Pokud čtenáře hned zpočátku neznechutí trochu zvláštní pravopis a slovní obraty autora, stojí dle mne za přečtění článek Cesta nejmenšího odporu na https://antivirus.22web.org/av/261118-cesta-nejmensiho-odporu.htm, který obsahově ladí s tématy dnešních (20./21.listopad) článků na literate.cz.
Z článku:
Průměrnej člověk dnešní doby je řízenej na každym kroku, aniž by si to uvědomoval. To řízení se neděje násilně skrz rozkazy a zákazy, ale „dobrovolně“ skrz pohodlnost, což je nejmocnější metoda manipulace dneška. Lidi si sice vybíraji „dobrovolně“, ale je to stejný, jako když jde zvíře „dobrovolně“ za návnadou a nepřemejšlí, kdo tam tu návnadu dal a proč. Stejně tupě jde člověk za pohodlností a neptá se, kdo a proč pro něj tu pohodlnost připravil (skutečnej důvod nikdy neni vaše pohodlí, ale zájmy těch, kdo tu pohodlnost nabízí) a o co přijde, když po ní skočí.
————-
Celej model sociálních médií se točí kolem udržení vaší pozornosti na těch platformách co nejdelší dobu, což znamená úmyslnou propagaci obsahu, kterej to zajistí, neboli obsahu, kterej vám neni nijak prospěšnej – naopak, vyvolává negativní reakce, pěstuje závislost a likviduje vaši pozornost a schopnost kriticky myslet.
————-
Průměrnej člověk dneška je naprosto domestikovanej tvor. Nemusí se mu přikazovat, a přesto skoro vždycky udělá, co po něm jeho „páníčkové“ chtěji – naprosto dobrovolně, protože se to tak naučil a vnímá to jako tu „správnou“ volbu. Zdržuje se ve vymezenejch prostorách, omezuje se na povolený aktivity a zabejvá se převážně jen tim, čim ho páníčkové naučili se zabejvat.
————
Kdo má samostatný myšlení, musí se zamejšlet nad tim, proč mu někdo poskytuje pohodlnost zadarmo. Jen idiot si může myslet, že korporace dělaji něco pro dobro lidí. Když to vypadá, že je to „zadarmo“, ta cena je jen někde skrytá. Jakákoliv služba nabízená korporací musí bejt výhodnější pro tu korporaci než pro vás. Musí. Jinak by to ta korporace nedělala. Průměrnej člověk o tom nepřemejšlí a libuje si, jak získal něco pohodlnýho. Netuší, co ztratil, a je mu to jedno.
To je mentalita nekompatibilní se svobodou. Aby někdo moh žít svobodně, musí se naučit uvažovat úplně jinak, a to neustále. Všechno zpochybňovat, hledat skrytou motivaci, pozorovat sám sebe a jednat vědomě a ne automaticky. A musí to aplikovat hlavně na ty malý, každodenní věci, který vypadaji bezvýznamně, protože jinak nikdy nebude mít tu vůli něco změnit, až o něco půjde.
Zvláštní pravopis a slovní obraty bych ještě zkousnul. Ale vytrvale ordinovaná barevná kombinace modrošedivého textu na černém pozadí pro mě už znamená stopku. Nějakou chvíli jsem vydržel přepínat prohlížeč do režimu čtečky nebo zatrhávat webu vlastní šílené barvičky, ale už mě to přestalo bavit. Když autor na potenciální čtenáře tak bohorovně sere, asi o ně nestojí..
Pokud čtenáře hned zpočátku neznechutí trochu zvláštní pravopis a slovní obraty autora, stojí dle mne za přečtění článek Cesta nejmenšího odporu na https://antivirus.22web.org/av/261118-cesta-nejmensiho-odporu.htm, který obsahově ladí s tématy dnešních (20./21.listopad) článků na literate.cz.
Z článku:
Průměrnej člověk dnešní doby je řízenej na každym kroku, aniž by si to uvědomoval. To řízení se neděje násilně skrz rozkazy a zákazy, ale „dobrovolně“ skrz pohodlnost, což je nejmocnější metoda manipulace dneška. Lidi si sice vybíraji „dobrovolně“, ale je to stejný, jako když jde zvíře „dobrovolně“ za návnadou a nepřemejšlí, kdo tam tu návnadu dal a proč. Stejně tupě jde člověk za pohodlností a neptá se, kdo a proč pro něj tu pohodlnost připravil (skutečnej důvod nikdy neni vaše pohodlí, ale zájmy těch, kdo tu pohodlnost nabízí) a o co přijde, když po ní skočí.
————-
Celej model sociálních médií se točí kolem udržení vaší pozornosti na těch platformách co nejdelší dobu, což znamená úmyslnou propagaci obsahu, kterej to zajistí, neboli obsahu, kterej vám neni nijak prospěšnej – naopak, vyvolává negativní reakce, pěstuje závislost a likviduje vaši pozornost a schopnost kriticky myslet.
————-
Průměrnej člověk dneška je naprosto domestikovanej tvor. Nemusí se mu přikazovat, a přesto skoro vždycky udělá, co po něm jeho „páníčkové“ chtěji – naprosto dobrovolně, protože se to tak naučil a vnímá to jako tu „správnou“ volbu. Zdržuje se ve vymezenejch prostorách, omezuje se na povolený aktivity a zabejvá se převážně jen tim, čim ho páníčkové naučili se zabejvat.
————
Kdo má samostatný myšlení, musí se zamejšlet nad tim, proč mu někdo poskytuje pohodlnost zadarmo. Jen idiot si může myslet, že korporace dělaji něco pro dobro lidí. Když to vypadá, že je to „zadarmo“, ta cena je jen někde skrytá. Jakákoliv služba nabízená korporací musí bejt výhodnější pro tu korporaci než pro vás. Musí. Jinak by to ta korporace nedělala. Průměrnej člověk o tom nepřemejšlí a libuje si, jak získal něco pohodlnýho. Netuší, co ztratil, a je mu to jedno.
To je mentalita nekompatibilní se svobodou. Aby někdo moh žít svobodně, musí se naučit uvažovat úplně jinak, a to neustále. Všechno zpochybňovat, hledat skrytou motivaci, pozorovat sám sebe a jednat vědomě a ne automaticky. A musí to aplikovat hlavně na ty malý, každodenní věci, který vypadaji bezvýznamně, protože jinak nikdy nebude mít tu vůli něco změnit, až o něco půjde.
Zvláštní pravopis a slovní obraty bych ještě zkousnul. Ale vytrvale ordinovaná barevná kombinace modrošedivého textu na černém pozadí pro mě už znamená stopku. Nějakou chvíli jsem vydržel přepínat prohlížeč do režimu čtečky nebo zatrhávat webu vlastní šílené barvičky, ale už mě to přestalo bavit. Když autor na potenciální čtenáře tak bohorovně sere, asi o ně nestojí..