30 října, 2026

O kořenech…

Pocházím z rodiny, která svůj původ odvozuje od Petra Chelčického. Moji předci byli zaťatí Čeští bratři, kteří přijali Husovy myšlenky, ale odmítli je šířit ohněm a mečem. Pro přesvědčení trpěli, místo aby se pro něj bili. Po Bílé hoře sto let udrželi tajně svou evangelickou víru a když pak byli nuceni pro tuto víru opustit Vlast, udrželi v Prusku dalších dvě stě let český jazyk. Po mamince jsem zdědil širokou duši ze stepí a hluboké sepětí s rodinou,která jediná vás podrží, když se kolem vás sype svět. Víra v mém životě hraje obrovskou roli a můj bratr to má stejně. Dostali jsme do vínku schopnost vidět důsledky dávno předtím, než se stanou a vědomí, že co si člověk neudělá sám, to nemá.

Po celý svůj život jsem se snažil být svědkem křesťanské víry. Dostal jsem ji od obou rodičů, po mamince sentimentální, po tátovi zaťatou. Víru, pro kterou Hus zemřel, ale která přežila Bílou horu i jezuitská gymnázia, která přežila vypálení Kyjeva Čingischánem, přežila německé i banderovské běsnění a přežila pády všech moderních utopií vedoucích do stejné řiti. Víru, která umožnila mým pradědům klučit prales a nezapomenout na zemi svých otců.

Patří k tomu i mé příjmení – poněmčelé, protože i to patří do rodinné historie, ale původně znějící „Škeřík“ tedy ten, kdo se šklebí, protože přesně takhle naše rodina přežila všechno. Dělali jsme si srandu ze všeho, i z vlastní bídy. Na habsburské, pruské, nacistické, sovětské i evropské hodnoty jsme se po staletí dívali s úšklebkem a mysleli jsme si své.

Po čtyřicet let svého života jsme se snažili tohle předat dál. Táta byl představeným sboru, já i brácha jsme vedli skupinky mládeže, pokoušeli jsme se misionařit, přivádět k těmto hodnotám i další lidi, prostě snažili jsme se našimi životy naplňovat to, co si můžete přečíst skoro na konci Bible, že máme přivádět k Bohu nové učedníky.

Nedařilo se nám to. Čtyřsetleté hodnoty a skoro nikdo je nechtěl. Hodnoty pevnější a osvědčenější, než vše, co nabízí moderní svět a smůla, prožili jsme spolu s českými církvemi jejich pád, kdy za třicet let přišly o osmdesát procent členů. Nikdo v této zemi po roce 89 nezažil horší pád než církve a to jsme přišli o stamiliardy v privatizačních rozkrádačkách. Přišli jsme o tisíce fabrik, ztratili jsme průmyslové kompetence a stali jsme se montovnou, ale ani zdaleka to nebyl tak šílený pád, jaký zažily české křesťanské církve. Majetkové restituce tomu jen dodaly dynamiku. Poločas rozpadu církví je pouhých deset let. Při každém sčítání se k nim hlásí polovina lidí, co minule.

A pak jsme naši církev opustili a najednou byl problém pryč. Najednou nebyl problém, abychom byli slyšet a nebyl problém o našich hodnotách mluvit. Problém totiž nebyl ani ve víře, ani v Bohu, ale v církvi.

Proč? Inu, protože když český člověk vidí, jakým způsobem se církve k Bohu hlásí, tak s tím nechce mít nic společného. Nechce mít nic společného s institucí, která není protiváhou režimu, ale jeho součástí. K čemu je církev, která chrání režim proti lidem? K čemu další instituce, která chrání moc? Smysl církve byl vždycky ve zmírňování dopadů neuvážených rozhodnutí mocipánů na obyčejné lidi, ale jen u nás je církev vždycky spolehlivým nástrojem na upevňování režimu. Čím bezohlednější režim, tím lépe a radostněji mu církev slouží. Na jednoho Piťhu připadá sto Halíků.

Tak jak ubývali církvím farníci, stejně rychle se přijímaly všechny ty LGBTNSDAP hodnoty, vstřebávala se zelená ideologie, až už nakonec nezbylo nic z dávných zápasů o milosrdenství k těm nejmenším a nejnuznějším. Místo zápasu o pravdu se bojuje za koncesionářské poplatky, místo poskytování identity těm dole, se poskytují prebendy těm nahoře. Místo hlasu marginalizovaných zní hlas Urušuly Leyenové. Místo útěchy zní napomínání, káže se voda, ale pije se víno. Místo Boha, který je nad vší lidskou marností a který dává slunci svítit na dobré i zlé, přišel Bůh, který si vybral správnou stranu.

Je nejvyšší čas, aby i tohle pokrytectví skončilo. Má-li se lid přihlásit ke svým křesťanským kořenům, nemohou u toho asistovat Halíci a Přibylové. Náš národ nezachrání protinárodní instituce, které se spolu s Petrem Pavlem těší na federalizaci a okleštění i těch posledních žalostných zbytků našich svobod. Nepomůže nám instituce, která se bojí svobody slova a která vždycky spolehlivě stála na straně moci.

I od toho je Vidlákovna. Aby bylo možné se přihlásit ke kořenům. Aby měli zastání ti, kteří jsou vyháněni ze společnosti lepších lidí. Aby alespoň někdo připomínal, z čeho jsme povstali a co stojí za to hájit. Aby někdo ošetřoval naše kořeny, protože bez nich nemohou vyrůst žádné plody. Jsme tu pro vás každou neděli od 14.00 do 18.00.

17 thoughts on “O kořenech…”

  1. „Pokud vycházíte z ateistického předpokladu, že Bůh neexistuje, celý Sterzikův argumentační svět se mění v čistou politickou ideologii maskovanou tradicí.
    Z tohoto pohledu pak jakékoliv odvolávání se na „vyšší pravdu“ nebo „Boží plány“ působí o to více fanaticky, protože celá argumentace stojí na základech, které pro vás nejsou reálné.
    Při pokusu o jakoukoliv diskusi s člověkem tohoto typu ale narazíte na zásadní limity:
    • Pro věřícího je existence Boha základním faktem, pro vás je to iluze. Tento rozpor nelze v diskusi vyřešit.
    • Věta „Bůh neexistuje“ v debatě s hluboce věřícím nebo dogmatickým člověkem okamžitě ukončí jakoukoliv možnost dialogu.
    • Lidé s radikálními názory často používají víru jako neprůstřelný štít proti kritice – jakýkoliv útok na jejich názory pak prohlašují za „útok na víru“ nebo „pronásledování“. „

  2. Je to pravda. Není bez zajímavosti, že kněží, kteří byli proti systému za dob komunismu a někteří za to byli zavření jako Dominik Duka, tak v dnešní době na tom jsou úplně stejně. Taky jsou v podstatě disentem ve vlastní organizaci. Jaký hon na Duku uspořádali po té zádušní ši za Charlieho Kirka, to byl hnus nevídanej a jestli je někde moment od kterého přeju ČT, aby lehla popelem, tak je ten výslech, kterému jej podrobila ta kráva Řezníčková. Pak se na něj pověsili děvky ze Seznamu a jeho zdravotní stav se natolik zhoršil, že umřel.
    A kdo z církevních hodnostářů se ho veřejně zastal? Vůbec nikdo.

  3. Liberasti u nás by se měli začít modlit, že za současným děním v Polsku stojí Američané a jde jen o to, dostat případně jednoho ze svých nejbližších spojenců v Evropě z EU (jako předtím VB). Protože v opačném případě za tím dost možná stojí Rusové a Číňané, kteří postupně rozdmýchávají ve státech EU vnitřní nepokoje, za a) v odplatě za angažmá dotyčný států na UA a za b) jako půjčku za oplátku za vše ostatní a jako součást změn v globální mocenské struktuře světa. Protože jestli platí bé, dojde na nás dřív nebo později taktéž.

  4. Péče banksterů a papeže o fašismus
    J. P. Morgan & Co. poskytla Mussolinimu již koncem dvacátých let minulého století úvěry v tehdejší hodnotě 100 miliónů dolarů. Spojencem Mussoliniho i ž.dovských banksterů byl papež Pius XI. Část vatikánských miliard byla uložena u Credit Suisse, Curych, a další miliardy u SSoudruha Morgana v New Yorku. Této fašistické velkolupičské a podvraťácké bytosti papež v roce 1938 propůjčil vysoké vyznamenání. Stejný papež hajloval za banksterskou loutku Hitlera.
    Halík, předpokládám, je také na straně banksterismu, boje za perverzní hodnoty do posledního burlaka.

  5. Rád bych viděl nějakou plošně rozšířenou církev, která není z podstaty disidentská (dezolátská, chcete-li), která není oporou vládnoucí moci. Náboženství vždy zneužívalo víru v Boha, jako převodovou páku moci. Tvořilo super ideologii. Máme něco nového, lepšího? Neeee. Marxismus-leninismus se téměř okamžitě zvrhnul v jakou parafrázi křesťanství, s opsaným Desaterem, axiomy a tabuizovanými tématy. Místo snahy o vědecké zkoumání ekonomiky a společnosti nastoupila (pseudo)náboženská dogmata. A co kapitalismus? Némlich to samé, ne-li ještě násobně horší a více nábožensky pojaté. Z hlediska křesťanství je to ďábelská hereze, odmítající Desatero, rovnost ve víře, a mnoho dalšího, co i ten komunismus aspoň trochu zachovával. Je to zkrátka návrat do temných dob, do předkřesťanského světa Říma a jiných takových říší. Máme sv. Trh místo Boha, máme blábolivé (pseudo)ekonomické postuláty, které neplatí a nikdy neplatily, jak může při troše snahy dokázat na příkladech skoro každý.

      1. Tam je špatně hned to první přikázání. Tím se ohání všechny totalitní režimy. No a pak ten patriarchát. Z toho čiší na 100 honů.

        1. No to je tím, že patriarchát je přirozený stav věci, který funguje. Jakákoli společnost, která začala dělat opak, šla okamžitě do hajzlu.

      1. Nešlo by to bez té ksichtoknihy?

        Proč sem proboha furt někdo davá nějaké odkazy na ty debilní sociální sítě?

    1. Jen se různí režimní souvěrci dohadují o dosazování oddaných prorežimních ústavní soudců. Nejméně dvě bandy zase kážou cosi o svobodě a demokracii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *