Pákistánský premiér Šaríf ohlásil uzavření dohody mezi Spojenými státy a Íránem. Donald Trump následně potvrdil, že je to pravda a že dává pokyn k odblokování Hormuzského průlivu. Takový milý dárek k jeho osmdesátým narozeninám. Ceny ropy klesají skoro stejně rychle jako na začátkun války stoupaly, Íránci rovněž potvrzují, že se dohodli a v pátek prý bude dohoda slavnostně podepsána v Ženevě.
Podle íránců bylo vyjednáno okamžité příměří na všech frontách, včetně Libanonu. USA se nzavážou nevměšovat se do vnitřních záležitostí Íránu. Americká námořní blokáda bude ukončena a z oblasti budou stažena americká vojska. Spojené státy ukončí sankce proti Íránu a zavážou se nezavádět nové. Bude vytvořen fond na obnovu Íránu pro který Spojené státy a jejich spojenci dají dohromady tři sta miliard dolarů. Zároveň budou uvolněny zmrazené íránské peníze.
V následujících šedesáti dnech se bude vyjednávat nová jaderná dohoda ve které se Írán zaváže, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
Volejme sláva a pět dní se radujme! Protože jestli tahle dohoda vydrží, bude to zázrak první velikosti.
Ani slovo o tom, že Írán nebude požadovat za proplutí Hormuzem výpalné, což se Íráncům osvědčilo víc než atomovka. Ani slovo o íránském raketovém programu, který se Íráncům osvědčil víc než atomovka. Ani slovo o omezení podpory Hizballáhu nebo Hútiů… která se… ano… osvědčila víc než atomovka. A ani slovo o Izraeli, jehož ministr obrany se už nechal slyšet, že Izrael s touto dohodou nesouhlasí a nebude se jí řídit, protože je to suverénní stát a ne nějaká americká kolonie.
I kdyby oznámené podmínky dohody byly pravdivé jen z poloviny, je to pro Izrael naprosto likvidační. Možná proto obě strany dohodu pro jistotu už včera podepsaly elektronicky a pro jistotu nečekaly na Netanjahua… Spojené státy se totiž v podstatě stahují z regionu a rezignují na roli světového policajta dokonce i v „lepších čtvrtích,“ tedy tam, kde tečou prachy ve velkém. I kdyby Íránci hodně ustoupili a v podstatě se vše jen vrátilo do stavu před válkou (což se nestane), je to pro Írán vítězství.
Jestliže Írán zaplatí za zrušení sankcí příslibem něčeho, na co si sám uvalil fatwu – nebude vyvíjet jadernou bombu, což podle všeho nedělal ani doteď, je to íránská výhra. Jakékoliv omezení vojenské přítomnosti Spojených států je íránská výhra. A pokud nikdo nebude řešit ani podporu Hizballáhu ani podporu Ansralláhu, je to íránská megavýhra.
A pro Izrael je všechno prohra, protože nedosáhl ani jednoho ze svých cílů. Nepodařilo se mu vtáhnout USA do velké války, která by přeformátovala Blízký východ. Nepodařilo se mu udržet bezvýhradnou podporu Trumpa pro cokoliv, co si Netanjahu usmyslí. Nepodařilo se mu dosáhnout strategické porážky Íránu a nepodařilo se mu ani porazit Hizballáh jakožto íránskou proxy milici.
Izrael nedosáhl při své ofenzívě říčky Lítání, přišel o celou řadu tanků, které jsou skutečně těmi nejlepšími na světě, ale v dnešní době dronové hoří stejně dobře jako Abramsy i Leopardy. Zároveň Izrael přišel i o ty žalostné zbytky evropských spojenců a zůstali mu jen Češi, protože v tomto ohledu není rozdílu mezi Lipavským a Macinkou. Je navíc dost pravděpodobné, že mezi Trumpem a Netanjahuem teď panují velmi nevraživé vztahy a podpora americké veřejnosti pro Izrael teď klesá stejně rychle jako ceny ropy.
Jen aby bylo jasno – nedělám sí žádné iluze, že kdyby byl Izrael vojensky poražen od svých sousedů, že by také nebyl promtně a efektivně vyvražděn. Jesti si někdo myslí, že si Izrael může dovolit porážku, tak je naivní. V tomto ohledu nesdílím romantickou představu o muslimech, kteří jsou všude v Evropě problém číslo jedna, ale v Palestině jsou to hrdinové a bojovníci proti apartheidu. Stejně také ale nesdílím podobně romantickou představu, že se Izrael může k míru prostřílet a probombardovat.
Bohužel, přesně k tomuto scénáři se začíná schylovat. Počítejte se mnou. Írán posiluje, bo jeho ropa může jít na trh. Zároveň získává prestiž bojovníka proti Západu, který jako první v dějinách ustál útok „velkého i malého Satana.“ Íránská teokracie říznutá vojenskou dikaturou se stává vzorem uspořádání pro arabský svět, protože takto je možné uniknout osudu Kaddáfího i Saddáma. Zároveň je to uspořádání, které se muslimům musí zamlouvat, protože to je spojení koránu a meče.
Spojené státy se budou z regionu stahovat, protože jejich základny jsou k ničemu. Už nejsou symbolem americké moci, ale prostě jen přitahují projektily. Zároveň ve vojenství všeobecně vítězí letečtí modeláři, protože polystyrenové drony s motorem z mopedu jsou dostupné i pro země třetího světa a jsou o tolik levnější, že vlastně už nepotřebujete atomovky. Obzvlášť, když máte hypersonický program a jste schopni za dvojnásobek českého armádní rozpočtu postavit celá betonová podzemní města plná raket.
Izrael je ještě schopen bombardovat Bejrůt, ale ukrajinský příklad ukazuje, že můžete bombardovat celé roky, ale na situaci na frontě to nemá prakticky vliv. Ostatně, za Druhé světové stoupala německá vojenská výroba až do ledna 1945 i přes kobercové bombardování německých měst. Izrael, stejně jako celý Západ, posledních třicet let investoval do obrany špatně. Sice dokázali vyrobit sofistikované zbraně, ale vyhrává papundekl s optickým vláknem a starou hlavicí z RPG. A chtěl bych vidět, jak by Západ dokázal zkrotit své Strnady, aby vyráběli masově, levně a za minimální marži.
Podle mě Izraelci prostě nemohou dopustit, aby tento „mrzký mír“ nastal. Dostane je totiž do stejných problémů, do jakých by se dostala Evropa, kdyby nastal mír na Ukrajině. Izraelské politické elity do této války investovaly veškerou svou kredibilitu a vmanévrovaly se do situace, kdy je jakékoliv příměří a jakýkoliv kompromis prohrou. Navíc, teď měl Izrael poslední šanci. Už nikdy nebude mít takovou podporu, jakou mu dal Trump. Všichni další američtí prezidenti si budou tuto lekci pamatovat. Arabský svět roste a izraelská vojenská převaha je pryč.
Za mě udělají Izraelci všechno, aby této dohodě zabránili. Je pro ně naprosto likvidační, protože světový policajt se stahuje na západní polokouli a svou hegemonii teď právě v přímém přenosu vzdává. Teď se také ukáže, jako moc myslely ropné monarchie vážně svoje přítelíčkování se židovským státem a velmi rychle se ukáže, že šlo spíš o americké investice než, že by Sálamán začal mít Izrael rád.
Vnitropolitická situace v Izraeli je napjatá. Netanjahu ví, že mezi ním a vězením je už jen válka s Íránem. Zároveň v této válce zašel příliš daleko a vyteklo příliš mnoho krve. Nejen té palestinské, ale i izraelské. Zoufalá situace generuje zoufalé lidi a zoufalí lidé dělají zoufalé věci.
Pokud Izrael do pátku žádnou zoufalou věc neudělá, budu to považovat za zázrak první velikosti.
Prosím, všimněte si, že jsem ani slovem nekomentoval evropské vyhrožování Íránu, že do Hormuzu pošlou vojenské lodě k ochraně civilních plavidel a žádné mýtné platit nebudou. Jalové kecy nemá cenu rozebírat.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
Zabejvat se slibama Trumpa a dalších účinkujících je asi stejně smysluplný jako zabejvat se tím, jestli Kassandra opakovaně odpustí Chosému v argentinské telenovele v díle 3.349