Václav Matěj Kramerius je jednou z hlavních postav národního obrození. Nejen že psal do novin v češtině, ale hlavní bylo, že založil české nakladatelství a že psal to, co cítil, že je psát třeba, a nikoli to, co si přál mít v tisku uveřejněno jistý Schönfeld. Tomu nebyl po chuti Krameriův vlastenecký a reformní tón.
Čeho je moc, a čeho nedostatek?
V dnešní době není problém koupit noviny, v nichž se píše česky, zato je obtížné v některých dohledat cokoli vlasteneckého či reformního. Schönfeldů je všude plno, zato krameriovský duch je třeba hledat. Naštěstí zde následovníci tohoto obroditele stále jsou. Je jich však málo, a musí se potýkat s nálepkováním, dehonestací a s ostrakizací.
Krameriova cena za žurnalistiku nezávislou na hlavním proudu je pochopitelně trnem v oku všem, kdo jsou poplatní stávajícímu systému a finančně na něm závisejí. Nepíší, aby informovali a vzdělávali, ale aby své čtenáře indoktrinovali a sami si přišli na živobytí.
Svou výpovědní hodnotu má již fakt, jak velká je společenská poptávka po alternativních médiích. Zřejmě značné části společnosti v těch mainstreamových cosi chybí. V tom případě je na místě si klást otázky, čeho a proč že se jim nedostává.
Nejde o to, že každé alternativně píšící médium je vzorem žurnalistiky. To jistě není – a v řadě z nich by šlo najít mnohé nedostatky. I tak jsou však tato média žádaná – což mnohé vypovídá o kvalitě médií mainstreamových.
Čím hlasitěji totiž zaznívá, jak jsou systému nepohodlní autoři placeni tu Kremlem, ondy Peknigem, tím více je zakrýván fakt, že velkokapitál stojí za mainstreamem. Tedy za těmi médii, kterým má prostý lid bezmezně věřit jako jedinému zdroji pravého poznání.
Od roku 2016 jsou na pomyslném pranýři nejen ti, kdo Krameriovu cenu přijali, ale i porotci, kteří ji každoročně udělují, a rovněž alternativní média.
Hned se objevují nálepky typu: Dezinformátoři, proruští kolaboranti atp.
Koho se mají mladí štítit?
Mezi oceněnými je přitom celá řada významných osobností a morálních vzorů. Například tři z nich v sedmdesátých a osmdesátých letech byli za své názory měsíce až roky vězněni: Jaroslav Bašta, Karel Srp a Eva Kantůrková. S perzekucí se potýkal rovněž historik a novinář Zdeněk Zbořil.
Tito lidé nemyslili na své materiální zajištění. Bojovali za práva svá i druhých. Nesli svou kůži na trh. Šlo jim o princip a o směřování celé společnosti.
Tito lidé hájí svobodu slova za každého režimu, a žádným se nedají koupit. Jako další představitele lze zmínit dva Jany: Petránka a Schneidera.
Zmínění matadoři ale mají své následovníky. Málokdo má takový cit pro jazyk a tak hluboký kulturní a historický přehled jako Tomáš Koloc. Jeho texty jsou laskavé i hloubavé a jsou prosyceny čapkovským člověčenstvím i hrabalovským pábitelstvím. Kolocova novinařina je ryzí. Je takovou, jakou by měla být: Informativní, edukativní, obohacující.
Kdo naproti tomu preferuje borovského satiru a haškovský či kischovský humor, nemůže neznat Štěpána Chába. Je více než příznačné, že Karel Havlíček Borovský i Jaroslav Hašek byli režimům, v nichž žili, nepohodlní, a dnešní terminologií by byli označeni za „dezoláty“. Oba autoři jsou neodmyslitelně spojeni s Krajskými listy.
Kdo se touží něco dozvědět v češtině o historii Indonésie a jihovýchodní Asie, sáhne po Zbořilovi. Koho zajímá dění na Blízkém a Středním Východě, tomu již roky scházejí nenahraditelné kávičky Terezy Spencerové. Ta ve své době přinesla rozhovor s Bašár al- Asadem. Místo zaslouženého uznání však sklízela zášť a závist malých a bezvýznamných. Pokud v novodobé historii své existence měly být Literární noviny na koho hrdé, byla to právě Tereza Spencerová.
Z nositelů Krameriovy ceny nelze nezmínit ani dva sociology a jednoho antropologa. Těmi sociology jsou Jan Keller a Petr Sak, antropologem je Ivo T. Budil.
Z bohatého díla Jana Kellera zmíním především tři knihy: Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti (2010), Soumrak sociálního státu (2006) a Posvícení bezdomovců (2013). Petr Sak se mimo jiné věnuje problematice tříd. U něho vyzvednu knihu Proměny české mládeže (2000). Za jedno ze zásadních současných děl pokládám rovněž Dějiny kapitalismu I.: Latentní a manifestní kapitalismus při zrodu moderního světa (2026).
Mezi oceněnými jsou také Vlastimil Vondruška (například Přemyslovská epopej), Alex Koenigsmark (například Černá krev) či Alexander Tomský (například spoluautor knihy Masová imigrace: Záchrana, nebo zkáza Evropy?).
