Ministr školství Robert Plaga změnil rozhodnutí svého předchůdce Mikuláše Beka o výuce cizího jazyka tak, že druhý cizí jazyk na základních školách nebude povinný. Též určil, že angličtina se nemusí učit od 1. třídy, ale školy si to upraví samy. Může zůstat dnešní výuka angličtiny od 3. třídy.
Někdo je na jazyky talent a jiný ne. Trápí-li se dítě s angličtinou, proč ho nutit do dalšího jazyka? Výborným zemědělcem, řemeslníkem či advokátem může být člověk bez znalostí jazyků. Jejich znalost je plus, ale vnucování těm, kterým nejdou, je mínus. Navíc patří-li dítě k jinojazyčné národnostní menšině, jež nemá školy se svým vyučovacím jazykem, může mít takové dítě problémy vůbec s češtinou. Zatěžovat jej v první třídě výukou cizího jazyka znamená značnou zátěž a školu mu může totálně znechutit.
Doufejme, že se zruší i Bekův příkaz, že druhým jazykem má být jen němčina, francouzština či španělština, a umožní se volba školy. Po české a moravské národnosti je u nás významná polská menšina na Těšínsku. Stát to uznává existencí polského menšinového školství a dvojjazyčných nápisů. Ovšem jako se na školách s polským vyučovacím jazykem ve Slezsku vyučuje čeština, proč neučit na tamních českých školách polštinu? V praxi ji děti na Těšínsku víc užijí než španělštinu. Nejde jen o Těšínsko. Pro moravské vinaře jsou Poláci a Slováci nejčastější zahraniční návštěvníci. Ze Španělska k nám turisté na víno nejezdí.
Je projevem vzájemného uznání, že příslušník polské menšiny umí česky, i to, že zároveň tam žijící občan české či moravské národnosti umí polsky. Ve vícejazyčné Belgii (francouzština, nizozemština, němčina) nebo Švýcarsku (němčina, francouzština, italština, rétorománština) je pro státní sounáležitost významné, že se občané mluvící jedním jazykem dohovoří se spoluobčany jiným jazykem užívaným ve státě.
Druhý jazyk má být na základních školách dobrovolný. A co bude tím druhým jazykem, nechť je na vůli škol a jejich zřizovatelů – obcí. Na jižní Moravě bude více zájem o němčinu, na severní Moravě a ve Slezsku to může být polština. Světově významnější je ruština než němčina. A v rámci volitelnosti to může být srbština, dánština či čínština.
Načo robotníkom treba jazykov? Stačí pidgin english. Mně se líbí, jak ti, kteří pravděpodobně sami bojují s jedním cizím jazykem – a to se zdráhám angličtinu označit jako cizí jazyk, to je prostě nutnost – lobbují za zrušení druhého povinného jazyka. Učit se jazyk není jen o slovíčkách a gramatice – je to celý kulturní okruh. Gramatika pak u němčiny a latiny nahrazuje výuku formální logiky, kterou dneska neovládá vůbec nikdo. Mr. Spock by se divil.
Místo jazyka mohou mít třeba mediální výchovu, tam nehrozí jakýkoli rozhled, natož samostatnost v myšlení.
Příslušníků polské menšiny je u nás poměrně málo. Kromě pohraničí nedává výuka polštiny moc smysl.
Pro české děti by dávala smysl spíše výuka Ukrajištiny 🙂
Jak říká autor. Šlo by o projev vzájemného uznání zdaleka nejpočetnější národností menšiny.
A je pravda, že slovanské jazyky by Čechům se učily snadněji, než jazyky románské.
Bez do zadele s celou ukrajinstinou, pamrde!!!
Kdyby měly nastat změny ve výuce jazyku, musely by to být opravdu změny. Protože ne jen jazyky učit, ale naučit. Takže nejdřív zjistit, kolik jazyků je vůbec dítě schopno pojmout a naučit se. Je běžné, že hrubky dělají i vystudování novináři, neznají pořádně ani rodný jazyk. A pak způsob výuky. Syndrom věčného začátečníka je známý a jistě by se projevil i ve škole. To by začli v první třídě, ve třetí by už polovina byla zaseklá v té první třídě, tak by se rozvolnilo, přizpůsobily se nároky a a ti nadaní by jen ztrácely čas a ti nenadaní v podstatě také, stejně by se to pořádně nenaučili nikdy. Muselo by se učit diferencovaně, po první třídě rozřadit podle výsledků a jít dopředu podle toho. To by ale zase začal rev, vždyť inkluze.
Učit jazyky způsobem, co doposud, tak je to úsilí neefektivní a zbytečně vynaložené peníze čas i energie
New stream: Místo programátotů montéři
Zdravím Hulvatha. Ostatní se mohou vrátit k žentouru.
To to uteklo. Nedávno se měli rekvalifikoval na programátory horníci a dnes programátoři na montéry. Jsou to pořád ti stejní lidé?
Pane Koudelko, proč vláda přehlíží politické rozsudky? Hodlá zjednat nápravu?
nehodlá nic
jen sedět u koryt a pak zase lhát před volbama
Souhlas. Teď mluví Okamura u Tománkové a kritizuje tam Kupku a věci, které minulá vláda udělala. Ale bohužel zatím neudělali nic, aby ty kritizované věci změnili!
chvilku jsem viděl….
3 šmejdi a lháři ve studiu….moderátorka a 2 politici
Pro Pavla (13/06/26, 19:54) vláda soudy neovládá. Mají být nezávislé. Bo, stojí na tom demokracie …
Může o tom denně mluvit a vyhandlovat u prezidenta milost. Prostředky jsou.
může změnit vedení policie a prokurátorů?
může
dělá to? nikoliv
Vláda podáva zákony na schválenie do parlamentu. Nimi môže súdy aj políciu prinajmenšom regulovať. Bohužiaľ, vaša nová vláda rieši prkotiny namiesto vážnych záležitostí. Nepoučili sa napríklad z matovičovského Slovenska a nechávajú hanebné gumové zákony, na základe ktorých vás zavrú za názor, v platnosti. Sú to presne tie zákony, na základe ktorých pôjdu oni sami sedieť hneď po prehraných voľbách.
Vážení asdf a Zázrivce, řídili jste někdy vůbec něco? Krom nějakých těch strojů? Třeba turnaj ve cvrkacích kuličkách? Ne zrovna až stát.
Pokud jde o jazyky a první třídu – polovina dětí vyžaduje logopedickou péči, třetina se nedomluví ani česky.
Re: Canoso
Třetina se nedomluví vůbec, protože to neumí žádným způsobem.
Povinný poslední ročník ve školce zaváděli kvůli tomu, že mnoho dětí neumí v první třídě barvy! Česky! A ministerstvo na ně s angličtinou. Směšné
Motýle:
Osvojení mateřského jazyka je základem abstraktního myšlení. Zní to možná divně, ale schopnost osvojit si druhý jazyk koření v raném, předškolním dětství.
Mám známé, matka Američanka, otec Čech, mají bilingvální děti, do 3 let obě uměly oba jazyky a plynule přeskakovaly z jednoho do druhého, podle toho, s kým zrovna mluvily, babička s dědečkem jinak než česky neuměli kváknout, tak na ně mluví česky, ale na sebe anglicky. Překládat ale nechtějí, dávala jsem jim jahody a chtěla vědět, jak je to anglicky no a ony stály jak zařezané. No ale jak zařídit, aby 2 Češi měli bilingvální děti? A umet by mohli také také čínsky, to má budoucnost. Jak zařídit toto? A polština? Není to ztráta času, v Polsku na táboře jsme se domluvili s poláčatami během 3 dnů v pohodě.
Čínsky! To je nápad! Kde vezmete učitele? Ale jinak jsem pro. Možná bych se i přihlásil do odpolední školy. Jsem už starý a moc času mi nezbývá- kdy se mám naučit čínsky, když ne teď?
—————————————
Děti mají pro jazyky ohromný smysl. Začátkem prázdnin se na KeyWest nastěhovala polská rodina. S otcem jsem se brzy seznámil. Vyprávěl mi, že za nimi přišli z úřadu, (začátkem října) že jejich chlapec musí do školy. No, vymlouvali se, že tam jsou jen dočasně, že dítě nemluví anglicky a co bude ve škole dělat. Tož prý otci řekli:“ My nejsme z imigračního, ale dobře víme kde imigrační je!“ Tož chlapec musel do školy. O vánocích! O vánocích jsem ho viděl, jak s místními dětmi dováděl u (a v) bazénu. Vesele na sebe pokřikovali anglicky a conch. Do dětí ty jazyky padají samy. Ale pokud z toho prostředí vyjdou, tak z nich ty jazyky taky rychle vypadávají. Bohužel.
Do dětí padají v tom prostředí. Dokáže to prostředí nasimulovat česká učitelka?
co třeba -jenom zkouším- čínská paní učitelka v mateřský? spoustu jazyků se naučíte mechanicky i později, od španělštiny geograficky až po ruštinu, ale zrovna čínskej „zpěv“ by možná byl lepší od mrňava, dokud se vám snadno zakládají řečový centra …
Re: im0
Pokud ukončíte výuku čínštiny s ukončením docházky do školky, je to konečná.
Můj ujec chodil za války do Kinderschule a uměl v dospělosti naprosté hovno.
Proč?
Protože s němčinou skončil s koncem války, tj. při nástupu do 1. třídy.
Nemusíte mít z dítěte sinologa, ale čínsky by asi jakž takž umělo, kdyby pěstovalo DENNĚ čínštinu minimálně do rané dospělosti.
Totéž moje maličkost. Lámaně německy se domluvím dodnes, protože moje babi – šlonzačka z polské Ostravy, takže co druhé slovo dojč – žila do mých 18 let.
Když jsem ale doje do Říše po cca 20 letech, trvalo mi dva dny, než jsem se trošku rozmluvil.
A kde sehnat dostatek čínských učitelek ovládajících aspoň trochu češtinu, protože tem prvňáčkům musí také trochu rozumět
nemusí, když na to přijde. děcka jsou flexibilní, ty se přihnou.
joa: když říkám „čínskou učitelku v mateřský“, tak tím samozřejmě myslím „pak už nikdy nic“ ; )
Motýlí křídla:
Pokud se dítě učí třeba doma cizí jazyk (jsou takoví cvoci rodiče) a rodiče nejsou rodilí mluvčí toho jazyka, dítě se naučí včechny chyby rodičů a mluví jak hotentot.
S tím ne-překládáním jsem si vybavil vojenská léta. Kamarád pocházel z jižního Slovenska, doma a v okolí se pochopitelně mluvilo výhradně maďarsky. On sám ale měl národnost slovenskou, chodil do slovenské školy (maminka rozhodla!) a ze slovenštiny i maturoval.
Tenkrát frčely maďarské skupiny, Omega, Illés, Locomotiv GT ;-), a chtěli jsme po něm, aby nám překládal texty. Měl s tím kupodivu problém, o simultáním tlumočení ani nemluvím.
Bavil jsem se ním čím to, a on jednou řekl, že má oba jazyky striktně odděleny. Když mluví slovensky, slovensky i myslí, a když přejde do maďarštiny, pak se vším všudy.
re: Franta
Hungárština je docela problém. Nikdy jsem nenaučil víc, než nadávky. A to jsem měl zvláště vyvinutou učitelku. Větná stavba je někde úplně jinde. Jen pro mizernou představu, maďarština nemá předložky a předpony, nýbrž záložky. A do toho samohláskovou spodobu
A nejde o cizince ani etnickou menšinu.
Autorovi
Pane Koudelko, na Těšínsku žiju více než 60 let a ještě jsem tady neslyšel žádného domorodce mluvit polsky.
A pokud to dotyčný přece jen s polštinou zkoušel (většinou to byli nadšení učitelé polštiny), nikdo mu nerozuměl.
Dialekt, kterým se na Těšínsku hovoří, má s polštinou společného zhruba tolik, co s češtinou. Takže když se k nám omylem dostaví warszawiak, čumí jak tele úplně stejně, jako pražskej pepík.
Ale ano, máte pravdu, školy s polským vyučovacím jazykem tady existují.
Druhý jazyk na základce, nesmysl! Na střední škole to nezvládají!
Re: Jožan
Druhý cizí jazyk na ZŠ nepovinně, jako jsem to měli kdysi my. Kdo chtěl, chodil. Kdo nechtěl, nemusel.
Druhý cizí jazyk na SŠ technického zaměření je naprostá blbost. Dost co užírají z hodinových dotací počítače.
Pane Targusi, řekl bych, že tady se docela dobře domluvíme s Poláky. nejlíp určitě s těmi, co jsou z blízkosti hranic. Asi bych se možná domluvil i s tím warszawiakem…
Ale zkoušel jste se někdy domluvit s Kašubem? 🙂
Re: VČ
S Pšonkem „zpoza Olzy“ se domluvíte dobře proto, že mluví stejným, byť jinak zparchantělým dialektem. S Warszawiakem budete mít trošku problém, pokud nemáte naposlouchanou polštinu aspoň z rádia nebo telky.
Já toto posoudit nemohu, protože jem pobýval v Pšonkolandu dost často služebně, takže pokud Polák nemluví nějakým dialektem, nemám problém.
Stran Kašubů asi tolik – domluvil jsem se velmi dobře pouze s copatou Zosiou, a to nikoli ústy, jestli mi rozumíte. V rychlosti jistých pohybů byla nepřekonatelná.
Ne, kašubština by se asi dala nějak naposlouchat, ale Kašubové okamžitě přecházeli na polštinu, jakmile zjistili, že jim nerozumím.
S čím jsem neměl naprosto žádný problém, byla lužická srbština, horní i dolní. Je to takřka shodné s naším gorolským žvatláním, pokud vynecháme polonizmy a čechizmy.
Rychlost jistých pohybů – nějaká čorka, jo?
Re: pája
No, čórka ani ne. Spíš pánev v poloze těla nikoli vertikální.
už si koudelko, náměstku něco udělal pro Pekovou, kterou tvůj úřad šikanuje?
už si koudelko udělal něco?
hovno, viď
Připojuji se. Všechny politické vězně či odsouzené propustit. Výmluva, že na nic nemají pravomoci je blbost. Nic pro to ani nedělají. Slyšela jsem nedávno jeho rozhovor u Hájka právě na toto téma a bylo to pro lidi velké zklamání.
Já už mám vůbec pocit, že tato vláda nemá vůbec pravomoc vládnout. Diktují nám média, soudci a EU. Tak na co tu vládu a parlament, kurwa, máme?! Aspoň revoluci by mohla zahájit za účelem změny systému…joo, penízky, to by tak nešlo, žeano?!
bohužel je to tak
já mluvím jak dlaždič, ale vlastně vyjadřuju jen to, co vy
Podepsat se byste „asfd“ odvahu neměl, viďte…
ale klidně
Petr Kovařík
pomohlo?