11 května, 2026

Že neziskovky nejsou „deep state“?


Troufám si tvrdit, že jsou. Možná se budete divit, kdo že nám tu vládne a kdo na vládu tlačí. A hlavně kolik nás to všechny stojí. Aneb „všici kradnů“, jen my čerpáme….

Pomůžu vám pochopit, proč všechny ty neziskovky teď tak strašně řvou. Protože brácha na mě, já na bráchu je ještě slabý čajíček. Todle je totiž pořádně hustá kaše lidí, kteří přisátí na státní cecek prorůstají až na Úřad vlády. Vlády, proti které se nebojí zároveň ostře vystupovat. Vlády, která jim je momentálně nepohodlná. Vlády, která se totiž snaží těmto různým pomateným ideologiím a penězovodům do nich zatnout tipec.

Věděli jste například, že máme takovou bezvadnou věc, která se jmenuje Rada vlády pro rovnost žen a mužů? Tahle vlivová skupina 42 členů, kteří v ní zasedají – ano, čtete dobře, třicet pět lidí, má na rovnost žen a mužů v naší společnosti dohlížet. A nejenom to, protože pokud byste si mysleli, že si jim můžete postěžovat na nějaký skutečný problém tohoto druhu, tak ne. Oni jen formují státní politiku tak, aby se jim to hodilo, vytvářejí si proto svá pravidla a samozřejmě i financování. Je to dokonale funkční a vlastně skoro nikdo o tom neví, tudíž do toho nešťourá.

Kromě samotné Rady zde máme ovšem ještě 8 výborů a pracovních skupin, jako je třeba Pracovní skupina k dotačnímu programu Podpora veřejně prospěšných aktivit v oblasti rovnosti žen a mužů. Tedy zřejmě skupina, která rozhoduje o tom, co je a není prospěšné, a co je a není rovnost. Úředníci tak v řadě případů přímo určují dotace pro neziskovky, jejichž zástupci v Radě sami zasedají. Pokud si myslíte, že jsem se překlepla, tak ne. Mezi členy je totiž dokonce deset členů různých prominentních neziskovek! Jestli tohle není střet zájmů, tak teda už nic.

No a tohle všechno samozřejmě něco stojí, protože nikdo nebude „pracovat“ zdarma. V roce 2022 činily náklady lehce přes 20,9 milionu korun, o dva roky později už více než 24,4 milionu. Zahraniční cesty a pohoštěníčko taky samozřejmě musí být. Za pohoštění třeba stát v roce 2024 utratil přes 1,2 milionu. To se to hoduje za státní. Samostatnou kapitolou jsou externí zakázky, na které bylo vynaloženo zhruba 22,8 milionu korun, ovšem co si pod tím máme představit, ředitel Radan Šafařík neobjasnil. Co tím ale objasnil je to, proč jim z @Natálie Vachatová vstávají peněženky hrůzou.

Takže tu máme úředníky, kteří si vymyslí nějakou agendu. Ti samí poté v rámci svých projektů ve „svých“ neziskovkách na to čerpají peníze v rámci desítek milionů korun a ideálně si to ještě sami zkontrolují. Například stovky tisíc z veřejných zdrojů dostaly i neziskovky Nesehnutí, Gender studies či Prague Pride, jejíž zástupci zasedají přímo v Radě – Nika Mazániková, Markéta Štěpánová, respektive Lucia Zachariášová. Další takovou ženou je sama místopředsedkyně Rady Eva Lukešová. Ta zároveň působí jako šéfka České ženské lobby a Genderového informačního centra NORA. Spoluformuje tedy vládní politiku v této oblasti a organizace, které zastupuje, následně čerpají dotace. Bingo, bingo a ještě jednou bingo.

Nebo taková Markéta Kos Kosová je zase členkou a předsedkyní Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a zároveň je i místopředsedkyní České ženské lobby a ředitelkou další neziskovky, a sice Fora 50 %. Ta lobuje za „své“ organizace tak mohutně, že se procpala i do OSN, kde mimo jiné podpořila zavedení povinných genderových kvót ve volbách či povinné školení učitelů proti „stereotypům“. POVINNÉ ŠKOLENÍ UČITELŮM. To není chyba, to píšu schválně velkým, protože to je obzvlášť odporné.

A do třetice Nika Mazániková, též členka a zástupkyně České ženské lobby. Ta díky svým funkcím funguje jako spojka mezi neziskovkami a vzdělávací politikou MŠMT. Veřejně propaguje materiály o transgender dětech v předškolním věku, a to i za finanční podpory Úřadu vlády. Což je tedy „megahnus“. No a samozřejmě jako členka Rady se zase podílí na schvalování strategického rámce, z něhož jsou následně financovány projekty její vlastní organizace Nesehnutí.

Co říci závěrem? Tito lidé jsou toxičtí a nebezpeční a ta jejich finanční propojenost je ten nejmenší problém. Nejhorší je to jejich napojení na školy a učební osnovy, kde v duchu indoktrinace už od školek vychovávají naše děti. Je to odporné, je to manipulativní a je to rozlezlé jako ideologický mor. A je potřeba to zastavit.

22 thoughts on “Že neziskovky nejsou „deep state“?

  1. Neziskovky byli puvodne hasici-dobrovolnici, co si museli na sebe vydelat prispevky od mistnich obcanu. Nebo babky, co davaly kostelu, co si vydelaly obcasnym prodejem domaciho peciva. Pak to psychopati prebrali za sve.

    1. Myslet si, že je Andrej Babiš (český?) vlastenec by bylo naivní. Může být oligarcha vlastenec? Nevím. Ale předpokládala jsem, že není hloupý a má zde ekonomické zájmy.

      Co dostane od Francouzů, když na našem území nechá francouzské jaderné zbraně rozmístit? Jak a před čím by nás měly chránit? Že budeme pro Rusko terčem, je jasné… V čem vidí Babiš pro nás nebo pro sebe ten přínos? Tomu nerozumím.

  2. Upřesněme to.

    Tzv. neziskovka je právní formou, podobně, jako třeba s.r.o., či akciovka.
    Podstatné je, čím se zabývá.

    Nemám nic proti neziskovkám, které například provozují domovy pro seniory, nebo které pomáhají těm, kteří si sami pomoci nemohou, či nedokáží – i když zde mnozí klienti a klientky šli neblahé životní situaci dost aktivně naproti příkladně nesmyslnými půjčkami, dlouhodobým koníčkem v podobě alkoholové, či nealkoholové toxikománie, nebo volbou partnerů.
    Budiž, to by se ale snad dalo zkousnout.

    Jsme však striktně proti vykrmování parazitů, žvanících „moudra“ o grýndýlu, „evropských hodnotách“, či genderových cypovinách, obecně tedy neziskovky, seroucí se za erární oběživo do politiky.
    V takových případech je zcela nezbytné odervat je od státního vemene s financemi, navíc jako bonus bych navrhoval baštonádu pro osádky těch z nich, které nalézají do škol, aby indoktrinovaly dítka, neschopná se takovému vymývání mozků bránit.

    Politicky velmi nekorektně též tvrdím, že velmi zkoumavý pohled by si zasloužily neziskovky, které se s úspěchem vcelku pramalým snaží „pomáhat“ u nás již po staletí žijícímu etniku, někdy nazývanému „snědočeši“, kde obvykle výsledky rozhodně neodpovídají vynaloženému úsilí a erárnímu oběživu.

    1. To nejsou neziskovky ,ale Charity..Dej si pozor na svoje moudra..

      Tydle „ping“ sou bezva napad , informacni zlatej dul…..

      1. I ty Charity jsou neziskovky, než bych to sám sedrásával, vzal jsem to zrychleným postupem, přehozením na umělou chytrákyni:

        Mezi neziskové organizace („neziskovky“) se řadí subjekty, jejichž hlavním cílem není vytvářet zisk pro vlastníky nebo akcionáře, ale veřejně prospěšná, komunitní, charitativní, kulturní nebo jiná společenská činnost.

        V Česká republika mezi nejběžnější formy patří:

        Spolek
        Nejčastější forma. Typicky sportovní kluby, hasiči, skauti, zájmové nebo komunitní organizace.
        Ústav
        Organizace poskytující veřejně prospěšné služby – například sociální služby, vzdělávání nebo zdravotní pomoc.
        Nadace
        Spravuje majetek a podporuje veřejně prospěšné projekty granty nebo financováním.
        Nadační fond
        Podobný nadaci, ale s jednoduššími pravidly a bez povinnosti základního kapitálu.
        Obecně prospěšná společnost (o.p.s.)
        Starší právní forma; nové už se nezakládají, ale existující stále fungují.
        Církevní právnické osoby
        Například charity nebo organizace zřizované církvemi.
        Příspěvkové organizace
        Například některá muzea, knihovny nebo školy zřizované obcí či krajem — nejsou to klasické „neziskovky“, ale také nejsou založené za účelem zisku.

        Typické oblasti činnosti:

        charita a humanitární pomoc,
        sociální služby,
        ochrana přírody,
        kultura a umění,
        sport,
        vzdělávání,
        práce s dětmi a mládeží,
        zdravotnictví,
        pomoc zvířatům.

        Příklady známých neziskových organizací v Česku:

        Člověk v tísni
        Charita Česká republika
        ADRA
        Junák – český skaut

        Důležité je, že neziskovka může mít příjmy nebo i zisk, ale ten musí použít zpět na svou činnost, ne vyplatit vlastníkům.

        (Zpracoval https://chatgpt.com/).

        Tolik na upřesnění, neziskovku Člověk v tísni, nabídnutou jako příklad umělou chytrákyní, pochopitelně považuji za silně kontroverzní.

  3. „Právo na štěstí pro každého“.
    Co tak všechny dotace, bezplatné přídělové systémy, práva jedněch a povinost druhých jim je financovat zrušit? Taková ultrabohatá prvobytně pospolná společnost.

    A odhlasovat si placenou policii a soudy, na kterou se bude povinně vybírat. Tečka.

    1. Na placenou policii a soudy se povinně nevybírá formou daní?

      Jinak souhlas, pokud se dotací týká, jen s mírnou nadsázkou konstatuji: Kde dotace, tam bordel, korupce a zlodějina.

    2. Jo, a ještě bych přidal právo na pravidelný, intenzívní zahradnický deštík.
      Teď už se to snad spravilo, po několika týdnech usilovného zírání na meteorologické mapy a zkoumavého pohledu na nebesa.
      Modlitby jsem jako ateista nezkoušel, obávám se, že pokud bych se zkusil modlit, z nebes by se místo tolik očekávaného deště snesl spíše bujarý řehot.

  4. A je potřeba to zastavit.

    Paní Marková, jste politička.
    Napište zde proto jasně a srozumitelně, jaký je váš návrh, jak „to zastavit“

    Nedělám si však iluze.
    Zpětná vazba od paní Markové mnohokrát zde mi napověděla, jak by se chovala v patlamentu a proto jsem tuto stranu vyloučil ze svého rozhodování, komu to v minulých parlamentních volbách „hodit“.

    1. Kdo jiný, že vláda by těmhle sr*čkám mohl zavřít kohoutek na peníze?

      Možná by taky nějaký poslanec mohl otevřít ten problém v parlamentu. Víc mě nenapadá…

        1. Ale , kdyz loutkovy vlady nevladnou a zrejme ani nesmi a misto nich spolu vladnou bohaci neziskovky.
          Zrejme pokus loutek vo skutecnou vlady by nas zavedl k prevratu.
          Maji moc , teror a penize, na vsecko.

            1. Aby se demokracie pohybovala žádoucím směrem, používá se soft power. Třeba se vybuduje tzv. Občanská společnost, která je světem pro sebe samotnou a v ní se diskutuje, tlačí, přijímají řešení tak, aby plebs náhodou nezvolil demokratický něco, co se franšízantům nehodí. Bez občanská společnost by nastala opravdová demo. Je to paralelní společnost, v rámci které se přijímají a prosazují i zákony, které většina nechce, ale má to vypadat, že chce. Důležité je získat souhlas nenásilnou cestou a přehodit zodpovědnost na ty, co si to vlastně nezvolili. Není proti komu rebelovat. Vždy to za 4 roky můžou změnit, no ne? Tolik soukromé pozorování.

              1. Skvěle napsáno. Tohle by si měl přečíst každý, kdo (ještě) věří, že v tzv. demokracii rozhodují voliči.

                1. Majkl 17:25 Wednesday 17:45
                  Mila Wednesday, cetl jsem Vase doporuceni z nasi diskuse jinde ….
                  Ale musim i zde znovu konstatovat skutecnost … ve volbach rozhoduje pouze volic. Volic, ktery zvoli politiky s jejich programem do poslanecke snemovny.
                  Zda je volic ovlivnen, tedy jestli je inteligentni clovek nebo ovlivneny hlupak, nema na skutecnost, ze rozhoduje volic, zadny vliv.

Napsat komentář: Wednesday Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *