Šéfdiplomat EU v Gruzii názorně předvedl význam pořekadla „dělat si z huby holinku“

Autor – Martin Kunštek

Vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell vykonal dvoudenní návštěvu Gruzie. Při jednání s předsedou vlády hostitelské země Iraklim Garibašvilim byl veřejně usvědčen ze lži. Gruzínský premiér se jej veřejně zeptal, proč nebyl na posledním summitu Evropské rady Gruzii přiznán statut kandidátské země, což by znamenalo začátek vyjednávání o vstupu do EU.

Během přístupových jednání vláda kandidátské země s Evropskou komisí jedná o podmínkách vstupu do Unie. Jednání jsou obvykle rozdělena do kapitol podle toho, jak Smlouva o EU a o fungování EU přidělila Bruselu v hospodářských a politických resortech výhradní nebo sdílenou pravomoc pro tvorbu společné legislativy. Obě strany se během několik let trvajících jednání vzájemně seznámí se stavem práva Unie v příslušné oblasti a nastavením právního řádu kandidátské země. Během těchto jednání mají kandidátské země možnost si vyjednat z určité čísti práva EU trvalé nebo dočasné výjimky.

ČR na rozdíl od Polska tuto možnost během přípravy na vstup do EU téměř nevyužila.

Při jednáních o přípravě na vstup do EU obě delegace společně řeší v oblastech, kde si stát nenárokuje výjimky, jak a do kdy kandidátská země upraví své zákony, aby odpovídaly komunitárnímu právu. Po provedení harmonizace Brusel a vláda kandidátské země společně stanoví datum vstupu do EU.

Borrell na tiskové konferenci veřejně urazil hostitele lživým prohlášením, že kandidátská procedura nebyla zahájena proto, že Gruzie nesplnila všech 12 základních podmínek, které Smlouva o EU stanoví pro kandidátské země. Mezi ně patří obecná kritéria jako je tržní ekonomika, pořádání svobodných voleb do parlamentu a místních zastupitelských orgánů apod. Proti tomuto tvrzení se na  místě ohradil gruzínský premiér s tím, že má od Evropské komise již několik let písemně potvrzeno,že Gruzie tyto požadavky splňuje, a že jeho žádost bude postoupena Evropské radě. Což se nikdy nestalo.

Dokument, který Garibašvili na tiskové konferenci citoval a poté jej tiskový odbor vládního kabinetu též poskytl novinářům, je z konce roku 2021.

Pod křížovou palbou gruzínských i zahraničních novinářů Borrell nakonec přiznal, že Komise návrh na zahájení jednání o přistoupení Gruzie do EU šéfům členských států a vlád nepředložila kvůli zahájení války na Ukrajině. Respektive kvůli tomu, že se Gruzie nepřipojila k protiruským sankcím. Což ale není podle Smlouvy o EU podmínka.

Gruzii nijak nepomohla ostrá protiruská slovní vyjádření prezidenty Salome Zurabišviliové, ani její pokus vetovat smlouvu o bezvízovém styku s Ruskem či zřízení nových přímých leteckých spojů mezi Gruzii a městy v Rusku, v nichž pracuje mnoho Gruzínců.

Garibašvili při hádce s Borrellem konstatoval, že připojení se Gruzie k protiruským sankcím není možné kvůli chybějícímu konsenzu s opozicí. Zdůraznil přitom, že země je velmi závislá na obchodu s Ruskou federací. V případě rozpadu vzájemných ekonomických vztahů by se gruzínská ekonomika zhroutila a obyvatelstvo by čelilo nedostatku důležitých energetických surovin i potravin. Veřejně si do Bruselu rýpl, že EU svojí ignorací zájmu Gruzie rozvíjet vzájemný obchod tuto závislost gruzínské ekonomiky na ruské podporuje. Usnadnění přístupu gruzínských výrobků na trh EU by firmy získaly více možností přeorientovat své obchody. Snížení celních i množstevních omezení vzájemného obchodu je obvykle prováděno právě v souvislosti s přiznáním kandidátské pozice zemi ucházející se o vstup do EU a prohlubuje se obvykle v souvislosti s dokončením jednání o jednotlivých kapitolách. Na konci v okamžiku vstupu do EU jsou pak všechny obchodní bariéry zcela zrušeny a země se stává součástí společného trhu.

V Gruzii momentálně úřaduje vláda, která je orientovaná na realistické prosazování národních – zejména ekonomických zájmů země. Z konfrontace mezi Západem a Ruskem těží jako překupník, když ze svého území pomáhá obcházet vzájemné sankce obou stran. Mnoho gruzínských firem provádí tzv. šedé reexporty zbožní, které přes novou sankční oponu legálně nelze napřímo prodávat. Do Gruzie přesunula své pobočky řada ruských i západních firem, které chtějí nadále vydělávat na pokračování obchodů mezi Západem a Ruskem. Gruzie z toho samozřejmě získává peníze na daních a celních poplatcích.

Veřejná hádka mezi Borrellem a Garibašvilim, při níž byl nejvyšší unijní diplomat veřejně usvědčen ze lži, dobře „nabila“ vládní straně. Potvrdila, že EU není spolehlivý partner, který drží dané slovo. Je možné, že tento incident bude použit jako jeden z argumentů v procesu sesazení prezidentky, který vláda spolu s parlamentem připravuje.