9 května, 2026

Máme-li mít budoucnost…

Tuto stať chci věnovat všem obětem nacismu – který pokládám za nejzrůdnější systém v dějinách lidstva (spolu s fašismem). Nezapomínejme, na jakých základech se tento systém zrodil. Jisté kruhy nepřipustily vznik republik rad s Rosou Luxemburgovou a Karlem Liebknechtem (kteří byli oba zavražděni), zato pak vše vsadily na Adolfa Hitlera a NSDAP. Dnešní výklad dějin záměrně zamlčuje, že za Adolfem Hitlerem stál velkokapitál, například: Hugo Boss, Porsche, Volkswagen, Bayer (IG Farben), Coca-Cola, Ford, IBM, Coco Chanel, Schneider-Creusot a mnohé další firmy.
Nepřejme si dějiny opakovat. Nepřejme si, aby evropské automobilky, například Volkswagen, opět přecházely na válečnou výrobu, jako tomu bylo na sklonku 30. let 20. století (Kübelwagen, Schwimmwagen atd.). Nepodporujme federalizovanou Evropu směřující k militarismu. Té si již minulé generace užily více než dost – a dnes bychom měli slavit 81. výročí porážky takového projektu.
Nedopusťme přepisování dějin a zpochybňování výsledků druhé světové války. Učme se znát svou historii. To mimo jiné znamená nezapomínat na zločiny, které vedly k rozbití Československa a k zabíjení jeho inteligence. Nedopusťme rehabilitaci zločineckých skupin. Hajme odkaz prezidenta Edvarda Beneše, který v exilu dělal vše pro to, aby se Československo opět na mapě Evropy objevilo. Učme naše děti, co měl pro náš národ znamenat projekt zvaný: Endlösung der tschechischen Frage, tedy konečné řešení české otázky.
Připomeňme si rovněž roli médií (například der Stürmer, Árijský boj ad.), která doslova přes noc dokázala z části rovnoprávných občanů učinit občany horší kategorie, bezprávné, „svině“ určené na porážku. Občany onálepkované a dehonestované, do nichž si „ti lepší“ smějí kopnout.
Těch mrtvých bylo tolik, že si nezaslouží naše mlčení, naši lhostejnost a naši nevědomost. Važme si jich. Važme si statečných lidí, k nimž se řadí například Marie Kudeříková. Tito lidé měli jasnou vizi – a bránili skutečné hodnoty. Dokonce za ně položili svůj život.
Nenechme si mazat dějiny – nenechme si vzít historickou paměť. Ta je totiž zásadní při formování naší budoucnosti, o čemž pojednává i má přiložená báseň.

Přemýšlejte o ní…

Devátý květen voněl ratolestí:
Dnes nám z té vůně zvláštní zápach zbývá,
zápach, v němž čtete, jakou barvu pěstí.
Zem bude dunět, jak se bortí zdiva.

Pomníky padnou, dračí zuby raší,
zuby, jež měly být již vytrhané.
Klesáme na dno v černohnědé kaši.
Uhnilo jmelí – šeřík suchem vzplane.

Vděk je dnes smytý krutou demolicí.
Ty, kteří padli – nikdo nevelebí.
Šíří se mýty, aniž smí se říci,
že je květ zvadlý – ten, co žehnal nebi.

Opět hřmí velmi – odkud dříve hřmělo.
Nohy jsou v šicích – ústa stejně křivá.
Na hlavách helmy nocí potemnělou
nutí se zříci zraku, jenž se dívá.

V médiích ostny místo něhy rostou.
Streicherův duch v stokách z mrtvých rázně vstává:
Má pohled zlostný – a řeč zrůdně prostou.
Kdekdo zášť loká – zbaven snů i práva.

Devátý květen den je, který voní.
Snad opět brzy vůně se nám vrátí.
Kamkoli jdete – přemýšlejte o ní:
Zemi, jež slzí do falešných statí…

25 thoughts on “Máme-li mít budoucnost…

    1. Už JE pozdě.
      Mír a mírový život jede už jen setrvačností. Vesměs danou pracovitostí lidí, kteří stále věří, že jejich práce bude v budoucnu užitečná.
      Zlomí se to během jednoho jediného týdne, kaskádovým kolapsem služeb, pak financí a pak už to nebude řídit vůbec nikdo.

      Vzpomeňte si na úvod Malevilu.
      NIKDO v celé Francii, si týden před událostí ani omylem nepřipustil, že by se něco takového mohlo stát.
      Život obyčejných lidí běžel setrvačností, danou historickým i přírodním rytmem.
      Politici se hašteřili, jako ostatně i jindy – a pak někomu jeblo. Konec civilizace během 5 minut.
      Myslím, že podobně skončíme i my.

  1. Díky, pane Marku. Ano, 9. květen bychom měli slavit jako den vítězství nad hitlerovským Německem! A snažit se, aby to i dnes dopadlo dopadlo dobře…

      1. V jistém smyslu bychom měli v duchu poděkovat dr. Morellovi.
        Byl to on, kdo prostřednictvím drog zbavil Hitlera posledních zbytků zdravého rozumu.
        Čert ví, jak by to bývalo dopadlo, kdyby z něj neudělal takovou trosku…

  2. Máme tady opevnění- některé si koupili soukromníci, opravují je a dělají tam různé akce. Dnes jsem se vedle takového ocitnul. U bunkru dobová německá technika- budiž, ale obléct se do dobových uniforem mně přijde tak nemístné, jako bych na pohřbu zpíval. Dnes má být nějaká vzpomínková akce na staromáku a oganesjanovci se tam už prý chystají. Jsem zvědavý, jestli bude znát, že máme jiného ministra a ten dá pokyn svým podřízeným zabránit případné narušení akce.

      1. Ještě nevíme, jaký mají program.
        Kdyby chtěl Mikeš pro pobavení obecenstva sehrát například závěrečnou scénu z Hitlerova bunkru, přispěl bych mu na spacák z kartónu.

  3. Dnes jsem se v Dejvicích zastavil a poklonil u několika pomníčků padlým v Pražském povstání. Téměř všichni ti hrdinové zemřeli v boji proti Němcům dne 9. května 1945.
    Bylo mi smutno a v duchu jsem se jim omluvil za tu druhou polovinu našich taky z občanů, která je už ve svém světě nechce.
    Marku, dík za vzpomínku.

  4. Děkuji Vám.
    Já básnické střevo nemám, tak jsem byla dneska ráno položit kytici šeříků k pomníku neznámého vojína.

  5. na fasbuku sa rozpadol fekálny voz s príspevkami relativizujúcimi oslobodenie Sovietskym zväzom a adorujúcimi nacistickú (zatiaľ iba) techniku.
    Je to koordinovaný útok.

    1. Vycítili svou příležitost. Mluvím o tom prakticky celý život, že se naše společnost fašizuje a že Němci nejsou žádní kamarádi. Vždycky se tomu každý jen vysmíval. No tak to tu máme znovu. Na rozdíl od nás jedou svou agendu programově, mají peníze, podporu a čekají a čekají na každou naši sebemenší chybu. A že jich za posledních sedmatřicet let bylo požehnaně.

Napsat komentář: tdx Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *