Umírnění hrdlořezové konají záslužnou genocidu „špatných“ Syřanů

Na obr. bojovníci kurdských SDF

Takhle vám to nikdo neřekne, ale u všech zpráv o ničení alavitských svatyní a následných nepokojů a střílení do demonstrantů se dozvíte, že Asad je alavita – takže žádná škoda, že.

V Sýrii se ale bojuje i západně od Eufratu – na kurdském území. Proturecká Syrská národní armáda (SNA) „dostává od Kurdů do zubů a stahuje se do Manbidže“, jak píše Jurij Podoljaka:

Zatímco teroristé z HTS, kteří se dostali k moci, genocidují podle svého uvážení „nevhodné“ syrské obyvatelstvo, jejich „bratři“ z „proturecké“ SNA, kteří dosáhli v první fázi obsazení značného území včetně velkého města Manbidž, začali dostávat do zubů od přeskupených Kurdů.

Kurdská armáda, která před pár dny shromáždila své síly v úderné seskupení, si předtím ponechala klíčové strategické body, včetně hráze vodní elektrárny Tišrín, a zahájila úspěšnou ofenzívu západně od řeky Eufrat. Nepřítel přitom utrpěl značné ztráty a vzdává jednu pozici za druhou.

Navíc Kurdové porážejí Erdoganovy bašibozuky přesně stejnými zbraněmi, které předtím přiměly k útěku Asadovu armádu – FPV drony.

A pokud jim nic nebude překážet, mohou brzy získat zpět všechny dříve ztracené pozice. Včetně města Mandbidž, ke kterému už kurdské jednotky znatelně postoupily.

Je zřejmé, že bez pomoci turecké pravidelné armády to budou mít jednotky SNA těžké. A ozbrojenci z HTS jim rozhodně na pomoc nepřijdou. Tohle není jejich válka. Potřebují, dokud mají příležitost, zapojit se do loupeží, vražd a jiného násilí na civilním obyvatelstvu.

Tedy přesně to, co dnes běžně dělají všichni takzvaní „syrští rebelové“, kteří osvobodili Sýrii od tyrana Asada, i na Západě.

To ale podvedeným obyvatelům Západu neukáže ani jedna západní informační žumpa.

Protože je to jiné. Tam genocidují ty, kteří podle názoru západních politiků dvou tváří mají být genocidováni. Navíc tito „uřezávači lidských hlav“ z nedávné minulosti mohou vyhnat Rusy ze Sýrie. A za to jim každý vše odpustí, i kdyby povraždili statisíce Syřanů.

Tolik Jurij Podoljaka. Jak dlouho budeme my blbci na Západě věřit v „demokratickou syrskou opozici“ a pilně ji financovat, to ví jen Alláh. Do té doby, dokud nám to bude předkládáno k uvěření, nebo je načase prolomit další informační tabu a poslat novináře i s jejich polepšenými islamisty „do Síkele“, jak by řekl Vidlák?