28 května, 2024

Vychutnej si svého obětního kozla, aneb jak se mlátí klíny do hlav občanům II.

         Většina z čtenářů asi ani nezaznamenala radikální změnu přístupu kontrolních a represívních úřadů na dálnicích vůči jedoucím kamionům, resp. k jejich řidičům. Proč taky? Většinová populace je přece léta očkována sérem nenávisti ke všemu, co se nepodobá právě jejich rodinnému samohybu, resp. co nesplňuje jeho parametry. A kamiony tyto parametry prostě nesplňují, tečka.

         Koncem listopadu roku 2023 tyto orgány přistoupily k razantnímu kroku. Na D1 narychlo a provizorně, i když to prý byla dlouho připravovaná akce, rozeseli silničáři přenosné dopravní značky zakazující autům s hmotností nad 3,5 tuny předjíždět. Každého normálního dvounožce napadne, jaký je důvod, resp. PROČ tak najednou?

         Vysvětlení je poměrně jednoduché. V předchozím dílu jsem se zmínil o situaci v okolí Brna, kdy plechovky v levém jízdním pruhu ztrácejí při jednom průjezdu – nastojte – až dvacet minut svého života. Většina populace jezdí v tzv. plechovkách, čili osobních autech, a považuje cokoli nad 3,5 tuny za něco podobného, jako je populace přemnožených potkanů. Aby tedy vládní soudruzi  – pardon – pánové a dámy vykázali alespoň nějakou činnost, nechali rozmístit zákazové značky. Tento „úkon“ pak zdůvodnili údajným dlouhodobým vyhodnocováním dopravních proudů atd., atd., resp. zhoubným chováním řidičů nákladních vozidel. Například při poslední sněhové nadílce, kdy tři až čtyři kamiony zatarasily D1 na 12 hodin!

         No FŮŮJ!

         Podle vyjádření Policie ČR došlo k hromadné nehodě tak, že jeden kamion po smyku na zasněžené vozovce prorazil svodidla a zneprůjezdnil navíc i levý pruh protisměrné komunikace, načež následně havarovaly další tři kamiony.

Marně v popisu nehody hledám předjíždění…

https://www.novinky.cz/clanek/krimi-hromadny-stret-kamionu-na-d1-ridice-ktery-na-snehu-dobrzdil-smetlo-dalsi-auto-40452412

Nebudeme rozebírat nepřizpůsobení rychlosti jízdy stavu a povaze vozovky – tu kouzelnou zaklínací formuli, která je mravokárcům vždy k dispozici. Raději si připomeňme kromě absence předjíždění před nehodou i skutečnost, že v den, kdy se tato hromadná nehoda stala, sněžilo už od oběda. Nehoda se tedy stala nějakých DESET HODIN po příchodu nijak hustého sněžení a nepříliš silného větru.

A zároveň nakoukněme do kodifikovaných pravidel údržby silnic.

Vyhláška č.104/1997 Sb.

§ 45 Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti dálnic a silnic

(1) Správci komunikací zabezpečují zimní údržbu tak, aby pokyn k zahájení příslušného zásahu byl vydán neprodleně po zjištění jeho potřeby a aby pluhování bylo prováděno již v průběhu spadu sněhu a podle potřeby i po jeho skončení.

(2) Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti dálnice nebo silnice do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut. Mimo zimní období se závady ve sjízdnosti zmírňují bez průtahů.

(3) Vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto časových lhůtách od výjezdu posypových mechanismů:

a) na dálnicích …. do 2 hodin,

b) na silnicích zařazených do I. pořadí …. do 3 hodin,

II. pořadí …. do 6 hodin,

III. pořadí …. do 12 hodin.

(4) Lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro dálnice a silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu stanovenou v plánu zimní údržby.

         Ano, lhůty pro dálnice platí po celých 24 hodin, žádná polední, ani noční přestávka se nekoná. Řidiči, kteří si dovolili bourat na dálnici – POZOR – všichni ve stejném úseku, zřejmě zčista jasna najeli do lokality, kterou se nikdo neobtěžoval nijak chemicky či mechanicky ošetřit, anebo alespoň řádně označit tak, aby projíždějící řidič poznal, že jedině chytrý a mladý a krásný a navíc digitální indikátor námrazy zuřivě bliká a osazenstvo příslušné správy silnic namísto sypání soli a škrabání sněhu prostě a jednoduše chrápe…

         Nicméně zásadní je VŽDY(!) vykázat nějakou činnost, takže to hodíme na řidiče kamionů, no a co… a narychlo rozmístíme přenosné značky, i když nebudou k ničemu. A protože jich tolik asi nemáme, tak to bude trvat nikoli dva dny, jak to hlásili soudruzi v rádiu, nýbrž TŘI týdny, jak pozoroval Targus. Ale toho si určitě nikdo nevšimne, hlavní je vybudit zdání aktivity…

120 thoughts on “Vychutnej si svého obětního kozla, aneb jak se mlátí klíny do hlav občanům II.

  1. Re: Václav

    Kontejnery
    Zkuste si zagůglit, případně zkuste si „jakože“ takový kontík objednat. Vlaky jezdí z Paskova, z Ostravy, z Otroček – pardon – Otrokovic, z Lovosic, z Práglu. Ale vůbec není problém oslovit Poláky, přijedou a dokonce jsou i jakž takž spolehliví. Operují kromě Gliwic i v Ostravě a v Kladně.
    Stran kolejí – další hezký mýtus, že koleje se jednou postaví a je klídek.
    Nikoli, je potřeba NEUSTÁLE podbíjet železniční svršek.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_svr%C5%A1ek

    Kdysi se to dělalo ručně obdobou krumpáče.

    A pak je železniční spodek

    https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_spodek

    Kdysi soudruh „pan profesóóór“ zvaný též Tuneldědek pravil že údržba dálnic a železnic je megalomanský manýrismus komunistů.
    Ve finále nás to stálo nikdy nedokončenou generálku D1 a generálky všech železničních koridorů, jejichž záchraně se honosně říkalo „modernizace“.

    Pokud máte zájem, v uvedených Statistických ročenkách najdete i číslíčka, kolik se do těchto akcí každoročně sypalo.
    Nečtěte to nalačno – nechutnal by vám oběd, a také to nečtěte po jídle, poblil byste se.

    1. Re: Targus
      Naše diskuse se dostala do pozice, kdy se tím buďto začnu zabývat na plný úvazek, nebo toho nechám. Jedna věc je popisovat dojmy, druhá věc je začít sbírat , kumulovat a analyzovat spousty informací. Není to totiž tak snadné a jednoznačné – nejedna statistika má své háčky, které nejsou na první pohled vidět. Dobře to vím, sám jsem nejednu statistiku pro vedení dělal. Například skoro vždy to lze udělat tak, aby bylo vedení spokojené bez ohledu na to, jaká je realita.
      (Že se musí železnice udržovat samozřejmě vím, zeť pracuje právě této profesi.)
      Takže toho nechám.

      Nicméně poznámku si na závěr neodpustím.

      Na Západě se preferuje doprava silniční. Nevím jistě proč, a nechci se pouštět do nepodložených dohadů, i když jakési názory na toto téma samozřejmě mám.
      To, že se doprava dostává do slepé uličky, zejména ve velkých městech a kolem nich, se u nás psalo už před rokem 1989. Od té doby se množství aut, osobních i nákladních, v ČR zmnohonásobilo. Žádné zázračné technické řešení nevzniklo. Do dopravy, to znamená do produkce a oprav aut, staby a oprav silnic, čerpacích stanic (aktuálně i nabíjecích stanic) se vkládají obludné částky (nejsou všechny zřejmé, protože zatímco silnice staví stát, auta si kupuje každý sám, autoservisy, čerpací stanice a podobně jsou soukromé, že). Přitom situace se nejen nezlepšuje, ale zhoršuje. Z toho, co jsem viděl na vlastní oči (v reále i na videu), to neplatí jenom pro ČR, ale pro Západ vcelku (o tom, jak je to v Číně a jinde nemám dost informací.).

      Příčin by se asi dalo najít více, ovšem ta nejpodstatnější je, že vývoj dopravy není ve skutečnosti nijak řízen. Řídící úlohu zastává výhradně TRH .
      Co říká TRH?
      – Čím víc aut, tím líp. (Jedno, dvě nebo tři auta do každé rodiny? Opravdu je to cesta?) Hurá, roste HDP.
      – Čím víc dopravy, tím líp. (Budeme to vozit z jedné strany planety na druhou, podle toho, jak si zrovna hrají velcí hráči na finančních trzích.) Hurá, roste HDP!

      Dál nikdo nepřemýšlí. Leda strany a hnutí zelených, kteří se ovšem z pozice ochránců přírody dostali na pozice
      – fašistů (zelené vládní strany, viz paní Baerbock a další)
      – nevzdělaných fanatických užitečných idiotů, kteří se přilepují k silnicím (viz. chuděrka Greta Thurnberg, které kdysi EP tleskal vstoje)
      Což se dá racionálním přemýšlením nazvat nedá.

      1. Re: Václav

        Nesouhlasím s vámi POUZE v jednom bodě – preferování silniční dopravy.
        Jak jste SPRÁVNĚ uvedl, silniční doprava roste mnohem strměji, než doprava železniční.
        Pokud ovšem nahlédnete do statistik investic do dopravních staveb NA JEDEN KILOMETR DOPRAVNÍ CESTY, zjistíte, že železnice je státem dotována násobně více, než výstavba silnic.

        Jen pro srovnání – v prvním desetiletí 21. st. se do železnic na našem území sypalo do železnic zhruba pětinásobné množství financí oproti silniční síti.
        Tento stav pak platí i pro ostatní evropské státy.
        Zdroj – statistické ročenky.

  2. Je-li rec o jizde po dalnicich/silnicich s vice pruhy v jednom smeru, pevne doufam, ze vas na takove silnici nepotkam! Proboha zivyho, todle snad nemuzete myslet vazne?!

    „Řidiči osobních aut naprosto zapomínají, že pro ně při předjíždění platí úplně stejné předpisy, jako pro velká auta. Tedy nikoho neohrozit a neomezit. A tedy povinnost pustit PŘED sebe jiného zájemce o předjíždění, byť je tento pomalejší, pokud by ho nevpuštěním jakkoli omezili.“

    Muzete mi, prosim, sdelit, z ceho jste tuto zcela inovativni povinnost vydedukoval?

    Dovolte, abych vam predstavil par. 12, odst. 5 zakona 361/2000 Sb.
    „Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí…“

    Za sve obvykle cesty do prace byvam typicky opakovane nejen omezen (noha z plynu), ale mnohdy i primo ohrozen (za velmi vytrvaleho troubeni to zadupnout a doufat, ze soudruh za mnou dobrzdi), protoze „kral silnic“ ma (na zaklade ceho?) dojem, ze nekdo v levym ma POVINNOST predjizdeni chtiveho do leveho pred sebe PUSTIT, aniz by predjizdeni chtivy vubec mel jakous takous rychlost….

    Apropo… pokud by byvalo dusledne dodrzovano plneni par. 18, odst. 3 upravujiciho maximalni rychlost vozidel nad 3,5t, kterouzto je 80 km/h, byly by znacky zakazujici vzajemne predjizdeni kamionu v naproste vetsine pripadu zcela zbytecne.
    To se ale nestane, jedouci policejni hlidky maji typicky nastavenou toleranci radaru na 155 km/h – shodne pro PKW i pro LKW…
    Ostatne, LKW jedouci jen 80 km/h vidim asi tak deset do roka, vzdycky neco v rezimu ADR, co ma vzadu cedulku, ze to ma rychlost sledovanou pres GPS a ze vic jak 80 skutecne nepojede…

    1. Targus se v tomto trochu zabejčil, viz níže. Prostě když se někdo v pravém pruhu (kdokoli, kdo má povolen vjezd na dálnici, nejen kamiony) rozhodne, že chce vybočit do pruhu levého, nesmí ho řidič jedoucí v pruhu levém ohrozit, ba ani omezit. Jak už jsem napsal, takhle to běžně funguje na dálnicích v Polsku. Je to hodně adrenalinový sport, ale dá se na to zvyknout, když přežijete. Evoluce v praxi.

      1. Re: SB

        Polští poliši tvrdě vymáhají dodržování celoevropských předpisů, jejichž znění bylo odsouhlaseno Vídeňskou konvencí v r. 68.

        Jo, já vím, že je to na hovno…, taky jezdím po Polsku…
        Z druhé strany tam vás už kamáče sejřit nebudou, je tam celoplošný zákaz předjíždění od loňského léta.

        1. Já jsem tam ten problém měl výhradně s osobákama, dost bych se divil, že by tam platily jiné předpisy než u nás v tak zásadní otázce týkající se bezpečnosti silničního provozu, ale možné to samozřejmě je…

          1. Re: SB

            Nejste ochoten přijmout skutečnost, že čeští Pomahači na poměrně zásadní paragraf jednoduše serou.
            A pak se divíme vážným nehodám při předjíždění na dálnici…

          2. Ještě jednou SB

            Tady to máte.

            Vídeňská Úmluva o silničním provozu z 8. listopadu 1968, Evropská ekonomická komise, v Československu přijetí oznámeno v částce 40/1980 Sb.

    2. Re: jz

      § 17 Předjíždění
      (5) Řidič nesmí předjíždět

      e) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy,

      Blbý, co…?

      Stran té rychlosti.
      Kamiony jsou POVINNĚ vybaveny omezovačem, takže nejedou víc, než tachometrových 90, což v praxi znamená SKUTEČNOU rychlost cca 86 – 88km/h.
      V osobáku vám to ovšem píše cca 92 – 95 km/h.
      Reklamujte u výrobce.

      Poliše takovéto překročení příliš nezajímá, neboť tolerance KAŽDÉHO měřidla je 3 km/h a tyto se SČÍTAJÍ.
      Takže za 86 km/h je pokuta 0 Kč.

      1. Ještě dodateček – tachografy a omezovače se každé dva roky musejí cejchovat a poliši kontrolují plomby i data prohlídek.
        A další dodateček – seřízení tchg by se mělo dělat i po každém přezutí pneumatik, protože rozdíl mezi sjetou a zcela novou pneumatikou je cca 3 – 4%, což je toleranční hranice. Tachograf by se tedy měl překalibrovat.

        1. No tak to sice blbý je, ale dobrý je zase to, že v tom zákoně není jen toto jediné ustanovení, ale že tam jsou i nějaká další, jednak o tom, jak se účastníci silničního provozu musí chovat při předjíždění, a pak dokonce i jeden celý paragraf o jízdě ve více pruzích.

          1. Re: SB

            Znovu opakuji, že jízda v jízdních pruzích NEMÁ v tomto případě nic společného s předjížděním.
            Paragraf o jízdě v jízdních pruzích se uplatňuje, když se o předjíždění nejedná. A tento stav je v zákoně pečlivě specifikován.
            A znovu opakuji, rozumím tomu, že jste nasrán na nejvyšší míru, když jste se dozvěděl, že byste měl někoho pomalejšího na dálnici pouštět před sebe.
            Dobře si pamatuji, jak jsem byl vykulen, když jsem se poprvé dostal do Holandska, resp. druhdy Západního Německa a po zapnutí levého blinkru mne osobáky pouštěly do levého pruhu.

      2. „dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla“ – mohu se mýlit, ale ja to vpředu čtu jako přede mnou, tedy ve stejném pruhu, tedy vozidlo jež chci předjíždět nemohu předjet, když ono již též předjíždí.

        1. Sakra, při úpravě textu mi vypadl konec tučného hned za „pruhu“, omlouvám se za křik tlustým.

        2. Re: Tymák…
          jsou tam NĚJAK definovány jízdní pruhy?

          Jinak SB tu vcelku nezaujatě popsal situaci v PL. Pokud tam auto v PRAVÉM jízdním pruhu hodí levý blinkr, měl byste ho dobrovolně pustit, jinak si koledujete o problém.
          A znění paragrafů o předjíždění je stejné…, Vídeňská konvence…

          1. Já už teď skoro nevidím, musím jít spát, ale podívám se zítra, najdu celý text. Ale jak se na to teď znovu dívám, to přeci popisují, že auto přede mnou odbočuje vlevo, proto jej nesmím předjet, ale mohu jej podjet, pokud je místo. Jinak přeci podjíždět nelze.

            1. Re: Tymák…

              Pletete dohromady pojmy:
              1/ jízda v jízdních pruzích,
              2/ odbočování vlevo,
              3/ předjíždění.

              Ale nic si z toho nedělejte, to dělá 99,9 % lidí.

                1. Re: SB

                  Jděte do autoškoly a žádejte nazpět peníze za kurz, který jste kdysi absolvoval.

                  Na „podle mého“ se na silnici nehraje.

            2. Tak podle mne hlavně v tom zákoně není jen ten jeden paragraf zmiňovaný Targusem. Především, v tom samém § 17 je mimo jiné také odstavec (4): Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění. . Jízda v jízdních pruzích je dále vymezena v § 12, kde se píše, že (1) Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování. Z toho plyne, že pokud vozidlo A jede v levém jízním pruhu vyšší rychlostí než vozidlo B vpředu, které je v pruhu A, pak vozidlo B vozidlo A předjíždí. V takovém případě tedy nesmí řidič vozidla B „…ani jinak bránit předjíždění…“, což použití signálu o změně směru jízdy s cílem vynutit si přerušení/ukončení předjíždění podle paragrafu citovaného Targusem bezpochyby naplňuje. Pruhy nepruhy, pokud jste předjížděn, nesmíte dávat znamení o změně směru jízdy do dráhy předjíždějícího vozidla, stejně jako nesmíte zrychlovat.

              A aby nebylo pochyb, uvádí zákon ještě v §12 odst 5 toto: Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Takže „vyhazovat blinkr“ v případě, že vás někdo předjíždí, nesmíte, a vjet mu do dráhy už vůbec ne. Je to tam posichrované ze dvou stran.

              Možná to tam Poláci mají napsané nějak jinak, to nevím, ale u nás to platí takto.

              1. Re: SB

                KDE je napsáno, že NESMÍM pustit levý blinkr, když mne někdo předjíždí?
                Vy si prostě vymýšlíte. Jako předjížděný NESMÍM POUZE ZRYCHLOVAT či jinak bránit manévru předjíždění v celém rozsahu.

                1. Mimochodem – opět jste zaměnil jízdu v jízdních pruzích s předjížděním.
                  A doučte se, kdy a JAK se dává znamení o odbočování (včas a v dostatečné míře).

                  1. Heledˇte se, Targusi, mně je to nakonec jedno, myslete si, co chcete, jste přesvědčen o své pravdě, to je sice hezké, smutné ale je, že neodpovídá tomu, co je napsáno v zákoně. Snad v důskedku toho nepřivodíte nějakou újmu sobě nebo někomu jinému. Bez ohledu na to, zda za volantem kamionu, osobního vozu nebo řídítek motorky.

                    To je asi tak vše, co k tomu můžu dodat. Možná jen abyste se ještě třeba zkusil o tom poradit nějakým právníkem, třeba vás ten přesvědčí, než bude pozdě.

                    1. Re: SB

                      Na rozdíl od vás chodím každý rok na školení ze silničního zákona.
                      A nejsem o ničem přesvědčen, pouze cituji platná ustanovení silničního zákona. Račte se pozeptat jinde.

      3. Domnivam se, ze predjizdeni veskrze spravne popsal Stan Borowitz 10 dubna, 2024 (8:36).
        Nedari se mi dobrat se jineho zaveru, aby ustanoveni „jizda v jizdnich pruzich“ (pri prejizdeni mezi pruhy neohrozit a neomezit auta v pruhu pritomna) a „nepredjizdet, pokud ten prede mnou chce predjizdet“ nebyla v rozporu mezi sebou navzajem, ani s cilem zakona o silnicnim provozu ( = zajisteni jeho bezpecnosti a plynulosti).

        U rychlosti vychazim z GPS. Videl jsem parkrat na vlastni bulvy nejakyho turka, kterej to pri predjizdeni umi vyhnat i ke 110 km/h (u klasicke soupravy s navesem). Jak to s tachografy a omezovaci funguje, nevim. Treba jde nejak kratkodobe vypnout a prekrocit, aniz by se to jeste zapsal, nebo mu to proste bylo putna?
        Jako ja jsem za to rad, ze kdyz uz nekdo teda musi predjizdet kamionem, tak na to poradne slapne a nepredjizdi se dva kilaky, takze kdyz uz to musi byt, tak je vyssi rychlost ku prospechu plynulosti provozu, zeano.

        Scitani tolerance meridel moc nechapu. Prece pokud se meri prikladmo Ramerem 10C umistenem v policejnim aute, pak je podstatna pouze presnost/tolerance tohoto konkretniho meridla, ne?

        Nicmene vsimnete si nekdy ve sdelovacich prostredcich, kdyz referuji o tom, jak chytli nekoho na dalnici, kdo jel treba 190+ km/h… Nekdy si daji praci a info o nastavenych limitech a tolerancich oriznou nebo zamaznou, no a mnohdy to skryt zapomenou a clovek vlevo dole vidi neco jako:
        LKW: 80; 155
        PKW: 130; 155

        To prvni je limit papirovej, to druhy je skutecnej limit, kdy jim to zarve, ze nekdo jede rychleji. Prave proto, ze kamionu dodrzujicich striktne 80 km/h je pet a pul a osobaku jedoucich cca 140 je taky docela dost, tak at jim to nerve uplne furt, ale odchytavaji jen to, co jim pripada uz prilis. Samo neni radno na to uplne spolehat, nakolik se ten skutecnej limit da menit. Ale tech cca 150 km/h plus 5 km/h tolerance mereni v tech jejich snimcich byvaji videt docela casto.

  3. Kdysi se kolejová doprava mnohem víc prosazovala. Nejenom na dlouhé vzdálenosti, ale i ve městě.
    Na svinovském nádraží (Ostrava) byly koleje dráhy napojeny na koleje tramvaje („lokajky“). Ty lehčí železniční vagony tramvaj tahala do města. Nejenom přímo do obchodních domů, ale třeba při výstavbě Poruby po kolejích až na stavbu. Středem Leninovy třídy (dneska Hlavní) vedly koleje tramvaje.
    No, s těmi drony (bezpilotními letadly) to moc nevidím. Ale co takhle chlupatý benzin? KDYSI (!) jsem četl dosti obsáhlý článek, kde se uvažovalo o obnovení koňské dopravy. Dost argumentů pro. Ale ještě víc proti.

        1. Re: Sč

          Vidím, že na odkazy kálíte.
          Takže vysvětlení pro pitomce – nemusí sedět rozchod kolejnic.
          Pokud sedí rozchod kolejnic – ZARUČENĚ nesedí předepsaný tvar kolejnice a nákolku.
          Nákolek je železný prstenec naražený na samotném kole vagonu nebo tramvaje.
          Tram. kolejnice má jiný profil, než vlaková.
          Když to pustíte na sebe, zaručeně zkurvíte obojí, a to velice rychle.

  4. Řešením by bylo snaha co nejvíc omezit kamionovou přepravu čehokoliv z jednoho konce světa na druhý návratem k soběstačnosti jednotlivých států. To znamená omezit globalismus, což ale není v zájmu nadnárodních kapitalistů.

  5. Kamioňáci časem nebudou třeba. Jednak budou jezdit v konvojích jako samořiditelné a druhák něco odvezou drony.

      1. Když poctivě prší nebo padá sníh, nedoletí nám k nám ani geniální signál televizní digitální!
        Takže vám nedoletí ani Rolik, Košík, Alzák, pizza, bobule či tablety.
        Tyhle pohádky jsem slýchal už před padesáti lety. Zmizeli mlíkař, pekař, řezník, zubař, porodní bába….

    1. včela
      Nepřipomíná vám konvoj kamionů pohyb po železničních kolejích ? ( ten ale vykazuje menší valivý odpor)

  6. s tim nadavanim do plechovkaru, neni kamion jen trochu vetsi plechovka? lze to tedy aplkkovat i na kamionaky nebo musime pouzivat presne vyrazy jako tocvolant, negramot co nic nez tocit volantem neumi.

    jako delam ve firme co se zabyva dopravu a to co jezdi v kamonech to je material co ani neumi naskenovat carovej kod na vjezdu, o osobni hygiene a projevu tu ani nemluvim.

    ale kdyz uz nekdo chce sympatie a oznaci nas vsechny co nejedem do prace kamionem za plechovkare tak rozumu moc nepobral.

    1. Kamarád lapiduch cca před rokem dělal s pár kolegama akci, kdy nahrávali chování kamióňáků za volantem. Největší kuriozita byl jeden, co si v kabině za jízdy griloval klobásy. Takže u mě sympatie taky ne-e, spíš takovou tichou bázeň kdykoliv ňáký šestikolý kontejnér na té dálníci potkám.

      1. Tak v tomhle smyslu mě děsí i nebinár s Marshallama na uších v malé ojetině nebo další z tisíců lejdygag klepající desetipalcovým nehtem do ifonu v suvéčku

  7. Roman Diesel v levém pruhu
    za ním smečka dobrodruhů
    ve škodovkách, daciích,
    s čůrčky potu na šíjích.

    Hele vole dívej naňho
    určitě si kouří čvaňho
    nemá ani osumdesát,
    snad ta cesta začne klesat.

    Přejedu je, voly, zprava
    a už se tam vlní tráva
    láme křoví, stromky,
    ve vzduchu jsou zlomky.

  8. Zásadní je omezit dopravu. Nasadit masově elektromobily Tesla a e-kamiony.
    Omezit cestování důchodců zdaněním důchodců a zaměstnat je jinak – třeba kontrolováním průměru klestí, odnášeného z lesů.

    1. e-kamiony 😆😆 . Zajímalo by mě, jestli poslední tři návěsy budou baterie nebo nad D1 rovnou natáhnou troleje.

        1. Re nechtěný uživatel a bude efektivnější vyhnat tyto konvoje na koleje nebo položit koleje na dálnice? Místo by se určitě našlo

        1. mam dotaz, co chlazeni? je hezky ze si clovek jede v pytli a setri, muj strejda takhle uvaril Prase ale to bylo chlazeny vzduchem. co na to chladici systemy dnesnich vozu v letnich 40 celsiusech?

        2. Targus
          Hlavny problem vidim v tom ked jeden kamion predbeha druhy pricom jeden ide rychlostou 90km/h a druhy 92km/h
          tam naozaj nechapem zmysel predbiehania a v podstate to zastopluje celu dialnicu na nejaky cas
          ale samozrejme ked niekto ide rychlostou 80km/h a druhy 95-100km/hod tak tam uz v tom zmysel vidim ale aj tak treba zvazit celkovu dopravnu situaciu

          1. Na trase přes Evropu to pro rychlejšího kamionaka znamema zisk třeba celého dne, tak proč by se měli všichni zařadit za toho nejpomalejšího.
            Proč ho k tomu nutite zrovna vy, kteří máte problem zpomalit i za osobakem co jede 130.
            Myslím že kamionaci byli předhození davu, k odvedení pozornosti, třeba od ukradincu, k výuce nenávisti a odlidštění.

            1. Re: Verba

              Ano, poslední věta vašeho vstupu vystihuje celý problém. Řidiči osobních aut naprosto zapomínají, že pro ně při předjíždění platí úplně stejné předpisy, jako pro velká auta. Tedy nikoho neohrozit a neomezit. A tedy povinnost pustit PŘED sebe jiného zájemce o předjíždění, byť je tento pomalejší, pokud by ho nevpuštěním jakkoli omezili.

              1. Targusi, tento váš svérázný výklad dopravních předpisů pochází zjevně z Polska, kde i „plechovkáři“ vjíždějí z pravého do levého pruhu zcela bez ohledu na to, kdo, jak rychle a v jaké vzdálenosti od nich jede v pruhu levém. Než mi došlo, že je nesmím rychlejší jízdou omezit v jejich zájmu o předjíždění, musel jsem párkrát „stát na brzdách“ a modlit se, ale pak jsem si zvykl.

                Jinak řečeno, může fungovat jakýkoli systém, pokud jsou s tím všichni srozuměni. I takový, kde řidič jedoucí po hlavní silnici nesmí ohrozit ani omezit zájemce o zařazení PŘED něj přijíždějícího ze silnice vedlejší, pokud by takového zájemce nevpuštěním na hlavní jakkoli omezil… třeba.

                1. Re: SB

                  To není můj svérázný výklad, to je znění zákona č. 361/2000.
                  Že na jeho znění serou úplně všichni včetně soudruhů orgánů, je věcí jinou.

                2. Re: SB

                  TVL další chytrák.

                  § 17 Předjíždění
                  (5) Řidič nesmí předjíždět

                  e) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy,

                  Blbý, co…?

                  1. ale no tak
                    § 12
                    (5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

                    1. Re: rošt

                      Jízda v jízdních pruzích – §12 NENÍ předjíždění – §17, a to ani náhodou.
                      Jinak dobrý, nerozlišují to ani poliši…

                    2. Targusi nebudu se zbytečně dohadovat, mám naježděno za život dost kilometrů na osobáku i náklaďáku na to, abych se při jízdě rozčiloval jen minimálně. To co se tu diskutuje je ale v kontextu psaného o jízdě na dálnici, kde 99% řidičů najede včas do levého pruhu a pak už jde o jízdu v pruzích a žádné omezení při předjíždění neplatí. To platí pokud jedu za někým a ten dá znamení. Toho nezačnu předjíždět.

                    3. Re: rošt

                      Máte podivuhodné představy o platnosti zákona 361/2000.
                      Podle vašeho výkladu je tedy možno na dálnici předjíždět vozidla pravým jízdním pruhem, protože se nejedná o předjíždění.

                      Totéž by pak platilo v případě umístění značky B22a „zákaz předjíždění pro vozidla těžší, než 3,5 tuny“ za předpokladu, že řidič takového vozidla najel do levého jízdního pruhu ještě před počátkem platnosti této značky.
                      Skutečně neotřelý výklad.

                      Neuvažoval jste někdy o tom, že byste zašel do autoškoly, aby vám vrátili peníze, protože vás nic nenaučili?

                    4. Re: rošt

                      Ještě dodateček.
                      V zákoně 361 existuje ustanovení obsahující definici, kdy se jízda v jízdních pruzích NEdefinuje jako předjíždění. Zkuste si to osvěžit, než zas něco plácnete…

                    5. Kde píšu o předjíždění pravým jízdním pruhem?
                      Možná než já do autoškoly, co Vy do základky a zkusit znovu pochopení psaného textu? 🙂

                    6. Re: rošt

                      Pro začátek by bylo NAPROSTO skvělé, kdybyste si načetl CELÝ paragraf o předjíždění, nikoli pouze větičky, které hrají do úzkého výběru vámi vykládaných karet.

                      Pokud nepovažujete za předjíždění jízdu v levém jízdním pruhu na dálnici, aniž by byla splněna podmínka tzv. „souběžné jízdy“, je logické, že za předjíždění nelze považovat, když vás v roli jezdce v levém pruhu začnou předjíždět auta v pruhu pravém.

                    7. 1:34
                      Jízda v jízdních pruzích – §12 NENÍ předjíždění …
                      8:35
                      Pokud nepovažujete za předjíždění jízdu v levém jízdním pruhu na dálnici …

                      Targusi ve Vás je kus ženské. Nevíte co chcete, ale nedáte pokoj dokud to nedostanete. Ale zase je s Vámi sranda, to zas jo.

            2. osobak co jede 130 ma povinnost okamzite vysmahnout do praveho pruhu pokud za nim nekdo jede rychleji. vychazi to z principu ze nikdo nema pravo soudit proc dotycny jede rychleji, muze jet do nemocnice apod. nicmene to kam jede neni podstatne, kdo tohle pravidlo nezna at si zopakje autoskolu, neni to vubec na vas resit proc nekdo jede 150 a musite mu pruh uvolnit jak to jen jde.

              1. Není vždycky možnost okamžitě vysmahnout do pravého pruhu, kde jste k tomu termínu přišel. Ta situace se musí připravit, vždyť ani já nesmím ohrozit či omezit vozidla v pravém pruhu jedoucí. Takže vy se svým „okamžitě“ mě nutíte porušovat zákon (a neplatí že absolutní přednost v rychlosti mají jen označená auta?)
                Ale článek je o kamioňácích, a já chtěla hlavně říct, že mi připadají jako terč, narychlo spíchnutý v okamžiku, kdy se snižuje nadšení z huráválky.
                Další skupina lidí, jejichž práce si nevážíme, vlastně jen překážejí, odsuňme je do neviditelna.
                Vůbec nepřemýšlíme, jaké to je utrpení, jet hodinama tak nízkou rychlostí. Furt jedete, a furt nikde nejste.

                1. „Furt jedete, a furt nikde nejste?“
                  To jsou ještě mezi námi lidé, co si ani za 35 let nezvykli na demokratické výdobytky?

            3. Verba: rozdíl 2 km/hod dělá na trase přes Evropu pro rychlejšího kamioňáka zisk třeba celého dne? Podle jaké matematiky, prosím?

              1. Re: SB

                Dozvíte se v dalším dílu.

                Jinak ten zimní pokus o zákaz předjíždění na D1 na trase Brno – Humpolec (cca 100 km) mi dělá časovou ztrátu půl hodiny. Denní porce osciluje okolo 600 km. Zbytek si dopočítejte.

                1. Ty počty jsou celkem jednoduché, prostá trojčlenka:

                  Ten, kdo jede 90 km/hod, ujede 90 km za 1 hodinu přesně. Ten, kdo jede 92 km/h ujede stejnou vzdálenost za 58,7 minuty, tedy o 1,3 minuty rychleji. Na 600 kilometrech to bude, ať nežeru, 7x tolik, tedy ušetří cca 10 minut.

                  Dneska fakt perlíte, Targusi…

      1. Re: Anonym

        SKFJELÉ výsledky s pokusnými trolejemi dosahovali již před nějakým časem naši němečtí soudruzi na A2, resp. v jejím okolí.

  9. Targusi, přijímám pohled z Vaší strany a chápu, že to není jednoduché. Z mého pohledu řidiče osobáku to není nutné popisovat, to víte. Podle mého je problém systémový, mimo obě skupiny snažící se popojíždět po našich silnicích a dálnicích. Síť je přetížená. Nevím do jaké míry jsme levnější než okolní státy či nekontrolujeme přesváhu, ale zcela jednoznačně se jednak při současném globalismu vozí naprosto zbytečně neustále tam a zpět a jednak se nevozí na železnici, jak by se mohlo. Ano, tvrdí se, že je dnes potřeba nemít sklady a přivážet přesně na čas, ale otázka je, zda je to pravda. Podle mého více železnice a daleko méně tahání zboží jako kočka koťata by situaci řešilo. Proč to ale dělat, když je daleko výhodnější, zvláště pro ropnou lobby, pálit naftu a hlavně mít další hranici podle níž dělit lidi a zasévat nenávist.

    1. Zapomněl jsem dodat, že s předmětem Vašeho článku samozřejmě souhlasím, imitace práce je hlavním nástrojem státní správy.

      1. Re: Tymák…

        O železnici by se nechala napsat rovnou celá kniha, nikoli jeden článeček.
        Takže jenom jedna věta – žádný přesun dopravy na železnici se konat NEBUDE a ani NEMŮŽE?
        Proč?
        Protože železnice je v dopravních uzlech (např. Přerov, Břeclav, Prágl, blablabla) DÁÁÁÁÁVNO na hraně.
        Vyplývá to jak z podstaty fungování železné dráhy, tak z enormních nákladů jak na rozšíření „hracího pole“ (depa, seřadiště, přidání dalších kolejí), tak na materiální a technické zabezpečení.
        A pochopitelně i lidský faktor – nejsou lidi…

          1. Prožidovský a proruský nacista si dobře pamatuje, že veškerý materiál na stavby čehokoli, se z největší části dopravoval po kolejích. Jistě, třeba vytěženou zeminu musely vozit Tatry, nebo ten materiál dopravit z nádraží na stavbu.
            Ale ta podstatná délka i váha dopravy stavebních materiálů, včetně sypkých i křehkých, šla po kolejích. Naše „městečko“ je defacto vlečka, vede sem jedna kolej – pětadvacet paneláků, čtyři sámošky, obrovitánský kulturák a další stavby, dostávaly materiál po té jedné koleji, kde mezi nákladními vlaky pendlovala ještě lokálka do KM a zpět, téměř vše dělnické linky. Nákladní vlaky holt tahali v noci a odstavili na 2. a 3. kolej, které měly z druhé strany silnici a tudy se vagóny vykládaly. Pamatuju vagóny „valníky“, na kterých byly naskládány třeba dvě řady koupelno-hajzlových, panelákových jader z Kovony Karviná.
            Všecko se dopravilo, odvezlo a stihlo.
            Ale po silnicích se v březnu neproháněly kamiony s jahodami ze Španělska, ale taky bambilióny všelijakých rozvozců zásilek z číny, nebo s jinými „nepostradatelnostmi“..

            1. I u nás to tak fungovalo, ovšem soudruzi modroptáci prodali celý pozemek nakladového nádraží v centru města, aby už to nikdy v budoucnu nešlo. Jistě zcela nezištně, plní dobrých úmyslů jak je v jejich straně pravidlem.

        1. no ale to je pochopitelné, vždyť se na tratích a mosEtch od plyšáku na údržbě nic neudělalo. Tam co se o to ppokusili jim to hapalo, mostaře a traťovky kvůki úsporám za mzdy zrušili. Tak co to má děšlat. Ono aj na tom ajznponu, i když má docela výdrž , je údržba potřeba. A né že né.

            1. Michelin v Veprau říkal, že Ukrajinec za
              a) zalepí díry v nedostatku pracovních sil
              b) budou vydělávat na důchody tzv husakovým dětem

            2. Ale oni se urodili. Jen se nevyškolili v potřebných oborech. Zato absolventů humanitních oborů máme plné neziskovky.

          1. Drony uz zacaly zasobovat v Usa treba, Wall Mart.
            Nepotrebuji silnice ,mosty ,krizovatky ,semafory, koleje , udrzbu silnic ,kamiony , ridice a jejich silny odbory,atd.
            Staci jenom placek a nalozit.

            1. Re: Anonym

              Fajn. Pořiďte si dron a kálejte na pozemní dopravu.
              Jak jednoduché, milý Watsone…
              Až přijde doba, kdy budete muset platit za tento druh dopravy reálné náklady (výroba dronu, baterií, spotřebovaná energie) a bude vám VŠE zdaněno stejně, jako je zdaňováno při jiných druzích dopravy, ekonomicky to neutáhnete.

        2. No nevím, jako mladej jsem ani trať nepřeběh co 5 minut to vlak a řízený to bylo máváním praporků z vechtru na vechtr. Ale je pravda, že 60km/h bylo maximum.

        3. Není to tak dávno, co jsem četl na toto téma pojednání ve kterém autor dokladoval, že dispečery zpracovaný grafikon (jízdní řád všech vlaků) propuštěl drahou jednou tolik vlaků. Takže dnešní mizerná propustnost tratí bude možná i dílem počítačového zpracování grafikonu a dílem vyšší rychlosti vlaků a z toho vyplývajího nároku na rozestupy souprav. Hledat zdroj ovšem nehodlám.

          1. Autor ví kulový. Nějaká rychlokvaška. Vlaky jezdily co +/- hodina, ale nebyly to dvou či tří vagonové, ale dlouhé soupravy. takže pobraly více cestujících. Včil dvouvagoňáky jezděj 3 do hodiny – pak to tal vypadá.

          2. Re: ZC

            Někdejší dispečeři GVD (grafikon vlakové dopravy) určitě nedělali. Dispečeři dopravu na kolejích řídí podle již předem zpracovaného grafikonu.
            Víc vám k tomu nenapíši, protože bych tu musel opsat minimálně jednu celou někdejší středoškolskou učebnici.

            Co jsem již /naštěstí/ nezažil a co hustotu provozu ovlivňuje – naprosto šílený podstav lidí na dráze, vzniklý zběsilým propouštěním, resp. tzv. digitální optimalizací. Přeloženo do češtiny – absence výpravčích, traťových dispečerů, vyhýbkářů, vlakvedoucích, pomocníků strojvedoucích,blablabla…., už si ani nepamatuji všechny ty funkce, které byly zrušeny bez náhrady.
            Proto tu máme každou chvíli železniční neštěstí, zejména pak v letních měsících, kdy je horko a klesá schopnost dlouhodobého soustředění.
            Dnes sedí výpravčí na počítačové ústředně kdesi v Přerově a řídí vlaky po celé Moravě z jednoho místa. O vlakových četách si můžete už nechat jenom zdát…

        4. Jestli to nebude tím, že kdysi jezdily vlaky na trase Praha – Přerov v soupravách, že zabraly celé nástupiště. Je fakt, že to nejelo každou čtvrthodinu jako dnes vláček táhnoucí čtyři vagóny.
          Pak nemá být nedostatečná kapacita železnice.

          1. I Ty nákladní bývávaly docela dlouhé, jedna loko vpředu, druhá uprostře a třetí postrk. A vagonů v našich zemepisných šířkách . že první v jedfné stanici a poslední v následující. Sorry.
            Domloluvali / synchronizobali -se vysílačkama. No ale to byli fírové hmm

            1. Re: ema

              Kdyby se fírové domlouvali vysílačkami, žádné vlaky by nikam nejezdily, protože by vykolejené vlaky zdemolovaly celou železniční síť.
              Mašiny se propojovaly elektrickými kabely, přes ně se ovládaly druhé, případně třetí stroje, které jely bez osádky.

              1. Délka vlakové soupravy je omezena na 700m. Tu soupravu musíte mít možnost odstavit na vedlejší koleji, přepřáhnout apod.
                Nákladní bobina s výkonem cca 2MW je ráda, když po rovině roztáhne a do mírného stoupání dokáže udržet rychlost u uhelné soupravy (30 vagónů po 80 tunách + lokomotiva 84 tun – celkem cca 2500 tun).
                Při spojování lokomotiv za sebe každá z nich jede na vlastní pantografy, propojuje se jen řídící kabel.
                Postrk se přidává do dlouhých prudkých stoupání (třeba z Brna směrem na Kuřim máte 20 promile), nebo když v rovinaté oblasti zůstanete viset do mírného stoupání s těžkým nákladem a nedokážete se utrhnout.

                1. Re: JG

                  Školu jsem absolvoval před 35 lety, takže si toho moc nepamatuji, ale u nás běžně jezdívalo až 55 vagónů (železná ruda do Ostravy a do Třince).
                  Dnes tedy opravdu vidívám na přípřeži jen těch třicet kusů.
                  Z druhé strany je faktem, že dnes jsou vidět i vagony se šesti nápravami, (to kdysi nebylo) takže tuny na hák se dají nabouchat na kratší délce soupravy.
                  Dvě mašiny byly a i dnes stále jsou standardem (Jablunkovský průsmyk).

        5. Re: Targus.
          Pamatuju se, jak před rokem 1990 Kovohutě Břidličná (dnes Alinvest Břidličná) dovážely hliník a vyvážely válcované výrobky v množství asi (2x) 70 000/rok. Nic z toho se nevozilo auty, protože ekonomika. Teď už se nevozí po železnici absolutně nic, (kdysi) vlastní lokomotivu už Břidličná dávno prodala, aby si zlepšila hospodářský výsledek (a potažmo prémie).
          Stejně postupovala valná většina podniků. Bylo by zajimavé srovnat přepravované hmotnosti/rok po silnicích/po kolejích třeba v 80tých letech a v letech po roce 2000. Prostě grýndýl, ne? To by Zelení čubrněli, o kolik méně CO2 na dopravenou tunu se dá produkovat, když se uvažuje systémově. (Ne že by na tom záleželo, nevěřím, že ten CO2 ve skutečnosti vadí – ale kolik se přitom vyplýtvá energie!!).
          Po (sametovém) převratu se skoro veškerá doprava přestěhovala na kamiony. Ať žije ekonomika i ekologie.
          Jak tu někdo správně napsal že (po převratu) je hlavním úkolem státní správy simulovat činnost, státní správa tento úkol splnila na výtečnou.
          Proč pracovat systémově, proč plánovat, když to všechno vyřídí mnohem lépe TRH?
          TRH to zjevně vyřídil.
          Reálné hospodářství v ČR je (včetně dopravy) jsou definitivně vyřízené.

          P.S.
          Teď by se mohl ozvat nějaký progresivec, jak lžu, a jaké skvělé máme ekonomické ukazatele.

          1. Re: Václav

            K vašim tvrzením asi tolik. Na netu se dají najít KAŽDOROČNÍ tisky, které se jmenují „Statistická ročenka“.
            Tam najdete objemy, které se přepravily za ten který rok na silnici, na železznici, po vodě i vzduchem.
            Pak budete potřebovat ještě kousek papíru a tužku, abyste si měl na co nakreslit graf.

            1. njn, ale k datům před plyšákem se ani u ajzbnponu nedostanete. Je to zabetonované, akorát „úsoěchy“ po plyšáku. ;

            2. Re: Targus.

              Já vím, že by ty informace bylo možné zjistit. Pokud by nebyly předplyšákové informace na internetu, mohl bych vyrazit do nejbližší vědecké knihovny a zkusit štěstí tam, nebo někde jinde. Ovšem nestojí mi to za to.
              Vidím, že ani Vy, který jinak vystupujete jako realista, mému příspěvku nevěříte. Co teprve ti mladší. Práce přinejmeším na týdny, a stejně by to nikoho nezajímalo.

              Víte, já jsem trochu starší než Vy, tak jsem u toho byl.

              Proč se přešlo z vlaků na kamiony?

              Je to jednoduché. Protože se u nás v 90tých letech zavedl kapitalismus volné soutěže. Žádné systematické hledání dlouhodobých mohutných výrobních řetězců, ale „šup-šup“ prodej. Flexibilita non plus ultra.
              Kamion je flexibilní. Firmy tehdy ztrácely zákazníky (dříve „odběratele“) závratnou rychlostí – firmy krachovaly. Prodej klesal o desítky procent ročně. Jednalo se o přežití, takže se hledali zákazníci za každou cenu.
              Tehdy vzniklo na Západě i u nás množství pidifirem, které byly reprezentovány pouze jedním člověkem, který si pořídil fax, aby mohl podepisovat smlouvy. Půjčil si v bance peníze na jeden kamion zboží a ten obratem prodal. Nebo si dokonce dohodl dlouhou splatnost, třeba tři měsíce, a celý obchod jenom zprostředkoval aniž by do něho vložil jedinou korunu. Měli jsme zákazníky, kteří nikdy nezaplatili (a když jsme je na dané adrese hledali, tak jsme někdy zjistili, že sedí v base za dluhy.).
              Vlakem tohle zajistit nelze. Jede pomalu, nikdy přesně nemůže definovat, kdy zboží dojde. Takže přichází problém s financováním. Modlou se taky staly dodávky „just in time“.

              To, co se v 90tých letech zaběhlo, už tak zůstalo.
              Když se vrátím ke své firmě, tak třeba hliníkové ingoty určené přetavení se vozí obyčejně z burzy v Amsterodanu. Neexistuje fyzický důvod nevozit je nekrytými vagony, – stejně se pak vyvezou na tovární dvůr, kde na ně prší a sněží. Ale zaběhly se kamiony, tak proč hledat ekologické a energeticky výhodější řešení.

              Z Amsterodamu je to docela štreka, že. Předpokládám, že jako kamioňák o tom máte konkrétnější představu, než já.

              1. Re: Václav

                Načal jste diskuzní téma, které jsem probíral snad už tisíckrát a dal by se o něm napsat celý cyklus knížek.
                Takže jen velice stručně, spíše heslovitě. A nebudu zdrojovat a dokazovat, propočítávat.

                1/ Československý socík lehnul KROMĚ JINÉHO (!!!) i na neskutečná kvanta zásob, mnohdy již nepotřebných, protože při tempu měnících se požadavků výroby jednoduše zastaraly,m než na ně došla řada.
                2/ Zásoby jsou UMRTVENÉ peníze, které byly investovány a měly původně produkovat minimálně svou obnovu, tedy v řeči čísel tzv. černou nulu. Proto systém JIT (just in time). Pořídit si nadnormativní zásoby je stejné, jako byste peníze vynaložené na jejich pořízení spálil, anebo spláchl záchodem do senkrovny.
                3/ Železnice je Z PRINCIPU (vojenské řízení vyplývající z rizik pohybujících se hmot) nepružná, pomalá. Ještě NIKDO ji nedokázal transformovat na systém JIT.
                4/ železnice se dostává na cenu konkurující silnici až při délce tras NAD 1500 km (fakt vám to tu nebudu počítat, ale jestli se odvážíte, důvěřujte mi).
                5/ železnice je kapacitně na své hranici. Samozřejmě nikoli na lokálních tratích, nýbrž na páteřových tazích.
                6/ zásadní průser železnice v oblasti ekonomiky – upřednostňování osobní dopravy před nákladem.

                Mohl bych spisovat ještě asi tak půl hodiny, ale pokud se chcete začít orientovat v problematice, úplně vám k samostudiu stačí výše vypsané teze.

                1. Asi to opravdu nemá smysl rozebírat. Máte svou kamionovou víru.
                  Všichni samozřejmě vědí, že:
                  Velké zásoby=špatné řízení. Zažil jsem na to téma nejedno povinné školení.
                  Takže všechny firmy se snaží mít na vstupu nulu, ale na výstupu jsou ze stejných důvodů nuceny držet zásoby hotového zboží pro některé zákazníky často na řadu měsíců.
                  Jednu absurditu vystřídala absurdita druhá.
                  Mohl bych uvést ze své praxe nejeden příklad, ale vy už máte jasno, že.
                  Zažil jsem, že jsme posílali pár roliček fólie letecky, protože by se u zákazníka zastavila výroba, – neměl žádnou zásobu vstupní suroviny, takže kamion by to nestihl.

                  To tajemství správných zásob je optimum a krátké logistické trasy, optimální výrobní toky.
                  – Jak je to teď? Hliník se třeba elektrolýzou vyrobí v Mosambiku, v Rusku (na Sibiři), v Norsku, … lodí se dopraví do Amsterodamu, kamionem do Břidličné, vyrobená fólie kamionem třeba do Francie nebo do Německa). Krásný příklad plýtvání. Ovšem v tomhle bláznivém systému to nikomu nepřijde divné.
                  – Jak to bylo před rokem 1989? 70% hliníku se dovezlo ze Žiaru na Hronom, zbytek byly většinou ingoty ze SSSR, dovezené po železnici. Kamionem nula. 90 % výrobků se spotřebovalo v Československu, zbytek většinou do NDR. Byly větší zásoby na vstupu? Byly. Bylo to ekonomičtější a ekologičtější? Ale ano, bylo.

                  Určitě se nedá z jedné návštěvy zobecňovat, ale uvedu to.
                  Byl jsem v pár válcovnách hliníku poblíž Šanghaje. Přesouvali jsme se vlakem i autem. Pro mně obrovské překvapení – dálnice byla skoro prázdná. Když jsem si to srovnal třeba s Německem, něco neuvěřitelného. Pokud něco jelo, tak většinou osobáky. Ptal jsem se kontaktní slečny, proč tam jezdí tak málo aut. Dlouho nerozuměla, na co se ptám.
                  Pak se chápavě usmála, a říkala, že je to tím, že je všední den, že o víkendě jezdí aut o dost víc. Ovšem kamionů asi ne, že.

                  1. Re: Václav

                    Nemám svou víru, absolvoval jsem dopravní průmyslovku, kde se probírala silnice i železnice zhruba stejným dílem. A jedním z předmětů byla i EKONOMIKA DOPRAVY.
                    Stran dovozu hliníku „do Břidle“ samozřejmě nemáte úplnou pravdu, vozil jsem ho tam autem ze Žiaru už za komančů, ovšem je f aktem, že gró jelo po kolejích
                    K tomu vám opět napíšu, že železnice je z principu dražší než silnice a vy se na mne opět naserete.
                    Co se týká zásob, zkuste si něco málo načíst o cash flow. V okamžiku, kdy se dostáváte do tlaku na kasu, stávají se zásoby kamenem na krku topícího se neplavce.

                    1. Velké skladové zásoby hotové výroby jsou mnohem dražší než velké skladové zásoby vstupních surovin.
                      Cash flow sténá při obou extrémech, při narvaných skladech hotové výroby víc.

                      Zapomněl jsem se zmínit, jak to řeší tzv. automotive firmy, třeba Valeo.
                      – Zásoby nemají, protože to je fuj.
                      – Ve výrobě se stává ledacos, takže ohrožení z nedostatku vstupů nelze, – penále jako prase!
                      – Takže dodavatel dostane za úkol udržovat sklady vstupů v minimální vzdálenosti od výrobny Valeo (typicky do deseti patnácti kilometrů) a odtud zajišťovat dodávky v minimálních množstvích, přesně podle aktuálně potřebného sortimentu, just in time.
                      Všechno podřízeno náboženství minimalizace (vstupních) skladových zásob (protože sklady hotové výroby patří do jiné kolonky)
                      Absurdistán.

                      Zajímavé je, že v některých starých evropských firmách se dopracovali k inteligentní, levné a ekologické spolupráci a nehrají si „americkou“ flexibilitu trhu.
                      V jednom německém závodu v Constellium se zatepla vyválcují předvalky pro fólii, při teplotě doválcování (přes 400 stupňů C) se naloží na vagony bez jakéhokoliv balení, nechají se přejet do Itálie až do závodu zákazníka. Hliník je kupodivu velice citlivý ke korozi, takže se normálně musejí dělat nejrůznější opatření, jak při přepravě zabránit kondenzaci vody na jeho povrchu. Například u předvalků pro výrobu fólie je to kritické. Pokud ke kondenzaci dojít nemůže (třeba proto, že teplota je přes 100 stupňů – hliník má velkou tepelnou kapacitu, takže to trvá dlouho, než vychladne), k žádné korozi dojít nemůže. Funguje to tak (dle techniků Constellia) řadu let.

                      Pokud jde o cenu dopravy koleje versus silnice, na rozdíl od Vás na to nemám speciální školu. Investiční náklady železnice jsou (asi) vyšší (i když kdoví a o kolik, existuje mnoho lží na různá témata). Co se pamatuji, všechny vlády od roku 1989 vráží obrovské peníze do stavby silnic. Přitom jsou silnice pořád ve strašném stavu a pořád to nestačí.
                      Provozní náklady železnice jsou zřejmě podstatně nižší.

                      Začátkem 90 let se hodně mluvilo o kontejnerové přepravě. Kamiony dovezou polotovary na krátké trase k železnici, naloží se, pak to jede tisíce kilometrů po železnici, a znova se to rozveze na krátké vzdálenosti kamiony. Ekologické. Silnice prázdné.
                      Samozřejmě k tomu nikdy nedošlo.

      2. kdyz odhlednu od tocvolantova krupanstvi, tak samozrejme ze problem je ze je tu malo dalnic a ty co jsou nejsou dokoncene + dva pruhy i tri kolem vetsich mest uz jsou dnes k smichu.

        vysledek sametu na kterem se podileji vsichni nerozdilne, levice, pravice, progresivni i degresivni.

  10. jako sympatie ke kaminonakum si zabil nadavanim do plechovkaru, to je jako zase tvoje ockovani? co si jako myslis ze jsi neco vic?

    za ten zakon muzou dementni kamionaci co se predjizdej deset minut protoze jeden jede o 0,5km rychleji, kdyby se umeli chovat a ne jako prasata tak by bylo vse ok.

    ockovat k hejtovani takoveho chovani neni treba, vsichni ho zazivame dnes a denne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *