Nesplněná očekávání…

Nejčastější emocí v politice je zklamání. To mi řekla Kateřina Konečná při našem prvním setkání, když jsme začali dávat dohromady hnutí STAČILO! Prý na to mám být vnitřně připravený, protože politika je vždycky kolektivní záležitost a pro hnutí budované zdola to platí dvojnásobně. Každý pracuje dobrovolně, každý má k té práci své důvody a každý toho může kdykoliv nechat, protože ta práce ještě dlouho bude nezištná a nepřinese mu nic nazpět. Spousta lidí se nasadí, zpravidla nakonec udělají mnohem víc, zajdou dál a sáhnou do kapsy hlouběji než původně zamýšleli… ale šance jsou asi tak stejné, jako že se Frodovi Pytlíkovi podaří bez povšimnutí projít středem říše zla a hodit prsten do Hory osudu…

Měla pravdu. Když volby nedopadly, nejhorší nebyl posměch soupeřů či nepřátel. Na to jsem připravený byl. Nejhorší nebyly kecy novinářů, ba ani bojůvky Fialajugend. Nejhorší bylo zklamání vlastních. Nasadili se. Bojovali. Prožívali útrapy z české politiky. Obrátili se proti nim jejich nejbližší. Byli vykázáni ze „slušné společnosti.“ Stálo je to spoustu času, peněz, sil i reputace. Přiznat se k podpoře hnutí Stačilo!, to bylo stejné jako říct před inkvizicí, že Papež nemá právo prodávat odpustky. A co teprve ti, kteří si dali na balkon nebo na plot banner…

A tak bylo nejhorší, vidět všechny včerejší přátele, kteří ještě včera stáli v jednom šiku, ale volební výsledky ještě nevychladly a oni se s tím museli nějak vyrovnat. A tak někteří chtěli okamžitě mou hlavu, někteří odcházeli s klením a někteří dokonce i s vyúčtováním, co všechno pro Stačilo! vykonali a chtěli to zpět. Není prostě snadné se zmobilizovat, jít do politické války, nechat se několik let či měsíců v zákopech ostřelovat a potom prohrát. Je těžké ustát nesplněná očekávání a je to těžké dvojnásobně, když už už saháte po triumfu a předběhnou vás v cílové rovince.

O to víc si vážím všech, kteří zůstali nejen tehdy, když to vypadalo nadějně, ale také tehdy, když to vypadalo naprosto beznadějně. Doba povolební pro mě byla něco jako kopat únikovou chodbu ze zajateckého tábora s těmi, kteří zůstali věrní až do konce.

Proč to všechno píšu…

Teď právě jde do finále jiné a mnohem horší klání. Válka na Ukrajině. Do tohoto souboje „dobra se zlem“ bylo investováno o mnoho řádů víc než do jakékoliv volební kampaně, ale jinak to jelo podle stejného vzoru jako české volby. Takový souboj lepšolidí proti dezolátům, boj dobra se zlem, ale na steroidech. Padly na to stamiliardy dolarů a miliony lidí zemřely kvůli očekávání, které se nenaplnilo.

Valerij Zalužný teď dal rozhovor, kde natvrdo řekl, že Ukrajina se do NATO nikdy nedostane a samotné NATO dosáhne poloviny úrovně Ruska možná někdy za deset let. Volodymyr Zelenský slíbil na začátku války Ukrajincům nikoliv mír, ale vítězství. Dokonce tak velké, že bude zahrnovat i znovuzískání Krymu. Čtyři roky tvrdili po celém Západě zaprodaní novináři, že Rusku co nevidět dojdou síly. Teď říkají, že Rusko teprve začíná, protože teprve teď bude (možná) mobilizovat. V době, kdy rušíme ukrajinským mužům v jatečném věku dočasnou ochranu, aby bylo snazší je nahnat do mlýnku na maso.

Rusové prý za uplynulý měsíc shodili na ukrajinské pozice přes osm tisíc bomb. Impozantní číslo. Ale pak zjistíte, že na tento počet bomb potřebovali Rusové asi tak deset procent kapacity svých leteckých sil při průměrném počtu bojových vzletů na jednotku…

Dokonce i Petr Pavel varoval Ukrajinu, že jí dochází čas na uzavření míru s Ruskem. A přidal k tomu, že pokud Ukrajina padne, padnou všichni s ní. Ano, ONI všichni.

Nakonec jsou to Spojené státy, kterým docházejí rakety. Především rakety Patriot. Nové se vyrábějí zoufale pomalu. Prý asi dvacet měsíčně. To všechno v době, kdy se ruská denní výroba dronů počítá v tisících kusech a ruská denní výroba raket je možná vyšší než to, co Američané vyrobí za měsíc. Ukrajinské útoky možná způsobily nedostatek benzínu pro Rusy jedoucí na dovolenou, ale rozhodně nezpůsobily nedostatek nafty pro potřeby fronty.

Všechna naše varování, že Rusové vedou válku tak, aby vyčerpali západní arzenály, se teď naplňují před očima. Ukrajinci už ruské rakety nesestřelují, protože nemají čím. Teď někdy přichází optimální chvíle, pro všeobecný útok proti Západu. Arzenály došly, válečná výroba je teprve v plánech, utratily se bambiliony peněz, zapojily se miliony lidí, slíbilo se jim velké vítězství, oni za něj obětovali životy tak moc, že ukrajinské vojenské hřbitovy jsou vidět z vesmíru….

Ani papírově slabý Írán se už Spojených států nebojí. Severní Korejci mají zřejmě takové arzenály, že se klidně mohou podělit s Moskvou. Kim se vůbec nebojí, že by mohl mít pro případnou válku proti jižním Korejčíkům málo munice. Číňan neříká tak ani tak, ale na jeho slova dojde.

Donald Trump nechce dát Ukrajincům licence na střely Patriot a víte jak to zdůvodnil? Jednoho dne by se to mohlo obrátit proti USA.

Nejhorší jsou totiž nesplněná očekávání. Vyzkoušel jsem si na vlastní kůži, jaké to je a to nešlo celkem o nic. Byl to jen volební boj v sice skřípající, ale stále ještě existující demokracii. Co teprve, když jde o válku, kvůli které Zelenský volby zrušil, zadlužil Ukrajinu na sto let, poslal na smrt miliony lidí, zmenšil populaci své země na polovinu… a ve chvíli, kdy jeho propaganda ukazovala drtivé vítězství nad ruskými sklady Wildeberies… tak prohrál.

Ta prohra ještě ani nevychladne a už bude mít proti sobě všechny ty, kteří mu uvěřili a šli do toho s ním.

Nesplněná očekávání… Kvůli tomu Thomas Paukner zavrhl Fialu, ačkoliv ho ještě v roce 2021 volil. Kvůi tomu šel Tomáš Březina kandidovat na prezidenta, ačkoliv se v roce 2021 radoval, že už Babiš není premiérem. Kvůli nesplněným očekáváním šlo do háje pět britských premiérů za poslední čtyři roky. Kvůli nesplněným očekáváním vyhrají prezidentské volby ve Francii buďto LePennová, jakožto odpůrce NATO, nebo Melenchon jako chiliastický odpůrce NATO. Kvůli nesplněným očekáváním bude Friedrich Merz nejspíš zaříznut, aby CDU-CSU neprohrála s AfD až tak moc.

Ano, všichni ti nakonec šli v této válce mnohem dál než původně zamýšleli, dali do toho násobně víc peněz než původně zamýšleli a obětovali víc, než chtěli.

Ale to všechno nebude ani zlomek toho, co se stane Zelenskému a všem těm, kteří slibovali vítězství nad Rusem, vybudili obrovská očekávání a pak je nesplnili. Uvěřily mu desítky milionů lidí, kteří se nechali připravit o poslední groš. Obrovské množství lidí položilo svoje životy a obětovaly úplně všechno. Koneckonců, dodnes je na frontě i několik Čechů, kteří si stále ještě myslí, že dělají dobrou věc.

Petr Pavel má pravdu. Když padne Ukrajina, padnou s ní všichni. Včetně Petra Pavla, protokoláře Koláře, Řehky, Fialy i ostatních chciválků. A kdo jim to padnutí zařídí? Ostatní chciválci! Ti, kteří se nasadili, platili Dědkům i Vetchým ty drony a jejichž očekávání nad sluníčkovou liberální budoucností budou zmařena. Stejně tak to budou Ukrajinci, kteří se obrátí proti svým bývalým kamarádům z EU i NATO, protože jim hodně slíbili, ale nejak se to nepodařilo.

Co jim udělá Putin, to bude jen zlomek toho, co si udělají sami.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360