17 srpna, 2026

Bezhodnotová společnost

Co charakterizuje Evropskou unii v 21. století? Jaké zásadní vize určují její směřování? A jak se rozvíjejí její jednotliví členové? V čem se tyto země liší a jaká je variabilita jejich kultur?
Při zodpovídání těchto dotazů vyvstane jedno zásadní vymezení a objeví se dvě agendy, na nichž Unie jako celek lpí až dogmaticky.

Vize se nedostavila?

Ono vymezení se týká Ruska. Evropská unie založila své směřování na vytyčení nepřítele. To samo o sobě je vždy žalostně málo i na úrovni parlamentních stran toho kterého státu, natož z hlediska uskupení, jakým Unie je.
Oněmi agendami jsou politika odvíjející se od projektu nazvaného Green Deal na straně jedné, a promigrační bezlimitní politika na straně druhé. Jedno dovedlo například Německo k uzavírání jaderných elektráren a k ohrožení svého automobilového průmyslu, kdy se hovoří o zániku sta tisíců pracovních míst. To druhé v již zmíněném Německu vedlo k zásadnímu ohrožení bezpečnosti či k náboženské šikaně na školách (prosazování práva šaría že strany žáků a netolerance vůči křesťanství a jiným náboženstvím). Německé školství paralyzuje vysoký podíl dětí imigrantů, které neovládají němčinu, což se zásadním způsobem promítá do úrovně vzdělávání.
Ve Švédsku se rozmohly gangy využívající děti k páchání kriminálních činů včetně vražd.
Kam se například poděla agenda ochrany žen? Nepřeválcovaly ji tak trochu vraždy ze cti?
Neměl být výkladní skříní Evropy sociální stát? Nemluvilo se o tom, že stavebními kameny Unie by měly být mír a sociální klid?
Současná Evropa je těmto pojmům na hony vzdálená. Místo potřeby míru klade důraz na militarismus, a její čelné agendy vedly k chudnutí střední vrstvy populace. Tak vzniká sociální konflikt, v žádném případě však smír.

Co mezi evropské hodnoty zjevně nepatří…

Evropané v jednom kuse od politických představitelů slyší varování před Ruskem a Čínou. Ale co vlastně vědí o tom, co je nazýváno evropskými hodnotami? Nezakrývá Unie protiruským křikem vlastní selhání?
Již bylo zmíněno, že mír ani sociální smír mezi tyto hodnoty zjevně nepatří. Co tedy k nim řadit lze? Názorovou pestrost? Svobodu slova? Svobodu náboženského vyznání? Svobodu politického vyznání? Umění diskuse?
Trend Evropské unie zcela jasně upřednostňuje nařízenou jednotu před pluralitou. Od členských států se nepožadují argumenty, ale očekává se od nich poslušnost.
Svoboda slova je korigována takzvanými správnými názory. Dogmata a tabu vítězí nad odlišnými argumenty. Kdo se odchýlí od takzvaně korektní mluvy, stává se v podstatě deviantem.
Proč v Německu, zvláště v jeho východní části, posiluje Alternative für Deutschland (AfD), a proč sahá po vítězství v parlamentních volbách? Protože přibývá lidí, jimž se zhoršuje životní úroveň, kteří se cítí ohroženi více než v minulosti a kteří odmítají militaristiskou politiku pana Merze. Současně odmítají jeho migrační a takzvaně zelenou politiku. Nepřejí si islamizaci své země. Netouží po krachu automobilového průmyslu a po masovém propouštění. Chtějí mít právo nahlas vyslovit, co je štve, aniž by za to byli jakkoli postihováni.
O svobodě náboženského vyznání nelze rozhodně mluvit tam, kde radikální islamisté terorizují lidi s křesťanskou či židovskou vírou.
O politické svobodě potom nelze hovořit v případě spolkové země Rheinland-Pfalz, kde od července 2025 musí každý uchazeč o pozici ve státní správě prokázat, že není ani nebyl členem AfD, a to ani v posledních pěti letech (Dokonce se chvíli hovořilo o plošném zákazu státní správy pro členy AfD a o jejich plošném propouštění z úřednických pozic. Co zatím narazilo na odpor, může brzy projít.). Michael Ebling z SPD, která zřejmě brzy bude následovat osud ČSSD, se totiž domnívá, že AfD je stranou extremistickou, která je údajně nepřátelská k německé ústavě, a to patrně tím, že varuje před dopady nekontrolované migrace a staví se proti této politice.
Kdo tedy vyznává politickou koncepci AfD, má ztížené podmínky stát se v Porýní učitelem, policistou či soudcem. Je prověřován a je na něho pohlíženo s despektem. Je mu měřeno jiným metrem než sympatizantovi s SPD či CDU. Úředník s orientací na AfD může být propuštěn, pokud se příliš politicky angažuje a pokud je jeho jednání posouzeno jako extremistické. Otázkou za milion euro je, kdo více svým počínáním ničí německou ústavu: Zda promigrační vládní strany, nebo protimigrační AfD? Německý volič by měl mít možnost na tuto otázku v parlamentních volbách odpovědět.
Trend zasetý ve zmíněné spolkové zemi se samozřejmě netýká pouze Německa. V České republice byla přijata legislativa kriminalizující antifašistickou komunistickou stranu. Mediální hysterie se vyřádila jak na české SPD, tak na hnutí Stačilo! Jak někomu nevoní stávající systém, je zřejmě horší a nebezpečnější než zločinci typu Radovana Krejčíře, neboť ti systém svou činností nepodkopávají.
Evropská unie nediskutuje. Požaduje jednotné hlasování, uniformitu, podřízení se povelu.
Názorně je tak demonstrováno, co vše je v rozporu s koncepcí evropských hodnot. Dokonce i antifašismus. To je možné doložit zpochybňováním volyňského masakru, omlouváním masových vrahů typu Bandery či Šuchevyče či záměrným přepisováním historie, kdy je jeden z vítězů nad hitlerovským Německem líčen jako viník druhé světové války.

Součást Velkého dobra

K čemu tedy členské státy vychovávají své mladé generace?
Mnoho mladých lidí touží pomáhat a být součástí Velkého dobra. Tak se přidávají k organizacím, které jim tento pocit dopřejí a které je chválí. Ovšem v praxi to znamená, že dotyčný odsoudí Rusko či Čínu, ale již ne USA. Že bude hlasitě podporovat práva Tibeťanů, ale již nikoli tureckých Kurdů. Že odsoudí útok na sanitní vůz na Ukrajině, ale již nikoli v Gaze. Že se bude skládat na munici pod patronací Ondřeje Vetchého, ale iránský lid od něho na obranu před americkým agresorem neuvidí ani korunu. Popláče si nad zabitými dětmi v Izraeli, ale nikoli v Gaze či Iráku. Rozezlí ho bombardování Kyjeva, ale nikoli Bagdádu. Někteří lidé podle této hodnotové koncepce nejsou lidmi, a proto ji osobně pokládám za zhoubnou.
Podobně je tomu i v jiných oblastech, například u ochrany životního prostředí. Hájit se smí potud, pokud nekoliduje se zájmy nadnárodních firem, které se naučily svůj zisk násobit právě pod rouškou ochrany životního prostředí. Jako příklad lze zmínit přechod od plastových brček k papírovým (z velkých firem třeba Pando či Tetra Pak). Na výrobu milionu papírových brček padnou v průměru 2 tuny dřeva.
Pro představu: Globální produkce papíru a papírenských výrobků je odhadována na cca 420 milionů tun ročně.
Kapitolou o sobě je potom zbrojní průmysl. Jestli totiž ochrana životního prostředí s něčím skutečně spjata není, je to vedení válek, bombardování atp. Holt není zelená jako zelená, a odstín khaki by měl každého skutečného ochránce přírody děsit.

Hra na světce

V Evropě se nepěstuje individualismus ani hledání své vlastní cesty. Ta je naopak systémově komukoli předem brutálně naplánována s tím, že kdo po ní půjde, bude oslavován a odměněn, ale kdo si vybere jinou, čeká ho hanobení a zatracení. Kdo si dobrovolně zvolí bídu před bohatstvím, posměch před slávou a lynč před pochlebováním? Nejspíše ten, kdo si skutečně vybudoval svůj hodnotový systém.
Většina se však má spokojit se hrou na svaté, kdy tito lidé mohou takzvaně páchat dobro, ale výhradně v mezích stávajícího systému, kdy jejich počínání nesmí ohrozit zisky firem farmaceutických, zbrojních či stavebních.

Budoucnost bezhodnotové společnosti

Vrátíme-li se hned k první otázce této stati, můžeme tvrdit, že Evropskou unií v 21. století nejlépe popisuje termín hodnotové vakuum, což se týká i České republiky. Čím více jsou lidé upozorňováni na to, jak mají bránit své hodnoty, tím vyprázdněnější je obsah těchto hodnot. Mají snad bránit cenzuru, dogmatismus a rozdělování společnosti na občany loajální, plnoprávné, a ty, jimž je možné některá práva upírat, protože se vzpírají?
Za mohutné propagandy zde vzniklo cosi, co je možno označit za společnost bezhodnotovou. Nechám již bez komentáře, jakou že má taková společnost budoucnost.

Vývojová fáze

Je málo hudby, zato mnoho not,
podle nichž hrají všichni takřka stejně.
Ve frontách stojí, dávno bez hodnot,
na nový pokyn doby na prodejně.

Jak mají smýšlet, co nemají znát,
čeho si všimnout, a co přejít pouze.
Povely trčí z trpkých marinád,
poslušnost jistí nejstrašnější z kouzel.

Strnulý robot věcně převypráví,
jak podle směrnic lid oplývá právy
a že se bouřit nemá vůbec proč.

Na lidech už nic lidské nenachází,
což nejspíš bude způsobeno fází,
kdy jedni druhé mají za svoloč…

32 thoughts on “Bezhodnotová společnost

  1. Konstrukce EU se rozpadá přímo před našimi očima – a to právě v tuto chvíli
    Pokud někdo dosud nevěděl, co to znamená prodat vlastní suverenitu za naprosto iluzorní výhody, nyní je ten správný čas se o tom informovat.
    Země EU dnes – ve svém současném žalostném stavu – nedokážou nic změnit. To je logický důsledek fungování společenství, do kterého se člověk připojí, aby se podílel na pokroku, svobodách a krásném životě – a od kterého nakonec dostane předloženu nesmírně brutální nadnárodní diktaturu.
    Země, které vyměnili svou suverenitu za „mizernou globalistickou polévku“, nejenže nedisponují žádnými zdroji, ale nemají už ani takové slovo, které by stačilo k ochraně národních hranic.
    Svou prodejností a politickou krátkozrakostí Evropané dobrovolně předali kontrolu nad svými vlastními zeměmi třetím stranám. Na stížnosti je už pozdě. A už vůbec je pozdě propadat panice a pořádat stále nové a nové porady.
    Stačí se podívat na Ukrajinu, aby bylo jasno: Evropané sami vlastníma rukama a z chamtivosti zničili evropský projekt. A bude to jen horší a horší. Jakmile jednou degradace pokročí tak daleko, už ji nebude možné zastavit.
    Je to kolaps bez naděje na zotavení: Evropa se musí připravit na nevyhnutelné

    1. Evropská komise usiluje o úplný zákaz dodávek ruské energie navzdory problémům s dodávkami

      Nákup ruské ropy je již zakázán sankcemi EU, pouze Maďarsko a Slovensko „stále představují výjimky“, ale Evropská komise „s nimi spolupracuje“, uvedla mluvčí Komise Anna-Kaisa Itkonenová. Evropská komise bude i přes potíže s výrobou elektřiny v EU a s nákupem plynu i nadále usilovat o úplný zákaz ruských energetických zdrojů a dodávek na trhu EU, uvedla mluvčí Komise Anna-Kaisa Itkonenová na tiskové konferenci v Bruselu.

      „Cílem Evropské komise je zakázat veškerou ruskou energii na evropském trhu a Komise hodlá tohoto cíle dosáhnout,“ zdůraznila. Itkonenová potvrdila, že Evropská komise nadále pracuje na úplném a časově neomezeném obchodním zákazu dodávek ruské ropy do Evropy. Poznamenala, že nákup ruské ropy je již v důsledku sankcí EU zakázán a pouze Maďarsko a Slovensko „stále představují výjimky“. Evropská komise „s nimi spolupracuje“, aby přešly na jiné zdroje dodávek.

      Podle výpočtů založených na údajích organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) dosáhly v červenci čisté dodávky plynu (rozdíl mezi dodávkami a odběry) do evropských podzemních zásobníků plynu nejnižší úrovně za posledních šest let. Důvodem byly vysoké teploty a klesající dovoz LNG. Hladiny v podzemních zásobnících plynu se na konci měsíce pohybovaly blízko historického minima.

      Evropa musí před letošní zimou naplnit zásobníky, které jsou nejprázdnější za 17 let.

      Další hřebík do rakve EU?

      1. Anna-Kaisa Itkonen by se mela poinformovat, kdo vicemene vykupuje ruskou produkci LPG. No… Slovensko ani Madarsko to nejsou.

      2. Ta Pitkonenová, co může mít za vzdělání ? A Evropa? Co ta světu nyní nabízí, krom svého sotva udržitelného zadlužení, zešílení Green dealem a sebevražednou migrační politikou? Rychle chudnoucí kontinent, bez zdrojů, s tragickou demografií a bláznivým popírání přírodních, fyzikálních, matematických a tradičních společenských zákonů, věčně poučující kde koho o tom, co je a není správné, tedy kontinent věčného mistrování , bez jakékoli budoucnosti…

  2. Má dnešní stať navazuje na tyto články, které jsem zde již publikoval:

    Dogmatická společnost a její nepřátelé
    Novodobí inkvizitoři a jejich hranice
    Jaký stát a jaké vzdělávání?
    Hluboce znesvářená společnost
    Volání ztracených generací

  3. Masakr na pláži plné Rusů a dětí je dalším střípkem do mozaiky vlastností a chování ukrajinského velení. A podobně vnímáme přístup českého mainstreamu tvrdícího nám, že dron byl sestřelen, nikoli namířen na pláž. Kdo viděl video, je mu jasné, že šlo o krutý záměr. Špína v české novinářské obci už nemůže být větší. Degradace novinářské práce a etiky je zjevná a ani se nemusíte jmenovat Zdislava Pokorná, abyste se stali zrcadlem liberálního odpadu.

    https://pravyprostor.net/dron-nad-plazi/

    1. Český mainstreamový novinář je už v podstatě nadávkou. Více si vážím každého pracovníka ve stoce…
      Je strašné, kam se dno těchto lidí ještě posouvá…

      1. Vždycky byli takoví.
        Vzpomeňte na komentáře franzouzských novin, když se Napoleon vylodil z Elby a postupoval se svými věrnými na Paříž.
        To není tradovaný vtip, nechal jsem si to najít AI: Takto skutečně psali. 😜😸

    2. Pravý prostor nelze považovat za seriózní médium. 😜👎
      Stačí se podívat na pravý baner. Podvodná reklama s použitím AI. Takže kdo zaručí, že i levý sloupec není vymyšlený AI?

  4. Evropská unie vstupuje do fáze hospodářského úpadku, který se brzy může proměnit v plnohodnotný kolaps. Trpí typickými problémy, které sužují rozsáhlé organizace: korupcí, nadměrnou byrokracií, nerovností, klientelismem, nespravedlností a dalšími. Blížící se kolaps EU ilustruje, jak všechny velké struktury podléhají Tainterovu zákonu klesajících výnosů ze složitosti.
    https://senecaeffect.substack.com/p/the-impending-collapse-of-the-european

  5. Pokud lidská práce v historicky velmi krátké době, kolem 20 let, přestane být hlavním mechanismem distribuce příjmů, stát se stává jediným dostupným distributorem. Pravice vnímá redistribuci a „velký stát“ jako krádež a cestu do otroctví. Ale v okamžiku, kdy práce přestává fungovat jako distributor peněz, se stát stává jediným dostupným distributorem. Odmítáním redistribuce pravice nezachraňuje kapitalismus, ale podkopává ho. Kapitalismus potřebuje spotřebitele. Pokud AI vezme lidem práci (a tedy mzdu) a pravice odmítne jiné cesty k příjmu, ekonomický koloběh se zastaví. Nejzarytější obránci volného trhu tak nevědomky připravují půdu pro jeho konec.
    Politická pravice nyní nemá odpovědi na budoucnost, protože její ideologie je zakořeněna v individualismu. V éře AI, která eliminuje práci a vytváří obrovské nerovnosti, však zřejmě individualismus stačit nebude.
    Politická pravice se ocitá před volbou, která není jen taktická, ale existenciální. Buď přehodnotí některé ze svých základních předpokladů, nebo se stane ideologií minulosti elegantní, ale neschopnou řídit přechod do světa, který přichází.
    Co konkrétně by to znamenalo? Možná připustit, že individuální odpovědnost má smysl jen ve světě, kde individuální úsilí má šanci na výsledek a pokud AI tento předpoklad bourá, je třeba hledat nové formy sociální smlouvy, nikoli trvat na tech starých. Možná uznat, že volný trh je mocný nástroj pro inovaci, ale sám o sobě není distributorem prosperity a že v éře, kdy kapitál nepotřebuje práci, musí existovat jiné mechanismy, jak se bohatství dostane k lidem. A možná přestat zaměňovat nostalgii se strategií: ochrana toho, co bylo, není totéž jako vize toho, co má být.
    Pravice má v sobě hodnotový základ, který by mohl být v AI éře cenný — důraz na svobodu, na odpovědnost, na limity státní moci. Ale tyto hodnoty potřebují nový jazyk a nové nástroje. Jinak zůstanou jen vzpomínkou na svět, který přestal existovat.

    1. Důrazem na individualismus jsem nemyslil zaměření na zisk na úkor druhých. To tu máme.
      Měl jsem na mysli rozvoj vlastního myšlení a hledání svých cest, nikoli uniformitu na povel…

    2. Zánik kapitalismu založeného na premise „statky jsou vzácné“ a na působení „volného trhu“ je nevyhnutelný. Uznávají to již i někteří teoretici kapitalismu.

    3. Já (víte kdo jsem, je to od Vidláka poměrně ubohéto to banování) mluvím ale o něčem jiném. O tom že se musíme začít připravovat na post-materiální společnost. Berouce v potaz základní potřeby člověka, které konec konců nejsou nijak velké – každý může sedět najednou jen v jednom autě nebo spát jen v jedné posteli – ztratí základní existenční materiálno svou hodnotu. Čím a jak se tedy bude „kastovat“ ta budoucí společnost ? Nad tím hloubejte vy teoretikové. Aby jste nám dali alespoň náznak formulovaných, artikulovaných možností, kterých se lze pozitivně chytit. Zatím je nemáme, jen vyhlídku na brzkou masovou ztrátu dosavadní perspektivy. A že TRH si poradí a zbytečně spekulujeme, jak mi bylo i tady spíláno ? Ten trh, který si neporadí už dnes s otázkou bydlení, vyživování parazitických menšin, dotování škodidičských médií, absurdní částí školského systému, atd. atd. ? Na ten trh spoléháte kouzlem nechtěného v přesně opačném garde než jste zamýšlel. Ve filmu o turecké genocidě Arménů byla scéna jak po válce alespoň pro forma, aby se neřeklo, začali soudy s genocidními tureckými důstojníky, kteří se chovali i před soudem velice zpupně. Až na jednoho – který za hněvu svých bývalých kolegů, vypovídal otřesnou pravdu. Soudce se ho ptal, zda může tedy označit byť jenom jednoho vinníka. A ten mladý důstojník nato : „Ano pane, mohu. JÁ jsem vinen…“ Takže vám k tomu vašemu „trhu“ řeknu tolik : Už i JÁ jsem „vinen“. Neangažuju – neplatím tři překladatele. Českého dabéra ještě ano, protože rodnou řeč máme citlivě v uchu – ale anglického či německého už taky ne. Za rok nebudu platit střihače. Atd. Jsem ňáka nelidská svině ? Ne – jen musím přežít v konkurenčním prostředí. Tady máte svůj „trh“, příteli…

      1. A „krátká“ logika: Čím bude ta budoucnost konkurenční. Proč se má kdokoliv snažit, když ve výsledku to pro něj bude stejné, jako kdyby se nesnažil. To je stagnace. Konec vývoje. Kdo se bude na ty filmy dívat? Proč by je měl nějak získávat? A tedy proč by je měl někdo vyrábět? AI? Proč by to měla dělat?

        Už jsem se přestal dívat na „populárně vědecké“ filmečky, patrně zcela AI produkce. Neuvěřitelně roztahané, s textem zcela správným – a dokonale nezáživným, s obrazy, vyráběnými AI** a komentářem namluveným AI.** Fráze se opakujé, podkresová hudba je smyčka do zešílení. Ne, nedá se. Je to „nelidské“. Nemá to smysl. Asi jako desková hra „mlýnek“.
        Opakují se obrazy, v některých poletují nějaké částečky prachu, přístroje jsou jakoby zkorodované, občas se objeví slabý prožek dýmu, jako by někde něco hořelo. Opakující se schema. Macha.
        AI našla tento (správný) způsob / vysvětlen pojmu macha:
        Prázdná rutina: Herec nepřemýšlí nad motivem postavy, ale pouze technicky odříkává text a plní režisérovy pokyny.
        Využívání klišé: Používání stále stejných, snadno čitelných gest, pohybů a tónů hlasu pro vyjádření radosti, smutku či hněvu.
        Absence napojení: Herec nevnímá své kolegy na jevišti ani atmosféru v sále, hraje takzvaně „sám na sebe“.
        Proč macha vzniká?
        Tento styl se nejčastěji objevuje u herců, kteří jsou přetížení nebo hrají v nízkonákladových, komerčních projektech (tzv. „kšeftech“), kde chybí čas a prostor pro skutečnou tvůrčí práci. Herec v takovém případě vsadí na jistotu a na jeviště přinese již stokrát vyzkoušené vzorce chování, které u diváků spolehlivě fungují, přestože jim chybí umělecká hodnota.

  6. -mír a sociální klid?

    -Hájit se smí potud, pokud nekoliduje se zájmy nadnárodních firem

    -zbrojní průmysl. Jestli totiž ochrana životního prostředí s něčím skutečně spjata není, je to vedení válek, bombardování

    -kdo si vybere jinou, čeká ho hanobení a zatracení

    -páchat dobro, ale výhradně v mezích stávajícího systému, kdy jejich počínání nesmí ohrozit…“

    korporátní fašismus vrchních zločinců; provozovatelů BlackRock, Vanguard, J.P. Morgan… Rockefeller, Warburg, Rothschild & košer Co., FED, a jejich
    svatou lupičskou a genocidní strategii!
    Růst moci nejsvětějších kazisvětů je hlavní hodnotou.

  7. EUtanázie má hodnoty – peníze, moc a kontrolu pro globální lichvu.
    Lid v EU má taky své hodnoty – já, já, já, mamon, pohodlí, já, já a JÁ.

    1. Ovšem při setkání hmoty s antihmotou dojde k explozi. Teda jestli se nemýlím. Jak to bude s hodnotama a antihodnotama? Obávám se, že stejně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *