26 května, 2024

Zpátky do bezpečí…

Dneska se hodlám vysmívat. Všem hlupákům a cenzorům. Všem libtardům, kteří se bojí svobody slova, všem těm, kteří mají právo, aby jejich informace byly regulovány. Všem těm, kteří si myslí, že nežádoucí informace je možné nějak zarazit a kteří si myslí, že když je zarazí, tak zmizí i jejich příčina.

Hele, přijde mi takhle zpráva, jestli jsem viděl, že První zprávy přetiskly můj článek Baštovi. Nevěděl jsem, tož si otevřu Seznam, zadám do vyhledávače „První zprávy,“ odkliknu to a už se mi tam objevují s varováním, že se podílejí na dezinformacích. Na to jsem už zvyklý, to je v dnešní době v podstatě punc nezávislého myšlení, kliknu na to a objeví se mi další seznamácká tabulka s ještě důkladnějším varováním, že server je známou entitou podílející se na hybridním působení ve prospěch Ruské federace. No nic, tohle nás jednou čeká všechny, vlastně se divím, že tuto obchodní značku ještě také nemám…

… ale nejlepší byly ty možnosti pod tím.

Mohl jsem to buď IGNOROVAT, což jsem také udělal, protože nějaký Lukačevičův poskok mi nebude předžvejkávat informace…

A nebo jsem mohl ZPĚT DO BEZPEČÍ.

Hele, takhle oni tomu říkají. Zpět do bezpečí. Přečíst si jiné zprávy je nebezpečné. Nedej bože by se vás hned mohl zmocnit Putin a zcela vás obloudit. Jen informace Seznamu jsou bezpečné. Oni už ani nepočítají s tím, že byste mohli přemýšlet sami. Oni vám rovnou vysvětlí, co je bezpečné a co není.

Já se jim vlastně nedivím, ony ty zprávy jsou fakt nebezpečné. Ony jsou totiž úplně nebezpečně jednosměrné. Kdo totiž jednou sejde z libtardí stezky, ten je pro líbodémo ztracen navždy. Já vlastně neznám nikoho, kdo by třeba četl moje Kydy, byl původně můj fanoušek, věřil tomu, co říkám a pak prostě šel na oficiální stránku ODS, tam se podíval do tváře Blyštivého Péti, přečetl si nějaké jeho moudro a to mu zcela změnilo život. Neznám nikoho, kdo by pochopil, že alternativa jsou dezoláti, ale že u libtardů je to to pravé ořechové. Když se to tak vezme, vyhrožování, že se dám k TOP09, tady nejčastěji provozuju já. Ano, bývám někdy hodně naštvaný na poměry mezi námi… už jsem párkrát řekl, že snad začnu mít rád EU, ale reálně neznám případ, že by se to stalo. Znám lidi, kteří mě četli a nějak jsem je naštval, že jsou ochotni tapetovat diskusi mými dávnými hříchy (zdravím Carlose), sice mě nesnášejí až za hrob a jsou ochotni kvůli mě trávit hodiny a hodiny na mém profilu, bydlím jim v hlavě…, ale lásku k Pražské kavárně to v nich neprobudilo.

Zato znám spoustu bývalých příznivců EU, volného trhu, Západu, USA, ODS, Starostů, Pirátů, ba i kafírníků z Práglu, kteří obrátili a dneska stojí vedle nás, ale neznám žádného opravdového echtovního dezoláta, který by se dal k Pirátům nebo k Péťovi. Určitě nějaká výjimka existuje… co takhle Čulík?… ale u něj bych řekl, že prostě jen Madlenka Ólbrajtová nasypala peníze.

Komu se jednou zalíbí v tom našem alternativním chaosu, ten už tu zůstane… A nějak se přenese přes to, že Vidlákovy kydy jsou úplně jiné, než třeba Protiproud… Přenese se přes to, že tu k žádnému sjednocení nedochází a že naopak zdejší vyčnívající figury po sobě umějí slušně štěkat a obviňovat se navzájem z posluhování globalistům. (Láďo, prosím Vás, neznáte nějakého? Celkem bych snesl nějakou finanční injekci od zlotřilé korporace, ale ten Soros mě ne a ne zaplatit… Když tak dobře víte, že pro nějakého globalistu dělám, nemohl byste nás propojit, aby i on zjistil, že pro něj pracuju a dělám to dobře?)

Kdybych měl spočítat, co mi všechno řekli třeba o Jindrovi Rajchlovi, tak bych se měl nechat naočkovat, než k němu přijdu blíž… A místo toho sleduju, jak mu na jeho shromáždění chodí pořád víc a víc lidí a to přímo masově.

Na jednom takovém shromáždění jsem se teď byl podívat… bylo to relativně blízko od Vidlákova, pozvali mě s dostatečným předstihem, abych si na to udělal čas a tak jsem jel… Nebudu vám říkat, jaké to bylo, protože by mě hned zase někdo obvinil, že poté, co kopu za Babiše, Baštu, SPD, Trikolóru, Karlovu legii a další, že kopu i za Rajchla… jeďte se podívat sami.

Ale proč to zmiňuju…

Nejzajímavější bylo vystoupení jednoho pána z publika, který nám povídal svůj zážitek z přednášky o dezinformacích, která se konala v Brně jakožto společná akce tamních vysokých škol. Byl tam i Mikuláš Bek a různí čerství absolventi pokrokových univerzit a v jednom bloku mluvčí vyzval ty dnešní mladé studenty, co jsou obklopeni nebezpečnými neschválenými názory, ať se přihlásí ti, kteří mají problémy s názory svých rodičů. Jinými slovy, ať se přihlásí ti, jejichž rodiče poslouchají dezinformace.

Prý se přihlásili skoro všichni…

A v mé duši se rozhostil hluboký mír. Dnešní průměrná žena má průměrně 1,3 dítěte, takže pokud se v Brně přihlásilo 500 studentů, že jejich rodiče mají závadné názory, tak musí existovat tak 800 jejich dezolátních rodičů. Čili přesila. Odečtěte si studenty technických oborů, kteří z podobných aktivit mají většinou srandu a už víte, proč henty studenty Seznam musí před dezinformacemi varovat a posílat je zpátky do bezpečí…

Takhle to je. Pravda osvobozuje. Já bych k tomu dodal, že osvobozuje i ještě neodhalená pravda. Osvobozuje už její hledání. A kdo hledá, ten nakonec dojde sem k nám. Je to tu trochu divočina, někdy je to tu jak na Matějské, ale je tu svoboda si hlásat a poslouchat cokoliv. Nejsou tu ještě žádné velké zájmy, naopak, mocní v této republice námi zatím jen pohrdají nebo jsme pod jejich rozlišovací schopnost… ale díky tomu jsme se naučili, starat se o sebe sami. Postupně jsme si vybudovali vlastní infrastrukturu. Amatérskou, někdy i vysloveně naivní, ale funkční. Jsme zdola vzniklý spolek, který se nemůže rozpadnout, protože ho ani nikdo nezaložil. Možná by bylo lepší říct, že nejsme ani tak spolek, jako spíš sebranka… Nemáme moc tvar, ale tím pádem také nemáme hranice. Každý má svoje pravidla, ale nevládne tu zákon silnějšího.

Vlastně v mnohém připomínáme osadnický venkov. Každý pracujeme na svém, každý té práce máme kupu, všichni jsme v podstatě ještě chudí a máme málo volného času, ale už jsme sousedi. Už k sobě občas zajdeme a už se nám osvědčily způsoby, jak volat, že hoří. Ještě jsme každý sám za sebe, netvoříme organizované a ovladatelné vojsko, ale také nám nemohou zničit velitelství, protože žádné nemáme. Ještě neexistuje žádný telefon, kam by mohl Babiš zavolat a plánovat spojenectví… ale tím pádem nám nikdo nemá jak vyhrožovat.

Zatím se rozhodujeme každý sám za sebe, co podpoříme a co nás nechá chladnými, ale už dokážeme celkem odhadnout, co nás z té židle zvedne.

A všem těm, kteří chtějí chodit do hentoho bezpečí a všem těm, kteří jim takové bezpečí připravují, těm chci vzkázat to, co vzkázali světu Francouzi, poté, co dobyli Bastilu:

Jsme svobodni. Následujte nás!

244 thoughts on “Zpátky do bezpečí…

  1. Vymývání je účinné (viz volby), zvláště ve městech; a počet rodičů, tedy těch, které naplňují autora optimismem, se přirozenou cestou zmenšuje; a naopak tlak ze všech oficiálních stran, a právě hlavně školství, se zvyšuje – jediná cesta, jak eliminovat školní masáž, je v rodině, ale kolik rodičů to dělá a kolik je v tom úspěšných, to by mne fakt zajímalo. Tím vším ovšem nepopírám „ostrůvky pozitivní deviace“ …

  2. A v mé duši se rozhostil hluboký mír. Dnešní průměrná žena má průměrně 1,3 dítěte, takže pokud se v Brně přihlásilo 500 studentů, že jejich rodiče mají závadné názory, tak musí existovat tak 800 jejich dezolátních rodičů. Čili přesila.
    ——————–
    Ono jim to skončí. Tahle vláda by měla vydržet do zavedení školného a pak klidně ať padnou, doufám ýe se k tomu odhodlají. A né jako Kalousek, který pak vycouval.
    Stačí rok dva a ti studentíci budou mít úplně jiné starosti a pak i názory.
    Realita vždy podobné chytrolínky postavila před hotovou věc.

    1. Evix napsal:
      4 prosince, 2022 (13:53)

      Bohužel, s takovým názorem nemohu souhlasit, je to obdobné jako pozorovat dítě, které si hraje se zápalkami v muničním skladu.

      Když to bouchne, tak letíme všichni ke hvězdám.

      Studentíci si sbalí svých pět švestek, a půjdou na vandr.

      Nemocným krajanům v rumunském Banátu pomáhají …
      https://cesky.radio.cz › nemocnym-krajanum-v-rumuns…

      28. 4. 2007 — Pomoci alespoň v těch nejkřiklavějších případech se snaží obecně … především staré lidi, protože ti mladší Banát raději opouštějí.

      Asi tak.

      Jenom blazni se radujou
      YouTube · Lenka Filipová – Topic
      https://www.youtube.com/watch?v=FMfs0AiPTdE

      1. Chcete tak dopadnout?

        Několik velmi smutných perliček.

        Nemocným krajanům v rumunském Banátu pomáhají dobrovolní zdravotníci z Prahy


        „…Léta neléčené rány, nádory a záněty. Cesta k lékaři trvá celý den a bez úplatku si pacienta v nemocnici nikdo ani nevšimne. I tak vypadá život českých krajanů v rumunském Banátu. …

        …Její dobrovolníci ošetřují v českých vesnicích především staré lidi, protože ti mladší Banát raději opouštějí. ….

        …Ti lidi tam opravdu hodně dřou. Je to strašně těžká práce a dodneška se tam uznává, že kráva je všechno, pokud jde o majetek. Opravdu jsou tam lidi, kteří chodí hodně nemocní na pastvu s krávou jenom proto, aby se kráva napásla. I ti místní doktoři… Tam spíš seženete zvěrolékaře, než byste sehnali doktora pro člověka nebo pro dítě,“….

        ….“Zdravotnictví v Rumunsku, ač tedy vstoupilo do Evropské unie, to je válečná medicína. Tam se skutečně musejí v mrazu, v dešti, ve slotě dostat nějakých dvě stě kilometrů k doktorovi. On jim předepíše recept, ale ten recept si můžou vyzvednout až druhý den, čili oni tam někde u toho doktora musejí přežít dva dny. A navíc tam neexistuje něco jako lidský přístup doktorů k lidem. Tam je skutečně za prase možné všechno, ale bez prasete vás tam nechají chcípnout na ulici. To myslím opravdu velmi vážně.“
        V českých vesnicích v Banátu nepůsobí v současné době jediný doktor, nefunguje tu systém zdravotní péče, nelze tu získat léky….

        …“My se samozřejmě snažíme spolupracovat s rumunskými doktory, není to ale zadarmo. Je to za nějaké výměnné akce, my se jim snažíme dodávat léky i pro jejich klienty za to, aby se starali i o naše enklávy. Z 99 procent jsme ale odkázaní na dobrovolníky, které jsme si v těch vesnicích vytipovali, kteří za nás s trochou nadsázky plní službu zdravotní sestry nebo člověka, který ví, jaké léky má komu dát.“
        Lékaři a zdravotníci z Hope and Help pacienty i na místě ošetřují. A taková pomoc je skutečně potřeba, protože průměrný věk krajanů v Banátu je 50 let. Víc jak 60 procent obyvatel českých vesnic jsou ovdovělé ženy starší 65 let, které celý život těžce pracovaly v zemědělství….

        ….“Pro tu záchranu se snažíme udělat cokoliv.

        Snažili jsme se spojit s naší vládou, s ministerstvem zahraničí, které má na starosti krajanské spolky.

        Tam nám bylo řečeno, že kdybychom tam chtěli poslat divadlo, tak na to peníze mají, ale když tam chceme provádět zdravotní péči nebo dejme tomu pomáhat lidem, aby tam zůstávali žít, tak na to peníze nemají.

        Myslím, že je nesmysl hrát divadlo lidem, kteří mají úplně jiné starosti,“….

        …“Jezdí tam hodně náborářů z různých firem, kteří se snaží dostat bez jakýchkoli skrupulí levnou pracovní sílu, Čecha, který je schopen za pár korun dělat těžkou práci.

        Tam opravdu zůstávají jen takoví ti skalní, kteří jsou skutečně vychovávaní k životu v zemědělství.

        Jinak se většina mladých snaží odcházet do Čech za lepší prací, za lepším životem….

        …Mladí, jak se jim tam narodí děti, se snaží odtud zmizet. Každý chce pro ty děti udělat to nejlepší, takže se snaží odejít.“

        https://cesky.radio.cz/nemocnym-krajanum-v-rumunskem-banatu-pomahaji-dobrovolni-zdravotnici-z-prahy-8608567

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *