2 prosince, 2024

Pojďte nám to předvést

Dnešním článkem bych chtěl reagovat na Vevču a její text o udržitelném hospodářství komunit ve Spojených státech amerických, které v podstatě dobrovolně „usnuly“ v 19. století. Hospodaří tam postaru na malých farmách, mají hodně dětí, jejich komunity se údajně rozrůstají a jdou proti trendu tamního zemědělství -dělat všechno ve velkém.

Vevča polemizuje s mými texty, které se jen hemží popisem dnešní reality, že v dravé konkurenci obstojí jen velcí hráči, kteří hospodaří na tisísích hektarech a živočišnou výrobu dělají v obrovských komplexech. Ale co bych to parafrázoval, celý článek si můžete přečíst zde: https://web.litterate.cz/nikdo-jiny-neobstoji/

Vevča má vlastně pravdu. Na světě existuje mnoho způsobů, jak dělat zemědělství a mnohé z nich jsou udržitelnější, než dnešní globalizovaná supervelkovýroba velkých traktorů, velkých kombajnů, velkých lodí i velkých kravínů, která na každém místě pěstuje a chová jen to, co tam jde nejlépe. Vevča má také pravdu, že i ve vyspělém světě existují různé komunity, které nepodlehly trendu doby a život u nich je… prostě jiný. Svým způsobem nemám nic proti tomu, se od takových komunit učit, nebo přijímat jejich životní styl. Nemám nic proti tomu, aby něco podobného existovalo i u nás.

Ale nemohl jsem si nevšimnout, že kromě několika „statků“ hnutí Hare Krišna u nás nic podobného nevzniklo. Dokonce ani ve Spojených státech nejsou uvedené zemědělské komunity nijak masové a pokud se šíří, tak jen velmi velmi pomalu. Ani jinde ve vyspělém světě toto není žádný obecný jev. Jen tam, kde to prostě nejde jinak, tam podobně organizované celky jsou, ale většinou existují z nutnosti a pokud by mohli mít umělá hnojiva, traktory a kombajny, s chutí by se svého vesnického života vzdaly.

Rád bych také upozornil, že existují i organizace, které si „nehrají“ na devatenácté století a předvádějí úplně jiný přístup k zemědělství. Kromě Amišských komunit v USA je velice poučné podívat se na zemědělství v Izraeli. Tamní kibucy jsou reliktem skutečného komunismu a i když ubývají, nebo se transformují na akciové společnosti, přesto mají spoustu pro nás nepochopitelných (a neakceptovatelných) principů. Izraelští farmáři hospodaří výhradně na státní půdě, kterou si mohou pronajmout, ale nemohou si ji koupit. Farmy jsou v pouštní oblasti, vodu nemají z nebe, musejí ji na místo přivádět technickými prostředky, jejich výměry jsou oproti České republice naprosto marginální a přesto být v Izraeli zemědělcem znamená, že na důchod se můžete odstěhovat na Floridu. Znojemsko má v podstatě víc zemědělské plochy než celý Izrael.

Přesto u nás není jediný prosperující Mošav. Není tu ani žádná amišská komunita i když je u nás dost cestovatelů, kteří mezi Amiši pobývali a napsali o tom velmi poutavé knihy. Nikdo u nás také nehospodaří indickým způsobem a v Krkonoších nikdo nechová jaky. Přitom tomu nic nebrání.

Neděje se to, protože se tady styl života vyvíjel jinak. Jsou tu prostě jiné podmínky než ve Spojených státech, Izraeli i Indii. Geografické, společenské i podnebné. Jsou tu jiní lidé, ti mají jiné tužby, jiné sny i jiné plány, ba dokonce mají i jinou představu o tom, co je to svoboda, co je to kapitalismus, co je hospodářství a podobně. Pokud tady podobné komunity nejsou a nehospodaří se tu jejich stylem, tak to u nás prostě nejde.

Kdysi dávno jsem psal na Kydech článek na téma, jak se ve městech organizují různé podnikatelské projekty na zdravé potraviny, udržitelné chovy a podobně. Zval jsem tehdejší podnikatele, aby nám to na zaprděný venkov přijeli předvést. Ať to udělají i tady. A pokud to neudělají, tak to prostě udělat nejde. Kdyby to šlo, už by to tu dávno bylo.

Jeden můj kolega – vysoký manažer – mi vždycky říká, že na kapitalismu je nejhorší to, že všechno už existuje. Je strašně těžké přijít s něčím novým. Takřka všechny skuliny jsou už obsazeny, takřka všechno už někdo vymyslel. Šance, že právě já budu ten, kdo přijde s něčím novým a zbohatne na tom, je takřka nulová. Přesto stále přicházejí nové věci….

Když jsem četl Vevčin text, tak jsem si z toho odnesl dojem, že právě ty americké komunity jsou cestou i pro nás. Podle mě nejsou. Kdyby byly, už by tu existovaly. Takřka polovina české zemědělské půdy je v rukou drobných vlastníků. Nebyl by žádný problém si ji od nich pronajmout, stejně tak by neměl být problém, aby kterýkoliv vlastník zemědělské půdy ji obdělával nějakým jiným způsobem. A ono se to také děje.

U nás nejsou jen velké zemědělské korporace a krachující bývalá družstva. Nejsou tu jen pětisethektaroví zemědělci zapojení do pěstování pro komoditní burzu. Ještě pořád se v této zemi dělají ročně statisíce domácích zabijaček. Tuším, že je u nás 800 tisíc chovatelů slepic a v drobných domácích chovech je podle odhadů osm milionů nosnic. Máme pořád tisíce a tisíce kovozemědělců, tedy těch, co chodí do práce a po večerech jezdí se svým traktorem obdělávat pár záhumenků. Máme tisíce drobných vinařů a desetitisíce včelařů .

My se vůbec nemusíme stydět. Kdybychom to přepočítali na počet obyvatel i na hektary, tak naši kovozemědělci jsou u nás četnější než Amišové v USA a obdělávají i větší plochu. Jen česká nátura nechce být organizovaná v komunitě, která někdy připomíná sektu a provází člověka od kolébky do hrobu. Ani by mě nepřekvapilo, kdyby se ukázalo, že nejsme daleko ani od izraelských Mošavů. Ale český člověk nechce dřít na farmě jako barevnej od rána do večera a pak zase znovu. Raději si to diverzifikuje. Dojde do práce v továrně a večer si zarelaxuje s traktůrkem nebo u prasátek.

Proto už deset let píšu o tom, že nejlepší cesta pro tuhle republiku není v tom sem přivádět něco z ciziny, co tu nejspíš nikdy nebude fungovat, bo jiná nátura, jiné podmínky i jiný premiér. Já volám po tom, aby se víc propojil venkovský vidlák s městským spotřebitelem. Pokud bude mít český kovozemědělec odbyt, přibere se další záhumenky, které se odkrojí těm velkým korporacím. Ty si toho ani nevšimnou, ale postupně, krok za krokem, tu může vzniknout něco, co v krizi globálních řetezců alespoň trochu zmírní očekávatelný průšvih. Cesta pro nás nejsou amiššké komunity ani pěstování pomocí pluhu taženého koňmi. Cesta pro nás vede od tisíců záhumenků ke statisícům zahumenků. Vede od několika vidláků k tisícům vidláků. Protože na to je tady potenciál. Tohle už tu je v podobě vinařů, včelařů i pěstitelů brambor. Tohle tady umíme, na to jsme zavedení. Tohle se tu dá nejlépe rozvíjet a přizpůsobovat situaci.

Já vím, že se opakuju, ale vy ve městě si pořiďte spíž a najděte si svého vidláka, kterého budete navštěvovat a nakupovat od něj tu med, tu víno, tu brambory, tu meruňkovou marmeládu, tu kořalku, tu vejce, tu vepřovou půlku. Takhle pomůžete českým polím a vyvedete z globálního byznysu nějakou tu půdu, která bude od začátku do konce k užitku našemu národu. Pokud budete mít doma místo pro zásobu potravin a budete si pro ně jezdit na venkov, tak pomůžete ekologii i soběstačnosti víc, než všichni Amišové dohromady a asi stokrát víc než ministr Nekula.

A dokud nepochopíte, že přesně tohle musíte dělat, tak můžete čekat na nějakou pěknou zemědělskou komunitu, která se u nás nikdy neobjeví.

85 thoughts on “Pojďte nám to předvést

  1. Ještě z jiného soudku:
    Střípky z Ukrajiny: Ruské dělostřelectvo – protiútoky – nové raketové systémy
    https://bavorovy-poznmky.tribe.so/post/moa-stripky-z-ukrajiny-ruske-delostrelectvo—protiutoky—nove-raketove-sy–62950e31a57bb718415757bd

    A novinové titulky z dnešních dnů:
    • Ukrajina je v horším stavu, než si myslíte – Time
    • Ukrajina trpí na bojišti, zatímco prosí o americké zbraně – Washington Post
    • Ruská vítězství na východní Ukrajině vyvolala debatu o průběhu války – Bloomberg
    • Ruská taktika „kotle“ může zvrátit bitvu na Donbasu v jeho prospěch – Guardian
    • Šrapnely v lesích a rakety z nebe: „Takové peklo jsem ještě neviděl. – New York Times
    • Boris Johnson varuje, že se Rusko na východě Ukrajiny „prokousává zemí“, a vyzývá k větší podpoře kyjevských sil – Daily Mail

  2. No a ještě k článku.

    Je země, kde se malorolníci nebo jak to říct, uživí. Pěstují na státním, které mají pronajaté za hubičku. Hlavně zeleninu a nějaké ovoce. Případně drůbež. Kartošku a rež nebo karovy, nedělají, na to jsou velké podniky. Pak se dělají včely, výrobky z kůry, co je jí dost po těžbě, kvas, houby jako hlíva, žampiony, Jidášovo ucho (to vše spíš na vývoz, na svá jídla si nasbírají hřiby, lišky a ryzce), výrobky z vrbového proutí, březová šťáva, což je národní nápoj. Alkohol pálit nesmějí ( ovocný, třeba z trnek nebo hrušek, neznají). Dost se pěstují „brusinky“, což je ve skutečnosti velkoplodá klikva neb jsou tam a v Polsku a severním Rusku na to ideální podmínky; pokud si koupíte brusinkový džus, na 99% to bude klikový. To už jsou rodinné farmy. Hodně často jsou to důchodci z měst ( tedy lidi s dalším příjmem, byt ve městě přes státní agenturu přes léto pronajímají turistům), kteří žijí na venkově přes léto v chatě na jimi obdělávaných pozemcích. Nebo prostě vesničané, co je zemědělství jejich jediný příjem. Stát to podporuje a přiděluje pár hektarů za symbolickou cenu, na hospodaření. Ta země je Bělorusko.

    A znal jsem Maďara z Žitného ostrova, co dělal ve foliovnících ředkvičky. Kolem roku 2005. Prodával až v Brně. A uživil se s pětičlennou rodinou.

    A co Polsko? Tam jsou rolníci, co hospodaří na svém. Prý 4 ha na dobré půdě, s polovičním úvazkem nějaké práce stačí na uživení, aspoň jsem to slyšel.

    U nás to bylo na venkově, hlavně v horách s hlavně s chlapama, obdobně. Přes léto hospodářství, přes zimu práce. Nabízela se práce v lese, těžba a soustředění dřeva. Což dnes není možné, protože ODS dávno zprivatizovala těžební divizi LČR. Majitelé ( s vazbami na ODS) pak přivezli levné dělníky z východu, před 10ti lety hlavně z Rumunska…

    Jsou zemědělci, rodinné farmy, co se u nás uživí na levanduli. Taky z ní dělají jednoduché výrobky, ale zdá se, že toho zatimt neprodají moc, takže spíš počítají s výkupem od „farmaceutů a kosmetiků“.
    Obdobně třeba pěstováním chilli, znám 2.

  3. Z diskuze na rozpadu

    https://m.youtube.com/watch?v=iCE4uDoW17E&t=160s
    [/youtube]
    Maďaři, němci i rakušané kupují napřímo od rusa za 6-7kč za kubík. Němci to čechům přeprodávají na burze za 25kč za kubík. A vláda teď plní zásobníky za 37kč za kubík!!!

    „Ruský plyn je pro nás nenahraditelný. Firmy už propouští a dlouho nevydrží.“ – Ivan Noveský

  4. Tak Putin je prý tuhej, Pohlreich tvrdí, že 170 za meníčko je směšné, náměstek NATO si myslí, že je třeba bránit každý metr Aliance(myslí tím Ukrajinu) a část místních diskutéru si myslí, že fanatické „soběstačné“ komunity, jsou to pravé ořechové….paráda. Kdyby to bylo ještě o chlup lepší, tak chcípnu smíchy .-)

      1. Tu sa dosť hnojí prírodnými hnojivami, párkrát to cítiť vo vzduchu.
        Súdruhov som sa nepýtal, ale asi im to vychádza.
        Ale minulý rok mali najnižšiu úrodu obilovín (nie len bio) za posledných asi 15-20 rokov.
        Musel by som pokecať s bio sedlákom.
        Potom sú tu ešte Demeter bio podľa Rudolfa Steinera a tí sú ešte drsnejší.

        1. Prirodnimi hnojivy hnojim ja. Chemicky pouze prihnojuji.
          plusy jsou nasledovne:
          dobry pocit
          dostavam je zadarmo (na oplatku za prebytky z urody)
          pravdepodobne chutnejsi produkt?

          negativa:
          hodne hodne moc prace navic
          znacne zvyseny vyskyt skudcu zijicich v zemi, a z toho vyplyvajici zvysene naroky na agrochemii, nebo rezignace na pestovani postizenych plodin

          Z okolnich profi zemedelcu pouziva prirodni hnojiva jenom jeden a ten momentalne svadi velky zapas s temi skudci. Hmyz vitezi, takze podle me toho prirodniho hnojeni brzy necha.

          Poznamka na konec: zemedelstvi me nezivi, a po zapocteni vsech nakladu v provnani s cenami v mistnich supermarketech prodelavam.

  5. Máte tam jednu chybičku. Násobením nulové prospěšnosti ministra Nekuly nemůžete nikdy dostat něco prospěšného.

    A nedej bože, kdyby se ukázalo, že ministr Nekula je mnohem spíše škodič. V takovém případě bych nedoporučoval násobit vůbec.

    1. Divil bych se, kdyby kultura nova , parasiticka, nechtela pestovat taky na polich ,predevsim plevel..Misto obili.
      Jako ve vsech oblastech globalnich spolecnosti..

  6. Zatím pořád ještě není zle. Veškeré Komunitně podporované zemědělství, Bedýnky a podobné věci tady v Praze jsou jen o tom, že dostanete horší kvalitu a dráž než v hypermarketech. Prostě je to záležitost pro ty, kteří chtějí „zlepšovat svět“ a jsou ochotni si za ten pocit zlepšování světa připlatit. Kdyby se situace s cenami v hypermarketech ještě víc zhoršila, začalo by to teprve dávat ekonomicky smysl. Zatím se po pražácku dá existovat ojebáváním hypermarketů. Zásada je jednoduchá: Kupujte jen to, co je v akci a jen produkty těch značek, které máte osobně vyzkoušené, že jsou kvalitní. Vše, co je trvanlivé, s vámi ověřenou kvalitou, nakupte v akci v maximálním množství, jen aby se vám to nezkazilo. Nevařte to, na co máte chuť, ale to, co je zrovna v akci 🙂

    1. Přesně tak, jedu prakticky jen akce. Mám už +- v oku jak se slevy točí a nakoupím vždy množství na potřebné období. Kolega měl dokonce přesně zpracovaný kaufland. Já mám za rohem Tesco, stavuju se okolo 19:30, kdy jde do slevy zkazitelné. Včera ulovena plec za 65. Takže namleto 10 balíčků, pár kusů na řízky a i čoklové a kočičák budou mít hezkou řádku dní flákotu.
      A co se neprodává v akci, raději nakoupím u vietnamců.

      Za pár týdnů dorazí auto na LPG, takže Polsko jen cigára na měsíc mi zaplatí cestu a u nás koupím jen housky, chleba si upeču. Zeleninu, kuřata apod bych rád koupil od místních vidláků. Ale u nás, v úrodném Polabí jaksi nejsou.

    2. V Americe jednu dobu mistni trhy velice letely. Mozna jeste nekde jsou, ale co jsem videla, znicili to podvodnici, co nakoupili za babku na velkotrzich, a prodavali to jako „bio.“ Nebo, co mne extra otravilo, prodavali to opravdu lidi, co meli sad, ale bylo to stejne nezrale, jako v obchode, ale za mnohem vyssi ceny.

  7. „Najdi si svého Vidláka“. Obávám se, že to je moc složité a proto to ve velkém fungovat nebude. Lepší jsou tradiční trhy, ty tu jsou už od středověku. Nebo modernější by bylo, kdyby si vidláci, co nechtějí stánkařit, založili nějakou vlastní obchodní síť. To ve světě existuje a asi to bude fungovat i u nás.

    1. Re: HvW

      To, co navrhujete, jsou spotřební družstva a to je FUJKYFUJ, protože soudruzi kapitálisti z toho nemají vůbec nic.
      Btw. legislativa je a bude postavena tak, aby nic takového nepřežilo, protože proto.

  8. Dobry clanok skuseneho hospodara v podmienkach (vratane tych, co sa tyka zvykov) strednej Europy. Na Slovensku (oproti Cesku) bola (a v hlavach zostala) situacia este o nieco zlozitejsia, co sa casto prejavuje dodnes pri nekonciacich rodinnych sporoch o fliaciky zeme, pripadne pri snahe o investovanie, vystavbu…Zaujemca zisti, ze napr. 10 arov patri 15-tim vlastnikom. (Iny system dedenia, ako v Cesku – u nas dedili vsetky deti, napr.).

    1. Re: JAHA

      Nepravda. V Česku se dědilo úplně stejně.
      Moje Jahoda je hrdým vlastníkem jedné šestnáctiny rodinné latifundie o rozloze 0,4 aru. Celkem to na ni vychází asi tak 2,5 m2. Super flek na perfektní dvojhrob.

      1. Jana má pravdu. V Čechách hospodářství vždy (téměř, byl to zvyk), dostal nejstarší syn. Ostatní děti dědily také, ale ne půdu.
        Na dnešním Slovensku dědili půdu všichni. Tozn. stále menší a menší proužky půdy. Něco přinesl partner do rodiny, ale jak vzrůstal počet obyvatel, obdělávané pozemky byly stě menší a hlavně – roztříštěnější. Tak, že se někde téměř nedalo hospodařit. Výměna a nějaký příplatek na kompenzaci bonity to řešil jen částečně.

      2. JAHA mluví o poměrech v Rakousko Uhersku. Jestli to u vás v tu dobu bylo jinak, je možné, že ve Slezsku se to řešilo obdobně jako v Uhersku.
        Po roce 1918 to v českých zemích bylo samozřejmě stejně.

        1. Re: dexx

          Vy ovšem ZOUFALE zaměňujete převzetí gruntu s dědictvím!!!!

          Převzetí gruntu NENÍ dědictví po zemřelém!!!

  9. Nevíte někdo, jestli se poslouchání cizího rozhlasu a televize taky nechystá trestat smrtí jako před lety?

    Korespondence s poskytovatelem připojení:
    Dotaz:
    Na základě jakého zákona mi odepíráte přístup k některým internetovým adresám?
    Toto vyskočí při pokusu o přístup:
    Vážený zákazníku,
    přístup na stránku byl zablokován, protože představuje vážné riziko pro Vás a Vaše zařízení.
    Snažili jste se dostat na adresu: https://cz.sputniknews.com/20220529/media-eurokomise-navrhla-zemim-eu-odroceni-embarga-na-ruskou-ropu-18329868.html

    Odpověď poskytovatele:
    Dobrý den,

    web blokujeme na základě nařízení Rady EU 2022/350 a stanoviska BEREC, že nejde o narušení síťové neutrality.

    S přáním hezkého dne,
    Tomáš Neumann
    Družstvo EUROSIGNAL
    p: 227 031 811 m: 775 330 949
    a: Roháčova 23, 130 00 Praha 3
    w: http://www.eurosignal.cz internet@eurosignal.cz

  10. http://www.infokuryr.cz/n/2022/05/30/zadna-hotovost-ani-karty-velke-supermarkety-budou-akceptovat-pouze-biometricke-platby/
    ***
    (…) Velké supermarkety v USA plánují zakázat platby kartami nebo hotovostí. Namísto toho budou vyžadovat, aby si lidé skenovali své tváře nebo otisky prstů. … Platební gigant Mastercard vydláždil cestu pro tento nový systém a spustil biometrický platební program pro maloobchodníky. (…)

    (…) Platební systém pro biometrické údaje byl otestován v pěti pobočkách sítě supermarketů St. Marche, všechny v brazilském státě Sao Paulo. (…)

    (…) Prezident společnosti Mastercard Cyber ​​and Intelligence Solutions Ajay Bhalla řekl:

    „Cílem našeho nového programu je udělat z nakupování skvělý zážitek pro spotřebitele i obchodníky a poskytnout to nejlepší z bezpečnosti a pohodlí.

    Způsob, jakým platíme, musí držet krok se způsobem, jakým žijeme, pracujeme a podnikáme. Nabízíme spotřebitelům možnost výběru s nejvyšší úrovní bezpečnosti.

    Když vypukla pandemie, viděli jsme, že každý přešel na digitální platformy a spotřebitelé přijali nové technologie. Spotřebitelé po celém světě skutečně žádali toto řešení pro své maloobchodní nákupy,“ dodal.

    „Všechny výzkumy, které jsme provedli, nám ukázaly, že spotřebitelé milují biometrii.“ (…)

    (…) Prohlédněte si níže uvedené video o tom, jak společnost Mastercard chce sledovat uživatele na základě jejich srdečního rytmu a vzorců žil:… (…) – následuje odkaz na VIDEO.
    —–
    Dyť přece my tu biometrii tak strašně chceme – a oni nám jenom laskavě vyhověli. Určitě s tím měli spoustu práce a nákladů, ale „náš zákazník – náš pán“…

    1. Jo, chce to lepsi, Intelligence Solutions , nez to byvale nacisticke../reseni/.
      Globalisti to chteji taky ,ale jak to bejva, nikdo nechce zacit u sebe a sve rodiny a svych deti ani pribuznych jako prvni , jako vzor, aby az potom ostatni radi nasledovali…

  11. ““… najděte si svého vidláka, kterého budete navštěvovat a nakupovat od něj tu med, tu víno, tu brambory, tu meruňkovou marmeládu, tu kořalku, …““
    S tou „kořalkou“ pomalu, v našem „systému“ nelze od žádného vidláka oficielně kořalku koupit !! To abyste nenáváděl k „nekalým činům“ … to ostatní je v pořádku.

      1. To jste mi opět připomněl mé oblíbené oděsské Bratry Šumachery z Kvartálu 95.
        Zhruba v tomto duchu:
        Nakupující (asi Kličko) požaduje nákup piva. Prodavačka odmítá, že už je po 21h a vzhledem k novému vládnímu nařízení mu ho nesmí prodat. „Říkala jste PRODAT ?“ „Ano, nesmím vám ho PRODAT, jsou tu i kamery.“ „A darovat byste mi ho nemohla ? Dal bych Vám pak za to 100 hřiven…“
        https://www.youtube.com/watch?v=dCg2JLvbxmA

  12. Zacatkem 20. stoleti byl v casopise Popular Mechanics clanek, kde matematicky konzistentne dokazovali, ze New York se uz nemuze dale rozrustat, pac nutna dopravni obsluznost tehdy realizovatelna jen konskymi potahy, by pri dalsim rustu mesta vytvorila nepomer. Na odvoz kobylincu by bylo treba zas dalsich uklidovych vozu ktere by je produkovali – takze nakonec by ulice utonuli pod vrstvou hnoje. O par stran dale byl jiny clanek, kde rozebirali moznosti likvidace obtizneho petrochemickeho odpadu – jmenem benzin 🙂 Co kdyz lekem na tyto neduhy zde popisovane bude vertikalni hydroponicke zemedelstvi a vyroba syntetickeho masa ? Vse je v pocatcich vyvoje ale je to jen otazka casu. Jaderny mikroreaktor ktery se musi vymenit jednou za 30 let, takova sestava na kraji mesta – a jeden region ma vystarano… Nekdo si to umi predstavit stejne malo, jako obcane N.Y. kdysi ulice plne aut.

    1. To by ovšem lidstvo muselo systematicky eliminovat kretény ve svých řadách. Malý reaktor u každého města? Jaký to ideální cíl pro vyhození jej do povětří, například ve jménu nějakého super duper náboženství. Nebo třeba roztřískat hydroponickou farmu a posprejovat, páč my se zrovna dobře bavíme a je to fakt sranda. Lepší než ukrást u obchodňáku vozík a jezdit s ním po parku, rozkopat a vysypat všechny koše a někoho zmlátit. Případně něco ukrást, hele, to bude ve sběrně určitě alespoň za pajcku. No a ti „lepší“ by si pro změnu mohli zajistit na tu hydroponii nějaké super dotace, aby je pak postavili třeba uprostřed lesa bez jakékoli příjezdové cesty, no a tak deset let ještě pobírali prachy za její „provoz“. Já tu budoucnost lidstva vidím fakt růžově.

    2. Nebude.
      Pro hydroponickou výrobu krmiv pro lidi potřebujete spoustu hejblat plus surovin plus energie, které musíte někde nějak získat. Dtto náhražky masa (a čehokoli jiného).
      Takže ve finále vyjdou náhražky dráž a jsou mnohem neekologičtější než původní přírodní surovina.

      Region nemá vystaráno – pidireaktor musíte krmit, musíte ho postavit a udržovat, musíte ho zabezpečit. Nemluvě o tom, že Vám výrobce tu bednu neprodá, ale jen pronajme a vymíní si, že bude mít právo ji „obsluhovat“ dálkově. Ve finále to máte nákladově hůř než klasickou velkou elektrárnu a ještě jste vazalem dodavatele, který může bednu vypnout, kdykoli si vzpomene.

      1. 1. O narocnosti provozu a umistneni malych reaktoru jak vidno nemate ani ahnung 🙂 Nic z toho co pisete neni pravda. A to dalkove vypnuti – je ted s centralnim rozvodem energie snad jiny stav ? Navic odpadne zranitelnost dalkovych rozvodu. Dneska par slimaku bez vybusnin, apod, staci jim par ukradenych traktoru ci nakladaku, mohou zlikvidovat stat behem hodiny. Krome toho vyrobcu a statu bude vice. 2. Ne vse lze pomerit primo penezi. Treba faktor bezpecnosti a sobestacnosti. Hydroponicka farma bude fungovat za kazdeho pocasi, lze ji mnohem lepe nez pole chranit proti skudcum, zlodejum, atd.

        1. Jenže ti teroristi často nejsou teroristi, ale agenti konkurence. Fakt si myslíte, že ta zavedená mafie mezi sebe pustí nějakou konkurenci???

    3. zbývá už jen vymyslet, kdo bude spásat ty tisíce hektarů travních porostů, luk a kdo bude zužitkovávat obrovské množství zbytků ze zpracovatelského průmyslu.

  13. Zemědělství nerozumím, ale Vidlákova analýza je spíš o psychologii, sociologii a politice, a podle mne je přesná. Jen bych ještě víc zdůraznila, že ty zdejší nepříznivé společenské podmínky pro vznik malých zemědělských komunit jsou totožné jako podmínky pro vznik čehokoliv malého, co by konkurovalo koncernům, řetězcům a kartelům. Malí jsou vyhledáváni přesnými řízenýmni střelami a cíleně ničeni.

  14. Je třeba hodit vidle a rozkopat bábovičky.

    Být kovozemědělcem v dnešní době je naprostá obludnost.

    1/ dnešní pseudo kováci dělají na tři šichty. Ukažte mi někoho, kdo DLOUHODOBĚ vydrží jít pětkrát za sebou po noční šichtě jít dělat rukama ještě přes den. Možná tak do čtyřicítky, a to jen zvláště odolní jedinci. Co těch dalších 25 let do regulérního důchodu?

    2/ dnešní pseudokováci dávno nedělají řemeslo! Jsou to obyč krmiči automatů a obráběcích center, případně utahovači šroubků a skládači v Legolandu. Ano! Drtivá většina dnešních výrobků je složena ze součástek na principu Lega!!! Cvak, cvak, honem rychle, fajne, lacne a kupa!!!
    Z toho vyplývá silně jednostranné zatížení pohybového aparátu se všemi negativy, které to přináší s postupujícím věkem. Tzn. odrbané klouby, zničené obratle, zbytnělé nebo zapálené svalové úpony.
    Neboli dosti podstatné potíže, o kterých nemá zbytek populace ani páru.
    Proč myslíte, že Škodovka má svoje závodní rehabilitační centrum?
    Správně! Do pěti let by tam neměl kdo dělat!
    Přeloženo do češtiny – kdo jde ve dvaceti dělat na linku nebo k automatu, je o dvacet let později rád, když znovu vstane na šichtu.

    1. Správně. A protože to všichni vědí, snaží se každý nejít do háku a tlačí se na jakoukoliv školu, s perspektivou VŠ a potom šup do kanclu! Jedno kam, ale do tepla k počítači a internetu. Kdo by dneska chtěl dělat někde v hale, kde nad hlavou jezdí jeřáb, rachotí různé pazvuky, smrdí vzduch a do rádiovky peče plynový infrazářič nebo z díry fouká ledová vzduch? Kdo by si chtěl ráno v 5:45 oblíknout vlhké studené smradlavé montérky a makat v úkole, aby dostal podprůměrnou mzdu a v kaufu hledal slevy na žrádle?
      A vyflusaný po práci šel přehrabovat kamenité políčko v kopci, podojil kozu a dovezl trávu králíkům…

    2. Jeden takový kovozemědělec je můj soused zprava. Chodí na tři směny dělat do Automotive v Pohořelicích. A ve zbylém čase chová na kšeft papoušky. Desítky a desítky voliér. Je schopen se tomu přizpůsobit, slušně si přivydělává… na každý musí dělat brambory.

      1. Re: Vidlák

        Až přijde nouze, bude smažit papouškové placky? Anebo papouškové halušky? Peří zbaští taky, anebo z něj bude vyrábět prošívané „štepdeky“?

        Proti drobnému hospodářství bych neměl námitek. S tím přivýdělkem se dostávámě tam, kde nás chtějí mít fialová pětka.
        „Ty bys chtěl příspěvek na energie, sockový zmetku? A kolik vyděláš v druhé práci?“
        Á propos soused – už má zaplacené daně za příští rok?

      2. To je naopak. Kovozemedelec muze byt jen ten, co je napred zemedelec, a pak prida kovo. Ne delnik, ktery prida papousky. 🙂 Ten je porad delnik, jenom se dokaze ohanet i s necim po strane.

  15. Vynikající zamyšlení.
    Žádné dojmy, spíš pojmy a dokonce i praktický návod.
    Motorem úspěchu amišských uskupení a vlastně i kibuců je ideologie. V prvním případě hluboká zbožnost a ve druhém touha předvést světu, že i Izraelita umí hýbat rukama.
    Obojí funguje do doby, než potomci začnou remcat a příslušná komunita se jim nejeví v až tak lákavých barvách. Což je vlastnost všech normálních jinochů a jinošek. 😀
    Přesto ale obdivuji lidi, kteří to zkoušejí jinak a po svém, byť i si většinou nabijí ústa.
    Výjimky potvrzují pravidla a jsem si jistá, že žádná cesta není zbytečná.
    Děkuji za článek!

  16. K Vidlákovu pojetí zemědělství, asi netřeba nic víc dodávat. Já mám, ale pocit, že Vevce šlo spíše o vyvázání se z globalistického způsobu života, než o to jakým způsobem/technologii budeme dělat rostlinou a živočišnou výrobu. Možná se mýlím.

    1. Nemýlíte.
      Na Vevčině článku se mi líbí, že svoje názory umí formulovat nekonfrontačně. Prostě jen dává k úvaze svůj názor.
      Vlastně stejně tak jako i pan Vidlák.
      Číst takové články je radost.
      Chybí tam to takové : Kdo si myslí něco jiného než já je vůl a druhého půl.
      😀

    2. Koho peklo schvátí, toho nenavrátí. Vyvázat se z globalistické pavoučí sítě je dnes prakticky nemožné. Bohužel.

  17. Na slovensku uz asi 20 rokov existuje projekt Zaježová, kde sa podobní snilci ako Vevča pokusaju o sebestacnost v lone prirody. Kym je clovek mlady a slobodny, tak sa to este da. Problem pride, ked si chce zalozit rodinu a mat deti. Lebo rodina sa takymto zivotnym stylom uzivit neda, nehovoriac o povinnej skolskej dochadzke, skolskej sikane takychto „krovackych“ deti atd. V takom pripade sa 90% vrati spat do mesta a k praci v kancelarii.
    https://zajezka.sk/

    1. Problém přijde především tehdy, kdy by takový pokus jakýmkoli způsobem skutečně konkuroval zavedeným pořádkům. Ať si děti hrají – ale běda, kdyby se to mělo rozšířit a skutečně prosperovat.

    2. Ano.
      Zaježová je de facto komerční projekt, v jehož rámci si někteří účastníci provozují „alternativní“ zahrádku nebo pár ovocných stromů.
      Na svém webu sami uvádějí, že projekt funguje v klimatickém prostředí, které prakticky vylučuje potravinovou a jakoukoli jinou soběstačnost.

  18. Pěkné. Jenom to slovo „kovozemědělec“ by se mělo pomalu nahradit moderním „kompozemědělec“. On dnešní zemědělec po večerech, spíše než aby bouchal někde ve fabrice, funguje jako akademik – vychovatel mládeže – státní nebo klidně i korporátní úředník – ředitel muzea – sociální pracovník – plnokrevný ajťák. Někteří možná zastávají i dělnické profese, ale těch, co střídají kancelářskou práci a traktůrek, bude víc.

    1. Kovozemědělec je prvorepublikový výraz.
      Byli to drobní zemědělci, které neuživila půda a tak se realizovali i jako řemeslníci.
      V případě potřeby opravili sousedům auto, často i mimo sezónu vzali flek v blízké továrně, každý přivýdělek byl vítaný.
      Můj pan domácí je kovozemědělec. Přes léto řádí na chalupě, je vášnivý botanik.
      V zimních měsících opravuje všechno v domě, repasuje třeba i staré sporáky. V jeho rukou se starý sporák přemění v nový sporák, který jakoby právě sjel z linky firmy Bosch. 😀

  19. fungování malozemědělství je v dnešní době nesmysl. To „nefungovalo“ ani v tom 18. a 19. století. Pokud se někdo pořádně podívá do hostorie tak už v té době u nás na fungovalo něco na způsob „rančů“ . To jsou ty stále stojící bývalé zemědělské statky na Jižní Moravě uprostřed polí, kde byla tehdy sdružena živočišná výroba a na okolních polích se hospodařilo. To jsou ty „nějaké“ Dvory (Nový, Jalový, Trkmanský , Janův a mnoho dalších) či názvy jako Albrechtov, Jalovisko, Časkovec apod.

    1. a ještě doplnění …tohle byly samostatné „funkční“ jednotky a nikoliv hospodářské. Velké hospodářské „závody“ čili Velkostatky měly svůj dlouhý samostatný vývoj od jejich „vzniku“ z popudu šlechty až po rozpad způsobený faktickým „vyvlastněním“ v rámci pozemkové reformy po vzniku Československa.

      1. Re: Clairvaux

        Zřejmě myslíte výrobní jednotky, které např. u nás v Gorolistánu nesou označení – „panski byty, na panskim, folwark, folwarček“.

        Do dnešních dnů přežily cihlové stavby, připomínající pozdější socialistické „řadovky“. Původní byty byly „dvoujizbové“ – kuchyň a obývák, kadibudka na dvoře, společná studna, pod kuchyní malý sklípek na potraviny.
        V blízkém okolí znám takových lokalit několik.

          1. jen pro zábavu si udělali Lichtenstejni
            —–
            chces rict udelali Lichstejnum otroci/nevolnici pro zabavu

            vzdy mne fascinuje, kdyz si nekdo predstavuje jak nejake panstvo vybudovalo nejake palace, zamky atd., slechta jen zdedila naloupene majetky na ktere nema dnes zadny narok

            jejich otroci/nevolnici pod hrozbou trestu/smrti budovali a snazili se pritom aby jejich rodina prezila

            1. Jejich Nový dvůr byl vybudován 30 let po zrušení nevolnictví. Nějak se vám míchá feudalismus s otrokářstvím, ale historický materialismus ovládáte dobře :-))

              1. zapomínáte , že neměli net, rádio a press, takže změny postupovaly velmi pomalu, patrně jak krajánci sem tam zabrousili a donesly zprávy ze světa .

              2. Re: Clairvaux

                Lichťáci byli studení od peněz, u nás zakládala folwarky těšínská knížata a byly to výdělečné jednotky. Zda se poddaní bavili v „panských“ domech, anebo ve stodolách, které opravdu tvořily se zděnými budovami čtverec či obdélník, to nedovedu správně posoudit. Žádný ráj na zemi to tam ale nebyl. Na Panské šel ten, kdo nebyl schopen se uživit jinak. Tedy ti nejposlušnější z největší chudiny.

              3. No jo, zruseni nevolnictvi bylo za Jozefa, ale prakticky pokracovalo leckde az do roku 1848, protoze bud lidi ani nevedeli, ze uz nemusi, anebo nevedeli, jak se branit. Velka ostuda… ale v dejepise nam to nerikali.

                1. neplést prosim nevolnictvi a „poddanstvi“, které bylo opravdu zrušeno v 1848.
                  Zrušením nevolnictví vzrostla mobilita obyvatelstva nikoliv robota. Ta měla v různých dobách různou podobu od cca 24 dnů ročně ve 14. století až po 18. stolettí, kdy toto upravila Marie Terezie Robotním patentem, který ukládal rozsah roboty od 13 dnů ročně až po maximální 3 dny v týdnu.

                2. Bejva zvykem , ze takovy novoty se lidem nerikali ,ani dodnes nerikaji..Odvadelo je to od poctive prace..
                  Jednou sem se nasel ve skole a byl sem z toho tak vydrenej ,ze si dokonce pamatuju, vo cem sla nauka.
                  Prvobytne pospolna spolecnost.
                  Tusim , ze to bylo nekdy davno pred nevolnictvim , robotou a robotou na cirkevnim…Spojene se zacatkem a zavedenim vzdelani a osvicenosti, tech vrchnich … Potom nasledovalo .
                  Vrchni ,prchni.

  20. Myslím, že hloubka kapes rozhoduje a bude ještě víc. Pokud by zde obyč.lopaty vydělávaly aspoň 80% odměn za stejnou práci co třeba na krachujícím jihu(dodnes jsem nepochopil nízkou produktivitu u řidičů, pokladních, učitelů, a……) tak by heslo najdi svého kulaka mělo šanci. Ale jednak kovozemědělec a ostatní drobní jistě nedřou ve volném čase aby mi opečovávané produkty prodal za cenu obchodu, přičti nutnost dovézt domů ve větším (dvakrát týdně asi za sedlákem jezdit nikdo nebude) nutnost skladování (u masa velký mrazák) zapni kalkulačku a mudruj pro kolik lidí je to reálné. Už teď většina ryje rypákem v zemi.

  21. Mily Vidlaku, muj text vubec neni o „udrzitelnem zemedelstvi“ (minis-li to v tom obvyklem ekologickem slova smyslu).
    Je o tom, jak malicke farmy muzou byt uspesne. Jako byvaly. I U NAS!
    A o tom, jak jisti lide uspesne chrani svou kulturu pred znicenim.

    Ja mam silny dojem, ze budeme li my Cesi zit podle toho vzorce, podle ktereho ted zijem, nebude po nas za sto let ani vidu ani slechu. A to bych velice nerada.

    1. Maličké farmy ale jen stěží mohou být úspěšné.

      Vevčo, nezlobte se, ale vy nám dáváte v zásadě příklad JZD v Amišovském vydání. Kolchoz, který sestává z jednotlivých rodin Amišů, ale dohromady bez toho kolektivu a kolektivních postupů by to nefungovalo.

      Nejsem si jist, jestli jste se nezamilovala do něčeho, co je reálně trochu jiné.

    2. Problém toho „vzorce, podle kterého teď žijem“ je spíše v tom, jak smýšlíme sami o sobě. Jak si necháváme rozmlátit všechny své vzory, hrdiny, kulturu, jazyk, národní hrdost. Ono to není o tom, že budeme žít podle SSA / Kanady vzoru života z 18. století.

      Češi nevychovávají ani své děti, nechávají je působení neziskovek, neomarxistů a různých vyšinutých individuí. Například vymýváním mozku malých dětem, že by měli uvažovat nad přešitím na opačné pohlaví.

      Nebo že rodiče nedbají o vzdělání svých dětí, jen chtějí dobré známky a klid od domácích úkolů.

      Národ, který nemiluje své děti a nestará se o ně – vyhyne – Amiš / neAmiš.

    3. Vevčo já vám rozumím. Ale pokud u nás budou někdy nějaké malé farmy úspěšné, budou to farmy kovozemědělecké. Všechny ostatní malé farmy dodávají produkt s příběhem = kurevsky předražený. Nic proti tomu, pokud si seženou zákazníky, ale tento přístup republiku neuživí. Vepřovou panenku za tisíc korun kilo si prostě koupí málokdo. Stejně tak chleba za 150 Kč.
      Všimněte si, že nevolám po žádném politickém řešení, kterak nám nějaký osvícený premiér udělá ráj pomocí geniální zemědělské reformy. Já volám po tom, aby si lidé z města našli svůj venkovský protějšek. Ne na všechno, ale alespoň na něco. Sezónně.
      Deset let učím Brňáky, aby ke mě jezdili na zabíjačky. Aby se složili na prase, které si v pytlíkách odvezou do svých domácích mrazáků. Daří se mi to. Leckdo z nich už pořídil větší mrazák a zjistil, že může dělat větší kouzla s jídlem, když ho má kam uložit.
      V desítkách brněnských bytů se objevily spíže a v policích jsou konzervy od Vidláka, marmelády od Vidláka, víno od Vidláka, ba dokonce už mám dva hrdiny, kteří mají půl tuny brambor od Vidlákova tchána. Můj soused dělá kozí sýry. Také si pomalu nachází odbyt tímto způsobem.
      My kovozemědělci prostě nebudeme jezdit stánkařit. Nemáme na to čas a ani to nemáme zapotřebí. Už dávno jsme se co do jídla zabezpečili sami po vzoru našich dědů a pradědů. Už dávno jsme si zjednodušili život, protože jsme nejeli na dovolenou, ale koupili jsme si traktor. Už dávno máme mrazáky, umíme konzervovat, zabíjet, udit, zavařovat, kvasit a pálit. Už dávno na to máme infrastrukturu. Ale mohli bychom ji využívat víc. Naše traktory by zvládly obdělávat větší plochy, naše zabijačkové kuchyně by snesly zabíjačky častěji. Ale k nám domů se to už nevejde, takže buď se najde někdo, kdo si to od nás koupí, nebo to neděláme.
      Pro tuto cestu všechno existuje a je pro Čecha lákavější než vytváření velmi přísné nábožnenské komunity.

      1. Vidlak, mam pre Vas tip na rozsirenie podnikania. Ponukajte tím, co nemaju v panelaku velkokapacitny mrazak ani spíž, za mierny poplatok moznost uskladnenia od Vas nakupenych potravin vo Vasich skladoch – či uz maso alebo ovocie a zelenina.
        Mozno to casom dopracujete na „potravinovu banku“ v ktorej budu mat Vasi klienky ulozene svoje potraviny.

        1. Souzi byli asi předvídaví, většina paneláků co vím, aspoň u nás ná aspoň jednu komoru. Trojáky dvě. takže není problém vyházet tam uskladněné haraburdí, vylíčit vápnem a dát police se zásobami. Jinak špajzky v kuchyni mají venkovní průduchy, takže dobré větrání, Tam kde to zateplili polystyrenem, tak mají smůlu, nebo nechají obnovit.

      2. I když neodsuzuji ono kovozemědělství, vím, že z hlediska použitelnosti to může být naprostá okrajová možnost nakrmení se. Má to ve své podstatě jen a jen jednu příčinu. Nenachází se zde výhoda z rozsahu, tudíž to musí být vždy dražší, nezřídka i méně kvalitní. Zemědělská práce je krutá, tudíž nevděčná a malorolnicky nezaplatitelná.
        Ne, tudy cesta nevede.
        Tak, jak není schopna většinová populace nacházet své politické zástupce, tak zemědělci nejsou schopni nacházet družstevní spolupráci.
        Možnost by byla, pokud by se malorolníci sdružili do větších volných celků a nabídli to, co nabízí klasický obchod.
        Jinak očekávat, že po šichtě v mišelince a tahání po-pá/8 budu ještě hledat svého vidláka, je převeliká iluze. Pokud nepřijde za mnou, nebo nebudu mít jistotu trvalosti právě ve větším uskupení, je to jen otázka nadšení obou stran.

      3. Jo, mate uplne pravdu, Vidlaku. (Tak ani uz nevim, zda vykat nebo tykat. Co se vam libi vic?)

        Ti, kteri chteji podoporit narodni samozasobitelstvi, by meli prvne podporit ty, jako jste vy, co uz to umi delat. Misto aby hledali pozemek, a ucili se pestovat brambory, tak nakoupit ze dvora. To je dulezita vec, a lidi na strane alternativy na to zapominaji, zatimco sni v kancelari o radostnem kopani na poli. 🙂

        Mne tu ale jde o vzorec zivota, ktery umi uchovat i kulturu, i male zemedelstvi, tvari tvar te globalni hydre.

          1. Jestli tim minite „Anastasiu“ a jeji napady, je to umele jako hipisacke komuny. Dva a pul akru je tak na hrani… a evropske vesnice, kde jsou lidi jeden vedle druheho, a na pole se chodi dal, jsou praktictejsi. IMO.

    4. Maličké farmy?
      Každá ta „maličká farma“ má kolem 100 obyvatel, z nichž VŠICHNI (kromě kojenců a batolat) makají od rána do večera v hospodářství o cca 60 ha plus živočišná výroba plus zpracování plus přidružená výroba (protože zemědělská už je nestíhá uživit) plus prodej.
      Bez nároku na mzdu a bez zdravka a socka (i v USA se to jmenuje „nekalá konkurence“).

      Obávám se, že si idealizujete něco, co by se Vám hrubě nelíbilo, kdybyste v tom měla žít.

      1. Jinak řečeno, Vevča propaguje JZD a kolchozy.

        Prostě se romanticky zamilovala do něčeho, co nechápe o co jde.

      2. Prosim, Obcane, vsimnete si:
        Amisska ci mennonitska farma je rodinna. Tata s mamou, deti, deda s babickou na vejminku. Vlastnena rodinou soukromne.

  22. Mám dojem, že u Amišů členy víc táhne to sociální a důchodové zabezpečení než cokoli jiného. Ono být v USA zajištěn a pojištěn (okolní komunitou) je nevyčíslitelná hodnota. USA je stát pro mladé, zdravé a bohaté. V jakémkoli jiném případě klidně chcípnete (schválně používám tento expresivní výraz) v křoví nebo na ulici, a nikomu to moc žíly netrhá.

    Komunita, která drží pospolu a stará se o druhé – to bude v USA pro spousty lidí řešením. A je jedno, jestli budou dělat zemědělství nebo výrobu polovodičových čipů nebo provozovat institut pro šíření marxistického odkazu, případně organizovat cokoli jiného.

    Souhlasím s Vidlákem. Obávám se, že došlo u Amišů k nepochopení amerických specifik života. Možná, že pokud budeme mít dostatečně dlouho vládu Petra Fialy, pochopíme americká specifika také. Jako třeba nedostupná zdravotní péče nebo možnost chcípnout bez zájmu v křoví (to platí pouze pro Čechy, nikoli pro Ukrajince nebo Rómy či jiné nadlidi).

    Na Havaji mi to dokonce jeden velmi bohatý člověk (neamiš samozřejmě) vysvětlovat. Říkal tomu „Island mentality“ (ostrovní povaha), že v případě nouze akutně nutně potřebují dobře nakloněné sousedy.

    Romanticky ovšem je tráva v USA zelenější. Pokud položíte vedle sebe dvě krabičky od sirek, a jednu americkou, kterou si vyberete? Tu americkou samozřejmě.

  23. Není Mošav, ale je Mašov a jsou Mašovice. Naštěstí. I s přírodním koupalištěm. Dokonce i Hluboké Mašůvky jsou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *