17 srpna, 2026

Velký skok ruského leteckého průmyslu

Poprvé vzlétlo první sériově vyrobené letadlo MS-21-310.

MS-21-310 je plně ruské letadlo v modifikaci zcela bez importovaného západního vybavení a komponent a kompletně s ruskými systémy a ruským motorem.

Podle korporace Rostec strávilo letadlo při prvním zkušebním letu ve vzduchu 1 hodinu a 23 minut. Během této doby letadlo vystoupalo do výšky 6000 metrů a zrychlilo na indikovanou rychlost 600 km/h.

Úspěšný let sériového letadla potvrzuje připravenost výrobních řetězců k sériové výrobě tohoto typu letadel, konkrétně první várky 18 letadel. Závod může také začít plnit nové objednávky schválené ruskou vládou. Těch prvních 18 letadel už jsou v závodě rozestavěné, některé před dokončením (popravdě výrobu teď brzdí zatím pomalá výroba motorů PD-14). První dva roky se předpokládá výroba cca 10 letadel MS-21 ročně.

Původní MS-21 bylo vyvinuté ve spolupráci s několika západními firmami, mělo francouzský motor, západní řídící a bezpečnostní systémy a ze západu bylo také vnitřní vybavení pasažérského salonu. Bylo nutné nahradit více než 80 importních systémů a agregátů, včetně leteckého motoru PD-14. Po uvalení sankcí byly všechny tyto západní systémy a komponenty nahrazeny ruskými výrobky. Rusko pro vývoj a pro certifikaci zcela nového letadla potřebovalo 4 roky. A nyní spouští sériovou výrobu. Kvůli záměně komponent je letadlo těžší, než původní prototyp a proto má menší kapacitu. Kapacita nově upraveného letadla je 175 pasažérů, oproti původně plánovanému počtu 181 osob.

Kromě MS-21 v Rusku postupně provádějí certifikaci a spouštějí sériovou výrobu 4 typů pasažérských letadel.
Sankce fungují.

Irkut MC-21-300 (bottom) and MC-21-310 twinjet airliners take part in a rehearsal for a flight programme of the MAKS International Aviation and Space Salon/TASS
Srosnání obou verzí letadla, zřetelný je zejména jiný motor.
První sériově vyrobené letadla MS-21-310 na svém prvním zkušebním letu
Výrobní hala s rozestavěnými letadly

78 thoughts on “Velký skok ruského leteckého průmyslu

  1. Co se tak pamatuju, „пассажирский самолёт“ se překládá jako „dopravni letadlo“. Ten ruský název je samozřejmě přesnější, nicmeně zvyk je zvyk.

  2. Na některé jízlivé poznámky lze odpovědět jednoduše : kde je náš
    letecký průmysl??Vůbec všechen průmysl??Něco zbylo,ale slovo
    „“náš““ se použít nedá.Už vidíme jen rudá světla odjíždějícího vlaku….

    1. To „nebo.li“ je právě ten problém – třeba na ukruině (ale nejen tam) zůstala velká část fabrik produkujících motory nejenom pro letadla a vrtulníky, ale taky velké dýzly pro námořní lodě, trafa pro VVN, atd atd. A to ještě opomíjím kooperaci v rámci RVHP…

    2. ono tieto pokusy o ruske lietadla boli este pred SVO a Krymom, ale tusim Medvedev to zarezal, ze vsak naco, budu sa kupovat zapadne lietadla

      1. Už se vyrabelo letadlo SSJ100, vyrobili asi sto kusů. Ale také tam jsou západní komponenty tak ho predelavaji, probíhají testy a certifikace. Mělo by být hotovo příští rok. SJ100 je poloviční oproti MS21
        Výrobu letadel neznicil Medvěděv to pos** už Jelcin

  3. Už umíme předělat a vyrobit „západní“ letadlo. Kam se na nás hrabou Tupolev, Iljušin, Antonov…
    Éto užásno!
    Teď ještě umět v potřebném množství, kvalitě a ceně vyrobit obyčejné osobní auto alespoň na úrovni Škodovky. Anebo dokonce na úrovni Dacia Bigster, ale odolnější, s pořádným motorem a bez zbytečných europíčovin.

      1. Ano. To je jako když výměnou za zboží „Vyspělého západu“ prodáváme dříví nastojato.
        Podobně jako africká „rozvojovka“.
        Krátkodobě obchodně se to jeví výhodně. Jenže dlouhodobě?
        Základem prosperity jsou produkční centra zboží s co nejvyšší přidanou hodnotou. Vyžadující kvalifikaci, vzdělání. S infrastrukturou rostoucích kolem nich, kulturou…

          1. Takových zpráv o čínských lepších bezlithiových akumulátorech je víc. Budou pro mě zajímavé až je budou sekat jako Baťa cvičky. Zatím vládnou LiIon, LiFeS, a pro menší spotřebiće LiPol.
            Sodík…Že by Nautilus měl sodíkové články z Číny? Najde se někdo kdo přepíše Neffovku Dvacet tisíc mil pod mořem? Reálnější než s chroustadlem na Vulkanit.

            1. Budou pro mě zajímavé až je budou sekat jako Baťa cvičky.
              Už se v podstatě stalo – začínají to dávat do prvních aut a jedna opravdu zajímavost je, že je lze vyrábět na již běžících linkách pro jiné druhy baterií … prostě tak jsou navrženy.

              1. Jaké parametry v porovnání s lithiovými? Cena, kapacita, napětí, proudy, samovybíjení, životnost, bezpečnost. Vhodné jako stacionární? I pro malé spotřebiče?

                1. Máte-li akutní potřebu toto vše vědět (i když je obtížné si představit k čemu Vám to bude), využijte mocný internet. Myslím, že pan David Dvořák má svých starostí dost a nepotřebuje přibírat i Vaše.

                2. Nechte si od AI porovnat tyto baterie – sodíkové články vynikají nižší cenou, extrémní bezpečností a skvělým mrazuvzdorným výkonem, zaostávají však v energetické hustotě.
                  Sodíkové baterie plně nenahradí lithium v prémiových elektromobilech s dlouhým dojezdem, kde záleží na každém kilogramu hmotnosti. Masivní uplatnění ale nacházejí v městských levných autech, stacionárních domácích a průmyslových úložištích energie či v telekomunikacích.
                  Takže – levné, nevadí mráz (nepotřebují předehřev), soli je všude plno, extrémně bezpečné a dají se vyrábět na současných výrobních linkách.
                  A otázka je čeho je více? … prémiových automobilů vyžadující nízkou hmotnost a dlouhý dojezd nebo městských levných autech atd. ….

                  1. Cvičky od Bati taky nebyly pro olympijské sportovce, kterých nebylo a nebude nikdy mnoho, ale „sekal je jak cvičky“ právě díky tomu, že byly levné a průměrné, tedy pro velkou množinu kupujících.
                    A u přirovnání „sekat to jak Baťa cvičky“ jsme přeci začali, no ni?

                    1. „…a nyní se přesvědčíme, zda je přítomen sodík …“

                  2. Re:

                    Sodík-iontový akumulátor výrazně lépe snáší okolní nízké teploty, relativně dobře až −20 °C.[12] Zvláštností je, že interní provozní teplota elektrod se pohybuje 270 až do 350 °C, při nabíjení pak od 300 do 350 °C.[13]

                    Dotaz:
                    už jste viděl „něco“, co je bezpečné při teplotě 270°C a výš?

            2. Nooo, všimněte si, jak jsem tolerantní.
              Jak -(ne)hoří sodík nám předváděl už starý Ondračka na gymplu, takže o té nehořlavosti dost pochybuji. A zatím váží baterie o stejné kapacitě 2x tolik. Jedině ta lepší funkce v mraze, ale stačí pro auta do -20°C?
              Takže jen ta životnost a pokud se ujmou, tak časem i cena …

        1. Jedno „produkční centrum“ skončilo ve v Plzni. Rozkradením, jak jinak. Soudek se ten snaživý loupežník jmenoval. Tak si nech své hraběcí rady od cesty.

        2. pyčus napsal: 5 srpna, 2026 (17:37)

          To je hluboký omyl. Rusko je velmi bohaté na uhlovodíky a nerostné suroviny. Žije z jejich obchodu, podobně jako monarchie v Perském zálivu. K tomu aby obchod dobře fungoval potřebuje zákazníky, kteří jsou schopni mu nabídnou kvalitní zboží, které uplatní na svém trhu. Čína je toho schopna a tak jim jejich vzájemná spolupráce maximálně vyhovuje. Naproti tomu třebas taková Indie jim kromě léků nemá moc co nabídnout a tak mají nevyváženou obchodní bilanci, která jim způsobuje problémy.

            1. Rusko má cca 145 mil obyvatel. Což sice je už slušný trh, ale pořád je ještě dost malý na to, aby mohlo být plně soběstačné v každé komoditě. Za takové situace si musí zvolit priority a zrovna ty letadla jsou případ s vysokou přidanou hodnotou. Násobně vyšší než u osobních automobilů.

                1. Ale kromě uhlí a Uranu nemělo Československo žádné suroviny. Tzn. že pro ČSSR byl vyspělý průmysl nutnost.
                  A nakonec úplně ve všem soběstačné nebylo. Příkladně ten uran sice bylo schopné vytěžit za cenu značných ekologických škod, ale přepracovat na palivo jej museli již soudruzi z CCCP. Elektrárny jsme si sice také stavěli sami, ale bez know how sovětů bychom to nedokázali. Navíc od té doby dramaticky poskočila globalizace, která koncentruje výrobní kapacity a tím zvyšuje produktivitu práce, které dneska s malovýrobou nejste schopni konkurovat.
                  Mimochodem ty Jaderné elektrárny Rusové staví po celém světě dodneška. A také toto je produkt s mnohonásobně vyšší přidanou hodnotou než osobní automobily.
                  Navíc jak je vidět na příkladu Slovenska, přecházet ze zbrojního průmyslu na automotiv není žádný problém. Takže nelze vyloučit, že po skončení války na Ukrajině přejde část zbrojního průmyslu právě na ten Váš automotiv.

                    1. pyčusi 10:04, zbývá dodat kdy a proč tomu tak bylo. Pokud jste schopen o tom něco vědět.

    1. Místo toho válečného harampádí. Jenže o to KoZe jde tak jako před tím. Pustit žilou aby zbylo co nejméně kapacity na to co lidé potřebují ve všednodenním životě. Aby bylo výš do žlabu, aby rostla nespokojenost s vládou, aby vznikala a posilovala opozice.

      To co nás čeká kdybychom usilovali o vystoupení z KoZy a z NATO. „Nepředstavitelné následky“.
      Ve jménu svobody, demokracie, lidských práv, Západních hodnot.
      Především jak jinak než pro naše blaho. Na co jiného KoZa vynakládá stamiliardy Eur a USD, nezištně, než na naše blaho…

      Pro ty, kteří sem chodí služebně: To je čistá ekonomie, blbci. Výnos, náklad.
      Pohov, volno, kouřit.

              1. Myslím, že úplně největší fořt na JČ na tomto webu je Zborcený Harfyton, jeho názor bych považoval za směroplatný.
                Za sebe – jsem ochoten výraz „nahovno“ vnímat jako příslovce (vyjádření míry), a tady bych psaní jako jedno slovo shledal přijatelným, záleží na kontextu. Sám bych ale nejspíš volil variantu o dvou slovech.

                Konečně smysluplná otázka, většina diskuse stojí jako z udělání právě za předmět dotazu pana Dvořáka.

                1. S Vaším názorem zcela souhlasím, Alefe.

                  Jak se k tomu stavějí v ÚJČ, nevím, dle obecných zásad by v češtině jednoslovné nahovno coby příslovečná spřežka (srůstem předložky na a podst. jména hovno vzniklé slovo nahovno plnící funkci příslovce) být možné mělo: je to úplně nahovno (standardně spisovně psáno s mezerou na hovno), avšak předložkovovu vazbu s mezerou je nutné zachovat v případech typu sáhl holou rukou na hovno.

                  V slovenčine, podľa slovníkového portálu Petit Press, a. s., ktorého jazykové údaje údajne pochádzajú z diel vytvorených Jazykovedným ústavom Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied, v. v. i. (JÚĽŠ SAV), je jednoslovný tvar nahovno [slovo nahovno je neskloniteľné — má len jeden tvar] možný:

                  vyjadruje nepriaznivý stav organizmu, nepriaznivú situáciu a pod. (opak dobre) • nedobre • nevoľno: včera jej prišlo zle, nedobre, nevoľno • nepríjemne: zostalo mi nepríjemne • expresívne: bledo • mizerne • naničhodne: uvidíš, bude tu bledo, mizerne • hovorové nebárs: bolo jej nebárs okolo srdca • všelijako • hovorové všelijak • hovorové expresívne všakovak: cítil sa všelijako, všakovak • expresívne: nanič • hovorové expresívne nafigu • hanlivé naprd • vulgárne: nahovno • na riť: mám sa nanič, nafigu • frazeologizmus: pod psa, podstatné meno na milú kedveš • expresívne: zle-nedobre • pramizerne (veľmi zle)
                  https://slovnik.sme.sk/slovo/nahovno (význam 5)

                  #

                  „Po dvojročnej vojenskej službe zostal Plamen Svetlov hluchý k rozkazom, no o to viac naslúchal poverám rozličného druhu. Počul, že v Sovietskom zväze zháňajú robotníkov, obzvlášť na Sibíri. Donieslo sa mu, že tamojšia robota je sakramentsky ťažká a počasie nahovno . Počul, že drevorubač tam za dva roky zarobí toľko, čo bulharský učiteľ za desať. Viac už Plamen počuť nepotreboval. Nechcel sa stať učiteľom. Prihlásil sa a odišiel na Sibír. Všetko, čo mu narozprávali, bola pravda….

                  zdroj: Prekladateľské listy 2. Univerzita Komenského v Bratislave, 2013, str. 235
                  ke stažení zde: https://www.researchgate.net/publication/404400099_Prekladatelske_listy_2_Zbornik_odbornych_studii_zacinajucich_translatologov_a_vitaznych_prekladov_z_Prekladatelskej_univerziady

    2. a co si myslite, ze se v tech fabrikach po evropskych a americkych automobilkach vyrabi?
      ze tam, snad pestujou slepice…

    3. … Mele pěšáček, človíček před loupežníky úklonný, ze státu, který neumí vyrobit nic z titanu, notabene letadlo s přetlakovým trupem podobné velikosti..

    4. tak vsetko vyrabat nemozu, predsa len 150 mil. nemoze obsiahnut vsetko…..ale maju kozmicky vyskum, zbrane (celkom slusne), teraz obnovuju letectvo, maju vyrobu jadrovych elektrarni, nahradili tusim Siemens turbiny, takze zrejme aj strojarenstvo dostalo vzpruhu, urcite lieky (kedze tie by im zapad velmi rychlo zatrhol, ak by mohol), postavili velke zavody na spracovanie plynu na dalsie zlozky, napr. helium (kedze klakol BV, tak mimoriadne ceneny momentalne), k tomu sa rozvinul potravinarsky priemysel a polnohospodarstvo, kedze za 10 rokov sa z dovozcu potravin zmenil na jedneho z najvacsich exporterov, producent hnojiv……ako na to, ze krajina bola pred 25 rokmi totalne rozbita a rozkradnuta (ako dalsi spominaju, absolutne zniceny vyrobny retazec, kedze nebolo vsetko v Rusku, ale kade tade) a potravinovo zavisela na dovoze kuracieho masa z USA, mi to pride na 150 mil. celkom dost velky pokrok (predsa len musi fungovat armada, stat ako taky, stavebnictvo, zdravotnictvo atd)…..porovnajte to povedzme s UA pred vojnou….kolko oni za tych 22 rokov (berim od nastupu Putina) obnovili ci rozvinuli

  4. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-prezident-pavel-se-stal-clenem-klubu-sportovnich-novinaru-40591406#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=5&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=abtest302_asistent_url_varCC

    Asi schválili ve zrychleném řízení po letošní Velké ceně Maďarska.
    Můžeme očekávat člena Klubu cestovatelů, horolezců, potápěčů, čekám přeplavání Lamanškého průlivu a přechod Antraktidy se sněžnými psy.

    Prostě – kam se hrabe Superman.

          1. A paní prezidentová bude chtít příplatek od státu za oblečení vhodné k přesouvání se po Antarktidě nebo je již v ceně současné dotace či se s ní pro cestu nepočítá?

    1. Re: pd

      Antraktidu ještě neznám, ale Antarktidu by mohl překonat tak, že by naložil psy na sáňky a přetáhl by to sám jeden!
      Co to je 3500 km pro takového zdatného soudruha!

      1. V Antraktidě je pandemicky rozlezlá sněť slezinná. PePa jako hrdina pouze v uniformě Antraktidu překoná a s antraxem zatočí. Následně se světadíl přejmenuje na Pepitidu a PePa založí dynastii vládců. Všechno vyfotografuje, najde kontaktní čočky a zachrání hejno rogalistů, kteří ne a ne najít svoje zimoviště.

    1. Ano. Jenže důsledek sankcí nesmí být zničující, musí být čas adaptaci, nesmějí tam být blbí a líní, a záleží na tamní kultuře.

      1. Pochopitelně musí mít ta země přírodní bohatství a silnou armádu. Nesmí to bejt Kuba, kterou strejček Sam týrá 60 let z čiré pomsty za to, že jim domácí v Zátoce sviní natrhli prdel.

  5. Zase ta DIVIŠKA!!!
    Krutí brko, to nemůžete napsat, že už ani Putin nemá na chleba, nebo tak něco?
    To je hrozné, co vy si tu furt dovolujete! Jak máme hen toho oného Ivana konečně porazit, když nám to kazíte!

      1. A nemá svobodu se nechat přeoperovat na druhé pohlaví, vstoupit do manželství se stejným pohlavím ani oblíbeným zvířetem. Prostě utlačovaní chudáci.

          1. A přesně v tom Vám moudré vedení EU otevírá veškeré možnosti, žijete na tom nejlepším místě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *