3 března, 2024

Vakcinace proti trollům

H.S. uvádí článek z dílny Starého Kocoura.

Zajímavé… Shledávám tu jistou podobnosts presidentem RF V.V.. Putinem. Náhoda?

Diskuse bez oponentů je plácání po ramenou. Anonymy už mažu zcela nemilosrdně. Ale fakt nebudu mazat to, že někdo říká opak, pokud ho říká slušně.
Šermovat se nenaučíme bez oponentů.
(Vidlák)

Je zajímavé pozorovat. jak se ten či onen diskutér srovnává s přítomností trollů. Myslím, že nemusím vysvětlovat kdo to je a o co mu obvykle jde.

Ale pro pořádek, co si o tom myslí Wiki: Troll je v internetovém slangu účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který začíná hádky, provokuje čtenáře na internetu a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (off-topic) příspěvky k citlivým tématům.

Jenže – chyba lávky. Za trolla totiž může být považován každý, kdo „nepěje stejnou píseň“ jako zbytek komunity, tedy kdo má jiný, než převažující názor. Někdy si komunita myslí, že takové jiné, extrémní či marginální názory ničí kolektivního ducha. Je to jinak.

Když byl můj syn malý, kamarádili jsme se s jinou rodinou, která měla stejně starou holčičku. Maminka byla zdravotní sestra. A ta si byla vědoma všech infekčních rizik, které na takové malé dítě číhají. Třeba na veřejném pískovišti. Takže holčička si tam hrát nesměla, bábovičky si mohla dělat jenom doma z mouky. Taky ji nepouštěla mezi cizí děti, které byly „zlé“, vysmívaly se ji a braly ji hračky. Čili žádná školka! Malou Petru maminka opečovávala doma jak se jen dalo, ale nakonec musela do školy.

A tam dostala těsně za sebou všechny nakažlivé nemoci, které existovaly. Děti ji braly věci a smáli se jí pro její krásné zrzavé vlasy. Fyzické nemoci si nakonec odbyla, tu duševní citlivost, nepřipravenost na skutečný svět si nesla až do dospělosti. Když se ji někdo dotkl, uměla to přejít beze slov, aspoň do chvíle kdy byla sama a až pak si poplakala. Mockrát jsem ji musel tišit a dodávat kuráže, aby se nenechala urážet. Nakonec z té nutné „duševní okoralosti“ složila i maturitu, když jednoho zasloužilého umělce poté, když ji po několikráte vytýkal, že napovídá špatně, moc potichu a pozdě (dělala suflérku v divadle) doslova zařvala: „Mistře, já nemůžu za to, že jste nahluchlý! Víc řvát už nemůžu, pak byste byl na jevišti zbytečný.“ a práskla za sebou dveřmi. Od té doby měla od Mistra pokoj. K premiéře jí, ten starý škrťa, koupil krásnou růži. Ale co s takovými přecitlivělými zrzkami – zase tu růži obrečela.

Proč to tu vykládám? Protože jsem s podivem zjistil, že internetoví diskutéři, o kterých se dá předpokládat, že by už měli být „životem otřískaní“ – na netu se rozepisují už starší lidé, mladší mají jiné zájmy než sedět u PC – nemají proti trollům žádné protilátky.

Jakmile se v diskuzi objeví troll, čemuž se nedá zabránit, naskakují na jeho provokace a buď mu vysvětlují, že nemá pravdu – což on ví – nebo se ho snaží vytěsnit.

Diskuze o čemkoliv se tak stává naprosto rozbředlou a hodně lidí, kteří by k tématu mohli něco podotknout, raději odchází. Troll slaví úspěch – je to přesně cíl jeho snažení.

Trollové jsou amatérští, kterým právě rozbití diskuze dělá dobře, nebo, ale nemám pro to silné důkazy, profesionální, kteří tuhle činnost provádějí „ve mzdě“ jiných názorových skupin, které takovou, dejme tomu konstruktivní debatu nechtějí dopustit.

Ti bývají velmi dobře orientovaní v probíraných tématech a svými sentencemi hlavně staví jeden názor proti jinému a vyvolávají tak diskuzi, které se říká „flame war„. Pak se hádají nesmyslně sami účastníci – a vlastně o nic rozumného. To jsou záležitosti známé.

Ve skutečné hospodě bývá troll vykázán k jiném stolu v rohu, kde si může buď stěžovat pánubohu na to, že ho nikdo nechce poslouchat nebo se snažit na svou stranu získat nějaké spolubojovníky, což se mu tu a tam podaří a pak se hospodě začne schylovat ke rvačce.

Na netu je to trochu jinak – když taková sveřepá skupina, která má velmi podobné názory najednou uslyší (či lépe uvidí) názor, který ne zcela zapadá do jejich místního kolektivního mínění.

Místo toho, aby se zamysleli nad tím, že na jednu a tutéž věc mohou být názory různé, že to může být třeba jen jiný úhel pohledu, začnou nositele té odchylky, deviace považovat za trolla.

A hned požadují, aby admin toho člověka zablokoval nebo aspoň aby na něj ostatní nebrali zřetel. To ale v takových „stmelených kolektivech“ nejde. Tam platí ono mušketýrské „Jeden za všechny, všichni za jednoho!

Pokud to ale troll není a jenom třeba otevřel téma z jiné strany, obvykle tiše odchází. Chtěl přece jenom upozornit na nějaký opomíjený aspekt v hodnocení tématu a nehodlá svůj pohled nikomu vnutit. „Stolní společnost“ tak přichází o možnost svůj společný názor konfrontovat s jiným názorem, řešením – a dost množná i přínosným.

Proto bych doporučoval imunitu, toleranci vůči jiným názorům stále procvičovat. Protože většinou nemáme schopnost vyslechnout jiný názor, přemýšlet o něm a buď ho odmítnout nebo přijmout, je společenské klima v naší Kotlince tak pokažené.

Pomluvy na síti, demonstrace, protidemonstrace. Rvačky, jako když se setkají fandové Sparty a Baníku. Provokatéři, zásahy „admina“ (policie) a podobně. Stále počítáme, kolik nás bylo na té nebo jiné demonstraci a jestli byla svolána ve vhodnou dobu nebo ne. Kdo mluvil, jak mluvil, kdo mluvit měl a nemluvil a kdo nemluvit a mluvit měl. A o to vlastně vůbec nejde.

Jistěže, dominantní sdělovací prostředky má „obšacované“ věrchuška a velmi se snaží, aby to tak zůstalo. Ale kus viny na té současné „blbé náladě“ má i „ta naše povaha česká“. Mluvíme, mluvíme a neposloucháme ty druhé. Takhle ke konsenzu nedojdeme a tudíž ani nad věrchuškou nevyhrajeme.

Takže doporučuji každodenní vakcinaci, tréning. Nechat trolly, ať do diskuze píši, co umí a nevšímat si jich.

Mám v tom docela slušný náskok. Když třeba natočím reklamu, posuzuje ji spousta lidí než se dostane do rádia. A názory mají různé. Někdy je reklama málo úderná, jindy je moc agresivní nebo se použilo nevhodných formulací, intonace měla být jiná, případně podkresová hudba není nejvhodnější.

A je tedy třeba ty připomínky nějak vypořádat. Nejprve si musíte uvědomit, kdo proti komu na ředitelství intrikuje a proč. V tom mi pomáhá pře půl století praxe. Pak je třeba vzít na vědomí, že se chce někdo tou připomínkou zviditelnit (mladí), nebo upevnit spoji pozici (ti starší). Po tom zhodnocení „situace na frontě“ nějak reklamu upravit (nebo jenom „upravit“) a nabídnout novou variantu. Pak to obvykle projde, protože naštěstí není nekonečně mnoho času na její vyslání do éteru. A stařičký zvukař přitom inzeruje svou nekonečnou (placenou) trpělivost.

Takže je třeba se zamyslet nad tím, co bylo řečeno, kým to bylo řečeno a proč to bylo řečeno. Často přitom zjistíte, že se tam nebo jinde „mlátí prázdná sláma“. Opakuje se, co už bylo mnohokrát formulováno a mnohokrát odmítnuto, v domnění, že když se to řekne jinými slovy, odmítnuto to nebude. Na „masy“ to docela funguje. Na mě ne.

Ale to už je i něčem jiném – o propagandě. Ta je u nás na velmi nízké úrovni. Na tak nízké, že dost lidí vlastně uráží, protože je propagátoři považují za úplné pitomce. Ale to už je jiná pohádka…

17 thoughts on “Vakcinace proti trollům

  1. … když tady často čtu stesky některejch z vás, kam až to dotáhli s tou svou výchovou vlastní krve (a vono to Simpsonovo vlastně o ničem jiným není!!!), jak mnozí z vás zjistili, že se s ní neshodnou vůbec na ničem a srovnám-li to s dnešním povídáním Simpsona, který by se snad dalo při trochu dobrý vůle zcvrknout do jediný jeho věty, že Mluvíme, mluvíme a neposloucháme ty druhé, … tak nevím jak to říci, … ale asi by to vystihovalo moje teď častý nutkání hravýho starce, kterej by snad nejraději vzal vnoučkovi auto na setrvačník a šel si ho pouštět na podlahu a občas do toho hlasitě zavýskal.

  2. Velmi zajímavý a přínosný článek. Komunikace (slušná a konstruktivní) je jedna z hlavních věcí, která se z našeho světa pozvolna vytrácí. Určitě stojí za úvahu proč. Každopádně výsledkem u mě je to, že komentáře už nepřidávám a většinou ani nečtu. Tento článek je tedy pro mě velkou vyjímkou.
    K výčtu skupin trollů si dovolím přidat ještě jeden poddruh – trola umělého. Jsem hluboce přesvědčený, že z obrovské sumy těchto „ničitelů“ diskuzí, je velká část umělého původu. Pokud vám tato myšlenka přijde příliš fantastická, doporučuji poohlednout se na netu po tématu chatbotů. Stačí ale prostá úvaha – rozhlédněte se po svém okolí. Najdete lidi mnoha (nebo spíše obou) názorů. Jen málo z nich ale má potřebu své názory ventilovat a naprosté minimum tak činí s fanatismem trolům vlastním. Z logiky věci by ale měl jeich poměr být přibližně stejný. Kde se tedy bere ten obrovský nepoměr na který si třeba často stěžuje pan Hannig?

  3. Podle mě jedno je názor a druhé je když sám přizná že ho baví provokovat a ničit debatu. Hlavně to si musí rozhodnout majitel my ostatní mužem bud vydržet nebo odejít.

  4. Nechat trolla žít, ok, ale alespoň kdyby šly nějak ty jeho „hopí“ komentáře barevně označit, aby člověk mohl odrolovat text a nezatěžoval se proséváním hlušiny.

  5. Jsem rada, ze o tom diskutujem.

    Ja se na to divam takto:
    Sermovat proti oponentum je zdrava vec. A zajimava vec. Dobry oponent je vitany! Bez nej si clovek nemuze sve myslenky prubovat.

    Ale: trollove nejsou oponenti. Trollove jsou kazisveti.

    Trollove nerikaji „jine nazory.“ Oni rikaji to, o cem se domnivaji, ze toho druheho nastve, ze tu diskuzi pokazi, anebo aspon ze promarni cas tech druhych jak se snazi trollovi neco vysvetlit, a zazenou ty, kteri chteji mluvit o necem substantivnim.

    Kdyz rekne troll „ty jsi putinovec“ — NEZNAMENA TO ze si opravdu mysli, ze jsi putinovec. Mysli si, ze ti tim hodi klacek pod nohy. Ze te vyprovokuje. A ma radost, kdyz se mu to podari. O to trollovi jde.

    Oteverene dvere trollum znamena otevrene dvere saboterum.

    1. No jo, ale poznat se to dá těžko (u toho hopa to je celkem jasné). Já to rozeznávám podle počtu vstupů: pokud má někdo jiný názor, je zpravidla zpočátku nesmělý a uctivý (a drží se jednoho tématu). Troll (neboli brouk Pytlík) zaujímá názory k vícero komentářům jiných (kdysi tu řádila Lentilka nebo Lentil). Ale fakt je, jak píše StK, že my jsme taková společnost u jednoho stolu v hospodě, která si rozumí a nesnášíme odchylky. Já se snažím vyhýbat diskuzi u Vidláka, protože tam jsem svého času byl považován za trolla s jiným náhledem na Vidlákovo konání. Ten jiný náhled mám pořád, ale kdo se má pořád hádat….
      To říká troll Homer Simpson.

        1. Zcela výjimečně okopíruji svůj koment z předchozího blogu …
          Mějme na paměti „Lid versus Larry Flynt“. Tam obhájce vyhrál v podstatě následujícím:
          Vždy bude někdo poslední, někdo nebo něco nejhorší. Napřed zakážete vulgarismy a … a nejhoršími se rázem stanou věty obsahující neslušná slova. Zakážete neslušná slova a … a rázem se nejhoršími stanou věty s neslušnou myšlenkou, byť spisovně vyjádřenou. Zakážete i věty s neslušnou myšlenkou a … a pak se stanou nejhorší věty s nesprávnou myšlenkou …
          Takže za mě ne, tohle nikam nevede. Pokud dělící čáru, tak spisovná vs. nespisovná čeština (ta by mohla být široce akceptovatelná) a pak už jen nereagovat
          Ten troll to dělá, aby někdo reagoval a on tak měl radost, že někoho rozesírá. Když nebude reakce, tak ho to přestane bavit.

          1. DD: Je li placeny, bude ho to bavit hodne dlouho.

            Predstavte si, ze jste pozval k vam domu hosta. U vecere se postupne zacne svlikat. Vy nic na to, prece by to byl argument sikme plochy, a kam by to vedlo? Az si sunda spodky, manzelka trva na tom, vyhodit ho ven. Vy odmitnete, protoze… kam by to az mohlo vest? Nekonecne zakazy. Nakonec byste potom nemohli mit hosta zadneho (argumentujete vy).

            Ja osobne bych ho vyhodila uz kdyz si sundal gate. Necekala bych na holy zadek. Ona ta delici cara neni zas tak komplikovana.

    2. ANO. Přesně.
      Mám svůj blog už snad jedenáct roků, na začátku tam mohl diskutovat každý a hned až se mi tam uhnízdili tři trollové. Nedali si číst, uráželi lidi, čtenáři mi odcházeli, tak jsem to udělal „s vrátným“ Sice tam skoro nikdo nepíše, což je při denní návštěvě 200 – 400 lidí divné, ale zase není třeba odklízet „vymlácenou slámu“ ani hnůj.
      Ale čtou a to mě těší – i když ten blog je hlavně pro mě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *