Pro nás kritická chvíle

Když Rusko vpadlo na konci února na Ukrajinu a z našeho majnstrýmu se začaly sypat ty informace, jak Rusové prohrávají, jak jim Ukrajinci dávají na prdel a k tomu byly ty obrázky Javelinů, zničené techniky, apod, tak se mi tomu nechtělo uvěřit. Ne, že bych disponoval nějakými znalostmi vojenského analytika, stejně tak jsem neměl k dispozici žádné lepší zdroje informací a vlastně jsem neznal ani žádného „bývalého vojáka“, kterému bych mohl věřit natolik, abych se na jeho informace dokázal spolehnout. Mě prostě jen dráždily detaily.

Jednak jsem pořád nemohl uvěřit, že Putin, kterému posledních deset let vycházelo ausgerechnet úplně všechno, který byl schopen velmi sofistikovaných a složitých strategických úvah, který zachránil Asada, s Turky se od sestřeleného Suchoje dopracoval k Turkisch Streamu, zachránil Tokajeva během jednoho dne, zachránil Armény a přitom nenasral Azery, dopracoval se ke strategickému partnerství s velmi složitou konfuciánskou Čínou, umetl si cestičku do Afriky, v Mali za rok vyřešil to, co Francouzi nezvládli ani s českou pomocí za deset let, tak ten stejný Putin najednou šlápne vedle, vypne mozek, vypne tajné služby, vypne armádu, vypne informátory i dezinformátory, přestane z ničeho nic poslouchat lidi, kteří mu deset let radí dobře a udělá takhle velkou chybu.

Dál mi pak vadily ty staré obrněné šroty. Všechno tanky T-72 nebo horší. K tomu staré transportéry, stará letadla a vlastně i staré vrtulníky. Nemusel bych zrovna vidět Armaty, ale kurňa, Rusko má fakt hodně tanků T-90. Stejně tak se kolem Kyjeva motali jacísi záložáci nebo jednoročáci, kteří fanfaronsky vjížděli do ukrajinských pastí.

V té stejné době ale na jihu postupovaly ruské armády přímo ukázkově. Cherson dobyly z chodu, skok to Melitopolu, pak skok do Berďansku, pak skok do Mariupolu. Během prvního týdne byla Ukrajina odříznutá od Černého moře. Ukrajinská propaganda mluvila dokolečka dokola o Kyjevě a ruská zase mluvila o Donbase a Mariupolu.

Stejně tak nikoho v Rusku neštvala funkční železniční síť přivážející obrovské zásilky Javelinů. Nevadily jim rafinérie, sklady, nádraží a vlastně ani kasárna. V prvním měsíci války Rusové zničili plošně vlastně jen radary a různé komunikační prostředky.

V době, kdy jsem na tyto nesrovnalosti upozorňoval, tak byli všichni vojenští analytici na stejné vlně. Rusko přecenilo síly, Ukrajina má šanci vyhrát, stačí dodat těžké zbraně, Rusko vlastně žádnou moderní techniku nemá, za chvíli jim dojde jídlo, náboje, rozpadne se jim měna, svět je jednotný a na naší straně.

A pak to postupně přicházelo – Rusové byli schopni zničit hypersonickou střelou Kinžál i bunkr, který měl odolat jadernému výbuchu. K tomu začali „kalibrovat“ různá kasárna se zahraničními žoldnéři, celkem bez problémů eliminovali většinu z té západní vojenské pomoci, sotva se Javeliny dostaly do zákopů, ruské tanky zmizely a nastoupilo ruské dělostřelectvo.

Putin na přehlídce nevyhlásil mobilizaci, stejně tak nevyhlásil Ukrajině válku. Od začátku doteď vlastně vysílá signály, že Ukrajina je jen malá lapálie na hranicích kvůli které nestojí za to, dělat válku.

Targus tady ve shodě se mnou už dlouho upozorňoval, že Rusové válčí na půl plynu. Pak už začalo být zřejmé, že tam mají méně vojáků než Ukrajina a stejně postupují. Jen to dělali „divně“. Strašně pomalu. A v posledních dnech najednou celkem hravě pronikli přes ty nejopevněnější ukrajinské oblasti. V posledních dnech to vypadá jako na začátku v první půlce března. Najednou postupují fofrem, obkličují a uzavírají, že i pravdomluvný Arestovič musí prověřovat informace, které město to Rusové vlastně dobyli.

Šafrovo fórum po celou dobu dává ty nejoptimističtější zprávy, jak Západ s Ukrajinou slavně vítězí…

Mezitím zjistíte, že rubl stále posiluje, tamní centrální banka stále snižuje úrokové sazby a že Gazprom vyplatí dividendu, jakou svět neviděl. A největší fór je, že se mezitím z Gazpromu stáhli všichni zahraniční podílníci jejichž akcie koupil takřka zadarmo ruský stát. Takže nejenomže Gazprom vydělal neskutečný balík peněz, ale ještě z toho Putinovi zbude mnohem, mnohem víc.

Trvalo vlastně dva měsíce, než si všichni ti západní politici všimli, že odříznutí Ukrajiny od Černého moře vlastně splnilo Rusku ty nejbláznivější sny. Nejenže má pohádkové zisky z prodeje ropy a zemního plynu, ale bude mít i pohádkové zisky z prodeje obilí, přičemž prý letos oseli o milion hektarů víc než loni. To je dalších šest až deset milionů tun na kšeft. Připočítejte si, že už zabrané oblasti na Ukrajině přidají dalších deset milionů tun do ruské bilance a zjistíte, že Putin je schopen nakrmit Afriku a Afrika je schopná zatlačit na Evropu, aby s těmi sankcemi přestali.

Pak se dočtete, jak Gazprom platil všechny ty Gréty a grýdndýly… a užýiteční idioti ničili naši energetiku ze všech pozic a když jsme něco namítali, nadávali nám do ruských svábů. Nejlepší agent je ten, který ani neví, že slouží Putinovi. Jaké to asi je, když všichni ti Bursíci, Kateřinky Žak, Magdaleny Šipky, i ti energetičtní zmocněnci Bartuškové zjistí, že pracovali z plných sil pro Rusko? A s nimi všechny ty učitelky, co dětem vysvětlovaly ekologii, ty biomatky, které podepisovaly petice proti dostavbě Temelína a vybudování jaderného úložiště…

Štěpán Kotrba ve své analýze pro Parlementní listy jako první řekl, že Rusko na válce neprodělává, ale vydělává. A asi bude mít pravdu. I když vezmu za fakt západní zdroje, že Rusko stojí válka miliardu dolarů denně, tak to celkem vychází. Jen na těch dodatečných nákladech na všechny suroviny Rusko vydělává víc než miliardu denně. Do března jsme platbami za plyn zajišťovali chod ruského důchodového systému, zdravotnictví a financovali ty nové tanky a nové stíhačky. Teď tohle všechno financujeme dál jako by se nechumelilo, jen ještě navíc financujeme i ruské výrobní linky na veškerý válečný materiál. A Putinovi stále ještě zbývá i na odškodné pro matky padlých vojáků…

A jako nejlepší fór je to, že zároveň válku financujeme i Ukrajině, aby vytrvala v odporu co nejdéle a tím co nejdéle udržela bezprecedentní ruské zisky. On ten Kyril každý den slouží mše, abychom zůstali takhle blbí a udrželi co nejdéle v chodu tu mašinu na peníze. Skoro si myslím, že Putin každý den varuje Gerasimova, aby ještě počkal a nekazil vítězstvím ten krásný byznys.

A najednou je samotná válka opravdu jen malá patálie na ruských hranicích. Najednou hrozí v Africe hladomor a ten hajzl Putin je součástí řešení a my jsme součástí problému. Najednou Čína kupuje ruskou ropu se slevou, Indie kupuje ostošest, Saúdové si klidně dovolí nebrat Bidenovi telefon. Pak slyšíte, že se představitelé NATO neformálně dohodli, že raději některé zbraně na Ukrajinu dodávat nebudou. Kromě toho Ukrajincům nedodali ty skutečně moderní vychytávky, v podstatě jim dali stejné zbraně, jako už mají, jen v jiné ráži, aby to dělalo logistické problémy. A najednou to ruské nekonání dává smysl…

Hele, já fakt nevím, jestli jsem měl pravdu a jestli jsem to odhadl dobře. Válečná cenzura nám ty nejdůležitější věci neřekne. Když se ale teď podíváte ty tři měsíce zpátky na moje válečné úvahy, tak to do sebe celkem zapadá, ne?

Proč to všechno píšu…

Když se podíváte na situaci na frontě, tak zřejmě končí ruské ohledy. Zřejmě skončil ruský záměr dělat ze sebe neschopného a předstírat, že stačí ještě rychle zmobilizovat, rychle dodat nějaké zbraně, rychle nahnat na frontu co nejvíc vojclů a bude možné zahájit ofenzívu, které okupanta vytlačí ze země. Zřejmě už jsou všichni přesně tam, kde je Rusové chtějí mít. Ti ukrajinští i zahraniční, včetně americké techniky. Pěkně v několika hrncích, stačí zavřít pokličku a řádně podusit.

Informace za milion je, zda se Ukrajině může podařit vytvořit novou obrannou linii a pokračovat v odporu, nebo jestli se teď dali na útěk a už se to nedá zastavit…

Teď přichází pro nás ta skutečně nejkritičtější chvíle. Teď někde v centrále NATO a v Bílé chýši sedí ti, kteří tohle všechno spunktovali. Vrazili do toho desítky miliard dolarů, spojili s tím své politické kariéry, vyhrotili situaci skutečně na hranu atomové války. A všude vyhřezávají důsledky. Hrozí jim nový Afghanistán. Hrozí jim, že všechny ty oběti, které žádali po svých voličích, byly zbytečné. Hrozí jim poválečné důsledky.

Teď se tam někde v Bruseli rozhoduje, jestli nás do té války zatáhnou doopravdy. Protože jim začíná docházet ten průser. Teď se tam perou dvě úvahy. Vycouvat z toho pomalu ven a nechat Ukrajinu, ať si to vyžere sama a nebo do toho jít se vším všudy. Teď právě se tam rozhodují, jestli Rusové brzy udělají strašný chemický útok, protože tohle Putin dělá vždycky. Těsně před vítězstvím pustí plyn na bezbranné ženy a děti. Rozhodují se, jestli se nás všechny pokusí ještě jednou oblbnout a zatáhnout nás do opravdové války se všemi těmi dobry dálkového bombardování, poprav za zabělost a pronásledování nepohodlných názorů.

Teď se teprve opravdu rozhoduje o našem osudu a máme jen dvě špatné varianty. Buď snášet skutečnou válku a nebo snášet ten průser, který nám náš Petro Igorovič Fialenko nadrobil. Ten, kdo pojede jednat za Putinem o plyn a ropu, ten tam pojede jako poražený. Za všech okolností. Proto bych se přimlouval Fialu nesvrhnout, ale minimálně ho tam do Moskvy ještě poslat, ať si sype popel na svoji politologickou hlavičku. To si užiju.

Ale ať tak či onak, Západu se to podařilo. Udělali z regionální mocnosti opět velmoc první kategorie. Dali Rusku zadarmo všechno to, co tam za třicet let vybudovali. Automobilky, plynovody, ropovody, vrty, doly, farmy, továrny, vzácné prvky, všechno. K tomu zbavili Putina konkurence, semknuli kolem něj ruský lid a zrušili vliv Západniků. Zařídili mu skvělé ceny pro jeho suroviny, dali mu Afriku i Arábii. Zařídili, že Rusko nemusí dodržovat pravidla WTO…

Když si to tak vezmu, Putin sám tomu všemu přidal jen drobnost – několik přístavů v Černém moři, trochu té ukrajinské černozemě a pár dalších, poněkud rozstřílených, továren.