30 června, 2026

S kanónem na vrabce?

Tak se nám postupně ukazuje, že náš Pávek nejenže chce jet do Ankary, ale hlavně tam chce mít hlavní slovo. Andrej Babiš ho na pondělní tiskovce vyzval, aby své touhy ještě přehodnotil, ale prezident mu (rovněž přes mééédia) odpověděl, že to nemá v úmyslu a jediný kompromis, který nabízí, je ten, že si Veľký Bocian může vybrat, jestli vystoupí na vlastním summitu a nebo se účastní neformální večeře. Opět se ukazuje, že když čertu podáš malíček, vezme si celou ruku.

Vláda už pro prezidenta zamluvila příslušné letadlo a zařídila akreditaci. Vstřícnost je v našich západních kruzích vždycky slabost. První ústupek byl už akreditování Petra Pavla na summit OSN, ale pro něj to znamenalo jen jasný důkaz, že je možné vystupňovat požadavky na maximum. Před měsícem ještě Petr Macinka tweetoval, že prezident zaručeně do Ankary nepoletí a teď už vlastně začíná být jisté, že tam jede s úkolem, uvrtat Českou republiku do dalšího takřka nekonečného balíčku na pomoc Ukrajině.

A já začínám přemýšlet, jestli to takhle vlastně Andrej nenaplánoval… On to přece nechtěl, ale musel. Musel prezidenta vzít sebou, musel mu přenechat prostor, sorry jako, milí voliči, já jsem Ukrajině žádné peníze dát nechtěl, ale díky ústavnímu soudu jsem neměl na výběr. To ne já, to Baxa se Šámalem. Já jsem chtěl zvyšovat vaši životní úroveň, ale bohužel, budeme zbrojit.

Pro Motoristy je to facka, pro SPD přes Zůnu vlastně taky… ale Andrej je nevinný. On jen nechtěl rozdělovat společnost a rozdmýchávat konflikt s prezidentem. Z postoje, že prezident nemá v Ankaře co dělat se stal postoj, „hádáme se, kdo je vedoucí.“ A než uplyne ten zbývající týden, vlastně už to bude jasné.

Ve prospěch Ankary byly obětovány poslední žalostné zbytky důvěry v parlamentní demokracii, byla obětována důvěra v nestrannost ústavního soudu, byly pošlapány ústavní zvyklosti a zůstalo jen masivní zbrojení. Pravdou je, že pro Třetí světovou válku nikdo žádnou demokracii potřebovat nebude. Pokud je zapotřebí ještě vrátit na Ukrajinu všechny zbylé Ukrajince, dodat tam ještě další zbraně a konflikt rozšířit na další země, v Ankaře je k tomu asi poslední příležitost.

Mééédia v poslední době zdůrazňují, jak si Trump se Zelenským zase rozumějí, jak Trump oceňuje ukrajinské útoky na ruské vnitrozemí a jak jsou všichni zajedno. Pokud tohle dělají, připravují tomu půdu. Nikdo samozřejmě neví, co Trump udělá a neví to zřejmě ani sám Trump. Ale jinak oceňuju, jak se vypořádává s Íránem. Nejprve mluvil o tom, jak zvítězil, pak o tom, jak blokuje Hormuz a teď už ani neblokuje, přičemž situace se od konce března nezměnila ani o ň. Jen si někdo nahrabal na ropě a ze stejného důvodu upadly miliony lidí po světě do bídy.

Ta Ankara zřejmě bude něčím převratná. A vlastně je docela hezké, že misky vah jsou tak vyvážené, že záleží na tom, jestli tam bude Babiš nebo Pávek. Za jednou jsou Češi hlavním hybatelem dějin a tentokrát dokonce Brno předběhlo Prahu. Ústavní soud totiž sídlí právě v Brně. Už chybí jen nějaká forma defenestrace. Ta je vždycky na začátku každé velké evropské války, za kterou můžeme. Ten tajemný Thomas Paukner by třeba z toho okna mohl vyletět. Rýpe do Vítka Rakušana i do Strnada a to u nás končí vždycky takovou ošklivou nešťastnou náhodou. To už je vlastně to jediné, co ještě chybí, aby byly kulisy kompletní.

Vážně mě děsí, že kvůli Ankaře pravda a láska hladce obětovala vlastně všechnu kredibilitu, kterou ještě měla. Dala do Pávka všechno. Za jiných okolností bych měl radost, protože tohle všechno je zbraň s poločasem rozpadu. Média před čtyřmi roky měla mnohem větší sílu, stejně tak neziskovky i pravdoláskařské strany. Každý další rok je pro ně dražší a obtížnější. Udržování současného narativu stojí hodně peněz. Ale teď úplně klidně kvůli jedné „neformální večeři“ obětují i ty poslední politické zbraně, které si zatím šetřili.

Použít předběžné opatření ústavního soudu, které se ještě nikdy nepoužilo, na takovou „drobnost,“ to znamená, že Koláře buďto hodně přeceňujeme a nebo se v té Ankaře stane něco tak zásadního, že to za to prostě stojí. A protože já mám tendenci se připravovat spíš na ty horší varianty, připravuju se raději na to, že Ankara má být zlomem, než že by byl Kolář blbej a prostě šel s ústavně soudním kanónem na vrabce.

Zbývá ještě týden a bude zapotřebí to sledovat opravdu bedlivě a nevynechat žádné detaily.

A třeba se dočkáme ještě jednoho rychlého předběžného opatření. To víte, do půlnoci objednáš, ráno v Baxa boxu máš.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

88 thoughts on “S kanónem na vrabce?

  1. Agent Pávek – malý páv.
    Voličky jsou z něho paf.
    Jak je krásný! Jak je hrdý!
    A jak dobře tají prdy!

    Má však problém s páteří.
    Vyblil kaši mateří.
    Není pevný. Je však pružný,
    k páníčkovi bývá družný.

    V Ankaře jde na molo.
    Předvede tam skampolo,
    možná právě čisté slipy
    anebo meč z české lípy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *