Konec obilné dohody

Včera vypršela tzv. obilná dohoda Ruska s Ukrajinou. Rusko svoji část dodržovalo, Ukrajina a Západ svoji část nedodrželi. Ukrajinské lodě s obilím odplouvaly, ruské lodě s hnojivy neodplouvaly. Čpavkové potrubí, kterým Rusko dodávalo na světové trhy amoniak, bylo vyhozeno do povětří. Poslední loď s ukrajinským obilím vyplula v neděli z Oděsy. Obvyklá fraška. Rusko dohody dodržovat musí, Západ nemusí, protože je morální tak nějak z podstaty. Tak je to správné, tak to má být.

Zároveň došlo včera k dalšímu útoku na krymský most. Poškození zřejmě není tak velké, jak bylo posledně, ale opět to znamená dlouhodobé omezení provozu. Rusko už bez krymského mostu fungovalo, takže bych si myslel, že z vojenského hlediska je to spíše větší nepříjemnost, než vážný problém, ale rozhodně to Putinovi pomohlo v tom, aby obilnou dohodu opravdu neprodloužil, i kdyby Turci a další obchodní partneři mocinky chtěli.

Letošní rok nebyl z hlediska obilovin vůbec špatný. U nás se žně teprve rozjíždějí, ale už teď mohu konstatovat, že výnosy jsou vysoké a ani vysoké teploty v posledních čtrnácti dnech zrnu neuškodily. Pšenice sype kolem osmi až devíti tun z hektaru. Zrno je těžké a buclaté. Krásná čísla. Ale také sleduju první varovné signály… pšenice má málo dusíku. Zemědělci letos s hnojivy škudlili. Není divu, bylo to drahé, ceny hnojiv šly na čtyřnásobek, pak zase spadly na jedenapůlnásobek… takové výkyvy opravdu neprospívají podnikání a byznysu.

Teď na to doplácejí především ti malí, kterých se vláda s Nekulou tak vehementně zastávala. Ti, kteří měli být údernou pěstí deagrofertizace, ti teď sklízejí krmnou pšenici, protože s hnojivy zacházeli opatrně, příroda si nepřečetla grýndýlové příručky a místo aby všechno sežehla klimatickou změnou, tak nasypala na hektaru o dvě tuny víc než obvykle. Velcí hráči samozřejmě uměli nakupovat hnojiva lépe a stabilněji, takže letos je to jednoduchá rovnice. Čím větší konglomerát, tím větší kvalita pšenice. Za týden bude tady na Znojemsku asi po všem, takže potom vám to řeknu úplně přesně. Ale být Výborným, začnu se modlit. Právě ti, kterými se Jurečkovci zaklínali, ti přijdou s nataženou rukou, protože ceny klesají a oni nemají kvalitu.

A teď ke geopolitice…

Obilná dohoda nebude. Tečka. Rusko uživí Afriku samo. Tečka. Už loni tam z Ukrajiny moc obilí nedojelo. Tečka. Řeči o hladomoru mezi černoušky, za který může Rusko, jsou jen pro smích. Tečka.

Nedá se úplně přesně říct, co se bude dít ve vzdálenějších zemích závislých na ruském (či ukrajinském) obilí. Předpokládám, že globalizace si cestu našla, jen se změní dodavatelsko odběratelské vztahy, podobně jako je tomu s ropou a plynem. Obilí po světě vozí především čínské korporace s výrazným podílem amerického kapitálu, takže bych si myslel, že pšenice všude bude, jen si bude muset najít jinou cestu a na fakturách bude jiné IČO.

Ukrajina bude plná obilí. Půjde o miliony a miliony tun. Jediný export bude možný přes EU. Samotná Brusel samozřejmě bude Ukrajinu zachraňovat a žádné překážky exportu dělat nebude. Už v zimě a na jaře jsme viděli, že když jde o nejvyšší evropské hodnoty, jsou pesticidy naprosto zdravé a neškodné, dokonce i v Německu. Nebylo problém ukrajinské obilí „naředit“ nějakým jiným a rázem začaly všechny rozbory vycházet. Logistické kanály jsou už napojené, obchodníci mají vyzkoušené, jak to vozit. Už se ví, kolik taková přeprava koštuje.

Poláci sice import k sobě omezili, Slováci také, ale upřímně, nemělo to žádný význam. Ceny obilovin prostě spadly dolů už jen tím, že Němci mleli mouku z ukrajinského obilí jako diví, zabalili to do německých obalů a prodávali to v hytlermarketech po celé východní Evropě. Když před třemi měsíci naši nákupčí zdráhavě nabízeli cenu za pšenici z letošních žní na úrovni kolem čtyř a půl tisíce korun za tunu, tak nás zemědělci chtěli kamenovat, že jsme se zbláznili. Dneska nám líbají ruce… tedy těch několik, kteří tenkrát byli v tak blbé situaci, že takovou smlouvu podepsali.

Současné výkupní ceny jsou kolem čtyř tisíc korun za tunu. Ale není žádný velký zájem za tuto cenu nakupovat. Vzhledem k tomu, jak to teď vypadá na Ukrajině, tak já osobně čekám, že pokles ceny zhruba o tisícovku je ještě možný a stále reálnější. Jestliže máte někde klondajk levného nákupu, tak se to sem prostě dostane, protože zisk z takového byznysu bude tak ohromný, že vystačí na úplatky i obcházení zákonů. Tedy… dneska už se zákon nepřestupuje, prostě dostanete výjimku, když patříte do klubu.

Jsem hodně zvědavý na nejbližší týdny. Ceny všeho šly nahoru, ceny pšenice klesnou na vysloveně ukrajinské hodnoty. Výnosy jsou velké, takže to pokles cen částečně vykompenzuje, ale jsem zvědavý, co to udělá s účetní bilancí. Necítím se povolaný v této chvíli někomu radit, jak se má zachovat, protože nic není jisté a nikdy nevíte, s čím zase tam v Evropské komisi přijdou a jak na to budou trhy reagovat. Ale kdybych já teď měl nějakou pšenici na prodej a někdo mi za ní nabízel čtyři tisíce za tunu, prodal bych okamžitě, protože lepší cenová situace už zřejmě letos nebude.

Pokud mě chcete podpořit v tomto mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Každý, kdo Institut podpoří částkou alespoň 350,- Kč si může v objednací aplikaci na Vidlákových kydech zadat adresu pro zaslání knihy. Platby jsou už spárovány s aplikací. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

V červenci nebudu knihu rozesílat. Vidláci jsou od slunka do slunka na poli. Ale žádná adresa ani platba se neztratí a od srpna budeme opět distribuovat. Systém si váš dar pamatuje, ať byl odeslán kdykoliv.