Rakouskem hýbe otázka – vrátí se Sebastian Kurz do politiky?

A to přesto, že on sám to popírá. Jeho poslední aktivity, kdy se opakovaně po boku politických veličin především ze své rodné rakouské lidové strany (ÖVP) objevuje čím dál častěji na veřejnosti a budí mediální pozornost, nicméně k těmto úvahám vedou. Jak řekl jeden host v Servus TV talk show „Links, Rechts, Mitte“: „Být kancléřem Nehammerem (ÖVP)“, budu pořádně nervózní.“ Nervózní jsou i politici tzv. levice, především rakouští sociální demokrati (SPÖ) a Zelení, kteří před dvěma roky rukou společnou a nerozdílnou donutili Kurze odstoupit z funkce kancléře spolu s hysterickými médii. Kromě vraždy ho vinili snad ze všeho – korupce, rozkrádání, lhaní před vyšetřovacím výborem rakouského parlamentu a dalších čachrů. Po dvou letech zplichtila speciální protikorupční prokuratura WKStA jakousi obžalobu ze lži pod přísahou – víc dohromady nedali – a v říjnu slavnostně začne proces, od kterého si Kurzovi nepřátelé – včetně FPÖ – slibují jeho definitivní konec v politice a snad dokonce doživotní uvěznění. Takový má člověk alespoň pocit, když slyší, jak o něm mluví jako o těžkém zločinci. Panuje prostě panika, protože ať si o Kurzovi myslíme, co chceme, jako rakouský kancléř byl politikem světového formátu, což nejen domácí opozice, ale zejména německá kancléřka Merkelová těžce nesla. Tak si také přiložila polínko na jeho hranici, ovšem zprostředkovaně.

Speciální prokuratura WKStA má úspěšnost u soudů asi 1 %. Jejím úkolem však není dovést obžalované k rozsudku, ale zničit je politicky i ekonomicky. To se jim podařilo v případě bývalého vicekancléře Heinze -Christiana Stracheho (FPÖ), který po Ibiza aféře neprohrál jediný soud z těch, které na něj navršili, ale byl dokonale finančně i zdravotně vyčerpán a odrazen od jakéhokoli dalšího politického angažmá.

Na druhou stranu odcházejí skuteční zločinci – sběratelé dětského porna – od soudu jako svobodní lidé s podmínečným trestem. To je případ rakouského herce známého u nás ze seriálu Komisař Rex a z filmu Korzet, Floriana Teichtmeistera, který poté, co byl usvědčen z držení desetitisíců nahrávek dětského porna, odešel od soudu s dvouletou podmínkou. Teichtmeister ovšem byl ten správný angažovaný umělec za lidská práva a proti konzervativní ÖVP.

V souvislosti s uvedením hned dvou filmů s tématikou „Kurz“, tedy dokumentu o jeho osobě, nazvaném jeho jménem a „protidokumentu“ Ballhausplatz o „nekalých praktikách“ ÖVP za jeho vlády, poskytl Kurz rozhovor novinám Kronen Zeitung. O rozhovoru, který je jinak k dispozici jen pro předplatitele, obšírně informoval rakouský Exxpress:

„Sebastian Kurz v rozhovoru překvapuje bystrou a ostrou kritikou „levicových politických elit“. Vidí „totalitní manýry“ u „klimakleberů“, tedy těch, co se různě lepí na silnice, a ruský plyn byl podle něj „tahounem naší prosperity“, kterou nyní Evropa ztrácí. Nízký zájem o země BRICS je podle něj zarážející. A: Teichtmeisterovy činy jsou „neúnosné a ohavné“.

V září budou v rakouských kinech uvedeny dva dokumentární filmy o Sebastianu Kurzovi: „Kurz – der Film“ a od příštího týdne „Projekt Ballhausplatz“. Bývalý kancléř důrazně popírá, že by financoval první film. Když přišla žádost o rozhovor, zpočátku odmítl a souhlasil pouze s opakovanými žádostmi. Myslí si, že „film dává prostor různým úhlům pohledu. Říká: „Moji kolegové a já, stejně jako političtí oponenti, každý může získat svou představu.“

Když se novinářka „Krone“ pustila do rozhovoru, vyvolala u Kurze velmi originální a bystré „přiznání“. Stručně řečeno: „Teď mohu odhalit tajemství. Vlastně jsem spolufinancoval film. Ale ne tento film, ale anti-ÖVP film od Kurta Langbeina. Platím daně a televizní poplatek, který bude od příštího roku povinný pro všechny domácnosti. A poté, co film „Projekt Ballhausplatz“ podpořila ORF, Filmový fond města Vídně a Filmový institut, jsem stejně jako mnoho dalších Rakušanů podpořil tento anti-ÖVP film. Ale rozhodně ne film Kurz, to mohu stoprocentně vyloučit.“

Bývalý kancléř považuje za pozoruhodné, že všichni mluví pouze o financování „Kurz – der Film“. „Co mě překvapuje, je skutečnost, že některá média vykreslují jako podezřelé, když je film natočen bez veřejného financování. Takže nyní žijeme ve společnosti, kde je vládní financování normou a cokoli, kde podnikatel riskuje, aby byl ekonomicky úspěšný, se zdá podezřelé.“

Kurz také vysvětluje, proč nechtěl poskytnout rozhovor filmovému štábu Kurta Langbeina: „Sám Langbein na své domovské stránce píše o převzetí moci skupinou mladých mužů, kteří dovedli republiku na pokraj demokracie. Při vší úctě: Myslím, že různé názory jsou důležité a jsem přesvědčený demokrat. Ale každý, kdo rámuje demokratické volby jako ‚převzetí moci‘ a používá takové formulace, se záměrně snaží vyvolat špatný dojem a nerespektuje demokratická rozhodnutí.“

Kurz také diskutoval o aktuálním dění a dal jasně najevo, že nemá za cíl návrat do politiky. O zločinech bývalého herce z vídeňského Burgtheater Floriana Teichtmeistera říká: „Jako pro otce dítěte je pro mě představa, že jsou malé děti týrány a že existují lidé jako Teichtmeister, kteří to s potěšením sledují, nesnesitelná a nechutná.“

Otevřeně také útočí na politiku sociálního chlácholení, „wokeismu“ a debat o údajných 34 pohlavích. Stručně řečeno: „Nejvíc mě rozčiluje, že podle mého názoru se věci na Západě ubírají špatným směrem. Toto nepřátelství k výkonu, například tam, kde jsou lidé přesvědčováni, že by měli pracovat méně. Zejména toto „woke – probuzení“, kdy je nám všem řečeno, co můžeme říci nebo i to, co si můžeme myslet. Také nerozumím debatám o tom, zda by kromě biologických dvou mělo existovat ještě 17 nebo 34 dalších pohlaví.

Cítí tlak od „politických elit zleva“ které zastávají názor, že „jejich způsob myšlení je jediný správný a se vším ostatním je třeba bojovat, možná i legálně. “Totalitní nárok“ vidí i v hnutí „klimatických lepičů“. „Můžeme u nich vidět, že „fundamentalistické myšlenky jsou tak silné, že mladí lidé jsou sváděni k porušování zákonů, jdou kamkoli, způsobují chaos a nestarají se o nikoho a o nic. Nezáleží na tom, jestli je to šestileté dítě, které se těší na první školní den, nebo záchranné vozidlo na cestě někomu pomoci.“

Je absurdní, „že policisté jsou nyní vybaveni olivovým olejem k odstranění lepidla a kamerou na těle, aby natočili, zda jednají tak, aby neriskovali, že budou později nahlášeni. Kurz nechápe, proč by se s“ klimatickými lepiči“ mělo zacházet v rukavičkách.

Evropa podle Kurze v současné době zapomíná, „že mnoho částí světa nás v současné době míjí z hlediska hospodářského rozvoje a prosperity“.

K dohodě o plynu s Rakouskem řekl: „Levný plyn z Ruska byl v posledních desetiletích motorem naší prosperity. Kdybychom už nedostávali plyn z Ruska, lidé by už nemohli vytápět své domovy, část našeho průmyslu by se zastavila a republika by už nebyla schopna zajistit základní potřeby, jako je teplý domov.“ Je velmi pomýlené věřit tezím, že „Rusy to bolí, když vypnete plyn v Rakousku.“ Spíše „je tomu naopak“.

Za pozoruhodnou považuje i lhostejnost Evropy k poslednímu vývoji v zemích BRICS. „Co mě překvapuje, je, že pro nás není problém, že se k zemím BRICS právě připojily další. Toto sdružení nyní představuje téměř polovinu světové populace. V mnoha částech světa stále existuje solidní hospodářský růst, zatímco v Evropě v současnosti sklouzáváme do recese.“ Evropa se však „stále považuje za střed světa a na téměř všechny ostatní země shlíží se zdviženým ukazováčkem“.

Tolik Exxpress a Stefan Beig.

Stejné myšlenky prezentuje v Německu levicová – v tradičním slova smyslu – politička Sahra Wagenknechtová. Když jsem četla Kurzův rozhovor, jako bych ji slyšela – a její neúnavnou kritiku války a válečného běsnění, stejně jako ekonomického sešupu Německa. A je jedno, že ona je nominálně pořád v německé Levici a Kurz je konzervativec, stejně jako Orbán. Řídí se zdravým rozumem – německy Hausverstand – a odmítají slepě nakráčet do Soumraku Západu. Je třeba, aby nezůstali sami. Sahra snad založí vlastní stranu, možná i Kurz. U nás by to mělo jít také.