Tento výčet není zdaleka úplný, ale jasně ukazuje, že Krameriovu cenu získaly výrazné osobnosti, za nimiž mnohdy stojí významné celoživotní dílo.
Již proto nemá valnou cenu zabývat se záštiplnými útoky těch, kteří se se jmenovanými nemohou měřit v žádném parametru. Jako příklad lze uvést fanoušky Petra Fialy a Víta Rakušana z Fora 24. Toto médium je unikátní tím, že produkuje antinovinařinu. Porušuje snad všechny body etického kodexu. Neumí formulovat argumenty, kterými by se svými oponenty polemizovalo. Ty, s nimiž nesouhlasí, toliko sprostě uráží, nálepkuje je a šíří o nich lži. Z těch, kteří byli tímto médiem dehonestováni, zmíním kromě Miloše Zemana například Petra Druláka, Kateřinu Konečnou, Terezu Spencerovou, Annu Hogenovou, Jaromíra Nohavicu či Jana Kellera.
Porota složená z trollů?
Dehonestačním útokům čelí i porota, která ceny uděluje. Její složení se v průběhu let mění. Uveďme si její výrazné tváře. Těmi jsou (či byli) Stanislav Novotný (právník, občanský aktivista, bývalý policejní prezident), Jaroslav Plesl (novinář, redaktor, šéfredaktor MF dnes), Jaroslav Bašta (statečný člověk, politický vězeň, archeolog, diplomat, politik) či Tomáš Kňourek (novinář, člen i místopředseda Rady Českého rozhlasu).
V porotě zasedli i dříve oceněný Ivan Hoffman (spisovatel, písničkář, fotograf, novinář), René Zavoral (6. generální ředitel Českého rozhlasu, který v současnosti obhajuje zachování koncesionářských poplatků) nebo Daniel Váňa (ekonom, pedagog, bývalý člen Rady České televize a člen Rady Českého rozhlasu).
Stojí za zmínku, že účast Reného Zavorala v porotě vadila jak odpůrcům čehokoli, co pro ně zavání dezolátstvím, tak odpůrcům systému, pro něž je nedůvěryhodným obhájcem mainstreamu. Ale již jen skutečnost, že i on byl účasten jako porotce při udělování Krameriovy ceny, vymaňuje tuto akci z bubliny určitého okruhu osob.
Chtělo by to anticenu…
Výše jmenované může dezoláty či dezinformátory nazvat jen někdo záštiplný a novinařinou nepolíbený, jako jsou všichni redaktoři Fora 24, kteří by si za svou činnost zasloužili anticenu. Něco tak fanaticky zapšklého aby člověk pohledal.
Kdy média vadí?
Do třetice se nevole mainstreamu zaměřuje na alternativní média jako taková. Přitom se stačí podívat, kteří miliardáři mainstreamová média vlastní: Například Křetínský, Tykač či Lukačovič. Je zřejmé, v jakém stylu se v těchto médiích bude psát a mluvit, a o čem nepadne ani slovo.
Web Litterate.cz oproti tomu nevlastní žádný miliardář. Patří člověku, který se hlásí k zemědělství a své vlasti, a jemuž lidé posílají peníze, aby zde byl prostor pro alternativní názory. Aby vzniklo kulturní centrum s názvem Vidlákovna, kde spolu budou lidé debatovat a nacházet společnou cestu.
Tváří dalšího média bez miliardáře v pozadí, Českých národních listů, je JUDr. Ogňan Tuleškov (narozen 1935), který byl jako student odsouzen v politickém procesu 50. let, a skončil v uranových dolech. Jeho hodnotami jsou vlastenectví, sociální spravedlnost, křesťanství a touha po pravdě. Přes svůj vysoký věk se nevzdává a publikuje. Takový člověk by měl být ve zdravé společnosti vzorem. Ovšem ve společnosti chronicky patologické a chorobné je líčen jako „dezolát“ a nepřítel.
Již zde byly rovněž zmíněny Krajské listy (krajskelisty.cz), které lze charakterizovat jako nezávislý internetový zpravodajský deník. Ani za nimi nenajdeme za bukem žádného oligarchu či vlivnou finanční skupinu napojenou na kruhy mezinárodní.
Dalším webem, který je financován hlavně z příspěvků čtenářů, je !Argument (casopisargument.cz), kam mimo jiné přispívají Ilona Švihlíková či Petr Drulák.
Při výčtu alternativních médií, jimž obsah nediktuje žádný velkokapitál, nelze opomenout web svoboda-projevu.cz, a především osobnost docenta Radima Valenčíka. Rozsah jeho témat je pestrý, což je dáno i jeho nekončícím seriálem o Vizi, kterou potřebujeme, na jejíž tvorbě se kromě něho podílejí desítky autorů.
Dlouhodobě se zabývá průběžným důchodovým systémem, pozičním investováním, sociální vstřícností jako vlastností systému alternativnímu k systému založenému na maximalizaci zisku či užitku ad. Celou řadu textů věnoval takzvané umělé inteligenci, již nepojímá toliko jako stroj či nástroj, ale objevuje v ní lidský kapitál a vede s ní dialog na celou řadu témat.
Kromě ekonomických pojmů se věnuje i otázkám ryze filosofickým. Několik statí o lidském vědomí a směřování spojil s významným českým básníkem, představitelem symbolismu, Václavem Ignácem Jebavým, známým pod pseudonymem Otokar Březina.
Většina otázek, které si ve svých textech Radim Valenčík pokládá, v mainstreamových médiích chybí.
V tomto výčtu by šlo pokračovat, ale jsem přesvědčen, že výše uvedené příklady bohatě stačí.
Médium, jaké svět neviděl…
Jak již bylo řečeno, mainstreamová média ve vlastnictví oligarchů či vlivných nadnárodních kruhů nemohou z logiky věci poskytovat atributy, jakými jsou nezávislost, nestrannost či rozmanitost.
Proto by dávala smysl existence veřejnoprávního média, pro nějž by výše vyjmenované znaky měly být určující. Toto médium by nemělo stát ani na straně zbrojařů, ani určitého politického směru, ani jakýchkoli zájmových skupin.
Znovu zde zopakuji, že pro skutečné veřejnoprávní médium nemůže existovat pojem „dezolát“, odkazující k občanům jakési horší kategorie. Takové občany skutečné veřejnoprávní médium nezná. Pro ně si musí být všichni občané rovni, a všem by mělo přinášet dostatek relevantních informací a zprostředkovávat mezi nimi diskusi.
Je na každém, aby posoudil, zda takovým médiem disponujeme či nikoli.
Od křepelky po lynč…
Mělo by jasně zaznít, že je nepřijatelné a netolerovatelné, aby kdokoli jinému člověku hrozil smrtí, například redaktorům novin. Jedním dechem je ale potřeba dodat, že je rovněž nepřijatelné a netolerovatelné, aby redaktoři novin šířili nepodložené pomluvy a vedli na konkrétní osoby mediální hony.
Uveďme si nyní případy selhání mainstreamových novinářů, které ovšem nikdo jako „dezoláty“ netituluje.
Cenu Novinářské křepelky obdržel v roce 2007 Janek Kroupa, který se v roce 2006 mimo jiné zaměřil na údajnou korupční kauzu Věry Jourové (Budišovská kauza). Nechme nyní stranou názory a činy této političky. Faktem je, že byla zatčena, mediálně odsouzena, ale soudem viny zproštěna. Mediálně uštván byl v budišovské kauze exstarosta Ladislav Péťa.
Podívejme se, kteří že novináři byli v minulosti oceněni „Křepelkou“:
Petra Procházková dala facku Vladimírovi Frantovi. Odůvodňovala to tak, že si to dotyčný „zasloužil“, neboť šířil „dezinformace“. Raději si nechci klást otázku, kolik by tu bylo zfackovaných novinářů, kdyby se políček za lživé údaje stal normou.
Jiří Kubík (se Sabinou Slonkovou, která si ráda vede seznamy nepřátel) pro změnu natočil reportáž s psychicky nemocnou osobou (synem Andreje Babiše), aniž dotyčného upozornil na skrytou kameru. Jen aby byla senzace s tím, že v boji proti panu Babišovi se smí vše.
Ondřej Kundra, člen The Aspen Institute Central Europe, nechvalně proslul blamáží v tzv. „ricinové kauze“ (údajný pokus otrávit trio českých protiruských ideologů, Koláře, Hřiba a Novotného).
A jako zlatý hřeb (či hřebíček do rakve novinářské pověsti) lze uvést výše zmíněného pana Kroupu, který na základě neověřených bajek obvinil pana Péťu, kterého tak vlastně pomohl uštvat k smrti, neboť dotyčný byl vážně nemocný. Kroupa dal totiž slovo podvodníkovi – a umožnil stíhání nevinných.
Kdo by čekal, že mu to zlomilo jeho profesionální vaz, je na omylu.
Poměrně čerstvou držitelkou ceny Novinářské křepelky je Zdislava Pokorná. Ta se přímo zuřivě snaží odhalit identitu anonymního účtu vedeného pod pseudonymem Thomas Paukner. Přišla s objevem, že ta tímto účtem stojí jistá osoba s exekucemi, jejíž jméno kvapně zveřejnila. Skutečná osoba či skupina osob píšících pod daným pseudonymem se jí ovšem vysmívá, že práce kvapná byla málo platná. Novinář by měl postupovat obezřetně a neunáhlit se.
Připomenu, že v roce 2017 tu jiný anonymní účet téměř rok publikoval pod přezdívkou Július Šuman články namířené proti Andreji Babišovi. V roce 2023 bylo konstatováno, že nelze identifikovat, kdo všechno pod tímto jménem publikoval. Mainstream tehdy tajemnému Šumanovi v podstatě držel palce. Vadí mu až Paukner, neboť jeho stati míří proti exministru Vítu Rakušanovi či zbrojaři Michaelu Strnadovi.
Zdislava Pokorná získala novinářské ocenění za originální přístup, systematičnost a cílevědomost. Otázkou je, zda právě v přístupu k účtu Thomase Paukner neměla vynaložit více systematičnosti, a méně cílevědomosti.
Toto tedy jsou oceňovaní žurnalisté. Ti, kterých si patrně máme vážit. To je velice smutný pohled.
Mainstreamová ikona, Marek Wollner, se nakonec musel omluvit Lucii Groene Odkolek za nepravdivá tvrzení, která o ní šířil. Jeho arogance mu bránila omluvit se dříve, a tak na svých lžích trval.
Alarmující bylo počínání mainstreamových médií, která odsoudila Věru Marešovou jako vražedkyni, ač se ničeho nezákonného, natož vraždy, nedopustila. Pracovala jako zdravotní sestra v Lužické nemocnici v Rumburku.
Jak prosté…
Je na každém, k jakým hodnotám se chce hlásit. V mém případě je to jednoduchá záležitost: Volím kvalitu před poplatností, rozbor před agitací a zamyšlení před štvanicemi. Odmítám dogmata a tabu, neboť ta v procesu bádání a hledání nemají, co dělat. Jakmile někdo zdůrazňuje, že hájí nestrannost, zajímá mě, jak je tato charakteristika definována. Důvěru není možné nadiktovat. Ta se velmi dlouho a složitě získává – a velice snadno a rychle se ztrácí.
Pro mě je zásadní žurnalistika, která veřejnost nedělí na různé kategorie a všem přisuzuje stejná práva. Která na jedny demonstrace nezve s nadšením, a o druhých nepíše jako o akcích podvratných a jejich aktérech jako o ochlokracii a lůze.
Rozhodně nemohu souznít se žurnalistikou, která vidí teroristu v někom, kdo v záchvatu vzteku volá po nahnání politiků do Vltavy (a jemuž nepomůže tvrzení, že to myslil pouze jako nadsázku a vtip), a současně se zastává někoho, kdo v jejím jménu hází dlažební kostkou (nemluvě o tom, kdo nazývá jinak volící spoluobčany „rudými a hnědými prasaty“, vyzývá k bombardování hotelu Štekl, a nebo o tom, kdo veřejně nabádá k podřezání a upálení politiků včetně prezidenta republiky).
Potřebuji žurnalistiku, která se zamýšlí, ne takovou, která přikazuje a kádruje.
A tím se dostávám k odpovědi na otázku, kdy společnost žádá alternativní média.
Děje se tak tehdy, kdy významná část společnosti je oficiálními médii přehlížena či je jimi navíc i haněna. Kdy tato média nedokážou popisovat proměny světa, k nimž ovšem reálně dochází, a ještě pranýřují ty, kdo na tyto změny s předstihem upozorňovali. Kdy tato média reprezentují konkrétní ideologii, a co jí odporuje, zamlčují nebo dehonestují.
Občas nějaký politik ve svém projevu hovoří o odvaze. K odvážným přitom patří ti, kteří nerovnají krok s oficiálně schválenými narativy, a za cenu vlastního zoustouzení vystupují z uniformní řady. Ti, kteří odmítají mlčky podporovat směr, jenž pokládají za zhoubný. Ti, kteří se nenechají uplatit dobrým bydlem, společenskou prestiží a uznáním ze strany mocných. Ti, kteří jsou jistými kruhy zesměšňováni a současně zastrašováni. Ti, jejichž hodnotový systém není prázdnou fasádou, ale skutečným domem.
Tito lidé jsou pro většinu politiků nežádoucí, a největším trnem v oku jsou těm, kteří pronášejí zanícené fráze o odvaze.
Myšlení nelze vtěsnat do ideologických mantinelů, neboť potom se již nejedná o myšlení, ale o propagandu. Nesnáším „povely doby“. Upřednostňuji pochybnosti a rozvahu. Proto si vážím Krameriovy ceny jako takové, těch, kteří ji získali i těch, kdo ji udělili.
Dualita slova
Lékař by měl chtít uzdravit
a učitel zas vzdělat.
Kdo v temnu hledá u dna svit?
V žádném případě prelát.
Kdo místo léčby šíří jed?
Kdo vymývat dal hlavy?
Ten, kdo se lekl naposled,
že moudrý se ho zbaví.
Že právě slovem účinně se tráví,
zjistili ti, kdo denně píší zprávy,
a jimž se podvést důvěřivé daří.
Slovo je lékem i smrtící zbraní,
uzdravit může, či vás těžce zraní,
to když se vojskem stanou novináři…
Jedním ze sedmi naposled vyznamenaných Krameriovou cenou 2025 byl i „průkopnický projekt“ Czech Free Press https://www.czechfreepress.cz/ a jeho šéfredaktor M. Suja , který to zakládal kdysi také se zde zmíněným dnes již nebožtíkem Terezem Spencerovou… (to byl(a) kromobyčejně „odvážná novinářka“, protože to původně byl chlap, Dmitrij Spanilý narozený v Moskvě – viz i česká wiki/Tereza_Spencerová …)
CFP v současné podobě začínalo od 15.8.2012 importem starších článků od roku 2009…
πα½
A to, kým se Tereza Spencerová cítila být, má na její fundovanou práci vliv jaký?
Co zde chtěl dotyčný sdělit kromě zasmrádnutí, mi je nějak skryto…
Jen tím vysvětluji tu „mužnou“ odvahu…
πα½
Novinařina by měla znít takto.Stalo se to a to.Stoki za tím to a ono.bez komentářů.Kdo by chtěl mohl by pátrat dál.Tam by byla práce intestaktivního novináře proč a komu to slouží?. Vše podloženo tvrdými daty.Ne spekulace a výmysly.Tak by to mělo fungovat a ne číst ty nesmysli jedna paní povídala a to vše zařízeno ideologií vládnoucí partaje.
Dodatek zatím je vše stejné u maistremu jedna šablona.Jak rudé právo za Komančů.Uspechy EU jak se vše daří.Podobnost nenahodna vše stejné ale v opačném gardu.A stejně prostředky k umlčení nepohodlných.Viz převodová k demokracie jenz je součástí trestu za nevhodné příspěvky na feizbuku a dalších sociálních sítí.To je ta slavna demokracii made in EU.To rovnou jsme mohli zůstat socialistickou republikou.Ale ti jenž jsou u moci by si nemohli namastit kapsi rozprodejem státu.
Ohledně „Kdo by chtěl mohl by pátrat dál“ – a kde by asi pátral, kdyby všem novinářům nasadili vámi navrhovaný roubík „bez komentářů“ …?
Fakta, co se stalo, si můžete přečíst ve Wikipedii, a i tam je to zamořené Názory (obvykle velmi manipulativními), vedle užitečných Informací… (Nebo se dnes zeptat AI a udělat z ní tím ostrahu informací a vrchního cenzora…)
Naopak ty komentáře a názory, proložené mezi informacemi, slouží k tomu, abyste si mohl autora zařadit, do jakého tábora patří a jakým směrem ty informace zkresluje a vybírá – protože všechno nezmíní žádná strana, a každý akcentuje něco jiného…
Viz třeba zde článek pana Řezanky – mezi informacemi, kdo dostal jakou cenu, má i své komentáře a názory na to, která je „správná“ a která je „špatná“ a proč – s kterýmiž názory dost souhlasím… A také vybráno, co ke kterému příjemci zmínit, místo aby to byl holý seznam s klikacími odkazy na životopisy, přečtěte si (a „pátrejte“…) sami…
πα½
Jen dodám, že Wikipedie rozhodně není studnicí faktů.
Lze se tam setkat s řadou nepřesností a ideologických hodnotících soudů.
Zejména anglická Wikipedie má celkem dost různých dobrých informací, ale je to zejména v politických tématech otrávené naprosto katastrofálně pokřivenými názory…
Když umíte při čtení oddělovat informace a názory, a ty názory používat spíš k „usvědčení“ autora textu ze zaujatosti, tak to může být dobrý zdroj informací…
(třeba v té Wikipedii, když si o někom přečtete, že je „krajně pravicový“, tak to je názor a ne informace (nebo to je implicitní informace, že bojuje proti migrantům…), navíc je ten názor značně expresivně podbarvený a ukazuje na zaujatost autora textu, a když si tam přečtete, že se třeba narodil v Moskvě a studoval v Praze, tak tomu se celkem dá věřit…)
Jako třeba v anglické wiki/Sergey_Karaganov se lze dočíst, že je potomkem Moskevských rabínů, tak pak lze lépe pochopit, proč protlačuje zničení Evropy a především Německa jadernými zbraněmi (a časté „nedej Bože“ tam vkládá pro neutralizaci proti-argumentů ze strany věřících) a do značné míry opomíjí roli Londýna… (Což je zase můj názor a ne informace…)
Zde jsem mu to psal, aby neodsuzoval novinařinu a nesnažil se z novinářů dělat sterilní stroje na informace…
πα½
O.T., ale ne příliš:
„Musíme dělat opozici jinak, a proto si jedeme vyslechnout vaše názory. Co podle vás děláme blbě a co byste od nás očekávali? Přijďte na debaty Opozice jinak do Prahy, Plzně, Brna nebo Olomouce!“ vyzvali občany Starostové.“ napsal na síti X Rakušan. O.K., ale zaujalo mě, že v ve výčtu těch spanilých jízd chybí Ostrava.
Proč asi?
Z toho, ze bude Rakusan vyslychat nekoho za nazory bych mel celkem obavu. Obzvlast kdyz vim, jak probehly debaty bez cenzury.
Nevite kdo bude hrat nahodneho vyslychaneho tentokrat? Vy mate prece k divadlu blizko…
Mohl by to být pan Mlejnek. A mohli by si spolu střihnout dialog, proč skutečně pan Rakušan vsadil právě na pana Mlejnka, tentokrát bez vytáček a lží…
No, já před půl stoletím znal jednoho Mlejnka, ale to byl opravdu dost chytrý kluk. Ten by mu ten dialog asi zcela rozebral na atomy. I když mu taky táhne na osmdesát*. A jiného Mlejnka neznám…
*/ nebo právě proto
Nic ve zlem, ale rozebral by mu prd. Rakusanova sila neni v argumentech, ale v rezii. Jakmile by se o milimetr odchylil od scenare, bylo by s nim zameteno prave tak, jak Rakusan predvedl v „debatach bez cenzury“.
Jestlipak zase prijede oblklopen fizly?
Napadl mě i docent Mlejnek v podání Čestmíra Řandy z komedie Což takhle dát si špenát.
Ale na mysli mám samozřejmě Petra Mlejnka, z něhož Vít Rakušan učinil ředitele ÚZSI, tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ten pán měl vazbu na Michala Redla, ten zase na Radovana Krejčíře, a Rakušan jaksi nedokázal vysvětlit, proč sundal jeho předchůdce, a jmenoval právě jeho. Kupil lež na lež, kdo mu ho jako doporučil, a když to bylo v nejlepším, Mlejnek odešel, a média se stáhla…
ještě k Dušičkám
https://www.youtube.com/watch?v=9m_m8xYwu-E
vzpomínka na Vladimíra Kapala
Děkuji za tuto vzpomínku.
Taky vzpomínka na Kapala.
Během vysílání s politikem KSČM Josefem Skálou a amatérským historikem Jurajem Václavíkem konaném v červenci 2020 podle rozhodnutí soudu zpochybňoval Masakr v Katyni (měl uvádět, že masakr měl být vykonstruován nacisty).
Vzpominky sklerotika, ze? Nebo jen obycejne lzete?
Když se zpochybňoval Volyňský masakr mainstreamovými novináři, kteří jak jeden muž psali o údajném masakru, tak to nevadilo…
ja sicher Peter.
Úskoční Sotvětčíci, nyní Russáci použili k zamordování Poláků německé pistole a odpovídající německou munici.
Ta proslulá asiatská úskočnost!
Skvěle napsáno, děkuji Marku.
To mě těší. Děkuji.
Pravdivou. Která nelže ani zamlčováním.
Skvely vychvalovani soudruha socdema a demokrata Zemana , kerej s nejvyssi ochotnou slouzil zase v klece dodal , mimo vsecko jine a nebylo toho malo !!!!! , nase nejvyssi vyznamenani ,pro Zeli . Predtim slouzil komunistum a zejtra , to se uvidi.
.A jeho Azovy a jejich cinnost , vod maidanu v 2015..To se Zemanovi nanejvejs zalibilo.
Naka voslavna , buditelsko poucna basnicka na Zemana nezbyla , by nebyla .
Za cenu krameria. Dalsi zase privatizoval propisky a vsecko co narod vytvoril a
nebylo toho malo , aby to ukradli jeho porucnici.
„Kdo vymyvat dal hlavy , jimz se duverive podvest dari“…
Tem vsem , poucky pac este vzdoruji a maji hlavy porad spinavy.. Voslavama Zemanu nevymyty ….
https://www.novarepublika.cz/2026/11/jednoho-rano-pisnicka-o-zviratkach-ktera-si-chteji-sama-ublizovat-a-platit-televizni-poplatky-pisnicka-video
😂😂
Jestli ta zblblost ,hlavně mladých, není dána kydáním špíny na dobu před sametovým pučem a všudypřítomnou propagandou a angažovanou tvorbou o té „strašné“ totalitě.
Dokonce i v dokumentech o autech a cestování „Fotr na tripu“ se vyskytuje negativní propaganda když navštěvují bývalé socialistické státy.
Jsou vychovávaní k tomu, aby jakoukoli pozitivní informaci z předlistopadové doby ignorovali a onálepkovali jako lež.
Mnohem spíše je to negace jakékoliv minulosti. Kdo zná minulost – a nejen tu, kterou sám prožil – může porovnávat a může chápat, co je špatně na tom, co žije teď. A snadněji pochopí jaká se mu vnucuje budoucnost.
Ty postoje značné částoi mladých, bez ohledu na získané papíry na jak vzdělání, jsou už dnes varující.
A přiotm moc dobře vím z sobní zkušenosti, že třeba by si i přečetli něco hodnotného a skutečně zajímavého, ale nemohou, neksou k tomu vedeni, jen tiše závidí a když občas visím na chvilku zářivé záblesky zájmu o dšj, kterým jim vyprávím … je mi jich jen líto.
Proto mi vadí digitální masakr. Proto nesnáším tu takzvanou „umělou inteligenci“, ve skutečosti umělé zprůměrnění všech.
Další problém je ten, že přes to množství „zábavy“ nemají čas na smysluplnou činnost a na učení už teprve ne.
Je to jedno s druhým: Přetrhání mezigeneračních vazeb, silná indoktrinace na školách, rozklad rodiny, mediální propaganda…
Dokumenty? Prima frikulín prokládá své četné reklamy i ukázkami chystaných nových „pořadů“ a posledních pár dní vytrvale vyskakuje jedna, která začíná: Mezinárodní skupina dezinformátorů se chystá zničit globální systém..
Moc pěkné, Marku. Tedy – smutnopěkné. Ano, Tereza Spencerová chybí velmi. Petránek také. Lidi, kteří to, co psali, žili. A že se někco může obouvat do Srpa na základě pomluv z kruhů, které těží špínu z STB svazků a patřičně je využívají, tomu se upřímně divím. Ten nedostatek kritického myšlení nás bude stát hodně.
On nás již hodně stojí, Jano.
Po první světové válce se hovoří o ztracené generaci.
Jak jinak ovšem pojmenovat současné mladé generace? Chybí jim identita. Jsou poslušné režimu. Jejich obzory jsou omezené a jejich budoucnost je krajně nejistá…
A co praotec Cech , Vilem z Rozmberka , kouzelnik Zito , Komensky , Palacky , ty na stovky dalsi nechybi..Libuse a Premysl Orac se Semikem …. Aby si uzila spravny novinarsky smutnepeknosti , zabuodnutych , kazdej den..
Vo lidi a narod ,zadnej zajem..Cenu krameriusa taky beztak edostanou ..
A coz jako novinarka byste neuvedla naky dokumenty a fakta na podporu svyho tvrzeni , vo vasem oblibenci Srpovi .Kdyz ..Pohodlenejsi je to novinarsky vokecavat..
Vo zakladu pomluv z kruhu ,ktery tezi spinu ze svazku STB..
A kdyz nekritizujeme co ste neuvedla ,tak poucujete a vyhrozujete s nasledky..
Jakou novinarinu potrebujeme.. Poucujte …
Ta Vondruškova „Slovanská epopej“, to bude nějaká mejlka.
Přemyslovská, samozřejmě. Děkuji za upozornění (už je to opraveno) a zdravím.
Máte pravdu, Spencerová a především Petránek v dnešní době chybí převelice, bohužel ale nevidím mezi mladými lidmi ty, kteří by četli jejich následníky a to je úkol pro nás.
JIste s Krameriem miri mnoho zemi a mnoho lidi kolem psani..este dal do minulosti. Kdy situace naroda byla velmi odlisna. Kdo dnes nerozdava naky ceny.
Velka moda rozdavani cen smetanka se tam ukazuje v novych robach , media behaji kolem ve dne v noci , vsichni vobdivujte do zblbnuti.
Filmovych festivalu mame 15oo rocne a zadnej naky cene taky neunikne.Kdyz se nechytnou dostanou cenu jinde, za neco jinyho..
Clanek je zase ideologicka poucne vychvalovaci a ucitelsky/ pedagogacka propaganda, /tydle sou vasi nepratele a temdle zase musite verit /, pro zase naky ktery se zivi kolem psani a mluveni , z kancelari .
Za kazdou cenu je strkat dopredu a propagovat jejich knihy. Aby kazdej byl vzornej zacek a doma pilne , nazpamet studoval poucny ucebnice a knihy..
Aby vedel a dostal dobry znamky.Za pochvalu vod ucitele.
Ktery , ty knihy uz dnem vydani sou zastaraly, sou vo tom, co bylo.
Ale zadnej nich kdyz dojde NEJDE DO BOJE ZA NAROD a s Ceskymi lidmi …
Tam kde se bojuje..Nemaj cas muzej psat ..A poucovat ostatni ,ze musi cist , co napisou , aby dostali Krameriovu cenu..Psali co se vetsine libi vymenou za popularitu ,kterou si vzdycky vzajemne propagujou..Vo tom si ctete.
Aby ty ceny jim pomahali snazive splhat za karierou a kdyz narazi , uz sou a musi bejt slavny mucednici.
A Spencerova a Petranek pudou do ulic branit narod. To je dalsi cesta maloburzoasnich mestaku , zachovejte klid a ctete si doma knihy, aby ste byly pouceny.. A vsichni spolecne posrany z toho , ze nekdo hodi dlazebni kostkou.
Jak vam z kancelari porad ustrasene vopakujou. A blokujou cestu mladym do vedeni naroda spolu duchodcema ,miliardarema a mentalnima troskama.
Hnije cela vlada a opozice s nima. /Ctete a toho si nevsimejte/.
Svoboda naroda totiz neni houska na krame , nebo poucnej clanecek vo nakym predvecerejsim Bastovi , kdyz dneska je dneska a zejtra je zejtra.
Do minulosti a bidy vas zenou prave vlady a s tema krameriusama.
A vo tom, kdo nakou cenu dostal a nebo nedostal. To je odvadeni pozornosti a vede vas rovnou a vite kam…zase nevite..A proto vzdycky prohrajete..
Je vidět, že článek je velkým přínosem!
Charondas:
Takoví lidé se těžko nahrazují. Oba to byly výrazné osobnosti se značným rozhledem a vědomostmi a navíc s kritickým myšlením v pravém smyslu toho slova.
Jak ale píšete, ještě větší problém je, jak dostat jejich postřehy a články jejich následovníků mezi mladé lidi přisáté k mobilním telefonům a krátkým videím youtuberů, kteří míří na jejich vjemy.
Aby se totiž mohl mladý člověk nad čímkoli zamýšlet, musí nejprve obsáhnout základní vědomosti. A těch se mu mnohdy nedostává. Právě proto, aby se neměl nad čím zamýšlet…
Dříve mladé lidi tzv. zakázané ovoce lákalo. Teď vyrůstá poslušná generace, která si nechá diktovat, co má číst, a co ne.
Co má číst? Z 80% nečte. Zajděte si, Marku, do knihkupectví a chvíli pozorujte „cvrkot“. Nejspíš vám zabude smutno jako mi. Z mých 5 kolegů (+/- 40 let) čte jeden. Ostatní čtou jenom návody, zbytek je přece na netu nebo v TV. Ani na tu TV se většinou nekoukají…
Souhlasím. Smutno mi z toho je…
Moc dobře napsáno a ta báseň na závěr je úplně nejlepší. Díky.
Rádo se stalo 🙂
Řezanka napsal: „Mezi oceněnými je přitom celá řada významných osobností a morálních vzorů. Například tři z nich v sedmdesátých a osmdesátých letech byli za své názory měsíce až roky vězněni: Jaroslav Bašta, Karel Srp a Eva Kantůrková. S perzekucí se potýkal rovněž historik a novinář Zdeněk Zbořil.“
Pane Řezanko, „zapomněl“ jste dodat, že Karel Srp a Zdeněk Zbořil s krycím jménem Houf spolupracovali s STB.
Treba si to uz odpracovali.
Křivé nepodložené obvinění ze strany těch, kdo chtěli dotyčné zdiskreditovat…
Opravdu?
Soudní spory: Karel Srp dlouho jakoukoliv spolupráci popíral a v roce 2000 dokonce Městský soud v Praze rozhodl, že byl evidován neoprávněně. Pozdější soudní řízení (např. žaloba, kterou Srp podal na hudebníka Jaroslava Hutku poté, co jej označil za donašeče) však vyzněla v Srpův neprospěch. Soudy svědectví i archivy ověřily a v roce 2021 žalobu Karla Srpa zamítly s tím, že jeho donášení a spolupráce s StB (včetně podílu na Hutkově emigraci) byly doloženy, což detailně popisuje článek na Aktuálně.cz.
Nu ovšem, nejdříve byl očištěn, ale když nedal pokoj, a dovolil si otřít se o Hutku, byl opět pošpiněn. Zato ti, kdo Karla Srpa u výslechů mučili, žíjí po roce 89 v pohodě.
Jak se někdo dostal do spárů StB, byl na něj veden svazek a mohlo se o něm napsat cokoli.
O spolupráci skutečných sviní žádné záznamy neexistují. Byly včas zničeny či evidence ani nebyla. Ponechaly se hlavně na osoby, které by novému režimu mohly být nepohodlné.
Znám několik případů, kdy obvinění ze spolupráce s StB vedly k sebevraždám dotyčných. Přitom to mohly být jen fámy.
Důležité jsou činy. O statečnosti Karla Srpa není pochyb a odkaz Jazzové sekce je zřejmý.
Mediální lynč se mu ovšem nevyhnul. Jednou, když kandidoval tuším že do Senátu. Podruhé, když kritizoval Hutku.
Chcete-li se strefovat do vězněných, přidejte k Srpovi i Havla, nebo mlčte…
Nemíním se do někoho strefovat, ale to neznamená, že budu přivírat oči nad fakty.
Že nebyly potrestány větší svině je bohužel fakt, ale není to důvod jiná fakta zamlčovat.
O Zbořilovi už radši psát nebudu, škoda slov.
To, že soud nějak rozhodne, není fakt. Soudy v USA poslaly na smrt lidi, u nichž se pak zjistilo, že byli nevinní. Toliko k přivírání očí nad fakty, čímž tuto diskusi za sebe pokládám za uzavřenou.
A znovu vypíchnu, kdy se na Karla Srpa staršího vyhrabala špína:
1) Když kandidoval do Senátu.
2) Když byl prezidentem republiky, Milošem Zemanem, navržen do Etické komise.
Ano. Ostatně, jak je to trefné přísloví? Když nemůže uškodit přímo, tak aspoň zasmrdí, tak nějak, že ano?
Odpovědět: petr 4. listopadu 2026 (10:33)
Že nebyly potrestány větší svině je bohužel fakt…
I vy dezoláte jeden prorusský, takhle se navážet do pana prezidenta Petra Pavla a jeho manželky…
Citlive , plactive voplakavani nakych osob i zversovanych a tech este davno minulych nikdy nezklame, vod Havlicka az po Zemana ,zase s flaskou po boku , s Bastou taky , ze sou a byli desolati .
Hlavni je aby nikdo netusil , co je desolat..Aby s tim pouckari mohli manipulovat , Kristus byl desolat a ted fiala nejni a zase , kdo jde na demonstraci proti poplatkum, tak poucenej desolatama , desolat bejt nemuze..Ma smytec.
Citive duse si rady proziji ty osudy , tech co chteli poucovat , ale spatne. Treba napominam chovani vlady fasistickych komunistu a ted zase karanim vlady neukaznenych fasistickych demokratu /bejvalejch komunistu/, zase spatne , pac sou zase naky protidesolatsky libtardi…..
A kdo se v tom vyzna..Kazdej kdo chce.
Predtim zrudnych feudalu.
A s pouckama krameriovskych buditelu , ze s habsburskejma vrahama a sebevrahama , nema nema Vasek chodit na led a kdyz ty silenci vsechny Vasky ubijeli karabacema vseho druhu, do poslusnosti..S pozehnanim papezu.
Dobra a poucna rada nad zlato a hlavne porad vopakovana..
A vohaneji se vsichni totalne zdemokratizovany pravdama , vzdycky az do konce…
Pokazdy ale s jinejma Masaryk a Benesch s pravdou vitezili az do vitezstvi nacistu a jejich demokratickych poskoku..Dalsi Masaryk a s beneschem zase dalsi pravdou vitezili,aby zvitezil teror vlady komunistu..
Proč si myslíte že byli páleny seznámí spolupracovníků StB.Tykalo se to jen nejvyšších.Ty malé ryby tam nechaly
Díky, už text šířím!
Díky, Ládíku a velmi zdravím.