_{Přichází Apoštol apokalypsy}
Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví

Člověk si má dávat pozor na to, co si přeje – co kdyby se mu to splnilo? Právě dnes se jedné netrpělivé čtenářce přání plní: vyjde nový článek.

Shodou okolností se mi přihlásil jeden můj kamarád. Neuvěřitelnou náhodou objevil tento web (možná by byl udělal líp, kdyby si vsadil – snad by i vyhrál) a požádal mne, zda bych mu nepublikoval jeho text. Chce vyzkoušet, budou-li ho lidé číst, a bude-li se mu tady líbit. Rozhodl se, že bude psát pod jménem a.a. (Apoštol apokalypsy). – Souhlasil jsem.

Kostky jsou vrženy:

---

K dnešku to přece všechno směřovalo

Když Rus zaútočil na Ukrajinu, byl to pořádný šok.

I když jsem celou letošní zimu psal, že pro válku jsou splněny všechny podmínky a navzdory všem opačným názorům jsem si pořád vedl svou, fakt jsem netušil, že se to rozuzlí zrovna takhle. Představoval jsem si stále rostoucí provokace na Donbasu, které přerostou v něco většího a nakonec do toho prostoru vlítne ruská armáda, aby „udělala pořádek“. Že by se Putin rozhodl pro „speciální vojenskou operaci“ zahrnující celou Ukrajinu, to jsem si fakt nemyslel. Všechno ostatní jsme ale Putinovi naplánovali my tady. Tedy naši novináři, politici, analytici a Zelenskyj na fejsbůku…

My jsme Rusku naplánovali bleskovou válku, a pak se pošklebovali, že jim nevyšla. My jsme jim naplánovali záměr připojit Ukrajinu ke svému impériu. My jsme jim naplánovali rychlé dobytí Kyjeva i Charkova. Jak si to naplánoval ruský generální štáb, o tom nevíme vůbec nic. 

Marian Kechlibar ve svých dvou velmi fundovaných článcích zdůrazňuje význam moderních zbraní na bojišti, kdy jeden střelec s Javelinem snadno odstřelí tank na relativně velkou vzdálenost. Nebo že má turecký dron tak malou radarovou stopu, že je nemožníé proti němu použít protiletadlovou střelu, protože by to znamenalo sestřelovat každou sovu na lovu. Zdůrazňuje, že útok se vede pomocí obrněných šrotů, které mají časté poruchy. Naši novináři pak jásají, že Rus je na huntě, že má velké ztráty, že se ukazuje ukrajinský bojový duch a vysoká morálka. Já bych si tím nebyl tak jistý. Co když je právě tohle ruská taktika? Ano, střelec s Javelinem není vidět na radaru. Ano, střelce se Stingerem není možné snadno najít a oba jsou velmi nebezpeční i nejmodernějšímu tanku či vrtulníku. A tak přichází ke slovu staré zásoby z dob SSSR. Křápy, které už nechtějí ani diktátoři v Africe. Neprodejné staré zásoby. A záklaďáci. Ti úspěšní budou povýšeni, těm neúspěšným se postaví pomník. Ať se Ukrajinci vystřílejí z moderní munice, ať ničí neprodejnou starou techniku. Moderní tanky přijdou na řadu, až Ukrajincům raketky dojdou. A že to zatím stálo nějaké tisíce životů? V Rusku se to počítá jinak. Přes všechno pošklebování, přes všechny analýzy nám Rusové pořád postupují. A nikdo neví, jestli to náhodou nemají přesně takhle naplánované. 

Ostatně… my jsme to přece také dlouho plánovali ne? Nedávno říkal Lipavský, že jsme dostali od Rusů skvělý dárek – důkaz, že se bez ruského plynu obejdeme. Před čtrnácti dny říkal Rakušan, že jsme připraveni na všechny eventuality. Všichni ekonomové, politici, prezidenti, kancléřové i navonění panáci, všichni k tomuto bodu směřovali. Minimálně od roku 2014 vše směřovalo k tomuto okamžiku. Situace se postupně vyhrocovala, soupeři se spíš štengrovali, než že by spolu mluvili… dvacet let směřovala Evropa k ruskému plynu a od ruské politiky. Dlouhá léta různí Bartuškové a jiní experti vysvětlovali, jak jsme na delší straně páky, že Rusko je taková Horní Volta s jadernými hlavicemi, že jsme tady všichni silní, jednotní, nerozborní, máme tu hentů demogracii, máme lická práva vole a tím pádem máme vždycky pravdu a nějaký Rusák nám může být u prdele. 

Tak jo, teď se to vyzkouší v praxi. Dokonce jsme tak daleko, že si teď i já vyzkouším naostro, jak moc jsem se připravil na soběstačnost. Jak moc mi pomůže žít na vesnici, umět obdělávat políčko, mít v chlívku prase doma kotel na uhlí, který nepotřebuje ani ruský plyn ani elektriku z Temelína. Dlouhá léta se mocipáni politicky provokovali, až se doprovokovali do této chvíle. Psal jsem o tom leta letoucí. Jen jsem nečekal, že první  překročí svůj Rubikon Putin.

Ne, fakt nevím, jak to dopadne. Ale teď vše vyjde najevo. Teď se ukáže, zač stojí naše demokracie s blokováním dezinformačních webů. Ukáže se, jak moc jsme opravdu závislí či nezávislí na ruských uhlovodících, železné rudě, niklu, obilí i uranu. Ukáže se, jak pevní v kolenou jsou naši představitelé. Ukáže se, kdo umí lépe strádat. Zda my, nebo Rusové. Ukáže se, kdo je na delší straně páky. Válka se dá propagandisticky živit. Ale vyhrává ji ekonomika, zbraně a odhodlání. Nikoliv zbožná přání.  To, o čem jsme dlouhá léta mluvili, co jsme teoreticky přetřásali, to se teď stalo.  Teď se ukáže, zač stojí EU, zač stojí Německo, zač stojí naše země, zač stojí naše vláda a také zač stojíme my. Ukáže se, čeho jsme schopní i čeho jsme neschopní. Pro Rusa i Číňana to platí úplně stejně. Všichni jsme dlouhá léta mluvili o tom, že jde všechno do háje. A druzí nám odporovali, že to není pravda, že je všechno sluničkově v nejlepším pořádku. Všechny zdůrazňované hodnoty teď budou prověřeny. Rodiny, svoboda, demokracie, ekonomika, slušnost, liberalismus, konzervativismus. Nade vší pochybnost se ukáže, kdo je přítel a kdo není. Ukáže se, co bylo myšleno vážně a co byly jen řečičky. 

Dnešní článek chci ukončit Čapkovým výrokem: „Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví“. Teď se to všechno stane. Všechno a všichni se vybarví. Bez ohledu na všechnu propagandu, bez ohledu na všechny kouřové clony, bez ohledu na Koudelky i cenzory. Všechno se teď ukáže. 

Přeji vám všem, abyste v této zkoušce obstáli. 

a.a. (Apoštol apokalypsy)

---