18 července, 2024

Něco o kuřatech…

Krátký politický úvodník:

Vzhledem k velmi slabé odezvě na včerejší článek o startovní čáře do eurovoleb jsem nabyl dojmu, že žádná vysoká volební účast nebude. Nejčastější reakcí čtenářů je lhostejnost a to tak velká, že mě to až překvapilo. Kdyby se eurovolby konaly teď, vyhrál by je Rakušan.

Tvrdé jádro voličů jednotlivých stran bude hrát větší roli než obvykle

A teď už dnešní text:

Včera se majnstrýmoví ingtervjuci mohli ukřičet nad záběry jakéhosi ochránce zvířat, který se vloupal do výkrmny kuřat a natočil tam záběry, které nevypadají jako z reklamy Alberta na šťavnaté kuře. Samozřejmě úplnou náhodou si ten ekolog vybral výkrmnu firmy Rabbit Zdeňka Jandejska, stejnou náhodou to hromadně zveřejnila skoro všechna majnstrýmová média a vůbec to nesouvisí s tím, že se Jandejsek angažuje v protestech za záchranu českého zemědělství a o Fialově vládě už dávno ztratil všechny iluze.

Málokdo to ví, ale když zelené hnutí na Západě začalo v šedesátých a sedmdesátých letech vystrkovat hlavy, dělali demonstrace a kampaně za klecový chov. To, co existuje dneska, to měli i tenkrát. Původně měl sedlák doma slepice v kurníku a odprodával, co sám nespotřeboval. Postupně kurníky rostly, měnily se v haly, místo dvaceti slepic bylo najednou pod jednou střechou takových pipin tisíc… přišla automatizace, krmítka, napáječky, haly stále rostly…

… a pak přišli ekologové a řekli, že takhle to nejde. Přirozeně slepice tvoří malá hejna, hromadný chov na podestýlce je krutý, nerespektuje přirozené chování slepic, takže je pěkně rozdělte do klecí, to pro ně bude lepší, nosnice budou dávat více vajíček a kuřata lépe porostou.

Politici na to slyšeli, upravili vyhlášky, chovatelé se přizpůsobili, ukázala se spousta ekonomických výhod klecových chovů (například to, že slepice mohou být v patrech nad sebou), ceny drůbežího masa klesaly, ceny vajíček také. Občas někdo upozorňoval na to, že ani klece nevyřešily problém s ošklivými záběry z takového chovu, protože to vůbec nepřipomíná farmáře Tondu z Pokáčovy písničky, který svoje slepičky hladí po hřebínku, kdykoliv snesou vajíčko. Mnohem víc to připomíná honkongskou bytovku pro méně majetné.

Pak přišla devadesátá léta. Ekologičtí revolucionáři už byli dávno v politických funkcích a místo práv pro slepice řešili, jak svým voličům vysvětlit, proč je správné a nezbytné bombardovat Jugoslávii, na konferencích vymýšleli evropský superstát a cítili se být pupkem světa. Ani oni sami už si nepamatovali, jak bojovali za klecové chovy a jejich vnuci zatím venku protestovali proti klecím, protože to na kameře fakt nevypadalo dobře.

Politici na to slyšeli, upravili vyhlášky, výrobci se přizpůsobili a tak jsme se krásným obloukem vrátili tam, kde jsme byli v roce 1960. K stále rostoucím halám ve kterých je stále větší množství slepic na co nejmenší ploše. Žrádlo až pod zobák, pití také. Pro nosnice snůšková hnízda a pro brojlery tak hustá síť krmítek a napaječek, aby se pokud možno nemusely hýbat a nespotřebovávaly energii z drahého krmiva na chození a lítání.

Díky tomu vyroste kuře na jateční váhu za měsíc…

Na začátku se do haly nastele podestýlka, která se po celou dobu výkrmu už nemění. Je docela alchymie ji připravit, aby se v ní nemnožili ani cizopasníci ani nemoci a aby to co nejlépe sálo hovna i moč. Na tuto podestýlku přijdou krásná žluťoučká kuřátka, která dostanou optimální směs krmiv pro optimální růst. Když máte v hale desítky tisíc kuřátek, tak tam dochází k přirozeným úmrtím. Navíc se ty potvory navzájem klovou, protože netvoří ta malá hejna, kde si kohout udrží pořádek a kázeň. Úhyny představují asi dvě procenta z celku. Když máte v hale padesát tisíc kuřat, tak tamodtud každý den musíte vynést třicet mrtvých kuřat. Samozřejmě, ony tam neumírají podle harmonogramu. Někdy jich najdete pět, jindy sto.

Původně čisťounká a dezinfikovaná hala se během výkrmu postupně zahnojí. Nakonec přijede kuřecí kombajn (nekecám), který brojlery posbírá šetrněji, než když je sbírali lidé a často jim u toho zlámali křídla.

Výsledkem je kuře, které se v současnosti prodává na jatka za 28 ,- Kč/kg živé váhy. 16,- Kč stojí usmrcení, zpracování vychlazení a zabalení. Takové kuře je o 30% vnitřností lehčí. Cena zpracovaného kuřete je 56,- Kč /kg. Ano, zemědělec, chovatel a řezník dokáží vyrobit kilo zpracovaného kuřecího masa za blbých padesát šest korun. V této ceně je krmivo, hala, pracovník v masokombinátu i celý masokombinát se vším vybavením, veterinární a hygienický dohled, účetní, ředitel firmy i spousta příživnických úřednických existencí ve státní správě, které zemědělci, chovateli i řezníkovi házejí klacky pod nohy.

V hytlermarketu si toto kuře koupíte zhruba za stovku. Občas bývají v akci, když o ně není zájem a pak se cena může dostat někam kousek nad těch pětapadesát korun. Kuřecí je u nás nejběžněji kupované maso a když si ho chcete upéct, potřebujete k němu i brambory a další zeleninu. Tož vám dají kuře ve slevě a oberou vás právě na těch bramborách.

Myslíte, že by byl problém, aby v hale bylo těch kuřat trochu méně? Aby třeba měly i venkovní výběh? Aby žila trochu déle, víc si zaběhala, díky tomu byla víc v kondici? Aby to víc vypadalo jako v reklamě od Alberta? Žádný problém. Jen by pak to kuře nestálo dvacet osm korun, ale třeba čtyřicet. Po zpracování by stálo pětasedmdesát korun.

Hytlermarkety by vám ho pořád mohly prodávat za stovku a vůbec nic by se nestalo. Pořád by měly třicetiprocentní marži za to, že rozdělali paletu, kuřata nastrkali do ledniček a vy si ho sami naklikali na samoobslužné pokladně. Je to podstatně méně práce, než s tím má chovatel i řezník. A také podstatně méně rizik.

Ale to by nešlo. To by si pak pan německý majitel nemohl koupit novou jachtu a Tomáš Prouza by nedostal kvartální odměny za obviňování zemědělců z drahoty. Marže musí bejt a pořádná. Kuře z luxusnějšího chovu nebude stát stovku, ale dvě. A to už si většina lidí nemůže dovolit, když jim Fiala zdražil topení i bydlení a zvýšil jim daně.

A počkejte, až se to Výbornému s Fialou podaří, zničí české zemědělství a kuřata se budou dovážet z Brazílie… Tam, kdyby se někdo vloupal do haly a natáčel podmínky chovu, tak ho rovnou zastřelí. Tam nikdo nebude dohlížet na množství antibiotik. Nikdo nebude zjišťovat, jak vypadá linka na jatkách a jestli náhodou obsluha nemá lepru. Žádné evropské hodnoty neucítí ten smrad z mnohem větších hal. Žádný veterinář se tam nebude ošklíbat nad tím, že nemají pořádné záchody a bezdotykové vodovodní baterie a nedělají sanitární dny.

Pro vás bude to kuře vypadat úplně stejně a rozdíl zjistíte až po deseti letech konzumace, kdy dostanete zápal plic a penicilín na to nezabere.

Je to jasné, jak to funguje?

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky.

202 thoughts on “Něco o kuřatech…

  1. Opět jednoduché: každý rok si kupuju malá čtrnáctidenní brojlerová kuřata, vykrmím si je a za tři měsíce mají 3 i vice kilo. Vůbec není co řešit.

          1. A moje manželka má doma jednoho vola. Jo a Targusi, díky Vám se v práci chlubím svou znalostí maďarštiny: Az ördög tudja.
            🙂

            1. Prožidovský a proruský nacista si z vojny pamatuje ještě nem fasz, fasz, lófasz a fekete pina.
              Slovenští Maďaři, nebo maďarští Slováci, takto měli odstupňované důstojníky.

      1. Ale na vesnici má možnost každý. Vsichni okrasné zahrady a pak si stěžují, co že se to v obchodech prodává za humus.

  2. Díky za vysvětlení cenotvorby kuřat. Já nakupuji několikrát ročně od soukromého zemědělce zachlazené brojlery aktuálně za 85,- Kč/kg pro širší rodinu, což se kvalitativně s těmi produkty v řetězcích nedá srovnat. Ani jeden z nás nemá pocit, že by cena nebyla přiměřená. Nechci nějak snižovat to, co se vyrábí pro řetězce, ale chápu, že 56 nebo 85 je velký rozdíl a musí to být jasné v chuti i během vaření. Těch 29 korun je jednak úspora z rozsahu, ale také jiná kvalita, protože, dle řetězců, je to zákazníkova preference.

    1. Lojza ste nebezpečný živel, dezolat a kulak. Hádžete vidle do nadnárodných kuriev čo živia naše obyvateľstvo a ešte sa tým chváliťe. Fuj.fuj…..😂

  3. O skoropresidentce Danuši zpíval i takový znalec žen jako Ivan Mládek.
    https://www.youtube.com/watch?v=ryntLVTEzBI

    „Brno je zlatá loď,
    za děvčaty z Brna choď,
    hm, jsou hezké,
    hm, a mladá.

    Brno je zlatá loď,
    za děvčaty z Brna choď,
    hm, jsou hezké,
    hm, a chytrá.

    Kam se hrabou děvčata z Prahy, Plzně, Ústí,
    kdo má trochu filipa do Brna se pustí.

    Brno je zlatá loď,
    Za děvčaty z Brna choď,
    hm, jsou hezké,
    hm, a věrná“

    Dejte si 🙂

      1. No, to jsou všechno poměrně reletivní pojmy.
        Pro pětadvacátníka není mladá, ale vylítaná raketa s přetočeným tachometrem.
        Pro šedesátníka to může být mladá a (bez brýlí, v mlze a na dálku) hezká holka.
        Chytrá, no, také relativní.
        Inteligence má asi jako améba, ale aby se vyšplhala do těch správných funkcí, na to byla chytrá dost.
        Ale každého jeho povaha dožene a v xichtě se to zobrazí.
        Podívejte třeba na Viktorku Nulitní – před dvaceti lety to mohla být také pěkná holka, ale dnes je to ošklivá a zlá vepřice křížená s krokodýlicí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *