí. Ale když u toho začneme trsat, vypadá to zase, jako by se kolikrát tančilo v pozoru či co. Nevím, co nás tehdy popadlo to takhle vymyslet.
            Zaostalí Slované ani hudbu nemají. Občas sice to svý juchů a tydlidá a všemožně různobarevný fěrtochy, pokud možno každá vesnice jinak. Prý aby pak nebyly blbý děti. A takový jako sekyrky někdy, tím se kolem sebe u toho oháněj.

            Jsou snad na Sinaji studánky a pramínky? Nebo rovnou na Orebu? Nejsou! Možná ten Nil vedle, ale to je jak s VCHZ. Nebo teda, sice Nil už byl, ale vyvádělo se lid od něj pryč.
            Ale my, Keltové, jsme podle mě biblické knihy nepsali. Co do biblických konsekvencí, možná se někteří z nás pokoušeli vydrápat na Ararat, vždyť jsme ti indoevropani, možná nedejbóže i árijci. To by i časově odpovídalo, zrovna jsme se tam tehdy taky chystali, že se odtud pude do tý Evro… počkat! Nevydrápali přece! Všecko se to tam přece poutápělo. To bude potom nějak jinak. Poslyšte, copak my, Keltové, ale kterej námořník pak byl vlastně praotcem černochů? A Slovanů?

            A oni tam už s sebou ten předpotopní kus Bible měli na lodi, nebo si to celý pamatovali z hlavy? Třeba takovej Harfyton pokaždý někde vyňourá všemožné podrobnosti, ale Mojžíš tam nemoh mít signál. Tak si to buď musel pamatovat, celá ponámořnická linie si to musela přepovídávat, nebo mít s sebou poznámky.

            Teď jsem vám popisoval naši pleť, povahový vlastnosti, jak potom nemůžu být Kelt? Ctění krve, tíhnutí, nic takového. Uznávají se zákonitosti, tam se taky přišlo k hotovýmu. Nikdo si nebude vymýšlet, že tohle já chci být a támhle já chci jít. Tak si říkám, že si seženu nějaký další naše keltský Netáhlaju a pěkně si to tu uděláme po našem!

            Už jsem dobrej. Už vím, že když se někdo ptá, je optimální zasypat otázkami jej…

            1. Tak! Teď to bylo přesně stejně! Naleju si pěkně vodu, už bublala. Dám hrnek na stůl. Přesto mi to ale přijde celý nějak jinak. A taky že jo. Já tam předtím nenasypal kafe! Takže jsem si u toho uvědomil, že jsme opravdu ty svátky nedali ještě dohromady.
              To není literární úvod do tématu, skutečně jsem teď u toho zakřičel jednu obecnou nadávku a po ní jednu na sebe. Těm svátkům bychom se měli věnovat. Ale kdyžtak po odpovědi, ať to tu nemám dlouhý.

            2. No já nevím, třeba to někdy dopovíme, ztratil jsem trochu niť. Jak zajímavě teď s odstupem času působí zvláštnost dřívějších časû, nebo chování dřívějších tuláků, předchůdců keltů, kt. jak proudili na svá budoucí bydliště, kde posléze vyrostli v kelty, cestou pojmenovàvali řeky, jak je překonávali a skoro všem dali názvy od písmene dé. A pak, jak už zkeltovali a táhli zpět ze západu do stř. evr., pojmenovávali zase jiné všelijaké řeky začínající na různá písmena, aby pak mohli se příchozí slované pojmenovávat podle těch názvů už pojmenovaných řek. Chápete? Tam by už mohly být i zárodky prvních předjímaných svátků. V každém případě jsme patřili zezačátku, jež je přibližně vkládán do dávnější doby, teprve do asi období, kdy lidé, sice jen v určité části světa, začali zapisovat své myšlenky, vy i my, do stejné jazykové sk., ale pak se, myslím vám, změnilo es v ká, a vy jste to vzali do evropy trochu dřív, protože my jsme čekali až nám pojmenujete ty řeky, abychom pak věděli, jak se jmenujem podle nich.
              Ne, vážně, řešilo se proč vyznavač keltismu je sprostý kapitalista a bezohledný zápaďák, trochu dost primitivní se špatným vkusem a chápáním příznaků a omylem ještě nevyhuben, když už jednou provždy vstoupila sličná (ano, nepoulejte očima) noha slovanova na krajíček evropské půdy, zvelebila ji ještě zvelebeněji než kdykoliv předtím mohla vůbec býti, vytvořila celou šňůru keramiky, strčila si do zvoncu nějaké poháry a koneckonců zbratříla se s kanaanejci. Vlastně vaše letmá zmínka o barvivech je více než pádná.
              Jen škoda, že nemám čas si vzpomenout na ten důvod, proč to všechno tak je. Teď.
              Ale možná, že jste přišli odjinud než my. Jste se zřejmě nehrotili jít někam zbělet. A podle všeho, všech uznávaných a uctívaných pramenů, byste měli mít předsunutou čelist, spodní. No já nevím, to musíte vědět vy.
              Já potkat toho pojmenovávače řek, já bych mu něco řek. Hlavně bych se ho zeptal, co si myslí jako.

            3. No, myslím, že před námi, Kelty, tu byli Mamutíci a po nich Obilíci a Pašíci. Začali pak s těmi hrnci, tuhle lineární, pak ty zvonce, ať se ta úroda má kam ládovat. Že prostě tu nebyla kompletní holozem. To ale už není naše autentické slovo. Vy, Slované, tomu myslím říkáte celina. To vy všemu tak říkáte. Dolina, planina, nížina, i Foldynovi jste to přišili. Ale místní neměli extra územní nároky, tak jsme se tu začali roztahovat. A vlezli sem ještě roztahovačnější Germáni a měli jsme po ptákách. No a nakonec vy, jenže to jste ještě byli ranaři, který je vypráskali až za Labe. Pak se to zas jaksi zvrtlo a …, ale co, na děják jste jistě chodil.

              Spíš, ona je ještě jedna varianta, docela se mi líbí. Ta, že jste tu byli už mnohem dříve, nebo se tu aspoň mluvilo tou vaší hatmatilkou. O čemž kupř. v oblasti středomoří možná svědčí ten krétský disk nebo ta stéla odkudsi z Chorvatska. Nebo (třeba, možná, kdo ví) Benátky – Venezia od Venedi, čili Slované, kteří už předtím měli být i u toho Labe, kdoví jestli i nad Jizerou.
              Třeba to teda bylo tak, že jste tu v tý Evropě ještě starší starousedlíci, než jen pogermánští. Ale nevím, jestli se sem před vámi už nedostal nějakej černoch. Ještě sice nebyly dávky, ale to voni se různě dostanou. Ale zase, starousedlíci, to těžko, takže z toho bejt nervózní spíš nemusíte.

              No, Jizeru jsme myslím, asi Ohři, někdy se mluví i o Vltavě. Vidíte? Pak samotnej Smetana o ní hudebně básnil, přitom mu E. Krásn. říkala, že mluví česky jak když má kost v krku. Ale nevím, jestli jsme vymysleli Litoměřice. To si jedni od vás tak říkali. Spíš ale nemyslím, my ani neuměli ř, asi jsme tam místo toho měli ty x na konci. Dneskax bylox vedrox jakx sviňax. Nebo Doudleby, ty jste si nejspíš taky vymysleli sami, z toho taky víc zní hatmatilka.

              My vždycky měli blíž ke kapounům, vždyť sám vidíte, jakej tu ten náš svátek vzbudil poprask. Levicoví Slované se sice vzhlíží v jednom vousatým skopčákovi, což je nekonzistentní, tak ale aspoň ty řeky by možná mohli trochu ošetřit. Třeba místo Vltavy Doudlebice, místo Ohře Litoměřka, nebo tak něco. To tam přece nemusí nutně protejkat.
              A myslím, že i pár nějakých dalších slov jste si pro tu základní domluvu a taky pro místopis vymysleli, tak klidně i nějaký jiný jméno. Třeba Przemyslovka, Przemyslovice, Przemyslín, Przemysl nad Przemyslovkou nebo pod Przemyslínem, kromě řek by se toho tak mohlo jmenovat víc. Klidně taky Czechín, Czechovice nad Czechovkou, vždyť vy těch svejch slov vlastně máte hromadu. I s ř a č už by to mohlo. Takovej Cheb třeba by se takto nějak mohl, vždyť teď to zní příšerně neslovansky.

              Zárodky bych se možná odvážil tipovat někde k podoboledovým Obilíkům, koneckonců na to mají i ten chrám v Turecku. Ten má být snad kolem 11.000 let starý, to zrovna rok předtím dotál poslední rampouch (to sice nevím, jestli jste vymysleli, jestli ale jo, tak vedete nad Laponci, kteří pro to ani nemají slovo).
              To oni ti první Obilíci byli zbrklý, ani nevěděli, že tehdy ve skutečnosti ještě ani nebylo odděleno světlo od tmy. A bude to něco se sluníčkem. Sluneční bůh, proto odtud zimní slunovrat – přestal odcházet a začne se vracet, což je dobře, protože zásoby jídla nejsou nekonečný. A jarní rovnodennost, protože se zaseje a na podzim díky jeho přítomnosti budou zas další zásoby na to jeho další odcházení a pomalý přicházení. Třeba si říkali, že proč on furt musí někam lozit, ale co už, vymyslelo se, že tam má něco na práci, nebo že je náladovej, že se tam s někým nahání, nebo prostě něco. Nevím, jaká byla teplotně doba poledová, to tehdejší Turecko nemusí nutně odpovídat středoevropským podmínkám, uvádím je spíš jen pro schéma.

              Psát se asi ještě nepsalo, to až ti Chetité nebo kdo, rozhodně ale už měli nějaký bubnovací, možná i pískací nástroje, což se hodí právě ke svátku. A postupně i drnkat se začalo. Nějaký mumlání a strnulý obličeje, to není ono, když je u toho muzika, tak mnohem lepší. Tak se to postupně rozvíjelo a ty svátky začaly mít tradiční atmosféru. A protože zástupovéž ještě zdaleka ani neměli Abraháma a primitivní smluvní chirurgické nástroje, opravdu z toho byla tisíciletá tradice, jen u toho měli na různých místech a v různých obdobích jiný božstva. Ale pořád něco s tím sluníčkem, to se u toho pořád jaksi vochomejtalo.

              No a pak se konečně vysvětlilo, že ten svět se ve skutečnosti stvořil až vo kus potom, za chvíli se to polilo vodou a udělal se restart, pak taky ta chirurgická dohoda, dokola se uvrhávalo do těch otroctví atd. atd., až přišel ten projekt Ježíše. Přičemž v okolním světě bez rozvinuté chirurgie se pořád jel ten slunovrat a rovnodennost jako velká sváteční pecka. Dokonce i primitivní hrubiáni Slované u toho křepčili.
              Řeknu vám úplně narovinu, kdybych bejval tehdy byl u toho, říkal bych si, že to bych byl blbec, kdybych toho nevyužil. A využil bych, lidi jsou na přečůrávání patníků zvyklý, to je mnohem lepší než jiný nový patníky. Tak se Ježíš narodil na slunovrat a umřel-neumřel na jarní rovnodennost, vždyť to jsou vzhledem k tisíciletým okolnostem optimální termíny. A kam šel? Nahoru nad vobláčky, kde poletuje (pokud jej Mat. B. zrovna nestrčí skopičit do Fátimy) to sluníčko. Dokonce si hodně myslím, že kdyby se jedno dalo třeba do února a druhý třeba přelom srpen září, tak by se to možná ani nechytlo. V tu dobu totiž Slunce nedělá scény, tak by to v sobě nemělo tu pradávnou mystičnost.

              1. Archeologická bible, tu jsem taky četl. Prakticky předchází křesťanství a teoreticky z něho vychází. Jako řeka co někdy dostala jméno.

                1. Ano, je to tak. Jednou archeologická bible, pak zas biblická archeologie, jedni jedou na Mamutíkovi, druzí bombardují Sodomu. A tečou řeky se jmény. Já to ale nejvíc stavím na těch kalhotách.
                  To jsem netušil, že sem někdy budu psát kolem desátý dopoledne. Ale stalo se.

                  1. Notakže, Keltové jediní bezúhonní. Není troufalé se za ně vydávat? Kalhoty mi oči otevřely. Budu muset promyslet, jak se to všechno stalo.

                    1. Za Kelta se nelze vydávat. Buď jím jste, nebo… Myslite snad, že by jinak ta myš přišla?
                      Jako, jak nám C+M rozmetali na Hostýně to pohanský obětiště, tak to vám neprojde! My tomu tuším stejně neříkali Hostýn a navíc jsme tam měli docela normální město.
                      To je taky slovo, prý místo nebo jak. Prý že –
                      – Kam jdeš?
                      – Ále, musím do místa.
                      – Do jakýho? Teď snad nejseš na místě?
                      – Jseš normální? Tomuhle říkáš místo?
                      – Vždyť to je místo…
                      – Hochu, ty vůbec nic nevíš! Víš, jaký my vůbec máme místa?! Mám ti dát jednu podlouhlou sekyrkou?!
                      Dobrej rozhovor, co? Pche! No tak jo, tomu se říká bohatá slovní zásoba…

                      Úplně jinak se tomu správně má říkat. Ke všemu, bystrý, to už zní jak Jizera, to bych se ani nedivil, kdyby to bylo taky od nás. Takový jako ať to vodsejpá. A vy, Slované, tam tu říčku klidně necháte. Ale zato Mat. B. s bleskama, na to vás užije. Proč vy vlastně nechodíte v podkasaný haleně a nohama omotanejma něčím?

                    2. A proč vy bojujete nazí? Jenom v gatích? To myslíte, že se Řím z takového vynálezu zjeví? Doteďka jsem si vás asi půlden bral za příklad, ale těma omotanýma nohama jste se vybarvil. Prej myš, přechodník. Nic.

                    3. Psal jsem vám přece, na čem konkrétně to stavím. Na myši ne.
                      Koneckonců tomu odpovídá i to odění do boje. Vidíte, že i sám jste to zmínil, I když mimoděk. To je úplně stejný, jak jste mimoděk vyhrknul tu archeologickou bibli. Už i předtím kolikrát jste mimoděk něco a hned vám pak naskočilo, že no jo, vždyť vono mu to tam všechno sedí…

                    4. Sebe stavíte na myši a Kelty na kalhotech. Přece nic neříkám mimoděk nikdy, to mi nenamluvíte. Přece ani vy nemáte pravdu, jenom říkáte to, co se ví, já přece taky vím, že se to ví, jenom někdy děláme, že se to ještě neřeklo a pak když se to řekne, tak to ještě chvíli vypadá neuvěřitelně, než se to uzná.

            4. M 18:22
              Já tam o tom dál mám psáno, že to v tý úzký nudli udržet nepůjde.

              Hlavně ta archeologická bible se nedá vyhrknout. Proto jsem vám to tak nazval a přes kalhoty, a to ne mimoděk, ji znovu zmínil. Ale na to, aby se v tom šlo vyznat, jsem to, pravda, trochu vyhrk.

              Předstírání vědění v rámci toho přece-vědění, to je osnova interpretací obou biblí. Už nějakou dobu (aniž bych předstíral) vím, že Satan znamená odpůrce, to slovo ale dávno získalo velmi silně emotivně podbarvený negativní význam. Já jsem teda vůči oběma Satan. Ale bezemotivní. Taky snad nejsem zas až takovej mizera, ale sebehodnotit se nemá.

              Zatím to píšu do úzký nudle, ale nepůjde to, já si totiž u Satana zase vybavil kuliče. Nejvíc je měl u potírání rámů krví. Bezkonkurenčně. Ale na druhém místě to asi bylo teď nedávno. To když mi popisoval draka, co shrnul z oblohy ty hvězdy. Pranice Michaela s tím Satanem, to vám nemusím říkat. Možná je měl ve chvíli, když mi na můj dotaz říkal počet svržených andělů a viděl můj obličej. Těžko vám asi můžu tvrdit, že nedělám obličeje, když se mi řekne, že jich byla plná třetina a mně se vybaví kluziště.

              Ale abych nebyl nevyrovnanej, například u té archeologické bible, zde například historické délce prvního tisíciletí právě tisíc let přesně na den, hodinu a chlup, mě taky asi už nepřesvědčej. A to zdaleka nejen kvůli architektuře, jakkoli více než to tisíciletí trvající velmi podobný (půdorysově a technicky) pevnostní a chrámový sloh je na člověka i sám o sobě prostě moc. Nemluvě o tolik staletí dlouhém čekání, až si zas někdo vzpomene, jak se vlastně má správně zastřešit větší obestavěný prostor.

              Já když uvedu k tomuhle příklady, hned mě napadají další a další. To je vlastně jedna z verzí toho, čemu se říká samonasírací – to když někdo s něčím není spokojenej, tak si to u toho příkladu jakoby na něj sedne. A už to jede, pak potřebuje všem říct, že to jeho nespokojení není jen tak nějaký nespokojení, protože co jen jeden nějaký příklad, moc se jich musí říct, aby se vědělo, že ne jen nějaký! Ke všemu mě chytilo psaní, tak bych tam nejradši ke každý bibli dal ještě aspoň tři.
              To si vlastně popírám tu bezemotivnost, ale já už ve skutečnosti u toho tolik rozčilenej nebývám.

              Tuším s tím neuvěřujícím hned tak u konce nebudeme.

  2. Sice to nemá žádný význam slavit tímto způsobem nějaký Nový keltský rok, ale v těchto našich končinách se hoření svic k podzimku hodí asi víc.

    1. Když má někdo věčně otevřený dveře a nemá kočku. To se pak není čemu divit. Ale jedna paní (proč jste jí vůbec začal říkat beta? To jsem asi ale s tím nějak začal já) se tuhle moc zajímala, co jsou to kultury popelnicových polí, co oppidum a tak. Jako, kdo všechno tu předtím bydlel. To se tu stavěl supermarket a při záchranném výzkumu tam obojí našli, teď je tam hezký parkoviště. Tak o tom četla.

      Ale o tom jsem nechtěl (to mám od vás). Dostalo se tím k těm Keltům a já si je musel urychleně nahrotit, protože ona se s odflinknutou odpovědí nespokojí. A nepiští u myší.
      Cernunnos. Vám jej představovat nemusím. Když se za ním jde do lesa a přinesou se mu dárky, stačí jablka, tak je spokojenej. A posílá posly s poselstvími, jsou to zvířata, žijící pod zemí nebo v temných koutech.
      Bylo se v lese s jablky. A ráno se probudilo a v nohách na peřině seděla myš. Hýbalo se nohou, natahovala k ní ruka, seděla a předníma si drhla čumák. Koukala na nás. To jsi posel? To se jí ptala beta. Zase zadrhla, pak byla na zadních, otočila se a v naprostém klidu kamsi odešla.
      To byl posel. Něco nám přišel vzkázat. Co nám přišel vzkázat? Tak jsem hledal, jestli když Cernunnos pošle myš, tak co to znamená. Jak říkám, ona odflinknutý nesnese. Ale nic jsem nenašel. Ona nejvíc chtěla poklad v kotlíku.
      Vy se vyznáte, nevíte, jaký mohlo být to poselství?

      1. Notak, myš je známá spojka mezi duchovnem a fyzičnem, ale já nejsem odborník na kelty. Co to vůbec je, Kelti. Vemte si takový bermudský trojúhelník. To je snad Evropa. Ale neberte si ho opravdu, to se jen tak říká jako když máte úhel beta… a dàl už nevím. Tak do toho trojúhelníku se přišli všichni poztrácet z vyspělých civilizací. Kdysi. To nemůžete pamatovat.

        1. Kdo dnes neodvozuje svůj původ od Keltů, Germánů, později Frantíků, atd.,či okrajově od římských legionářů z tehdejších hraničních pevností, jako by nebyl – není správný jak liberální, tak především demokrat. Jen mezi tou smečkou trvejte na Slovanském původu …
          Aneb kam jsme to došli, co vše z okolního prostředí v klidu považujeme za akceptovatelné, samozřejmé.

          1. Minorito, řekl bych, že to berete moc vědecky. Myslím tím vědecký světový názor.

            Nejprve k tomu Mrázovi. Nenapsal jsem to, abych stranil kapitalismu a imperialismu, nýbrž jako příklady zavlékání kulturních prvků zvenčí. Můžu se plést, ale domácí kulturní tradicí u nás je, že místo halloweenských dýní tu jsou Dušičky a dárky tu nenosí stařík bez identity, nýbrž mimino s významnou identitou. Příklad zavlékání proto takovým zůstává, i když se děje jak říkáte, nesměle.

            Kauza myš je zase záměrně nadnesená. Mám k tomu sklony. Zde ještě pro Harfytona, byla tam. Jak míváme ty otevřený dveře, asi tam vlezla. Ale nemluvila – například. Tolik až to nebylo. Ta paní moc chtěla, ať nám něco poví, hlavně o nějakém kotlíku, ale drhla si ten čumáček a pak beze slova zmizela. Upřímně řečeno, já myši v posteli dost nerad. Tak jsem potom tak dlouho hledal, až jsem ji kdesi v rožku našel, smetákem ji postrčil na lopatku a odnes ji ven.

            No, zpátky k Minoritovi. Ona si ráda nechává věci z historie říkat ode mě. Pak na ta místa jezdíme a prohlížíme si, jak se to tam třeba událo. V souvislosti s Kelty jsme byli taky na Starém Hradisku. Na tom pozemku se pásly krávy. A protože u toho po sobě zanechávaly šrapnely, to prohlížení dopadlo prachmizerně.
            A to s nošením jablek se jí jen zalíbilo, tak se jich pár tam vzalo. Vždyť je to hezký – tolik k tomu pravila. I mně na tom místě přišla představa, že, máš rád jablka, tak jsme ti přinesli, hezká. Třeba u Rabí jsme zase pokřikovali, Žižko, jseš tady? Slyšíš nás? Co voko? K tomu Hradisku, nějaké naše pradávné neslovanské identity jsme u toho ale nehledali. Natožpak abychom to slovanství pro jeho nemodernost popírali a plivali u toho na mocné dubisko. Já u toho dokonce neměl takovou tu ruskou beranici, ovšem nevzal jsem si ji nikoliv proto, abych její nepřítomností na mé hlavě demonstroval odmítání svého podílu slovanské krve.

            Tymákovan tu má hezkou barevnou obrázkovou oslavu, ale díval jsem se níže, zda bude mít něco k mohutnosti či rozšíření lidového přesvědčení u nás o našem jen a pouze keltském původu. Taky k následkům tohoto, z jeho slov plynoucího nemravného a erodujícího prvku na společnost. Zda vyslyší mou žádost o bližší popis toho. Ale nedal mi tam ani třeba zachmuřený a záporně vyznívající obrázek.
            Jestli si to přečte, třeba bude chtít doložit, kde měl psát o nemravnosti a jak můžu vědět, co tím psaním myslel, když tím myslel něco jiného. Bez ohledu na to, že to „keltství“ přirovnal k ukrajinskému árijsví, které je značně nemravné. Což by ale mohlo posloužit jako můstek k jeho autentickému popisu oněch zatím nekonkretizovaných následků…

  3. Pánové, pohádat se tu kvůli Halovínu či dušičkám. Udělejte to jak v tom filmu, se zelím!!!!
    Dnes jsem měla náštěvu ze Slovenska a při té příležitosti jsme zašli na hřbitom, kde mám pochované rodiče.
    A tak jsme klábosili, probrali nedávné povodně a přišla řeč na medvědy.
    Bratranec topí i dřevem a uvažuje, že změní topení, bo musí do hory a má obavy z tohoto tvora. Říkal, že mají dvě smečky vlků, asi 6 medvědů.
    Nebydlí v Tatrách, ale za Púchovem směr Morava, blízko je silnice na Kohútku.
    Dcera je v Turanoch , tam pracuje a v noci už nikdo nevychází, medvědi se courají po chodnících. Že to má i dobrou stránku, snědí občané odtáhli. No tak já nevím, ale já bych tedy přestala řešit malicherné spory a začala uvažovat čím se ta bestie dá zlikvidovat.

    Vyděsil mě i pomník, budu ho muset dát opravit a to abych si vzala úvěr 🙁

    1. No dovolte? Jakapak bestie? Ty jsou jen lidske. Medvedi tu byli pred nama…
      My tu zijeme mezi medvedama v Coloradu docela dobre. Oni jsou plasi. Kdyz se nektery moc vnucuje, tak ho odvezou na rehabilitaci. Jen kdyz se vloupe dovnitr, tak ho musi picnout, a skoda ho.

      Opravdu to neni problem. Spis radost. Nikdo se neboji vecer vychazet…
      Jen si clovek musi vic vsimat, co je kolem. Jednou jsem sla o pulnoci kolem posty, a hele, medved. Uz jsem se chystala skakat pres plot, ale on se vydesil vic… 🙂

      1. Vevčo, Amerika má obrovské prostory, takže medvědi mají možnost žít relativně nerušeně. Ve Střední Evropě to začíná být „tělo na tělo“, nebo lépe řečeno, zástavba začíná být souvislá, nedávající možnost zvířatům žít ve svém přirozeném prostředí. Medvědi na Slovensku začínají být podráždění a přemnožení, protože jim přirozené prostředí chybí, vybírají kontejnery s jídlem a tudíž se přestávají bát lidí a začínají je napadat. Tady máte video z letošního roku. https://www.noviny.sk/krimi/902670-aktualne-v-liptovskom-mikulasi-beha-medved
        Takže myslím, že tento váš příspěvek je dost netaktní. Něco na styl „Když nemají chleba, ať jedí koláče.“

        1. Petra: Ha. Vzdycky se neco stane, vini se zvirata! A Evix jim chudakum jeste nadava… Neni li mozne s nimi souzit, jsou to lidi, co jsou premnozeni…

          Kdyz jsem na cas zila nedavno na vysocine, na vesnici, pomalu tam nebylo ani ptacka zpevacka… o vetsi zvirene ani nemluve… doma si to lidi ani uz neuvedomuji, pro mne to byl sok. Prazdna krajina, kde uz ani lisky nedavaji dobrou noc, protoze jim vybili lesy…

          1. Ženská, umíte si najít mapu? Sestra žije v Britské Kolumbii, do nejbližšího města jede 400 km, na Slovensku dojede nejmladší dcera bratrance na východní hranici. Někde tam má přítele.
            A ano jsou to bestie, mají na svědomí letos už dva lidské životy.
            Lidé, kteří žili stovky let v oblasti, jsou dnes kvůli kreténům být zavření v domech, protože je medvědi ohrožují.
            Třeba sever Řecka se vylidnil, tam to začalo dřív z ekonomických důvodů, ale Slovensko a Morava, kam se začnou medvědi přesouvat z logických důvodů, mají dost ekonomických možností zůstávat žít v místech, kde se narodili.
            Tohle je záměr jak udělat ze střední a východní Evropy nějakou rezervaci, kde lidé nebudou moci žít, protože je bude vytlačovat agresivnější medvědi a vlci.

            1. Kdyz tedy nejste premnozeni, tak asi jste prestali byt schopni se zveri koexistovat. Nechodi uz Slovaci na polovacku? Medved je docela chutny. Myslim si, ze ten problem je, ze se premnozili meststi lidi na ukor tech venkovskych. Vsude na svete.

              Ano, kdyz lide koexistuji s velkou zvirenou, obcas si je ta zvirena vezme na musku.
              Je lepsi je vsecky vybit, abychom meli „bezpecny prostor“?

              A at uz tam ziji Slovaci kolik let, medvedi tam byli prvni. Haha.

                  1. V rezervacích, což je ostuda.
                    Ať byli komouši jací chtěli, do rezervací žádné lidi na základě etnocity nezahnali. I ty národy jako Tataři v Rusku přežily ve vyhnanství.

              1. Vy si pletete Verčo medvěda Baribala s medvědem hnědým.
                Medvěd černý, který se vyskytuje jen v Severní Americe útočí vyjímečně a je menší.
                „Podle knížky o medvědích útocích od Stephena Herrera zahynulo mezi lety 1900 a 1980 po boji s baribalem 23 lidí. Daleko více útoků na lidi mají na svědomí medvědi hnědí. „https://en.wikipedia.org/wiki/American_black_bear

                Medvěd hnědý, v Americe je to grizzly, ten je větší než evropští medvědi a nejvíce útočí, ale útočí i evropský medvěd.
                Z knih o dobývání Ameriky vím, že v Kalifornii žil poddruh grizzlyho, který byl velký a útočil často na dobytek a ten byl vyhuben.
                Medvědi na Slovensku vyhubení nebyli, nebyl vyhuben ani v Rumunsku a díky nařízené ochraně z Brusele, kde ale na západě žije pouze v pár kusech, se rozmnožil do velkého počtu a prostě žijí v okolí vesnic a měst.

              2. „Vždy se najdou Eskymáci, kteří vypracují pro obyvatele Konga pokyny, co dělat za velkých veder.“ — Stanisław Jerzy Lec

                1. Clovek se tu ozve na obranu medvedu, a uz me tu skoli, ty ty ty hanba ti „eskymaku.“ A ze by se nekdo zeptal, tak kdyz mezi tema medvedama zijete, tak jak to delate s odpadkama a popelnicema? Mohla bych vypravet. Ale to né… 🙁

                  1. Vevčo, to by byl zajímavý článek, kdybyste popsala, jak zpracovávají v Coloradu odpad. Já se na něco podobného chystám, jen mi to bude trvat trochu déle. Bylo by zajímavé porovnat přístup Česka, Mississippi a Colorada. Třeba by z diskuse vypadla nějaká inspirace, jak dělat věci lépe.

      2. Je to problém a vy si v Coloradu žijte jak chcete.
        A co se týče medvědů, ano v Americe žili dřív než vznikly USA, v tom máte pravdu.
        Ale Slovensko, Česko, Morava jsou obydleny víc než 3000 let a medvěd byl vždy problém.

  4. Možná jsem mohla v článku zmínit, že ty dekorace nejsou kam se podíváte. Většina domků žádnou výzdobu nemá. Těch nechutností bych odhadovala tak 5 %.
    A ještě se tu hodně probíral původ našich předků. Kdysi dávno, snad před 20 lety a více jsem četla článek – autor se zabýval výskytem nedovyvinutých kyčliček u novorozenců a poukázal na zajímavý fakt – jestli si to dobře pamatuju, pak v Česku byl výskyt cca 4 %, na západ od nás to bylo 1 % a pak až Irsko, opět 4 %. Autor z toho nadhodil teorii, že Praotec Čech a jeho lid nevyhubili Kelty, jak nás učili ve škole, ale že s nimi asimilovali.
    Dnes by se to asi dalo zjistit. Často na mě vykukují reklamy na test DNA, který určí, odkud jsou moji předkové. Abych se přiznala, nemám v úmyslu někomu dobrovolně poskytovat moji DNA na test, jehož výsledek se může dostat do nepovolaných rukou. A navíc, tady, ve Střední Evropě je to takový mišung. Prohnali se tu Švédové, Francouzi, Němci, Rusové. Italové se tu vyskytovali třeba během první světové války, kdy je rakousko-uherská vláda evakuovala z oblastí, kde probíhaly boje. Na Slovensku asi bude velký vliv Maďarska a následně sňatky mezi Čechy a Slováky. A dneska, v globálním světě se ty geny budou míchat ještě víc. Když jsem byla v mateřské školce, každý rok paní učitelka dala na hraní novou sadu plastelíny. Hezky různé barvy. A do konce roku z té pestrobarevné hroudy vznikla hnusná hnědošedá. Tehdy jsem nemohla pochopit proč. A někdy mám pocit, že míchání různých genů může mít podobné následky. Ani ryba, ani rak, jenom hnědá hrouda plastelíny.

    1. Škoda že nedělali výzkum i na jih a východ od nás.

      Něco velmi podobného s mícháním barev a ras jsem slyšel kdysi od kamaráda, Čecha, který učil na USC. Zajímavé.

  5. Nejvíc vydlabaných dýní je vidět u bungalovů v hypotečních ghettech u větších měst. Asi fialoví a pirátští voliči.

    1. Můj názor je, že halloween v našich končinách je cizorodý prvek a je to import něčeho, co sem nepatří. Mám trochu podezření, jestli pravý důvod zavlečení této traďice (nazdar, Ferďinande, jak je v pekle?) není podobný jako u Valentýna: totiž kšeft; Valentýna tady taky donedávna nejenže nikdo neslavil, ale o něm skoro nikdo ani nevěděl. Obchodník bude ochotně zavádět „tradice“ naprosto jakékoli; trochu se bojím, že zanedlouho budeme „slavit“ i ramadán, i bajrám, protože to zvýší obrat. Kéž bych se mýlil.

      Nicméně – je možné, že vydlabaná dýně s hořící svíčkou uvnitř vychází vstříc jakési potřebě světla v čase, kdy den se krátí a temnota nabývá vrchu. Je-li tomu tak, snad by se dal zlověstný anglosaský Halloween převést na tuzemskou pozitivní variantu tím, že do dýní by se vyřezávaly ne rozšklebené pekelné xichty, ale usměvavé tváře a harmonické ornamenty.

      Potřeba ohně a světla je, řekl bych, v lidech hluboko zakořeněná. Kdoví, jestli i zapálení cigarety a lampiónové průvody, pouštění světýlek po vodě a pod. jako forma sdílení ohně, nemá původ tady někde.

      Jako kluci jsme měli vlastní podzimní tradici. Bydleli jsme poblíž staré cihelny, a v místech, kde zbyly svahy po těžbě hlíny, jsme do svahů vyhrabávali „pece“ – zhruba horizontální tunýlek se svislým odtahem – „komínem“ v zadní části. V „pecích“ jsme pálili kdeco, hlavně dřevo, a fascinováni hleděli do plamenů.
      Za listopadových temných večerů to mělo úžasné kouzlo.

      Já sázím na to světlo, na potřebu světla.

      1. Alefe, pece jsem s dětmi (plus mínus 6 let věku) taky dělala. Před babiččiným domem tehdy vykopali rygól – snad na plyn a vedle něho byly hromady a hromady vybraného písku. Těch kamínek, co jsme nadělali. Když se na to dívám zpátky – nikdy jsme nepodpálili něco, co jsme neměli. A druhá věc – bez potíží nám v obchodě prodali nejen sirky, ale i cigarety. Jo, pane, časy se měéénííí…

      2. Samozřejmě, Alefe, že zatažení Halloweenu do většiny neanglosaského světa je záležitostí komerce, které napomáhá film a televize. Lidé a hlavně děti to vidí, chtějí a nadnárodní obchodní řetězce s radostí jejich touhy povzbudí reklamou přiznanou i skrytou a naplní je prodejem hromad kýčů. Byznys je byznys.

        1. Hlavně je to záležitost hlouposti lidí, kteří to podporují, ač nepatří mezi ten byznys. Ano, dítě chce vše co vidí a je na rodiči, jak se k tomu postaví a vysvětlí mu to.

      3. Halloween s dýněmi a Valentýn jsou zatažené kulturní prvky typu předchozího zatahování Dědy Mráze, to se asi nemusí rozebírat. Snad jen, že když tu žili ti Keltové, taky svou verzi toho Helloweenu uctívali jako tajemnou noc pro setkávání s předky. S nimi přišel, s nimi i odešel, místo toho tu postupně vznikla jiná tradice. Proto bych (viz kdesi tady) asi nedělal kvůli keltství, které se někomu dnes prostě líbí a zajímá se o něj, nedělal scény.

        Oheň, to je ale náramná věc. Teplo a světlo, to je racionální záležitost, tisíce let to bylo otázkou přežití. Ale zároveň se proto oheň stal posvátným.
        Z historického pohledu je to jen chvilka, kterou známe, „o čem“ (to je takový gramatický Helloween) ten oheň je. Že jde o prachobyčejnou (mohlo by se říct) chemickou reakci u děje, nazývaného hoření, kdy se vybavuje teplo a zářící plazma – plamen, který zase dělá to světlo.

        Zároveň je magický, protože dochází k až alchymistické transmutaci hmoty. Je to koneckonců jeden z „živlů“, které od nepaměti uctívá mnoho kultur. A tu magičnost jen tak neztratí, ono to nebylo náhodou, že jste dělali pece, my „flusací“ rozžhavený kovový trubky, že ale oheň je taky terapeutický, ženy milují koupel se mnoha rozzářenými svíčkami, krátí se nám plamínek, zapalovávaly se hromničky…

        1. Přirovnávat masivní frontální atak oněch Valentýnů, Helloweenů, Santa C(K)lausů s nesmělou, a vcelku rychle ukončenou nabídkou Dědy Mráze ( nebýt Mrazíka a Ruské zmrzliny, vše vyšumělo) co by alternativy je malinko ( docela dost ) přes čáru.
          Pupkatý stařík se soby je in v řetězcích už od září – a někteří s opravdu vyvinutým vkusem neváhají dát desítky tisíc za vycpaný pár sobů a saně co by dekoraci do domů, bytů, teras, atd.
          Valentýn i Helloween ( proslavený spíše díky hororům ) jakbysmet. Kýč, kýč, a defilé nevkusu. Samozřejmě za souhlasného povyku „esteticky nadané“ části plebsu, která kolaboraci s naprosto jinou „civilizací“ bere z gruntu. Jim ani neblikne ( nemají čím ) co činí, aneb svatá prostato, nebo prostoto, či dokonce sprostoto… Jeden v tom má zmatek.
          V každém případě tyto importované „svátky“ ( nejen zemí původu ) připomínají intenzitou kobercová bombardování, a hrají i svoji roli v otázce „vykořenění“ jednotlivce, potažmo společnosti.
          Hodinky i holínky sice znějí velmi podobně, ale zatím jde o dva velmi diametrálně rozličné objekty.

          1. „hrají i svoji roli v otázce „vykořenění“ jednotlivce, potažmo společnosti“ – přesně o to jde a já nechápu, jak to mohou nevidět lidé, hlásící se k alternativě a netuším, jakou cestu ven ze současného marasmu si představují, když toto obhajují. Přijde mi to jako antikomunista nadšeně mávající v prvomájovém průvodu.

            1. To je strašně zvláštní, cítit, kt. svátek přirozeně ctím, a jaký je mi vnucen. Řídí se to kořeny? Samozřejmě, že vím, o čem oba mluvíte, ale nevím, jak o tom mluvíte.

              1. Především by jste si měl sám v sobě ujasnit, co, jak a proč – to za vás nikdo neučiní. Ani roubování alá „existenciální“ psycho-filosofické souvislosti to nezamaskuje…

  6. Jenže Halloween a dušičky jsou podstatou to samé. Jen Halloween má křesťanské jméno. Slaví se mrtví, naši mrtví, naši předkové.

    Další svátky jsou velikonoce, svátky plodnosti a vánoce, svátky rodiny. Katolická církev dělala to samé, jako dělali komunisti, co předchozího nemohli zrušit, to pokřesťanštěli. Komunisti takhle zase změnili křest na vítání občánků.

    Jo a pohané u nás zmizeli protože je křesťané násilně konvertovali nebo povraždili. Před pár stoletími se upalovaly „čarodějnice“.

    V každým katolickým kostele je umučenej chlap na mučícím nástroji. Protestanté se omezují na ten mučící nástroj. To je teprve morbidní.

    Za dušiček vystupují duše z očistce a jsou tu mezi námi. Za Halloweenu se stírá hranice mezi světem živých a světem mrtvých. Staří slované dokonce slavili rovnou na pohřebištích – celkem logicky, protože tam se jejich mrtví nacházeli.

    Převlékání se za duchy a strašidla mělo duchy zmást a tedy chránit živé. Na hlubší úrovni to funguje jako terapie, tak se ty nepříjemné věci dostávají pod kontrolu. Je to jako lidi, co koukají na horory, aby tak čelili v bezpečí svým strachům.

    Ovšem, pokud je mi známo, v Mississippi je plno černochů, což je doopravdy jiná kultura, jsou přivezeni z Afky a mají v sobě africké obyčeje s úplně jiným významem a jiným pozadím. Určitě tam máte nějaké africké podtóny v původně keltském svátku.

      1. To máte marné. Jako dost Ukrajinců podle jejich přesvědčení nejsou Slované ale árijci, tak u nás jsou pro změnu Keltové. Následky stejné.

        1. Na to jste, Tymákovane, přišel prosím kudy? Jak se u nás to přesvědčení o „keltském původu“ projevuje? Jako vždy, nejvíce bych ocenil v odpovědi argumentaci. Včetně zmínění eventuálních negativně působících prvků onoho keltství, viz „následky“.

          1. Fakta k úvaze:
            (…)
            Čistokrevný Árijec, nordický typ. Vynikající sportovec, dobrý organizátor, přátelský a v kolektivu oblíbený. Nesmiřitelný k nepřátelům Říše. Svobodný, kompromitující vztahy neudržuje. Obdržel vyznamenání od reischführera SS…
            (…)

            1. Jojo, taky znám Sedmnáct zastavení jara. Výborný seriál, který by ale dneska už televize nikdy nedala.
              Jen jsem nepochopil tu souvislost s problémem. Árijec nerovná se nordický typ, vlastně to vyplývá už z roho posudku, kde se to uvádí jako dvě samostatné skutečnosti.
              Árijci alias Indoevropani v sobě zahrnují Kelty, Germány, Slovany, Italy, Řeky, Peršany a další národy a národní skupiny. A uznávali to i Němci za války, když se musela prokazovat rasová čistota; Čech měl árijské osvědčení úplně stejně jako Němec. Samozřejmě pokud jeden nebo druhý neměli „nesprávné“ předky.

        1. Nastal svatý helovín.
          Domy plné chujovin.
          Přesně jako v americe
          veselí i u márnice.

          Kdeže tichá pieta!
          Páter šñůrky rozplétá
          potom kouty vymetá.
          (Sousedka je koketa).

          V duté dýni ledka svítí;
          normální se toho štítí.
          Ať jdou s tímhle do Afriky,
          tady máme jiné zvyky.

            1. Jsem podobného stáří jako Ládik, ale žádné milicionáře jsme nemalovali. Tehdy už byl v kinech Mrazík, takže já coby konař (cokoliv jiného než koně jsem odmítala kreslit, na koni jsem nikdy nejezdila) jsem kreslila tu ruskou trojku. Ruská trojka https://cs.wikipedia.org/wiki/Trojka_(sp%C5%99e%C5%BEen%C3%AD)
              Ostatní Mrazíka, jolku a podobné „oblíbené“ náměty.
              P.S- google mi vyplivl i švédskou trojku, to jsme prosím jako děti neprovozovali. My jsme měli opravdu hezké dětství.

              1. Možná to záleželo na tom, jak uvědomělý byl ředitel školy nebo učitel výtvarné výchovy. Určitě se školy od sebe lišily.

                1. Bože, Bože, a tímto směrem se ubírá debata v době, kdy se puboš může cítit nebinárním šuplíkem i šuplérou, může být týden jím a týden jí, může chodit na jakou toaletu se mu zamane, může rozbít pedagogovi sandál s tím, že je hormonálně rozbouřený, jsou pro něj pořádány osvětové debaty na téma změny pohlaví, podrobný popis a ponoukání k Homo praktikám už téměř na prvním stupni ZŠ, MV s premiérem mají přes 2 roky zpracovanou metodiku i s trestním postihem na práskání dětí na rodiče, kamarády, učitele, známé, kdy premiér i min.vnitra veřejně, opakovaně nabádali k udavačství i malé děti – a to je pouze zlomek zvěrstev, co jsou dnes k mání, a příznivci tzv.alternativy řeší potenciální kresby milicionářů, či ponoukání k témuž ( apropo, dost rodičů těch dětí v těch milicích dobrovolně bylo, tudíž malé děti to už jen z tohoto důvodu viděly jinak ) …
                  Fakt kvalita- skoro jako Novinky, IDěs, atd…
                  Panebože …

            2. Teraz milicionar ty akademicky maliar,sedi pri computer a sleduje ,co tu pisu umelci,jak si vymalovavaju tych kokotov,co sa vola vlada,ty milicionari pri computers sa volaju strazcovia,zlateho pokladu demokracie najvacsieho na svete,ktory si nedaju ukradnut a puska je hlasenie bditela demokracie vyzsim demokratickym kruhom,co su taky maliari jak ty.

              1. Kam se hrabou milicionáři na dnešní kované „demokraty“, echt liberální demokraty, kteří jsou obdobou jistých SA v Germánii svého času. Tito „dobráci od kosti“ veřejně za těžkého nezájmu odpovědných podřezávají a vykrvují prezidenta, touží po vraždění dětí, žen a obyvatelstva přáním války, veřejně popravují politické oponenty – o verbální sprostotě, aroganci, události a tuposti nemluvě, v zemi, kde jsou domácí za gastarbeitry a NIC jim nepatří …
                Politika je organizovaný zločin chráněný státem, a v tom samém státě „oponenti“ ( opravdu ? ) stávající věrchušky řeší kresby milicionářů…
                To prostě nepobereš…

            3. Anonyme, když jsi u toho kreslení, milicionářů a zákazů – tak tupý jsi od přírody, nebo díky nedostatečné péči zdravotníků/rodičů už od kojeneckého věku ?
              I když genetické omyly tvého kalibru jsou statisticky velmi ojedinělé, rozpoznatelné i v prenatální stavu, u tebe došlo jak v Černobylu k velmi nešťastné kombinaci mutace a lidské chyby …

        2. kelti oslavuju 31. 10. Samhain, co su v podstate dusicky spojene s novym rokom
          tiez v mexiku je ten sviatok velmi popularny, takze hispanske oblasti v USA asi budu oslavovat podstatne viac ako belosske.

        1. Se vydlabávali melouni
          nebo
          se vydlabávaly melouny.
          To podle toho co je meloun.
          Může se i napsat … jsme vydlabávali melouny.

          1. Pokud se vydlabávali milionáři navzájem a nazývali to vydlabáním melounů, je to správně. Otázkou je, kdo je melounem? 🙂

    1. To Anonym: Máte pocit, že to co vidíte na prvních 2 fotkách shora, se odehrává i u nás? Já jsem naštěstí nic podobného u nás ještě nezaznamenal.

      1. Odehrávalo. Bylo to tady už před křesťanstvím.

        Má to jinou formu a stejnou podstatu, tak se o tom můžem bavit donekonečna.

        Jestli původní lampičku nahradíte vyřezávanou dýní nebo lucerničkou z kovu a skla přeci vedlejší. Je to pořád svétélko pro duše.

          1. No to jsou ty dýně právě. To nevíte, že se do nich dávají svíčičky?

            Že se nedávají do všech, to na věci přeci nic nemění.

            Ve škole jsem musel malovat milicionáře a Auroru a denska po nich neštěkne pes, přežiju i pár strašidýlek.

        1. Na těch 2 fotkách shora není ani vyřezávaná dyně ani lucernička. Pouze nechutné kostry, lebky a morbidní nákresy. A diskuse není o tom, co bylo před křesťanstvím, nýbrž o nechutnostech na fotkách, jak to píše autorka článku. Takže si tu výuku historie strčte za klobouk, o tom tato debata není.

          1. Vy možná neznáte úplně celý kontext, já vám to objasním.

            Pán je sice ideologicky na naší straně, i on je svým velmi specifickým způsobem dezolát, ale to je tak asi všechno.
            Nepíšu si o něm statistiku, ale mám za to, že většina publika ho miluje asi jako pazdero v zadku. Pán je nesmírně sečtělý, není tématu, k němuž by neměl co dodat, oplývá moudrostí… ne jináč, než že xnídani žere hovno z Šalamouna – takový Zweistein, jehož svět ještě neocenil.

            Jednou se ještě budete chlubit, že jste si s ním u Vidláka na webu psal, na to vemte jed.

  7. Děkuji za názor. Já jsem se bez tohoto hnusu celej život obešel a když jsem to prohlásil za další americkou zkurvenost, byl jsem seřván, že to pochází z Irska. To je sice pravda, ale do dnešní podoby to dokurvili Američané, jako ostatně všechno. A je jen smutné, že ti nadšeně oslavující mají neskutečný problém vzpomenout na své zesnulé blízké a donést jim na hrob kytičku, popřípadě zapálit svíčku. A jen mě těší, že přesně tak, jak se chovají vůči svým zesnulým příbuzným, tak se budou chovat jejich děti vůči nim.

    1. Samozřejmě, že to pochází z Irska a Británie.

      A taky z Francie, severní Itálie, Portugalska a i od nás, protože tady taky žili Keltové a jejich zvyky se s těma slovanskejma se navzájem ovlivnily. V latině má naše země dokonce jméno po Keltech. Bohemia.

      Dýně se začala používat v USA, protože je to americká rostlina a k zamýšlenému účelu lampičky se hodila lépe než původní tuřín.

      Kdyby křesťané u nás nevraždili a násilím nekonvertovali původní „pohany“ tak byste byl na Halloween zvyklejší, protože by ho slavili vaši sousedé už ve vašem dětství.

        1. Keltové ani slované nelovili mamuty.

          Nemusíte to přehánět ad absurdum, jen proto, že co jste měl za nové je ve skutečnosti prastaré a obráceně.

          Vy to chcete slavit způsobem z časů vašeho dětství, oni si to slavěj staronově, nejspíš proto, že děti otravujou, protože chtěj vyřezávat dýni a nosit špičačou čepici.

          Co to pro vás mění, jak si oni oni slaví. Mají jim snad vnucovat morbidní katolictví, proti kterému naši předkové tak bojovali?

          1. „že co jste měl za … je ve skutečnosti“ – lepší důkaz své arogance už dávat nemusíte

            Je mi dost jedno, proti komu bojovali vaši předkové, chápu proti komu dnes bojujete vy. Mí předci zjevně nejsou vaši předkové.

            Stejně tak jsou mi ukradené vaše keltské pověsti, většina lidí ví, kolik se po nich dochovalo skutečně vědecky doložených věcí. Možná proto je okolo nich tolik pohádek.

            1. Nejsme v islámu, aby byla pravda to na čem se shodne komunita věřících.

              Ano, s tím, co píšete je těžké mít z vás komplexy ménecennosti.

              Svět nezačal vaším narozením a ani neskončí vaší smrtí. Historie si plynula po svém.

              V Dolních Chabrech mají menhír přímo na ulici. Možná byste tam měl za ním zajet a pořádně mu vynadat, co si to dovoluje připomínat minulst, kterou nechcete vnímat.

              Někde od patnáctého století máme všichni společné předky, protože tu bylo moc málo lidí na to, aby jsme měli každej svoji sadu.

              1. Jste arogantní blábolil nesouvisejících nesmyslů naprosto neschopný pochopit podstatu věcí nebo dokonce názory a myšlenky druhých. S takovými není možná žádná diskuse. Pokud byste to nepochopil, tak to znamená že končím.

                1. Znám historii, vy ne.

                  Žil jsem za socialismu. Lepili jsme do oken školy vlaječky, malovali milicionáře, Aurory, sovětské tanky, kosmonouty, chodili do průvodu 1 máje a na lampiónový průvody 9 května.

                  Zmizelo to a je to pryč.

                  Děsím se psychopatů, co musí měnit svět, aby spasili děníky, přírodu, černoušky, muslimy či banderovce. Nebojím se dýní a namalovaných strašidýlek.

                  Každý máme svý priority.

                    1. Možná u vás.

                      U nás byla počátkem listopadu už zima a plískanice, nikdo by tam nepřišel.

                      Bylo to v květnu, možná v předvečer osvobození. Končilo to ohňostrojem.

                    1. U nás byly lampiony na VŘSR . Byla tma a zima. V květnu nebyl žádny lampionový průvod.

                2. Tymákovane, to, že něčemu nerozumíte nebo nechcete rozumět neznamená, že to je blábol.
                  Anonym má ve všem, co napsal o dušičkách i halloweenu, pravdu.
                  Navíc reagujete na Vám nepříjemná fakta jako nějaký náboženský fanatik – agresivně a arogantně.

            2. Děkuji Petro – a opožděně i Vevče – za přiblížení halloweenské tradice v USA. Pročetla jsem část diskuse, nemám čas číst celou,a udivilo mne množství negativních reakcí. Zcela přesně vystihuje celou problematiku anonym, kromě jeho negativních postojů ke katolické církvi vše podepisuji. Halloween je keltský svátek, Keltové žili i na našem území a spoustu jejich i slovanských pohanských zvyků přetransformovalo křesťanství do podoby,kterou známe. Dušičky jsou jednou z nich. Keltskou tradici si přinesli Angličané ze své vlasti, kde jak píše Anonym,zapalovali svíčičky ve vydlabané řípě či tuřínu,do Ameriky. Drží se tedy jako součást kulturní identity v Nové Anglii,v ostatních částech Ameriky se šířila už podobně jako teď i u nás spíše jako komerční záležitost . Mississippi bylo nejprve državou Španělskou, později součástí Nové Francie,tato tradice zde tedy není vlastní. Já jsem v Nové Anglii prožila několik let a zažila jako samozřejmou součást života této oblasti halloweenské koledování dětí v maskách, navštěvování tzv.strašidelných domů, jejichž podobu známe z našich poutí, světově proslulý čarodějnický průvod v Salemu v Massachusetts a samozřejmě i čím dál kýčovitější výzdobu před domy. Američané jsou prostě oproti nám trochu děti a podobný nevkus panuje před mnohými domy i před Vánoci a to už i v Čechách.Prodávat se přece musí, čím víc tím líp.
              Ještě bych chtěla opravit komentář Petry i ostatních k fotografii s dýněmi. Na ní nejsou dýně vyřezávané a nevztahují se k Halloweenu.Je to ta po celé Americe nejběžnější výzdoba ke svátku díkůvzdání, Thanksgivingu. Ten se slaví poslední čtvrtek v listopadu jako poděkování za dokončenou sklizeň. Její součástí jsou a část výzdoby tedy tvoří dýně, ideálně položené na balíku slámy. Strašák z obilného pole drží snop klasů a kompozici musí doplňovat tzv.mums, velká chryzantéma. Tato výzdoba se dělá koncem října,je pochopitelně nabízena v každém obchodě a neviděla jsem dům bez ní. Thanksgiving je moc pěkný svátek,kdy se sjíždí celá velká rodina,a začíná jím sváteční sezóna končící po Vánocích.

              1. Máte pravdu, Olgo, že ta poslední fotka neoslavuje Halloween. Je to podzimní dekorace, která se objevuje paralelně. Dala jsem ji tam proto, že jsem nechtěla aby po přečtení článku zůstala v „ústech“ nechuť z těch předchozích fotografií.
                Co se týká Thanksgiving, zdá se mi, že pro Američany je důležitější než Vánoce. Vypozorovala jsem, že rodiny se sjíždějí na Thanksgiving – oslava je méně formální (sjede se celá široká rodina, každý přiveze jídlo – na místě jenom udělají krůtu, oblek je košile a džíny. Po slavnostním obědu, který se podává systémem švédského stolu si dospělí povídají a děcka řádí – můžou-li, pak na slámě – z vysokých stohů se báječně skáče dolů nebo jezdí na koních) a o Vánocích spíš zůstávají doma a slaví v užším kruhu rodinném.

                1. Ano, Petro, a proto jsem upozornila na toto foto,aby nebyl Halloween spojován s výzdobou na Díkůvzdání.
                  V Nové Anglii jsem zažila Halloweeny vnímané obecně ne jako oslavu něčeho odporného,jak to vnímáte vy, ale jako spíše konvenční a veselou zábavu dětí i dospělých, kdy se připomínají temné síly ovládající tuto noc,ale nikdo je neuctívá ani neadoruje, naopak se převlekem snaží se před nimi spasit. Ale na rozdíl třeba od naší velikonoční pomlázky probíhá koledování dětí i salemský festival velice klidně a slušně. Líbilo se mi to. Pro všechny zdejší kritiky bych připomenula: Jiný kraj, jiný mrav. Berme to tak ve slušnosti podobné té jakou jsem nejen o Halloweenu vídala v Americe.

              2. Vcera jsem byla ve meste, a videla jsem jen par drobnych halloweenskych ozdob. A jenom jeden dum, kde opravdu magorili, meli tam sibenici a kdovico vsecko. Hodne domku melo na schudkach dyne. Nedlabane.

                Takove extravagantni „ozdoby‘ jako na Petrinych obrazkach jsou u nas ridke. Tady na dedine nevidim nic.

  8. Petro klobouk dolů. zažil jsem ve Státech velmi málo Čechů, kteří se dokáží podívat se stejným odstupem či objektivitou jako Vy.

  9. No fuj, to je pro Výbor pro neamerickou činnost. Halloween je svátek slavený na vyspělém kulturním Západě a především v nejsvobodnější nejdemokratičtější zemi světa, USA. Je součástí tamní kultury. Každý kdo se otírá o projev této vyspělé, svobodné, demokatické a prosperující kultury, ke které se hlásíme i i my, souhlasí s tím, že Putin vraždí ukrajinské děti. Fuj!
    USA náš vzor! S USA na věčné časy a nikdy jinak!

    1. Předvedl jste kulturní směs, kdy na obranu křesťanské verze svátku používáte komunistiký protiamerický přístup ve forme ironické obhajoby USA.

      Je to úplně to samé jako lidi, co si dělají kulturní směs doplňováním své kultury o to zábavné z jiných kultur.

        1. Jo a jakých? Kdysi násilím vnuceného křesťanství z Blízkého Východu a nově násilím vnucené socialistické kultury nového člověka?

          Chodíte zásadně v kroji a nikdy byste na sebe nevzal sako – vynález anglických vyšších tříd? Rozprávíte si při draní peří, místo abyste koukal na novotářskou TV a ultramoderní internet? Bydlíte v chaloupce s doškovou střechou nebo dokonce v zemljance místo ve zděném či panelovém domě? Cestujete jak Mácha pěšky nebo na povozu místo autem, vlakem či letadlem?

          Samozřejmě, že se nedržíte všech tradic, jen těch, co se vám z nějakýho důvodu líběj. Jinejm se zas líbí něco jiného.

            1. Všichni jsme potomci Keltů, Slovanů a Němců. Vy taky.

              Já na boha nevěřím.

              Já vyrostl za socialismu, v době převratných kulturních změn, kdy se za dobrou práci zavíralo a zloděj byl morální maják. Maloval jsem milicionáře a Aurory a oslavoval masový vrahy. Pak se to vyměnilo a oslavujou se jiní zloději. Sama církev začala krást.

              Nestojím o kulturní tradice mého mládí.

              Slavím pohanské velikonoce a vánoce. Jestli se slaví pohanské dušičky tak či onak mi je jedno.

              Co je v Mississippi doopravdy strašidelnýho nejsou vydlabané dýně a namalovaná strašidýlka, ale 80% černochů v Jacksonu, před kterými většina bělochů strachy utekla.

              Taky čekám, kdy si konečně přečtu pravdivý a otevřený článek o Arabech a muslimech v Bruselu a třeba jaký to je si zajít večer do Molenbeeku.

              Vypadá to, že je to obojí tak strašidelný, že nám o tom ani jeden radši pravdu nenapíše, protože se toho jaksi moc bojí a a i psaní už je doopravdy o hubu.

              Místo toho tu čtu články z akvária zvaného EP jak si úředníci dávaj uzené a dělaj bububu, že se řeklo, jak dlouho líčili Danuši. Taky články o zahrádkách a svátcích v Mississippi.

              Tak běžte bojovovar proti dýním a bubákům z papíru, když to máte za to nejdůležitější pro budoucnost.

      1. Jenže pro dobrou, nejlepší věc. V boji za svobodu, demokracii, prosperitu na celém světě. V tomto úsilí nelze polevit. Nutno mu přinášet i oběť nejvyšší.
        Rusko musí být poraženo a jeho zdroje spravedlivě rozděleny.
        Kupujte akcie Lockheed Martin!

    1. Jo jo, a proto to slavili už staří Keltové.

      Jakoby toho špatnýho Američani dělali málo, takže jim musíte přišít, co se dá.

          1. Jo a taky jsem viděl zbytky keltského opida na Blaníku. Považte, Keltové na místě českých mýtů.

            Viděl jste někdy hrát fotbalový tým zvaný lidově Bohemka?

            Představte si to, anglická hra, s anglickým názvem a tým (původně anglické slovo team) má jméno podle latinského pojmenováné keltského kmene Bójů, který tu kdysi žil.

            1. Já viděl daleko zajímavější věc.
              V minulým režimu v Zákolanech nějakou „keltskou“oslavu rovnodennosti, nějaké „lesany“ (mezi nimi i místní učitelka) v nočních košilích a s květy ve vlasech tančily na louce za zvuků píšťal.
              Ztráta soudnosti.
              Od té doby je zvykem, že v každé debatě o vlastenectví nějaký vemeno s vykulenýma očima začne tvrdit, že on není slovan, ale kelt.

              1. Já neříkám, že nejsem Slovan, jen že Keltové jsou také naši předci.

                Ono to je jaksi všude. Angličani jsou směs Keltů, Germánů, Vikingů a Římanů, kteří samotní byli pěkná směska.

                Francouzi jsou taky směs Germánů a Keltů.

                Dokonce máme být geneticky němečtější než sami Němci.

                Dokonce vyvolený národ je směska od modrookých blonďáků po černochy. Jsou i blonďatí Turci se zelenýma očima.

                Nechte si udělat genetický testy, ať máte jistotu, že jste stoprocentní Slovan a můžete mi to s pohrdáním předhodit.

                1. Genetický test mám, jsem nejčastější skupina R1a, je nás v ČR asi 30%
                  Nemá to nic společnýho se slovanstvím nebo keltstvím, to jen debilové novináři sepisujou hámotiny.
                  „Slovanský“ ani „keltský“ gen neexistuje.
                  Měl byste trochu ubrat na demagogii.

                  1. No tak co to tady celou dobu proboha řešíte, že si někdo slaví dušičky naprosto neslovanským způsobem?

                    Na islám se dáte spíš vy.

                    Člověk, kterýmu je jedno, jestli se dušičky slavěj tak či onak se nebude dávat na fanatickej islám. To fanatičtí obhájci jediné správné cesty se v tom najdou.

        1. Podobně jako dneska.

          Říkali tomu ovšem Samhain a ne křesťansky Halloween. Taky nedlabali dýně, protože to je americká rostlina.

            1. No a když našli v Americe dýně, tak po nich rádi sáhli, protože se to z toho dělá líp a líp to vypadá.

              Kovové a skleněné lampičky našich tradicionalistických puristů také nesahají někam do 10 století, kdy se tu začaly slavit… e-e-e… dušičky byly tehdy pohanský svátek. Kdy se z něj vlastně stal křesťanský, jestli vůbec?

        2. Stejně jako jiné předkřesťanské civilizace – prosili mrtvé, aby jim neškodili. Nabízeli jim drobné obětiny – převážně potraviny, zapalovali světla (olejové a lojové lampičky), oblékali se do maškar, malovali si obličeje, na pohřebištích se scházeli ke společnému jídlu, které nabízeli i duchům zemřelých. A dávali potravinové dárky chudým; převážně v podobě pečiva.

          Křesťané „převzali“ svátek zesnulých až koncem 1. tisíciletí n.l. V Římě dokonce až ve 13. století a na Pyrenejském poloostrově ve století 15. Nicméně je svou podstatou stejný jako předkřesťanský svátek – lidé chodí na hřbitovy, zapalují svíčky a lampičky, zdobí hroby. To vše proto, aby uklidnili duše zemřelých. Dušičky ve Španělsku a Portugalsku jsou docela strašidelná záležitost.
          Dnešní lidové zvyky jsou stejné jako ty předkřesťanské. Včetně koledování, zhusta provázené maškarami. V Jižních Čechách ještě počátkem 20. století pekli pro koledníky speciální pečivo ve tvaru kostí.

          1. Já myslím, že od křesťanských časů chodíme mrtvé spíše uctít a vzpomenout na ně než je uklidňovat. V tom vidím základní rozdíl od primitivních pohanů.

            1. Pohani své mrtvé také uctívali. Proto na to vymysleli ten svátek.

              Máte nějaké rozumné vysvětlení, proč ten křesťanský svátek jakoby náhodou padl na úplně ten samý den jako ten pohanský svátek? Je o tom nějaké vysvětlení v Bibli? Pan farář vám to nějak vysvětlil citacemi z Písma svatého?

              Mimochodem, kdo jsou to ti vy? Katolíci? Protestanti? Za doby temna rekatolizovaní protestanti? Komunisté, co po sametu našli víru?

              1. Netušená porce blazeované stupidity s falešnou maskou znalosti … Juj, mentální podměrečnost poučuje – jak současné. Fialový syndrom …

                1. Je to naopak formulováno velmi věcně. Což není diskusní názor. Nejen Dušičky, i největší svátky, tzn. Vánoce a Velikonoce, lze dodat i řadu dalších věcí, u kterých došlo co do termínů k přečůrání patníků.

                  A co do lokalit, co třeba Hostýn? Cyril s Metodějem tam „rozmetali pohanské obětiště“? Aha, nejspíš jo. A Matka Boží tam uchránila lid před mongolskými nájezdníky, jinak by tam neměli její obraz s blesky? Tak to už je tutovka, vždyť přeci pak taky vyřešila tu bitvu o Karlův most, to ona vůbec takový věci ráda.
                  Hm, jestli ono tam spíš předtím nestávalo (dodnes v terénu rozeznatelné) fujky velké keltské oppidum.

                  Myslet protipohansky a protikapitalisticky srdcem je taková povznášející věc, na nějakej mozek pak Bílej Tesák…

                1. No samozřejmě, že zbyly.

                  Znáte Stonehenge? To je pohanský kalendář.

                  Znáte latinku, kterou so píšeme? To je písmo starých Řámanů. Ti zapisovali kde co. Samo byli pohané a Keltové žili po staletí v Římské říši.

                  Ani tohle nevíte?

          2. Občane,v této dlouhé diskuzi vnímám hlas Váš a Anonymův jako hlas vědoucích, věci znalých. Chci podpořit váš výčet zvyků poslední říjnové noci,kdy se věřilo, že zesnulí a temné síly mohou vystoupit na zem a škodit,o jeden další z našeho území. V obcích na Karlovarsku se někdejší němečtí usedlíci bránili této noci zlým silám tím, že je plašili hlukem hrnců a pokliček vyhazovaných z oken. Zvyk se udržel až do začátku dvacátého století.🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *