Přátelé, naše země nevzkvétá
Pojďme se bez obalu vyrovnat s vývojem po roce 1989, v mnoha ohledech skutečně positivním, v mnoha ohledech ovšem i velmi neblahým.
Pojďme se bez obalu vyrovnat s vývojem po roce 1989, v mnoha ohledech skutečně positivním, v mnoha ohledech ovšem i velmi neblahým.
ČR má pouhých 10,7 milionu obyvatel (plus další cca půl milionu ilegálů), z pohledu Číny, Japonska, Indie či Jižní Koreje se ČR jeví jako liduprázdná pustina, jako obrovská podnikatelská příležitost, jako vylidněný zapadákov provinční úrovně.
Soubor geopolitických úvah, které vyplynuly z diskuze s mými přáteli nad knihou Tima Marshalla „V zajetí geografie“.
Každou velkou společenskou událost, kterou válka bezpochyby je, lze nahlížet jako propletenec příčin a důsledků, jako jev mnohovrstevnatý, který těžko zredukovat na jednu vypointovanou vyprávěnku ve stylu Červené karkulky. Parafrázujme v této souvislosti Hannah Arendtovou: „Legendy jsou určené pro elity, ideologie pro lid a masmédia pro lůzu“.
Že se Američané v českém rybníčku chovají jako na dobytém území, jsme si zvykli. Je to se vzpomínkou na vylodění v Normandii a následný pochod Evropou i pochopitelné.