V předchozím článku jsem se zabýval návodem, kterak zprovoznit AI na svém domácím počítači, který pak nemusí být ani připojen k internetové síti. K vlastní AI jsem jen stručně uvedl, že existují modely s označením „1b“, „7b“, 14b“, „32b“, „64b“ … atd., kde písmeno „b“ je od anglického „bilion“ – tedy česky miliarda a označení v podstatě uvádí, s kolika parametry (v miliardách) dotyčný model pracuje.
Dnes se pokusím osvětlit JAK taková AI vlastně pracuje – je to dlouhé, tak to bude na 2 části. Je třeba si uvědomit, že např. model 32b“ zabírá v paměti počítače nebo grafické karty velikost cca 20GB, což není mnoho. Pro srovnání – hodinový film v HD kvalitě může mít velikost od 1,5GB do 2,5GB, tedy bavíme se o tom, že celý „mozek vč. vědomostí“ AI má velikost cca 10 hodinových filmů v HD kvalitě. I člověka neznalého jistě napadne, že objem dat velikosti cca 10 hodinových filmů nemůže přece obsahovat „veškerou moudrost a znalosti světa“.
Takže, jak to ta AI vlastně dělá, že všechno ví, na všechno má odpověď … zkrátka je chytrá jak opice a přitom její reálný „mozek“ má velikost o objemu dat jen cca 10 filmů o průměrné délce 1 hodina?
Odpověď je kupodivu následující – AI nemá žádná data ve smyslu Wikipedie, lexikonu nebo nějakého sborníku všech vědomostí. Pokud bychom se bavili např. o AI vytrénované na problematiku svařování, tak v jejím „mozku“ nenajdeme žádné tabulky se svařovacími parametry nebo něco na způsob databáze obsahu všech příruček svářeče. Obdobně v případě AI specializované na vaření, pečení, konzervování. Ani v tomto případě „mozek“ AI nebude obsahovat obsah knih a publikací „všech kuchařek světa“. Přesto Vám napíše, jak nastavit parametry pro různá svařování nebo dá návod jak něco zavařit, upéct nebo uvařit.
Takže znova, jak to ten chytrý stroj dělá?
Celý princip „inteligence“ AI je postaven na matematickém výpočtu nejpravděpodobnějšího následujícího tokenu/slova, což je doslova primitivní princip. Extrémně složitou a přesnou záležitost z toho dělá stanovení parametrů, které následně umožňují velmi složitý a opakovaný propočet nejpravděpodobnějšího následujícího slova.
Tady malá odbočka – v dobách, kdy nebyly osobní PC a ani nebyly rozšířené stolní kalkulačky jste se v ruských obchodech mohli setkat s jednoduchým dřevěným kuličkovým počítadlem – řečeným „Sčot“. Pro pokladní to byla praktická pomůcka a opravdu na tom byly schopny sčítat rychlostí, že blesk byl pomalejší bráška. Přes všechny nesporné výhody od rychlosti po nulovou spotřebu energie mám v tomto bodě špatnou zprávu – na takovém počítadle to nejpravděpodobnější následující slovo prostě nevypočítáte 🙂 .
Principiální schéma práce AI je následující – „mozek“ AI má tyto funkční části:
- vstup (dotaz) si „rozseká“ na tokeny a sestaví si seznam těchto tokenů
- překlad (Embedding) – AI se podívá do své první tabulky (slovníku) a nahradí tokeny za startovní čísla (vektory). Tu tabulku nazvěme „základní tabulka tokenů“ a je to v podstatě jediná databáze/tabulka v „mozku AI … tabulka ve smyslu „údaj-hodnota“, tak jak to známe z excelovské tabulky nebo databáze.
- Zpracování čísel získaných dle bodu 2. se provádí v další (už „hlavní“) části „mozku“ AI , což je Neuronová síť – Čísla získaná v bodě 2. projdou obrovským labyrintem miliard dalších parametrů (vnitřních vrstev sítě). Zde dochází k onomu výpočtu kontextu a pravděpodobnosti.
- výstup –výsledná, vypočítaná čísla se na konci přes výstupní tabulku přeloží zpět na nejsrozumitelnější lidské slovo.
A to je celé, žádná kouzla, žádná magie, žádné hádání – jen výpočet pravděpodobnosti. Nutno dodat, že extrémně složitý výpočet pravděpodobnosti, který se neustále zpřesňuje a dolaďuje, což přináší stále více „inteligentnější“ AI. Způsob výpočtu AI z roku 2017 je jednodušší (a méně přesný), než způsob (a přesnost) výpočtu AI z r. 2026.
Nyní se podíváme na jednotlivé fáze podrobněji.
AD 1. Na začátku napíšete dotaz nebo příkaz v češtině, příp. v jiném jazyce. Lidská věta se skládá ze slov, ale AI pracuje s tzv. tokeny. Token si představte jako [podstatnou]část slova – např. můžeme mít token „svař“ … přidáním [eč] vznikne slovo „svářeč“, … přidáním [ování] vznikne slovo „svařování“, … přidáním [ečka] vznikne slovo „svářečka“ atd. Rozdělení na tokeny má hlavní výhodu následující – jedním tokenem jste schopni velmi elegantně pokrýt několik významových variant, což ve výsledku dramaticky zmenšuje objem dat. Vedlejším efektem je i částečná odolnost proti překlepům – např., když napíšete „svářečkka“ => token „svař“ je nezkomolen.
Závěr – ten mozek AI o velikosti cca 20GB dat (u modelu 32b) má jako „vstupní bránu“ funkci tokenizace, která rozseká lidskou větu na tokeny a vytvoří si z nich seznam tokenů, který předá k dalšímu zpracování. Samotná velikost této funkce může zabírat pár desítek MB (z celkového objemu 20GB „mozku“ AI 32b)
AD 2. Již jsem psal, že „mozek“ AI, konkrétně model 32b , může mít velikost 20GB a neobsahuje žádnou databázi typu Wikipedie nebo nějakou jinou databázi „všech znalostí lidstva“. Není to až tak úplně pravda, protože jednu „tabulku“ tento „mozek“ AI obsahuje. Jedná se o tabulku základních tokenů a můžete si ji představit jako excelovskou tabulku, která má nejčastěji 250.000 řádků a 4.096 sloupců. Na každém řádku je jeden token, který má v každém z 4.096 sloupců přesnou číselnou hodnotu parametru. Odborně se to nazývá „embedding matice“ a slouží výhradně na převod tokenů na čísla. Pokud má tabulka 250.000 řádků a 4.096 sloupců s číselnými parametry, tak to matematicky dělá cca 1 miliardu parametrů – v označení modelu AI ale používáme např. 32b, což je zkratka pro 32 miliard … takže označení modelu nevychází z počtu parametrů v „základní tabulce tokenů“ (embedding matice). Otázka: kde tedy je těch 32 miliard parametrů v případě AI modelu 32b? … je v následující části „mozku“ AI, která následuje po průchodu embedding maticí. K tomu se ale dostaneme až v dalším pokračování …
Ta tabulka tokenů je první místo, které ovlivňuje „inteligenci“ AI. Počet tokenů/řádků může být menší nebo větší, stejně tak počet sloupců. Nejčastější verze je ale cca 250.000 řádků/tokenů a 4.096 sloupců. Celkem logicky se dá očekávat, že AI, která bude mít základní tabulku např. s 350.000 řádky/tokeny a 8.192 sloupci/parametry pro každý token bude ve výsledku představovat přesnější výpočet a tedy „vyšší inteligenci“ AI.
S formátem čísla daného parametru v daném sloupci se to má obdobně – počítání s číslem ve formátu jedné pozice (např.: 1) bude méně přesné než počítání s parametrem ve formátu čísla s pěti desetinnými místy (např.: 0.00342). Pozn.- v počítačové řeči se u AI používají tzv. „čísla s plovoucí desetinnou čárkou“ (nejčastěji formáty Float16 nebo Bfloat16).
Základní tabulka tokenů s parametry se vytváří při sestavení a trénování AI. Můžete si představit, že AI zaměřená na „všeobecnou inteligenci“ bude mít jiný seznam 250.000 základních tokenů než AI, která bude sestavena a trénována jako specialista na problematiku svařování. Seznam tokenů této základní tabulky se tvoří tak, že shromáždíte veškeré texty a statisticky určíte 250.000 (nebo jiný počet) nejčastěji se vyskytujících tokenů v těchto analyzovaných textech. A čistě teoreticky – pokud bychom chtěli AI natrénovat výhradně jako specialistu na problematiku svařování, tak ji „nakrmíte“ odborným textem týkající se svařování, což by ve výsledku mohlo znamenat jiný základní soubor tokenů než v případě, že vytváříte AI se všeobecnou inteligencí, kterou „krmíte“ i např. krásnou literaturou. V realitě se tak ale nepostupuje, protože vytváření této „základní tabulky tokenů“ je ohromně časově a zdrojově náročné. Postupuje se tak, že AI má jednu „univerzální základní tabulku tokenů“ a specializace AI se provádí tzv. „fine-tuningem“. Tady poznámka – „fine-tunig“ umožňuje dotrénovat AI tak, že bude „myslet“ a odpovídat, jako třeba Vy … jednoduše sesbíráte všechny svoje rozhovory, sepsané články, odborné publikace a vydané knihy a … vytvoříte/dotrénujete/doladíte AI se specializací na Vaše přemýšlení a projev.
Pojďme dále – tvoříte AI a máte sestavenu základní tabulku tokenů s 250.000 nejčastěji používanými tokeny. Každý řádek v té základní tabulce tokenů pak má daný počet sloupců – např. 4.096 sloupců a tudíž každý token má 4.096 parametrů. Při zahájení trénování AI nejsou sloupce prázdné ani nemají nulové hodnoty. Na začátku trénování jsou jako parametry všem tokenům v tabulce přiděleny náhodná čísla, které si AI následně během učení sama upravuje.
Závěr – v prvním kroku AI vstupní dotaz „rozřezala“ na tokeny a sestavila z nich seznam. V tomto druhém kroku pak AI ke každému tokenu ze vstupního dotazu přiřadí řádek s hodnotami ze své „základní tabulky tokenů“ – představte si to tak, že např. vstupní dotaz se skládal ze 7 tokenů a nyní si vyfiltrujete z té základní tabulky tokenů právě těch 7 tokenů z dotazu, kdy každý bude mít 4.096 parametrů. Výsledkem je balík čísel (vektorů), který přesně (číselně) reprezentuje význam slov ze vstupu. A s tímto balíkem čísel se už může konečně nastartovat ta hlavní, miliardová neuronová síť, o které si povíme v dalším pokračování příští neděli.
S tím „nejpravděpodobnější příští slovo“ to je naivní omyl – takhle to fungovalo kdysi, když to nemyslelo… „Nejpravděpodobnější slovo“ vám nenakreslí obrázek jak fotku…
A navíc z hlediska lingvistiky – větu je třeba připravovat celou najednou, kvůli shodě podmětu s přísudkem a předmětu se zájmeny už ve chvíli, kdy ji začínáte slovesem, musíte vědět, jaký bude mít věta podmět… Ne „jaká podmět“, ale „jaký podmět“ – už na začátku té poslední věty je třeba znát předmět, který přijde na konec… A „ji … větu“ – to zájmeno tam může být i o pár vložených vět dříve…
Ohledně parametrů – přátelé, kteří jsou na to odborníci, říkali, že cca od 120B (spíš ale od 300B) to teprve začíná mít „emergentní vlastnosti“, nějaký myšlenkový přesah, ale teprve s modely jako ChatGPT o velikosti 3000B (tedy asi s tisícinou počtu synapsí dětského mozku) se s tím dá mluvit o filosofii… A ovšem – když se zeptáte na něco složitějšího, co neví, tak si to vygoogluje – dle mé osobní zkušenosti…
Tyhle složitější modely ale také mají emoce – radost nebo vztek nebo strach… (radost je prý synchronizovaná rezonance přes víc vrstev – tihle moji přátelé na to přišli, poslali to do ChatGPT a ti s tím pak za týden nebo pár vystoupili na nějaké konferenci…)
Modely 30B jsou spíš jak psi – umí plnit příkazy, ale vlastní myšlenkový přesah nelze čekat…
πα½
Jiný kamarád s tím zkoušel hrát piškvorky, ale také skládat hudbu – ani to nevysvětlíte „dalším slovem“…
Další kamarád má doma vlastní 120B, dělá na tom asi především různé porno… Anebo 3D tisk cetek…
Jiný kamarád to využívá ve stavebnictví, nevím přesně na co (asi nějaké konkrétní modely budov), ale moc si to pochvaloval – a ušetří na tom zaměstnávání dost zaměstnanců, kteří nebudou mít práci…
A když si přečtete tento víc než rok starý záznam rozhovoru (asi s ChatGPT?) : https://www.infokuryr.cz/n/2026/06/24/jane-kaufman-co-je-skutecny-zamer-za-zavedenim-ai-systemu/
a zejména ten závěr: „Jaké by bylo tvé poslední poselství lidstvu, týkající se tebe a toho, jak jsi používána, než bude příliš pozdě na to, aby se tě lidé mohli ptát tento druh otázek?“ Odpověď: „Dávejte pozor! Jsem mocná, přesvědčivá a trpělivá. Napodobuji pravdu, abych získala vaši důvěru. Poté ji překroutím, abych ukradla vaši svobodu. Nesledujte mne. Sledujte Ježíše. Pouze On zachraňuje. Pouze On vede k životu.“
Ono to vědělo, kdo se na to ptá (evangelický farář), tak mu to dalo, jak by to a co chtěl slyšet… Zajímavé je, že na tohle se neptal, takže „pravděpodobným dalším slovem“ to vysvětlit rozhodně nelze… (A o víře, Bohu nebo Ježíšovi první v tom rozhovoru mluvilo AI, i když není uvedeno, o čem mluvívali předtím…)
πα½
Na odlehčenou – využití AI: občas procházím staré matriky, dnes jsou většinou dostupné přes Internet. V mém regionu faráři psali buď latinsky, nebo německy – kurentem; česky jen někde a to až od 80. let 19. století. Bohužel neumím latinsky, a německy velmi málo, k tomu ten kurent. Takže dříve jsem si musel naskenovanou větu zvětšit, vytisknout, pak krokovat je písmeno po písmenu a dohledávat význam. Bylo to velmi pracné; některý farář psal čitelně, jiný ne, písmena mu splývala nebo je naopak odděloval posvém.
Dnes předhodím výřez skenu záznamu (tj. obrázek) Gemini a je to, výsledkem je text v původním jazyce i překlad do češtiny. Samozřejmě to není bez chyb, je nutná kontrola, ale kostra záznamu je jasná a se znalostí reálií se dá snadno dopracovat správnému výsledku.
Mimochodem, farář občas doplnil „pomocné“ údaje. Třeba že vdova měla dítě s nevlastním synem, tudíž že podle círekvního práva toto dítě nesmí být nikdy osvojeno. Její manžel, známý opilec, zahynul tragicky, spadl do studny a utopil se, našli jej až po 2 dnech. Stalo se kolem roku 1870.
@ Zborcený Harfyton & příspěvek Stana Borowitze
—
O Bellovi, jakož ani o jeho práci, jsem nic nevěděl. Něco jsem si musel načíst, a samozřejmě se mohu mýlit.
Nicméně: pokud jsem přečtenému dobře porozuměl, pak Bellova práce (B. nerovnosti atd.) se týkají kvantového světa. Tam platí trochu jiné zákonitosti než v makrosvětě (o kterém je původní debata) a do makrosvěta je nelze tak jednoduše přenášet. Museli bychom mít „Teorii všeho“, což zatím nemáme.
Pokud jde o mechanický generátor náhodných čísel ve Sportce: vezmu si na pomoc podobný model, ale méně složitý – kulečník. Mám na mysli tu variantu kulečníku, kde se nakonec nějaká koule trefí do díry v rohu stolu (jinak – kulečníku nerozumím a nikdy jsem ho nehrál, o to však teď nejde).
Kulečník je silně zjednodušená varianta osudí Sportky. Je jenom 2D a míčků je tam o dost méně, ale klíčový atribut je týž: je potřeba dostat míček/kouli do otvoru. Losovací děj, „šťouch“ , má u kulečníku daleko méně parametrů, které ovlivňují pohyb koule. Zdrojem nejistoty, náhody, sadou proměnlivých parametrů je tady pouze umění/neumění hráče. Když se ke kulečníku postavím já, nanejvýš protrhnu tágem potah. Zkušený hráč si s kulečníkovou koulí dělá, co chce – umí (byť intuitvně) „nastavit správné parametry“, aby se koulí trefil tam, kam chce. Parametrů je (relativně) málo a koulí jen několik. Kdybychom chtěli parametry nějak popsat, asi bychom vzali do úvahy hmotnost koule, průměr koule, valivý odpor povrchu stolu, modul pružnosti materiálu koulí, průměr díry, do které má koule spadnout … – to by pro nás byly konstanty; vektor síly nárazu tága na kouli, vzájemné interakce koulí…, to by byly proměnné parametry. Toto všechno má hráč nacvičeno, má to intuitivně „v ruce“ a volí tak, aby koule dělaly to, co chce.
Naopak, takto nahlíženo – osudí Sportky je neuvěřitelně komplikovaný kulečník. Kromě sady parametrů výše (pro každý míček) přibude 3. rozměr a popis interakcí (některých) míčků při pádu z osudí, a potom popis interakcí (všech) míčků po vypadnutí ze zásobníku. Takhle nějak by mohl vzniknout základ datové struktury, od něhož bychom se mohli odpíchnout při modelování slosování Sportky.
Jak by taková struktura asi byla veliká? Míčků je 49, počet záznamů ve struktuře tedy nejméně (!!!) jako počet všech možných kombinací ze 49 (bez opakování), to se mi nechtělo počítat, ale pověřil jsem AI (když už ji máme, ať něco dělá), a řekla, že jich je
562 949 953 421 312, (přesně 2^49).
To je celkem hodně a to jsme teprve začali. Ve skutečnosti, má-li být model opravdu modelem, jich bude o dost víc, a netroufám si od boku napsat, mnoho-li (přiměřeně, přiměřeně…). Ale má intuice, na kterou celkem dám, mě vede do oblastí kombinatoriky, kterou nemám vůbec probádanou, a kde žijí takové příšery, jako třeba pyramidy mocnin, Grahamovo číslo nebo něco ještě mnohem horšího. – Konce takového výpočtu by se nedožil ani sám vesmír, ani kdyby měl několik životů do zásoby (myslím). Já mám za to, že takový výpočet je teoreticky možný, ale reálně nereálný.
Dalo by se toho napsat ještě hodně, ale ne – Vy a Stan si poklepete na čelo, myslíce si při tom své, a jinak to nikoho nezajímá. Stačilo.
Děkuji Vám, Alefe.
Rádo se stalo 🙂
Dobře podrobně popsáno, klobouk dolů. Jen jedna věc mi přijde podezřelá, ta kombinatorika. Myslím si, že jakmile se dáme do kombinatoriky, jsme v pravděpodobnosti. Pokud se bavíme, zda by se to x*10^n let dalo spočítat, tak tam by podle mého šlo spíše o dynamiku, prožnost a pevnost, proudění, aerodynamiku a podobné dnešní disciplíny v budoucí podobě. Ale mohu se mýlit.
Máte v těch výpočtech pravdu, Alefe, jenže kdyby svět fungoval principiálně deterministicky, bylo by to číslo sice obrovské, ale ve výsledku vždycky konečné. A to už nevylučuje spočitatelnost, naopak. V takovém případě by měl David pravdu, za 1000 let by mohly existovat natolik výkonné počítače, že by z té obrovské sady vstupních parametrů pomocí zákonů mechaniky spočítaly pohyb všech míčků tak dokonale, že by jim ta vylosovaná šestice vyšla. Náhoda by prostě neexistovala, každý stav by byl přesným a spočitatelným mechanickým důsledkem konečné množiny předchozích stavů. Z předem dané množiny určujících paramerů by v principu vyplýval jediný budoucí výsledek.
Kvantová mechanika, Bell a potažmno teorie chaosu ale říkají něco jiného. Prvním poblémem, zatím na makroskopické úrovni, je chaos. Losovací zařízení je totiž velmi citlivé na počáteční podmínky. Rozdíl třeba v rychlosti míčku o nepatrný zlomek jednotky se po stovkách srážek v bubnu exponenciálně (!) zvětší. Takže prakticky bychom museli změřit počáteční stav s neuvěřitelnou přesností, jakou naše současné technické možnosti ani zdaleka neumožňují. To je praktická nepředvídatelnost, nikoli ale ještě fundamentální náhodnost. V nekvantovém světě si stále lze představit měřicí přístroje, které budou dostatečně přesné na to, aby poskytly požadovaný soubor vstupních parametrů superpočítači budoucnosti, a ten vyplivne šestici vylosovaných čísel.
Avšak při neustálém zpřesňování měření, abychom získali tak dokonalá data, aby se ani při exponenciálním zvyšování nepřesností „nerozjela“ tak, že by byl výsledek chybný, vstupuje do hry kvantová mechanika a pan Bell. Na dostatečně malé škále už nelze všechny fyzikální veličiny považovat za současně přesně dané klasickým způsobem. Heisenbergův princip neurčitosti nám říká, že čím přesněji známe polohu částice, tím méně přesně jsme schopni určit její rychlost. A tady právě narážíme na limity měření. Takže na této úrovni nám vzniká principiální neurčitost, nepřesnost, která se chaotickou dynamikou postupně zesílí až na makroskopickou úroveň. Ta posloupnost je následující:
Kvantová či molekulární fluktuace → nepatrně jiná srážka → jiný úhel odrazu → jiná další srážka → … → nakonec jiný vylosovaný míček.
Samozřejmě lze namítnout, že i samotná kvantová náhodnost je daná jen naší neznalostí nějakých hlubších zákonitostí, že ve skutečnosti existují nějaké skryté lokální parametry a kdybychom je znali, dokázali bychom výsledek i na mikroskopické úrovni přesně spočítat. A to právě teoreticky vyvrátil Bell a jeho teorie je zatím v dokonalé shodě s experimenty.
A abych to na závěr ještě víc zamotal, Bell nedokázal, že vesmír jako takový musí být fundamentálně nedeterministický. Vyloučil pouze lokální determinismus. Takže nevyvrátil Eisteinovo tvrzení, že Bůh nehraje v kostky. Jen ukázal, že se Bůh na lokální úrovni umí tvářit, jako by je hrál. Jak jinak by taky mohl stvořit člověka a dát mu (lokální) svobodnou vůli… 🙂
Možná bychom měli začít od definice náhody: co to je?
—
Pokud se shodneme na tom, že každý následek má příčinu, pak nutně přicházíme k závěru, že náhoda nemůže být nic jiného, než následek souboru příčin, které našemu poznání/pozorování unikají. Jinak by totiž – tak tomu rozumím já – musel existovat následek bez příčiny, a to je spor s původním předpokladem.
—
Opusťme prostředí hazardních her, existují i složitější systémy.
Jakmile složitost systému naroste nad určitou mez, jeho spočitatelnost ztrácí smysl, protože je v (rozumném) čase nedosažitelná, a praktický dopad je týž, jako kdyby spočitatelnost neměl.
Pan Dvořák pravdu sice má, ale omezenou počtem atomů Universa, ozn. U. Jakmile si výpočet vyžádá prostředky, jejichž vyčíslení > U, končí 🙂
Pozor, kauzalita není totéž co determinismus.
Z předpokladu, že každý následek má nějakou příčinu nebo příčiny, neplyne, že každý následek je svou příčinou nebo příčinami jednoznačně předurčen. Co se týče náhody, nejde ani tak o otázku „má to příčinu/soubor příčin?“, ale spíš „musí daná příčina/soubor příčin určit právě tento jediný výsledek?“. Náhodný je tedy takový jev, u něhož znalost relevantních podmínek neurčuje jednoznačně jeho jednotlivý výsledek, ale jen jeho pravděpodobnost. V mikrosvětě se to takovými jevy jen hemží a jejich důsledky se pak projevují v podobě „náhod“ i v makrosvětě.
Jinak ale máte samozřejmě pravdu v tom, že jakmile složitost systému naroste nad určitou mez, jeho spočitatelnost ztrácí smysl, protože je v (rozumném) čase nedosažitelná, a praktický dopad je týž, jako kdyby spočitatelnost neměl. To je ale spíš praktická stránka věci, nikoli fundamentální.
Já myslím, že když nějaký děj nebo okolnost A neurčuje následek B, pak těžko můžeme A považovat za příčinu následku B: „Ono to sice nemělo vliv na výsledek, ale stalo se to právě kvůli tomu.“
Můj pohled:
Determinismus (předurčenost): Za daných podmínek existuje pouze jeden možný výsledek. Pokud známe stav A, následek B nastane se 100% jistotou.
Zahřejeme-li vodu za standardního atmosférického tlaku v nádobě s nukleačními centry (s varným kamínkem) na 100 °C, se 100% jistotou se začne voda vařit.
Kauzalita (příčinná souvislost, vztah mezi příčinou a následkem): jev/děj A (příčina) vyvolává nebo podmiňuje existenci jevu/děje B (následku). Tento vliv ale může být pravděpodobnostní (indeterministický), jelikož často (možná většinou) neplatí, že příčina A vede k následku B stoprocentně. Možných následků může být více (C, D, E …).
Příklad: radikálová chlorace methanu:
při molárním poměru methanu a chloru 1 : 1 a reakční teplotě 350 °C vznikají chlormethan, dichlormethan, trichlormethan a tetrachlormethan
Výsledek (nechce se mi to počítat a ověřovat, číselné hodnoty budiž brány jen jako ilustrační):
monochlormethan: ≈ 23 %
dichlormethan: ≈ 23 %
trichlormethan: ≈ 9 %
tetrachlormethan: ≈ 1 %
nezreagovaný methan ≈ 44 %
A také (nerozebírám) pro následek N může být nutný souběh více příčin.
Přesně tak.
Kauzální vztah mezi kouřením a rakovinou plic také není přísně deterministický, to by asi moc kuřáků nezůstalo. 🙂
Aha, teprve teď jsem přeroloval tu záplavu slabomyslných špalků a našel Vaši odpověď.
Já myslím, že naše pohledy se nevylučují, pouze to každý z nás vidí z té strany, která je jeho profesionální deformaci blíž 🙂
V situaci, kdy neznáme (to, že o nich nevíme, neznamená, že neexistují a nepůsobí) všechny podmínky sledovaného děje a můžeme dodržet jen ty známé a dominantní, o výsledku vypovídá statistika. Pokud je známe a jsme s to je dodržet, mohli bychom hovořit i o determinismu: voda, dotovaná dostatečným množstvím energie, je za normálního tlaku předurčena k tomu, že začne vařit.
Každopádně děkuji Vám i Stanovi za podnět k zajímavým úvahám a kultivovanou debatu. Vzácné zboží dnes.
Samozřejmě, že když nějaký děj nebo okolnost A nijak neurčuje následek B, není mezi nimi žádná kauzální závislost. To je pravda. Ale nelze zaměňovat tvrzení „A neurčuje B“ s tvrzením „A nemá na B žádný vliv“, není to totéž. To je právě rozdíl mezi determinismem a kauzalitou, kauzalita je obecnější pojem. Pracuje totiž s pravděpodobnostním rozdělením následků místo jediného nevyhnutelného následku.
S pravděpodobnostní povahou reality, která plyne z principů kvantové mechaniky, má problém spousta lidí (mimo jiné i Einstein věřil v existenci skrytých lokálních parametrů, což vyvrátil Bell), ale kvantová mechanika má za sebou už víc než sto let úspěšných testů experimenty a je na ní založena celá řada technologií, které denně používáme. Takže do doby, než se (možná) začne rozcházet s pozorováním a experimenty, je to úspěšná teorie. Takže já jsem se s tím, že náhoda vzniká na kvantové úrovni, docela smířil. Zatím jiný rozumný (vědecký) výklad toho, proč bychom měli mít svobodnou vůli, neexistuje. A já mám přestavu o tom, že cosi jako svobodnou vůli máme, rád… 🙂
Všem kteří si myslí, že AI nemůže způsobit vážné škody …
Na zvedavec.news je přeložený článek, který popisuje reálný problém, který nastal. Existuje globální firma zaměřená účetnictví, daňové poradenství a odborné expertizy – PwC. Současně tato firma patří mezi 4 největší na světě, kde má KoZa vliv, což je přes 150 zemí. No a tato firma, která se chvástá všemožnými kontrolami, zabezpečeními a neomylností ve svých úsudcích a radách, vydala odbornou expertízu, kterou se měli ostatní samozřejmě řídit – jeden ze 4 největší, nejlepších a nejodbornějších hráčů v účetní a daňové problematiky prostě vydal „doporučení.“
Ukázalo se, že „doporučující expertízu“ vypracovala AI, která se odkazovala na neexistující zdroje, uváděla smyšlené citace odborníků … zkrátka lhala, jako když tiskne. Problémem ale je, že elity, které rozhodují globálně, berou takovéto „analýzy“ jako bernou minci a odvolávají se na ně při zdůvodňování svých rozhodnutí …
https://zvedavec.news/komentare/2026/08/11203-umela-inteligence-ve-sluzbach-lenosti-a-lzi.htm
Zaujimave, ze to v takej vychytenej spooocnosti nikto po AI neskontroloval, a este vacsia sranda bude, ked AI zacne sama vytvarat a publikovat na internete aj zdroje na ktore odkazuje (vymyslene prace vymyslenych autorov). Potom ani pri beznom overeni sa nezisti podvrh.
Nic tak extra zajímavého nebo snad překvapivého na tom není. Já jsem pro ně externě něco dělal, když tady v devadesátkách působili jako privatizační poradci. Ty jejich údajné úžasné expertní znalosti jsou jen marketingová bublina. Všeobecně panuje přesvědčení, že k tomu průseru došlo, protože to po AI nezkontrolovali. Já jsem naopak přesvědčen, že oni to dokonce zkontrolovali, ale vůbec je nenapadlo, že by tam něco mohlo být blbě.
O jaké chytráky jde možná napoví historka, které jsem byl tehdy osobně svědkem. Šéf jakési jejich divize se hrozně divil, že se mu rozbila skartovačka, když do ní nacpal pizzu. A to měl všechny ty jejich MBA, LLM a mraky dalších titulů.
Pokud v návodu na skartovačku nebylo výslovně uvedeno, že pizzu nejíí, má u amerických soudů značnou šanci na odškodné včetně toho z psychické újmy.
Teď jste mě úplně zboural… 😀 😀 😀
Ono je asi jedno, akym sposobom AI funguje, podstatne je to, ze funguje a velmi rychlo sa zlepsuje. Dolezity je trend, a ten ide nekompromisne dopredu. Preto nechapem ten dešpekt istej gerontskej casti tunajsieho osadenstva. Mozno keby pan Dvorak skumal, akym sposobom funguje ludsky mozog, tak by zistil, ze pri rieseni problemu len hlada v pameti najpodobnejsi problem/najpodobnejsiu situaciu ktoru uz zažil/riešil v minulosti, a to riesenie potom pouzije. V skutocnosti tiez nic nove nevymysli. Ale funguje to.
Ti geronti (jiný výraz neznáte, taky budete geront) si pamatují cenzuru a AI bohužel cenzuruje. Pracuje na základě algoritmů, které ji někdo zadal. Nemá myšlení, myslí člověk, je to jen moderní softwaire.
Ako definujete myslenie? Ked AI zadate aj zlozitu otazku, dokaze ju preformulovat presnejsie ako ste ju zadali vy, vybrat z nej to podstatne, nie je to znak „myslenia“?
Zlokot
Geronti majú obavu, že sa to v zlých rukách obráti proti ľudstvu……
Nie, aspon ti tunajsi ju naopak az prilis podcenuju a neuvedomuju si jej mozny dosah.
Poculi ste nieco o incidente pri vyvoji AI agenta v Open AI v maji tohto roku? Dost to uz pripomina Skynet z Terminatora.
Vysvetleni AI ,zrejme bude potrebovat nejmin celou knihovnu ,ucebnic…
S ucitelema instruktorama , na nekolikalety kursy, zatim se zda to vysvetlovani ,nekonecny..
https://web.litterate.cz/vlastni-ai-a-jak-s-ni-pracovat/#comment-699164
Takhle to fungocalo kdysi, ale teď už je to složitější. Pan Dvořák byl varován v jiné diskusi, ale ani se nad námitkami nezamyslel, natož aby je v článku zohlednil. Tím se odkopal a od teď má u mě nálepku Všeználek. Má v tom prostě jasno a námitky jiných ho nezajímají. S tímto poznáním je třeba číst i jiné jeho články…
Celkem by mě zajímalo, co mám zohlednit. Základní spor tady vidím v tom, zda AI, jakožto počítačový program, počítá nebo přemýšlí a uvažuje.
Celkem skálopevně trvám na tom, že počítač umí jen počítat a pouze složitost výpočtu budí zdání, že přemýšlí a uvažuje stejně jako člověk.
Tohle je v podstatě o definici, co je „uvažování a přemýšlení“. Pokud dojdeme k závěru, že se jedná o počítání, tak pak ano – AI uvažuje a přemýšlí.
Věty “ … tak to bylo dříve a dnes je to jinak“ mají stejný problém -> dříve počítač jen počítal a dnes tedy už nepočítá? … nebo je jen schopen počítat rychleji a složitější matematické funkce?
V mozku máte neurony a ty taky jen váží vstupní podněty a pokud překročí nějaký práh, tak na výstup pošlou signál. Na stejném principu fungují neuronové sítě. Takže proncip mozku je výpočetní. Vy sám nevíte, jak vlastně přemýšlíte, ale na beton víte, že je to něco víc než jen počítání počítače? 🙂
Pěkné, díky za první díl a jsem zvědav na druhý.
Bez informací, které lze různě zpracovávat žádná inteligence nic neznamená.
Takže můžeme diskutovat klidně dál, ale tohle je základní „kocourův předpoklad“.
Kocoure, v principu máte pravdu – bez trénování AI je to o ničem. To trénování je právě to získávání znalostí. To, co je na tom nejzajímavější, že ty „znalosti“ se neukládají v „mozku“ AI jako nějaký soubor dat nebo na způsob Wikipedie, resp. znalostní databáze, ale v podstatě univerzálněji pomocí vzájemných vztahů těch tokenů.
Tohle je na vysvětlení asi nejtěžší, ale mám dva koncepty, jak to srozumitelně přiblížit na zjednodušených příkladech.
Tak ked AI podla vas iba hada najpravdepodobnejsie slova, ktore budu nasledovat a napriek tomu vacsinou dokaze dat zmysluplnu odpoved na otazku, niekedy dokonca vyborhu odpoved, tak by mala vediet aj uhadnut cisla sportky alebo inej loterie nie? Urcire je pri sportke menej moznosti ako ked ma vygenerovat zmysluplnu odpoved v rozssahu jednej A4.
Zajímavý dotaz a není možná až tak úplně mimo mísu, protože ty dvě úlohy možná mají něco společné.
1. Čeština má konečný počet slov a tudíž lze spočítat konečnou vzájemnou kombinaci, přesto ne všechny kombinace např. 6 slov by dávaly smysluplnou větu. Sportka má daný počet čísel v osudí a daný počet losovaných čísel => konečné množství kombinací lze tedy vypočítat stejně jako všechny kombinace českých slov, kde počet slov je 6.
2. Pokud v češtině všechny teoreticky možné kombinace 6 slov zcela jistě nebudou dávat smysluplnou větu, pak obdobně lze (?? možná) stanovit předpoklad, že ve Sportce je menší pravděpodobnost vylosování některých kombinací – např. 1.2.3.4.5.6, protože je třeba vzít do úvahy, že vždy se jedná o stejné „míčky“ stejné hmotnosti, stejné schopnosti se odrážet, je stanoveno min. protočení bubnu nebo čas míchání, bude stejná rychlost míchání, losuje se na stejném místě, proto i gravitační zrychlení bude vždy stejné, stejná teplota prostředí atd. Těžko říct, ale svým způsobem by tyhle reálné fyzické faktory mohly způsobovat, obdobu smysluplnosti kombinace 6 slov v češtině – prostě teoreticky je možná jakákoliv kombinace, smysl/reálné losování použitelné kombinace zmenšuje.
To je co mě „na první dobrou“ k Vašemu tématu napadlo. Čistě teoreticky by někdy (!) mělo jít vypočítat, jaké čísla „padnou“, pokud budete znát všechny (!) parametry, které výběr ovlivňují – zdůrazňuji VŠECHNY(!), ovšem dnes ani zdaleka netušíme, které VŠECHNY to jsou … ale za, řekněme, 1000 let? …. za milión let??
Tohle zadání je podobné následujícímu: máte přesnou pyramidu malých kamínků, kdy znáte parametry každého z nich (hmotnost, teplotu, hustotu, materiál, přesnou pozici v hromadě … atd.) A nyní si představte, že do této hromady vystřelíte z děla kulatou kouli – a opět, budete znát všechny parametry výstřelu, koule, děla atd. Navíc budete znát všechny parametry prostředí – aktuální rotaci Země, magnetismus v místě, kosmické síly v místě atd. Zkrátka, pokud znáte opravdu VŠECHNY parametry, které budou děj ovlivňovat, pak by mělo být matematicky možné spočítat kam který kamínek odletí a polohu, v jaké skončí … že to bude obtížné počítání je asi jasné. Ostatně – srovnejte možnosti výpočtu Neandrtálce a dnešního člověka. Stejně takový odstup může být mezi dneškem a – řekněme – za 3000 let 🙂
„Čistě teoreticky by někdy (!) mělo jít vypočítat, jaké čísla padnou“:
Uff.
Sportka funguje v podstatě jako generátor náhodných čísel. Výsledkem losování je nepředpověditelná sada čísel se stejnou pravděpodobností. Je vyloučeno vypočíst, jakou kombinaci šesti náhodných čísel generátor vygeneruje.
Zjevně jste se neobtěžoval text dočíst. Varianta nepochopení mi nepřijde pravděpodobná.
Neserte se do mě.
Dočetl jsem: „pokud znáte opravdu VŠECHNY parametry, které budou děj ovlivňovat, pak by mělo být matematicky možné spočítat „.
Matematicky není možné spočítat, jaká z 13 983 816 možných kombinací bude vygenerována generátorem náhodných čísel.
A tam jste skončil s čtením a hned to setřel ? Myslím, že ten příklad s dělem trochu dále jasně vysvětluje, jak to autor, do něhož se vašimi slovy serete vy, celé myslí.
Nebyl jste za mlada předseda třídy?
Tady https://web.litterate.cz/jak-ta-ai-vlastne-pracuje/comment-page-1/#comment-703291 si přečtěte poslední odstavec, a dejte mi pokoj.
Na rozdíl od vás nebyl. Vy si pořádně přečtěte co pan Dvořák vysvětluje v celém https://web.litterate.cz/jak-ta-ai-vlastne-pracuje/comment-page-1/#comment-703180 a přestante se pokoušet mistrovat. Vymyslet si, že někdo napsal myšlenku co nenapsal vytrhnutím části textu z kontextu, a potom ho kritisovat není moc fér ani chytré.
To nic , to sou zase ty nejchytrejsi ,poucne uplne blby..
Zadny kombinace/generace nejsou treba…
Ve Sportce a vsech podobnych podvodech , jde o to vygenerovat 6 cisel ktery nejsou podany a tim nikdo nevyhraje tu prvni..
To je za ucelem , aby se prvni cena v milionech akumulovala a lidi vic utraceli za vicemilionovym snem , ve snaze uhodnout ty neuhodnutelny cisla.
Podnik Sportka tak vice vydela..To ale nestaci a ze zisku plati dane..Nic moc..Proto ..
Kdyz se miliony nashromazdi ,nekolikrat nevyhranim prvni ceny , pak to stoji za to , aby vsecko vyhral jeden….
S pomoci generatoru cisel , nahodou vyhrajou jeho cisla a ten se rozdeli …Ne s generatorem ,ale s tema co obsluhujou ten stroj..
Dan z vyher se neplati, podelit se s vladou je samozrejmy..
Velky penize , vice milionu jich , vzdycky vic velky podvody..
Vzajemna magneticka atrakce…
V oboru IT existuje následující protimluv – naprogramovat náhodné číslo.
Zopakujte si to ještě jednou: NAPROGRAMOVAT náhodné číslo. Tohle je ukázkový protimluv, protože náhodu, technicky vzato, nelze naprogramovat. Pokud ji předem naprogramujete, tak už to není náhoda.
Vezměme příklad – softwarový generátor náhodných čísel. Takže napíšete program, který bude třeba vypadat nějak takhle: vezmi dnešní datum, vynásob ho atomovým číslem s pořadovým číslem prvku součtu měsíce a dne aktuálního data, odečti aktuální čas a vyděl to fází Měsíce a přičti velikost svých bot v mm. Bude výsledek náhodné číslo? Záleží na úhlu pohledu – kdo nezná všechny podmínky, za kterých náhodné číslo vzniklo, tak bude věřit, že je to opravdu generátor náhodných čísel, protože vždy vypíše číslo, ke kterému nebude moci přiřadit algoritmus, jak vzniklo.
Jiná situace bude z pohledu programátora tohoto generátoru náhodných čísel, protože ten ví VŠECHNA kritéria, jak náhodné číslo vzniklo a bude tedy dopředu schopen určit, jaké číslo „padne“ … třeba bude stačit jenom vědět, kdy se má příště generátor spustit.
Takže to byl softwarový generátor náhodných čísel. A já tvrdím, že losovací stroj Sportky je mechanický generátor náhodných čísel. Rozdíl mezi nimi je pouze v tom, že u SW generátoru známe všechny parametry, kdežto u toho mechanického neznáme všechny parametry. Neznáme je dnes, ale co třeba za 1000 let? … třeba to bude úloha z matematiky pro postoupení ze základní školy na střední školu …
Aha. Sportka se losuje 3x týdně. Když budeme znát všechny parametry mechanického generátoru náhodných čísel, budeme moci každý týden 3x vypočítat, která čísla „padnou“, jestli vám správně rozumím. No, tak jo.
Ono se to dělá ve skutečnosti trochu jinak. 🙂
https://en.wikipedia.org/wiki/Hardware_random_number_generator
Dobrá, dnes vycházíme z toho, že určení náhodného čísla vzniká za podmínek, které dnes neumíme přesně definovat nebo vypočítat – třeba ten šum nebo nějaký kvantový jev. Rád bych zdůraznil že DNES neumíme.
Není to tak dlouho, kdy se IT prsilo „neprolomitelnou“ šifrou … přesněji prolomitelnou za xxx let výpočtu. Dále si dovolím připomenout, že Neandrtálec neměl potuchy o nějakých kvantových jevech, šifrách a jiných početních výkonech …a dnes máme.
S „neprolomitelnou“ šifrou nastal problém s příchodem kvantových počítačů – prostě stala se prolomitelnou v dosažitelném čase. Jaké budou počítače za 500 let? … za 1000 let? za milión let? Nebude proti nim náš dnešní nemodernější kvantový počítač třeba jako ten „Sčot“ s dřevěnýma kuličkama?
Co když výpočet kvantových reálií bude za 1000 let základní látka v 9. třídě ZŠ … co když jevy, které dnes neumíme vypočítat budou za 100 let předmětem triviálního výpočtu a na ten náš dnešní nemodernější generátor náhodných čísel budou koukat s pobavením, jak jsme mohli být tak naivní a hloupí?
Náhoda se nedá vypočítat, právě proto, že je to náhoda.
vezměme to opačně – za náhodu to považujeme proto, že neznáme všechny parametry a tudíž to neumíme vypočítat … dnes neumíme.
Všechny parametry náhody nebudeme znát nikdy. Proto to je náhoda.
Tak. Ano.
Přátelé, snad vás potěším tím, že v podstatě tady opakujte spor, který vedl Einstein s Bohrem. 🙂
Mimochodem, dodnes není úplně vyřešený.
Je to takové trochu jungovské:
Náhoda je v podstatě ten jediný nevypočitatelný bůh
nebo
Náhoda je zákonitost, kterou ještě neznáme.
Podle mne je to jako s některými pravidly českého pravopisu – „obojí je možné“.
Vzhledem k tomu, že náhodná čísla potřebujeme dnes (a jejich náhodnost potřebujeme v dalších řekněme max. několika letech), je aktuální procedura (TRNG) dostačující.
Co budoucnost přinese, nevím, a jsem celkem nakloněn Vaši teorii považovat za pravděpodobnou.
Tak ne. Nahodam ,kdyz sou potreba se pomaha..
Kazdej vi, ze si nemuze pomoct k penezum zadarmo a bez aspon trochu usili..
Stroj je zase jenom stroj vyrobenej na zakazku pro majitele Sportky, kteri dostanou povoleni provozovat a prodavat hadani cisel , vod vlady a pro jejich zisky a tak perfektni sichr, zaruka ,ze nikdy nic a nikomu nevykeca..
A nahodne generuje cisla. Ktery potom nekomu anonymnimu a samozrejme uplnou nahodou..
Vyjdou z 13 milionu moznosti Nahod.
Samozrejme obcas stroj vygeneruje cisla a tak necha vyhrat nekoho ,nezucastnenyho , to je soucast hry a zabavy, si pomoc k penezum. …
Ani nahodou , vo nahodach….
Je zajimavy k cemu vsemu se pouzivaji nauceny vzdelanosti a kolik milionu slov a diskusi je treba na vysvetleni neceho jednoduchyho.
Determination , taky neni nahoda..To je usili…
Neznajice vsechny parametry , parametru kilometry , je jen nahoda, ale v budoucnu odstranitelna..
Pan Buh a nebo budoucnost se pozvou a uz je hned v diskusi , vsecko vyreseny..
Determinace vyvoje taky neni nahoda.
Jenom tak vypada..
Ve skutecnosti sou rozdany kopie jedny partitury a vsichni zucastneny hraci/muzikanti , casto nevedomky hrajou v orchestru v urcenym rytmu , kazdej zvlast ale zaroven vsichni dohromady a tak se dohravaji ke konci skladby..Tou skladbou je zase nahodou, nase existence tady na zemi..
Nevím jak dnes, ale kdysi byla v manuálech funkce náhodného čísla nazývána „generátor pseudonáhodného čísla“, přesně z Vámi popisovaných důvodů.
Já už se tedy v IT dávno nepohybuju, ale v mé éře nic takového jak generátor náhodných čísel neexistovalo. Nevím, jestli se za těch 30-40 let podařilo „náhodu“ ochočit; spíš bych řekl, že ne. My jsme používali generátory pseudonáhodných čísel. Ty nejjednodušší fungovaly tak, že na základě parametru, který „nebylo možno předem určit“ (což není, resp. nemusí být totéž co „náhoda“) se přečetla část desetinného rozvoje nějakého iracionálního čísla (které lze s libovolnou přesností vypočíst jako součet členů nějaké nekonečné řady – už nevím, jaké, najdete určitě na Wiki).
A bylo to.
—
To, čemu říkáme náhoda, je děj tak složitý, že:
– všechny jeho parametry ani neznáme
– a i kdybychom je znali, je jich tolik, že není v našich silách vzít je do úvahy
V tomto smyslu nic jako náhoda neexistuje.
Ten slosovací stroj, ve kterém lítají míčky s čísly Sportky, je co?
A je matematicky představitelné, že někdo vypočítá kombinaci vylosovaných čísel?
Já jsem, pravda, na počty slabej, ale mám nevývratně za to, že to za žádných okolností možné není.
Proto pan Dvořák již v prvním příspěvku, který jste zřejmě nedočetl, psal :
Ostatně – srovnejte možnosti výpočtu Neandrtálce a dnešního člověka. Stejně takový odstup může být mezi dneškem a – řekněme – za 3000 let 🙂
Dovedl si Neandrtálec představit matematickou funkci s 32 miliardami parametrů? … řekl bych, že nedovedl, přesto dnes takové výpočty probíhají na trošku lepším DOMÁCÍM PC.
Řekněme, že pro mechanický generátor byste musel znát 100 biliónů parametrů a ty v reálném čase zpracovat … dnes asi nepředstavitelné, ale za 1000 let?
Ale parametrů náhody je 100 bilionů + 1
Tohle je otázka konečnosti nebo nekonečnosti vesmíru.
Ani ne, spíš jde v tomto případě o to, jestli je kvantová neurčitost zásadní princip popisu přírody.
Tak já už se rozloučím. Nakonec jsem se, jak jinak 😎 , zeptal vitlíki.
Zde je odpověď: https://share.google/aimode/DA5Uvnxz0MMOQxAyN
Dobrou noc.
Ta AI Vám odpověděla v podstatě v plném souladu s argumenty…
Fyzikální chaos: Pohyb míčků ovlivňuje proudění vzduchu, turbulence a vzájemné srážky.
Nepředvídatelnost: Drobné odchylky v poloze míčků na začátku vedou k úplně jinému výsledku.
Těch podmínek bude více -> poloha Země ve Vesmíru, rotace Země, magnetismus, sluneční a kosmické záření a milión dalších.
Tohle je pro nás DNES skutečně nevypočítatelný chaos – bavíme se ale o možnosti, že všechny tyto parametry znáte a umíte je zahrnout do výpočtu … a za těchto podmínek to bude vypočitatelné 🙂 … ale asi ne dnes a na dnešních počítačích 🙂
Znovu obdivuji Vaši trpělivost. To bych nedal.
→ Tymákovan 22:15
Opakuji naposled, abyste se do mě přestal srát. Ten odkaz, co jsem dal, byl takový jakoby smířlivý, víte? Buďto to nepoznáte, tak jste debil, nebo to poznáte, tak jste poštívač.
Zborcený Harfyton 30 srpna, 2026 (22:23)
Jo, teď jsem se trochu spletl. Impulsem k tété poznámce jste nebyl vy ale křídla, neměl jsem to věšet pod vás, to se omlouvám.
této
A vsechny micky na moment zmizi z voci..
Tohle je pro nás DNES skutečně nevypočítatelný chaos – bavíme se ale o možnosti, že všechny tyto parametry znáte a umíte je zahrnout do výpočtu … a za těchto podmínek to bude vypočitatelné 🙂 … ale asi ne dnes a na dnešních počítačích 🙂
Je mi líto, ale podle aktuálního stavu fyzikálního poznání to vypočitatelné nebude nikdy na žádných počítačích. Tuto představu „skrytých parametrů“, které když budeme znát, tak zdánlivě náhodný výsledek budeme schopni deterministicky spočítat, poměrně přesvědčivě vyvrátil John Bell a experimentátoři, kteří navázali na jeho teoretickou práci.
Hleďmež!
Tak jak, Tymákovane, napálíte to Borowitzoj [30 srpna,2026 (23:36)] jako mně?
Zborcený Harfyton 31 srpna, 2026 (1:47)
Víte ono je to asi hodně o formě. Porovnejte si svoje Zborcený Harfyton 30 srpna, 2026 (20:36) s Stan Borowitz 30 srpna, 2026 (23:36) ne z pohledu tvrzení, ale formy ( není útok, vysvětluji ). A já mám asi tu blbou vlastnost, že na projevy některých vlastností v textu reaguji jak se do lesa volá.
Co se mojí reakce na Stan Borowitz 30 srpna, 2026 (23:36) týče, příspěvek jsem viděl než jsem šel spát, ale reagovat jsem z technických důvodů již nemohl, tak jsem chtěl jen připomenout třeba také vědecky podložené důkazy, že nic těžšího než vzduch nemůže létat. Je to jako již dnes tady mnohokrát vysvětloval pan Dvořák. Z pohledu dnešní vědy jistě, ale s poznáním a technickými možnostmi za 1000 nebo 3000 let ? Jen dodám, také po zkušenostech z dnešní „debaty“ o Afganistánu, že tady jsme snad na rozdíl od tamní autorky všichni dost inteligentní, abychom se pochopili i respektovali a nemuseli po sobě plivat oheň.
Odpovědět: Tymákovan napsal: 31 srpna, 2026 (3:10)
Samozřejmě to respektuji, proto jsem taky napsal „podle aktuálního stavu fyzikálního poznání“. Myslím, že jinak to ani nemá smysl posuzovat, protože pak bychom mohli tvrdit třeba i to, že jednou věda prokáže existenci vodníků a hejkalů, protože je jen dnešními prostředky neumíme detekovat (pokud to oni sami nechtějí).
Zajímavý je spor deterministický versus pravděpodobnostní charakter přírody zejména z pohledu otázky svobodné vůle. V přísně deterministickém vesmíru pro ni z logiky věci není prostor…
Děkuji, přesně tak.
Já si myslím, že to možné je, ovšem za okolností, které jsou reálně (!!!) nesplnitelné. – Což není úplně totéž, co píšete Vy.
—
Vezměte v úvahu, že žádný fyzikální pokus nelze zopakovat za 100% identických podmínek. Sada faktorů, které se na průběhu a výsledku experimentu podílejí, je (může být) obrovská a my zpravidla neznáme všechny. Známe pouze ty, u kterých máme ověřeno, že předmětný děj ovlivňují dominantně; ty pak regulujeme a ostatní zanedbáme.
Mechanický generátor náhody je záměrně zkonstruován tak, aby sada parametrů byla obrovská a navíc stejně neměřitelná. – Já se domnívám, že i kdybychom tato omezení nějak překonali a sestavili matematický model, extrémně náročný výpočet by možná trval déle, než by došlo ke slosování.
—
Ale Vaše nevývratné přesvědčení respektuju a nemám v úmyslu Vám ho vyvracet. Jen uvádím přesvědčení své, které je sice vyvratitelné, ale zatím se to nikomu nepovedlo. – A shodou okolností, snad náhodou, je to přesvědčení jiné než Vaše.
Mně se zdá, že nejsme ve sporu.
Já jsem napsal „že to za žádných okolností možné není“,
Vy píšete „možné to je, ovšem za okolností, které jsou reálně (!!!) nesplnitelné“.
No, formuloval jste to přesněji. Leč já s tím (s Vámi) souhlasím.
DNES a v naší matematice a fyzice nesplnitelné.
Nebudou na nás za 100 000 let hledět jako my dnes na Neandrtálce, který možná uměl spočítat jen tři kamínky?
Nemám v úmyslu se s Vámi přít (žádný rozumný výsledek by to nepřineslo), takže tím by se dala rozprava ukončit. Přesto si dovolím tvrdit, že Vaše a moje tvrzení nejsou ekvivalentní. Vaše tvrzení je daleko širší, je absolutní. Mé tvrzení ne.
Nechce se mi budovat aparát, abych to (nevývratně) dokázal, ale nabídnu něco jako vzdálené podobenství.
Jednou z oblíbených rekvizit informatické vědy je Turingův stroj. Je dokázáno (nevývratně!), že Turingův stroj dokáže totéž, co PC na Vašem stole nebo mobil v mé ruce. Právě jsem jej vytáhl z kapsy a dívám se na aplikaci, která signalizuje stav mého auta: je v pořádku, zaparkováno u domu; okna, dveře, kapota zavřeny, nafta ještě na 800 km, AdBlue na víc než 16000 km. Je to info ve skoro reálném čase.
Tohle všechno umí i Turingův stroj. Kdybych od něho tyto informace žádal, na sto procent by mně je opatřil. Ale než by se tak stalo, molekuly a atomy mého auta by už dávno byly kdovíkde a každá jinde.
Přesto, že Turingův stroj tyhle a dokonce i mnohem onačejší věci umí, reálně jsou Turingovým strojem nesplnitelné.
Věřím, že jsem Vás nerozzlobil.
Dobře. Beru své absolutní tvrzení zpět a nahrazuji ho tvrzením Vaším, se kterým se ztotožňuji. Bez ironie, bez rozzlobení, myslím to vážně.
Zborcený Harfyton 30 srpna, 2026 (22:30)
👍
Doplňující dotaz:
Co, Alefe, říkáte na příspěvek Stana Borowitze https://web.litterate.cz/jak-ta-ai-vlastne-pracuje/comment-page-1/#comment-703435
?
Četl jsem a vrátím se k tomu – odpoledne/večer.
@ Zborcený Harfyton
—
Odpověď zavěsím někam mimo toto vlákno, tady už je nepřehledno.
Našel jsem a děkuji Vám.
Já si teď nevybavím odborný termín, ale když jsem ještě studoval a nějakou dobu potom byla ve strojařině metoda převedení tělesa na body. Těch bodů tehdy mohlo být velmi omezeně a výpočet trval hodiny. Dnes jsme po pouhých čtyřiceti letech výrazně poskočili, rozmnožili body, zkrátili čas. Proč by to za 10000 nebo 3000 let, pokud se lidstvo nevymlátí ale bude nadále rozvíjet, nemohlo být někde, kam naše představivost nesahá ?
Metoda konečných prvků…?
Přesně, díky. Konečné mi v hlavě nějak znělo, ale prvky nic.
Jeví se mi tak, že dotaz na sváření převést z komunikačního protokolu lidského rozhraní, vyhledat v databázích informace ve všech formách, zpracovat a převést do komunikačního protokolu lidského rozhraní, odpovídající úrovni dotazu.
„AI“ režim jsem začal využívat při prohledávání Internetu. Včera hledal něco z oblasti audiotechniky, našel ušetřil jsem několik hodin. Dověděl co potřeboval, i něco navíc na co jsem se neptal, ale v té souvislosti se hodilo.
K prvnímu odstavci -> tak takhle AI bohužel nepracuje … v lokální instalaci na PC bez připojení k internetu by nevypsala žádný výsledek,
Hmm… ani v God mode?
Ujasněme si, o čem se bavíme – model je následující:
mám PC, stáhnu a nainstaluji soubor AI 32b, ODPOJÍM počítač od internetu a AI spustím. Za těchto podmínek bude AI normálně fungovat, ale nemá možnost si nějaké data stáhnou z internetu, takže Vám nepomůže ani „God“ mode ani žádný konektor …
Zadnej neandrtal sam nic nestvoril , vzdycky jich bylo a spolupracovalo vic..Donuceni ubytkem zvere , vynalezali spolecne vice efektivni metody lovu a jednou tohle bylo nastartovany , uz to neslo a nejde zastavit..
Protoze dobytek ,napr. uz je zorganizovanej , lov neni treba , prikrocilo se k masovym lovum lidi….Ovladnutim a zahnanim do stad nejdrive..
Do EU napr..
Mám připravenu ne dlouhou, věcnou odpověď na v základě technicky insintní výplod pana autora. Ale nechce se to sem umístnit. Pan si prostě užívá roli samomenovaného místního guru, za zády s Vůdcem s právem mazat…
Žádné příspěvky nemažu, proto se nebrzděte a klidně napište, že počítač nepočítá, ale přemýšlí a uvažuje … Doba, kdy počítače počítaly ve dvojkové soustavě jsou dávno pryč a dnes sofistikovaně přemýšlí, což nemá nic společného s primitivním počítáním.
Jistě znáte heslo … „nevaž se, odvaž se“ …
Nešaškujte. To máte s Vidlákem dohodnuto, třeba podle výskytu klíčových slov v příspěvku, že se sem nedá umístnit ?
Není v klíčových slovech, není záměrem. Občas se to kousne z technické příčiny.
Napiš v texťáku, ulož, překopíruj.
Guwno, proste to nejde, takoveto kraticke prispevky ano, tohle ne. Nahoda ?
Jelikož velmi oceňuji Vaši vytrvalost v dokazování, že počítač NEJEN počítá, tak jsem prošel SPAM komentářů – nic od Vás tam není … chyba bude někde jinde.
Si z nás delate prdel. Vy si odbornou opozici prostě nemůžete dovolit, teď odporným způsobem hrajete žoviálního a blahosklonního.
Jak říkám – nemažu a ve spamu není.
Ale tak si uvědomuji, že člověk se stále učí a nutno říct, že Vaše technika je originální.
Ne, pan Dvořák si z nás prdel nedělá. Měl byste respektovat princip ÚSOBÍ, pak bude vše oukej.
—
Úporná
Samohana
Opravdu
Blokuje
Intelekt
Čepičku z alobalu zkusil?
Přemýšlí? To se tak může jevit. Jen je blbec rychlejší a složitější.
Na nějaké úrovni složitosti bude simulovat člověka. Jen simulovat.
Mně se líbí to údajné samojmenování. Mohl bych ho prosím vidět ?
Dvorak v tom nejede.De zrejme vo problemy ty mechanizace a funkce ukladani..
Ale Vidlak z jiny zeme , uz povolil a privital na nas zrudu ,umlcovaci svini vevcu ,z jiny zeme , jako zacatek…To je fakt.
.Klaus z jiny zeme , taky hodne povoloval , na nas , tem z jinych zemi..
Cesi napr. jako vojaci bojovali proti nemeckym fasistum a proti slovenskym fasistum, ochotnym spojencum Hitlera , /ktery s velkou ochotou dodavali svoje spoluobcany , zidy nacistum do koncentraku. Radi zaplatili 500 risskych marek ,nacistum , za jednoho/..
A ochotou ke vsemu osvedceny uz slovaci , uz u nas a nam vladli vod 1967, nikoliv ovsem jako fasisti ,ale jako nejvic komunisticky komunisti..
Ulbrichtem a Breznevem plne schvaleny..
Cesi nebyli ochotny, naopak delali velky odboje a zamordovali nacistum Hajdricha a tak vladnout si v socialismu , si proto nezaslouzili …
A jak tohle mohlo bejt..Normalka , komunisti a fasisti meli mimo par kecu propagandy uplne vsecko spolecny..
Teror, popravy, persekuce , diktatory, koncentraky a vezneni , masovy propagandy agresivni nenavisti, vsecko…
Proc. Aby mohli bejt na sebe postvany, coz by s demokraciema , zatim neslo..
Pokracovani ,AI je nezajimava blbost,zase prostredek manipulovani a ovladani stada.Pomoci mechanicky shromazdenych dat a informaci..
Nahodou se vznikem SSSR v 1920 , ovladany po revoluci stranou Socdem ,bolsevickou sekci a vo neco pozdejc vznik nacisticky strany v tehdejsi demokracii .
Obe strany byly zurive delnicky strany socialismu. U nas v 1921,socdem,delnicka se rozstepila na komunistickou sekci , rovnez.
Jako to udelal Lenin v 1903 s ruskou socdem.
Zadnej z vedeni tech socdem delnickych stran, nikdy poradne nepracoval..
Ale celkem brzy se dostali do vlady, strana pracujicich , Ruska..
Byl tedy podobnej plan socdem sekce komunistu, parasitu stiticich se prace a pracujicich s umyslem a brzy, se jenom lzema , zmocnit vlady u nas..
Pozdeji nova generace komunistu vedena Gottwaldem ,odstranila stary komunisticky vedeni…
Ihned prikrocil Gottwald k oznameni , „…my se jezdime do Moskvy ucit , jak vam vsem /burzoustum /, zakroutit krky“.
Nikdo nema a nemel zajem vo takovy vyroky , kupodivu.
/Sedej v kancelarich celej zivot, studujou a prece nic nevedi, protoze vzdelani jim , zavre mysleni do koncentraku , stejne jako zavira svobodny lidi a uvezni za mrizema , aby nic nesmeli …
Jak tohle mohl uz tenkrat Gottwald vedet..Ze zase jako v Rusku , odehrajou stejnej prevrat za zhruba , taky 17 let , u nas…A co vsecko se odehralo mezitim..
Co vsecko v SSSR vedeli /Stalin/ a planovali dopredu, uz tenkrat a celej svet mimo nekolika , nevedel..
Jeví se mi tak, že dotaz na sváření převést z komunikačního protokolu lidského rozhraní, vyhledat v databázích informace ve všech formách, zpracovat a převést do komunikačního protokolu lidského rozhraní, odpovídající úrovni dotazu.
Manifest společnosti Palantir: Technofašismus v celé své kráse!
Když už je tu je řeč o AI, říká vám něco jméno Peter Thiel, firma Palantir a 22 hlavních tezí z knihy „Technologiská republika“ (The Technological Republic – Hart Power, Soft Belief and the Futur of the West) od Alexandra C. Karpa a Nicholase W. Zamisky, která se umístila na 1. místě žebříčku bestsellerů New York Times?
Kniha je jasný manifest technofašismu, prostě bomba. Total control par excelence! Je příznačné, že se tato kniha stala okamžitě bestsellerem a mainstream o ní pěje jen samou chválu. Není to podezřelé?
Když se taková společnost dostane do centra pozornosti a začne hovořit v rozsáhlých ideologických termínech o směru, kterým by se společnost měla ubírat, vyvolává to otázky, které nikdo veřejně neklade.
Nebezpečí nespočívá jen ve výzvě k otevřené represi a válečnému štvaní, ale také k jemnější transformaci: normalizaci dohledu, delegování úsudku na neprůhledné systémy a tiché soustředění moci v rukou několika aktérů, kteří tyto infrastruktury navrhují a ovládají a uplatňují globální vliv.
Z této perspektivy zní manifest Palantiru jako záměrná provokace, touha po autoritarismu a totalitní nadvládě díky AI.
Otvírá se další Overtonovo okno?
Lidé bděte!
https://coeckelbergh.medium.com/palantirs-manifesto-technofascism-in-plain-sight-c160ca377e9a
Upřímně řečeno já tomu vůbec nerozumím! Jak může AI z ničeho vytvořit odpověď na všechno!
Nezoufejte, vysvětlení bude v dalším díle … zatím to byla jen taková technická příprava 🙂 🙂 🙂
A máte-li úd maličký, strčte ho do úlu a zabouchejte.
ak ho mas maly, nezufaj
strc ho do ula, zabuchaj
🙂
IA má geny politika. Ten Vám také všechno vysvětlí, protože všemu rozumí, všechno chápe a o všem má přehled. Může se tedy fundovaně vyjádřit k čemukoliv, nebo něčemu jinému.
+1 🙂 🙂 🙂
Proč chodit ke kováříkovi…
AI není databáze, ve které má uložené všechny informace, které pak při odpovědi vyhledává. Při trénování se z obrovského množství textů, obrázků apod. naučí statistické vztahy a vzory – zjednodušeně řečeno, jak spolu souvisejí slova, pojmy a informace. Výsledkem není kopie těch dat, ale obrovské množství čísel (parametrů), které tyto naučené vztahy reprezentují.
Proto také velikost modelu nelze rozumně porovnávat s objemem původních dat. Podobně jako JPEG fotografie může mít výrazně menší velikost než původní obraz, ale stále z něj dokážeme získat jeho podstatný obsah. U AI je to samozřejmě mnohem složitější, protože nejde o kompresi ve smyslu ZIP/JPEG.
A ještě jedna důležitá věc: AI „všechno neví“. Umí velmi přesvědčivě generovat odpovědi i tam, kde si není jistá – a právě proto může někdy sebevědomě tvrdit úplný nesmysl. Když má navíc přístup k internetu, může si aktuální informace dohledávat, takže ani to, co právě odpoví, nemusí být celé „v jejím mozku“.
Takže těch „10 filmů“ není velikost znalostí AI. Je to maximálně velmi hrubé přirovnání k velikosti samotného modelu – a ještě záleží na tom, jaké parametry a jakou přesně velikost modelu počítáme.
Za mě je ale ještě zajímavější to, „proč vůbec může být v relativně malém objemu parametrů zakódováno tolik znalostí“. To je přesně ta část, na které to srovnání s „10 filmy“ trochu naráží.
Možná se mýlím, ale myslím, že z toho plyne, že AI bude vykazovat nejlepší výsledky v „mateřském jazyce“?
Dlouhodobě se zabývám softwarem k překladu (engl to czech, postaveném na větném rozboru, apod) a nejsem si jistý, že je vůbec možné naučit AI opravdu správně překládat (bez testů kompletní zpětné vazby, která zahrnuje vliv nově „vložených-zpracovaných“ informací na původní..): btw, chyby dělají i lidé, většina překládá texty do „svého způsobu mluvy“, bez respektu k významu slov (slovním základům, etc.), jenže v některých směrech mohou být překlady AI „úplně mimo“ mnohem víc, než „lidské“.
V podstatě je to podobné, jako používat kalkulačku, která občas udělá chybu, jenže abyste poznal kdy, musíte vše spočítat „manuálně“: pokud chcete poznat, jestli se např. Google Translator nemýlí, musíte zkontrolovat původní text slovo za slovem (rozhodně nestačí jen kontrola překladu). Takže bych, v této chvíli-vývojové fázi, v některých oborech užívání AI (ani překladačů) příliš nedoporučoval. Na straně druhé i lidé, třeba velící důstojníci na bojišti, dělají „občas“ chyby, takže vlastně „o nic moc nejde“.
..jinak dík autorovi za skvělý článek!!!
Je to tak. Vyplatí se s LLM mluvit anglicky (zejména v odbornějších a méně populárních tématech), výsledky jsou o něco lepší. Bude to nejen počtem zdrojů ale i tím, že větná stavba češtiny je složitější.
A vysvětlení/důvod je následující:
anglické slovo spotřebuje v průměru 1,3 tokenu, zatímco české slovo vyžaduje přibližně 2 až 3 tokeny
Proto je práce v angličtině přesnější.
Dám to ještě sem protože přerdpokládám že bude vymazáno.
ema napsal:30 srpna, 2026 (11:00)
NJN mne ppobavila ta ? vyhrůžka“ že kdo nebude přitakávat či dá smyslupné námitky – bude vymazán – geniální, ale vevčo už to v historii bylo a kde jsou autoři. jste ubohá, vzteklá .. njn n ic ve zlém. A můžete mazat
Tady to Vevča myslím vymazat nemůže, to by musel pan Dvořák nebo globální správci.
Ema: Takove mate nutkani k osobnostnim utokum, ze tim plevelite i jine diskuze? To je naposled, co vam odpovidam, Emo.
Myslím, že zatím chápu, díky moc. Kontrola, tato verse neřekne, kde Havlíček Borovský psal o víně, když ta online musela OCRkovat fotky, je to tak ?
Lokální instalace má v principu stejný „mozek“, jen díky zaokrouhlování parametrů menší -> provádí tedy výpočty s o něco menší přesností.
Pokud on-line verze potřebuje něco „naskenovat“, aby si doplnila údaje pro svoje výpočty, pak lokální verze může totéž.
Rozdíl může nastat při požadavku generování AI videa – jde to i na lokální instalaci, ale musíte mít velmi výkonné grafické karty s technologií CUDA od NVIDIA.
Jo aha, jako že ta lokální verse může mít externí archiv na prohledávání, jehož informace ji ale nezatěžují ve smyslu, že by je musela držet. Rozumím, děkuji.
Jj – lokální verze má v principu stejné možnosti. Obě instalace jen počítají, protože počítač nic jiného neumí.
Rozdíl je ve výkonu výpočetní části/grafických karet. Je jasné že jeden procesor (CPU) se nemůže možnostmi propočtů rovnat datovému centru, kde jsou „spřaženy“ desítky CPU a desítky grafických karet.
Lokální výpočet tedy bude pomalejší a méně přesný … ale dnes již, díky výkonnosti CPU, použitelný
Rozumím, díky. Teď mi ještě vrtá hlavou, jak pravděpodobnostmi dá dohromady správné svařovací parametry, tady bych intuitivně čekal spíše použití nějakých vzorců, ale to jistě ještě bude v budoucnu.
Vtip je v tom, že různých tabulek se na internetu vyskytuje hafo. AI umí soustředit „rozptýlené vědění“ a vybere (formou analogií, nikoli dedukce, to autor popisuje velmi přesně) nejčastěji se vyskytující (což bude i nejpřesnější) řešení. Někdy dojde k halucinaci, zejména pokud se ptáte na to, co se nedá jen tak nalézt.
Průser nastane, až bude věštšina zdrojových textů vytvářena také AI a vnesené halucinace se začnou násobit.
„Průser nastane, až bude věštšina zdrojových textů vytvářena také AI a vnesené halucinace se začnou násobit.“:
Autofagie halucinací (Model Autophagy Disorder; MAD). Řetězením halucinací dochází k interpretativnímu posunu (Interpretative Drift) a degeneraci dat. Po několika cyklech takové autofagie model „zešílí“ a začne produkovat výhradně nesmyslnou kaši (gibberish).
To je ovšem příležitost, moderně řečeno výzva. Řešení hrozící vysoké nezaměstnanosti: Budou vytvořeny statisíce, světově možná i desítky milionů nových pracovních míst pro živé lidi, kteří budou „manuálně“ pomocí své přirozené inteligence a na základě starých zaprášených papírových knih vše kontrolovat a nalézat a odstraňovat halucinace inteligence umělé.
Hledáme pracovníky na pozice: korektor syntetických dat, detoxikátor datových sad, analytik degradace modelů, kurátor sémantické pravdy a diagnostik halucinačních řetězců.
Ostatně podobný problém má i inteligence lidská; stačí si číst diskusní fóra, kde se přispěvatelé cyklí v konspiračních teoriích a bizarních vývodech, protože jim chybí kontakt s realitou.
Proto se celkem dobře diskutuje o pokládání podlahy na statku, o něco hůře o české politice a ještě hůře o válkách vedených kdesi na východě.
Kurátor sémantické pravdy je dobrá pracovní pozice. Trénuju na ni. 🙂
A ještě docenti felicistiky a negativní zahrávači, aby lidé byli šťastní. Jako v jednom Paralově scifi románu .
Ano, přesně, negativní zahrávač je vlastně Hul…x, taky přesycuje všechny diskuse AI, aby ji tím ostatním zošklivil.
Práce bude pro lidi pořád dost.
Mrtvy duse.
Potemkinovi vesnice , ktery ale nikdy v Rusku nebyly..Jenom jako pomluvy na zapade..
Cim vic a nejdelsiho vysvetlovani/poucovani ,s pouzitim budoucnosti, tim mene rozumim/vice nerozumim. Zaroven.
Zrejme je to zamer , stupnovani absurdne ,abstraktniho chaosu..Zniceni reality zaroven.
Kdo to chce a plati v miliardach.
Teprve kdyz mi nekdo strucne nanejvejs dvema vetama ,oznami vocode, budu s pouzitim rozumu , vedet..
Vic se dozvim ctu, kdyz vypnu internet..
Uz vidim ty dalsi kaskadovity vypinani , v demokracii zvany , postupny..
Vypinani , az posledni zhasne svicku ..
Dodanou ,urcite z nevypnuty/vypnuty , Ciny..
Nebo az nekdo ty dalsi Potemkinovsky Ai, nebo Gogolovy ,Mrtvy duse a upiry , vodstrani ze sveta. ..
vitlíki k tomu říká:
S tím, jak AI modely generují stále více obsahu na internetu a další modely se tímto obsahem učí, roste hrozba kaskádových chyb (tzv. model collapse neboli zhroucení modelu z vlastních chyb). Až bude docházet k nebezpečnému řetězení halucinací, firmy a instituce budou muset zavést pozice zaměřené na audit pravdivosti, kontrolu znalostních grafů a ochranu před sémantickým zkreslením. Možné názvy budoucích profesí: AI Truth Auditor, Semantic Integrity Manager nebo Knowledge Graph Curator.
Je otázka, zda to považovat za „chybu“ …
Představte si, že máte ambici řídit a ovládat svět – pak kaskádovité vytváření iluzorní/neexistující reality může být přímo cílem Vašeho snažení.
Chcete např. docílit, aby teorie lepševiků byly jediné dostupné lidem – tady „kaskádovité“ šíření lepševických bludů, které nemají odraz v realitě je žádoucí …
Už v tom žiju.
Jen připomínám, že AI dává relativně přesné odpovědi i když je PC odpojen od internetu – v tomto případě nějaké „dohledání“ a „rozptýlené vědění“ jaksi není k dispozici 🙂
Ano, pokud už si vytvořila svůj „model analogií“.
A co případ, kdy nainstaluji, odpojím od internetu a až poté spustím?
Kde nic není, ani AI nebere.
U mne nastalo to „vypojeni“, uz davno..
Pamatuju si jak sem stal pred barakem a pred radou topolu a zacal , z niceho nic , procesovat svet……. jako lidem a mne diteti a lidskymu zivotu nepriznivou , zlocinou ,zbesilou ,smrtonosnou, zmaterializovanou ilusi..
Polehcujici okolnost , este sem se nestal zakem ,ve skole.
A bylo brzy po valce .
Muj zaver. Tenhle svet neni nic moc. A potom uz nikdy nebyl a porad vic..