Že neziskovky nejsou „deep state“?

Troufám si tvrdit, že jsou. Možná se budete divit, kdo že nám tu vládne a kdo na vládu tlačí. A hlavně kolik nás to všechny stojí. Aneb „všici kradnů“, jen my čerpáme….

Pomůžu vám pochopit, proč všechny ty neziskovky teď tak strašně řvou. Protože brácha na mě, já na bráchu je ještě slabý čajíček. Todle je totiž pořádně hustá kaše lidí, kteří přisátí na státní cecek prorůstají až na Úřad vlády. Vlády, proti které se nebojí zároveň ostře vystupovat. Vlády, která jim je momentálně nepohodlná. Vlády, která se totiž snaží těmto různým pomateným ideologiím a penězovodům do nich zatnout tipec.

Věděli jste například, že máme takovou bezvadnou věc, která se jmenuje Rada vlády pro rovnost žen a mužů? Tahle vlivová skupina 42 členů, kteří v ní zasedají – ano, čtete dobře, třicet pět lidí, má na rovnost žen a mužů v naší společnosti dohlížet. A nejenom to, protože pokud byste si mysleli, že si jim můžete postěžovat na nějaký skutečný problém tohoto druhu, tak ne. Oni jen formují státní politiku tak, aby se jim to hodilo, vytvářejí si proto svá pravidla a samozřejmě i financování. Je to dokonale funkční a vlastně skoro nikdo o tom neví, tudíž do toho nešťourá.

Kromě samotné Rady zde máme ovšem ještě 8 výborů a pracovních skupin, jako je třeba Pracovní skupina k dotačnímu programu Podpora veřejně prospěšných aktivit v oblasti rovnosti žen a mužů. Tedy zřejmě skupina, která rozhoduje o tom, co je a není prospěšné, a co je a není rovnost. Úředníci tak v řadě případů přímo určují dotace pro neziskovky, jejichž zástupci v Radě sami zasedají. Pokud si myslíte, že jsem se překlepla, tak ne. Mezi členy je totiž dokonce deset členů různých prominentních neziskovek! Jestli tohle není střet zájmů, tak teda už nic.

No a tohle všechno samozřejmě něco stojí, protože nikdo nebude „pracovat“ zdarma. V roce 2022 činily náklady lehce přes 20,9 milionu korun, o dva roky později už více než 24,4 milionu. Zahraniční cesty a pohoštěníčko taky samozřejmě musí být. Za pohoštění třeba stát v roce 2024 utratil přes 1,2 milionu. To se to hoduje za státní. Samostatnou kapitolou jsou externí zakázky, na které bylo vynaloženo zhruba 22,8 milionu korun, ovšem co si pod tím máme představit, ředitel Radan Šafařík neobjasnil. Co tím ale objasnil je to, proč jim z @Natálie Vachatová vstávají peněženky hrůzou.

Takže tu máme úředníky, kteří si vymyslí nějakou agendu. Ti samí poté v rámci svých projektů ve „svých“ neziskovkách na to čerpají peníze v rámci desítek milionů korun a ideálně si to ještě sami zkontrolují. Například stovky tisíc z veřejných zdrojů dostaly i neziskovky Nesehnutí, Gender studies či Prague Pride, jejíž zástupci zasedají přímo v Radě – Nika Mazániková, Markéta Štěpánová, respektive Lucia Zachariášová. Další takovou ženou je sama místopředsedkyně Rady Eva Lukešová. Ta zároveň působí jako šéfka České ženské lobby a Genderového informačního centra NORA. Spoluformuje tedy vládní politiku v této oblasti a organizace, které zastupuje, následně čerpají dotace. Bingo, bingo a ještě jednou bingo.

Nebo taková Markéta Kos Kosová je zase členkou a předsedkyní Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a zároveň je i místopředsedkyní České ženské lobby a ředitelkou další neziskovky, a sice Fora 50 %. Ta lobuje za „své“ organizace tak mohutně, že se procpala i do OSN, kde mimo jiné podpořila zavedení povinných genderových kvót ve volbách či povinné školení učitelů proti „stereotypům“. POVINNÉ ŠKOLENÍ UČITELŮM. To není chyba, to píšu schválně velkým, protože to je obzvlášť odporné.

A do třetice Nika Mazániková, též členka a zástupkyně České ženské lobby. Ta díky svým funkcím funguje jako spojka mezi neziskovkami a vzdělávací politikou MŠMT. Veřejně propaguje materiály o transgender dětech v předškolním věku, a to i za finanční podpory Úřadu vlády. Což je tedy „megahnus“. No a samozřejmě jako členka Rady se zase podílí na schvalování strategického rámce, z něhož jsou následně financovány projekty její vlastní organizace Nesehnutí.

Co říci závěrem? Tito lidé jsou toxičtí a nebezpeční a ta jejich finanční propojenost je ten nejmenší problém. Nejhorší je to jejich napojení na školy a učební osnovy, kde v duchu indoktrinace už od školek vychovávají naše děti. Je to odporné, je to manipulativní a je to rozlezlé jako ideologický mor. A je potřeba to zastavit.