Za dvakrát víc se oteplujícího se ministra KDU-ČSL Hladíka zřejmě docházelo ke šméčkům v řádu stovek milionů korun, které reálně nejen, že jsou stejně jako onen Čapák navázány na EU – tedy ten samý průšvih, akorát že řádově vyšší, ale ještě velmi reálně a negativně mohou ovlivnit naši energetickou soustavu. A taky je teda v ceně energie budeme platit my všichni. Protože obnovitelné zdroje, protože náklady na přenosovou soustavu, protože celé to akorát zbytečně zdražuje elektřinu.
Když jsem narazila na článek Thomase Pauknera, musela jsem si hi přečíst dvakrát, abych byla schopná vstřebat to, že všechno tohle prošlo bez povšimnutí všech úřadů s vysvětlením, že na to nebyl čas. Protože tady se nehraje o 50 milionů, ale rovnou celkově o podivnou miliardu.
Hladík byl ministrem od března 2023 do konce Fialovy vlády. Když nastupoval do úřadu, vzal si k sobě dva poradce, Martina Sedláka a Martina Andera. Oba dva byli ze Svazu moderní energetiky, který sdružuje podnikatele z oboru obnovitelných zdrojů a lobbuje za jejich zájmy. Tím nastala situace, kdy tito dva poradci mohli přímo ovlivňovat ministra, mohli svým způsobem ovlivňovat zákony a také se dostali zcela jistě k informacím, ke kterým se nikdo jiný nedostal. Ale alespoň ne tak rychle. A pokud byste si mysleli, že oni dva pánové ze Svazu po angažmá pro Hladíka odešli, pletli byste se. Nejen že neodešli, ale v úplně klidně dál lobbovali za zájem firem investujících do výstavby solárních elektráren, větrných parků, obnovitelného vodíku a zároveň s Hladíkem připravovali legislativu k Lex OZE II a Lex OZE III. Předpokládám, že z toho tam bylo takové horko, že Hladík dostal pocit, že se skutečně oteplujeme dvakrát rychleji. Páč vědět dříve než ostatní jaké budou dotační tituly a kdy, je prostě pecka. Neříkám, že to skutečně zneužili, říkám, že už ta možnost je děsivá.
Jako perličku dodávám, že na propagaci projektů členů Sedlákovy organizace a práce Ministerstva životního prostředí poskytlo ministerstvo bez soutěže téže organizaci 11,6 milionů korun. 
Což je obdoba předvčerejšího článku, kdy zase Bartoš na MMR platil za obdobnou věc obdobným způsobem obdobné organizaci. Asi to kluci jedou přes kopírák. Samozřejmě nic nesouvisí s ničím, to je jasné.
Ale nechme drobné vrabcům a věnujme se skutečným penězům. Na Svaz moderní energetiky – propojený přes poradce na Hladíka má klíčový vliv jistý Tomáš Buzrla. A ten je mimo jiné, finančním ředitelem v holdingu Solar Global, tedy v jednom z největších provozovatelů fotovoltaických elektráren a výrobců zeleného vodíku v České republice. A Holding Solar Global v letech 2022 až 2025 z veřejných rozpočtů získal více než 700 milionů korun ve formě schválených dotací Státního fondu životního prostředí. Dotací, které schvaloval sám Hladík. A vrabci na střeše si cvrlikají, že to bylo za velmi podezřelých okolností.
Ono je totiž velký rozdíl, jestli čerpáte na malou do 1MWp fotovoltaiku, nebo na velkou. Zkrátím to. Ty malé mají rychlejší proces schvalování, celé řízení je jednodušší, energetici vás nemohou při problémech sítě omezit na výkonu a vypnout, a to ani v extrémních případech. Proto jsem psala o tom ohrožení sítě. Co je ale nejdůležitější je, že dotace pro ty malé mohou být při doplnění o akumulace až DVOJNÁSOBNÉ! A v letech 2022-2023 byly dokonce vypisovány bez soutěže, tedy systém kdo dřív přijde, ten dřív dotačně jede. 
Asi chápeme, co to znamená.
A protože ty výhody byly značné, stanovil Státní fond životního prostředí v dotačních výzvách jasnou podmínku – „Umělé dělení projektů je striktně zakázáno a pokud by se žadatelé i přes porušení podmínek dotační výzvy pokusili projekt uměle rozdělit, dopouštěli by se dotačního podvodu a v tomto případě také trestného činu poškození zájmů Evropské unie.“
A to je právě ten problém okolo Solar Global, kdy jednotlivé elektrárny bývají prezentované jako jediná malá, ale přitom jde o elektráren více, které by již musely spadat do dotačních titulů pro elektrárny velké. Veškeré podrobné informace o projektech jsou v článku, ze kterého jsem čerpala a jehož odkaz dám do komentářů. Zajímavostí je třeba elektrárna Ochoz u Konic, která je prostě zcela evidentně složena ze tří samostatných, nicméně dotace byly schváleny tři v plné maximální možné výši a podepsal je sám Hladík.
Na závěr chci říct, že Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že náklady na menší elektrárny do 1 MWp v České republice překročily globální vážené průměry, tedy i nákladové ceny v násobně bohatších zemích OECD. Asi se ani nedivíme, pokud na ně dáváme klidně až dvakrát tolik, než by mělo být.
Moc děkuji autorovi článku panu Pauknerovi, že si dal tu práci, protože je zjevně jediný, koho to z našich „nezávislých“ novinářů zajímalo a očekávám Mikuláše Mináře na značkách.
Zdroj: Thomas Paukner Médium.cz
Čím větší tunel, tím větší šance, že to nikdo řešit nebude.
U velkých tunelů jde o hodně – tahání po úřadech, ve sdělovacích prostředcích, o nebezpečí ztráty zaměstnání…
U opravdu velkých tunelů jde o život.
A zase se někdo diví, že se dotace zneužijí a že stát není ten nejlepší hospodář. Prostě o cizí peníze se někdo vždy rád postará. Já bych tam pracoval i zadarmo.
Já se nedivím, že se dotace zneužijí. Ony jsou totiž k tomu vymyšleny.
A že stát není nejlepší hospodář? No, nemůžete se divit, když už od dob LTO neexistuje trestní ani jiná odpovědnost úředníků a politiků, kteří to povolují.
Prostě pokud je možnost, tak to někdo zkusí.
A není to o stranické příslušnosti, je to o charakterech a etice.