Vážení a milí čtenáři a přispěvatelé,
plním slib daný Zakladateli a otevírám blog o vaření a surovinách.
Podařilo se mi v dokumentech dohledat články dříve zveřejněné na Kydech, takže zahájíme
sérií náhledů do historie dávné i nedávné.
Dál už bych se rád věnoval tomu, co roste a žije v Kotlince a dá se to sníst hned či
zakonzervovat na potom.
Proč primárně Kotlinka?
Doba je divná a může se snadno stát, že budeme při stravování se odkázáni jen na to, co se
nám podaří sehnat v blízkém okolí bydliště. Takže proto chci dát přednost tomu, co si
můžeme opatřit relativně snadno jak finančně, tak co do vynaložené námahy.
Rovněž si dovolím poprosit, abyste – pokud budete uvádět recepty – sdíleli jen to, co máte
ověřeno vlastními chuťovými pohárky. Exotiku na nás chrlí TV kanály 24/7, ale prostý pokrm
bychom museli hledat s lucernou za bílého dne. I z domácích surovin se ostatně dají vykouzlit luxusní pokrmy a určitě jim dám prostor. To samé platí i pro případné vaše články – prosím o preferenci Kotlinky nebo alespoň Střední
Evropy.
Dobrou chuť a příjemné čtení i klábosení přeje
Občan
Výjimečně a dočasně si dovoluji vstoupit do autorova textu.
S Občanem jsme vymysleli následující a prozatímní postup: založíme několik tématických článků na Občanově blogu, do kterých bude Občan postupně dopisovat své i vaše recepty. Za tím účelem si Občan zřídí speciální mail, který zveřejníme, do něhož bude možné recepty zasílat. Občan, jakožto redaktor naší právě vznikající kulinární rubriky, recepty zrediguje, zrettiguje a zveřejní v příslušném tématickém článku.
Vše se nachází ve stavu tvůrčího chaosu a sami ještě přesně nevíme, jakou konečnou podobu této rubrice vtiskneme. Prosíme proto o shovívavost. Než se tvůrčí chaos nějak samovolně uspořádá, necháme článek viset na titulce a budeme ho příležitostně aktualizovat.
Občanovi děkuji za ochotu, se kterou na sebe toto břímě vzal.
Jen tak pro ty co se pustí do bůčkové rolády. Plněnit kolbáskou paprikovou. Stačí kousek a krásně doplní chuť, ale dle strávníků prý „delikatesa“.
A len tak na margo, zacala „bosoracka“ sezona. Mestska … ti, co maju pristup tam, kde nemaju pristup mestske psy sa mohli vydat aj na pampelisky, ja si ich radsej odpustila. Ale dnes doniesol manzel bzinku, na balkone som skosila prvy zvazok maty, a jak tak kukam, tak kazdu chvilu sa rozkvitne aj lipa …. spravna bosorka by z toho teda upatlala nejaky ucinny lektvar, ja iba ovonanu cukrovu vodu ..
Jedla jste někdy smažené kosmatice (květenství bezinky – plně rozkvetlé!!!; nedostatečně rozvité je lehce toxické)?
Rozmíchat 2 vajíčka s hladkou moukou na těstíčko, omyté kosmatice namočit a dozlatova osmažit (klidně v sádle) v rendlíku s větší vrstvou tuku. Ještě horké poprášit moučkovým cukrem.
Je to moc dobré, ale…
Není to vhodné pro lidi s nízkým tlakem, protože ho to snižuje rychle a účinně.
Ale cokoli z bezinek je náramně prospěšné lidem s vysokým tlakem.
Máma přimíchávala trochu kosmatic do pampeliškového medu a on pak krásně voněl i chutnal.
Jo, a vyhrazam tym rodine kazdu sezonu … ale oni sa vzdy postaraju, aby vsetky kvety skoncili v limonade … raz sa nad tym manzel zamracil, a odvety si deti myslia, ze sa po tom naisto umiera … ale to znizovanie tlaku je dobra pripomienka, bzinka ma ako bylinka tak nejak minula … ale zase ako spravna bosorka viem, ze bazovy stromcek je dobry duch a ochranca domu, a kto bazu vyrube, do nestastia rodinu privedie. (A preto u babicky rastu bazy hned dve, jedna tam, kde stal stary dom, a druhy za novym domom … po vojne sa prebudovavalo)
Bezový květ je na pocení a bezinky mají analgetický účinek, zvlášť v kombinaci s kávou. Dělá se bezinkový sirup, který je dobrý na bolení v krku.
Kosmetice jsem dělala každý rok. Dětem moc chutnaly. Ale dělala jsem je na slano, v sýrovém těstíčku.
Namočit květ, hodit na pánev, rychle odstřihnout ty zelené stopky a potom otočit.
S bramborem výborné jídlo, ale asi nic pro žlučníkáře. Trochu moc mastné. 😀
Kosmatice jsou dobré, ale leda jako zákusek. Jako oběd je plecko daleko lepší.
Jsem dneska zkusil žrát vařený artyčok a vyhodil jsem to. Prý je to dietní a na játra. Byl jsem z toho na játra… milion provázků v hubě.
Arty Čok jsem nikdy nejedl. Já bych nepřežil bez tofu. Od té doby, co jsem ho ochutnal, bez něj nemůžu být. Kupuju u Vietnamců, je stejně dobré jako v Číně. Důrazně varuju před tofu z hytlermarketu, chutná asi jako evropská unie.
Co to je?
Lidé jsou tak různí,mají tak různé chutě,co jednomu chutná,druhému ne.
Taky se tomu u nás říká sojový tvaroh.
Popis je zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tofu
V popisu je pár blbostí:
– srážení sojového mléka s potravinářskou sádrou: zavádějící formulace: ne s potravinářskou sádrou, nýbrž potravinářskou sádrou. Sádra není ingredience, nýbrž činidlo a do výsledného produktu nepřechází.
– pasírováním přes jemné plátno vznikne ne sojový nápoj (to nikdo nepije), nýbrž meziprodukt, zvaný sojové mléko, jehož zahuštěním a dalším zpracováním dostaneme v zásadě 3 druhy tofu:
1. „mozeček“ tofu, připomíná konzistencí mozeček a je to produkt, jemuž ve Wiki říkají „měkké tofu“
2. tuhé tofu, připomíná konzistencí sýr/tvaroh, jemuž ve Wiki říkají „tvrdé tofu“, na fotce v modré misce. Vůbec není tvrdé.
3. tofu-škraloup, o něm se Wiki nezmiňuje. Jsou to pásy cca 0.5×0.07×0.005 [m] velmi tuhého tofu, které vzniká sebráním škraloupu z vařícího se sojového mléka. Konzistencí připomíná hovězí maso. Velmi vynikající. Konzervuje se sušením, musí se namočit a vařit, aby změklo.
U nás ke koupi pouze varianta 2. Mozeček se špatně uchovává a přepravuje, škraloup bych kupoval jen já.
Až Občan začne publikovat recepty, poprosím o dovolení a napíšu pár receptů s tofu.
Blbost je už pojem sójové mléko.
Nutriční hodnota je asi podobná.
Kdo nemá na krávu, zaseje sóju a má vystaráno. Takových lidí je asi v Asii hodně.
Proto u Asiatů ze 2 metrů nerozeznáte chlapa od ženské.Soja obsahuje fytosteroly imitující ženské hormony. Chlapi by to vůbec jíst neměli
Ježíšmarjá… kdy jste byla na očním, Sibylo?
Asiatky nemají prsa ani boky a Asiaté zase svaly a fousy
Asiaté, kromě pasteveckých národů, mléčné výrobky prakticky nejedí, neb na to nemají enzymatickou výbavu.
To, co sem o sóji a Asiatech píše Sibyla, spadá do kategorie „Vím o tom úplné hovno, ale dávejte dobrý pozor, co vám o tom řeknu“. – Předložkám a spojkám věřte, jinak ničemu 🙂
Mám knihu Jídlo jako jed jídlo jako lék a tam píší,že chlap,co chce počít dítě by sóju kvůli těm fytosterolum měl vysadit už 3 měsíce předem
Sojové mléko je technický pojem, meziprodukt vzniklý při výrobě tofu.
Já ani nevím, jak se jí sója, co to je a co se z ní peče. Jsem marný. Jako byste házeli perly svini.
Prý to dávají i do levných párků
To je v pohodě, zbude jí víc na výrobu tofu 🙂
Já si dám občas něco s tofu ve vietnamské jídelně.
Jinak znám jenom tofu z marketu, ale to je úplně bez chuti a v zeleninovém salátu ho ani necítím.
Do Sapy se nedostanu.
Ste tu nejaký rozpapkaný, v Afrike kurňa hladujú, no, ale ani tam veľa nepracujú – niekde áno a niekde nie.
V Afrike by prave mali byt rozpapkani viac nez my … urodu by dokazali zbierat dvakrat do roka, kebyze o to stoja, o krmivo pre zvierata by tym nebola nudza, vsetko cerstve by mohli jest, ziadne odkladanie na zimu
A čo nejakí rozpapkaní, to by se nedalo? Však to nieje až také ťažké…
Marie Divišová
4 hod ·
Dnes světový den včel.
Nejdůležitější zvířata pro náš život.
Včela žije průměrně 40 dnů a za život navštíví asi 1000-2000 květů.
————-
Admirále, kdy bude první letošní med? A co další příběhy ze života včel?
Moje sousedka v pondělí vytáčela a byla to prý pěkná snůška. Musím jí dodatečně popřát ke Dni včel, děkuji za informaci.
Taky zajímavé
https://www.vitalia.cz/clanky/kaufland-novy-sklad-ovoce-a-zeleniny-modletice-2022/?utm_source=push&utm_campaign=2022-05-20
Bosorečko,
jak a k čemu děláte tarhoňu?
Osmahnete ji napřed?
Tarhoňu vyrábí pro Lídl na slovákách. Hodí se ke všemu šťávovitému – místo knedlí noků i rejže . Navíc je chutná i s kousky opražené slaniny s vajíčky, jako noky. Stojí – včil už dvacku za to půlkilov é balení a nádherně BEZ PRÁCE jen 7 min povařit.
Co nasladko? Šlo by to?
Určitě ano, musím se nad tím trochu zamyslet. 🙂
Jedine osmahnutu, inak nema chut 🙂 … na omastku sa osmahne, aby sa gulicky zafarbili do hneda, rozhodne sa nezafarbia vsetky, ale aby aspon stvrtina/tretina bola farebna … potom sa to zaleje vriacou vodou, ja davam asi tak 3 cm nad tarhonu, ale asi zalezi na velkosti hrnca … jo, ja pouzivam s hrubym dnom, co drzi teplo, v obyc pekacku jak to robili v skolskej jedalni to neviem O:) Najprv to necham varit bez dozoru, ked sa voda skoro strati, uz to chce miesat, aby sa tarhona nezlepila.
Mozno to varit aj ako obyc cestovinu, v osolenej vode, a potom zliat, trva to tak 15 minut, ale chuti … no, ako obyc cestovina.
Jo, a ako tarhona sa pripravuje aj slovenska ryza … cestovina, co vyzera ako zrnka podlhovastej ryze … ale to som tu v Brne hadam v obchode este ani nevidela.
Díky, ta osmahnutá je určitě lepší.
Tmavé zahuštěné omáčky? I třebas jako těstovinový salát?
Ja davam tarhonu k masu so stavou … nie vyslovene omackou ako svieckova …. proste tam, kde by sa hodila ryza, okrem restovanych pecienok (jater). Tam by bola tarhona zvlastna, a so stavou by sa bila.
Moje maminka vzpomíná, že za války dělali tarhoňu jako náhražku rýže, která se tehdy nedovážela.
Díky, bosorečko.
Ono to pak podle chuti vyplyne ☺
Nejhorší jídlo je biskup z kačeny.
tam su mazove zlazy … to patri psovi
Vždycky to cpali mně. Byla jsem nejmladší a nic lepšího na mě nezbylo. A když jsem to nechtěla,matka na mě válku na tebe,aby sis vážila jídla.
tak to som bola sice zo zobrackej, ale z panskej rodiny 😀 … proste biskup bol fuj, a o tom sa nediskutovalo, a slo to psovi 😀 … kuracie pazury mi miesto toho nukali … ale nenutili
Tak to jste si, milá Sibylo, docela žili. 😀
Moje spořivá matka vařila jeden víkend rizoto, pytlík rýže s jedním rozsekaným špekáčkem.
Další víkend šunknflekle, pytlík fleků s jedním rozsekanym špekáčkem.
Jednou mě poslala do lahůdek pro dva špekáčky. Prodavačka sdělila, že špekáčky nejsou. Já jsem ale viděla na regále špekáčky. Prodavačka mi vysvětlila, že jsou to macešky.
“ Tak mi dejte ty dvě macesky. “
“ A nebude se maminka zlobit? “
“ Depák! Ani to nepozná…”
No, poznala. Cenový rozdíl byl závratný. Dál už si to raději nepamatuji, některé katastrofy člověku zastře milosrdná opona zapomnění. 😀
Koupil jsem Cook-it-All a budu všecko tepelně připravovat v ohni venku. Přece nezapnu plyn nebo elektriku. Něco uvařím na Morsu, nebo ho vyměním za sporák na dřevo – ale to by mi bylo líto. Mouku si namelu, mám Fitbit. Na kvásek kašlu, v Etiopii taky pečou jen obilné placky.
Kdo ví,jak by v tom chutnal ten zajoch . V mládí jsem to párkrát jedla, ale vadily mi v tom ty broky .
Dá se do oka. Lesní zvěř bude letos nejvíce ohrožená skupina v ČSR.
Babka piekli loksi na brozi … placky na kyslom mlieku zapravene, a sodou bikarbonou (brozou) kyprene … aj moje deti ich miluju, aj ked uz nie na plotni, len na suchej panvicke peciem. Ale na plotnu sa kludne aj 4 vosli, a na panvicke len po jednej idem, ja tie moje decka neznasam …
Já dělám lívance z kefíru s tou sodou bikarbonou a normálně na lívanečníku a sporáku,s marmeládou tvarohem ovocem a šlehačkou nemají chybu
Ja ich mozem aj suche, bez nicoho. Co sa moja babka nazlostili, ked som si loksu ani maslom nepomastila, ani marmeladu na nu nedala 😀 … a este na dvor len tak, so suchou vysla, juj ci sa pred susedmi babka hanbili 😀
Ale teraz som objavila recept na jogurtovu pizzu – dva kelimky jogurtu, pol kila muky, jedno vajicko, soda bikarbona … az na to vajce, jak tie nase lokse … decka uz kysnutu pizzu ani nechcu
Já zas když si vzpomenu na babičku,tak škubánky. Říkali jsme jim bobky s mákem a vždy když jsme tam přijeli a ona se ptala co chceme k obědu,řekli jsme bobky s mákem.
V Lídlu mají mražené šulánky/šúlance, plněné makem, předvařené. Takže jen dovařit a polít máslem, Mńamka bez práce. Je to půlkilové balení a dělají je na slovákách a makem nešizené. Občas / jednou za měsíc SO aNe/je mívají i ve slevě takže velice výhodné.
Takže hedvábné palačinky – už dělám jen výjimečně – jsou tenoučké a jak říkával Kája- rovnou do ledvin. Ale je to piplačka a už jsem dost líná.
Škubánky jsem se nikdy nenaučila. Vždycky jsem tam měla tuhé chuchvalce mouky.
Co mi nejde, to nevařím. Třeba miluji koprovku, ale po přidání octa se mi zdrcene.
Tak si jí raději dám v restaurantu, kde jí uměj.
Tak tam ocet nedávejte.
A co citron?
Přidávejte ocet naředěný trochou horké vody. Horké mléko nemá rádo studený ocet.
Skvělá rada. Děkuji. Já se tady snad i naučím pořádně vařit.
Milá Petro, mně se to srazí vždycky. Prostě mlékové pokrmy s přidáním octa mi nejdou. Už nenajdu odvahu vyzkoušet ocet s horkou vodou. Škoda matrijálu. Prostě jsem se smířila s tím, že koprovka je pro mne zákeřný pokrm. 😀
Stejně jako piškotové rolády. Neumím, nepeču. 😀
Na piskotovu roladu je trik – nakrajajte korpus po dlzke na tri pruhy, a miesto zrolovania ich poskladajte na seba 😉
No jasně. To už ale není ta úhledná roláda, jakou uměla moje babička.
Upeču z piškotu koláč na plech a je to to samé.
Ale koprovka se dá uvařit jen jedním způsobem a nedá se to nijak obejít. Vidím v Penny kopr, sbíhají se mi sliny, a mám smolíka. 😀
Moje vnučka se naučila už v sedmi letech rolády z lístkového těsta.
Kupované těsto natřela kečupem, pokládala plátky salámu a sýra a zarolovala.
Dala do chladničky a když to ztuhlo, krájela řezy a dala je upéct do trouby.
Bylo to úhledné slané pečivo a vždycky se po něm jen zaprášilo.
Pro vegetariány se dá salám nahradit třeba špenátem, i tak jsou slané šneky ňam ňam. A je s nimi míň práce než s jednohubkami.
Tak nakonec koprovka je dobrá i neokyselená,navíc ocet není nijak zdravá potravinami,já ocet vůbec nepoužívám. Rolády mně taky nejdou a za mlada ani kynuté těsto. A to kynuté mi teď najednou jde.
Neokyselenou si neumím představit. Ale asi to zkusím!
Kopr mám strašně ráda. Dávám ho do okurkového salátu, trochu bílého jogurtu a je to výborně letní jídlo.
Ale koprovka je koprovka. 😀
Taky se mi nikdy nepodařily. Myslím, že je to tím, že se neodhadne čas pečení a jsou „vyschlé“. Vyvozuji to z toho, že se př smotávání lámou. A to jsem zkoušela je zvláčnět i kapkou tuku – nic. A taky ty plynové trouby ..- kdo ví. Ale nikdy se mi ten správný čas nepodařilo odhadnout. Teta a bábi na to byly mistrové , ty jejich rolády ať s čímkoliv byly mňamka. Zvláštní je, že ani mamka je nikdy nedělala. Že by to bylo dědičné? No já o vzdala.. Holt nemusí se podařít všecko… 🙂
Já měla dokonce recept,kdy se místo mouky dával pudink,což je škrob,těsto bylo vláčnější a motalo se lépe,ale když se neodhadl čas a šlo o minutky,při málo nešlo odlepit od papíru a moc se lámalo.
V životě jsem ocet do žádného jídla nedávala.Dnes budu mít kulajdu, kopru mám plnou zahrádku. Piskotova roláda mi nejde taky. Nemám ji hezkou. Přesto ji občas dělám,v době jahod. A to se už blíží. Na Pavlovu jsem si nikdy netroufla,přijde mi složitý už ten recept. Ale je to asi jen psychologické.
Jak děláte svíčkovou, tak se taky octí
S citronem, nikdy jsem ocet nedávala. A ten citron (asi tak půlku menšího) dám na kolečka nakrájený (bez kůry a samozřejmě se zeleninou) když peču maso, pak ho vyndám, nechám jen tak 1 kolečko a vše rozmixuji, vůbec tím pádem nepotřebuji mouku.
Nevím, jestli už to tu někdo nepodotknul, ale smetanové omáčky zásadně kyselím kysanou smetanou. Podle mne ideální řešení.
Zjistila jsem, že jedna ze surovin musí být povařená. Buď mléko nebo ocet. Svíčkovou nakládám do marinády s octem a pak do ní dávám sladkou smetanu a nezdrcne se nic. A kulajdu – tam projde varem mléko a nakonec přidaný ocet taky ke zdrcnutí nevede.
Helo, do koprovky před dokončením leju šlehačku, mléko se mi sráželo. A ocet dávám až po odstavení z plotny, už nesmí vřít.
Tak taky něco přidám a ani to není moc finančně náročné
🙂
https://www.google.cz/search?q=pe%C4%8Den%C3%BD+vep%C5%99ov%C3%BD+b%C5%AF%C4%8Dek&biw=1261&bih=794&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=MHHFVOjuKeLOyQP75YK4DA&ved=0CAYQ_AUoAQ &gws_rd=ssl
ale dle mne je nejlepší s ořechovou nádivkou.
S ořechovou nádivkou?
Zkuste sem dát prosím recept.
Žádný zvláštní recept to není. Začala to mamka, kdysi, když bylo masa málo a ořechů dost. Normální slaná nádivka, akorát místo sekané se dá stejné množství ořechů/vlaš/ 2/3 pomlet a ta poslední hodně nadrobno nakrájet. Dají tomu takovou zvláštní chuť.
Ony ty ořechy trochu vsáknou tuk a naopak své aroma předají masu. Na rozdíl od mandlí, které tohle nedokáží. Je to jako když děláte špíz a místo kabanosu dáte kolečka paprikové klobásky.
Díky.
Bosorečko a další,
díky za nabídky a nápady!
Postupně na tom budu dělat, ale chvilku potrvá, než se s blogem naučím pracovat.
Dovoluji si proto poprosit, abyste posílali recepty a případné texty na e-mail, který jsem zveřejnil v samostatném článečku – varenivkotlince@seznam.cz.
Recepty se budu snažit třídit podle druhů a až se naučím vytvořit podrubriku/ky, budou v jednotlivých kapitolkách.
Informace asi spíše pro Apoštola než pro kulinářské darmošlapy.
Nějak jsem dnes narychlo potřeboval svíčkovou. Můj oblíbený řezník neměl a ani nedokázal rychle (nejpozději zítra) objednat. Vypravil jsem se tedy do Makra.
Svíčková argentinská a brazilská, pro můj záměr nevhodné.
Česká ŽÁDNÁ.
Koupil jsem dovoz z Německa. Při váze 2,495 kg stála 2 348,13 Kč (včetně DPH).
Nu, jisté je, že se nákupu svíčkové budu dost dlouho vyhýbat.
P.S.: Tatarák pro celou rodinu, v pátek. K tomu Chateau Beumont 2019 (je to mladé, ale u tohoto vína to nevadí). Recept na tatarák je asi zbytečný. Nebo má někdo zájem?
Zkuste MDmaso, pokud jste z Prahy. Svíčková z krávy tam přijde na něco před 400 Kč/kg a je skvělá. Mají i z bejka, ale ta je dražší.
P.S. je to eshop.
Díky za tip, ale Prahu mám z ruky.
I tady by se možná dalo sehnat lépe, ale spěchal jsem.
Myslel jsem to spíše jako informaci, že asi české hovězí dochází, že jsou stáda v podstatě vybita. Ale nejsem zemědělec ani řezník, třeba se mýlím. Proto to adresování Apoštolovi, který se v tom prostředí pohybuje.
Telegram Polsko:
Poláci šetří peníze na chlebu, pekárny v krachu, tvrdí polská média
Obrovský nárůst cen energií a surovin již zdražil chléb o 30 %. V této situaci dává stále více lidí přednost levnějším výrobkům z velkých řetězců před pekárnami.
Pekařský a cukrářský průmysl po letech růstu zažívá stagnaci. Již několik měsíců průmysl varuje, že výrazné zvýšení cen energie a mouky bude hřebíčkem do rakve. Změny na trhu jsou již patrné.
V letošním roce Poláci zaregistrovali pouze 84 nových pekáren, zatímco 77 jich ve stejné době zaniklo.
Já odjakživa ujíždím na polévkách, téměř vždy musím mít nějakou uvařenou.
Mezi mé oblíbence patří
– valašská kyselica
– koprová polévka
– česnečka
– zeleninová s kroupy
– květáková
– špenátová
– dršťková
– boršč
– tukožroutská
– fazolová
– čočková
– hrachová
…
Jojo, u nás se říkávalo „polívka je grunt, maso je špunt“.
Přihazuji:
– kmínová s vejcem
– mrkvová
– drožďová
– s vaječnou jíškou
– gulášová
– s rýží a hráškem
– bramboračka
– kyselo (z kvasu)
– kapustová s bramborem
…..
Docela vám závidím. polívka je grunt se říkávalo. A asi nejlacinější. Akorát já polívkový zub neměla.;takže občas luštěninovou,brokolicovou, drožďovou a koprovku. Co nesnáším kmínová, kterou mne kdysi nutili a furt…
Pretoze kminova nie je jedlo, ale liek 😛 … mne ju varili zasade len na pokazeny zaludok, po velkom bliti … ked je mi spatne, vonia mi dodnes. Ked mi spatne nie je .. pripomenie mi, ako mi je, ked je mi spatne …
Prosím recept na tukožroutskou.
Pro tukožroutskou polévku, kterou si navaříte v množství na týden, budete potřebovat:
– 6 velkých cibulí
– 4-5 rajčat
– 2 velké zelené papriky
– 1 řapíkatý celer
– 1 menší hlávka zelí
– 1 zeleninový bujon v kostce
– čerstvé bylinky (+ podle chuti česnek).
Zeleninu nakrájejte klidně i na větší kousky a kromě rajčat 10 minut zprudka vařte.
Pokud tuto polévku dokážete jíst několik dnů po sobě, pak nějaké to kilo tuku z vašeho těla zmizí.
Jíst několik dní,ale už nic jiného
Tukožroutská nemá na tuk skoro žádný vliv.
Její váhový účinek totiž spočívá v odvodnění organismu, takže je potřeba posílit pitný režim a váhový úbytek je v čudu. Plus dochází k úbytku svalové hmoty – takže je potřeba pojídat proteiny a váhový úbytek se tím opět eliminuje.
„Tukožroutská“ je výborná na pročištění trávicího traktu, ale rozhodně ne na hubnutí.
No jo, no.
Tak ten úbytek tekutin se mezi polívkama proloží vodou nebo acidofilním mlíkem nebo se vyzunkne nealkoholické pivo (nealkoholický švestkový Bernard je pro mě vrcholem chuťového požitku)… a na ty svaly se mezi polívkama vloží třeba tatarák s topinkou.
To by šlo, ne?
Děkuji
Ja bez bujonu, papriku +1 kus naviac, plus por. Bez byliniek, cesnaku…A pokial nie je stopkovy zeler, narezem bulvovy.
Moje nejoblíbenější jídla, shodou okolností zřejmě taky nejlacinější
přesbidlo (noky s bramborami a cibulkou)
grenadýrmarš (těstoviny s bramborami a cibulkou)
hunc – kroupy s bramborami a cibulkou to vše možno případně s kysaným zelím
lepenice – brambory se zelím a cibulkou
bramborové placky
zemlbába
chleba se škvarky
chleba s máslem a rajčetem
zeleninové polévky
nějaké buchty na plech s ovocem či marmeládou
míchaná vajíčka
luštěniny na obvyklé způsoby
francouzské brambory
fleky se zelím, šunkofleky
Nedostatek luxusnějších potravin a masa je to poslední, co by mi na krizi vadilo
Grenadyrmarš slyším poprvé. Ale můj dědeček miloval pečenou havířinu. Pokrajené zbytky knedlíků s kousky brambor. Opečené do zlatova a do toho trochu kysaného zelí. Případně i škvarky, kousky špeku, podle toho co bylo. Mňááam 😀
Havířinu jsem zapomněla.
A pro fajnšmekry pondělníček. Dokonce jsem to už i viděla na jídelníčku v hospodě. Jsou to pondělní pokrájené a opečené zbytky knedlo zelo vepřo.
U nás to byl nedělní večerníček. Na tuku a šťávě z masa opéct nakrájené knedlíky, přidat nakrájené zbytky masa a zelí. Jéžiš, to bylo dobrý!
Nikdy jsem to nejedla jinde než u dědečka. Bylo to strašně dobrý. A připravoval to sám.
😋
Mimochodom, Obcane, kebyze bol zaujem, mozem spisat celu skudlici kucharku, jak som ju odkukala od babicky, aj s vlastnymi vylepseniami a modernizaciami, od zakladnej postnej varianty, az po moju rozozranu … kedysi som spisala kucharsku knihu pre pubertalneho (skoro) chlapa, a on podla nej dokonca aj varil, ac vlastnil otca sefkuchara … tak si neskromne namyslam, ze by som mohla aj nieco takehoto zvladnut … kebyze je zaujem.
Nejsem Občan, ale… Jistěže je zájem, bosorečko!!!
Do toho!…
Moc ráda si přečtu všechno, co napíšete.
A díky za nabídku!!!
Re bosorecka
Taky mam zajem … 😉
Asi sme od Presova:-).
Ja mam doma tiez xyz receptov za halier. Plus yxz zo zemiakov. Plus – moje extra vymyslanky (teda nove, netradicne jedla) zverejnovala manzelka este v nastennom a stolovom kalendari Gazdinka, znamom v celom vtedajsom state…
Bosorecko, už se mi sbíhají sliny!!!
😀
Zdravím! Pokud mohu využít možnosti podělit se o ryze rodinné recepty, tak bych lhal, pokud bych tvrdil, že jsou čistě rodinné. Nám se osvědčil recept Dr. Oetker na pizzu 4 sýrů v akci za 49.90 v Kauflandu. Všechny ingredience jsou už připravené a přesně odvážené. Dokonce to dělají už tak, že jejich těsto, je rozvalené do kruhu. Jak název napovídá, naplatkovali dokonce sýry na povrch. Dá se říci, že už nejde nic vylepšit. Ale my jsme skulinku přece jenom našli: z ananasové konzervy vyjmeme kolečka ananasu a naskládáme je na sýr. Říkame tomu pizza HAVAJ. To vám dneska už jen málokterá pizzerie udělá…nám nejen chutná, ale ještě si připomínáme šťastné devatesátky, kdy jste na kuřecím plátku mohli dostat broskev když už né ananas přelitý sýrovou omáčkou. Pizza není kuřecí plátek, ale roztopený sýr s ananasem přesto uspokojí. Připravujeme zásadně v mikrovlnce na maximální výkon! Dobrou chuť!
Fuj!
Řekl jste fuj, cizinče?
Ano, fuj!
Fuj broskvi na kuřeti a ananasu na pizze?
Ano, fuj broskvi na kuřeti a ananasu na pizze!
Šílenec! – Anarchista!
Já ananas na pizze miluju, ale vím, že rodilí pizzaři se na český ananas na pizze (Havaj…oh…) dívají asi jako na české ponožky v sandálech.
…takzvaní pizzaři také neznají trik se špagetami: před vařením se musí zlomit! Uvařené se vám budou špatně krájet natož polykat!
Špagety a lámat či krájet. Propána. Copak je tak těžké namotat na vidličku a dát do toho otvoru pro ně určeného. Téda…
To nie je o divani sa … ja to ochutnala raz … a odvtedy sa vyhybam jak cert krizu .. coz je divne vzhladom k tomu, ze broskyna na kuracom platku mi docela chuti …
Proč broskev kazit kuřetem docela jaxitaxi. Není nad to si ji vychutnat sólo.
Asi jsem zaostalý, nekulturní a vůbec fuuuj, ale ponožky nosím i do sandálů. Boty (jakékoli, i sandály) obuté naboso jsou mi nepříjemné, navíc mi to přijde nehygienické. Ale hlavně mi vyhovuje mít mezi pokožkou a botou textil ponožky.
Je vůbec pro „zákaz“ ponožek v sandálech nějaký rozumný důvod? Nebo je to jen příkaz paní Módy? Proč by se ponožky ne(s)měly nosit zrovna v sandálech?
Slepice s uzeným
( Kdysi velmi levné jídlo. )
Slepici nebo dvě vařit v mírně osolené vodě cca 3 hodiny.
Dát do chladu, aby se dal sebrat tuk na hladině. Odstranit veškerý tuk a kůže.
( Ten tuk má totiž speciální aroma, někdo ho těžce snáší. )
Mezitím uvařit minimálně kilo uzených žeber. Vývar nesolit, žebra čistě obrat. Bacha na záludné chrupavky!
Do pekáče skládat kusy obrané slepice, kousky obranných žeber, prokládat půlkami paprik, klidně kilo paprik na jednu slepici.
A potom ješté dlouze nechat probublávat v troubě. Střídavě podlévat oběma ( zredukovanými) vývary.
Koření podle chuti, já dávám jenom pepř a trochu sušené papriky.
Jako příloha se hodí všechno. Ten sós má grády, želíruje jako kvalitní vývar. Jenom se musí dávat pozor, aby se větší kousky slepice neopatrným mícháním nerozpadly.
5 kilo masa? Myslíte,že se hodí právě do teto rubriky? 3 hodiny pálit plyn a pak ještě dlouze v troubě?
Však píšu, že to bylo KDYSI levné jídlo!
Slepice 30 , uzené žebro 20 , kilo paprik v sezóně 12 Kčs.
😀
Jen jsem se trochu zasnila, nó…
😀
Tak jestli jsou ty cifry v eurech, pak jste se zasnila podobně jako Edgar Cayce, to jest věštecky…
Cifry jsou v ká čé.
Ještě po roce 2000 stála vyskákaná slipka 30. 😀A skoro nikdo to nekupoval. Vážila míň než kuře.
Teď bude rozhodovat i jak je to náročné na energii při přípravě.
Já fšecko dělám v troubě a když už, tak si vymyslím 2 jídla a vařím/peču to naráz. Co nedodělávám hned dám do chlaďáku a dodělámpak. Jinak, taky jsme vařily a pekly buchty spolu s jídlem. Buď křidla nebo uzavřít alobalem, aby nenatáhlo aroma. Ona i ta polívka je rychleji, protože teplo ze všech stran. Ale musí být poklice bez plastových uch.
Ale není to z mý hlavy. To jedna z bábi a teta o tři dědiny dál měly takový zvláštní sporáky. Na boku vyšší s dvěma troubama, vlastní plotna poměrně malá a ještě měla v části zabudovanou nádobu na vodu s poklicí, takže teplou měla furt.Na boku měla každá trouba takovou páčku – patrně se tím teplo pouštělo okolo. Asi byl v okolí chytrý kamnař. Protože nikde jinde jsem to neviděla.
Jo bývávalo, bývávalo…. akorát že se člověk za mlada moc nekoukal, byl jako ti dnešní, jen novinky a … njn měli to ti naši předkové vymyšlený do praktična, a my včil budeme vzpomínat a kombinovat jak to asi fungovalo… hmm
Já mám ráda papiňák.
no j, ale když bouchne jejda
To se teď budeme muset zase naučit.
Třeba rýží a podobné věci dovařit pod peřinou.
joo, tam se nechávalo i těsto nakynout. Zase to teplo ze všech stran
Kyška neni acidofilni mleko obsahuje jinou kulturu. Acidofilní mléko obsahuje acidofilni kulturu. Je to monokultura obsahující Lactobacillus acidophilus
Kyška obsahuje smetanovou kulturu.
Smetanová kultura je kultura směsná, skládající se z různých diplokoků
a streptokoků mléčného kvašení. Optimální poměr aromatvorných a kyselinotvorných
bakterií v kultuře je 9:1. Charakteristickou chuť a vůni základního zákysu tvoří mléčná
kyselina a diacetyl, ale i menší množství octové a propionové kyseliny a dalších složek [1].
V kultuře jsou obsaženy druhy:
–
Lactococcus lactis subsp. cremoris
–
Lactococcus lactis subsp. lactis
–
Lactococcus lactis subsp. lactis biovar diacetylactis
–
Leuconostoc mesenteroides subsp. cremoris
–
Leuconostoc mesenteroides subsp. dextranicum
No tak samozrejme, ked som bola mala, bola kyska vylucne z domacich zdrojov, a acidofilne mlieko vylucne z obchodu … na stole ale uz ten rozdiel tak nejak … .nie je podstatny, aj ked je kyska za mna o nieco kyslejsia … v kuchyni ano, pretoze z kysky sme ohrievali tvaroh, z acidofilneho mlieka to nikoho ani nenapadlo.
V dnesnej dobe je to uz asi tak nejak jedno, pokial sa nebavime o presnom zlozeni … pretoze dnes si uz kupovane mlieko nelajznem nechat podstat … vlastne aj lajznem, akurat ono sa nepodstoji … takze rozdiel ‚na stole‘ je uz vylucne len v napise na flaske z obchodu. (ale ja som mestska, bytovkova panicka … kebyze chovam kravu a dojim, tak sa na to asi divam inak)
Dneska už kyšku z mlíka neuděláte. Je to – pokusíte-li se -fujtajbl. Ještě před čase když bývávaly mlékomaty a každodenně doplňované se dalo. Ale nějak vymizely.
Dneska se z mléka nedá udělat ani tvaroh. Mléko je tepelně ošetřené, nezkysne, ale zkazí se.
Ale zase se nemusí převařovat v pískacím hrnci. Dřív jo.
To se týká pouze trvanlivého mléka. Z čerstvého mléka, uděláte vše. Tedy vše, samozřejmě berme v potaz, že je odstředěné.
A homogenizovane .. to tvarohu moc neslusi … varievam na velikonoce hrudku … rozhabarkovane vajicka v mlieku, a vyzrazane ako tvaroh … no, urobim, akurat to ma taku … homogennu konzistenciu … ako ked tofu nakrojite … babicka to mala vzdycky take akoby gulicky, male hrudky predtym, nez to zliali do utierky a nechali vykapat … studene to stale bolo porovite, ked sa malo vyzmykalo, tak sa to po tych hrudkach lamalo … moja hrudka uz pripomina skor zelatinu, nez hrudu syra …
Jasně.
Neverim, ze sa v okoli Brna neda najst (aspon na syrek na Velku noc) original cerstve mlieko od farmara, z druzstva…To by ste mali male hrudky, ako kedysi. Alebo – uz ste to zabudli robit:-).
Oni tie posledne velke noci boli tak trosku … narocnejsie … mlieko len z mliekomatu, uplne surove tam ocividne nedavaju. Behat a zhanat farmarov jaksi nevychadzalo.
Dík za popostrčení, hledajíc kde je v Kéniku ten automat, našla jsem že je přestěhovaný do dědiny i když netuším, kde je tam Albert. Hmm budu se tam muset kouknout. Tak dík
POslední mlékomat byl v Lískovci u silnice na Bystrc. Už není. A z toho šel i tvaroh. A v okolí nikde nic
To mléko od babičky bylo krapet jiné. Určitě kráva babičce nedojila 40 až 60 l po otelení, jako dnešní super výkonná plemena a také se dožívala vyššího věku než dnes vyšlechtěné kravky, které když se dožijí třetího telete, je to zázrak i pro chovatele.
V mléce babiččiné krávy bylo méně vody a víc tuku, bílkovin a ostatních látek.
Prostě dnes kráva více nadojí, ale příroda se odrbat úplně nedá a mléko dnes je vodnaté. Navíc krmené jen siláží a senáží, ani seno moc nevidí.
Kdysi jsem odebírala časopis Náš chov a tam byla stať o chovateli, který choval montbéliardy, obdoba našich červenobílých stračen a on tam popisoval jak krmí, aby mohl prodávat mléko na výrobu mateřských mlék pro děti.
Nesměl krmit siláží, žádným konzervovaným krmivem. Jen pastva, v zimě seno a koncentrát z obilovin a tuším melasy. Myslím, že je to jasné.
Nepřipomínejte ani, čerstvě nadojené, přecezené s domácím chlebem a na talířku med….. ou
Mandaladane, a kde se asi tak dostanu k čerstvému mléku?
To ještě někde existuje ?
😳
U nás v Bille ani v Penny asi né.
😀
U nas su funkcne automaty na cerstve mlieko dodnes. Plnia ho dodnes fungujuce farmy. Jeden taky automat mam cca 300 m od bytovky.
Tu byval a starej osade, tak 20-30 minut cesty MHD … ale ze je stara osada prestupny uzol nocnych autobusov, je uz automat vyse roka s cedulkou ‚mimo provoz‘ … na velku noc sa manzel obtazoval cez cele Brno do krpole .. hrudka sa podarila, len to mlieko vyzeralo, akoby napriek vsetkemu bolo homogenizovane … ci bolo pasterizovane netusim, pre istotu som si ho prevarila, a tak dlho, aby stihlo skysnut, sa u nas neohrialo.
Bosorečko, na intru jsem byla na pokoji s jednou Slovenkou.
Ta vždycky vařila “ ftačie mlieko”.
Do vařícího mléka s vanilkou dávala sněhové noky z vyšlehaných bílků.
Bylo to mňam mňam. 😀
To som raz skusila uvarit detom … ohrdli to … tak su na kupovanej cokolade, smradi 😛
To vtacie mlieko po uvareni snehovych halusiek pokracuje premenou „obyc“ mlieka na vanilkovy puding, kde sa vlastne spotrebuju aj prebytocne zltka …
Tak to jsou fakani pěkně zmlsaní.
My jsme se vždycky těšili, až ta Slovenka uvaří ftačie mlieko.
Vařila ho v pětilitráku. 😀
Úplně jsem zapomněla, že tam dávala vanilkový pudink.
My dělali tygří mléko
U nas varili kucharky vtacie mlieko pravidelne aj v skolskej jedalni, kedysi…A doma to mama robila bezne. Bolo to lacna pochutinka…
Já to znám jako „mraky“ a když byly děti malé, tak to milovaly 🙂
Mne na sladké neužije, ale chutnal jsem to a je to opravdu dobré.
Hudec napsal acidofilní mléko v podobě Valašské kyšky( to se tady prodává) a to je naprostý nesmysl
Občane, Alefe, díky! Těším se. Bude skvělé mít nápady / tipy / recepty pohromadě.
Nesmělá prosba: nezvážili byste jiný název? Z „Kotlinky“ mám podobné pocity jako z „čecháčka“.
A objektivní důvod: vařit podle receptů se přece bude i na Moravě, ve Slezsku…
Nemůžu mluvit za Občana, ale kdyby na toto téma padl nějaký zajímavý návrh, Občan by ho jistě přinejmenším zvážil.
Je zajímavé pozorovat, jak se přidružené konotace některých slov posouvají; je to krajová záležitost? V mém okolí zejména ti dříve narození ( dříve než já) termínem „kotlina“ označují kotel se spodním topeništěm, určený prioritně k výrobě škvarků. – Tady bychom se možná dostali do sporu se zaměřením Občanovy rubriky, protože – bude v blízké budoucnosti existovat něco takového, jako škvarky?
Něco jako škvarky? Tuhle v pořadu všechno co mám ráda dělali veganskou slaninu. Rýžový papír natreli olejem se spoustou koření a usušili na plechu v troubě. Protáčeli se mi panenky.
u nas v Kotlinke varime gulas a kapustnicu
y jsme dělávali i kvasnicové škvarky – nebylo to špatný
emo,
můžete o těch kvasnicových škvarkách napsat něco víc?
Nikdy jsem o tom neslyšela a zní to tak záhadně…
https://www.vitalia.cz/clanky/recept-drozdi-skvarky-drozdove-knedlicky-do-polevky/
tady to máte zmodernizované, já je dělám postaru. Na pánvičku lžičku sádla, nadrobit kvasnice a míchat, míchat a míchat. Napřed se roztečou a pak zase spečou a zrůžoví. Kapku osolit.
Já je dělám, když se dostanu k váženému droždí tak z půlky kostky/20dkg/. V Makru je mívají/mívali, teď jen když na ně u vietnamců narazím. Z těch francouzských pidikostiček nevím, .
Díky, emo.
Udělám obě verze.
Nezkoušela jste použít máslo?
nezkoušela. Ta kapka sádla tomu asi dodá tu správnou chuť.
Někde jsem se dočetla, že sádlo dává jídlu tu správnou chuť – zvýraznění. Pokusím se to najít. Fakt je že čerstvej chleba se sádlem je …. mnó , vždyť to znáte.
Znám, emo, znám.
A trochu česneku na to sádýlko rozetřít a osolit. Mana nebeská.
Anebo sádlo a hořčice. Sůl.
Anebo sádlo, cibule nadrobno, mletá paprika, sůl.
Taky posypaný pažitkou je chleba se sádlem žrádýlko.
Bohužel občasní hosté sádlo neee (páč nevědí, co je dobrýho), tak musím uvažovat o „alternativách“.
Zvláštní ale je , že uzená paprika k tomu moc nejde, jen klasika
To mě nenapadlo. Pro mne jsou „Kotlinka“ všechna území chráněná horami jak v Čechách, tak na Moravě i na Slovensku.
„Kotlina“ se používala hlavně na vodu, ale i na rozvar, povidla a určitě i na maso a později i škvarky.
Ty budou stále a budou se dávat jako vzácný dar třeba ke svatbě, nebo pod stromeček a pod. 🙂
No právě, máme ty kopečky kol dokola a jsme také z míst různých. Bych řekla že to sedí. Neměnit
Pekla vdolky z bílé mouky,
sypala je perníkem.
Dávala je Honzíkovi
otevřeným okýnkem.
Jez, Honzíčku, jsou dobrý,
jsou perníkem sypaný.
Budou-li ti dobře chutnat,
jsou tam ještě takový.
Hrách a kroupy, to je hloupý,
to my máme každej den.
Ale vdolky z bílý mouky,
jenom jednou za tejden.
Kdo to sežral celé prase,
dostal hlad a žral by zase?
To jsem já, to jsem já,
já, ta držka pažravá.
Kdo si prohnal kuli hlavou
a žral dál tou držkou žravou?
To jsem já …
😀
Nestarej se ženo má
že my nic nemáme
zabijeme komára
masa naděláme
půl ho dáme do komína
půl ho uvaříme
nestarej se ženo má
že se nenajíme
„… Pročpak bych se starala
muj zlatej mužíčku
vždyť mám ještě v komoře
z Komára nožičku“
Komár se má psát s velkým K, pak ta písnička dává smysl =)
S prázdným žaludkem si aspoň vesele zazpívat.
Ha ha ha Dobrý!
😀
No „dobrý“ jak se o vezme , to by nebyl scalop, když v hlavě luft a žádný noty tak aspoň zasmradí
Mám hlad. K večeři jen acidofilní mléko.
acidofilnym mliekom sa nie len kvalitne oklame zaludok, ale dokonca aj posteluju creva … vyborna volba, pokial je plnotucne … ac priznavam, rada k nemu prikusujem grahamovy rohlik, a ked som v zvlast rozmarilej nalade, tak si nanho pokravam studene maslo … juj, mat tak zasoby … ale mlieko vypil skolkac a maslo zlikvidovala prvorodena … rohlik asi zomelieme na struhanku
Jednou jsem po kefíru nemohla doběhnout. Samotný kefír je nebezpečný
kefir ja nerada … moc kysly, moc suchy … ale ja mam extremne mlsny jazyk O:)
na nedobehnutie je stejne najlepsia voda z Bardejovskych Kupelov … manzel trikrat stavial na 24 km ceste od pramena k nasmu baracku … javobec netusila, ze ac ta voda zaludocna, funguje aj takto, a to ju chlemtam od malicka
Lepší než kefír je zákys ,není kyselý a je hustší
Pred tyzdnom tu bol bratranec s manzelkou (narodil sa v Cesku, blizko Litomeric). Brali so sebou plnu tasku original nepasterizovanu ovciu bryndzu, kyslu zincicu, ovci syr, korbaciky, jogurt, domace maslo…
Predava to v jednej budke na nasom sidlisku (5 m od automatu na mlieko, co som pisal) farma z dediny z okolia. Takze s original pochutkami z mlieka (a aj z masa, dalsi obchodik ) nemam problem. Vsetko cerstve, z fariem…
Aj cenovo je to zatial O.K. Napr. 1 liter kyslej zincice je za 1,9 € .
I suchá brambora je na přikusování dobrá. My brambory s kyškou milujeme, byť si je také nedietně vylepšujeme pažitkou, petrželkou, máslem a solí.
najlepsie trepanky k tomu … bramborove halusky … s bryndzou, ale neriedenou kyslou smotanou, a maslom, a poliate skvarkami … ale to uz nie vecera, ale plnohodnotny obed, po ktorom sa od stola neodkotulate … ale zase zvysne halusky na veceru na panvicke ohriat, mierne prismahnut .. este ze mam zaludok, co stravi snad aj ebolu, poznam ludi, co by po takej veceri celu noc nespali
jo, a tie brambory, ked cele v supke upeciete, obtazujte sa bryndzu (alebo aspon posoleny tvaroh) s maslom vyslahat, a lyzickou na brambory na kazde susto polozit … a zapijat kyskou … no hotove lukulske hody z bedarskej chyse .. njn, manzel vravel, ze sa zivotom prejedam O:)
Kyška je zas něco jiného. To je sedlé mléko
Ale zase za parneho leta to najlepsie proti smadu, co mozete vymysliet.
Voda ze studánky
Voda ze studanky nezabera tak komplexne, ako rozmiesana kyska … boh vie preco … no, mozno aj ja … v kyslom mlieku viac veci nez len studena voda … moja doktorka vravievala, ze ked najhorucejsie, tak kupodivu aj vinny strik da viac nez len cista voda … pravda, hoodne vody, malo vina, zvlas u mna, ked som aj po stampli pod stolom
Než zrušili mlékárnu Miltra v Městečku Trnávce,tam dělali kefír ředěný syrovátkou. Bylo to lehčí,tekutější a na žízeň výborné. Bohužel ji zničili předpisy EU. Podobný výrobek nikdo nevyrábí.
Zbytek vašeho textu je otázka názoru. Vody se má vypít 2 l denně,už vás vidím,jak pijete 2 l kyselého mléka.
Ked pridete vysusena na obed z pola, tak bud lahnete k studni, a polku vychlemtate, alebo skocite do pivnice, a rozmiesate si dzbanok kysky … ten dzbanok kysky vam urobi rovnako dobre, ako pol studne vody … nie ze by som teda trvala na tom, ze cele leto chlemtate len kysku, a vode sa budete vyhybat …
Ale uznavam, pokial sa nepracuje pod horucim slnkom, tak ma clovek ine potreby, a dusok vody bohato staci.
Mimochodom, viete, ze cim viac v parnom dni pijete, tym vacsi smad pocitujete? Preto nam na poli byvalo ‚zakazane‘ prerusit pracu, a ist sa napit … teda, platilo to len pred prvou prestavkou na napitie … po nej sa uz odskakovalo chlemtat neustale, pokial len bolo co
V Turecku, na zizen lepsi nez pivo byl ayran, bily jogurt redeny vodou, se soli a matou. Podava se chlazeny
vylepsena kyska 😀 … tipujem, ze sa to blizi izotonickemu napoju, ale v podstatne lepsom chutovom prevedeni
Zrovna jsem se o tom ajranu chtěla zmínit.
Je výtečnej.
I po obědě na zapití/na trávení.
A k tomu oprané (aby nebylo tak kyselé) kysané zelí.
Ono i hezky zneutralizuje tuk, takže i slabší povahy ty hody přežijí ve zdraví 😀
Takže brambory na loupačku,první rychlé levné jídlo ze sunrovin,které pod pultem snad seženem.
Anonym jsem já. Dieta č. 4 je dobrou průpravou na fialový hladomor. Mám ji 3 týdny a 5 kilo je dole. Přitom se člověk cítí sytý a vitální. Je ty představy… teplé škvarky, bramborové placky, tataráček, jelítka, laskonky…
Ládik!!!u,
a po probírce vnitřností budete smět? Aspoň vzorečky?
Moc bych Vám přál, aby jo.
Možná místní osazenstvo překvapím, ale acidofilní mléko v podobě tzv. Valašské kyšky, je mým oblíbeným nápojem. K tomu krajíc kvalitního chleba (třeba toho ze Zlivic) a cítím se celkem blaze.
Občane, obdivuji vaši odvahu a aktivitu. Těším se na vaše dílka.
Já bych k tomu jenom opatrně připomněl, že když je hlad, i husa je dobrá.
V očekávání hard times bychom neměli na luxusní receptury zapomenout, abychom, až zase nadejde čas holdovat obžerství, měli vše potřebné po ruce.
Jdu snídat. Acidofilní mléko to bohužel nebude, ani camembert, vůbec nic s mléčnou bílkovinou. Prý se že mě na stará kolena stává Asiat. Říkal kamarád lékař.
Moje Labuť s oblibou na téma genetika tvrdívá, že nikdy nikdo neví kam a kdy se zatoulal nějaký bičíkovec.
Třeba máte v genech pozůstatky nějakého dávného nájezdníka, kdo ví? Tatar, snad i Avar?
Kdysi dávno, ještě než se to stalo módou, jsem tvrdíval, že kolem Katovic (těch na Otavě, ne v Polsku) přežil ostrůvek lidí keltského původu – bývalo tam slovanské hradiště a předtím asi (snad) keltské opidum (Katovická, nebo také Kněží hora). A sám sebe v těch chalupářských časech jsem označoval za „posledního Kelta“, to zejména v pozdějších nočních hodinách v dolejší hospodě u Oldy Černého.
Když se objevila první možnost zkoumání genů, bylo to úplně v plenkách, nechal jsem si udělat rozbor, tzv. haploskupinu či jak se to nazývalo. Našli mi vzdálené příbuzné tak někde mezi Vislou a Dněprem, pár v Rusku, dokonce někoho v Číně a v Jižní Americe. Myslím si, že v tom hrála roli spíše pozdější migrace, s výjimkou toho Běloruska/Polska/Ukrajiny.
Mé žertem míněné sny o keltském původu tedy vzaly za své, ale čerti vědí – hlubší průzkum a nové poznatky by třeba přinesly změnu názoru.
Vy na tom můžete být podobně… 🙂
Vyloučit se to nedá, po meči patřím na západní Slovensko, Záhorák…
Dítě věří,otec doufá,matka ví.
Nechval dne před večerem, mladí ležáci – staří žebráci, a kam čert nemůže, nastrčí bábu.
Taky ne vždycky. Když vás do zadečku řízne cirkulárka, je marno se ptát, kterýpak zub to byl.
Aneb:
– Mami, proč jsem černý a mám kudrnaté vlasy?
– Jo, chlapče… to byl mejdan! Buď rád, že nejsi pes!
—
Jsme tady v rubrice „Vaření“, přidám recept na slepici po cigánsku. Je univerzální a velmi stručný:
Ukradneme slepici a dále upravujeme dle chuti.
No ani ta matka občas neví 😀
Kdyz to vi , musi to celej zivot tajit..
je, potesil ste, ja po praslici saleny vychodnar, po meci natvrdly zahorak … ale este ma neutratili 😀
Ná teda…! Co by šeci robili, keby nás Záhorákú nebyuo? 😀
No jo Malacky a nejlepsi zeli..
U Sedmi Krizu ,na druhy strane motorestu ,nez se tam dojelo , byla proslula restaurace u Karlika. Kdo tam byl jednou pamatuje..
V průběhu života se stravovací návyky mění a něco člověk už nepozře. Třeba to mléko tlačí v žaludku. Nebo vlašských salát,co já se ho v mládí najedla. Nebo tresčí játra s cibulí a teď nepozřu.
Některé návyky se nemění.
Nepozřu rybičky lidově zvané „krámovky“, kdo byl na vojně, ten pochopí … 😀
Pro ty, kdo nebyli, jde o ryby v tomatě
no ty játra – kdo ví do čeho je nakládají. T dělá hodně… bejvávalo….
stejně ta rybičky.. taky se nedají…mají divnej čuch, nebo blbě pamatuji. ale …..
toz ked tak pripominate, tak sa ja konecne pustim do tych penovych dortikov, co mi dva kila mascarpone z chladnicky kricia, ze je uz fakt cas neodkladat to …. len rozmyslam, co je dietnejsie, ci cokoladova, ci vanilkova varianta 😀 😛
Otázka je jak kvalitní máte kakao. Já onehdy „holandské značkové“ letělo do kýbla, nedalo se. Jo jsme byli z dřívějška rozmazlený, když se fšecko co se dováželo povinně kontrolovalo.
Možná místní osazenstvo překvapím, ale acidofilní mléko v podobě tzv. Valašské kyšky,
Je věta úplný nesmysl.Vysvětlují výše.
Nejsem zrovna mlékařský odborník, tak tím to asi bude.
To jen abyste byl v obraze