Ropa – kdepak asi soudruzi udělali chybičku?

Kapitalismus má jednu vlastnost, která může být dobrá i špatná – záleží, v kterém čase je posuzována. Ta neviditelná ruka trhu má totiž optimalizační funkci, která vyplývá ze samotného principu ekonomického fungování. Jde o to, že ta samoregulace nabídky a poptávky je většinou dobrý sluha, ale občas i zlý pán.

Jistě jste zaregistrovali, že nám energie zdražují a nejen já se obávám, že to je v podstatě jen matematický (a tedy nevyhnutelný) důsledek konání elit KoZa, zejména toho výřečného génia v Bílé chýši.

Neviditelná ruka trhu

Nyní se pokusím srozumitelně přiblížit o co jde. Řekněme, že posledních deset let byla spotřeba ropy (a plynu) více méně ustálená a předvídatelná. Vědělo se, kde jsou zdroje, jaké jsou kapacitní možnosti těžby a hlavně se vědělo, kde jsou spotřebitelé a jakou mají spotřebu. V těchto klidných časech se dalo celkem i přesně odhadovat, jak bude spotřeba na straně odběratelů narůstat. Určitě jste nejednou zaznamenali, že např. OPEC nebo OPEC+ se dohodl na snížení nebo zvýšení těžby. Tohle vše byly předvídatelné okolnosti, protože zájem byl udržet nějakou cenovou hladinu. Z toho ovšem vyplývá jedno podstatné – zdrojů energií je v podstatě dost, kapacitní možnosti těžby mají nějaké rezervy, takže v případě výpadku je možno zvýšit těžbu a v excelovských tabulkách bude opět vše svítit zeleně.

Pokud tento stav trvá dlouho, tak se mu, díky neviditelné ruce trhu, přizpůsobí i přepravní možnosti – zkrátka postaví se jen tolik tankerů, kolik je schopno požadované objemy ropy (a plynu) přepravovat. A protože se v klidných časech počítá i s nějakým navyšováním spotřeby, pak je možno naplánovat i plynulé roční navyšování přepravních kapacit, tj. stavbu nových tankerů. Na druhou stranu – nikdo nebude stavět tankery, pro které nebude využití … neviditelná ruka trhu právě tohle optimalizuje. Ten roky ustálený stav v těžbě, přepravě a spotřebě má jisté výkyvy, ale jsou to výkyvy, které pokrývají ti odvážnější kapitalisté … prostě postaví třeba 1-2 tankery navíc, pro které nejsou (a nemohou být) objednávky na přepravu, ale spoléhají na to, že se občas nějaký tanker pokazí, resp. vypadne z toho přepravního řetězce a oni nabídnou za dražší peníz okamžitou náhradu. Ten dražší peníz musí samozřejmě kompenzovat i náklady za dobu, kdy tanker stál v pohotovosti … bo kapitalismus a nikdo nechce prodělávat. Pro představu řekněme, že v ustálených dobách potřebujete na každých 100 tankerů jeden navíc v pohotovosti. Prostě v ustálených dobách neviditelná ruka trhu vybalancuje poptávku a nabídku tak, že vše zdánlivě plynule funguje.

Objektivní fakt – tunomíle

Zjednodušme si situaci a předpokládejme, že všechny zdroje jsou na jednom místě a všichni spotřebitelé jsou na druhém místě, které je vzdáleno 100 námořních mil a přepravu zajišťuje 100 tankerů. Všechny tankery plynule přepravují ropu (plyn) a za ty roky se to ustálilo tak, že v pohotovosti čeká jeden, který vykrývá případně poruchy, resp. výpadky v přepravě. Takhle to funguje řekněme přes deset let, všichni jsou spokojeni, protože nikdo neprodělává … neviditelná ruka trhu zkrátka vybalancovala nabídku a poptávku.

Položme si otázku, co se stane, když se přepravní vzdálenost protáhne na 110 mil. Pravděpodobně nikdo nic nepocítí, protože se trošku zapracuje na vyšším tempu nakládky a vykládky, mírně se zvýší přepravní rychlost a pokud by to vypadalo na setrvalý stav, tak se okamžitě začnou stavět další tankery, aby se co nejrychleji vše vrátilo opět do rovnováhy.

Na ja, ale co když se přepravní vzdálenost nezvýší jen o 10 mil na 110 mil, ale rovnou na 300 mil? Tohle už nevykryjete optimalizací nakládky, vykládky a přepravní rychlosti. Pokud o 200% zvýšíte přepravní vzdálenost, musíte taky o 200% zvýšit počet tankerů. Jenže tankery nejsou a postavit nový není jen tak. Ropa (plyn) by byl, zákazníci také, ale cesta 1 tankeru místo 1 týdne trvá 3 týdny. V normálních časech by 1 tanker za 3 týdny svůj obsah dodal zákazníkovi 3x, ale pokud se prodlouží doba JEDNÉ dodávky na 3 týdny, pak podle neinkluzivní matematiky je schopen dodat svůj obsah zákazníkovi jenom 1x.

Takže máme popsaný problém a nyní ho aplikujme na reálnou situaci.

První úder dostal systém, když chytré elity KoZa rozhodly, že přestanou odebírat ropu a plyn trubkami od zlého Rusa. Jejich úvaha byla nejspíše následující – máme (díky monopolu na pojištění) pod kontrolou tankery, takže zlý Rus sice může těžit, ale nebude mít jak vytěžené suroviny dopravit odběratelům. Minulost ukazuje, že tohle Putin předvídal a připravil se. Najednou „neznámé“ společnosti začaly s předstihem kupovat tankery a expresně se začaly pokládat trubky směr Čína. A mimochodem – jakmile bude mít Rusko postavenu potrubní kapacitu směr Čína na objem, který dodávalo do Evropy, tak se do Kremlu mohou delegace plazit po kolenou, ale nedostanou nic, protože vytěžené kapacity budou prodány jinam.

Euforie z geniálního rozhodnutí na KoZa netrvala dlouho, protože doslova přes noc začala nějaká „stínová“ flotila s nejasnými vlastníky přepravovat zlým Rusům tu jejich ropu. A proto přišel čas na další geniální rozhodnutí – pojišťovny KoZa přestaly poskytovat těmto tankerů pojištění. Důsledkem ale bylo, že ropa se vozila po oceánech nerušeně dále, jen plánovači KoZa přišli o přehled, kolik se toho vlastně kam a za kolik přepravuje, protože se objevily pojišťovny neKoza … malé gratulky, opravdu geniální rozhodnutí. Jistě uznáte, že za této situace musí být rozzuřeni na maximum a občas si potřebují spravit náladu tím, že alespoň sem-tam nějaký tanker prostě ukradnou.

Aby toho nebylo málo, tak oranžový génius v Bílé chýši dostal další výborný nápad … však co se může pokazit, když v excelovských tabulkách to vychází perfektně a vše svítí zeleně. Úvaha byla zjevně následující – ukradneme ropu Venezuele a budeme je dodávat místo zlých Číňanů my, hodní Američané. A tak se i stalo. A aby potuploval, že ostatní budou muset nakupovat od Amerických dodavatelů, tak trošku pošteloval situaci na Blízkém východě … však co se může pokazit? … jenom naše postavení trošku pojistíme.

Jenže matematika a tunomíle to vidí jinak …

Pokud vyřadíte ze systému zdroje z Blízkého východu, tak pohled do excelovské tabulky vám říká, že se až tak moc neděje, protože zdrojů je relativně dost a zejména americké firmy budou mít žně … zatím tedy samá pozitiva a obchodní jistoty. Jenže ohled na glóbus říká, že zdroje BV jsou trošku blíže odběratelům než pobřeží USA a to se ani nezmiňuji, že z nějakého neznámého důvodu se standardem stalo obeplouvat jih Afriky, což rozhodně není zkratka. Takže se reálně stalo co, Kefalín? … správně, násobně se prodloužily přepravní trasy, tankery sice přepravuji na plný výkon, ale k zákazníkům za časovou jednotku doteče podstatně méně ropy (plynu).

Neviditelná ruka trhu podruhé

A protože máme hen ten kapitalismus, tak víme, že čeho je málo, tak to je dražší => málo přepravy=drahá přeprava. Navíc, nikdo samozřejmě nechce prodělávat, proto všichni promítají zvýšené náklady do svých cen. Putin řve smíchy až odpadávají cihly z Kremlu, Si je taky v klidu bo bere hodně od zlého Rusa … představuji si to tak, že oba sedí v pohodlném ušáku, chřoupou arašídy a sázejí se, jak moc jedna firma KoZa přeplatí druhou firmu KoZa, aby získala přepravní kapacitu. A Trump mezitím čumí jak puk na totemy v USA, kde svítí cena přes 6 USD za galon a jistě si říká, kde jsme soudruzi asi udělali chybičku …

Nejbližší budoucnost

Dříve nebo později se nabídka a poptávka zoptimalizuje. Do té doby ale na KoZa bude probíhat přeplácení dopravy, protože při násobně prodloužených přepravních trasách prostě nestíhá. Z dodávek pomocí trubek od RF zdrojů jsme asi definitivně vyřazení, takže se můžeme s radostí a s pravým sportovním zápalem zúčastnit licitování o nejvyšší cenu přepravy.

Pikantní je, že se to bude z naprosté většiny týkat jen KoZa, která tímto sama sobě bude zvyšovat ceny energetických vstupů. Možná by stálo za to pouvažovat, zda není namístě návrh pro Nobelovku …