10 května, 2026

Děkuji za návštěvu…

Přátelé, vaše účast na dnešním dni otevřených dveří ve Vidlákovně předčila všechna naše očekávání. Během dne jsme provedli, pohostili a popovídali si s nějakou stovkou lidí. Ochutnali jsme štrůdly, bábovky, záviny, buchty, rohlíčky, portské, slivovici i medovinu. Navázali jsme navzájem spoustu kontaktů, probrali aktuální politickou i hospodářskou situaci, zhodnotili stav dřevěných konstrukcí sýpky a rozjížděli se domů v dobrém rozmaru.

Nejvzdálenější návštěvník byl až z Popradu. Nejvzdálenější český návštěvník přijel z Křivoklátska. Zastoupeny byly takřka všechny kraje a většina okresů.

Mohli jsme si dovolit optimismus, protože svět zase jednou vydržel. Na moskevské přehlídce se nic nestalo, kromě trochy Zelenského trolení, americko íránské přestřelky se také nerozhořely v nic většího a aktuálně největší problém v České republice je čtvrthodinové zpoždění premiéra. Samozřejmě, Babiš by měl okamžitě odstoupit, protože něco takového se v dějinách naší země naposled stalo jen několik hodin poté, co se opozdila samotná G107 na pietním aktu na Vítkově.

Jak vidno, stále ještě existují ve světě síly, které nechtějí, aby skončil radioaktivní pouští a pořád ještě se úplně všichni nezbláznili. Ať je Trump, jaký chce, moc hezky se poslouchalo, že by příměří mezi Ruskem a Ukrajinou mohlo být prodlouženo. Nejspíš z toho nebude nic a kolem Íránu ještě také bude veselo, ale do krajností (alespoň zatím) mocní tohoto světa ještě jít nechtějí. Zatím jim stačí posílat Ukrajince do mlýnku na maso.

U nás se ještě politické zápasy stále realizují podáváním kompetenčních žalob o ničem a náš prezident je nejvíce zesměšňovaná politická figurka našich novodobých dějin. Válkychtivé spolky jsou vyšetřovány pro klasickou defraudaci a nebo jsou usvědčeny z blbosti při nákupech raket DANA 1, Řehkové někam zalezli a Foltýni se realizují píglováním mladého řeziva. Fialové jsou buď směšní nebo trapní, Kupkové jsou mimo a Grolichové musejí lézt do vypasené řiti Berndta Posselta. Rakušan se místopředsedou sněmovny prostě nestane a nakonec pravda s láskou bude muset vzít zavděk lampasákem z Hradu.

Ještě pořád to jde, ještě nejsme zahnaní do kouta, ještě Brusel nevyhrála a Landsmanšaft také ne. Ještě si tu neprosadili ani euro, ani ztrátu práva veta. Ještě pořád jsme méně zadlužení než Němci či Američané, ještě pořád jsme nerozprodali půdu, ještě pořád skoro osmdesát procent lidí bydlí ve vlastním. Ještě máme co ztratit, ještě stojí za to, nepovolit.

Svět byl v sobotu naprosto v pořádku. Alespoň na chvíli a alespoň na jednom místě.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

16 thoughts on “Děkuji za návštěvu…

  1. Jak se tak dívám na to velkou plochu omítky, tak by se tam hodila kresba od Banksy, něco jako:

    https://scontent.fprg5-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/689008536_10164325810419253_5985503939546445730_n.jpg?stp=dst-jpg_s720x720_tt6&_nc_cat=104&ccb=1-7&_nc_sid=7b2446&_nc_ohc=8FI5wRxSLesQ7kNvwEW-7d2&_nc_oc=Adr0Bb_qp0TsSF6zOSZ_GKcg3WrkVMbIRnym4raVYUL8BNFid7tF5eMDG9DCoRv95Xs&_nc_zt=23&_nc_ht=scontent.fprg5-1.fna&_nc_gid=8CZdJ2czJNHz7pmh4mNhmA&_nc_ss=7b2a8&oh=00_Af61TZZ7MX0nMkOPjPTOcYcPyQ4mR1odaQHgusqGA_tTrQ&oe=6A058F13

    ———————————–
    Ono by možná stačilo, kdyby Schovanka navrhla nějaké své malůvky „ze života zemědělce a jeho zviřátek“, něco jako bylo v té její knize kreseb. Tím by Vidlákovna získala celostátní nebo i mezinárodní pozornost.

  2. V den oslavy konce WWII 8.5. odjel náš ministr zahraničí Macinka na jednání do Berlína a tento svátek tam slavil s německými papaláši, z nichž někteří mají blízko k sudetoněmeckému Landsmanšaftu.

    https://www.youtube.com/watch?v=whbdVWqGteg
    9. 5. 2026 Večerní zprávy s komentářem
    Ladislav Vrabel

    https://www.facebook.com/petr.macinka

    Petr Macinka
    7h ·
    Německo. Klíčová země, která se svojí současnou vládou určitě má na to, aby Evropu posunula od bruselských ideologických experimentů zpět k (průmyslové) racionalitě.
    Před nedávnem to ostatně potvrdil i vlivný server Politico, který uvedl, že „němečtí konzervativní politici (zejména z CDU) se chystají postavit předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen před tvrdé ultimátum: buď omezí moc Bruselu a sníží regulatorní zátěž, nebo budou usilovat o omezení pravomocí samotné Evropské komise.” (Politico, 27. 4. 2026)
    To jsou docela optimistické zprávy a německou vládu je v tomto ohledu určitě potřeba maximálně podpořit. I proto jsem moc rád a s potěšením přijal pozvání do Berlína na bilaterální jednání se svým protějškem, spolkovým ministrem zahraničních věcí Johannem Wadephulem (CDU).
    Velice jsem ocenil také datum, které pro moji návštěvu německá strana navrhla: 8. květen. Den, kdy si celý svět připomínal vítězství nad nacismem. Vmímám to jako gesto, které překračuje hranice běžné diplomacie…
    Vedle 28. října a 17. listopadu je osmý květen pro Českou republiku jedním z nejdůležitějších dnů naší historie. Před 81 lety v tento den by asi sotva někoho napadlo, že český ministr zahraničí bude jednou uctívat památku více než 670 popravených československých vlastenců přímo na půdě bývalé nacistické věznice Plötzensee v Berlíně. Natož že mu u toho budou salutovat němečtí vojáci.
    Plötzensee je svojí minulostí hrůzné místo. Hitlerovský režim zde popravoval nepohodlné na základě lidových soudů. Odsouzenci končili ve zdejších celách smrti nejen za statečnou odbojovou činnost, ale často klidně i jen na základě pomluv či vyfabulovaných udání.
    Smrt zde našel třeba Julius Fučík, ale úplně první nacisty popravenou Češkou byla Irena Bernášková. Mladá žena s neuvěřitelným příběhem, kterou nezlomili ani gestapáci v pražské Pečkárně. Svým mlčením a vzdorem zachránila život stovkám našich odbojářů, jejichž „hříchy” vztáhla na sebe. Skončila v Plötzensee v místnosti s gilotinou, bylo jí 38 let.
    Moje páteční ráno začalo hned od 8.30 hodin setkáním s těžkou váhou německé CDU, s jedním z dlouhodobě nejvlivnějších konzervativních politiků, který je dnes zároveň šéfem Zahraničního výboru Bundestagu, Arminem Laschetem. Podával mi levou ruku se slovy, že má pravé rameno po úrazu. Prý spadl z elektrického vozítka. Když jsem – jako Motorista – s úsměvem namítl, proč nejezdí autem, se stejným úsměvem mi odpověděl, že zrovna nemá řidičák. Před časem jel totiž „trochu rychle”… Až později jsem zjistil, že se kvůli tomu nejspíš nestal německým kancléřem. No sakra, to mi něco připomíná…🙈
    Diskuse s ním byla velmi povznášející. Přece jen býval premiérem osmnáctimilionového Severního Porýní-Vestfálska a před Friedrichem Merzem i šéfem německé CDU. Detaily si nechám pro sebe, ale míra pragmatismu, která prostupovala celou zhruba hodinou našeho jednání, se na Západě opravdu vidí jen u málokoho.
    Důležité bylo rovněž následné setkání s šéfem poslanecké skupiny přátel České republiky Stephanem Mayerem (CSU), který je ovšem také prezidentem tzv. Svazu vyhnanců. Oproti skvělé geopolitické debatě s Arminem Laschetem, která se týkala mnoha oblastí, bylo zde logicky téma pouze jediné: Sudetoněmecké dny v Brně.
    Mluvil jsem o tom, proč je tato akce u nás vnímána tolik negativně. Většina Němců to absolutně neřeší. Ti, kteří ano, nyní už ví, že to pan Posselt celé značně podcenil i že němečtí politici, kteří případně do Brna zamíří, nemohou očekávat pouze aplaus.
    Na druhou stranu je potřeba vnímat, že jakkoli to u nás vadí obecně spíše starším lidem, nejmladší určitě nebudou ani účastníci z Německa. Proto bych zde rád apeloval všechny, kteří přijdou vyjádřit do Brna svůj nesouhlas, aby vnímali i tento rozměr. Mnohým z těch lidí je okolo sedmdesátky a víc.
    Stephan Mayer je nesmírně zkušený, ale hlavně slušný člověk. Určitě se s ním rád potkám kdykoli znovu. Totéž bych doporučoval i našim poslancům při pracovních cestách do Německa, protože on je opravdový přítel České republiky.
    Mezi hlavním odpoledním jednáním s ministrem Wadephulem a dopolední pietní akcí jsem stihnul ještě udělat velký rozhovor pro asi nejrespektovanější noviny v Německu i po celé Evropě – Frankfurter Allgemeine Zeitung. Mluvil jsem o potřebě znovuobjevení regionu střední Evropy a jeho důležité stabilizační role. Ale to vyjde až v pondělí. Tak snad to nebude nuda.
    Jednání s ministrem Wadephulem bylo přátelské, věcné a konkrétní. Společně jsme podepsali memorandum, v němž říkáme, že chceme o dalších deset let prodloužit činnost Česko-německého fondu budoucnosti. Ten vznikl v návaznosti na slavnou Deklaraci složitě dojednanou šéfy vlád Václavem Klausem a Helmutem Kohlem v roce 1997. Německá strana do Fondu vloží několik desítek milionů eur.
    Svojí návštěvou jsem smazal také jistý deficit z předchozích let. Přestože je pro Českou republiku Německo v mnoha ohledech nejdůležitější zemí, můj předchůdce do Berlína na bilaterální návštěvu za čtyři roky nejel ani jednou.
    Abych podtrhl význam našich vztahů, vzal jsem do své delegace i tři zkušené diplomaty, kteří slouží, anebo v minulosti sloužili jako velvyslanci České republiky právě v Německu. Skvělý tým, úžasní profesionálové.
    ————-
    jeden z komentářů pod článkem na fb:

    …to nemyslíte vážně .. Na výročí konce utrpení , které způsobili Němci — jet do Německa a tam se rozplývat nad budoucností s Landsmanšaftem v zádech !!!!! To už jste se lidi opravdu zbláznili !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    1. Mládež smaží na kompu nějakou super hru, trochu starší už mají levný letenky do nějaké exotické prdele světa, odkud dokonce možná přivezou domu nějaký ten hentevir nebo něco podobného.
      Probudí je možná až nájemné v Etově bytu poté, co nedostanou super dávku nebo spadlá Wifina. Takže to zůstává na těch, komu na potomcích aspoň trochu záleží.. smutné.

    1. Já bych to nechal na umělé inteligenci. V nejvyšší verzi zcela jistě umí i nahazovat omítku, když ještě předtím poradí jakou, nakoupí ji, správně nachystá a pak už jen nahazuje.

      1. Re: tdx

        A vona hen ta EjÁJ už umí fasádu i oklepat, vyčistit drážky, odprášit, nahodit cementšpric a po nahrubování to stáhnout deskou hezky po špaletách? A kdo bude filcovat? Nebo to bude nějaká škrábaná?

  3. Na Staromáku dnes Michal Gulyaš četl část abdikačního projevu Edvarda Beneše a potom taky kus inauguračního projevu Heydricha. Je to docela hrůza, kolik společného měl Heydrichův projev s tím, co teď leze z Brusele a ze smradlavých hub našich kolaborantů s Pávkem v čele.

Napsat komentář: Majkl Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *