24 února, 2024

Poučení z krizového – tentokráte libanonského – vývoje

Vážení přátelé, je toho na mne v poslední době opravdu mnoho, a tak jsem si dovolila si dovolit čtyři dny dovolené, a to v Libanonu. Sama jsem netušila, co vše mi to může přinést. Nové pohledy – nové výhledy. Za pár hodin zvedám krovky, nyní vás ještě zdravím z Bejrútu a dovoluji si předestřít pár osobních postřehů. Za doplňky, názory, poučení a polemiku budu velmi vděčna – neboť o tom to je, jak se dočtete…

Dnes mám za sebou poslední den v zemi, kde její dnešní průser nám ukazuje, kde bude náš zítřejší průser… Kdo milujete dystopie vzhůru do Libanonu, nebudete zklamáni. Já vím, že poznat za čtyři dny pobytu problém země je nesmysl, ale dívám se na svět holčičíma očima a pozoruji věci, které se v průvodcích obvykle nedočtete. (Výjimkou jsou Faktopisy Danytravel , ale ty taky píše žena…) Tak jsem se snažila zjistit, proč se to tady tak rozesralo a hlavně proč to tady tak totálně rozesraný zůstává. Protože vězte, že vojska OSN jsou zde stále, zátarasy na silnicích vždy připravené, zásobní klubka ostnatého drátu do každé rodiny a vůbec si nedovedu představit, že by se ta nemovitostí spoušť (a to nejen v Bejrútu) dala kdy opravit… Elektřina vypadává stále – bohužel wifi taky, takže s ukládáním na web je problém, ale snad to stihnu. V tomto odkazuji na četné vtipy o naší mládeži, poukazující na fakt, že v ukrajinských zákopech nejde wifi. Ve skutečnosti to je doopravdy nepříjemný. Až do teď jsem si neuvědomila, jak jsem na síti závislá – minimálně tím, že si spoustu věcí průběžně ověřuji. Jo. A taky v Libanonu fakticky neexistuje pouliční osvětlení a nesvítí se v silničních tunelech, kterých je ve velkoryse pojatém Bejrútu docela dost, takže si laskavě zkuste představit, že projíždíte neosvětlenou Blankou, kde všichni pro jistotu blikaj, jelikož je tma jak ve pérdeli, pana hrábě…
Jasněže jsou tady kšefty… ještě že ty Číňany tak nějak globálně máme, protože jinak by pomalu nebylo co prodávat. Dnes jsem byla na starém trhu v Sidonu (tvl – Sidon!!!) a s hrůzou vzpomínala na bazary v Isfahánu či Šírázu, v Tunisku, Istanbulu či kdekoliv jinde. S hrůzou ovšem ve směru k Libanonu. Místní produkce prakticky neexistuje… z turistů pár opravdu minizájezdů (cca 10, max 15 lidí) a to všeobecně cestovatelských šílenců japonské národnosti a jeden zájezd italských důchodců, kteří evidentně již v Itálii a šírém okolí viděli už viděli úplně všechno, tak se vydali do exotiky… Poprvé v životě se vracím z cest bez dárků pro přátele a kamarády, protože prostě nebylo co koupit. Poprvé jsem místní měnu vracela zpět v místní směnárně, neb mi je známo, že kdekoliv jinde je neuplatnitelná. (I v to Íránu jsem měla ty pakly bankovek za co utratit…)
Jak již řečeno, poptávala jsem se, co mne síly stačily, abych tomu přišla na kloub. Zde je pár mých lehce chaotických připomínek, které si dovoluji předestřít k vaší vlastní úvaze:

ZAPRVÉ jsem došla k závěru, že svět se již pohnul ve své ose a že dávno neplatí, že „nepřítel mého nepřítele je mým přítelem.“ Strávila jsem nemálo času tím, že jsem se snažila pochopit „kdo-kde-s kým – kdy a v čem“. I mapičky spojenectví jsem si kreslila a zjistila jsem, že to nejsem schopna rozplést a evidentně v tom nejsem sama. Šílenou komplikací je mezinárodně-vnitrostátní postavení Sýrie, kdy tímto Asadovi gratuluji, že se z toho dosud nezbláznil, a to bez ohledu na všechny jeho další ne/kvality. Protože jednak tam má Amíky, kteří tvrdě hájí vlastní zájmy. Dále tam hrají svou naprosto nezanedbatelnou úlohu Rusové, na severu se mu snaží šlohnut kus země Turci, Kurdové jsou kapitola (velmi smutná, dlužno říci, protože na ty se vykašlali už úplně všichni) sama o sobě, do toho vlají vlajky Hizballáhu a potulují se zbytky ISIS. Pokud jsem na něco zapomněla, pls o odpuštění a kdyby se v tom vyznal někdo víc než já (což zase není takový umění), prosím o dovzdělání. Nikdo mi tady nebyl schopen rozumně vysvětlit, co vlastně Sýrie v Libanonu chce – jen prej aby nebyl. Čím tak vadí jsem se taky nedozvěděla, pouze zkazky starého zbrojnoše o Velké Arabské Jednotě… trouchu out of date, řekla bych… Zjistila jsem tedy, že spojenectví se vytváří nikoliv mezi jednotlivými subjekty, ale ad hoc dle momentálních zájmů jednotlivých subjektů, kterých samo o sobě je chaotická množina průběžně se amébovitě měnící, ale v některé věci jsou si dva subjekty spojenci, v jiné protivníci až do krve. Nemyslím si, že by se v tom dalo vyznat a především v tom naprosto nelze udržet žádnou loajalitu, respektive elementární důvěru. Takže se všichni navzájem drží pod krkem, aby náhodou někdo něco, ovšem tím pádem nikdo nic… Totální štronzo na vždy… POUČENÍ Z KRIZOVÉHO VÝVOJE Č. 1: je nutno si zvolit své strategické nepřátele a těm zůstat věren, a to i ve věcech, kdy by to eventuálně mohlo pro vás vypadat výhodně se s ním kamarádit. K „přehodnocení“ vztahů může dojít pouze následkem významné a oficiálně a zvnějšku viditelné „změny poměrů“. Jinak ani prd.

ZADRUHÉ: Naprosto zásadní je loajalita lidí k vlastní zemi. Pokud lidé nemají k zemi vztah, nevybudujete ani prd. O čemž by naše Sudety mohly vyprávět… V Libanonu na místo vztahu Libanonců k Libanonu se zasíťovala zvláštní struktura korupčně-rodinně-politicko-věroučných vztahů, kdy rozhodné je, na kterém výplatním seznamu jste, případně nejste. Něco jako „společný zájem“, případně sprosté právní slovo „veřejné statky“ neexistují. POUČENÍ Z KRIZOVÉHO VÝVOJE Č. 2: Partikulární „společné zájmy“ jsou zhoubou skutečných společných zájmů. Více partikulárních společných zájmů se v jeden společný nepromění. Ten se musí budovat „zdola“, od začátku a opravdu ve všech partikulárních zájmových skupinách současně – a vědomě. Pokud bych mohla připodotknout ve směru k české realitě, tak považuji za nutné okamžitě zrušit jakékoliv financování politických stran, neboť způsob jejich financování je přímým tvůrcem partikulárních zájmů  stran – a těm ani nic jiného nezbývá než se takto partikulárně chovat. Po zrušení politických zahraničně financovaných „neziskovek“ (správně vlivových organizací) bych to viděla jako další obrovský legislativní úkol. Prostě lidi si musí své partaje vycrowfundingovat, to je jediná možnost, která lidi povede k jednotě, neb jinak, jak známo, „z cizího krev neteče“ a navíc „co je doma to se počítá“. Takže státní prachy ani prd.

ZATŘETÍ: Každý, kdo se pokusí něčím zásadně pohnout, vyletí do luftu jako Hariri.  A konec konců jako Ghándí. A další. POUČENÍ Z KRIZOVÉHO VÝVOJE Č. 3: Jediná obrana proti tomu je zavčasu a nahlas říct, že a) dotyčný si je toho vědom, b) upozorňuje předem, že ani toto vědomí jej od připravovaných skutků neodradí a v nouzi nejvyšší je (a skutečně je) připraven tuto oběť vlasti a národu podstoupit (tomu bude národ Husa a Palacha rozumět) a za c) má řadu dalších nástupců, kteří budou v jeho díle pokračovat, takže atentát je zbytečným plýtváním střelivem či výbušninami. Ve směru k české realitě konstatuji, že „zaříznutí“ korunního prince TOP09 Tomáše Hudečka knížetem + Kalouskem těmto dvěma nikdy neodpustím, protože se zachovali jako političtí idioti a dle toho jejich partaj též dopadla a dopadne. Ostatně tutéž chybu udělal papá Klaus a Zeman jak by smet. Jen nástupců (Havlem nevychovaných) Havla je jak nas…eto… momentálně jeden rozvědčický princ právě je v očekávání korunovace. Včetně Te Deum, tvl…  Prostě všichni za jednoho – jeden za všechny. Na stranu jednoho muže/ženy zapomeňte…

ZAČTVRTÉ:  Žial Bohu není pravda, že co vyignoruješ, to existovat přestane. Na všech mapách je tady při jižních hranicích napsáno „Palestina“. Dnes jsem byla také v Týru, díry po izraelských bombách tam jsou doposud (hned vedle antických sargofágů) ale Izrael to nebyl, jasný pane! Protože ten totiž není vůbec!!  Jak chcete, u všech svatých, řešit problém, který zároveň zakážete případně řeknete, že jeho zdroj neexistuje, případně jej okamžitě označíte za tak fuuuj, že se o něm prostě bavit nebudete. V tomto směru bych doporučila Libanonu zaměnit jejich hymnu za slavný smetanovský duet Jeníčka a Mařenky „Jak tvrdošíjná dívko jsi že nechceš pravdu zvěděéééét – Jak ošemetný muž jsi ty nechci o tobě věděéééét!“ (Doporučuji ke zvážení i pro ČR). S tímto pojetím reality se nedá pracovat. Že něco existuje se mi nemusí líbit, ale zákazy, příkazy, přejmenovávání a ideologická apriori rozhodnutí a onálepkování naprosto nic nevyřeší. S realitou nemusíme souhlasit, ale musíme s ní pracovat. Může se nám krutopřísně nelíbit, ale – opět – musíme s ní pracovat. Můžeme ji chtít změnit, ale nemůžeme ji ignorovat. Dá se toho dosáhnout pouze jediným způsobem: neustálou diskusí. Víte, že náš sociální mozek se vyvinul díky klevetění a neustálým sociálním interakcím? Že jen kvůli takto udržované sociální kontrole jsme začali vůbec jako druh mluvit? Nebylo by na čase této evoluční výhody využít a začít mluvit?? Spolu jako?? POUČENÍ Z KRIZOVÉHO VÝVOJE Č. 4: Je nutno spolu mluvit, i když se vám chce toho druhého chytnout pod krkem a stisknout. (Sama mám na takové zacházení řadu kandidátů, alespoň ve svých snech, ale jak říkal již prezident Reagan – nenahraditelných jsou plné hřbitovy, pamatujte na to.) České intermezzo: žádám zdvořile organizátory demošky 11. 3., aby na ni pozvali Babiše, Okamuru, Skálu, Fialu a Pavla. Aby je pozvali na pódium a žádám osazenstvo, aby je vyslechlo a neřvalo na ně. Žádám ředitele České televize, aby Moravec moderoval OVM každých 14 dnů a těch „protilehlých“ 14 dnů (jak víte, jsem v zásadě velkým zastáncem střídavky) moderovala Bobo s Lipavskou nebo alespoň Stonjeková. Už kvůlivá tomu genderu, že jo…

No a to je, milé děti, pro dnešek vše. Letos v létě jedu do Rwandy studovat, jak si žije národ, kde jedna jeho polovina prakticky vyvraždila tu druhou. Mám takový nejasný tušení, že tuhle znalost budeme potřebovat. Hned poté zařadím na svůj cestovatelský program Venezuelu. Tam jsem se chtěla vždycky podívat kvůli stolovým horám plným úžasných endemických rostlin, ale jak tak koukám podstatně užitečnější bude se dozvědět jakým způsobem lze totálně ekonomicky rozvrátit zemi, která prakticky plave na ropě… Stay tuned, moje politické cestopisy budou rozhodně pokračovat a možná se zamyslím i nad svými výlety v minulosti již absolvovanými…

63 thoughts on “Poučení z krizového – tentokráte libanonského – vývoje

  1. Hezky se to čte, když Samková píše, že prej „vycrowfundingovat“ a že prej … „ani prd ze státního“! Zvláště tehdy, když po Devadesátkách mám v peněžence na její „vycrowfundingování“ politických stran skoro stejně jako třeba Babiš, nebo Bakala, žejo? Tak to jó, to bude určitě fungovat!

    Když něco navrhuju, tedy říkám „a“, musím vědet i to „b“… čili, aby to bylo aspoň reálně proveditelný bez toho, aby se do toho museli montovat všichni ti vykladači práva bez jejichž právního názoru o rovných přístupech k „vycrowfundingu“ si nikdo ani neškrtne.

    Takže to její financování politických stran z kapes JENOM podporovatelů dopadne úplně stejně, jak již hafo let probíhá „vycrowfundingovní“ třeba zrovno toho našeho mediálního prostoru, kde taky prachy byly zase až na tom prvním místě, protože jak je všeobecně známo = „oko bere“… tedy vzalo úplně všechno, že ani nestačíme zírat, kam to až došlo!

    Tohle její „vycrowfundingování“může teorerticky fungovat, pokud všichni budeme stát zase
    (=smějící se smajlík) na STEJNÝ startovní čáře a VŠICHNI startérovi ukážeme obrácený kapsy, aby bylo nezpochybnitelný, že máme úplně STEJNÝ STARTOVACÍ PODMÍNKY k tomu „vycrowfundingu“ (= a to může bejt jenom po změně existujícího režimu a zavedených praktik) .

    Teď naposledy u Pávka, tak jindy na pětikolce sme se snad už dostatečně poučili, že vůbec nezáleží na politický straně a už vůbec né na nějakým tom „vycrowfundingu“, ale jen a pouze na tom, kdo vlastní a hlavně skutečně ovládá mediální prostor, tedy kdo má větší prachy a moc!

    Všechno ostatní jsou jenom kecy!

    Takže za mě leda tak neživotaschopný plácnutí do vody to jejíPOUČENÍ Z KRIZOVÉHO VÝVOJE Č. 1.

  2. „A pravil král David: Pokácej mi cedry na Libánu a dřevo cedrové pošli na stavbu Šalomounova chrámu…“

    Nebo tak nějak. Tohle si vždy vybavím, když se mluví o Libanonu.

    Byla jste se podívat, aspoň na pár hodin, v kopcích Libánu a viděla tam stromy cedrové, symbol dnešního Libanonu? 🇱🇧

    Bez toho by návštěva nebyla úplná! 👍

    1. Moc se tam nechodí, z dob občanské války jsou tam ještě pořád miny. Pracují tam odminovači, ale je to dlouhý proces.
      Momentálně hrozí i kácení, když není na čem vařit a čím topit.

      1. To je s prominutím krajně zavádějící informace.
        V horách vede i oficiální libanonský trek. Absolvoval jsem jej s přáteli loni zjara. Národní cedrové parky (v mém případě Tannourine) jsou něco, bez čeho se člověk obejde. Přesně do té chvíle, než se pod ty nádherné starobylé velikány dostane.
        Za životu nebezpečné považují hory Bejruťané, velkoměšťáci, obzvláště ti, kteří město směrem na divoký venkov neopouštějí.
        Země plná lidí s velkým srdcem a k turistům, jak je již v oněch krajích zvykem, nesmírně přátelských a pohostinných.
        Méně bezpečné oblasti existují. Obzvláště v příhraničí se Sýrií a tam, kde jsou koncentrováni uprchlíci před válkou (např. Tripolis). Nic, co by středně nadaného foxteriéra mělo vyvést z míry. I ve Francii jsou místa, kam soudný člověk neleze.
        Neshodnu se s autorkou v možnosti nákupu drobnůstek na památku. Dovezl jsem toho dost. Z tržištní oblasti v Bejrůtu.

        1. Děkuji za příspěvek. Kdy, jako měsíc, jste tam byl? Máte ten trek po horách někde na stránkách? Velmi mne to zajímá! 🙂

  3. Islám konzervoval klanové a kmenové zřízení. Neřeší rozvoj, naopak ho blokuje. Neřeší kauzalitu, vše je předem psané. Odstranil interakce mezi pohlavími ve veřejném prostoru. Na spoustu mužů nemajetných rodičů, se nedostává žen. Na vše, včetně utírání zádele, jsou přikázání. Výsledkem je deprivace, kompenzovaná agresí.

    Libanon byl Švýcarsko Blízkého Východu. V době, kdy tam měli křesťané přes 60% obyvatel. Oni byli tím tmelem. Tou skupinou, táhnoucí ekonomiku země.
    Jako do prosperující země, se tam stěhovali chudí venkovští muslimové z okolních zemí. Dále země přijala značný počet tzv. Palestinců, název podle tehdejší, nejnovější politické módy. Ti měli své ozbrojené složky. Země je všechny brala, byli to arabští bratři. Pak začali zavádět právo šaríja. Násilím. Pozdější US podpora Al Kajdě a tudíž další vzrůst islámského mezinárodního fundamentalismu, přitloukla do rakve Libanonu, další hřebíček. A zájmy Iránu. Ten podporoval v zemi šíity. Ropné monarchie Perského zálivu zase sunity. Obě skupiny vraždily druhou skupinu stejně intenzivně, jako křesťany a další nemuslimy. Křesťany nepodporoval nikdo. Ani, kdysi tradičně sympatizující, Evropa. USA podporují islámské fundamentalisty. US oligarchii nerostné zdroje a slimákům US zbraně, letecká podpora, peníze a výcvik. A za odměnu si mohou ponechat dobyté území a pěkně ho etnicky a náboženský vyčistit.

    O čem diskutovat?
    Běda zemím, jejichž vlády jsou napojeny na zahraniční vládce.
    Běda zemím, kde multikulturalismus podporoval nekompatibilní přišelce tak dlouho, dokud nezačali likvidovat původní populaci.

    Multi kulti v praxi.
    Běda Evropě a celé západní civilizaci.
    Běda české republice.

    1. Já bych ten islám tak černě neviděla. Asi na něm něco bude, když je to, stále ještě, expandující náboženství.
      Pro nás, Evropany, je nepochopitelný. Ale u nich to funguje, pomocí tuhých pravidel zvládají mladé, svobodné muže. U nich je chlap ještě chlap a musí se umět postarat o rodinu. Tím pádem má mnoho mladíků problém zaopatřit si nevěstu. Rodiče pečlivě zvažují, za koho provdají svoji dceru.
      Pár ran holí za pokus o harašení mladíka usměrní, aby se hodil do klidu.
      Řešení je jednoduché, hurá do Evropy. Tady jsou dívky příjemně povolné a o rodinu se nemusí sexuchtivý jedinec taky starat, erár poskytne dávky.
      Ti mladíci musejí děkovat mocnému Alláhovi pětkrát denně, že odebral Evropanům mozky. Lická práfa mají nastudovaná výborně, kdyby tápali , tak jurista z nějaké nezyskofki rád vypomůže.
      Multi kulti jsme vymysleli my, né oni!!!

      1. Vidíte.
        A já doteď myslel, že nedostatek žen v muslimském světě a tudíž hafo sbobodných mladých mužů z chudších poměrů, podhoubí to násilí a dzihádismu, je zapříčiněno tím, že movití muži si koupí až 4 manželky a nějaké ještě mají jako konkubíny. A tudíž se logicky nedostane na všechny, zvláště, když přísun křesťanských válečných otrokyň, prozatím (téměř) nefunguje.

        A že ti mladíci jsou chudí ne proto, že neumějí zaopatřit rodinu, ale proto, že se narodili chudí v prostředí, kde není příliš šancí.

        Nu, jsme lidé omylní.

        Nezbývá, než přát co nejvíce Evropankám islámského chlapa jako řemen, co se umí postarat! 😄

        1. S tím mnohoženstvím to tam zase tak divoké už dávno není. A nároky na mladíka jsou docela velké, navíc se žení a vdávají v hodně mladém věku.
          Dvacetiletý svobodný je málem považován za starého mládence. A Alláh zapovídá i samohanu, takže to hoši nemají snadné.

  4. „tomu bude národ Husa a Palacha rozumět“
    Národ Palacha?!? To jako vážně? Víte o něm něco víc než jen z wikipedie?

  5. Zkusím hodit do placu také názor. V ČR máme tendenci vnímat státy světa optikou jednoho národa. Nebo jako různorodou směs všemožných národů v jednom území – názor euronadšenců. Ve skutečnosti ani za Osmanské říše nešlo o jednotná území, alebrž o celkem volné sloučení mnoha nepoddajných kmenů, které spojoval jedině islám a pak sultán v Cařihradu. Případně lidé knihy, kteří platí daň – případ křesťanů i Židů.
    Přetrvaly klany a klanová příslušnost, nikoliv oddanost k rodné hroudě a jednomu kmeni. Proto také mohou mezi sebou spolupracovat navzájem zcela odlišné skupiny lidí.
    Pokud chceme pochopit Libanon nebo jiný arabský stát, musíme se podívat na všechny muslimské arabské země. A přitom zjistíme, že jediná podobost je v islámu a mnoha různých kmenech.
    V Libanonu neboují jednotlivé skupiny, které by byly součástí většího celku národa. Bojují tam jednotlivé kmeny, kterým vládne vůdce a středověké kodexy. Libanon je na tom vlastně shodně jako Afghánistán, jen v Afghánistánu je kmenové společenství více vidět.

    1. No proto také vsadili na panislámismus. Je jim jasné, že jediné pojivo mezi jednotlivými entitami je islám.
      S Alláhem to nemá moc společného, i vyloženě sekulární muslimové adorují Korán.
      Stejně to funguje i u židů. Jedině Tóra a Talmud je spojuje v jeden jakž takž fungující celek.
      Je to bizár, ale funguje to i v 21. století.
      Přijde mi zajímavé, že třeba Číňani nic takového nepotřebují. Že jim ta soudržnost funguje i bez pámbíčka.
      Držej se svého Konfucia, což byl starý pohan, živil se jako státní úředník a později jako učitel.
      Sám o sobě tvrdil, že nic nevymyslel, že jenom oprašuje moudrosti předků.
      Jurodivý Kristus, který chodil po vodě a sytil dav dvěma rybama , se narodil až 500 let po Konfuciovi, racionálně uvažujícím člověku.
      Proti Konfuciovi si nedovolil nic namítat ani Mao a banda čtyř.
      Tomu se říká kontinuita.

  6. S tím popíráním Izraele to je jednoduché a neřešitelné. Kdo přizná, že Židé mají svůj funkční stát zároveň přiznává, že se Mohamed mýlil když jim předpověděl, že žádnou svoji zemi nikdy mít nebudou. Proto se to řešit nedá.

    1. Izrelité trvají na tom, že je sám Buch učinil Vyvolenými a pověŕil vládnutím nad Zeměkoulí. Sdělil jim to prostřednictvím Mojžíše. Mají to napsané ve Svaté knize.
      Potom si děda trochu dáchnul, když se probudil, tak na to už zapomněl a svěřil dozor nad Zeměkoulí muslimům. Tentokrát si vybral za tlumočníka Mohameda.
      I ti to mají napsané ve svojí Svaté knize.
      A tak se tyhle dvě konfese perou o to, které proroctví je to nejsprávnější.
      Jarmulkáři tvrdí, že první slovo platí, to druhé leze z gatí.
      A ručníkáři kontrují, že jedině poslední, upgradované poselství je to jediné správné.
      Ách jo

  7. V každém případě si můžeme říci, že se nám uleví,že bude ten dědek pryč Řekli jsme si to před tím a před tím a před tím jsme 14 let prezidenta ani neměli a taky se prd stalo. A teď si nepolepšíme, tak co?

  8. Mě zaujala paní Kláro Vaše popsaná idea fungování ČT – střídání Moravce s Bobošíkovou. Dlouho to také nosím v hlavě.

    Nesnažit se zpravodajství dělat „nestranně, apoliticky – ono to nejde. Každý máme vč. redaktorů a publicistů nějaký politický názor a ten z nás i když si řekneme „musím být nestranný“ leze stále napovrch.

    Tak proč nezařídit, aby jeden týden vyslýchal Babiše (Fialu, Okamuru) Moravec a druhý týden Bobošíková.
    Divák by se více dozvěděl a udělal by si obrázek. No jo, co to vlastně melu, to je vlastně důvod, proč to nejde.

  9. Jednoduše řečeno,rozpínavost Izraele,tak nebude na BV mír,pořádek a tomu napomáhá i ČR obzvlášť Zeman.

  10. Jako všude na BV jde v zásadě o to, že konflikt mezi různými národy anebo náboženskými konfesemi je vydatně přikrmována zvenčí.
    V Libanonu třeba už za Osmanů Francouzi fandili maronitům, Britové naopak drúzům. ( Proč asi? Balfourova deklarace ledascost napoví. )
    Libanon se stal francouzskou kolonií, ačkoli všem Arabům byla slibována svoboda, za pomoc při svržení tureckého sultána.
    Skoro to vypadá, že někdo se cítí příjemně a bezpečně jenom v případě, že se to okolo něj všechno pěkně pere a mele. A že právě proto byl na letišti v Bagdádu za bílého dne zabit generál Kásim Sulejmání.
    Byl to nejenom velký stratég, ale i diplomat a uměl se domluvit s každým. Spolupracoval i s Američany, při potírání hrdlořezů z IS.
    To se nemohlo strpět. To by tak hrálo, aby si sunité a šiíté přestali vzájemně mydlit schody.

      1. Stačí se podívat na mapu. Normální hranice vypadají úplně jinak.
        Pánové namalovali rovné čáry, hezky to vypadá, ale ti lidé spolu v těchhle hranicích nemohou žít, pro ty národy a kmeny to byla tragédie.
        Tady v Evropě jsou hranice klikaté, dané historií, a i tak vznikají půtky, stačí když jedno etnikum přečíslí druhé a už je malér.
        Rovné čáry mohou fungovat v Americe, kde mají krátkou historii a obyvatelstvo je mix různých národů a konfesí.
        Mimochodem: Osmané aspoň věděli, jak mají spravovat ty země.
        Lybie byla rozdělená na tři regiony, měla i tři hlavní města. Tripolis, Al- Bajdá a Benghází. Sultán věděl, že tyhle tři národy se vzájemně nemají rádi.
        To samé Irák.
        Šílení Britové spojili tři části, ( vilájety), bez ohledu na vzájemnou animozitu obyvatelstva.
        Sultán spravoval Irák jako samostatné provincie Bagdád, Mosul a Basru.
        A byl klid.
        ( Že byl Kuvajt původně provincií, patřící k dnešnímu Iráku, neví už asi nikdo. )

        1. Sulejmani byl ten, kdo posílal islámské hrdlořezy do Bosny a Srbska. Vyvraždili tam brutálně hodně křesťanských žen a dětí.
          Ve spolupráci!!! s USA.

          To jen, že svět není černobílý.

          1. To je fejk. Není to vůbec pravda. Írán neměl v Bosně žádné zájmy. Tamní muslimové se od spojení se Sulejmáním hlasitě distancovali. Ale ví bůh co se tam dělo, dodnes se to nepodařilo rozkrýt. Všichni lžou, až se jim od mluvidel práší.

            1. Džihád je povinností každého muslima a to je ten zájem.
              Není to fejk. Psalo se o tom roky. Dokonce s ním tehdy spolupracovala CIA. Jako s Usámou.

              Nevím, kdo se od koho distancoval. Vzhledem k tomu, že Bosna je US protektorát, to neudivuje.

              1. Je to stejná blbost, jako že Afghánci spolupracovali s Bin Ládinem na svržení dvojčat.
                Neměli s Al Kajdou absolutně nic společného, jenom jim poskytli azyl, což je u nich vysloveně povinnost. Povinnost neodmítnout pomoc souvěrci v nouzi. A Paštůni tohle pravidlo ctí opravdu hodně.
                Navíc : Afghánská vláda nabídka, že vydá Bin Ládina souvěrcům – Pákistáncům.
                Což Amíci hrdě odmítli a vlítli tam sami.
                Byla to jenom záminka, o vojenskou základnu v téhle zemi, která siusedí se šesti velmi zajímavými státy, je tradičně veliký zájem. ( Britové, Sověti, Američané. )

  11. K té Rwandě:
    Je to jednoduché. Vzájemná nenávist mezi Hutuy a Tutsii má kořeny v kolonialismu. Belgický Leopold byl opravdu zrůda a Belgické Kongo pojal jako svůj osobní majetek a tamní obyvatelstvo jako levnou zvěř.
    Menšinoví Tutsi byli zřejmě přizpúsobivější, také lépe vypadali, takže z nich Belgičané učinili svoje pomocníky. Většinoví Hutu to naopak měli moc špatné, vypalování celých vesnic, sekání rukou za sebemenší prohřešek bylo běžné.
    Po získání nezávislosti si Hutuové začali vyřizovat účty a dopadlo to jak to dopadlo. V takovém případě stačí malý podnět a vyvře strašná nenávist.
    Nevím, jak to teď právě vypadá v Molenbeeku . Ale jsem přesvědčená , že tamní obyvatelstvo zná tuhle temnou historii belgického bohatství a ekonomické úspěšnosti země.
    Přijde mi příznačné, že EU sídlí právě v Bruseli.

    1. Belgický kolonialismus byl ten nejohavnější. Nic dobrého nepřinesl kolonizovaným. Co by tam lidí dali za britskou správu nebo i francouzskou. Rwanda byla ale belgická až po 1. světové válce, kdy Belgičanů se už museli chovat o něco líp. Leopold vládl před válkou v Kongu. Ve Rwandě v té době byli Němci. Poslední roky tam udržuje mír Kagame. liberální demokrat to není, ale zajistil velký růst ekonomiky a životní úrovně. Mají i poměrně nízkou kriminalitu. Liberalismus by tam asi stejně vedl k chaosu, kdyby. Ho tam Západ chtěl importovat. Těžko říct, jestli Kagameho politika jednotného národa vydrží i konec jeho vlády ta pár let. Jestli sociální inženýrství může trvale potlačit staré křivdy…Ani Tito v Jugoslávii nedokázal trvale a jen dočasně. Kagame se spoléhá na mladou populaci, kdy půlka lidí se narodila až po tom krveprolití a třetí a byla mladší 15 let, takže se na něm ani nemohla podílet. Kagame nechce, aby tři čtvrtiny lidí patřících už k mladším generacím živili vzájemně spory kvůli chybám a vinám starší generace. Chce ze všech udělat Rwandany bez ohledu na kmenovou příslušnost. Kmen má být překonán.

  12. Smutné…už jsem zhlédla video s vietnamskou překladatelkou, která varovala, že Ukrajinci budou mít svou stranu. A také říkala, že se Vietnamci nikdy do politiky netlačili a že vždy dodržovali zákony, nebo většina měla snahu je dodržovat. Ukrajinci mají výhody, o kterých se jiným etnikům ani nezdálo. No asi to není náhoda, že.

  13. Smutný osud té země tzv. Švýcarska Blízkého východu a Bejrútu tzv. Paříže Blízkého východu, kde mohli kdysi lidé na horách lyžovat, ve městě kupovat módu a na pláži plavat a to všecko i v jednom dni. Zkusím něco skromně doplnit k těm příčinám tamní složité situace.

    1) Přelidnění na malé ploše a to ještě asi půlka země jsou hory. K tomu se museli postarat o cca 1,5 milionu válečných uprchlíků ze Sýrie, kteří jsou sami rozdělení na různé náboženské skupiny a podle různých politických názorů na syrskou vládu. Vyrovnává se to velkou emigrací z ekonomických důvodů z Libanonu do bohatších zemí.
    2) Od roku 1932 nebylo sčítání lidu. Počty obyvatel a náboženské složení se jen odhadují. Nové sčítání by totiž mohlo ukázat, že muslimů je už víc než dřív. Mají hodně dětí a křesťan nejvíc emigrují. To by mohlo vést k tomu, že by začal tlak na zrušení tradice, že prezident je vždy křesťan, premiér sunnita a přeseda parlamentu šííta. Před občanskou válkou možná byla ještě křesťanů většina. Už to neplatí, mají možná 40 % odhadem. Už neplatí, že by z mnoha arabských států jeden měli jako azyl pro sebe křesťanští Arabové.

    3) Státu chybí jedna vrchní autorita, která by ho držela pohromadě a armáda by jí přísahala věrnost. Jako je v sousedním Jordánsku dědičný král. Libanonský prezident takový vliv nemá.
    4) Proto taky v Jordánsku během Černého září v 70. letech vláda odolala bouřím Palestinců, ale jak se Palestinci přesunuli do Libanonu, libanonská křehká rovnováha sil to nevydržela. Pomyslná hrací plocha největších hráčů se naklonila a překlopila. Občanská válka 1975-1990.

    5) Stát má problém s tím, že Hizballáh už všechny přerostl. Je silnější libanonská armáda, i když je jen jednou politickou stranou z mnoha v zemi. Tím stát přestává být suverénním subjektem mezinárodních vztahů, když může uzavřít třeba nějakou dohodu s Izraelem, ale Hizballáh může s Izraelem začít válku a libanonská vládní koalice má omezené možnosti, co udělat. Hizballáh může sice být v té koalici, ale jaký je to řád, když má víc zbraní než zbytek koalice dohromady?

    1. 6) odmítání sčítání lidu a rozdělování křesel s ohledem na náboženskou příslušnost kandidátů a k tomu současně preference voličů podle náboženství neumožňují soutěž politických stran jako v Evropě. Lidé volí kandidáty své víry přes všechny jejich skandály a nejsou ochotni volit někoho jiného. To vede k mohutné korupci těch zvolených politiků.

      7) Tragédie jako byl ten výbuch v přístavu, který asi půlku přístavu zničil, bývají způsobené kromě korupce i neschopností až nemožností spolupráce mezi funkcionáři různého náboženství.
      8) V Sýrii básisté před občanskou válkou v Sýrii prosazovali politiku, že Libanon podle nich měl patřit do Velké Sýrie z historických důvodů, nějak to odvozovali od hranic provincií v Osmanské říši. Trvalo to hodně let, než až hněv po atentátu na premiéra Harírího v roce 2005 donutil syrské vojáky odejít.

      9) šíité jsou rozděleni nábožensky i mezi sebou. Každý z nich by měl mít svého vybraného ajatolláha, kterému dává příspěvky fungování jeho náboženské školy, institutu, a kterého poslouchá v morálních otázkách. Ajatolláh je pro něho morálním vzorem a autoritou v otázkách i praktické teologie. Odpovídá laikům na dotazy, když nevědí, jak přesně se mají modlit, co je dovolené a co je zakázané. S rychlým vývojem moderní doby je to důležité. Vyjádření k nové technice a jejímu použití. Část má svůj vzor zvolený mezi libanonskými teology, ale v Hizballáhu se šíří zájem o přihlášení se k vedení íránského ajatolláha Chameního nejen politicky ale i v náboženských otázkách. Libanonským teologům tím ale unikají sponzorské dary směřující do Íránu.

      10) Hizballáh dosáhl mimořádné úrovně ve vojenství. Izraelská armáda ho považuje za obtížnějšího protivníka než běžné armády arabských států. Ve válce roku 2006 se projevil jako silný a vynalézavý nepřítel. Od té doby ještě mnohem posílil nejen v počtu raket. Vyniká v asymetrické válce postmoderní doby. Využití dronů, noktovizorů, raket, tunelů a taktika mnoha malých pohyblivých jednotek, které nebrání žádnou pevnou linii. Na poměry většiny arabských armád mají i kvalitní výcvik a disciplínu.

      1. Skvele shrnuti, Manueli!
        Mel jsem kamarada z Libanonu, otec Libanonec, matka Palestinka, casto na jeho vlast prisla rec.
        V hodnoceni tamejsiho prusvihu jasne prevladal vas bod 4) , zem neunesla napor Palestincu, jichz pribyvalo exponencialne.
        Druhou veci byla tezka klanova struktura, kde prohra patriarchy znamena prohru cele rodiny. Jeho otec byl vysoky dustojnik z klanu, ktery prohral nejaky lokalni spor a otec vyuzil obcanske valky jako vymluvy a radsi odemigroval do CSSR s celou rodinou. Stastni tu myslim nejsou, ale navrat nepripada do uvahy.
        Libanon je de fakto „failed state“, vyuzivany jako polygon, nahradni bojiste, sklad ozehavych predmetu atd.
        Oni ti Palestinci jsou takovou horkou bramborou, kdo muze, da od nich ruce pryc, jejich prezdivka -arabsti cikani- hodne vypovida.

        1. Arabští cikáni???
          Je to obyvatelstvo chudé, původně agrární země, pevně usedlé na svých pozemcích. Neměli státnost a fungovali jako Osmanská provincie. Většina půdy patřila bohatým cizincům, Palestinci na ní hospodařili více méně bez papírů, jen na základě ústní dohody o pronájmu.
          Což se dá výborně zneužít. Není “ papír” , není právo na pozemek.
          Co je to platné, že na tom kousku půdy hospodaří Ahmedova rodina už několik generací.
          Na tu půdu má nárok pan Avigdor Lieberman z moldavského Kišiněva. Jeho předkům daroval ten pozemek před mnoha staletími sám Buch. Je to napsané ve Svaté knize. A po p@deli.

          1. Ale ono to tak je – Palestinci jsou bráni na BV jako Cikáni, přičemž Arabové neradi slyší ono pojmenování arabští … Jde skutečně o horký brambor, a mimo fakt, že slouží jako politicko-řečnický bič na Židy, jsou všichni okolo rádi, že jsou Palestinci tam, kde jsou …

            1. Je mi to jasné.
              Lituji obyvatelstvo Palestiny, ať už jde o Palestince, nebo o Izraelity.
              Oba národy jsou jenom kanónenfutr v rukou svých vlastních mocných.
              Jejich špičky žijí v blahobytu, ale o to víc řvou za svoje soukmenovce v té nešťastné zemi.
              Nejvíc slyšet jsou ti, kteří mají víc prachů. Ale jinak je to nastejno.
              Představa, že by se nějaký Rothschild anebo arabský šejk přestěhoval do Palestiny je bizarní. O to horlivěji ale podporují soukmenovce peněžními dárky.

              1. Helanov:. bohužel palestinští představitelé návrh OSN na vlastní stát v roce 1948 odmítli. Bylo jim to málo. Chtěli všechno území. Nakonec neměli nic a i dnes autonomie jen s částečným mezinárodním uznání je jen malá náhražka. Všichni ve světě usilují o mezinárodní uznání. Jen Palestina je zvláštní, když chtěli hranice od moře k řece, které by byly nerealistické. Místo kompromisů obyčejní Palestinci jsou po generace ponechání svými politiky v životním provizoriu a můžou v něm být dalších 50 let. Čím déle se čekalo, tím menší šance na dvojstatni mír byly. Radikální izraelští osadníci tomu taky nepřispívají, když staví další a další osady. Tím existenci dvou států znemožňují.

                1. A divíte se jim???
                  My jsme také nebyli šťastní, když v Mnichově mocnosti darovali Hitlerovi Sudety.
                  A v tomhle případě tam Němci doopravdy žili už několik staletí.
                  V Palestině žilo jenom pár ortodoxních rodin, které tam z milosti sultána směly opatrovat svoje památky.
                  Byli to slušní zbožní Židé, jejich zvyklosti se od těch muslimských skoro v ničem nelišily.
                  Pro tyhle židy byl sionismus velká pohroma.
                  První pozemek v Palestině zakoupil britský boháč Moses Montefiore od sultána v roce 1855.
                  Získal pozemky u Jeruzaléma a Jaffy, nechal tam nastěhovat chudé židy , celé to zafinancoval a větrný mlýn, který nechal postavit, je dodnes ve znaku Jeruzaléma.
                  Žádný bohatý žid by do Palestiny nikdy žít nešel. Je to tam jenom pro chudáky z jidišlandu , kteří tam slouží jako kanónenfutr a na Západním břehu i jako živé štíty.
                  Ale boháči mají radost, že mají pozuby ozbrojenou základnu, vč. atomovky. Mohou tak terorizovat zbytek světa.
                  Každý ústupek si druhá strana vysvětlí jako slabost a tak Izraelci, stejně jako i Palestinci, nemají kam couvnout.
                  Už se ani nikdo nepokouší mluvit o palestinské státnosti. Palestinské území potichu obsazují Izraelci, stále na okupovaném území přibývají nové “ osady”. Ve skutečnosti ozbrojené pevnosti.
                  Se všemi rezolucemi OSN si Izrael svědomitě vytírá řiť.

          2. Skoda, ze jsme se ve skole vice neucili o invazi Morskych narodu, epizode, jez zasadnim zpusobem zmenila beh stredomorskych dejin a i stredni Evropu ovlivnuje do dnesnich dnu.
            Osobne vidim puvodni Palestince jako indoevropsky kmen (proto take ti Cikani), vysly z luna prave Morskych narodu. Kulturni afinita k Evrope je na SV obecne mnohem vyssi, nezli u sousedu, coz nepovazuji za nahodu, ci kolonialni dedictvi.
            Dnes uz to bude geneticka smeska, definovana spise nabozenstvim, nezli rodem.
            Treba pro Egyptany by nebyl zadny problem otevrit zapadni hranice pasma Gazy, pokud chteji bratrum ve vire opravdu pomoci. Proc to neudelaji a nanejvys lehce toleruji (a kontroluji) podzemni tunely? Odpoved prinasi Minorita: protoze to nechteji. Nemaji zajem o invazi (a diky libanonske zkusenosti uz mit nikdy nebudou) a k tomu jim Palestinci slouzi jako bajecny klacek na Zidy.
            Palestinci svym osudem pripominaji dalsi indoevropany- Kurdy. Ti jsou take vyuzivani a zneuzivani.
            Je to obrovska lidska tragedie, navic mnohageneracni, zasluhujici nejvyssi soucit.
            Ovsem domu si je nikdo pustit nechce, proc asi.
            Jsem zvedav, jestli k tehle nestastne dvojici pribudou i Ukrajinci. Jen aby tenhle clanek od pani Klary nebyl svym zpusobem prorocky.

            1. Ovšem Kurzové si v nedávné minulosti – ti syrští myslím, vybrali sami. RF jim myslím během konfliktu v Sýrii v r.2014 nabízela jistou variantu, a Kurzové se, po zralé úvaze, rozhodli sami a dobrovolně pro konkurenční, americkou…
              Tím jecredeno vše. Že byli během krátké doby obětováni je fakt, stejně jako fakt, že se rozhodli SAMI.
              A oni to zase takoví dobráci nejsou – svůj „boj“ bez skrupulí v 70 a 80-tých a letech přenesli do evropských měst, česky řečeno terorismus…
              Tady se o tom hezky kecá, ale když začnou vybuchovat na ulicích měst auta, kavárny, atd., při kterých umírají nevinní domácí lidé, jdou ohledy stranou…
              Kurdská strana práce byla, pokud vím, na indexu jako teroristická organizace…

              1. Kurdové jsou, z mého pohledu, těžce problematičtí náckové a dělají velké problémy všude.
                Chtěli by Velký Kurdistán, což je blbost, žádná země se nevzdá kusu svého území. Nejenom Sýrie, ale ani Turecko, Irák, ani Írán.
                Kurdové se inspirují v Izraeli, akorát nemají tolik prachů, jako Židé. Tak mají smůlu.
                Je mi jich líto. Západ je používá jako rozvraceče nepohodlných režimů. Nešťastný národ.

            2. Stridore, jeden z názorů je, že dnešní Palestinci jsou původní, židovské obyvatelstvo. Tedy autentičtí Židé.
              Byli to zemědělci a chudý člověk svoje políčko neopouští. Takže se podvolili a nakonec přijali i islám.

      2. Manueli, Hizballáh je výborně organizovaný, ale je naprostý nesmysl, že by chtěl Írán zničit Izrael.
        Íránci nejsou idioti a chápou, že tamní obyvatelstvo má jenom vymyté mozky. Z nichž mnozí se už v Izraeli narodili.
        Írán se ostře vymezuje proti Netanjahuově vládě, proti apartheidu, který v dnešním Izraeli už zcela nepokrytě existuje.
        Mimochodem: Židé v Íránu normálně praktikují svoje náboženství, mají tam vlastní školství i košer vlastní nemocnici. A krásný pomník s židovskou hvězdou. Ten pomník je výraz úcty k Íráncům s židovskými kořeny, kteří padli ve válce Irák / Írán. Za svoji vlast.

        1. Írán a Izrael nebudou bojovat přímo. Hizballáh je pro Írán nástroj proxy války. Izrael v Íránu taky brzdí jaderný program tajnými akcemi, ke kterým se nepřizná, a ne přímo letectvem. Protože nemají společnou hranici, je to škoda, že je mezi nimi nepřátelství, které nutné nebylo.

          1. Vlhký sen kolektivního Západu je poštvat ropné monarchy a Arabském poloostrově proti Íránu.
            Saúdi i Emiráťané jsou už tak přezbrojení, že jsou z toho rozpačití i v Tel Avivu.
            Myslí, že princ MbS není idiot a na Írán se určitě nevrhne. Spíš si dovedu představit jiný scénáŕ.
            V Afghánistánu takhle Amíci přezbrojili mudžáhidy proti Sovětům. A potom se ty zbraně obrátily proti nim samým. Žádný vděk. Za velké prachy potom vykupovali tu raketovou techniku zpátky. Byly to fakt nejmodernější raketomety na sestřelování letadel.
            😀

          2. Írán je obecně nenáviděný celým kolektivním Západem.
            Nikde si tak Američané nenaběhli na vidle, jako právě v Íránu.
            Zkuste si vygooglit, co se stalo v
            Teheránu dne 4. 11. 1979.
            Takovou nakládačku do té doby Amíci nikde nezažili.
            66 diplomatů, rozuměj agentů CIA, podrželi studenti v zajetí po celých krásných kulatých 444 dní.
            A ještě o tom v Hollywoodu sami natočili plačtivý film Argo.
            😀

    2. Šmankot!
      Bodejť by nebylo muslimů víc, když Libanon musel zvládnout obrovskou vlnu uprchlíků z Palestiny.
      Přečtěte si něco o masakrech v uprchlických táborech Sabra a Šatíla , kolika muslimům – sunitům – tam zaživa rozpárali břicha a kolik tam zavraždili i malých dětí. Říká se tomu tábor, ale ve skutečnosti jde o malá města.
      Udělali to ofiko tamní křesťané / falangisté, ale někdo jim u toho pečlivě celou noc svítil. Aby jim to šlo pěkně od ruky.
      Těžko se divit, že minimálně část obyvatelstva pohlíží na Hizballáh velice vlídně.
      Rovnováha tam byla vždycky křehká, moc je rozdělená mezi sunity, šiíty a křesťany. Počty se rapidně změnily a tak je to tam těžké.
      Výbuch skladu hnojiva v přístavu byl poslední kapka. Hodně lidí si myslí, že zná viníka.
      Z byvšího Švýcarska východu se … píp … podaŕilo vytvořit ruinu. A naděje na nějaké zlepšení situace nikde.

  14. Hustej text Kláro…

    Sice asi nepochodím, ale Rajchlovi o tom pozvání ostatních na pódium alespoň řeknu a řeknu mu i ten důvod, který jsi tady tak pěkně popsala.

      1. S tím „pódiovým řečnicko-demonstračním referendem“ jde o extrémní verzi havlismu v praxi. To je jako dát do jednoho lavoru-ještě před diváky-oheň, vodu, led a páru s tím, že se mají dohodnout, respektive obhájit svoje skupenství, fyzikální vlastnosti, a v rámci „demokracie“ naznačit, za jakých okolností by mohlo dojít k toužené nepoliticko-politické symbioze …
        Pane bože…
        Lidi uvažujte …
        Nebo jecto fakt tak vážné- a nemyslím tím poměry v Bohemii …

      2. Navíc – jde o můj osobní názor, ale někoho, kdo adoruje TOP09 za jakousi svým způsobem „autoritu“ právě v souvislosti s onou akcí, jenž by měla napomoci právě demontáži vládnoucí Pětihrůzy, jejíž velice uřvanou součástí TOP09 je, jest velice velice slušně řečeno chucpe jako hrom, a to nezmiňuji, co má ta gauner parta na krku za léta své účelové existence.
        Jen houšť, více Pappenheimských – proč neotevřít náruč třeba komukoliv z teamu blyštivého Péti ( na co je vinit z velmi pravděpodobné hospodářsko-sociální katastrofy, plus zavlečení do války-vždyť jsme lidé, a musíme spolu mluvit, ne ), třeba se navzájem pochopíme, acskončíme v bratrské až mileneckém objetí …
        Kdyby to nebylo k pláči, šlo by se zasmát…
        Cestopis komentovat nebudu – neznám tamnější reálie, a autorka část věnovanou té nešťastné zemi na BV ze svého pohledu popsala pěknou češtinou-tedy z jazykového pohledu cajk.
        Objevily se zde náznaky jiného pohledu na autorčiny sdělené politicko-mocenské dojmy, což patří k věci, a nebudu objevovat Ameriku.
        Jen pronesu něco na adresu dnešního módního echt liberálního názoru na pohraniční oblasti, mnohdy mylně nazývané Sudety.
        Samozřejmě situace byla složitější – skutečně se pohraničí osídlovalo po válce zčásti novým obyvatelstvem, které si vztah k místu budovalo ( jako kdekoliv jinde to mnohým vyšlo, jiným ne ) , nicméně to bylo komplikované např. malou hustotou obyvatelstva v podhorských a horských oblastech, specifickým lehkým průmyslem, problémy s kvalifikací, stejně jako s množstvím, počtem nově příchozích, včetně podfinancovanosti mnohých lokalit.
        Nicméně nejen za sebe ( pocházím právě z těch oblastí) tvrdím, že to byl a v srdci je můj domov, území, ke kterému mám vztah stejně, jako kvanta nejen mých vrstevníků. Je zajímavé, že o tón žvaní nejvíce ti, co buď z těch lokalit nejsou, nebo mají problém s vlastní identifikací z oblastí svého pobytu. Něco na způsob „ynteligentního“ žvanění jistého Havla na adresu paneláků a slušovických nitek – český řečeno arogantní kecy.
        Ránu do vazu pohraničí z demografického hlediska dal dovoz cikanskeho živlu že Slovenska v průběhu industrializace, a pak jak slavný plyšový teatr, tak masívní krachy lehkého i jiného průmyslu, související omezení zemědělské výroby, atd., a do toho masívní import a nával cikáni že Slovenska v 90-tých letech, a nejen že Slovenska.
        Vážená, i v 70-tých, a ještě v 80-tých letech vcelku příjemná místa k životu jsou dnes díky Vaším „klientům“ k necítí a mnohdy vyloženě o život. A to jak z hlediska kriminality, tak díky jimi vybydlených a zničených nemovitostí. Vůbec nezmiňuji velice hojný a těžce sponzorovaný reprodukční faktor …
        Jde o sakra téma, nicméně mne neudivuje ta „lehkost“, s jakou po havlosku umíte vytknout ortel, aniž by jste okem mrkla …

    1. To Vidlák
      A jsme u jádra pudla Vidláku … pokud by Rajchl měl cíl prospěch Česka, tak je tam pozve.
      Mimochodem – tohle je rozdíl i mezi Vámi a Rajchlem – Vy jste srdcař, Rajchl chce nahoru. Položím jednu teoretickou otázku – pokud by Rajchl dříve uspěl v tom fotbalovém byznyse … organizoval by dnes něco? … nebo by se staral, aby mu to fotbalové plné korýtko někdo nevyfoukl …?

      1. Co se furt serete do Rajchla. Já pana doktora znám déle než Vidlák(to vím jistě a Vidlák to ví taky) a s naprostou jistotou vám mohu říci, že Rajchl má vyděláno a jako dobrý advokát by se i nadále uživil lépe než leckterý poslanec. Bojoval v době covidové a to nás na demonstracích bývalo taky jen několik tisíc, vedl diskusi se senátorem Láskou na Malostranském náměstí a to tam byl on a dalších dvacet nebo třicet lidí. Podával žaloby a stížnosti a neměl žádnou stoprocentní jistotu, že jej taky nezašijou. Tak už do něj přestaňte kopat páč jste Dvořáku fakt trapnej.
        Jinak paní Klára není nic jiného než turista s opravdu malým rozhledem a to je opravdu dost velká drzost tady psát o Libanonu po čtyřech dnech svého pobytu. Libanon je prostě rarita a nemyslím si, že by jeho hlavním problémem byl Asad, to je fakt hloupost, taky dělat jako, že vojska RF jsou snad problémem protože hrají v Sýrii nezanedbatelnou úlohu je chucpe. Když už je paní Klára zmiňuje, tak by je měla zmínit jako skutečné a nefalšované zachránce Sýrie.

        Jinak Rajchl to dělá dobře a taky dělá dobře, že se zbavil Vrábelů, a dalších přicmrndávačů, kteří by to tady s naprostou jistotou rozesrali jako v Libanonu, a když ne jako v Libanonu tak alespoň jako na Ukrajině.
        Pozvat na Václavák Pavla? A to vážně myslíte opravdu? a vy by jste si byla jistá, že by jej jako lidi přijali? Rajchl pozval Fialu, s tím máme problém a víte co udělal Fiala, ani neodpověděl.
        Ne, Rajchl to dělá dobře a proto taky bude Václavák plnej a kdo chce, ab y se zde něco změnilo, tak se holt musí tak trochu přizpůsobit, ten kdo tohle nepochopí, tak je cokoliv jiného jen ne rozumnej člověk.

    2. O tom Rajchlovi jsem slyšela až od Skály, kdy mu najednou začal vadit, že je komunista.
      Ale že ho několikrát nechali mluvit v pořadu, to mu nevadilo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *