18 února, 2025

Stojí o to vůbec?

K následující úvaze mne vyprovokovala akce, na niž mě upozornil Tymákovan (ještě jednou díky). Michal Semín a Petr Drulák na ní prezentovali svoji novou knihu o trendech českého školství ( Vzdělání versus indoktrinace zprava i zleva – Michal Semín; Petr Drulák – Megaknihy.cz ).

Jednalo se o zdrcující kritiku a bylo to zajímavé. Co ale mne zaujalo nejvíc, bylo složení auditoria přibližně (jen odhaduji) 150 osob (v Polanově síni Městské knihovny v Plzni bylo narváno). Definoval jsem si to jako průměrně těsně předkrematorní věk (mírná nadsázka). Bylo tam i pár mladých lidí, ale staříci jako já a Tymákovan (pardon, bez urážky) převládali. Ani Semín (58) a Drulák (53) se už neřadí zrovna mezi juniory.

Moje osobní pozorování, zjištěné samozřejmě na velmi omezeném vzorku, mne upozornilo, že bouření především mojí generace proti stávajícím pořádkům a především proti trendům vývoje naší společnosti, nenachází u mladších generací (obecně synů, dcer a vnoučat) příliš velkou odezvu.

Mnozí zde u Vidláka (Alefa) na litterate verbálně bojují proti tomu či onomu a naopak stejně verbálně podporují cosi zcela opačného, a to především „v zájmu dětí a vnoučat“, … ale ty na to vcelku spíše kašlou.

Abych nepodléhal nějaké dojmologii, podíval jsem se na složení voličů při posledních volbách. To se může sice za čtyři roky změnit, ale myslím, že z hlediska priorit jednotlivých věkových skupin nijak podstatně. Podotýkám, že aktuální průzkumy beru s velkou rezervou – to nejsou fakta, ale odhady. Objevily nové politické formace, jejichž váhu nelze přesně určit, leč složení jejich budoucích voličů lze s jistou dávkou nepřesnosti odhadovat na základě předcházejícího vývoje.

Jako axiomy vytknu ve své úvaze následující:
– Volba ANO může být volbou „k lepšímu“ (menší zlo). Zásadní změnu ANO přinést nemůže.
– Systémovou společenskou změnu nabízí jen STAČILO a s jistou výhradou i SPD
– Volba menších „protestních“ stran přinese opět jen propadnutí jejich hlasů
– Volba stran pěti/čtyřkoalice je volbou utužení dosavadního stavu a trendu

Pokusím se vybrat několik údajů z následující povolební analýzy z voleb do Poslanecké sněmovny 2021. Volby krajské i evropské jsou trochu jinou záležitostí.
První povolební analýza: Jak volily skupiny voličů? A jak se přelévaly hlasy během roku?

SPOLU dominovalo u lidí ve věku 35 – 54 let
– 35 – 40 % hlasů
– nadprůměrná volební účast

ANO volil každý druhý důchodce
– v kategorii 35 – 54 let získal Babiš 24 % hlasů
– mezi mladými a VŠ jen 13 – 16 %
– volební účast voličů ANO byla nižší, než u voličské skupiny SPOLU

PirSTAN vyhrála ve věkové kategorii 18 – 34 let a studentů
– největší podporu získala u žen ve věku 18 – 34 (35 %)

SPD stavělo na „neočkování“
– uspělo u neočkovaných 55 + (22%)
– voličů bez maturity v intervalu 35 – 54 získalo 21%- nižší volební účast uvedených kategorií

Levice propadla u nízkopříjmových
– v této kategorii volilo levici jen 10 % voličů celkem
– nízká volební účast

Vyšší mobilizace mladých a vysokopříjmových
– lidé do 34 let, vysokoškoláci a živnostníci často volili budoucí vítěznou koalici
– vysoká volební účast

Když tato zjištění shrnu, vychází mi to následovně:
Mladým a vzdělanějším se aktuální situace spíše zamlouvá, trend vývoje už trochu méně, ale většinově jsou přesvědčeni, že si nějak individuálně poradí – „zvítězí v soutěži“. Nevědí, že vítězí jen nemnozí.
Střední generace je na vážkách, ale po nějaké dramatické změně spíše netouží. Raději mírný pokrok v mezích zákona.
My, staříci, bychom volili změny systémové, ale na jejich prosazení nemáme sílu.

Zajímavý mi přijde silný antirusismus u nejmladší generace, která k tomu nemá žádný racionální důvod. To, myslím si, silně podvazuje úspěch STAČILO u této skupiny.

U některých moudrých zde u Vidláka jsem už postřehl náznaky rezignace (Ládiku!!!, Kocoure ?) a řadím se mezi ně i já.
Můj otec mi radil, abych se nikdy nesnažil někoho dokopat ke štěstí, o něž nestojí. Mám intenzivní pocit, že právě to moje generace vůči generacím mladším činí.


183 thoughts on “Stojí o to vůbec?

  1. No na Vás jsme čekali… 🙂 (tupí cenzoři tu nejsou, ale raději … invektiva to není… )

    Dovolím si pohled z pohledu mladé generace čtyřicátníka a kousek.

    Důchodci a složenky, osmašedesátý, nakonec i devětaosmdesátý, to jsou historické, ba přímo anachronické věci. Žijeme v jiném světě, moje děti hledají výraz složenka ve slovníku a vůbec neví, proč by se to mělo skládat. Máme převody, QR platby, … a tak dále.

    Jsme drzí, neuctiví a lkaní důchodců je pro nás cringe (trapné, nehodné komentáře, spíš odvrácení zraku). Věčné remcání není pro nás atraktivní, byť jsme zpočátku kariéry hodně makali a málo užívali.

    Strašně podceňujete propojení s Evropou, starší dítě dlí v současné době ve Frankrajchu, maká od nevidím do nevidím za pár euro a tváří se, že přitom studuje řízení výroby, bydlí v bytě s pěti dalšími mladými kariéristy a v druhé polovině dne od nevidím do nevidím paří (parties i gamesy) a souloží nemyté Francouzky (doufám). Vůbec netrpí žádnou frustrací ani sociálními ohledy k lážo plážo lidem. 🙂

    Podceňujete vliv žitých zkušeností Ukrajinců, dceru chodí navštěvovat spolužačka, která si jí někdy před rokem stěžovala, jak se jí vysmívala jejich spolužačka ze třídy, že její VŠ vzdělaný otec tu dělá makáče na stavbě a bydlí někde v „pastoušce“. Když jsem se jí ptal, jestli to nějak řešila, řekla, že jí dala pár facek. Načež se moje dcera – relativně slušné děvče – zarděla a řekla, že ona pak taky. 🙂
    Mladým je Ukrajinců (a proto i Ukrajiny) prostě líto a nemá smysl jim to vymlouvat. Neřeší geopolitiku a to, kdo je vinen na Donbase, vidí ty lidi vyhnané ze země a tady se jakž takž ohánějící. Mimochodem, ten otec z pastoušky už má ŽL a firmu. Z těchto zkušeností plyne antirusismus, doma jsme vždycky spíš řešili skvělou ruskou optiku a pohostinnou ruskou duši (a to si nedělám legraci).

    Česká televize je outré, dle mínění naší a mladší generace každé ofiko médium produkuje jen reklamu a lži. Dnes letí youtubeři, tiktokeři, instagrammeři a jak nejsou převážně pozitivní a vysmátí, jsou nahrazeni někým jiným. Je to trochu povrchní, ale líbí se mi ten trend. Byť mě štve, že mojí megaknihovnu návštěvy o generaci mladší pozorují s nepochopením.

    Poslední problém levice je to, že nemá humor. Nevím proč, ale pravičáci si jsou mnohem více schopni si dělat legraci sami ze sebe.
    I proto nestojí. Oni/My o vás, ne jim.

    1. Příčina a následek nic neříká?
      A to vše platí, pokud jsou venkovní parametry stabilní, tedy takové, jaké jsou.
      Po jejich změně se teprve pozná, nakolik je většina mladých a středních schopna přizpůsobeni.
      Naši prarodiče to dokázali. Museli. Nebo skončili. Soft verze byla v 70-tých. A pak devadesátých.
      Od té doby defakto žádný zlom, žádné nové podmínky. Takže o „skupinové pružnosti“ tohohle segmentu populace nevíme mnoho.

    2. Vaše snad poněkud příliš „aristokratická“ reakce mi stojí za odpověď.
      V podstatě totiž potvrzujete moji tezi, jen jiným slovy (pro mě např. není Česká televize „outré“, ale „passé“).
      Ohánět se dítětem ve Francii je dnes poněkud laciné, to je dnes běžný standard (vím od svých tří dospělých vnuků – letní brigády v USA, Erasmus atd.), vliv cestování a studijních pobytů na jejich vývoj a rozhled je nesporný. Proto Vaše doměnka, že toto podceňuji je mylná a ostatně ani netuším, jak jste k takovém tvrzení došel, protože jsem o ničem takovém nepsal. Vlamujete se tedy do otevřených dveří, což je diskusní faul, o čemž vy samozřejmě víte.
      Zkušenosti o vztazích mladých k Ukrajincům mám zcela opačné, může to být vlivem regionu a jejich množství v lokalitě. Myslím, že poměr k Ukrajincům se spíše zhoršuje, nežli naopak, a to napříč generacemi – poznání reality. Vím také od synů a vnuků – studentů.

      Váš poslední řádek:
      „I proto nestojí. Oni/My o vás, ne jim.“
      je silně subjektivním pohledem. Ti moji o mě stojí, o tom není pochyb. Že Vy nestojíte o své rodiče, to je smutné zjištění. Smutné pro Vás, nikoliv pro zdejší auditorium.

      1. Za odpověď děkuji.
        Zmínka o Francii neměla být žádným vytahováním (to je samo o sobě na poloanonymním netu nesmyslné), ale připomenutím, které správně kvitujete, že naše spojení s EU/USA prostřednictvím práce, studia, výměn, kulturního sepětí je tak velké, že vůbec nedává smysl uvažovat o přerušování spolupráce se Západem v rámci všech možných struktur.
        To, co činí SPD a komunisty neatraktivní pro mladé, je právě nerespektování toho, že my mladí a pozdně mladí vlastně jednou nohou na tom Západě žijeme a vycházet vstříc extrémním důchodcům hrozícím holí 🙂 je prostě nemožné. Být hrdým členem EU nepřijímajícím všechny zhůvěřilosti ano, ale odcházet na východ, to zatím jistě ne.

        Passé je český rozhlas, televize je outré, bizzare 🙂

        Zkušenosti s Ukrajinci jsou dané sociálním prostředím, škola a firma přinesou spíše to pozitivní, putyky a ubytovny spíše to negativní. Nemá smysl zpochybňovat to, že Ukrajinci většinově pijí se spotřebou Rusů a tam, kde u Čechů dojde na facky, dojde u Ukrajinců na nože.

        O své rodiče zajisté stojím jako o lidi. Teď budu opět drzý a tvrdý; nestojím(e) o zkušenosti vaší generace (en bloc, některé individuality jsou nepominutelné), protože se doba změnila mnohem více, než jste schopni vstřebat.
        Krásně to psal kdesi Alef Nula; dříve pronásledoval žák učitele a chtěl nasávat vědění. Dneska učitel drží žáky a vnucuje se jim. Proč?
        Dominantně nikoli pro imbecilitu žáků, ale pro marnost vědění učitelů. Přestali jste jít s dobou, rozvíjet se, krníte. Proto, ač věkově blíže k vám než dětem, stojím sešikován s mladou generací. 🙂

        1. Ale na druhou stranu… to marné vědění učitelů, na něm je založeno vše, čeho dnes ke svému pohodlí se samozřejmostí užíváme.
          Zkuste se vrátit na začátek toho textu. Dočíst na konec eseje a nepamatovat si její začátek – neříká se tomu funkční negramotnost?
          Váš pokus přiblížit se k mladé generaci je v tomto bodě celkem zdařilý, ale nejsem si jist, jestli právě tudy vede správná cesta…

          1. Právě v tom je ten problém. To, co dnes užíváme, je založeno na vědění starých učitelů podobně jako je psací stroj založen na psaní husím brkem namáčeným do kalamáře (podobný inkoustem napuštěná páska).
            Potíž dnešních učitelů je v tom, že se neposunuli od psacího stroje ke smartphonům a AI. Není to problém jen „vašich“ učitelů, ale i dnešní opravdové školy, o staromilských politických stranách nemluvě.
            Dosud v historii vždy byla škola místem, kam přicházeli nevzdělaní a viděli tam vyšší technologie než měli doma (knihy, psaní, a tak dále). Dneska přijde děcko zvyklé na prediktivní psaní na klávesnici, v ruce počítač s výkonem prastarého sálového počítače a ve škole … mobily do tašek a brka do rukou.
            Ten problém je mnohem hlubší, než se domníváte, a vůbec nejde o dekadenci, kterou (za mě správně) kritizujete také.
            A už vůbec ne o povrchnost mládí, která je při přívalu útržkovitých informací spíš obranou.

            1. Odřezání kořenů nezpůsobí, že větve a listy uschnou okamžitě. Je tam prodleva, která umožní nějaký čas říkat – vidíte? nic se nestalo, ty kořeny už jsou nepotřebné, dobře, že jsme se jich zbavili.

              Bohužel, v okamžiku, kdy pochopíme, že to tak není, pochopíme také, že to byl nevratný krok. Aneb – komutátor, tomu tátor.

              1. Vypůjčím si slova Václava Klause které použil v jiné souvislosti; zpětné zrcátko nemůže zakrývat celé čelní sklo.
                A podobně soustředění se na kořeny nepomůže v situaci, když rhizogenezí vyrostla jiná rostlina na druhém konci zahrady.
                Vše je o míře, rozsoudí nás až historie. Každopádně můj první příspěvek měl osvětlit důvody, proč jste pro mladou generaci mimo, nikoliv odpovědět na to, zda je příčinou ujetost generace mladé nebo rigidita generace staré, takové ambice nemám.

                1. Neuvěčitelné, jak jeden trotl nahrazující rozhled a vzdělání nadřazeností a sebevědomím, dokáže zaplevelit docela zajímavou diskusi pod pěkným článkem k nečitelnosti. To by mne zajímalo, zda je to účel.

                  1. Jistěže. A škodolibá radost!
                    Měl jsem spolužáka, který měl takovou povahu. Pravidelně dostával v hospodách i jinde pře hubu. Když mi modřiny zežloutly, šel do toho znova. Umřel poměrně mladý (pod čtyřicet) na krvácení do mozku po jedné diskuzi, kdy zase musel prosadit svou pravdu.
                    Jmenoval se František K.

                  2. Náhodou, já jsem za takového diskutujícího rád. Jak už jsem psal nedávno jednomu co se jmenoval snad podle švýcarských hodinek – politicky jsem s vámi na jedné lodi, ale lidsky, názory jste můj nepřítel.

                    Samozřejmě, ta namachrovanost, učitelé, vy zasraní páprdové, máte nám vyučovat děti na tabletech a mobilech, bez tabule a každý na lavici PC. A co se všemi Google vědomostmi, když vypadne proud ?

                    Kálím si do vlastního hnízda, na rozdíl od (mám pocit, že Targus o tom psal) lidí, kteří přežijí zapomenutý telefon doma, já bez pomoci kalkulačky, která je jedno v čem je, nesečtu dvě čísla.

                    Jinak jak zmiňoval Kocour onen slavný Erasmus, to musí být takový neskutečný tunel, že si to neumíme představit. Potomci, na rozdíl od VŠ „studentů“ byli jen na měsíc. Ne na půl roku, rok, kdy se jezdí, aby si Slovenka zasouložila s Polákem v Portugalsku. Zasněné vzdechy na Emiminu jsou toho plné…Ale i mé potomstvo na ten měsíc nejen, že dostalo všechno proplaceno, takže rodiče to nestojí ani 1 Kč, nemluvě o Euru, ale ještě obdrželo i kapesné. Asi roste v Bruseli strom Eurovník, který se pravidelně očesává.

                    Takže ubytovatelé, dnešním slovníkem bílé SOCKY aneb White Trash většinou ze Západní Evropy dostanou penízky za ubytování a FEEDING našich ratolestí, a ty potom brigádničí na pozicích, které vůbec nemají nic společného s jejich studiem. Syn třeba pomáhal automechanikům, ačkoliv obor měl úplně, ale fakt úplně jiný. Ve firmě, kde domácích bylo tři kusy i s majitelem, jinak tam v nevelkém kolektivu poznal celý svět. Majitelé – čínští emigranti.

                    To je asi ten krok, který žijí současní mladí v té slavné EUZápadní Evropě, jak psal K43.

            2. ). Dneska přijde děcko zvyklé na prediktivní psaní na klávesnici, v ruce počítač s výkonem prastarého sálového počítače a ve škole … mobily do tašek a brka do rukou. ………..

              Pamatuji z mého mládí. Tchán, starý účetní, ručně, a velmi hbitě, sčítal dlouhé sloupce čísel. Naopak účetní v nejlepším věku, v podniku, se svěřovala, že díky, ještě ruční, kalkulačce už neumí počítat zpaměti. Ono nejde o to spočítání. Jde o to, že tím počítáním zpaměti, biflováním pouček, vzorečků, básniček a dalších a dalších „zbytečných“ dat, se trénuje mozek. A systém který se netrénuje, krní. Nejsem žádný odborník, ale i já, laik, vidím a poznávám, jak je mladá generace, která suverénně ovládá smartphony s AI, nedokáže, ani s pomocí té AI a smartphonů napsat správně text v rodném jazyce. A napsat ho tak, aby čtenář pochopil, co vlastně chtěla vyjádřit. O nějakém všeobecném rozhledu a znalostech?? Však má v ruce počítač a tam všechno je! Jen tedy pokud bude schopna správně zadat dotaz, pokud vůbec bude vědět, na co a jak se má zeptat.

              1. Neplnit mozek láčkovci, krasopisem a sčítáním pod sebe neznamená ho nechat prázdný. Jen skočit o level výš a dojít dál.

                  1. Opravdu si myslíte, že úroveň a množství poznání řekněme v 70. letech minulého století, které se stále přizpůsobují školní osnovy (RVPéčka, a jánevímjaksetomenuje), je od té doby stejná a nadále definitivní?

                    KlDoŠ – Klínopis Do Škol!

                    1. A to se od tohoto trolla nikdy nedozvíte, jen výkřiky, nic konkrétního. Vždyť on ani netuší co je RVP, natož jeho rozdíl od osnov.

          2. Jak krní učitel matematiky, fyziky, chemie, češtiny atd? Nějak se změnily fyzikální zákony, vzorečky, reakce? Učitel zajišťuje kontinuitu lidského vědění, to co vybádaly minulé generace, předává dál. V čem spočívá to krnění a zastaralost?
            Jediný problém je v tom, že narůstá množství poznatku a je třeba rozhodnout, kolik toho žákům zprostředkovat. To se rozhodli, že nic moc, hlavně nebiflovat a šetřit paměť. Pak zas, že se člověk neobejde bez kvadratických rovnic a řezů těles, tak se to bude cpát do malých děcek.
            No a úroveň angličtiny B2 do každé rodiny, no nevím nevím, jak se s tím to školství popasuje. Nemá se přeci nic memorovat a učit nazpaměť, no zrovna v téhle oblasti to je základ.

            A ta jednostranná orientace na západ zas jen způsobí,že v globálním světě zase ujede vlak.

            1. To by si vyžadovalo dlouhý a víceméně souhlasný komentář. Rád bych se k tomu ještě vrátil, teď však volají domácí povinnosti. Tedy – na „dopsanou“! 🙂

            2. Změnilo se pensum znalostí. Jestliže byla vrcholem poznání výroba kyseliny sírové, bylo logické, že mohli existovat polyhistoři a vědět vše.
              V dnešní době je rozsah poznání tak široký, že máme-li současně zůstat na špičce a současně neprotahovat vzdělávání do 30 let, musíme zvýšit míru abstrakce a spoléhání se na chytré skříňky.
              V matematice bych posun viděl na rovině abakus -> tabulky -> logáro -> kalkulačka -> programovatelná kalkulačka -> Matlab / Wolfram Mathematica.
              Stejně jako neumím už zacházet s logaritmickým pravítkem (možná jo, někde ho mám), soustředil bych se ve výuce nikoli na písemné dělení a odmocňování a řešení kvadratických a kubických rovnic, ale na to, jak ze slovní úlohy formulovat rovnici. A tou rovnicí nakrmit právě tu Mathematicu.
              Řezy těles a celá deskriptivní geometrie v éře počítačů vyžadují úplně jiný přístup, podle mě i infinitezimální počet, ale tady se necítím být kompetentní k návrhu, jaký.

              Dtto chemie a fyzika. V češtině opět podobná situace – proti 19. století přibylo nejen knížek, ale i jiného audiovizuálního vyjadřování, tudíž literatura už nemůže být memorováním děl klasiků a už vůbec ne pouhou literaturou, ale audiovizuální výchovou; taky rybníček se otevřel a mnozí čteme anglicky, nejen česky (a všichni čteme české překlady anglických knížek).
              O krasopisu už bylo řečeno.
              Jednostranná orientace na Západ je samozřejmě hloupost. My (ČR) jsme součást Západu a měli bychom se ze všech sil snažit, abychom se my (Západ) orientovali více na ostatní ujíždějící součásti světa (který je globální jaksi an sich). Třeba na Čínu, kterou tu ustavičně kladu v něčem za vzor.

              1. Kdybych chtěl být lacině sarkastický, napsal bych, že ta čárka v druhém řádku posouvá význam souvětí tam kam správně patří.
                Ocením raději argumentaci; jsme-li členským státem EU a NATO, jsme nepochybně součástí Západu. O tom, že jsme se starými členskými státy EU i studijně a pracovně provázáni, psal už Godot. Netvrdím, že to tak musí být navždy, ale v současnosti to tak zkrátka je.

              2. No krmit rovnicí tu mathematku, nevím, o tom jsem přemýšlela docela nedávno, když jsem převáděla jednotky, co to dalo práce to děcka naučit, třeba ty cm3 na litry, to bylo nul nebo desetinných čárek a účinnost té výuky, připouštím, že jsem mohla být špatná učitelka, ale v testech Kalibro nakonec vždy v té lepší polovině, tam vám řekli percentil vždy ze všech testovaných škol, tak nač být zbytečně ambiciozní, do výše platu, že, ale když to dalo tolik práce to aspoň někoho naučit, taky jsem přemýšlela, když začal internet, to přestat učit, ty převody jsou jednoduché v převodových kalkulačkách, ale pak jsem se jednou uklikla, samozřejmě že díky tomu, že to ze staré školy umím, tak jsem na to hned přišla. Tak jsem si říkala, že přeci jen(a to mluvím o Základní škole a malých dětech), není od věci, když budou umět z hlavy určité věci a to i ty, které lze jednoduše vygooglit. Takže dělit násobit převody jednotek, základní vzorečky matematické i fyzikální atd.

                1. Souhlasím, že jakákoli dovednost může být užitečná. Do teď si pamatuju některé počtářské triky, jako umocňování velkých čísel končících pětkou a písemné druhé odmocňování.
                  Řeč je o tom, jestli naplníme dětem hlavu tímhle základním biflováním a pak už nezbyde čas na to, aby se při přiměřené délce vzdělávání dostaly v nějakém (a ne přehnaně úzce vymezeném) oboru na špičku.
                  A navíc je to nebude bavit, když jen kopírují to, co technologie zvládají hravě a svět je prostě už jinde. Kdybyste měla autoškolu, budou od Vás vycházet žáci schopní okovat koně.

                  1. Vysoká bačovská, to bylo zahánění vyhánění a ruština, (starý vtip), vysoká euroatlantická to bude klikání klikání a angličtina.

                    1. Určitě jste učitelka? S rovnítkem mezi aby se při přiměřené délce vzdělávání dostaly v nějakém (a ne přehnaně úzce vymezeném) oboru na špičku a klikání klikání a angličtina 🙂

                    2. Jestli myslíte politikům, to dozajista. Dokud budeme mít demokracii, je základní (a snad i jedinou) kvalifikací pro politika umění se pitvořit dle nálady davu a vlichotit se zejména tam, kde se jich vlichocuje málo.
                      Jestli myslíte poradce, to se můžete zeptat majitele webu. 🙂

                      Každopádně volených míst je poněkud málo na to, aby mělo smysl je brát do úvahy.

                    3. No ale to píši, že je na debatu, co vybrat z tak rozsáhlé škály informací a co konkrétně učit všechny, když je ta inkluze. Tak třeba tu moji oblíbenou chemii prý nyní zredukovali pouze na 3 témata. Chemie a já, chemie a příroda , chemie a společnost. Uf, teď babo raď.

                    4. Opasek i kšandy.
                      Vždy se zajímám o to, co dělat, když něco selže. Když vypnou proud a jsem ve výtahu. Podproblém – mám vybitý mobil. Druhý podproblém – chce se mi hrozně čůrat. Jenom jako příklad, jsou horší situace.
                      Tam se pozná skutečné, reálné IQ. Řešení politicko-výchovných otázek přenechávám jiným, vzdělanějším a chytřejším.

                    5. Kocour:
                      Muž to má dobré, otevře vnitřní dveře a do mezery mezi vnější a šachtu se trefí. Horší to má žena. 🙂
                      Testovat divergentní myšlení je fajn; než se to profláklo, byla má oblíbená otázka, jak lze pomocí pouhého barometru změřit výšku budovy.

        2. Šikujte se kam chcete, to je celkem Vaše věc. Myslím ovšem, že máte věkem nejspíš blíže k dětem, než ke mně, třeba i mentálně, zdá se mi.
          Ovšem jeden z mých vnuků, nejstarší, je vystudovaný fyzioterapeut. Můžete hádat, od koho ( v jaké věkové kategorii) se naučil nejvíc – guru je pro něj prof. Kolář (62 let).
          Prostřední studuje jaderné strojírenství, už po něm sáhl ČEZ. Nejvíc ho naučil nedávno zesnulý prof. Kott – zesnul tuším ve věku 85 let. Vyhlášený jaderný fyzik (byl jsem s ním kdysi v NIIAR). Ostatně k jádru – každý odborník Vám přizná, že v tomto oboru západ poněkud pokulhává, především za Ruskem.
          Že se cítíte ukotvený na západě je také Vaše věc. Ale položil jste si otázku, zda ten západ o vás stojí jako o rovné mezi rovnými? Píšu „vás“ s malým „v“, protože nemyslím Vás osobně, ale sociální skupinu.

          Závěrem doplním, že mi něco na Vás nesedí. Asi je to tím nickem, který kopíruje K42 – kchodl byl (a nejspíš ještě je) ovšem borec jiného formátu.
          Žijte blaze, pokud to přejete i jiným.

          1. Mentálně mám k dětem blízko a nejenže si toho cením, ale i z toho těžím. Nápady.

            K chytrým profesorům mohu jen zopakovat a vytučnit nestojím(e) o zkušenosti vaší generace (en bloc, některé individuality jsou nepominutelné)

            Ten zbytek se mi moc komentovat nechce, zase byste to označil za vytahování a to fakt nemám zapotřebí. K43 nekopíruje K42, ale je vymyšlen podle mé oblíbené zbraně, věku v době založení, a tak vůbec.

            Také jen to dobré.

  2. Predikce o tom, že tyto volby budou generálkou na ty další za 4 roky, které dnešní stav otočí vzhůru nohama je, myslím, docela správná. Přinejmenším hodně pravděpodobná.
    Během příštích dnů, týdnů a měsíců se sem k nám pomalu, nebo rychleji začnou šířit trumpoidní signály zpoza velké louže a mnohým, dnes na piedestalu, ba co dím, na ojropiedestalu, začne značně lepit mezi půlkami.
    Což by mohlo poněkud urychlit změnu jak v hlavách zavilých příznivců různě fialových hnusů či vykulených bulv, včetně propagátorek zimních svetrů. Černoprdelníky celého světa v to počítaje.
    Je toho víc, co se stane..
    A tak si myslím, že i dědeček Godot ještě ledacos zažije a snad se u toho i dobře pobaví. A pak nám o tom napíše něco zajímavého.
    Podotknu, že být pesimistou jistě lze. Ale není to žádná zábava.

    1. Kdyby všichni byli jako „Atapana“, nebyl by guru, protože by nebyl Internet. Nejen. Krom toho si ten „přírodní člověk“ užívá všech vymožeností technologické civilizace za prdelí. Připomíná mi Tolstého.

  3. Alef N. v (10.12) připsal v reakci na Ládika, „jak budováním kapitalismu lze dojít ke komunismu“; k tomu na diskusní hromadu přisypávám: Kdysi v r. 2015 populární komentátor Ludvík Vaculík konstatoval: Komunismus odešel, ale místo něj tu dnes máme důvody, proč vznikl.
    Výpisek z četby: „Všichni jsme vyrostli v kapitalistickém systému a většina z nás myslí dosud postaru, rozumíš? Je třeba převýchovy! Pak teprve bude možno vytvořit lepší svět. Musejí vyrůst nové generace, nezatížené starými předsudky a vychované v novém duchu. Ty teprve vybudují vzorný socialistický řád,“ řekl Malý Sovět (Jaroslav Žák: KONEC STARÝCH ČASŮ. Romance v dur o lidech a zvířatech, str. 61. Panoptikum událostí z Února 1948 na maloměstě).
    Životem prošlý a opotřebovaný starouš (dnes šlápota s předtištěným parte) může citované obrátit: „Mnozí jsme vyrostli v socialistickém systému a část z nás myslí konzervativně. Změna nastane převýchovou ve školách a ideologickou debilizací společnosti. Přechodem vypukne ráj na zemi. Vyrůstají nové západnické generace pokrokově zformované. Ty pro sebe budují světlé zítřky,“ řekl Mladý Politolog.
    A k tomu Animus dodává: Budovatelé světlých zítřků, na konci světla uvidíte tunel. Hurá!

  4. Godote, Tvůj článek a diskuse pod ním mi přivodily to co pohled do světla při nabrání na kych. Měl jsem naládováno.
    Hééé…hybššš!!!! Heuréka!
    Jiný pohled na lidský svět. Jako bych si nasadil brýle.
    To mi to trvalo….
    Zasahovat do života lidem žijícím v jiném čase je jako zasahovat do života lidem žijícím v jiném prostoru.

    1. Re: odver…

      Já CHCI zasahovat!!!

      Čím víc debilů naseru, tím se cítím lépe. Škoda, že se na to nedá vyběhat důchod. Už bych jich měl aspoň pět.

        1. Re: odver…

          Mně nejlíp dělá dělat radost SOBĚ!!!
          S tím nenaděláte nic, já se jako mimořádná svině už prostě narodil.

            1. Radostí může být radost jiným.
              Čistý altruismus neexistuje.
              „Ty mě nemiluješ. Tobě jenom dělá radost pocit, že mě miluješ.“

                1. Jednak cituji Plzáka, který, pravda, má to na ženách nastudováno druhak je to pravda, protože pocitem slasti či bolesti je podmiňováno veškeré jednání, tak jako vykecávání se tady by nebylo kdyby v pisateli nevyvolávalo příjemný pocit „teď jsem to odverpánku nandal“ … „teď jsem to Tymákovanovi nandal“, a třeťak jsem agnostik.

                    1. To byla nadsázka. Něco jako ta dole šišatá nádoba z hlíny.

  5. Jaké štěstí mají neexistující obyvatelé neexistující planety v dosahu lidstva…
    Být taková, byli by burcováno k dobyvatelsko spasitelské preventivně obranné invazi.

  6. Mladí chtějí být pochválení a ocenění, ale zároveň chtějí rebelovat. Co lepšího než dělat protesty proti komunistům, Babišovi, za Tibet, stávku za klima.
    Jinak jim škola a veškerá masová kultura mláti celý život do hlavy, že komunismus a Sovětský svaz byl zlo, horší než fašismus a my doma s nimi nemluvíme, tak se nesmíme divit že pak volí piráty nebo “proti oligarchovi”.

  7. Jsem jedním z vás. Lidský svět je tvořen lidmi. Je takový jací jsou. Takový jací převažují. Generace pamětníků 50 plus je v menšině.
    Mnozí z mladší a nejmladší generace volí jak volí, protože tlak jejich základních potřeb, dílem uspokojovaných přičiněním jejich rodičů je slabší než tlak ideologie. Uspokojování potřeb podléhá ideologii tím více čím jsou zbytnější.
    Nynější svět se stává jejich světem. Až jim bude patřit celý.

    1. Až jim bude svět patřit celý, budou se o něj muset postarat. A budou mít své potomky, kteří budou mít zcela jiné priority než oni. Málo potomků, protože oni potomky nechtějí, je to pracné a drahé.
      Pak jim jedacos docvakne, ale už bude pozdě. Bude tu už jiná rasa, která se množí, jak to jen jde.
      Protože místo na existenci, potrava a replikace jsou tři základní atributy života.
      Nesmí chybět ani jeden z nich.

      1. No tak člověk stejně jako ostatní organismy je jen replikátor genů, a jeho kultura a civilizace jsou dílem vedlejším produktem jeho evoluce a softwarovou součástí multireplikátoru,“mnohočlověka“ skládajícího se z jednotlivců. Na tom základě se vyvinuly replikující se memy, jako softwarová obdoba genů, a které tak jako geny spolu soupeří prostřednictvím nositelů. Ve vztahu ke genům se v evolučním procesu chovají parazitně, komenzálně, symbioticky. Podle okolností přispívají k přežití nositele anebo k jeho vyloučení z evoluce. To je selektorem pro přežití genů a memů. Jednotlivců, jejich společenství a kultury.

  8. Někdy mám tísnivý pocit, že Kateřina z Jičína je považována za jakousi novou Johanku z Arcu.
    Nicméně po zkušenostech s „progresory“ a „liberální demokraty“ se nedivím, že by ji nejraději upálili.

        1. Progresiv-isté.
          Vytvořeno stejným postupem a se stejným cílem, jako oni sami stvořili islam-isty – lidi, co se při páchání zvěrstev schovávají za islám, aniž by s tím hodným, hodným, nevinným, mírumilovným a laskavým islámem měli ve skutečnosti cokoliv společného.
          Obdobně: liberal-isté.

        2. Progresor v románech bratří Strugackých byl někdo, kdo na zaostalých planetách nenápadně popoháněl vývoj.

          1. Bazíruji si na adjektivu „nenápadně“.
            Progresoři to dělají nenápadně… Ale můžete si to opravit na progresivisté.
            Bude to přesnější. To slovo se mi líbilo, protože je takové „tvrdé“.
            Na Strugacké jsem nepomyslel. [;>D)

  9. 35 let od sametového puče už mám generaci rodičů vychovaných západní propagandou podle západních „hodnot“. A oni to dál předávají svým dětem.
    Jaké si to oni udělají, takové to budou mít. Ono je to dožene.

  10. Stran mladých si myslím, že oni nechtějí nic slyšet. Dovedli jsme je k pohodlnému životu, kdy (zatím) povětšinou nemusí nic moc dělat, jen se bavit a užívat si. Hlavně žádnou těžkou práci. A ze všech sil se snaží věřit tomu, že to tak může být navěky, nebo aspoň pro ně. To poslední, co chtějí slyšet, jsou nějaké problémy.

    1. „A ze všech sil se snaží věřit tomu, že to tak může být navěky, nebo aspoň pro ně. To poslední, co chtějí slyšet, jsou nějaké problémy.“
      Jenže ty problémy jsou přímo před námi. Nemá žádný smysl, abych je vyjmenovával. Všichni o nich víte – byla by to jen monotematická statistika. Jediné, čím je možné je omluvit, jsou malé životní zkušenosti, neznalost skutečné historie a posedlost současností. O to tvrdší bude ten náraz…

  11. Já si myslím, že mladí změní názor v momentě, kdy opustí mamahotel a přijdou první složenky. Do té doby mají vymyté mozky ze škol a záleží, jak na ně doma působíme. I když… rodiče spolužáků mých dětí už ty složenky platí a vymyté mozky a pocit nadlidí přetrvává, ale co se divím, je to Praha.

  12. Z mých debat s dnešními mladými:

    Brigádníci- studenti VŠ ve firmě, kde pracuju:
    „Všechno, co máme ve škole moderní, je od Evropské unie“
    O rozpočtovém schodku: „Jsou to jenom peníze“

    Syn 27 let, zaměstnaný u americké IT firmy v Praze:
    „No, občas se o vás v práci bavíme.. někteří kolegové přiznali, že mají taky takové rodiče.“

    1. V dnešní době, kdy může mít mobil každý debil, je díky tomu naše mládež prudce inteligentní.

      1. Všeobecná dostupnost a uživatelská přístupnost moderních technologií významně zvyšuje možnosti blbců.

    2. Jojo. Připomíná to dost hodně Hitler Jugend nebo sovětské komsomolce. Případně Rudé gardy v Číně. Logická argumentace nefunguje, argumenty se odmítají jako propaganda.
      Myšlení bolí.
      Dokud si nesáhnout na rozpálená kamna vlastní rukou, budou ta horká kamna považovat za trik.

      1. Tihle tři, které jsem citoval, nejsou nevzdělaní, zlí ani hloupí. Můj syn například měl na gymplu vynikajícího učitele dějepisu a i nyní sleduje různé série na YT, např. k oběma světovým válkám. S těmi brigádníky spolupracujeme dlouhodobě.

        1. To neni zalezitost toho, ze by byli zli, nevzdelani nebo hloupi. To je naprosta semletost propagandou a neschopnost se z toho vymanit. Neni to jednoducha zalezitost a neni to pro kazdeho. Co si budeme povidat, clovek JE stadni tvor a dukazem toho je i nase pritomnost tady.

          Proto si myslim uz dlouho to same, co Kocour. Dokud nepadne dostatecne mnozstvi lidi na drzku, nic se nezmeni. Titanic byl taky pro vsechny na palube nepotopitelny do te doby, nez se do strojoven vevalila voda a mnozstvi lidi, kteri to pochopili bylo primo umerne zatapeni lodi.

          Vim, ze to Vidlak neslysi rad a chapu, ze pro nekoho, kdo se snazi delat co muze to tak je… ale kdyz si vypujcim primer z beletrie… Vidlak je Bel Riose. Muzu mu drzet palce, budu ho podporovat, ale… Asimov byl proste genius a nektere veci popsal dokonale.

            1. Ale oni si nemysli ze je to propaganda oni veri ze je to pravda jedina.

              Popreni fyziky u IT ing, nevadi, delame dobro.

    3. Já se tomu vlastně ani nedivím. Určitě se dočkám chvíle, kdy jda lesní pěšinou spatřím u cesty kouřící hovno a u něj obrovskou ceduli sdělující, že toto hovno bylo vysráno za peníze a s laskavou podporou evropské unie.

      Cpou jim to do hlav od rána do večera všemi otvory, není divu.

    4. Zrovna lidi z IT budou těmi, kteří v dohledné době budou ve velkém přicházet o práci. Třeba se pak některým přece jen rozsvítí.

      1. Je to možné, kdo ví.
        Není spravedlivé žádat od mladých, aby měli zkušenosti (a odtud i názory) starců. Do svých 18-19 let jsem si zcela vážně myslel, že vstoupím do KSČ. Měl jsem štěstí (jako ostatně mnohokrát předtím i potom), byl jsem na „prahu dospělosti“ vržen do víru života, a ten mně (což bylo od něj velmi milé a šetrné) v několika postupných krocích opatrně smyl ty šupiny z očí.
        Je to otázka času a životních zkušeností, s tím nic nenaděláme.

        1. Zajímavé. V jaké rodině jste to vyrůstal? Já si byl vždycky naprosto jistý, že do toho nikdy nevlezu. Ale vsadil jsem se se svým nejlepším kámošem, že on tam vleze. On byl ambiciózní. No prohrál jsem, plyšák přišel „moc brzy“ 🙂

        2. Dtto, mladická nerozvážnost.
          Já ji měl dokonce později, hned po vojně. Ale naše personální Marcela, komunistka a žena velkého komunistického papaláše krajského významu se to doslechla, pozvala si mě do kanceláře, zamkla dveře, vyvěsila telefon a během necelé půlhodiny mi dokonale vyčistila hlavu. Dodnes jsem ji za to vděčný.
          Řekla mi asi toto:
          Jako komunista nedokážeš o nic víc než nekomunista, spíš míň, budou tě ovládat.
          Do strany lze lehce vstoupit, ale nejde vystoupit bez ztráty kytičky. Od té doby se toho držím a nejenom ve vztahu ke komunistům.

        3. V první práci v kamenolomu se o to pokoušeli (o můj vstup do KSČ) několik týdnů. Zprvu jsem používal klasické výmluvy (nejsem na to dost vyzrálý apod.), ale časem už se to nedalo vydržet. A tak jsem vstoupil přes nejbližší pobočku do Československé strany lidové. O pár dní později jsme měli schůzi a já se krom hromady věcí, které si už dnes nepamatuju dozvěděl, že ředitelka ústavu pro psychiatricky postižené v Horních Beřkovicích je skutečná čarodějnice!
          „Kam jsem to, do prdele vlez?“, říkal jsem si tehdy v duchu. A už mezi ně nikdy nepřišel. Ale měl jsem členský průkaz a tak komouši přestali otravovat. Ty šupiny z mých očí byly smyty drsně. Plyšák přišel až o něco později. Za rok nebo rok a půl.

    5. Re: elsky

      Nechť jim syn navrhne výstavbu lehce zvětšených králíkáren, odlov zcela nevhodných rodičů a jejich následné uzavření do kotců.
      Pro začátek ještě s trochou sena, to pak snadno odbouráme.
      Mám to štěstí, že se mne potomci bojí natolik, že prozatím nic takového neventilují v mé přítomnosti. Asi to je tím, že jsem ještě pořád nejsilnější člen rodiny a nekácím se při pohledu na krev.

      1. Prostě to tak je, je v mladém kolektivu ajťáků s pražskými platy. Mají tam lidi z jiných evropských zemí, ale i Jihoameričana a dokonce Lenku, co byla dřív chlapem. Ukrajinu podporují všichni do té míry, že to údajně není vůbec téma k diskuzi.

        To si nestěžuju, to konstatuju 🙂

  13. „nesnažit se někoho dokopat ke štěstí“…
    Můj táta (ročník 1928) zase říkal: „Nedělej nikomu nic dobrýho, nikdo ti neudělá nic zlýho.“ Často si na jeho slova vzpomenu při sledování, jak se šíří americká demokracie.

  14. K doplnění pohledu z druhé strany, nároky na žáky jsou na běžných ZŠ tristně nízké, ke stavu i lepších gymnázií může více napsat Martina K.
    Látka (matematika, fyzika) na ZŠ je probírána povrchně a se zpožděním, čeština a angličtina ještě tak nějak standardně, ale žádná sláva. Doučování i dětí bez hendikepu je tedy nutnost, (prakticky denně a i AJ trénovat přes Novakid a Duolingo). A to včetně docházení na logopedii.
    Většina rodičů to neřeší, děti mluví špatně a s malou slovní zásobou, vulgárně (jasně, význam slov a vnímání vulgarity se mění v čase, ale i děvčata mluví “jak dlaždiči” ), a když přijdou nějaké na návštěvu neumí ani pozdravit. Přestože tyto návštěvy nebyly tvořeny problematickými dětmi (i když se občas nějaký hyperaktivní hajzlík našel), tak až na jedinou výjimku byly děti spíše “opožděné”. Není divu, většinu volného času nejraději tráví na mobilu či tabletu. A většině rodičů to asi i vyhovuje – dítě je zticha a je od něj pokoj.
    Od druhého stupně se naprosto běžně setkáváme s vapováním a jiným užíváním nikotinových výrobků (klasické cigarety ne, jsou cítit), a to i v průběhu výuky. V některých třídách je i šikana řešená PČR a ve vyších třídách se už řešily i drogy.
    Podotýkám, že jde o školu bez větší zátěže žáků z nepřizpůsobivých rodin či etnik, a těší se spíše lepší pověsti.
    Není divu, že takový produkt školství snadno podlehne propagandě, třeba antirusismu nebo ideologii LBQTNSDAP…

  15. Přečetl jsem diskuzi (článek si nechám na potom)* a mám jen jednu už snad stokrát opakovanou předpověď. Ano, tu o těch vlcích v lese které z lesa vyžene hlad. Franta Villonů to věděl už před staletími..

    */ Jsem zvrhlík. Terve teď se podívám, na co tady starci reagují…

    1. Tak jsem se podíval.
      Je to smutné, ale nemám žádnou připomínku. Godot nepřekvapil. Ale to u střízlivě uvažujících tak bývá. Černá labuť prostě nepřiletí. Takže zbývá počkat na ty Villonovy vlky z lesa a volit změnu systému.
      Třeba to vyjde…?

        1. Já si nemůžu pomoct, ale kdykoli čtu/slyším o „černé labuti“, vzpomenu si na Bezručovu Labutinku černobrvou.
          Pro méně znalé připomínám, že brvy se nacházejí na obličeji, nikde jinde. Připomínám to hlavně proto, že mne Godot svého času obvinil, že jsem romantik.

      1. Jenže poč? Což toho? Radost, že dojde na má slova? Že si nabijí hubu? Že na stará kolena to odseru a nimi?

  16. Současná reforma školství byla připravena už za vlády ANO za Plagy. Plaga se do ANO vrátil a je jeho lídrem ve středočeském kraji. Mě osobně to vyléčilo z nápadů volit ANO. Pokud je něčím cílem oslabit ANO o voliče co vládu rozhodně volit nebudou, zde je nahrávka na smeč.

      1. Ad Plaga – původně ta dnešní reforma měla být dílčí úpravou na základě cca desetileté zkušenosti s RVP (tedy v podstatě jeden úplný cyklus 1. třída až maturita). Což v principu není špatně. V platnost měla vejít cca 2023. Ne že by vše bylo hvězdné, ale třeba reforma informatiky byla alespoň provedena tak, že učitelé dostali do rukou hotové a vyzkoušené materiály, plány etc. a nemuseli nic pytlíkovat po večerech jako před lety.
        Za Gazdíka se tato plánovaná revize přibrzdila, za Beka zastavila a proměnila v dramatickou „reformu“. Přehazovat dnešní výplod na Plagu (a že jsem z něj také nadšený nebyl) je trochu dost chucpe.

        Někdy si ovšem při pohledu na produkci MŠMT a NPI říkám, že je možná dobře, že mají školy alespoň nějakou šanci udžovat systém v nějakém přijatelném chodu. Ona totiž neexistuje jistota, že by takové oktrojované jednotné osnovy nebyly katastrofou ještě větší.

        Problém naší vlády je (vedle moře jiných), že přistupuje politicky i k výsostně praktickým věcem. A že je zároveň zbabělá a alibistická.

  17. Mladí? Nezajímají se, jsou ovlivnění?

    Nic nového pod sluncem.

    Osobně asi tak do 30 let věku mě zajímalo, kam pojedeme o víkendu na čundr, vodu, jestli tam budou holky. Kde co sníst a vypít. Co se děje okolo mě jsem sledoval povrchně, na čtvrt oka, nechával jsem to po většině koňovi. Věřil jsem spoustě nesmyslů, co jsem pochytil.

    Zajímat a kriticky hodnotit jsem začal až pak, postupně jsem se začal prokousávat nánosy propagandy.

    Dnešní mladí nejsou jiní. Jen je tu oproti mým mladým letům digitální doba.

    Působit na mladé ve svém okolí je obtížné, míjíme se. Stejně, jako se s námi míjeli generace před námi.

    Šikovně na to jdou motoristé. Palec nahoru! To je vzor. Mají na to vhodné lidi.

      1. Jsem ročník 61. K pražskému jaru a okupaci jsem přijal postoj mého táty a bráchy. Až později jsem korigoval. Žil jsem příjemně, netrpěl jsem pocitem nesvobody. Naopak.

        1. Ročník 53. V srpnu 1968, mi bylo čerstvých 15.

          Léta 1967-1968, speciálně ale prázdniny v těch letech, považuju za nejkrásnější v životě.
          Nejen kvůli té všeobecně uvolněné atmosféře, která byla cítit na doslova každém kroku.
          Všude – a teď to bude vypadat pěkně pateticky – byl vzduch opravdu cítit čímsi, jako příslibem něčeho lepšího. Jen jsme nevěděli, jak by to mělo vypadat. A možná, že to bylo jen tím krásným počasím.
          Lidi byli usměvaví, nehádali se, všeho bylo kupodivu dost.
          A dokonce i uřvaná sousedka, která roky předtím pičovala na všecko a na všecky, držela zobák.
          To nám mladým, došlo až o něco později, že byla dlouho zticha – až po příjezdu tanků ten svůj zobák zase otevřela..
          Nejkrásnější léta to byla proto, že první opravdická pusa od krásné holky, ne nějaký náznak náklonnosti, ale pusa od krásné zamilované holky, padla o prázdninách 1967. Páni!
          A ta stejná, krásná zamilovaná holka, ale nahá a v její posteli, právě o horkých prázdninách 1968, kdy byli její rodiče už týden v Jugoslávii.
          Asi tak o půlhodinku později zjištění, že to tam fakt bezvadně pasuje, tedy ztráta panictví a několikero pokračování až skoro do rána, až se nad Buchlovem blýskalo, doslova. Horká letní noc. Totálně zamotaná hlava, pochopitelně vystrčená až v oblacích, naprostá bezstarostnost, protože oba jsme se dostali na „vysněné“ školy, takže jsme se trochu i těšili – a to všecko právě okolo jedenácté v noci, z 20. na 21. srpna 1968.
          Věděli jsme ale, že po těchto prázdninách se budeme vídat jenom o víkendech, že nás bude od sebe dělit víc, než 200km a oba budeme na internátech.
          Přiznejte se – nikdy, co budete živi, na tahle „poprvé“ nezapomenete 😀

          A stejného druhu, jen opačné polarity, byl ten šok, ráno asi okolo páté – šesté, toho 21.srpna.
          Už bylo světlo a probudilo nás to právě včas – dunění těžké techniky pronikalo až k nám, do bočních uliček, zem se chvěla a my se rychle oblékali zjistit, co se to děje. Tušili jsme to.

          Co jsem nechápal už sám, dovysvětlili rodiče a prarodiče.
          Pamatuju si babičku, jak říkala mým rodičům:
          „Nemylte sa, ono to zdání klame. Táto ošuntělá banda, co sedí na tých mašinách, porazila Hitléra. Tož im zaneste tú velkú bílú konvu vody, neco chleba, neco masného ze špajzky a k temu hodně cibule. Tú cibulu chtěli jejich tatíci, co sem přijeli v pětaštyrycátém. A pěkně ich pozdravte. Možeme ich ešče potřebovat“.
          A bylo vymalováno.

          Naši rodiče sice vedli nějaké rýpavé kecy, jako že proč nás nenechali na pokoji, udělat si to po svém, podle Šika a podle Smrkovského, ale čas jim za pravdu teda nedal.

          Já s kamarády, čerstvě natlučení ruštinou ze školy, jsme s vojákama čile komunikovali.
          Jo, byli ostražití a nervózní, jeden velitel tanku, který uměl dobře rusky (většina těch vojáků uměla rusky jen pár slovíček) nám vysvětloval, že k nám přijeli, protože se tu chystala kontrarevoluce a převrat.
          My jsme se začali smát – jaká sakra kontrarevoluce? Vidíte tu snad někde pobíhat ozbrojené kontrarevolucionáře?
          A on se chvilku zamyslel, přeletěl po nás pátravým pohledem a řekl jednu velkou pravdu:
          „Ani my tady nevidíme žádnou kontrarevoluci. Nikdo nás nevítá, jako naše otce a strýce. Všichni nám hrozí pěstí a nadávají nám, že jsme jim zkazili život. Ale vy jste první, kdo nám přinesl vodu, ten chleba a slaninu. Ale naši velitelé vědí, co dělají. Neposlali by nás sem zbytečně, to stojí velké peníze.“
          Vykecávali jsme s nimi určitě půl hodiny, možná dýl a pak se museli pohnout směrem na Zlín.
          Nikdo pořádně nevěděl, co si má myslet.

          1. Já měl o pět let méně a vojáky jsem viděl až koncem srpna v Ostravě. V Jeseníkách ani noha, jenom jsme měli zachovat klid a rozvahu. Hodně rostly křemenáče a byly fronty na benzin.

            1. To je osobní zážitek.

              Mně bylo v osmašedesátém deset let. Poslouchali jsme rozhlas (všichni doma, i kamarádi u sebe doma) a rádio hlásilo, že hlavní ulicí kousek od nás jedou ruské tanky.
              Vytratil jsem se z bytu, na chodbě potkal kamaráda, který se rovněž nenápadně vytratil z bytu, a běželi jsme se na ty ruské tanky podívat.
              Než tanky přijely, „vytratil“ se z bytu i můj otec, dohonil nás, dal nám pár pohlavků a odtáhl nás domů.
              Na tanky jsme se dívali z okna šestého patra paneláku.

            2. Pepo, nepsal.
              To je ze života a nezapomněl jsem to možná proto, že to nejsou věci negativní, ale veskrze pozitivní. Mozek a lidská paměť už holt mají takový samočistící mechanismus, že negativní věci gumují a zůstávají jen ty pozitivní.
              Ono to má i nějaký odborný název, ale nechce se mi to hledat.
              Jsou to všechno zážitky a vzpomínky, které právě díky těm „shodám okolností“, už do konce života nevymažu z paměti a nezapomenu.
              Možná, že u Vás Pepo, byly ty okolnosti jiné, možná jste nebyl ještě na světě, možná v kočárku, to si netroufám odhadovat. Proto Vám to přijde moc „románové“.
              Máte v tomhle kliku.
              Být starý a pamatovat si pěkné věci, kterým mladší dneska nechtějí věřit, to není žádná výhra, to si buďte jist.
              Sice na ty „románové“ věci i okolnosti, mám ještě stále žijící a čipernou svědkyni, tehdejší aktérku, ale taky několik dalších, žijících svědků, kteří se mnou u těch tanků byli – mají to všichni podobně, krásné vzpomínky na léta 67-68..
              Pokud se náhodou sejdeme a někomu mladšímu to vyprávíme, tak to mladší okolí sice poslouchá, ale tváří se podezíravě.
              Ještě mladší ostřejší hoši, takoví ti střelci, ti rovnou řeknou : „kecáš vole, nevypadáš tak starý, abys to všecko pamatoval. To sis teďka vymyslel!“.
              Tak potom to řeším tím, že mu podám občanku, kámoši taky, pokud jsou náhodou přítomni – a zase je o něco jasněji.
              A párkrát se už stalo, že mladší a mladí, se kterými nás, dědky, bohudíky spojuje aspoň stejný zájem a koníček, požádali o další a větší podrobnosti.
              Mají všechno jen z internetů, kde tyhle věci, ale hlavně osobní pocity či zážitky pamětníků, pochopitelně chybí.
              Nemusíš tomu věřit, pokud nechceš, nebo se Ti to zdá přitažené za vlasy.

      2. To bývá. Čím člověk je starší, tím méně se mu chce zaujímat postoje. Zvlášť když ví, že za nevhodný postoj může i sedět.

    1. Záleží na prostředí, já jako křupan z vesnice jsem to měl podobně, moje žena Filoména z pražského prostředí procházela na palácových týdnech vodo a gumoléčbou s pravidelným vyvážením do lesů za Prahu. Dnes se žena o politiku nezajímá a sedí u zpráv ČT a já na stará kolena rebeluju …

  18. Ti mladí to nemají lehké, Evropa je vybrakovaná, přelidněná, zavalená odpadem a přestárlá. Co je všude starých lidí je fakt problém. Teď jsem si hodně užívala advent, chodila jsem na všechny akce, co tady a v okolí do 15 km byly, koncerty, vernisáže, výstavy, přednášky, všude samí geronti. Navštívila jsem koncerty 5 pěveckých sborů , zpěváci, úplný výlet domova důchodců, věk 65+, nikdo mladý. Ještě že je hudební škola, děti ještě zpívat chodí i když hudebka je taky relikt minulého režimu a běží setrvačností, vybíralo se tam na nový klavír, prý potřebují 150tisic, no kdo může toto dítěti domů koupit na cviceni. .Ale dospělí, zřejmě nemají čas. A světu velí americky geront a Evropě fašisti v Bruselu, co umí jen nakazovat, zakazovat a uvalovat sankce a zasévat nenávist mezi národy. Jen se utěšuji, že Sláva Janoušek napsal píseň, Je to divný svět, kde se zpívá nezávidím vám, že jste mladí už před 50lety a nakonec jsme to nějak přežili. I když možná taky díky setrvačnosti, byli zubaři a k doktorovi se člověk občas taky nějak dostal. To teď taky nebude běžné, zvlášť v menších městech a na vesnicích, odtud mladí utíkají a koncentrují se jen ve městech velkých, kde je pro ně zábava. Protože v malých jsou tak leda koncerty sboru, výstavy vernisáže přednášky a na to mladí nechodí.

  19. Výborný článek, Godote.

    Nevím, co jsou zač MojeKnihy, ale echt-dezolátům doporučím brát u vydavatele… https://www.dauphin.cz/
    A kupte si rovnou Modernizaci nebo úpadek.

    „Zajímavý mi přijde silný antirusismus u nejmladší generace, která k tomu nemá žádný racionální důvod. To, myslím si, silně podvazuje úspěch STAČILO u této skupiny.“
    Bohužel pravda.
    Důvodem je všudypřítomná propaganda – na Prima Zoom teď běží dokument KGB a jak jsou v těch moderních dokumentech mluvící hlavy mnoha expertů, co vždycky řeknou nějakou banalitu, tak tady jsou ti experti na 1000x „Rusko je z podstaty zlé“, lidé typu bývalý náměstek šéfa CIA, bývalý US velvyslanec v SSSR a podobní. Jako kdyby v ruském dokumentu o nacismu na Ukrajině mluvil Lavrov, Medvedev a Dugin…
    Zkuste se na každý film ze západu podívat očima dospělého člověka se znalostí historie… Jakákoli bondovka, western, i ty sračky o Hobitech…
    A pak očima dítěte 20. let 21. století…

    1. A taky co je mezi mladými těch novodobých svazáků. To nám kdyby před 50 lety nutili nosit na klopě srp a kladivo nebo vlajku SSSR, nevím nevím, nebo vyvěšování vlaječek, ve filmu Báječná léta pod psa byl vyvěšovatel vlajek vylíčen jako blb a dnes po městě vidím ukrajinské vlajky za okny našinců a mlaďáci chodí se stužkou na klopě .

      1. Ono psychologie se tváří jako pavěda, ale její aplikace ze strany systému na nás funguje lépe než jetrails a 5G sítě dohromady…

        Vsadím se, že mocní v tom trezoru s mimozemšťanem a důkazy o plochosti země nemají plány na jadernou fúzi, ale sešit s poznámkami Edmunda Byrnese….

        🙂

        1. Psychologie není a nikdy nebyla pavěda. Byli jen, jako asi v každém oboru ( krom toreadorů, lovců kober a podobně ), dobří a špatní psychologové, jsou i pseudopsychologové.

    2. Uz jsem to tu psal, na Prima ZOOM jsem sledoval porad o historii Sojuzu. Revoluce, obcanska valka, utrpeni a slo se rovnou na Stalina. Nejaka intervence? Coze?

      1. n0ni ruští penzisté, kteří se tu v Kotlince v roce 68 ocitli, nevěděli, o co jde. Dlouho jsme si to u Finského zálivu vysvětlovali. Ale pochopili jsme se. Ale to jsou 3 lidi (a třetinková láhev vodky.)

        Nicméně i u některých o něco mladších Rusů přetrvává z toho data jakýsi nejasný pocit viny. A nějak se podle nich lišíme od Poláků, Němců atd. U obyčejných máme jakési divné privilegium.
        Asi by nás nezastřelili. Nejsme „vragí“, ale jen „nedrúžestvěnnými“.

          1. Alefe, zase? S Vámi musí mít místně přidělený Bret Šnajda děsné práce. Neoprávněné přechovávání květeny pro cizí moc, § 318z.

            1. Ve stadiu přípravy, protože teď zimuje. Proto je i příprava trestná, oni ti lepševici nejsou až tak hloupí. Já si z toho dělám naději, že bych za stejný přečin mohl sedět se Zakladatelem, on by mne za společná léta zkultivoval.

            1. Já 30/4 u památníku osvobození ve velkém parku.
              Pokud se nebudu muset šplhat přes plot nebo probíjet přes policejní kordon.
              Na to už fyzicky nemám
              Nejsem příliš velkým podporovatelem Velké Rusi, ale ten den si našpendlím svatojiřskou stužku. Ať mají rusofobové vztek!

        1. Já viděl ruského vojáka akorát na školní brigádě, když tam byli jako brigádníci. Proč by mel mít nějaký ruský voják pocit viný? Podle toho co vidím nyní a můžu porovnat jak jednají vojska NATO ( speciálně USA)na okupovaném území, tak to zvládli celkem solidně.

  20. zrovna vcera jsem konstatoval, ze opravdu uz patrim do odchazejici generace a stejne jako mnoho generaci pred nami lomim rukama kam ze to nastupujici generace vede. vsichni filtrujeme informace a vetsi prostor davame tem, ktere podporuji nase presvedceni. budoucnost nezname nikdo a tak zesilene vnimame to, z ceho mame nejvetsi obavy. nekdo z ruska, jiny z trumpa. nekdo z cinanu jiny z africanu. neni jednoduche byt nad veci a zustat objektivni

  21. Nejvíc komunikuji s lidmi ze své generace, se svými vrstevníky. Tak to má zřejmě každý, kromě učitelů. A doktorů, ale tam je jen krátký nebo bolestivý kontakt. Komunikace s lidmi o 2 generace mladšími je tristní (čest výjimkám).
    Od svých 32 let jsem OSVČ a tedy kovaný pravičák. Stát mi házel klacky pod nohy a žádal jsem proto od něj minimální vliv, co nejvíc se od něj odpojit. Přesto mi přetrvalo spojení – mám 4 dráty, trubku z Ruska a popelnici. Ve svých (málem) 67 jsem teď rád za ten drát i tu trubku. A nejvíc jsem rád za důchod, že pořád ještě stát tiskne peníze. Nevěřím totiž, že to jsou daně pracujících, kteří vyvezli svůj výrobek na světový teh a tam ho prodali.
    Myslím si, že i po absolvování kapíku na plný úvazek jsem pořád pravičák. Jen mi tady celou dobu chyběla pravicová strana, která by po volbách hájila mé přiblblé zájmy. Proto jsem volil Sládka a když zmizel, tak Okamuru. Jeho charisma je tak záporné, až to nasere. A tím je mi sympatický. Teď mu ovšem roste konkurence ve Stačilo. Uvidíme, jak se vyprofiluje – zatím vystrkuje jen nohu zpoza opony. Pořád ale myslím na to, že vše vidím jen ze svého pohledu, utvářeného mou (nepřenositelnou) životní zkušeností.

    1. Jsem až taková svině, že kdyby kandidovalo prase nebo krysa, tak je budu volit, aniž bych znal jejich program.

    2. Obávám se, že tu trubku z Ruska nám brzy nadobro ucpou, respektive nejdříve přepojí na nějaké dražší molekuly.

      Důchod není z daní, je průběžně financován z odvodů čekatelů. Teoreticky. Prakticky mezi tím není velký rozdíl, ale určitě není potřeba na něj tisknout peníze. Vždycky lze parametricky upravit tak, aby byl „samofinancovatelný“.

      Sládka jsem nikdy nevolil, zjevně jsem opožděný. Ne, že bych měl něco proti jeho myšlenkám, ale tehdy jsem si ještě myslel, že jsou i jiné cesty. Ale co mě opravdu zaujalo, je Vaše zmínka o záporném charismatu Okamury. Můžete mi říct, z čeho to pramení? Já, při nejlepší vůli, nedokážu u něj najít nějaké opravdu záporné, diskvalifikující, kroky či rysy. Naopak mě pozitivně překvapuje, tím, jak trvale a v rámci možností efektivně pracuje.

      1. Že je důchod „samofinancovatelný“ v tom máte pravdu, ale nedá se na tom vydělat. Je tedy nutné zavést i neparametrické důchodové opatření, jinak nebude na domy, yachty, auta a jiné důležité věci.

      2. Aha, takže když všichni budeme holiči a budeme se vzájemně stříhat, dostaneme výplatu, odvedeme daně, koupíme si, co potřebujeme a přežijeme do důchodu, v němž už stříhat nemusíme. Je to tak?
        Charisma Okamury je můj subjektivní pocit. Já mám ještě menší charisma. To ale nic nemění na tom, co říká nebo dělá.

        1. Nebo všichni budeme doktoři a navzájem se vyléčíme, nebo se všichni budeme vzájemně učit, všichni budeme hasit požáry, všichni budeme cvičit v kasárnách nebo všichni se necháme zvolit a zvedneme si platy.

          1. No vždyť vy taky projektujete jen soukromé baráky, chaty, hospody, v podstatě děláte jen služby.

            1. Ano, vím, že jsem ve službách, a projektuji a projektoval jsem také výrobu (odchoval mě Potravinoprojekt), čili do výrobních provozů chodím a musím jim rozumět (mám strojírenskou technologii). Po studiích (1982) jsem se ale hlásil do lesa k motorové pile. Nepřijali mě pro nepřiměřenost vzdělání.

              1. Potravinoprojekt je od revoluce pasé. To už muselo být hodně dávno. Ale nebylo to nic osobního, je že jste taky takový prodavač služeb, stejně jak ten kadeřník. Kdo tvoří ty hodnoty, kdo? Kdo krmí celou tu byrokratickou mašinérii.

                1. To je přesně ten problém u nás, důvod proč astronomicky rostou dluhy, proč nás drží pod krkem. Za A u nás téměř není výroba, sklady a montovny jsou většinově to, co tvoří hodnoty. Za B nejsme potravinově soběstační. To je taskavá směs už samo o sobě, dlouhodobě neudržitelné a ještě k tomu většina těch montoven nám ani nepatří a i co je naše závisí na cizině. Že je velký podíl lidí ve službách by samo o sobě problém nebyl, ten podíl neustále roste se zvyšováním automatisace, účinnosti práce, technologiemi. Ale ta výroba tvořící hodnotu, jež se poté pelévá do služeb, ta být musí.

                  Navíc u nás neskutečně přebujelý státní aparát ( větší než mělo celé Rakousko-Uhersko ) a armáda příživníků v neziskovkách.

              2. Re: Ládik!!!

                Já jsem takový problém neměl. Řidiči ani závozníci na rozvoz nápojů jednoduše nebyli.
                Přes léto jsem přehazoval rukama třiadvacet tun flašek denně. 768 beden, neboli bas.
                Plné basy dolů z auta, prázdné nahoru. Když nevycházel čas házeli jsme po dvou plných a po čtyřech prázdných naráz.

            1. To jsi šťastný člověk, já neměl výplatu od 1990. Dávám peníze na hromadu a z ní beru. Komunismus v praxi.

              1. Názorný příklad, jak budováním kapitalismu lze dospět ke komunismu. Je vidět, že vývoj a poznání se nezastavilo, Marx s Engelsem, ba ani Lenin, tuhle zkratku ještě neznali!

                1. Jo jo, znali. Práce se stane potřebou. Tudíž za ní nebude nutné platit, lidé budou dělat zadarmo dobrovolně a rádi, v komunismu.

                  1. Víte, jako mladý jsem se tomu smál. Teď si nějak práce vážím a dělám rád. Címž samozřejmě nechci říci, že by komunismus nebyl utopie.

                  1. Ale kdepak, příteli. Spíš vypláznutý jazyk na teoretiky společenských nauk.

                    Komunismus praví: každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb. – U jistých etnik vidíme, kam to vede: možnosti silně atrofují, kdežto potřeby mohutně hypertrofují. V prvním případě je limitou 0, v druhém případě funkce roste nade všechny meze.

                    Žádná konvergence se nekoná a konat nikdy nebude 😀 😀 😀

                    Článek viditelně trefil do Černého (škoda, že jen obrazně).

                    1. Ovšem „Podíl práce na polidštění opice“ je vyvrácením „Utopistů“. Z vlastních řad. To soudruhům nedošlo.

            1. Nerozporuji, co píšete. Na druhou stranu – lidi by o sebe více dbali. Hodně lidí na své zdraví zcela kašle a očekává, že to za ně odpracuje doktor, sestra.

              1. O lékaře je celosvětově nouze, studium je dlouhé a těžké a praxe namáhavá a odpovědná. Pokud tady budeme všichni doktoři, na zemi je místa dost a kam se pohneme, budeme vítáni.

            2. Mám opačné zkušenosti. Manželka po „skvělé práci lékařů“ nedávno zemřela. Já mám problém s nervem, který vede z páteře do levé nohy. 16 let. Teď už nevydržím stát déle než pár minut. Co já už všechno podstoupil… A nic. Takže když občas slyším v TN něco o skvělých úspěších českých lékařů, padají ze mne jen zde nepublikovatelná slova. A prdel mezi nimi není…

    3. Právě „uvědomělí pravičáci“, kteří volili stále dokola ODS aniž by hájila jejich zájmy aby se považovali za lepšolidi (přece vzdělaní a inteligentní volí pravici) to posrali až do té míry, že volby už nic nezmění, protože i kdyby vyhrály volby ti druzí, tak je zruší a prohlásí za neplatné.
      Každá vláda mafiánské ODS byla katastrofou.

      1. Ne všichni voliči ODS se považovali za lepšolidi. Třeba zrovna u Ládik!!! by mne to ani nenapadlo. Propaganda devadesátek s využitím komunistů jako důkazu že vše levé je z pekla fungovala moc dobře.

        1. Dodejme, že spousta současných ódéesáků by se před časem krásně vyjímala i v KSČ.
          A velmi dobře vím, o čem píšu, mám takového spolužáka. – Za studií byl zapáleným komunistou, na nedávném srazu z něho vylezlo, že je v ODS.

          Není síly, není moci – leč u Boha.

    4. Včera byl Okamura na XTV, skoro dvě hodiny. Ale úplně jiný než jej známe, asi že měl čas a klid, byl ve svetru. Moc doporučuji i kvůli obsahu. Pokud by se něco špatného stalo se Stačilo, má i můj hlas.

  22. V nejbližší rodině vidím 4 prvovoliče (18-24) a doufám, že nepůjdou volit. Katastrofa. Nejsem dobroser, nechávám je svému osudu, jen občas něco podotknu. Snazší bude je odradit od účasti, než je přesvědčovat.

    1. Přesně tímhle směrem (v opačném směru) se zapojí režimní propaganda. A druhý výrazný směr bude na dosud jakžtakž soudržné rodiny ve stylu přemluvbábičů: Babičko, přece bys nám mladým sobecky nezkazila budoucnost naší krásné země! Ty už přece brzo zdechneš a tak vůbec nezáleží na tom, že tě zase okradou na důchodu. A kdybys náhodou neměla na elektriku, tak my ti slibujeme, čestný eurojugendský, že tě necháme poslechnout jeden každý jassný signál z našeho mobilu, fakt kámo, babi!

        1. Nevěřím, všechny babičky mají silné řeči, ale tváří v tvář vnoučatům vyměknou. Tedy všichni prarodiče.

          1. Možná je to proto, že babička nejsem a nejspíš nikdy nebudu.Obě moje děti jsou nemocné, jen každé jinak. Nicméně medicínské studium a práce lékaře v českém zdravotnictví udělají divy i s něžnou dívčinou a to já nikdy nebyla.

  23. Dobře napsáno, dobrá analýza.
    Řadím se podobné věkové skupiny a budu rád, pokud to nevzdáte.
    Je právo mládí věřit, že si nějak poradí, je naše povinnost je varovat. A vím, jak je to složité, protože o to nestojí.
    Ale pak jsou překvapeni, a nás to bolí.
    Já vidím velký rozdíl ani ne ve věku, ale zda máte děti, nebo ne.
    Zde vidím štěpení společnosti nejvíce. Kdo má děti, myslí na dlouhou budoucnost, ekonomickou odpovědnost, a spíše na druhé.
    Vím, že to není povinnost mít děti, ale zde by prostě rozdíl měl být.

    1. Nemyslím si. Z druhé strany absence dětí může znamenat i menší obavy z persekuce a snahu pomáhat šířeji.

  24. Časy se mění a z povolební analýzy z voleb do Poslanecké sněmovny 2021 už ledacos v letošních volbách do parlamentu nebude platit.

    Například to, že hitem u mladých voličů a prvovoličů budou Motoristi a nikoli strany pětikoalice.
    U mladých také začíná být cool volit hnutí ANO.

    Drobní podnikatele a živnostníci budou stěží znovu volit Spolu když teď vidí, jak jim vláda nazvedla odvody na sociální a zdravotní pojištění.

    Je teprve půlka ledna, takže se zatím moc o tom nikde nepíše, ale kolem sebe vidím, jak se kvůli navýšeným odvodům od nového roku docela brutálně navýšila ceny drobných služeb – kadeřnice, pedikúra, servis kotle, úklidové služby…. to přece musí pohnout inflací!

    Mnoho lidí, kteří volili Spolu jen proto, aby nezvítězil ten hajzl estébák Babiš, také už vychladlo a zoufale se teď rozhlížejí, koho vlastně mají volit. Ti, kteří se o politiku moc nezajímají, mají tendenci vyměnit Spolu za STAN.

  25. To je hodně zajímavá myšlenka, ale já nějak ze zásady jsem optimista. Musím, jinak bych musel resignovat a zahrabat se do nějaké činnosti, která by mi pomohla to nevnímat, nebo bych se z toho zbláznil. Co se účasti týče, hraje tu podle mého roli i fakt, že mladší ročníky jsou omezeny časově a mají tendenci mít pocit, že další informace nepotřebují. A konec konců, jak pořád říká profesor Drulák a opakoval to i včera, změna bude trvat, nemůžeme ji očekávat hned. Pokud se změní mezinárodní situace, to bude jiná a je to moje velká naděje. Každopádně děkuji za impuls k dalšímu přemýšlení.

  26. Akademici a pedagogove si diskutovali, jak akademici a pedagogove si z nicili vychovu do otroctvi ,pod rouskou vzdelani. Beda tomu kdo by nechtel poucky ,nazpamet se ucit 6 a vice ucebnic za rok , hrozby a tresty kazdymu politicky , az to dopadlo jako vzdycky..
    Vsude se to hemzi, dr,mgr,doc, prof,ing ,pro inteligenta neni uz kam plivnout..
    A je to videt..
    Jedinej z nich normalni chlap ,Sevcik byl vod nich s nenavisti ,vykopnutej..

      1. Sešli jsme se tu na dobrou hospodu. Takovou pamatuju, když jsem poprvé našel odvahu přijít k „Vodičkovi“. Část diskutérů z Neviditelného Psa. Tehdy to organizoval Pavel Kočí alias Klaun Parafín. Herec a dabér. Každoročně vzpomínáme. Ubývá nás. Bez těch, které jsem tam poznal, nebyl bych jaký jsem. Úžasní lidé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *