19 května, 2024
Neurčeno

… žít…

by Targus

         Dnes jen krátce. S dovolením Starého kocoura si dovoluji v tento májově osvobozovací čas přihodit něco málo do Vidlákova hnojníku.

         Ano, jsem dezolát a hnusnej chcimír, úplně-ganc, jak říkáme my latiníci ze Slezska.

         Asi to je pokročilejším věkem a „vlastnictvím“ vnuků, ale jsem nucen prohlásit, že na mne tohle dílko zapůsobilo docela fest…

         No prostě to ranní kafe bylo slané…

37 thoughts on “… žít…”

  2. Bohužel, ta písnička potřebuje posluchače, kteří nejsou hloupě zabetonovaní ve své rusofobii. A to tam těch „ruských“ momentů moc není. Ano, hlupákům se může nelíbit, mohou tam nalézat cokoliv, co se hodí k jejich úhlu pohledu na svět.
    Holt je to veřejný blog a přístup tu mají různí lidé a mohou psát své vlastní různé názory.
    Tak je to správné, tak to má být. Každý ať se „odkope“ sám.

    Odpovědět

      1. Naděje, děti, rodina, víra, vítězství. To je pět dobrých důvodů (a ještě k tomu ruština jako jeden navíc), proč režimní kolovrátci u tohohle musí nutně nadskakovat.

        Odpovědět

  4. Stařec a píseň aneb … bohužel, nic s tím nenadělám.

    Dalo by se napsat = téměř dokonalý… až téměř k slzám dotažený, žejo? To Rusové vždycky uměli a uměj, stačí si pustit Alexandrovce a nemusíme si navzájem nic vysvětlovat.

    I když to sem bylo Targem zřejmě dáno proto, že je “májově osvobozovací čas“, přesto si dovolím za mě, holenkové, prrr !!!

    Aby bylo úplně jasno. Tato píseň (klip) právě“v tento májově osvobozovací čas“, mi ve světle dopadajících bomb na hlavy lidských bytostí rozostřuje moje vnímání klipem sdělované. Prostě autorům písně a interpretům nevěřím tu až Kimovsky zrežírovanou touhu po životě. Je to u mě až ták silný, že se mi obličeje interpretů i text písně ve světle vzájemnýho zabíjení slévají v jakousi masu … množinu … společenství lidí … národ Rusů! Oni všichni se mě snažej přesvědčit o jejich nekonečný touze po životě. Touha ale podle mě vypadá jinak, než jednou rukou před sebou strkat múzy a … a v druhý třímat SMRT, kterou bez vyčerpání všech možností i nemožností dokážou házet na hlavy druhých lidských bytostí.

    Prostě já takhle presentovanej rozpor touhy po životě a existující SMRTI vám nějak nemohu přijmout, proto se dneska s Targem míjím, neb nejsem schopen takovou skutečnost pochopit a přijmout.

    Bohužel … nic s tím nenadělám … a teď do mě!

    P.S.
    škoda, že o interpretech a autorech nevím nic! Kdo ví, třeba bych překonal to mý jim nevěření!

    Odpovědět

      1. Ták sem se tedy tropcghu koukl, když jinak nedáte a … a jako bych to netušil:

        „Leps, Grigorij Viktorovič – kvůli veřejné podpoře ruské invaze na Ukrajinu je pod mezinárodními sankcemi všech zemí EU ; v roce 2013 byla zařazena na sankční seznamy USA v únoru 2023 „

        Jestli i ti ostatní to maj podobný (nehodlám to dál už zkoumat a hledat) jako ten Viktorovič , tak si dovolím zůstat u svýho nevěření tý jejich touhy.

        Odpovědět

    3. Snad se nepohádáme, jako když jsem sem kdysi poprvý přitáhl to nábožko.
      Ta píseň je stará sedm let. Samozřejmě se může říct, že když to tehdy zpívali, jak teď můžou válčit. No, nazpívali to zpěváci, byl to jejich projekt, nijak nesouvisející s válkou, ale s pomocí lidem v těžkých situacích.
      Pro někoho to může znít kýčovitě, ruská nostalgie je ale vůči naší násobná, prostě to tak mají. Na to téma, aniž bych chtěl tuhle píseň přebíjet, dám dva příklady. O současnou ruskou hudbu se zajímám, od rocku po epické věci Tu první zpívá Polina Gagarina, to je ta blondýna, co je i tady. Obě v sobě mají dost věcí na kritiku patosu I na obdiv. Za mě ale u obou to druhé

      https://youtu.be/fuPX8mjeb-E?si=rAzKEyJeeFVoG9PL

      A další je

      https://youtu.be/LBKuHpJprVI?si=8xXO_b0H7s-HKaIj

      Jsou to ukázky ruské duše, myslím, že ani u nich to není úplně nutno spojovat s ukrajinskou válkou. Někdo to nepokládá za parametr, ale obě mají jen na ytb stovky milionů shlédnutí.

      Odpovědět

      1. Jako vždycky to my dva máme o koze a voze, když nerozkličkujete ani tak jednoduchou větu:

        „Aby bylo úplně jasno. Tato píseň (klip) !!! P R Á V Ě !!! “v tento májově osvobozovací čas“, mi ve světle dopadajících bomb na hlavy lidských bytostí rozostřuje moje vnímání klipem sdělované.“,

        to je pak holt těžký.

        Odpovědět

        1. re: blbíš

          Když nejste schopen rozlišovat události v čase, je s vámi jakákoli diskuze zbytečná. Váš jediný problém je, že ubývá práce lopatou a krumpáčem, protože dnes už má bagr kdejaký blbec.

          Odpovědět

          1. A podívejme se, tak “lopata, bagr a události v čase“ Vám z toho vyšly, fakt obdivuhodný, to sem už klidnej! To o tom čase nemá smysl ani začínat, natož diskutovat.

            Hlavní ale je zjištění, že je tady u Vidláka minimálně jeden, kterej je “schopnej“ … to hned člověka potěší.

            Odpovědět

        2. Jako vždy, čili podruhé, jsou tu ty komentáře každému k přečtení.

          Ten citovaný úryvek bych asi napsal, že uvedené souvislosti mi rozostřují vnímání sdělení klipu/písně. Což není úplně stejné, jako jste to napsal vy, protože sdělení – ta píseň mi v tomto čase a v tomto světle rozostřuje moje vnímání klipem sdělované – nemá mnoho výpovědní hodnoty. Klip vám nesděluje vnímání, ale vy nějak vnímáte jeho sdělení. Ani okolnostmi osvětlená píseň vám nerozostřuje klipem sdělované vnímání, nýbrž vám ty okolnosti rozostřují – opět vnímání toho, co ta píseň (buď 2x klip, nebo 2x píseň) sděluje.

          Já samozřejmě (po překladu) chápu, co jste sdělovat, ale nebylo by lepší napsat to na první pokus? A protože jste nenapsal pouze ten úryvek, mohl bych se zamýšlet i nad dalšími větami. Což by nepřineslo jen potřebu překládat je, ale ptát se na Targuse, na časové souvislosti (datum vzniku písně/klipu), na „Kimovo aranžmá“, na tlačení smrti bez využití jiných možností… Hodně otázek by to přineslo.
          Kdyby… Kdyby to nedopadlo, jako tenkrát (nikoliv jako vždy, nýbrž tenkrát jednou), tohle bych nepsal. Totiž – máte pravdu, že občas je to opravdu těžký.

          Odpovědět

          1. Já:
            „…rozostřuje moje vnímání klipem sdělované.“
            &
            piccolomini:
            „Ani okolnostmi osvětlená píseň vám nerozostřuje klipem sdělované vnímání, nýbrž vám ty okolnosti rozostřují – opět vnímání toho, co ta píseň (buď 2x klip, nebo 2x píseň) sděluje.“

            …a sakra … a sem v hajzlu! Co ten klip vlastně „sděluje“, když TO v klipu sdělované vlastně nemůžu ani rozostřeně vnímat?

            Aha … a já bloud si myslel, že vnímám rozostřeně tu dojemně zpívanou touhu po životě a … a vono ho*no, prej „!!! okolnosti !!! osvětový písně“ je to ořechový, co rozostřeně vnímám … to by fakt jeden neřek, žejo?

            A prej:
            „… jestli bych to neměl napsat na první pokus!“.
            No, jakpak bych moh, piccolomini, když už ani netuším, co sem vlastně rozostřeně vnímal, jestli tu touhu, nebo ty okolnosti!

            Děte už radši spát a já Vám slibuju, že si před spaním znovu pustím ty Vaše„okolnosti osvětový písně“ a slibuju Vám, že popřemejšlím pro jakej vlastně čas byla ta píseň před hafo lety napsaná a nazpívaná těma, co jednou maj touhy po životě plný plíce a jindy zase bomby plný ruce.

            Odpovědět

            1. To je přesně ono. „TO“ je přesně ono.
              Naposledy, něco vám může rozostřit vnímání „TOHO“, co klip sděluje. Jak mi teď velmi kupodivu sdělujete.
              Nikoliv rozostřit vaše vnímání klipem sdělované.
              Možná jste chtěl v tom souvětí napsat, že píseň právě v tento čas vám ve světle bomb rozostřuje vaše vnímání sdělení klipu, ale, jak říkám, napoprvé to nevyšlo.
              A vzhledem k jiným formulacím a „podpůrným tvrzením či náznakům“, kterými vysvětlujete, že s tím nic nenaděláte, to není jen chytání za slovíčka. Prý – a teď do vás. Tak já do vás. Ovšem jen málo. Jen zlehka.
              Z mé strany konec komunikace.

              Odpovědět

              1. No, čistě technicky, klidně by bylo možný, že oni chtějí prostě jen tak žít, před těmi lety i dneska, ale my je nenecháme, neustále vysíráme zleva – zprava. A jakmile se jenom trochu ublíženě podívají, už povykujeme: ahá, právě jsme vás přistihli při kontradikci – říkáte, že chcete žít, ale házíte bomby! Pokrytci!
                Ve skutečnosti o tomhle jejich „žít“ víme stejný prd, jako o „ideálním komunismu“ nebo lesefér kapitalismu: nikdy v životě to neexistovalo a nikdy nebude, takže nejsou data k vyhodnocení.
                Kategorie „žít“ se možná proniká s kategorií „nechat si srát na hlavu“, ale totožný nejsou.

                Odpovědět

                  1. No já myslím, že ten západ i trochu překonali použitím více stylů, tedy krom popu i operní hlasy a rap, zřejmě symbol že je to opravdu za všechny vrstvy.

                    Nechci provokovat, ale chtějí ještě pořád být na západě jako to chtěli začátkem devadesátých, nezměnila jim devadesátá léta priority jako třeba Solženicinovi, který o tom napsal Rusko v troskách ?

                    A my jsme na západě nebo kolonie západu, jak se to pozná ?

                    Odpovědět

                    1. Tihle nejsou s prezidentovou filozofií, i kdyby se urepovali, (nevím, jestli všichni). Část široširých duší má přesah až na západ, tak jako my v něm jednou nohou stojíme. Mohl by existovat ve světě vzor jiný než ten, který lidstvo potřebuje dostihnout a nachází se v nejvyspělejší civilizaci vesmíru?

                2. Teď si ale nejsem jist, jedtli by zde nemohlo dojít k mýlce tím mým předtím přípodotku. . Samozřejmě, týká se to jenom nějaké skupinky umělců, zatímco jiné se týká úplně něco alternativněji jiného..

                  Odpovědět

                4. Napsal jsem (před 2-3? hodinami) komentář, ale neprošel. Asi proto, že je v něm hodně odkazů na současnou ruskou hudbu, tak to sněd antispam.
                  V té horní komunikaci jsem skutečně raději zůstal jen u té větné skladby. Do politického rozboru „pocitové výpovědi“ pána se mi nechtělo, nakonec, má to tak, je to jeho věc.

                  Na těch jen zběžně vybraných ytb vzorcích současné ruské hudby jsem chtěl ukázat, jak u nich vnímají svět. Především jejich, protože v něm se orientují. Proto i texty jsou určeny především jejich uším. Mají v nich patos, výčitku. Hlavně výčitku sami sobě, protože jsou si vědomi, že život u nich často bolí a že si to bolení způsobují navzájem sami.

                  A zmínil jsem tam jednu věc, která už zní jako klišé, totiž naši nemožnost porozumět ruské duši. Právě ta epická velkolepost a dramatičnost války, vlasti, bolesti, práva a vůbec všech takových výrazných témat někomu zní vyumělkovaně a až kýčovitě a nemístně. Ale je určena ruským uším, které tomu rozumí. Proto, že je to o nich, o jejich „širokosti duše“.

                  Odpovědět

                  1. U mého prohlížeče ( tor, ale možná je to vlastnost stránek ) když příspěvek neprojde, vrátím se o stránku zpět a je tam pořád napsaný, nepřijdu o něj, mohu jej rozdělit, upravit aby prošel.

                    Oni prostě nejsou globalisovaní, to je vidět ještě i na dalších kusech světa.

                    Odpovědět

              3. Jak sem správně tušil, od samýho začátku mezi náma je to vo tý koze a voze. A když naposledy, tak tedy naposledy! Na závěr Vám prozradím tajemství, že to moje nebylo ani tak o tom “rozostření“ , na kterým se furt točí naše jalová diskuse z těch vašich „okolností osvětový písně“, ale o tom, že titíž lidi dokážou přistupovat k závažným věcem, jako je ta jejich zpívaná touha po životě tak, že jednou ji maj plný plíce a jindy zase bomby plný ruce! Pak i ten faktor času, na kterým bazíruje Targus, v tom hraje téměř zanedbatelnou roli, když ji sem vloží v době padajících bomb. Touha po životě buď celoživotně je, nebo holt není … až takhle jednoduchý to mám. Prostě nejde o žádný Lennony (=mírový aktivisty), kterým by jejich tvorba korespondovala s jejich skutečně žitým životem.

                Je srandovní, když mě mistruje z toho, co sem já svým souvětím chtěl sdělit stejně tak, co jávlastně vnímám. Ale budiž, já si ponechám svoje přesvědčení, že tu jejich zpívanou touhu po životě vnímám rozostřeně právě pro ten rozpor autorů a interpretů k životu a smrti tehdy a teď … a Vy si spánembohem klidně věřte tomu, že já vnímám …“ něco, co mi může rozostřit vnímání „TOHO“, co klip sděluje“.

                Vlk se tak nažere a koza zůstane celá!

                Odpovědět

      2. Já blbec přehlédl informaci o stáří té písně, díky za upozornění.

        Děkuji i za tipy, ten první se mi velmi líbí. Zajímavé je, že youtu.be mi nabídl ke shlédnutí i celý film, ale nelze to z české IP adresy. Tak nevím zda filtrace u nás nebo na druhé straně.

        Odpovědět

          1. Zajímavé je, že ten film začíná znělkou 20th Century Fox, tak mne udivuje, že to u nás mohou filtrovat 😉
            Ano, díky, sem píši přes tor, na ten film se chci podívat také přes nej.

            Odpovědět

        2. Já si to buď stáhl, nebo to někde viděl online. Jmenuje se to Bitva o Sevastopol, jistě to někde na shlédnutí najdete. Je to na oslavu Ludmily Pavličenko, mladé ukrajinské dívky, která na samém začátku války přímo z univerzity nastoupila na frontu. Jen ca na rok, ale stala se legendární ostřelovačkou. Hrdinka SSSR, dokonce ji přijali i v USA.
          Je to podle mého hodnocení na míle daleko některým tuctovým válečným filmu. Má to děj, který je opravdový, proto doporučuju.

          Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *