Jak dlouho byl v Maďarsku Viktor Orbán u moci? Dlouhých předlouhých nepřerušovaných šestnáct let. Držel ústavní většinu, ústavu několikrát přepsal, aby v Maďarsku vznikaly akceschopnější (jeho vlastní) vlády. Upravil volební systém, který výrazně zvýhodňoval vítěze voleb. Jeho FIDESZ se stal politickou stranou s celoplošným pokrytím, kam se na něj hrabe ODS nebo hnutí ANO. Orbán měl organizaci snad v každé dědině. K tomu Orbán zvládl dostat z Maďarska Sorošovu univerzitu, omezit vliv evropských neziskovek, vybudovat si dobré a vřelé kontakty na Trumpa, Putina, Sitting Pinga, založit spolu s Babišem a Kicklem Patrioty pro Evropu, ochránil maďarské držitele hypoték před bankstery… a ještě mnoho jiných věcí za těch šestnáct let zvládl.
A pak… všechno, co šestnáct let budoval, ztratil za šestnáct dní…
Magyarova Tisza nezvítězila nijak drtivě, ale volební systém ji zvýhodnil až na ústavní většinu. Všechny ústavní změny, které Orbán udělal, jen pomohly novému premiérovi, aby se o to rychleji upevnil v pozicích a zbavil se prezidenta, soudců, prokurátorů i maďarské státní televize. Na jejich místa si dosadil příbuzné a přátele a protože se dostatečně usmívá na Uršulu, v Bruseli se kvůli tomu nepohnula ani myš.
Orbán byl u moci šestnáct let a teoreticky si za těch šestnáct let musel všude dosadit svoje lidi. Za šestnáct let vyměníte značnou část státního aparátu, obzvlášť, když pořád všichni řeší korupci a prakticky každý má máslo na hlavě. Tisíce a desetitisíce lidí vděčí za své vysoké postavení ve státní správě Fideszu. Desetitisíce učitelů, ředitelů, náměstků, přednostů, tajemníků, vedoucích… Ale nikde to teď není vidět! Orbánova mocenská struktura se sesypala jako písek… žádná loajalita, žádný pasivní odpor. Nakonec i ti, kterým Orbán zajistil dobré bydlo, teď slouží Magyarovi a doufají, že si své postavení udrží.
Orbán teď mluví o tom, že se Maďarsko vydalo na cestu k totalitě, ale nikoho to nezajímá, protože tato slova už dávno prošla inflací. Už dlouhá léta je každý názor absolutní zlo, všichni jsou kolaboranti, každá hnida je bezprecedentní špinavost a každý by měl odstoupit kvůli libovolné banalitě.
Proč to všechno píšu…
Protože Orbánův recept se teď ukazuje v jiném světle. Ano, zkoncentroval moc, aby to v sorošovském světě měl trochu snazší. Ano, postavil státní aparát tak, aby mohl bojovat s globalistickými strukturami. Přerozdělil dělbu moci, postavil řadu politických struktur, dělal světovou diplomacii… aby tuhle koncetrovanou sílu nakonec odevzdal do rukou globalistům a sorošovcům, kteří s ním teď díky tomu snadněji zatočí. Sakra, šestnáct let byl Orbán u moci a teď přijde novopečený floutek a lusknutím prstů nařídí policii, aby Fideszu udělala šťáru a zabavila tam archivy i počítače… Kde jsou policejní ředitelé dosazení Orbánem?
Nakonec to byl Orbán, který díky svým reformám zařídil, aby to novopečený maďarský Pinochett měl vlastně hrozně jednoduché a mohl si dělat, co chce, protože Evropské unii nikdy nevadili zkurvysyni, pokud to byli jejich zkurvysyni. Pokud se nějaké bezpráví a sviňárny dějí ve jménu evropských hodnot, haagský tribunál se vždycky dívá jinam.
Nakonec se ukazuje, že Orbán dokázal vybudovat politické struktury, ale když došlo na lámání chleba, ukázalo se, že za sebou neměl občanskou společnost. Dokázal vyhodit Sorosovy hochy, ale nevybudoval vlastní neziskovky. Dokázal dostat Fidesz do každé vesnice, ale nedokázal v dědinách vybudovat Sokolovny, Vidlákovny… Měl na to možná málo času, nebo prostě neměl dost lidí, kteří by se do toho pustili, neměl dost peněz, když mu Evropa zastavila fondy…
Politickou část práce Orbán zvládl. Dokázal soustředit šedesát či sedmdesát procent poslaneckých mandátů, ale nedokázal z toho udělat šedesát či sedmdesát procent hlasů ve volbách. Pořád měl podporu zhruba poloviny voličů, ale jakmile se to kleslo o pár procent dolů, všechno si vzala Tisza. Za čtyřicet devět procent hlasů dostal Magyar ústavní většinu. Co Orbán nezvládl, byla ta občanská část. Dokázal škrtnout penězovody tamní pravdě a lásce, ale nevybudoval svoje neziskovky a svoje spolky. Nevypsal tisíce grantů, které by získali Orbánovi příznivci.
Je to dost podobné tomu, co teď u nás dělá Babišova vláda. Škrtají peníze zdejším libtardům, kteří řvou jak píchlé prase, ale nedávají ty peníze na novou (svou vlastní) občanskou společnost. Nebudují si vlastní podpůrné struktury. Dokázali sice nějaké peníze seškrtat Šimáčkové – Laurenčíkové, dokázali ořezat podporu různým Pánkům či Rozoumkům, ale nesnaží se ji nasměrovat konzervativcům. V konečném důsledku tak, cokoliv, co politicky zkoncentrují, za pár let předají opět pravdě a lásce, která měla i po orbánovských škrtech peněz pořád dost.
Proto čtyři roky píšu o tom, že je třeba dělat na těch podpůrných strukturách. Ano, politika je toho součástí, ale pokud za ní nevzniknou tisíce organizací, které se budou schopny postavit za své lidi i ideje, nakonec je to všechno jen odevzdáme na stříbrném podnose Petru Pavlovi, který je už nyní intenzívně přepravován na roli českého Magyara, Tuska či Šimečky. Jestli ze současné vládní koalice bude jen samotná politika, tak to dříve nebo později zase prohrají a protokolář Kolář si to rád všechno převezme.
Potřebujeme národní spolky, sokolovny, Vidlákovny, které budou stát za národem a všemi jeho atributy. Které zůstanou, i když se ve volbách něco nepovede (a probruselské presstitutky se postarají, aby se nedařilo). Potřebujeme struktury, které budou pronárodní, konzervativní a které budou brzdit, zpomalovat a aktivně bojovat, když to libtardi ve volbách vyhrají. Potřebujeme struktury, které budou do politiky vysílat zkušené lidi v takovém množství, že bude jedno, když bude některý z politiků potopen či mediálně odstřelen.
Orbánovskou půlku práce se vláda dělat snaží (ano, jde jim to pomalu a mohli by se snažit víc), ale chci apelovat na tu druhou půlku, kterou ani Orbán nedělal dostatečně. Je zapotřebí tu většinu poslaneckých mandátů přetvořit ve většinovou národní podporu, která vydrží nějaké to politické vlnobití a přežije, i když se některý z našich lídrů historicky znemožní. Tohle udělali naši liberální soupeři a udělali to tak dobře, že tyto struktury přežily i šestnáct let Orbánovy vlády.
Pokud to neuděláme také, pokud si nevybudujeme vlastní občanskou společnost, tak všechno, co v politice dokážeme, nakonec odevzdáme pravdě a lásce, která si to ráda použije k okrajování našich práv i svobod. Fiala odtáhl na smetiště dějin a minimálně do prezidentské volby budeme mít prostor. Měli bychom ten rok a půl plně využít, abychom si mohli v lednu 2028 říct, že máme zase víc médií, zase víc spolků, zase víc dosahu a je za námi i víc reálné práce mezi lidmi. Tohle bude důležitější, než stovky milionů na volební marketing. Potřebujeme vlastní občanskou společnost. Orbánská společnost nestačí.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360
Jean Raspail – Tábor svatých. Tam je moc pěkná věta, která se týká francouzského četnictva. Hádám, že to funguje v každé společnosti stejně. Doporučuji vyhledat a přečíst. Ta kniha stojí za to.